CZ280500B6 - Inhalátor - Google Patents

Abstract

Inhalátor (I) pro podávání dávkovaného množství částic pevné inhalační látky, například farmaceuticky účinné práškové látky, v proudu nasávaného vzduchu, obsahuje zásobní komoru (4), do které zasahuje dávkovací trn (5). Dávkovací trn (5) je opatřen dávkovacím vrubem (50), který určuje svým obsahem množství částic pevné inhalační látky, které se přimíchává do proudu vzduchu. Zásobní komora (4) a dávkovací trn (5) jsou pohyblivé vůči sobě tak, že v první relativní poloze dávkovacího trnu (5) a zásobní komory (4) se dávkovací vrub (50) dávkovacího trnu (5) nachází v zásobní komoře (4), ve které je dávkovací vrub (50) zaplňován částicemi pevné inhalační látky, a v druhé relativní poloze se dávkovací vrub (50) nachází ve vzduchovém kanálku (6a), kde se částice pevné inhalační látky přimíchávají do proudu vzduchu. Axiální relativní pohyb může být přitom vyvolán vzájemným natáčením obou dílů (101, 102) pouzdra inhalátoru (I) po šikmých vodicích plochách (103).ŕ

Description

Vynález se týká inhalátoru pro vpravováni dávkovaného množství částic inhalačni látky v pevné fázi, zejména farmaceuticky účinné pevné látky nebo látkových směsí, zejména v práškové formě, do proudu vzduchu nasávaného uživatelem, který je potom ve formě směsi částic pevné látky a vzduchu přiváděn do dýchacích cest uživatele, přičemž inhalátor je opatřen vstupním otvorem pro přívod nasávaného vzduchu, vzduchovým kanálkem, spojujícím přívodní otvor pro přívod vzduchu s výstupním otvorem, popřípadě s náústkem, zásobní komorou pro pevnou inhalačni látku a dávkovacím trnem s dávkovacím vrubem pro odměření množství částic inhalační látky a vpravováni odměřeného množství látky do proudu vzduchu.

Dosavadní stav techniky

Inhalátory pro inhalování práškových inhalačních látek jsou dosud známy a prodávány ve velkém počtu a řadě různých konstrukčních provedení. Pomocí těchto inhalátorů mohou uživatelé inhalovat především farmaceuticky účinné látky nebo směsi látek, zejména práškové látky nebo jejich směsi. Takový inhalátor je popsán například v CH-A-666 823. Inhalátor popsaný v tomto spisu je opatřen zásobní komorou pro pevnou částicovou látku a vzduchovým kanálkem, který spojuje vstupní otvor pro přívod vzduchu s výstupním otvorem, kterým vystupuje směs vzduchu a inhalačni látky, připravená uvnitř inhalátoru. Pro nastavení množství pevné inhalační látky a pro vpravení tohoto množství inhalačni látky do proudu vzduchu je inhalátor opatřen dávkovacím trnem s dávkovači drážkou nebo vrubem, uloženým otočně kolem své podélné osy. Dávkovači vrub dávkovacího trnu přebírá v první poloze množství inhalačni látky, které odpovídá obsahu tohoto dávkovacího vrubu. Potom se dávkovači trn pootočí o 180° kolem své podélné osy do druhé polohy, ve které částice inhalačni látky vypadnou z dávkovacího vrubu a jsou tak přivedeny do vzduchového kanálku, kde se přimíchají do proudu vzduchu.

Tento známý inhalátor má však řadu nevýhod. Tak například je třeba, aby pevná částicová inhalačni látka byla dobře ztekucovatelná, to znamená, aby se snadno a rychle sesypávala do uvolněného prostoru dávkovacího vrubu a dokonale vyplňovala jeho vnitřní prostor. Protože granulované nebo podobné hrubozrnné částicové pevné látky nejsou vhodné pro použití v inhalátoru, jsou farmaceuticky účinné látky nebo směsi takových látek, například antiastmaticky účinné látky nebo směsi látek zpravidla tvořeny velmi jemnozrnnými práškovými látkami. Tyto jemnozrnné práškové materiály však mají zpravidla tu velmi nevýhodnou vlastnost, že nejsou ztekucovatělně nebo se dostávají do tekutého stavu jen velmi obtížně. To však může mít za následek, že dávkovači vrub není úplně zaplněn, a tím také je dávka inhalačni látky nedostatečná. Při dýchacích potížích, například při astmatickém záchvatu je však nutné, aby pacient dostal rychle dostatečné množství léku v inhalovaném proudu vzduchu, aby se dosáhlo rychlé úlevy.

-1CZ 280500 B6

Další nevýhoda tohoto známého inhalátoru spočívá v tom, že přivádění částic pevné inhalační látky do vzduchového kanálku se provádí pomoci otočného dávkovacího trnu, takže může v tomto případě docházet k tomu, že částice pevné inhalační látky mohou vnikat do spáry v uložení otočného dávkovacího trnu, takže dávkovači trn se postupně stále obtížněji otáčí, až nakonec může dojít k jeho zadření, což má zejména pro pacienty trpící astmatem velmi nepříznivé důsledky, protože v případě potřeby může být inhalátor neschopen plnit svoji funkci.

Další nevýhodou je u tohoto známého inhalátoru také skutečnost, že jemnozrnná prášková látka není v zásobní komoře uložena v samostatném zásobníku, například pouzdru nebo tobolce. To je nevýhodné zejména u takových práškových látek, jejichž farmaceutická účinnost postupně klesá, jestliže jsou uloženy tak, že jsou v trvalém kontaktu se vzduchem. Kromě toho může u tohoto známého inhalátoru dojít k tomu, že působením vlhkosti, která vniká do inhalátoru a jeho zásobní komory například při zakašlání pacienta, který drží inhalátor v ústech a nestačí tomuto zakašlání zabránit, se již tak nízká tekutost práškové inhalační látky dále zhorší, popřípadě se začnou tvořit hrudky inhalační látky.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit inhalátor pro inhalování částic pevných inhalačních látek, který by neměl uvedené nevýhody a který by umožňoval rychlé, jednoduché a spolehlivé dávkování inhalační látky v pevné fázi a ve formě jemného prášku, který by umožnil uložení inhalační látky v samostatném zásobníku, například v pouzdru nebo v tobolce, a jehož obsluha by byla jednoduchá. Kromě toho má tento inhalátor být upraven pro podávání velkého počtu dávek, to znamená neměl by být pouze jednorázový, ale doplňovatelný novými zásobními dávkami inhalační látky.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen inhalátorem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že dávkovači trn zasahuje otvorem v zásobní komoře ve směru jeho podélné osy do vnitřního prostoru zásobní komory, přičemž zásobní komora a dávkovači trn jsou vůči sobě pohyblivé ve směru podélné osy dávkovacího trnu tak, že dávkovači vrub dávkovacího trnu se v zasunuté první poloze nachází v zásobní komoře a ve vysunuté druhé poloze ve vzduchovém kanálku. Tím se dosáhne toho, že dávkovači trn v zasunuté první poloze je vnořen do zásob pevné částicové inhalační látky. Při zkouškách bylo zjištěno, že při použití netekuté inhalační látky je při zaplňování dávkovacího vrubu v zasunuté první poloze inhalační látka do dávkovacího vrubu vtlačována. Kromě toho může být prášková inhalační látka uložena v zásobní komoře v samostatném zásobníku nebo pouzdru, například v tobolce. To může být důležité, jak již bylo vysvětleno, pro takové práškové látky, jejichž farmaceutická účinnost při delším vystavení působení vzduchu klesá. Kromě toho poskytuje uložení práškové inhalační látky v pouzdru také ochranu proti vnikání vlhkosti do inhalačního materiálu, takže je zamezeno vzniku hrudek, a tím dalšímu nepříznivému ovlivňování tekutosti inhalační látky a také snižování farmaceutické účinnosti kontaktem práškové inhalační látky se vzduchem.

Ve výhodném konkrétním provedení inhalátoru podle vynálezu je dávkovači trn k tělesu inhalátoru uspořádán pevně a zásobní

-2CZ 280500 B6 komora je uložena vůči dávkovacímu trnu pohyblivě. Toto konkrétní konstrukční provedení se vyznačuje velmi jednoduchým řešením a přináší možnost velmi jednoduchého ovládání, jak bude zřejmé zejména z podrobných příkladů provedení inhalátoru.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je zásobní komora v dotyku jednak se samostatným ovládacím orgánem a jednak s vratnou pružinou, přičemž prostřednictvím ovládacího orgánu je zásobní komora pohybovatelná proti vratné pružině do zasunuté první polohy, přičemž zásobní komora obsahuje stěnu, opatřenou stěnovým nástavcem, který přesahuje přes průřez vzduchového kanálku, přičemž ve stěnovém nástavci je vytvořen otvor, který leží v zasunuté první poloze mimo vzduchový kanálek a ve vysunuté druhé poloze leží ve vzduchovém kanálku mezi vstupním otvorem a výstupním otvorem. Tímto konkrétním řešením inhalátoru se dosáhne toho, že při plnění dávkovacího vrubu inhalační látkou nemůže být inhalační látka inhalována a nemůže být také do vzduchového kanálku vyfouknuta například zakašláním, přičemž v této poloze dávkovacího trnu a zásobní komory je zamezeno vnikání vlhkosti do vzduchového kanálku. Po odebrání dávky inhalační látky ze zásobní komory, popřípadě ze zásobního pouzdra uloženého v zásobní komoře, se zásobní komora přestaví do druhé polohy a přitom se zaplněný dávkovači vrub dávkovacího trnu s dávkou inhalační látky dostává do vzduchového kanálku. Příčným otvorem ve stěnovém nástavci se může vzduchový kanálek propojit s vnější stranou inhalátoru a může se uskutečnit inhalace.

V dalším výhodném provedení inhalátoru podle vynálezu je ovládací orgán opatřen otřesovým prvkem, který vyvolává otřes zásobní komory po dosažení zasunuté první polohy dávkovacího trnu vůči zásobní komoře. Tímto otřesovým prvkem je zejména zaskakovací pružina. Otřesy zásobní komory mají ten účel, že při dosažení zasunuté první polohy dávkovacího trnu a zásobní komory, to znamená při plnění dávkovacího vrubu dávkovacího trnu práškovou inhalační látkou, se vyvolá pohyb zásobní komory i jejího obsahu, při kterém i špatně tekutá inhalační látka rychle a dokonale zaplní vnitřní prostor dávkovacího vrubu.

Aby bylo uživateli zřejmé, že odebral dávku inhalační látky a aby i při použití málo tekuté inhalační látky se vyvodily otřesy zásobní komory v době, kdy dávkovači trn zasahuje svým dávkovacím vrubem do práškové inhalační látky, je v dalším výhodném provedení inhalátoru podle vynálezu navrženo použití aretovacího ústrojí. Tímto aretovacím ústrojím jsou zásobní komora a dávkovači trn aretovatelné v zasunuté poloze, přičemž aretovací ústrojí je opatřeno odjišťovacím prvkem. Po provedené dávkovači operaci je možno aretaci ovládáním odblokovacího ústrojí opět uvolnit. S tímto aretovacím ústrojím se tak zamezí neúmyslnému opakovanému dávkování inhalační látky.

