CZ285667B6 - Dlažební blok s bočními distančníky - Google Patents

Abstract

Dlažební blok (1) je pro vytváření stejně širokých styčných spár (22) opatřen na svých bočních styčných plochách distančníky (12, 13). Styčné plochy (4) distančníků (12, 13) jsou pro tvarové zaklesnutí do vazby (19) dlažby vytvarovány tak, že při sestavení dvojic vzájemně k sobě přiřazených a komplementárních distančníků (12, 13) vzájemně protilehlých bočních stěn (9, 11) dlažebního bloku (1) mají stejný průběh a jsou vytvarovány pro dosednutí na sebe do tvarového zazubeného záběru. Dlažební blok (1) je tak tvarovým řešením svých distančníků (12, 13) zajištěn proti posunutí do strany uvnitř vazby (19) hotovené dlažby. ŕ

Description

Vynález se týká dlažebního bloku, vložitelného do dlažbové vazby vytvořené v modulové síti a opatřeného bočními distančníky majícími styčné plochy s prostorovým tvarem pro tvarový záběr s bočními distančníky sousedních dlažebních bloků.

Dosavadní stav techniky

Dlažební bloky a dlaždice jsou známy v mnoha tvarových obměnách. Například ve spisech DE341 16 540 a US-PS 3 494 266 jsou popsány dlažební bloky, jejichž vnější obrys je vytvarován tak, aby mohl být zaklesnut do obrysu sousedních bloků svými zazubenými bočními stěnami.

Tímto zazubením jsou dlažební bloky tohoto provedení také zajištěny proti posunutí do stran, takže se podstatně zvyšuje stabilita dlažby mající vazbu vytvořenou z takto tvarovaných dlažebních bloků.

Z tohoto druhu dlaždic nebo dlažebních bloků je sice tvarovým zaklesnutím styčných ploch zlepšena stabilita dlažbové vazby, avšak z takových prvků není možno vytvářet dlažby s průběžnými spárami, ve kterých by mohla například růst tráva nebo mech, aby se zlepšil dekorativní účinek dlažby. Kromě toho takto vytvořené dlaždice neumožňují odvod dešťové vody, která může jejich těsnými spojovacími zámky jen pomalu prosakovat do země.

Aby se dosáhlo spojení výhod vzájemného zazubeného spojení sousedních dlaždic s výhodou dostatečně širokých styčných spár mezi jednotlivými bloky, byl vyřešen dlažební blok, který je popsán v EP 0 060 961 Bl.

Tento dlažební blok je ve své spodní části rovněž opatřen tvarovaným vnějším obrysem, upraveným pro zaklesnutí do zazubeného vnějšího obrysu sousedního bloku, ovšem v horní třetině své výšky je oproti spodní části odstupňován, přičemž v půdorysném pohledu má blok čtyřúhelníkový vnější tvar, jehož obvod je o něco menší než obvod spodní zazubené části. Na horní ploše této horní odstupňované části dlažebního blokuje vytvořena nášlapná plocha.

Po přiložení tohoto bloku kjiž položené části dlažby je díky zazubení své spodní části dlažební blok zajištěn proti posunutí do stran a v horní části výšky bloku se nachází dostatek místa pro vytvoření spár.

Takto vytvořený blok však má stále ještě nevýhodu spočívající v tom, že spodní části sousedních bloků do sebe zapadají po celém obvodu poměrně těsně svými obvodovými obrysy, takže voda může v této spodní části bloků jen obtížně prosakovat do podkladu.

Kromě toho byla již navržena řada dlažebních bloků a dlaždic, který byly opatřeny bočními distančními prvky pro zajištění rovnoměrných spár mezi sousedními dlažebními bloky. Takové dlaždice a dlažební bloky jsou popsány například v DE 89 01 920, DE 87 00 821, EP 0 227 144 a DE 83 02 622.

U všech těchto