V jiném výhodném provedeni vynálezu je výstupní otvor tvořen náústkem ve formě samostatného nasávacího nástavce, a je umístěn na jeho vnější straně odvrácené od dávkovači komory, přičemž průřez vzduchového kanálku v nasávacím nástavci se od otvoru stěnového nástavce k výstupnímu otvoru zvětšuje. Takto tvarovaný nasávací nástavec působí jako obrácená hubice a dosahuje se v něm dokonalého rozptýlení částic inhalační látky, takže dokonale rozptýlené částice jsou přiváděny v proudu vzduchu do plic uživate-3CZ 280500 B6 le. Na tento nasávací nástavec je možno nasadit ochranný krycí klobouček, ve kterém je umístěna vysoušeči vložka s hmotou pohlcující vlhkost, která odstraňuje ze vzduchových kanálků vlhkost, která tam popřípadě mohla proniknout.

Aby se zamezilo tomu, že by uživatel po odměření dávky inhalační látky a po vpravení této dávky do vzduchového kanálku vyfoukl inhalační látku například při zakašlání do inhalátoru vstupním otvorem pro přívod vzduchu, je podle dalšího výhodného provedení vynálezu vstupní otvor pro přívod vzduchu opatřen zpětným ventilem.

Inhalátor může být opatřen nastavitelným počítadlem, které je přestavováno o jednotku při dosažení zasunuté první polohy mezi zásobní komorou a dávkovacím trnem. Uživatel inhalátoru je tak informován, kolik dávek ještě inhalátor obsahuje a kolik jich již spotřeboval, takže může včas doplnit obsah zásobní komory.

Inhalátor podle vynálezu je zvlášť vhodný pro inhalování antiastmatických látek nebo směsí takových látek. S výhodou je přitom antiastmaticky účinnou látkou nebo antiastmaticky účinnou směsí látek směs formoterolu a laktózy.

Podle dalšího provedení vynálezu je zásobní komora vytvořena v prvním dílu inhalátoru, řešeném jako pouzdrový díl a dávkovači trn je vytvořen v druhém dílu inhalátoru vytvořeném jako přístrojové těleso, přičemž na přístrojovém tělesu a/nebo na pouzdrovém dílu je upravena nejméně jedna šikmá plocha a na ní vedený protikus. Uvedenou nejméně jednou šikmou vodicí plochou a na ní vedeným protikusem je otáčivý pohyb převáděn na axiální posuvný pohyb.

Jeden prvek z dvojice tvořené pouzdrovým dílem a přístrojovým tělesem obsahuje několik šikmých ploch, rozdělených po obvodě, stejného stoupání a délky, a druhý prvek z této dvojice obsahuje odpovídající počet výstupků nebo protikusů. Tím je možno obvodový otáčivý pohyb převádět na několika místech současně na axiální posuvný pohyb, takže u inhalátoru působí souměrně rozložené síly a axiální posuv v průběhu natáčení probíhá přesně a rovnoměrně bez jakéhokoliv zpříčení.

Ukazuje se jako výhodné, jestliže jeden prvek z dvojice tvořené pouzdrovým dílem a přístrojovým tělesem obsahuje vždy čtyři šikmé plochy, orientované v úhlu blízkém 90° a ležící na stejné výšce a stoupající ve stejném směru, a druhý prvek z této dvojice obsahuje čtyři výstupky nebo protikusy doplňkového tvaru k šikmým plochám, přičemž na konci šikmých ploch jsou vytvořeny svisle orientované průchody nebo axiální vodicí drážky zpětného vedení pro protikusy. Šikmé plochy sloužící jako vodítka probíhají tedy na části šroubovice a jsou ukončeny ve svislém axiálním propojovacím žlábku, takže při natáčení dojde nejprve k požadovanému axiálnímu posuvu s dopravou dávkované inhalační látky ze zásobní komory do dráhy proudu vzduchu, zatímco pro zpětné přestavení dávkovacího trnu do zásobní komory je postačující jednoduchý axiální posuv při zasouvání dílu tělesa nebo pouzdra inhalátoru do sebe, protože na konci otočného pohybu již na plášti nejsou žádné další šikmé vodicí plochy, které by bránily tomuto zpětnému přestavení .

-4CZ 280500 B6

Aby jednak bylo možno uskutečnit toto axiální zpětné přestavení a jednak aby již na začátku otáčivého pohybu byl výstupek, například ve formě vačkového výstupku, nucené veden přes šikmou plochu, může být v průběhu axiálních vodicích drážek zpětného vedení vytvořen nejméně jeden vačkovítý výstupek, a dále nejméně jeden pilovitě tvarovaný výstupek, jehož strmě skloněná strana lícuje se šikmou plochou pro vedení protikusu, a protikus je uspořádán axiálně posuvně přes vnější stoupající stranu tohoto výstupku a ve výchozí poloze pro další dávkovači pohyb leží za strmě skloněnou stranou výstupku. Při axiálním posuvu do výchozí polohy může být tedy příslušný vačkový výstupek převeden přes pilovitě vytvořený výstupek ve tvaru zubu uvnitř axiální vratné drážky, přičemž pohyb v opačném směru je znemožněn, takže také tento pilovitý výstupek patří k šikmým vodicím plochám, které napomáhají k přeměně relativního natáčivého pohybu mezi oběma díly pouzdra na axiální posuvný pohyb.

Šikmé plochy jsou ve výhodném provedení vynálezu drážkovíté a odpovídají svým tvarem části jednoho šroubovicového závitu, a jsou uloženy zejména na vnitřní straně stěnové části pouzdrového dílu. V tomto případě je potom druhý díl inhalátoru opatřen protilehlými výstupky, spolupůsobícími se šikmými vodícími plochami.

Výhodné provedení inhalátoru podle vynálezu, při kterém je dávkování pevné inhalační látky ovládáno přeměnou relativního natáčivého pohybu na axiální posuvný pohyb, představuje konstrukční řešení s velkým významem, u kterého je jednak zamezeno otáčení obou dílů vůči sobě ve směru opačném k dávkovacímu směru a u kterého je jednak vzájemného natočení obou dílů vůči sobě využito k potřebnému vnesení otřesu do inhalátoru, který je nutný k dokonalému zaplnění dávkovacího vrubu práškovou inhalační látkou. Takové další výhodné provedení vynálezu spočívá v tom, že mezi pouzdrovým dílem a přístrojovým tělesem je na místě jejich dotyku umístěno západkové ústrojí. Tímto opatřením se jednak vyloučí možnost nesprávného ovládání inhalátoru, protože uživatel může natáčet oba díly inhalátoru vůči sobě jen v jednom směru, a jednak se účinkem západkového ústrojí inhalátor v průběhu natáčení dostatečně otřásá, aby se umožnilo dokonalé vyplnění dávkovacího vrubu sypkou inhalační látkou.

Západkové ústrojí může přitom v dalším provedení vynálezu obsahovat západkové kolo s pilovitými zuby na jednom z dvojice dílů tvořených pouzdrovým dílem a přístrojovým tělesem a vždy proti sobě v obvodovém směru posunuté protilehlé zuby nebo skupiny protilehlých zubů na druhém z dvojice dílů tvořených přístrojovým tělesem a pouzdrovým dílem, přičemž posunutí protilehlých zubů ve směru obvodu je voleno tak, že zapadací kroky západkového ústrojí jsou menší, než je rozteč zubů. Protože inhalátor podle vynálezu je opatřen větším počtem vůči sobě v obvodovém směru přesazených protilehlých zubů, jejichž přesazení se odlišuje od rozteče zubů, jsou jednotlivé kroky v obvodovém směru příslušně malé a po každém z nich následuje opětné zaklesnutí zubů do sebe. V průběhu natáčivého pohybu tak dochází k velkému počtu otřesů.

Přitom je výhodné, aby byla zapadací čela zubů a protilehlých zubů orientována přímočaře v axiálním směru, aby tak zuby

-5CZ 280500 B6 nemohly na konci dávkovaciho pohybu bránit axiálnímu vratnému posuvu.

Aby bylo možno do úzkého prostoru umístit jednak šikmé vodicí plochy a jednak západkové kolo západkového ústrojí, má v dalším výhodném provedení inhalátoru podle vynálezu přístrojové těleso obsahující dávkovači trn dvojitou stěnu, kde vnitřní stěna nese protikusy, vystupující z vnitřní strany této vnitřní stěny radiálně směrem ven, a vnější stěna zevně obklopuje stěnový úsek druhého pouzdrového dílu, obsahující šikmé plochy, a obsahuje protilehlé zuby pro západkové kolo, uložené na vnější straně pouzdrového dílu, obsahujícího zásobní komoru. Toto prostorově úsporné uspořádání různých vzájemně spolupůsobících částí celého systému je umožněno zejména tím, že oba základní díly, které se vůči sobě natáčejí, mají kruhový příčný průřez a tím je umožněno souosé uspořádání různých stěn.

Podle dalšího znaku vynálezu mají vnitřní stěna přístrojového tělesa a stěna pouzdrového dílu obsahujícího zásobní komoru kruhový tvar a vnější stěna přístrojového tělesa obsahuje nejméně jednu část odlišující se od tohoto kruhového tvaru a mezi stěnami leží odpovídající koutové úseky. Tento tvar příčného průřezu vnější stěny, odlišný od kruhového průřezu, umožňuje vytvořit na její vnitřní straně vždy protilehlé zuby, které jsou přesazeny v obvodovém směru tak, že západkové kolo nachází již po kratším pootočení než je rozteč zubů záchyt na některém z protilehlých zubů. Kromě toho se tyto rohové prostory dostávají při pootočení mimo celkový obrys pouzdra inhalátoru, takže je usnadněn přívod vzduchu.

Podle dalšího znaku vynálezu vnější stěna přístrojového tělesa svojí čelní stranou přiléhá v zasunuté poloze proti dorazové ploše pouzdrového dílu se souhlasným obíhajícím obrysem a v této poloze je vzduchová dráha přerušena a vnitřek inhalátoru je vzduchotěsně uzavřen. To má tu výhodu, že dovnitř inhalátoru nemůže vnikat vlhkost, pokud není inhalátor používán, takže je vyloučeno vytváření hrudek práškového inhalačního materiálu působením vlhkosti.

Otočné uspořádání obou dílu pouzdra relativně vůči sobě umožňuje další výhodné a účelné vytvoření inhalátoru podle vynálezu, které spočívá v tom, že přístrojové těleso je opatřeno ukazovacím okénkem a pouzdrový díl obsahuje ukazovací prstenec, pohybovatelný relativně k tomuto ukazovacímu okénku v úhlových krocích stejné velikosti a směru. Uživatel může na tomto ukazovacím ústrojí sledovat postupné vyprazdňování zásobní komory a může si tedy včas obstarat nový inhalátor nebo, pokud je to možné, jeho obsah doplnit.

Ukazovací prstenec je vytvořen jako ozubené kolo, uložené excentricky k dutému ozubenému kolu nebo dutému ozubení v přístrojovém tělese, a uzpůsobené k zapadání svým vnějším ozubením do vnitřního ozubení tohoto dutého ozubeného kola, přičemž počet zubů ozubeného prstence se odchyluje od počtu zubů dutého ozubeného kola o nejméně jeden zub. Vnitřní ozubené kolo je tak otočné o jednu otáčku nebo o zlomek jedné otáčky po vydání stanoveného počtu dávek, například po 100 až 200 dávkách. Četné dílčí natáčecí pohyby při každém dávkování se tedy vedou k velmi pomalému

-6CZ 280500 B6 postupnému otáčení ukazovacího prstence, který změnou svého zabarvení na svém obvodu nebo jinými grafickými úpravami upozorňují uživatele na základě pohledu do ukazovacího okénka na úbytek inhalační látky. Přitom je opět výhodné, že v jednom směru, zatímco natáčení v opačném směru je zablokované.

Aby se dosáhlo toho, že uživatel se nebude pokoušet inhalovat dále po odebrání předem stanoveného největšího počtu dávek inhalační látky, může být ozubené kolo, které slouží jako ukazovací kroužek, po dosažení stanoveného počtu dávek zablokováno. Blokování může být dosaženo různými úpravami.

Jedna z výhodných možností takového blokování, která současně využívá axiálního posuvu vyvolaného otáčivým pohybem, spočívá v tom, že ukazovací prstenec v přístrojovém tělese má doraz a pouzdrový díl má protilehlý doraz, přičemž oba dorazy jsou uloženy ve výchozí poloze bezprostředně vedle sebe nebo se dotýkají, a po každém vysunutí a následujícím zasunutí jsou otočením přístrojového tělesa vzhledem k pouzdrovému dílu vůči sobě úhlově posunuty o úhlový krok, přičemž oba dorazy ve vysunuté poloze leží vždy ve dvou vůči sobě výškově posunutých rovinách a ve znovu zasunuté poloze opět leží ve stejné rovině, a přičemž po úplném otočení ukazovacího prstence a posledním vysunutí přístrojového tělesa a pouzdrového dílu od sebe leží oba dorazy v obou rovinách alespoň částečně nad sebou.

Další výhodné provedení inhalátoru podle vynálezu spočívá v tom, že v zásobní komoře je na straně opačné vůči dávkovacímu trnu píst, o nějž je opřena pružina. Pružná síla této pružiny je přitom tak velká, že píst je posouván i proti síle vyvozované vlastní tíhou pevné inhalační látky a vlastní hmotností pístu podle úbytku obsahu zásobní komory. Tímto řešením je umožněno používat inhalátor prakticky v libovolné poloze a přesto dosáhnout při každém dávkovacím pohybu dokonalého zaplnění dávkovacího vrubu. Navíc se touto konstrukční úpravou a trvalým lehkým posuvem práškové inhalační látky zamezuje vytváření soudržných oblastí v materiálu náplně a vytváření kanálků na místě, odkud odebral dávkovači trn inhalační látku a ze kterého se potom vysunul. Pružina zatěžující doplňovací píst přitom působí tak, že při každém dávkovacím pohybu a nejlépe po předcházejícím otřesu inhalátoru se dosáhne skutečně dokonalého zaplnění dávkovacího vrubu plnou dávkou inhalačního materiálu.

Zásobní komora je uložena uvnitř pouzdrového dílu uvolnitelně a vyměnitelné a/nebo je opatřena uvolnitelným krytem. Při této konstrukční úpravě je možno po vyprázdnění zásobní komory, zásobní komoru bud nahradit novou, nebo ji doplnit, aniž by bylo třeba použít zcela nového inhalátoru a vyprázdněný inhalátor zahazovat.

Zásobní komora, uložená uvnitř pouzdrového dílu, je podle dalšího znaku vynálezu opatřena ve výchozí poloze před montáží prorazitelným, vyrazitelným a/nebo místem žádaného zlomu opatřeným uzávěrem průchozího otvoru pro dávkovači trn, přičemž tento uzávěr je automaticky otevírátelný dávkovacím trnem při osazení zásobní komory do pouzdrového dílu. Jestliže se tedy vyprázdněná zásobní komora nahradí takto vytvořenou zásobní komorou, způsobí zasunutí zásobní komory do pouzdrového dílu inhalátoru současně

-7CZ 280500 B6 zavedení dávkovacího trnu do zásobní komory, aniž by předtím musel být uzávěr otevírán.

Aby při následujícím používání inhalátoru nepřekážel otevřený uzávěr plnění dávkovacího vrubu inhalační látkou, je výhodné, jestliže je uzávěr, otevřený v průběhu montáže a osazování, vykloněn do vnitřního prostoru zásobní komory, přičemž průměr tohoto uzávěru má být větší než axiální vzdálenost dávkovacího vrubu od okraje otvoru. Tento detail však může být řešen i jiným konstrukčním uspořádáním.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení inhalátoru, zobrazených na připojených výkresech, kde na obr. 1 je podélný řez inhalátorem podle vynálezu ve výchozí poloze, to znamená ve vysunuté druhé poloze, na obr. 2 je podélný řez inhalátorem z obr. 1 v zasunuté první poloze, na obr. 3 je čelní pohled na horní část inhalátoru, vedený v rovině nákresny z obr. 2, na obr. 4 je boční pohled na horní část inhalátoru, vedený ve směru šipky IV z obr. 3, na obr. 5 je pohled shora na spodní část inhalátoru, vedený ve směru šipky V z obr. 2, na obr. 6 je podélný řez zásobní komorou inhalátoru, vedený rovinou shodnou s řezovou rovinou na obr. 1 a 2, na obr. 7 je příčný řez zásobní komorou, vedený rovinou VII-VII z obr. 6, na obr. 8 je příčný řez zásobní komorou, vedený rovinou VIII-VIII z obr. 6, na obr. 9 je boční pohled na vnější plášt inhalátoru, na obr. 10 je podélný řez aretovacím ústrojím ve výchozí poloze, to znamená ve vysunuté druhé poloze, vedený rovinou X-X z obr. 11, na obr. 11 je čelní pohled na aretovací ústrojí, vedený ve směru šipky XI z obr. 10, na obr. 12 je podélný řez aretovacím ústrojím v zasunuté první poloze, vedený rovinou XII-XII z obr. 13, na obr. 13 je čelní pohled na aretovací ústrojí, vedený ve směru šipky XIII z obr. 12, na obr. 14 je podélný řez alternativním příkladným provedením inhalátoru podle vynálezu v zasunuté první poloze, ve které je dávkovači zářez nebo vrub umístěn v zásobní komoře, přičemž axiální přestavování polohy tohoto dávkovacího zářezu je ovládáno otáčením tělesa inhalátoru, nesoucího dávkovači trn, vůči dílu pouzdra inhalátoru, obsahujícímu zásobní komoru, na obr. 15 je částečně schematický řez inhalátorem, vedený rovinou D-D z obr. 14, na obr. 16 je rozvinutý pohled na část pouzdra inhalátoru se šikmými vodícími plochami v rozsahu přibližně čtvrtiny obvodu, kterými se pomocí výstupku na plášti inhalátoru nastaví otáčivým pohybem poloha dávkovacího trnu z obr. 14 z výchozí polohy, zobrazené na obr. 14, do polohy podle obr. 19, na obr. 17 je podélný řez zpětnou klapkou, uloženou v dráze proudu vzduchu, vedený rovinou C-C z obr. 15, na obr. 18 je dílčí řez kanálkem vedoucím k dávkovacímu trnu, vedený rovinou B-B z obr. 15, s pohledem na vstupní otvory dvou dalších kanálků, na obr. 19 je podélný řez inhalátorem podle obr. 14 po provedení otáčivého pohybu pro dosažení axiálního přestavení, na obr. 20 je příčný řez západkovým ústrojím, umístěným mezi dvěma vůči sobě otočnými díly pouzdra inhalátoru, vedený rovinou E-E z obr. 19, na obr. 21 je podélný řez inhalátorem, odpovídající příkladu z obr. 19, přičemž pravá část je oproti příkladům z obr. 14 až 19 zobrazena v pootočené poloze, takže v tomto příkladu prochází řez zpětnou klapkou a vzduchovými kanálky, na obr. 22 je podélný řez inhalátorem v zasunuté první poloze, pootočený o 90 stupňů vůči rovině podélného řezu z obr. 14,

-8CZ 280500 B6 na obr. 23 je příčný řez ukazovacím ústrojím, vedený rovinou F-F z obr. 22, na obr. 24 až 28 jsou příčné řezy indikačními ústrojími v různých polohách, odpovídajících zvyšujícímu se počtu dávek, přičemž na obr. 28 je znázorněno zablokování po předchozím dosažení nejvyššího možného počtu dávek, na obr. 29 je podélný řez alternativním příkladným provedením inhalátoru ve vysunuté druhé poloze, přičemž v tomto příkladném provedení je zásobní komora opatřena vodicím pístem pro pevné těleso, nacházející se v zásobní komoře, a na obr. 30 je podélný řez alternativním příkladným provedením zásobní komory, opatřené uzavřeným uzávěrem s místem požadovaného zlomu podobným prvkem, který se automaticky otevírá zasunutím dávkovacího trnu, přičemž také v tomto příkladném provedení je inhalátor opatřen zatlačovacím pístem, zatíženým pružinou.

Příklady provedení vynálezu

Základní konstrukční řešení a funkce jednotlivých částí inhalátoru I podle vynálezu jsou zobrazeny v podélném řezu prvního příkladného provedení inhalátoru I. Inhalátor I obsahuje vstupní otvor 2 pro přívod vzduchu se zobrazeným zpětným ventilem R, přičemž obě tyto konstrukční části jsou zobrazeny v uvedených příkladech čárkovanými čarami, protože neleží v rovině řezu a jsou umístěny v odebratelném horním dílu O, obsahujícím ovládací orgán 2 ve formě tlačítka, zásobní komoru 4 pro pevné zásobníkové těleso nebo pro speciální zásobník, například ve formě uzavřeného pouzdra K, ve kterém může být pevné těleso vloženo, dále dávkovači trn 5, který je v tomto příkladu opatřen dávkovacím vrubem 50 ve formě obvodové drážky, vzduchový kanálek 6, který je také vyznačen čárkovanými čarami, protože také není umístěn v rovině řezu, nasávací nástavec 1, který je opatřen výstupním otvorem 10 pro výstup směsi vzduchu a částic pevné inhalační látky, který je vytvořen v inhalátoru I, jehož konstrukční podrobnosti budou ještě podrobněji popsány. Na nasávací nástavec 1 je nasazen ochranný uzavírací klobouček 11, kterým je možno uzavřít a chránit výstupní otvor 10 nasávacího nástavce 1.

V následujícím objasnění funkce inhalátoru I se sleduje takový případ, kdy jsou částice pevné látky uloženy v pouzdru K, které obsahuje například 100 dávek inhalační látky a kdy je toto pouzdro K již uloženo v zásobní komoře 4. Rozměry pouzdra K a zásobní komory 4 jsou si přitom vzájemně přizpůsobeny. Jestliže se potom vloží tlačítko ovládacího orgánu 2 do horního dílu O, který se nasadí na spodní díl U, a tlačítko ovládacího orgánu 2 se stlačí do výchozí polohy, prorazí dávkovači trn 5, procházející otvorem 400 v zásobní komoře 4 stěnu pouzdra K a vnikne do pevného částicového materiálu v pouzdru K. Inhalátor I je nyní ve svém výchozím pohotovostním stavu, zobrazeném na obr. 1, kdy může začít nejprve dávkování určitého požadovaného množství částic pevné fáze a potom inhalování směsi těchto částic a vzduchu.

Zásobní komora 4_ s vloženým pouzdrem K se nachází v klidové poloze, zobrazené na obr. 1. Zásobní komora 4_ a dávkovači trn 5. jsou v této klidové poloze uspořádány vůči sobě tak, že dávkovači trn 5. zasahuje sice do vnitřního prostoru pouzdra K a uzavírá otvor 400 zásobní komory 4, avšak dávkovači vrub 50 se nachází v dráze proudu vzduchu mezi vstupním otvorem 3. pro přívod vzduchu a výstupním otvorem 10 v nasávacím nástavci 1. Tato výchozí rela

-9CZ 280500 B6 tivní poloha dávkovacího trnu 5 vůči zásobní komoře 4 je v dalším popisu označována za druhou relativní polohu. Obvodová stěna 40. zásobní komory 4. je prodloužena do stěnového nástavce 41, ve kterém je vytvořen příčný otvor 410. V této relativní poloze zásobní komory χ a dávkovacího trnu 5 je uvolněna dráha proudu vzduchu od vstupního otvoru 3. pro přívod vzduchu k výstupnímu otvoru 10 vzduchovým kanálkem 6. Stěnový nástavec 41 zásobní komory 4. dosedá svým spodním koncem na vratnou pružinu 43., která je v této druhé relativní poloze uvolněna až na nezbytnou hodnotu předpětí, potřebného pro udržování celého mechanismu ve stabilní poloze.

Při dávkování inhalační látky stlačí uživatel tlačítko ovládacího orgánu 2 ve směru šipky P. Tlačítko ovládacího orgánu 2. je ve znázorněném příkladném provedení opatřeno otřesovým prvkem ve formě zaskakovací pružiny 20, která je upevněna na tlačítku 2 například nalepením. Působení této zaskakovací pružiny 20 bude ještě v další části popisu podrobněji objasněno. V této chvíli je pouze důležité připomenout, že tvrdost zaskakovací pružiny 20 je větší než střední tvrdost vratné pružiny 43. Tlakem na tlačítko ovládacího orgánu 2, vyvozovaným ve směru šipky P, se odtlačuje zásobní komora £ a vratná pružina 43 se stlačuje. Zaskakovací pružina 20 zůstává v důsledku své větší tvrdosti ještě stále v klidové poloze. Dávkovači trn 5, který je uložen vzhledem k tělesu inhalátoru I pevně a je například zalisován do slepé díry v pouzdru inhalátoru I, se zasune v důsledku zatlačovacího pohybu zásobní komory 4 hlouběji do částic pevné inhalační látky, která je uložena v pouzdru K. Když se vratná pružina 43 stlačí až téměř na maximální hodnotu stlačení, dostane se dávkovači vrub 50 ve formě obvodové drážky dávkovacího trnu 5 do vnitřku pouzdra K, a tím také do inhalační látky ve formě práškové inhalační látky.

Již v průběhu vnikání dávkovacího vrubu 50 na dávkovacím trnu 5 do zásobní komory 4 a zejména však při dosažení polohy, ve které dosáhne vratná pružina 43 svého úplného stlačení a která je v dalším popisu označována za zasunutá první poloha, se obvodový dávkovači vrub 50 ve formě obvodové drážky dávkovacího trnu 5 zaplní částicemi pevné inhalační látky. Aby se dosáhlo toho, že i při mimořádně špatné tekutosti pevné inhalační látky a velmi malých částicích inhalační práškové látky, o kterých již byla řeč, se dosáhne rychlého a dokonalého vyplnění celého vnitřního prostoru dávkovacího vrubu 50., přeskočí zaskakovací pružina 20 při překročení nastavené hodnoty stlačovací síly v závěru stlačování vratné pružiny 43 do polohy zobrazené na obr. 2. Tímto zpětným přeskočením zaskakovací pružiny 20 dojde k otřesu zásobní komory 4. a v ní uloženého pouzdra K vyplněného částicemi pevné inhalační látky, takže i extrémně špatně ztekucovatelný prášek může vniknout do obvodového dávkovacího vrubu 50.. V alternativním příkladném provedení je však možno tuto zaskakovací pružinu 20 vynechat a uživatel může dosáhnout podobného účinku zatřesením s inhalátorem I.

Jestliže se nyní dostala zásobní komora 4. a dávkovači trn 5 do první relativní polohy zobrazené na obr. 2, uzavře stěnový nástavec 41 dráhu proudu vzduchu. Tím se dosáhne toho, že v průběhu dávkování se nemůže fouknutím do nasávacího nástavce 1 například při nechtěném zakašlání vyfouknout inhalační pevná prášková látka vstupním otvorem 3. pro přívod vzduchu z inhalátoru

-10CZ 280500 B6

I. Kromě toho se tímto uzavřením dráhy pro proud vzduchu dosáhne toho, že v průběhu dávkování, to znamená v průběhu plnění dávkovacího vrubu 50 inhalační látkou, se nemůže do vnitřního prostoru dostat žádná vlhkost, která by tam jinak mohla vniknout při bezděčném zakašlání uživatele.

Po přeskočení zaskakovací pružiny 20 se dosáhne naplnění celého dávkovacího vrubu 50 inhalační práškovou látkou. Jestliže se nyní tlačítko ovládacího orgánu 2 uvolní, přemístí vratná pružina 43 zásobní komoru 4 do druhé relativní polohy, tedy zpět do výchozí polohy. V této druhé relativní poloze, která je výchozí polohou, je příčný otvor 410 stěnového nástavce 41 zásobní komory 4 opět uvolněn pro průchod proudu vzduchu, jak již bylo v předchozí části popisu objasněno. Nasává-li nyní uživatel nasávacím nástavcem χ vzduch do dýchacích cest, vznikne ve vzduchovém kanálku 6 proud vzduchu, přicházejícího do tohoto vzduchového kanálku 6. vstupním otvorem 2 pro přívod vzduchu, opatřeným čárkovaně zobrazeným zpětným ventilem R. Tento proud vzduchu vyfoukne dávku inhalační práškové látky z dávkovacího vrubu 50, a tím se vytváří směs vzduchu a částic pevné práškové inhalační látky, která je potom vedena do výstupního otvoru 10 v nasávacím nástavci 1 a je inhalována uživatelem, takže se tak může dostat do jeho dýchacích cest. Aby se dosáhlo co nejúčinnějšího vyfouknutí dávky inhalační látky z dávkovacího vrubu 50 a aby se pokud možno snížila rychlost směsi vzduchu a částic pevné práškové inhalační látky na vstupu do dýchacích cest uživatele, zvětšuje se v nasávacím nástavci 1 průřez jinak úzkého vzduchového kanálku do podstatně širšího výstupního otvoru 10 v nasávacím nástavci 1.

Vedení vzduchového kanálku 6 v zobrazeném příkladném provedení inhalátoru I podle vynálezu, popřípadě vedení proudu vzduchu v inhalátoru χ, je podrobněji vysvětleno pomocí příkladů zobrazených na obr. 3 až 9. Na obr. 3 a 4 je znázorněn horní díl 0 inhalátoru X, přičemž na obr. 4 jsou zobrazeny v bočním pohledu vstupní otvory χ pro přívod vzduchu ve formě podlouhlých štěrbin. Těmito vstupními otvory 3. pro přívod vzduchu a zpětnými ventily R, které jsou zobrazeny na obr. 1 čárkovanými čarami jak v klidové poloze, tak také v poloze při nádechu, je vzduch přiváděn do vnitřního prostoru inhalátoru I.

Směr dalšího vedení proudu vzduchu do vnitřku inhalátoru X je zřejmý z obr. 5, který zobrazuje čelní pohled na spodní díl U inhalátoru χ. V tomto příkladu jsou zobrazeny tři vzduchové kanálky 6a, 6b, 6c, které jsou vytvořeny v tělese spodního dílu U inhalátoru χ a které jsou také vyznačeny čárkovanými čarami na obr. 1, přičemž proud vzduchu je potom veden těmito třemi vzduchovými kanálky 6a, 6b, 6c.

Obr. 6 zobrazuje podélný řez zásobní komorou 4, která se při použití inhalátoru χ posouvá působením tlačítka ovládacího orgánu 2 a která obsahuje pouzdro K s inhalační látkou. Po dokončení dávkovači operace, kdy se tedy nachází dávkovači trn 5 a zásobní komora 4 ve výchozí poloze, tedy ve vysunuté druhé poloze, se proudem vzduchu prášková inhalační látka vyfoukne z dávkovacího vrubu 50 dávkovacího trnu 5. K tomuto vyfouknutí je třeba proud vzduchu nasměrovat ze vzduchového kanálku 6 k dávkovacímu vrubu 50.

-11CZ 280500 B6

Jak může být toto usměrnění realizováno, ukazují obr. 7 a 8, na kterých jsou vždy zobrazeny příčné řezy zásobní komorou 4, vedené rovinou VII-VII, popřípadě rovinou VIII-VIII z obr. 6. Řezová rovina VII-VII probíhá přitom přesně v úrovni dávkovacího vrubu 50., který je v tomto příkladu umístěn v optimální poloze v proudu vzduchu. Z obr. 7 je patrno, že dva vstupní otvory 44a. 44b pro přívod proudu vzduchu jsou skloněny ve stejném úhlu g k řezové rovině podélného řezu z obr. 1 jako odpovídající dva vzduchové kanálky 6a, 6b z obr. 5.

Třetí vstupní otvor 44c pro přívod vzduchu je směrován ve stejném úhlu β k řezové rovině podélného řezu z obr. 1 jako odpovídající vzduchový kanálek 6c z obr. 5, ovšem z obr. 8 je zřejmé, že třetí vstupní otvor 44c je umístěn pod oběma prvními vstupními otvory 44a, 44b v řezové rovině VIII-VIII. Tento třetí vstupní otvor 44c pro přívod vzduchu slouží k tomu, aby částice pevné práškové inhalační látky, které vypadávají popřípadě z dávkovacího vrubu 50, byly ještě také vyfukovány, a tím přidávány do proudu nasávané směsi. Příčným otvorem 410 ve stěnovém nástavci 41 zásobní komory 4 může být tato směs vzduchu a prachových částic inhalační látky přiváděna výstupním otvorem 10 do nasávacího nástavce 1 a dále do dýchacích cest uživatele.

Aby se znemožnilo nežádoucí několikanásobné dávkování inhalační látky, jsou zásobní komora 4 a dávkovači trn 5, jak je patrno zejména z obr. 2, drženy pomocí aretovacího ústrojí v první relativní poloze. Toto aretovací ústrojí je v příkladu na obr. 1 tvořeno posuvnou destičkou 21 a jeho funkce a činnost bude podrobněji objasněna pomocí příkladů z obr. 9 až 13.

K pochopení funkce aretačního ústrojí inhalátoru I podle vynálezu je nejprve nutno ukázat vnější vytvoření inhalátoru i, jehož horní díl O je opatřen, jak již bylo zobrazeno na obr. 3, bočním otvorem 212.

Na obr. 10 je tlačítko ovládacího orgánu 2. zobrazeno v podélném řezu a je opatřeno pod jeho ovládací plochou příčnou drážkou 22, která je vyznačena již na obr. 1 čárkovanými čarami. Do této příčné drážky 22 je vsunuta způsobem, který bude podrobněji popsán v další části popisu, posuvná destička 21.

Inhalátor I je na obr. 11 zobrazen v pohledu shora a ve své výchozí poloze, to znamená ve vzájemně vysunuté druhé poloze zásobní komory 4. a dávkovacího trnu 5. Z tohoto pohledu je zřejmé, že posuvná destička 21 je opatřena listovou pružinou 210 a zatlačovacím výstupkem 211. Listová pružina 210 je opatřena v drážce na vnitřní stěně inhalátoru I, jak je patrno také z obr. 10, a snaží se posuvnou destičku 21 posunout ve směru šipky V a protlačit zatlačovací výstupek 211 bočním otvorem 212, zobrazeným na obr. 9 a 10.

Další vysouvání zatlačovacího výstupku 211 příčným otvorem 212 je zamezeno tím, že posuvná destička 21 ve výchozím stavu inhalátoru i narazí na těleso tlačítka ovládacího orgánu 2, které je ovládacím orgánem inhalátoru I. Toto uspořádání je zejména dobře patrné z podélného řezu na obr. 10.

-12CZ 280500 B6

Jestliže se nyní tlačítko ovládacího orgánu 2. zatlačí dolů ve směru šipky P z obr. 1, a tím se tedy dávkovači vrub 50 přesune do zásobní komory 4, zůstane posuvná destička 21 nejprve v zobrazené poloze, protože zatlačovací výstupek 211 je pevně uchycen v příčném otvoru 212, Potom se tlačítko 2 přemístí zpětným pohybem směrem nahoru. Při dosažení první relativní polohy, zobrazené na obr. 2, může posuvná destička 21 zapadnout do příčné drážky 22 tlačítka ovládacího orgánu 2., takže listová pružina 210 může posunout posuvnou destičku 21 ve směru šipky V z obr. 11. Tím vytlačí listová pružina 210 zatlačovací výstupek 211 ještě dále ven bočním otvorem 212. V tomto stavu, zobrazeném na obr. 12 a 13, nemůže být zásobní komora 4 vratnou pružinou 43 z obr. 2 vrácena do výchozí polohy, to znamená do druhé relativní polohy/ protože tlačítko ovládacího orgánu 2 je pevně zachyceno za posuvnou destičku 21.

Teprve když uživatel zatlačí z vnější strany na zatlačovací výstupek 211 ve směru šipky E, vysune se posuvná destička 21 z příčné drážky 22 v tlačítku ovládacího orgánu 2, a tím také ze zadržovací polohy a aretace inhalátoru I se tak uvolní. Nyní se může zásobní komora 4 přemístit působením vratné pružiny 43 zpět do výchozí polohy, to znamená do druhé relativní polohy mezi dávkovacím trnem 5 a zásobní komorou 4.. Touto aretací se zamezí nežádoucímu několikanásobnému dávkování inhalační látky.

Popsaný inhalátor I podle vynálezu může být, jak již bylo uvedeno, opatřen ve svém vstupním otvoru 3. pro přívod vzduchu zpětným ventilem R. V alternativním příkladném provedení inhalátoru I může být zpětný ventil R umístěn také v nasávacím nástavci 1. Tento zpětný ventil R může být vytvořen například ve formě klapky, která je na obr. 1 zobrazena čárkovanými čarami a která působí tak, že při fouknutí vzduchu do inhalátoru I výstupním otvorem 10., například při nechtěném zakašlání inhalujícího pacienta, se vstupní otvor 2 pro přívod vzduchu uzavře. To je výhodné zejména z toho důvodu, že po například dokončeném vydávání dávky inhalační látky a po dokončeném zpětném přestavení zásobní komory 4_ do druhé relativní polohy vůči dávkovacímu trnu 5 nemůže dojít k profouknutí práškové inhalační látky inhalátorem I směrem ke vstupnímu otvoru 2 pro přívod vzduchu. Jestliže zakašle pacient po vdechnutí dávky inhalační látky, neztrácí se tedy žádná část inhalační látky, protože dovnitř inhalátoru χ vefouknutý prášek může být opět v dalším cyklu nasát a vdechnut, aniž by musela být do vzduchového kanálku 6 dodávána další dávka inhalační látky.

Inhalátor χ podle vynálezu může být opatřen také počítadlem 7 dávkovačích cyklů, které je zobrazeno na obr. 1 a které je při každé dávkovači operaci přestaveno například posunem zásobní komory 4, jejíž pohyb se přenáší na ovládací pohyb tohoto počítadla

7.. Opatření inhalátoru χ počítadlem 7 je zvláště výhodné, protože pouzdro K s práškovou inhalační látkou obsahuje určitý počet dávek. Při vložení nového pouzdra K může uživatel přestavit počítadlo 7 opět na nulu, takže po celou dobu používání inhalátoru I má přesný přehled, kolik dávek inhalační látky bylo z pouzdra K odebráno a může tak včas nahradit pouzdro K se spotřebovanou inhalační látkou za nové pouzdro K, které vloží do zásobní komory

4., popřípadě může vyměnit celý inhalátor χ.

Pro vysušení vnitřku inhalátoru I, popřípadě kanálků pro vedení proudu vzduchu nebo pro udržování těchto míst v suchém stavu je ochranný uzavírací klobouček 11 opatřen vysoušeči vložkou 12. z materiálu pohlcujícího vlhkost, který může být tvořen například silikagelem.

Tento inhalátor I je, jak již bylo řečeno, zvláště vhodný pro inhalační látky v pevné fázi nebo směsi takových látek, mající antiastmatický účinek, a speciálně je upraven pro inhalaci směsi laktózy a formoterolu, který se podává například ve formě soli fumaranu formoterolu, jejíž označení podle nomenklatury IUPAC je (±)-2-hydroxy-5-[(RS)-l-hydroxy-2-[[(RS)-p-metoxy-a-metylfenetyl]] amino]-etyl]-formanilid-fumaran-dihydrát.

Inhalátor I podle vynálezu může mít kromě tohoto příkladného provedení řadu dalších konstrukčních variant. V principu podle základní vynálezecké myšlenky nemusí nutně být zásobní komora 4 pohyblivá a dávkovači trn 5. pevný, v některém z dalších příkladných provedení může být toto konstrukční uspořádání právě opačné. Pouze je třeba zabezpečit, aby zásobní komora a dávkovači kolík s dávkovacím vrubem byly vůči sobě posuvné. Je také možné vložit inhalační práškovou látku nebo látku v jiné formě pevné fáze do zásobní komory přímo a nikoli uvnitř vyměnitelného samostatného pouzdra K, které se vkládá do zásobní komory 4.. Otřesový prvek, kterým je v tomto příkladném provedení zaskakovací pružina 20, může mít jiné vytvoření a jiné příkladné provedení může mít také aretovací ústrojí. Vysoušeči vložka 12 může být vytvořena také jinak než ve znázorněném příkladu provedení a může obsahovat jinou pohlcující látku než silikagel.

Na obr. 14 až 30 jsou zobrazena alternativní příkladná provedení inhalátoru I podle vynálezu u kterých je jinak řešeno již zmíněné zajištění otřesů inhalátoru I v průběhu přípravy dávky. Jednotlivé součásti inhalátoru I, které mají stejné konstrukční vytvoření jako v předchozích příkladech, jsou označeny také stejnými vztahovými značkami. Z porovnání příkladů na obr. 1 a 14 vyplývá, že v tomto druhém příkladném provedení je inhalátor I vytvořen sice také ze dvou dílů pouzdra, avšak rozdělení pouzdra do těchto dvou částí probíhá pod výstupním otvorem 10 pro výstup vzduchu, který je součástí náústku.

K zajištění relativních pohybů mezi zásobní komorou 4 a dávkovacím trnem 5 je v tomto dalším příkladném provedení navrženo, aby první díl inhalátoru, dále označovaný jako pouzdrový díl 101, obsahující zásobní komoru 4, a druhý díl inhalátoru, dále označovaný jako přístrojové těleso 102, tvořící základní těleso inhalátoru I, byly vůči sobě posuvné z první zasunuté polohy, zobrazené na obr. 14, do druhé vysunuté polohy podle obr. 19 tak, že oba tyto díly inhalátoru pouzdra jsou vůči sobě otočné a na pouzdrovém dílu 101 jsou vytvořeny vodicí šikmé plochy 103 a na nich jsou vedeny protilehlé vodicí čepy tvořící protikusy 104, které jsou upevněny na přístrojovém tělese 102 a které převádějí otáčivý pohyb na axiální posuvný pohyb. Na tomto místě je třeba nicméně poukázat na to, že je také možno v jiném alternativním příkladném provedení vytvořit vodicí šikmé plochy 103 na vnější straně vnitřní stěny 109, tedy na přístrojovém tělese 102, zatímco protikusy 104 ve formě vodicích čepů mohou být vytvořeny na pouzdrovém dílu 101. Vodicí šikmé plochy 103 jsou zobrazeny

-14CZ 280500 B6 v rozvinutém pohledu na obr. 16, který je rozvinutým pohledem ve směru šipky A z obr. 14.

V tomto příkladném provedeni je pouzdrový díl 101 opatřen na svém obvodu čtyřmi vodícími šikmými plochami 103, které jsou rozmístěny po jeho obvodu a mají stejné stoupání a stejnou délku, přičemž natáčivé přístrojové těleso 102 je opatřeno odpovídajícím počtem protilehlých vodicích čepů nebo jinak tvarovaných protikusů 104.

Čtyři vodicí šikmé plochy 103, které jsou vytvořeny s výhodou ve formě drážek, probíhají zejména v délce oblouku, odpovídající středovému úhlu přibližně 90°, jsou umístěny ve stejných výškách a stoupají ve stejném směru. Na konci těchto vodicích šikmých ploch 103 je umístěna vždy svislá vratná propojovací vodicí drážka 105 pro vystupující protilehlé vodicí čepy protikusů 104, takže po pootočení a posunu protilehlých vodicích čepů protikusů 104 nebo výstupků po šikmých plochách 103 a z toho vyplývajícím axiálním posuvu dávkovacího trnu 5 pouzdrového dílu 101 se zásobní komorou 4 se mohou vodicí čepy protikusů 104 opět posunout v axiálním směru do zasunutého stavu obou částí inhalátoru, takže se pouzdro inhalátoru I dostane opět do výchozí polohy podle obr. 14. Z této základní polohy se může potom začít další dávkovači otáčivý pohyb, probíhající ve stejném směru jako při předchozí operaci. Tím je zajištěna možnost velmi jednoduchého ovládání inhalátoru I uživatelem, přičemž otáčení obou částí inhalátoru vůči sobě probíhá velmi lehce, takže je vhodné i pro starší pacienty nebo děti, i když je nutno překonávat v poměrně krátké fázi axiálního posuvu počáteční třecí odpor.

V axiálně probíhající vratné propojovací vodicí drážce 105 je podle příkladů z obr. 14, 19, 22 a 29 nejméně jeden pilovitě vytvořený výstupek 106, jehož strmě klesající strana lícuje se vodicí šikmou vodicí plochou 103 pro protilehlý vodicí čep tvořící protikus 104. Vodicí čep protikusu 104 může být přesunut přes stoupající vnější stoupající stranu 107 výstupku 106, takže se tento protikus 104 ve formě vodícího čepu nachází ve výchozí poloze pro následující dávkovači pohyb za strmě skloněnou stranou výstupku 106 a touto strmou boční plochou je převáděn v průběhu otáčivého pohybu na vodicí šikmou plochu 103. Tím je zajištěno, že uživatel připravuje dávku inhalační látky vždy při otáčivém pohybu obou částí pouzdra vůči sobě a nikoli v průběhu axiálního posuvu protikusu 104 vratnou propojovací vodicí drážkou 105. V axiální vodicí drážce 105 je ještě vytvořen menší vačkovitý výstupek 105a, který zamezuje silovému a popřípadě také nežádoucímu stlačení inhalátoru I.

Vodicí šikmé plochy 103, popřípadě drážky obsahující takto vytvořené vodicí šikmé plochy odpovídají vždy jedné části šroubovicového závitu a jsou ve znázorněných příkladných provedeních vytvořeny na vnitřní straně stěnové části 108 pouzdrového dílu 101, přičemž tato stěnová část 108 probíhá od pouzdrového dílu 101 přibližně axiálně na jeho stranu, odvrácenou od zásobní komory 4, to znamená ve znázorněném příkladném provedení směrem dolů. Na odpovídající vnitřní stěně 109 přístrojového tělesa 102, která je rovnoběžná se stěnovou částí 108 pouzdrového dílu 101 a která je umístěna v zobrazeném příkladném provedení uvnitř stěnové části 108, jsou vytvořeny radiálně vystupující protikusy 104 ve

-15CZ 280500 B6 formě vodicích čepů, které vystupují směrem ven a dosedají na vodicí šikmé plochy 103 na bočních stranách vodicích drážek.

Aby bylo možno v tomto příkladu nahradit zaskakovací pružinu 20 z předchozích příkladů, zobrazených na obr. 1 až 13, a přesto aby docházelo k otřesům pouzdra při dávkovacím pohybu, kterým by se zajistilo ztekucení sypkého práškovitého materiálu a současně se výhodným způsobem vyloučil otáčivý pohyb, směřující opačným směrem proti dávkovacímu pohybu, je na dotykových místech mezi pouzdrovým dílem 101 a přístrojovým tělesem 102, které jsou vzájemně natáčivé, je vytvořeno západkové ústrojí ve formě rohatky se západkovou částí, dále souhrnně označované jako západkové ústrojí 110 a západkové kolo 111. Detailní vytvoření tohoto západkového ústrojí 110 je zřejmé zejména z obr. 20, na kterém jsou kromě jiného také zobrazeny axiální vratné vodicí drážky 105 pro zpětné převádění protikusů 104.

Z obr. 20 jsou také patrny příčné řezy šikmých vodicích šikmých ploch 103, vedené vodorovnou řezovou rovinou E-E z obr. 19, které jsou v tomto příčném řezu zobrazeny jako segmenty.

Západkové ústrojí 110 obsahuje západkové kolo 111 s pilovitými zuby 112 na pouzdrovém dílu 101, konkrétně na jeho stěnové části 108, které spolupracuje s protilehlými zuby 113 nebo jejich skupinami, které jsou v obvodovém směru proti sobě přesazeny a které jsou vytvořeny na přístrojovém tělese 102, konkrétně na vnitřní straně vnější stěny 114, která, jak je patrno z obr. 20, nemá kruhový průřez, ale má oproti kruhovému průřezu západkového kola 111 vytvořeny rohové prostory 115. Zmíněné skupiny protilehlých zubů 113 mohou být vůči sobě přesazeny, jak již bylo řečeno, takže pro dosažení opětného zablokování obou částí proti otáčení v opačném směru než je směr otáčení při dávkování je postačující pootočení západkového kola 111 o menší vzdálenost než je rozteč sousedních pilovitých zubů 112. Rohové prostory 115 budou ještě blíže popsány v souvislosti s objasňováním přívodu vzduchu.

Při současném pozorování obr. 19 a 20 je možno seznat, že západkové kolo 111 je v zásadě vytvořeno jako součást stěnové části 108 pouzdrového dílu 101, která je opatřena v krátkém axiálním úseku pilovitými zuby 112, které vystupují směrem ven a zabírají do protilehlých zubů 113 vnější stěny 114 přístrojového tělesa 102, které mají přitom větší délku v axiálním směru, aby byly schopny vyrovnávat axiální relativní pohyby mezi pouzdrovým 101 a přístrojovým tělesem 102 inhalátoru I. Pilovité zuby 112, mezery mezi nimi a protilehlé zuby 113 přitom probíhají přímočaře v axiálním směru, aby umožnily zmíněné axiální posuvy, na které je převáděn otáčivý pohyb, a současně sloužily jako vodicí prvky pro tento axiální posuvný pohyb.

Přístrojové těleso 102 inhalátoru I., obsahující dávkovači trn 5, tedy má v určitých svých oblastech dvojitou stěnu, přičemž vnitřní stěna 109 je na své vnější straně opatřena protilehlými vodícími čepy protikusů 104, spolupůsobícími s vodícími šikmými plochami 103 na pouzdrovém dílu 101. zatímco vnější stěna 114 obklopuje z vnější strany stěnovou část 108 pouzdrového dílu 101 inhalátoru I, opatřenou vodícími šikmými plochami 103, a je opatřena protilehlými zuby 113 pro západkové kolo 111 vytvořené na vnější straně pouzdrového dílu 101 inhalátoru I, obsahujícího zá

-16CZ 280500 B6 sobní komoru 4, popřípadě na jeho stěnové části 108. Tím se dosahuje kompaktní konstrukční vytvoření, které je patrné z obr. 14, 19, 21, 22 a 29, a výhodné spojení pouzdrového dílu 101 s přístrojovým tělesem 102, i když jsou oba tyto díly vůči sobě pohyblivé nejen v axiálním směru, ale také v obvodovém směru při natáčení vůči sobě.

Aby bylo možno nerušeně natáčet pouzdrové těleso 101 vůči přístrojovému tělesu 102, je vnitřní stěna 109 přístrojového tělesa 102, obsahujícího dávkovači trn 5, a stěnová část 108 s vodícími šikmými plochami 103 pouzdrového tělesa 101 inhalátoru I, obsahujícího zásobní komoru 4_, v průřezu kruhová, zatímco vnější stěna 114 přístrojového tělesa 102 je, jak již bylo řečeno, alespoň v některých svých oblastech odlišná od kruhového průřezu, takže jsou vytvořeny rohové prostory 115 nebo rohové oblasti. Zejména ve vzájemně natočené a/nebo axiálním pohybem vysunuté poloze obou dílů inhalátoru I, ve které jsou některé díly VG inhalátoru I zobrazeny v natočené poloze, může být nasávaný vzduch přiváděn ve směru šipek Pf1, Pf2 z obr. 21 otevřenými rohovými prostory 115 a převáděn průchozími otvory 116 v blízkosti dna 117 přístrojového tělesa 102 inhalátoru I a přes nejméně jednu zpětnou klapku 118, přičemž na obr. 15 jsou zobrazeny dvě zpětné klapky 118, do vzduchových kanálků 6a, 6b, 6c a k dávkovacímu trnu 5.

Tímto řešením je současně umožněno, aby čelní strana vnější stěny 114 přístrojového tělesa 102 inhalátoru I s dávkovacím trnem 5 dosedala v zasunuté poloze na dorazovou plochu 119 pouzdrového dílu 101 inhalátoru I, která má stejný tvar svého obvodového obrysu, takže v této poloze je dráha vzduchu přerušena a vnitřek inhalátoru I je tak vzduchotěsně uzavřen. Oddělení okolního vzduchu od vzduchových kanálků 6a, 6b, 6c a dávkovači oblasti uvnitř inhalátoru I není tedy závislé výlučně na účinnosti zpětné klapky 118 nebo zpětného ventilu R, protože v zasunuté poloze je přístup vzduchu dovnitř inhalátoru Z přerušen ještě další konstrukční úpravou.

Otáčivý pohyb obou dílů inhalátoru I vůči sobě, který je převáděn u konstrukce podle vynálezu na axiální dávkovači pohyb, umožňuje kromě toho kontrolu a ukazování počtu vydaných dávek i jinými prostředky než počítadlem 7 z předchozích příkladů. U příkladných provedení inhalátoru I podle vynálezu, zobrazených na obr. 14 a 30, obsahuje jedna z částí pouzdra inhalátoru I otočný ukazovací prstenec 121, který je pohyblivý vůči ukazovacímu okénku 120 a který se při relativním natočení pouzdrového dílu 101 vůči přístrojovému tělesu 102 při dávkování pootočí o malý obvodový úhel stejné velikosti a probíhající ve stejném směru pohybu, protože otáčivý dávkovači pohyb probíhá vždy jen v jednom směru otáčení. Konkrétní řešení a uspořádání takového ukazovacího ústrojí je zobrazeno na obr. 22 až 28.

Z těchto příkladů je zřejmé, že ukazovací prstenec 121 je vytvořen ve tvaru ozubeného kola, které je uloženo excentricky vůči dutému ozubenému kolu 122 s vnitřním ozubením, vytvořeným v přístrojovém tělese 102 inhalátoru I, obsahujícím dávkovači trn

5. Vnější zuby ukazovacího prstence 121 zapadají do vnitřního ozubení tohoto dutého ozubeného kola 122. spojeného pevně s přístrojovým tělesem 102. Počet zubů vnitřního ozubeného kola, slou

-17CZ 280500 B6 žícího jako ukazovací prstenec 121, se přitom liší od počtu zubů dutého ozubeného kola 122 o tak malý počet zubů, že vnitřní ozubené kolo se otočí oproti dutému ozubenému kolu 122 o jednu jedinou otáčku nebo o zlomek této jediné otáčky na stanovený počet dávek, například na 100 až 200 dávek inhalační látky. Na obr. 23 až 28 je vyznačeno, že v ukazovacím okénku 120 je vidět vždy jen vnější plášť, ukazovacího prstence 121, jestliže je ukazovací okénko 120 průhledné nebo průsvitné a ukazovací prstenec 121 je vhodně zbarven. Barvy se přitom mohou na obvodu ukazovacího prstence 121 měnit, aby se výrazněji a přehledněji vyznačil postup vyprazdňování zásobní komory 4.

Podstata zobrazování při vícenásobném natočení přístrojového tělesa 102 vůči pouzdrovému dílu 101 pouzdra o čtvrt otáčky a další pohyb ukazovacího prstence 121 je přitom zobrazena na obr. 24 až 28 tak, že je výrazněji označen jeden ze zubů ukazovacího prstence 121. Současně je na těchto obrázcích zobrazeno, že ukazovací prstenec 121, a tím také dávkovači pohyb je možno po dosažení určitého počtu dávek zablokovat.

Zatímco na obr. 24 je inhalátor I zobrazen v takovém stavu, v jakém je dodáván a označený zub se nachází při jedné straně ukazovacího okénka 120, je na obr. 25 zobrazena poloha při vydávání první dávky léku, při kterém se přístrojové těleso 102 inhalátoru I, opatřené ukazovacím okénkem 120, pootočilo o 90°. Současně s tím byl ozubením unášen ukazovací prstenec 121, potom následuje axiální vratný posuvný pohyb a další vydávání dávky léku, přičemž na obr. 26 je zobrazená příkladná poloha po vydání čtvrté dávky. Označený zub se nyní dostal do polohy, posunuté oproti výchozí poloze o přibližně šířku ukazovacího okénka 120.

Podstatné je přitom současně se připravující a již zmíněné blokování dávkovacího pohybu po provedení určeného počtu dávek, v tomto případě například 200 dávek.

Blokování se přitom provádí pomocí ukazovacího prstence 121 následujícím postupem. Ozubené kolo sloužící jako ukazovací prstenec 121 je opatřeno na své vnitřní straně, odvrácené od ozubení, dorazem 123 spolupůsobícím s protilehlým dorazem 124 na pouzdrovém dílu 101 inhalátoru I v tom smyslu, že oba dorazy 123, 124 jsou ve výchozí poloze podle obr. 24 uloženy blízko sebe nebo se dokonce dotýkají a dávkovacími pohyby podle obr. 25 až 27 se nejprve od sebe vzdalují a potom se opět k sobě přibližují, přičemž současně probíhajícími axiálními posuvnými pohyby se oba dorazy 123, 124 přivádějí vždy do dvou vzájemně výškově přesazených úrovní a vratnými pohyby se opět vrátí do stejné roviny nebo do stejné výšky. Současně je excentrickým uložením obou ozubených dílů zajištěno, že oba dorazy 123, 124 ani po větším počtu vydaných dávek, například po 197 dávkách, ještě podle příkladu z obr. 27 vzájemně nekolidují.

Obr. 28 ukazuje, že oba dorazy 123, 124 po přibližně jedné otáčce ukazovacího prstence 121 a poslední dávkovači operaci jsou uloženy v obou výškových úrovních nad sebou tak, že axiální posuv do výchozí polohy inhalátoru I podle obr. 14 a přitom také nová dávkovači operace jsou znemožněny, takže je další dávkování zablokováno. Otáčivý pohyb sloužící pro dávkování může být tedy současně využitelný nejen pro otáčení ukazovacího prstence 121,

-18CZ 280500 B6 ale pomocí dorazů 123. 124 může získat i další přídavnou funkci, totiž může sloužit k tomu, aby po vydání určitého počtu dávek léku zablokoval inhalátor I. Tím je zamezeno možnosti, že po vyprázdnění inhalátoru I bude uživatel provádět další dávkovači operace, aniž by ovšem mohl nasát dostatečnou dávku práškové inhalační látky.

Na obr. 29 a 30 je zobrazeno další obměněné příkladné provedení inhalátoru I podle vynálezu, obsahujícího některé znaky a prvky z předchozích příkladných provedení a plnícího stejnou funkci jako v těchto předchozích příkladech, navíc je však v tomto příkladu zásobní komora 4 opatřena na straně, odvrácené od dávkovacího trnu 5, posuvným pístem 126, sledujícím svým pohybem postupné vyprazdňování zásobní komory 4 a zatížené k tomu účelu na straně odvrácené od náplně zásobní komory 4. měkkou pružinou 125, kterou je v tomto případě šroubovicová pružina. Pružná síla této pružiny 125 je přitom tak malá, že nedochází ke stlačení práškové inhalační látky, ovšem síla této pružiny je na druhé straně dostatečně velká k tomu, aby píst 126 byl schopen přitlačovat částice i síle vyvozované hmotností inhalační látky a vlastní hmotností pístu 126 a sledovat ubývající obsah zásobní komory 4. Tím je možno zajistit upotřebitelnost inhalátoru I prakticky v libovolné poloze, takže uživatel jej může použít i vleže, aniž by se musel zvedat do jiné polohy, která je pro něj obtížná. Kromě toho je řešením podle vynálezu stále zajištěno, že každý dávkovači pohyb vede k uvolnění stejné dávky inhalační látky, odpovídající objemu dávkovacího vrubu 50.

Na těchto obrázcích, zejména na obr. 30 je zobrazeno, že zásobní komora 4 je uložena uvnitř pouzdrového 101 uvolnitelně a/nebo muže být opatřena odebíratelným krytem 127. V tomto případě není třeba po spotřebování náplně zásobní komory £ vyhazovat celý inhalátor I, ale jen nahradit zásobní komoru 4 nebo dokonce v některých příkladných provedeních stačí jen obnovit náplň, což podstatně snižuje ztráty ve formě odpadu.

Z obr. 30 je také zřejmé, že vyměnitelná zásobní komora 4 v pouzdrovém dílu 101 je opatřena ve výchozí poloze před montáží do tohoto pouzdrového dílu 101 pouzdra průchozím kanálkem 400 s uzavřeným uzávěrem 129, který je možno propíchnout, prorazit a/nebo vytvořit se zeslabeným místem 128 žádaného zlomu, přičemž průchozí kanálek 400 slouží potom pro vedení dávkovacího trnu 5, kterým se uzávěr 129 při zavádění zásobní komory 4 do prvního dílu 101 pouzdra automaticky prorazí a otevře. Tím se provádění výměny spotřebované zásobní komory 4 za novou zásobní komoru 4 s novou náplní inhalačního léku podstatně zjednoduší, protože současně se zasunutím zásobní komory do užitkové polohy se vytváří propojení se vzduchovými průchody a dávkovači trn 5 se dostává do své první dávkovači polohy.

Uzávěr 129 zásobní komory 4. může být popřípadě otevírán při montáži do inhalátoru I vykloněním do vnitřního prostoru zásobní komory 4, přičemž zůstává částí svého obvodu spojen se stěnou zásobní komory 4 a jeho průměr je přitom zejména větší než axiální délka dávkovacího vrubu 50, zasahujícího dovnitř zásobní komory 4, takže dávkovači vrub 50 se může bez problému posouvat po dovnitř vykloněném uzávěru 129.

-19CZ 280500 B6

Jak již bylo řečeno, inhalátor χ podle vynálezu má řadu výhod. Spolehlivé, rychlé a dostatečné zaplnění dávkovacího vrubu 50 na dávkovacím trnu 5 zajišťuje konstantní dodávku stejného množství inhalačni látky na bázi pevné fáze, takže pacient v případě nutné potřeby při dýchacích potížích dostává rychle a vyhovujícím způsobem určenou dávku utěšujícího prášku, kterou může inhalovat. Inhalátor I podle vynálezu je vhodný speciálně také pro inhalaci jemnozrnných a proto obtížně ztekucovatelných práškových látek. Kromě toho je u inhalátoru I podle vynálezu zamezeno vnikání vlhkosti, a tím tvorbě hrudek práškové látky.

Dále poskytuje inhalátor I podle vynálezu možnost uložení práškové inhalačni látky do pouzdra nebo tobolky, takže je možno používat také takových práškových látek a léčiv, jejichž farmaceutický účinek je delším kontaktem se vzduchem, ke kterému dochází při přímém uložení práškového materiálu v zásobní komoře 4, například podle obr. 30, ke snižování léčebného účinku. Inhalátor I podle vynálezu je možno velmi snadno demontovat a vyčistit, snadno obsluhovat a není vytvořen jako jednorázový inhalátor. Je zejména vhodný pro inhalaci antiastmaticky působících látek a látkových směsí, v tomto případě zejména pro inhalaci směsi připravené z laktózy a formoterolu. Snadnost ovládání tohoto inhalátoru I se projeví zejména u výhodného provedení, u kterého se dávkovači pohyb dosahuje částečným natočením pouzdrového dílu 101 pouzdra vůči přístrojovému tělesu dílu 102, protože takové natočení je pro uživatele podstatně jednodušší a spolehlivěji uskutečnitelné než čistý axiální posuv, který probíhá po poměrně krátké dráze a je tedy špatně sledovatelný a navíc je ztěžován třením obou částí při axiálním posuvu.

Inhalátor I pro podávání dávkovaného množství části pevné inhalačni látky, například farmaceuticky účinného prášku, v proudu vzduchu nasávaném uživatelem, obsahuje zásobní komoru 4, do které zasahuje dávkovači trn 5. Dávkovači trn 5 je opatřen dávkovacím vrubem 50, který určuje množství látky, které je přidáváno do proudu vzduchu. Zásobní komora 4 a dávkovači trn 5 jsou vůči sobě pohyblivé, takže v první relativní poloze dávkovacího trnu 5 a zásobní komory 4 se dávkovači vrub 50 dávkovacího trnu 5 nachází v zásobní komoře 4., kde se naplní práškovou látkou a přemístí se do druhé relativní polohy ve vzduchovém kanálku, kde se prášková inhalačni látka přimíchává do proudu vzduchu. Axiální relativní posuv se přitom může ovládat otočením pouzdrového dílu 101 vůči přístrojovému tělesu dílu 102 po vodicích šikmých plochách 103.

Claims (29)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Inhalátor pro vpravování dávkovaného množství pevných částic, zejména farmaceuticky účinných pevných látek nebo látkových směsí, zejména v práškové formě, do proudu vzduchu nasávaného uživatelem, který je potom ve formě směsi částic pevné látky a vzduchu přiváděn do dýchacích cest uživatele, opatřený vstupním otvorem pro přívod nasávaného vzduchu, vzduchovým kanálkem, který spojuje vstupní otvor s výstupním otvorem, popřípadě s náústkem, zásobní komorou pro pevnou inhalační látku, a dávkovacím trnem s dávkovacím vrubem pro odměření množství pevných částic a vpravování odměřeného množství látky do proudu vzduchu, vyznačený tím, že dávkovači trn (5) zasahuje otvorem (400) v zásobní komoře (4) ve směru jeho podélné osy do vnitřního prostoru zásobní komory (4), přičemž zásobní komora (4) a dávkovači trn (5) jsou vůči sobě pohyblivé ve směru podélné osy dávkovacího trnu (5) tak, že dávkovači vrub (50) dávkovacího trnu (5) se v zasunuté první poloze nachází v zásobní komoře (4) a ve vysunuté druhé poloze ve vzduchovém kanálku.
2. 2. Inhalátor podle nároku 1, vyznačený tím, že dávkovači trn (5) je k tělesu inhalátoru (I) uspořádán pevně a zásobní komora (4) je uložena vůči dávkovacímu trnu (5) pohyblivě.
3. 3. Inhalátor podle nároku 2, vyznačený tím, že zásobní komora (4) je v dotyku jednak se samostatným ovládacím orgánem (2) a jednak s vratnou pružinou (43), přičemž prostřednictvím ovládacího orgánu (2) je zásobní komora (4) pohybovatelná proti vratné pružině (43) do zasunuté první polohy, přičemž zásobní komora (4) obsahuje stěnu, opatřenou stěnovým nástavcem (41), který přesahuje přes průřez vzduchového kanálku (6), přičemž ve stěnovém nástavci (41) je vytvořen otvor (410), který leží v zasunuté první poloze mimo vzduchový kanálek (6) a ve vysunuté druhé poloze leží ve vzduchovém kanálku (6) mezi vstupním otvorem (3) a výstupním otvorem (10).
4. 4. Inhalátor podle nároku 3, vyznačený tím, že ovládací orgán (2) je opatřen otřesovým prvkem.
5. 5. Inhalátor podle nároku 4, vyznačený tím, že otřesový prvek je vytvořen jako zaskakovací pružina (20).
6. 6. Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků laž5, vyznačený tím, že zásobní komora (4) a dávkovači trn (5) jsou aretovatelné aretovacím ústrojím v zasunuté první poloze, přičemž aretovací ústrojí je opatřeno odjišťovacím prvkem.
7. 7. Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že výstupní otvor (10) je tvořen náústkem ve formě samostatného nasávacího nástavce (1), a je umístěn na jeho vnější straně odvrácené od dávkovači komory (4), přičemž průřez vzduchového kanálku v nasávacím nástavci (1) se od otvoru (410) stěnového nástavce (41) k výstupnímu otvoru (10) zvětšuje.

   -21CZ 280500 B6
8. 8. Inhalátor podle nároku 7, vyznačený tím, že nasávací nástavec (1) je opatřen samostatným odnímátelným krycím kloboučkem (11).
9. 9. Inhalátor podle nároku 7, vyznačený tím, že v krycím kloboučku (11) je umístěna vysoušeči vložka (12).
10. 10.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že vstupní otvor (3) pro přívod vzduchu je opatřen zpětným ventilem (R).
11. 11.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10, vyznačený tím, že pevnou inhalační látkou je antiastmaticky účinná látka nebo antiastmaticky účinná směs látek.
12. 12.Inhalátor podle nároku 11, vyznačený tím, že antiastmaticky účinnou látkou nebo antiastmaticky účinnou směsí látek je směs formoterolu a laktózy.
13. 13.Inhalátor podle nároku 1, vyznačený tím, že zásobní komora (4) je vytvořena v pouzdrovém dílu (101) a dávkovači trn (5) je vytvořen v přístrojovém tělese (102), přičemž na přístrojovém tělese (102) a/nebo na pouzdrovém dílu (101) je upravena nejméně jedna šikmá plocha (103) a na ní vedený protikus (104).
14. 14.Inhalátor podle nároku 13, vyznačený tím, že jeden prvek z dvojice tvořené pouzdrovým dílem (101) a přístrojovým tělesem (102) obsahuje několik šikmých ploch (103), rozdělených po obvodě, stejného stoupání a délky, a druhý prvek z této dvojice obsahuje odpovídající počet výstupků nebo protikusů (104).
15. 15.Inhalátor podle nároků 13 nebo 14, vyznačený tím, že jeden prvek z dvojice tvořené pouzdrovým dílem (101) a přístrojovým tělesem (102) obsahuje vždy čtyři šikmé plochy, orientované v úhlu blízkém 90° a ležící na stejné výšce a stoupající ve stejném směru, a druhý prvek z této dvojice obsahuje čtyři výstupky nebo protikusy (104) doplňkového tvaru k šikmým plochám, přičemž na konci šikmých ploch (103) jsou vytvořeny svisle orientované průchody nebo axiální vodicí drážky (105) zpětného vedení pro protikusy (104).
16. 16.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 15, vyznačený tím, že v průběhu axiálních vodicích drážek (105) zpětného vedení je vytvořen nejméně jeden vačkovitý výstupek (105a), a dále nejméně jeden pilovitě tvarovaný výstupek (106), jehož strmě skloněná strana lícuje se šikmou plochou (103) pro vedení protikusu (104), a protikus (104) je uspořádán axiálně posuvně přes vnější stoupající stranu (107) tohoto výstupku (106) a ve výchozí poloze pro další dávkovači pohyb leží za strmě skloněnou stranou výstupku (106).
17. 17.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 16, vyznačený tím, že šikmé plochy (103) jsou drážkovité a odpovídají svým tvarem části jednoho šroubovicového závitu, a jsou uloženy zejména na vnitřní straně stěnové části (108) pouzdrového dílu (101).

    -22CZ 280500 B6
18. 18.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 17, vyznačený tím, že mezi pouzdrovým dílem (101) a přístrojovým tělesem (102) je na místě jejich dotyku umístěno západkové ústroj í (110 ) .
19. 19.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 18, vyznačený tím, že západkové ústrojí (110) obsahuje západkové kolo (111) s pilovitými zuby (112) na jednom z dvojice dílů tvořených pouzdrovým dílem (101) a přístrojovým tělesem (102) a vždy proti sobě v obvodovém směru posunuté protilehlé zuby (113) nebo skupiny protilehlých zubů (113) na druhém z dvojice dílů tvořených přístrojovým tělesem (102) a pouzdrovým dílem (101) , přičemž posunutí protilehlých zubů (113) ve směru obvodu je voleno tak, že zapadací kroky západkového ústrojí jsou menší, než je rozteč zubů.
20. 20.Inhalátor podle nároků 18 nebo 19, vyznačený tím, že zapadací čela zubů (112) a protilehlých zubů (113) jsou orientována přímočaře v axiálním směru.
21. 21.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 20, vyznačený tím, že přístrojové těleso (102) obsahující dávkovači trn (5) má dvojitou stěnu, kde vnitřní stěna (109) nese protikusy (104), vystupující z vnitřní strany této vnitřní stěny radiálně směrem ven, a vnější stěna (114) zevně obklopuje stěnový úsek (108) druhého pouzdrového dílu (101), obsahující šikmé plochy (103), a obsahuje protilehlé zuby (113) pro západkové kolo (111), uložené na vnější straně pouzdrového dílu (101), obsahující zásobní komoru (4).
22. 22.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 21, vyznačený tím, že vnitřní stěna (109) přístrojového tělesa (102) a stěna (108) pouzdrového dílu (101) obsahující zásobní komoru (4) mají kruhový tvar a vnější stěna (114) přístrojového tělesa (102) obsahuje nejméně jednu část odlišující se od tohoto kruhového tvaru a mezi stěnami leží odpovídající koutové úseky (115).
23. 23.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 22, vyznačený tím, že vnější stěna (114) přístrojového tělesa (102) svojí čelní stranou přiléhá v zasunuté poloze proti dorazové ploše (119) pouzdrového dílu (101) se souhlasným obíhajícím obrysem a v této poloze je vzduchová dráha přerušena a vnitřek inhalátoru (I) je vzduchotěsně uzavřen.
24. 24.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 23, vyznačený tím, že přístrojové těleso (102) je opatřeno ukazovacím okénkem (120) a pouzdrový díl (101) obsahuje ukazovací prstenec (121), pohybovatelný relativně k tomuto ukazovacímu okénku (120) v úhlových krocích stejné velikosti a směru.
25. 25.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 24, vyznačený tím, že ukazovací prstenec (121) je vytvořen jako ozubené kolo, uložené excentricky k dutému ozubenému kolu (122) nebo dutému ozubení v přístrojovém tělese (102), a uzpůsobené k zapadání svým vnějším ozubením do vnitřního ozubení tohoto dutého ozubeného kola (122), přičemž počet zubů ozube

    -23CZ 280500 B6 ného prstence (121) se odchyluje od počtu zubů dutého ozubeného kola (122) o nejméně jeden zub.
26. 26.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 13 až 25, vyznačený tím, že ukazovací prstenec (121) v přístrojovém tělese (102) má doraz (123) a pouzdrový díl (101) má protilehlý doraz (124), přičemž oba dorazy jsou uloženy ve výchozí poloze bezprostředně vedle sebe, nebo se dotýkají, a po každém vysunutí a následujícím zasunutí jsou otočením přístrojového tělesa (102) vzhledem k pouzdrovému dílu (101) vůči sobě úhlově posunuty o úhlový krok, přičemž oba dorazy ve vysunuté poloze leží vždy ve dvou vůči sobě výškově posunutých rovinách a ve znovu zasunuté poloze opět leží ve stejné rovině, a přičemž po úplném otočení ukazovacího prstence (121) a posledním vysunutí přístrojového tělesa (102) a pouzdrového dílu (101) od sebe leží oba dorazy (123, 124) v obou rovinách alespoň částečně nad sebou.
27. 27.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 1 až 26, vyznačený tím, že v zásobní komoře (4) je na straně opačné vůči dávkovacímu trnu (5) píst (126), o nějž je opřena pružina (125).
28. 28.Inhalátor podle alespoň jednoho z nároků 1 až 27, vyznačený tím, že zásobní komora (4) je uložena uvnitř pouzdrového dílu uvolnitelně a vyměnitelně a/nebo je opatřena uvolnitelným krytem (127).
29. 29.Inhalátor podle nároku 28, vyznačený tím, že zásobní komora (4) je opatřena ve výchozí poloze před montáží prorazitelným, vyrazitelným a/nebo místem žádaného zlomu opatřeným a těsně upevněným uzávěrem (129) průchozího otvoru (400) pro dávkovači trn (5), přičemž tento uzávěr (129) je automaticky otevíratelný dávkovacím trnem (5) při osazení zásobní komory (4) do pouzdrového dílu (101).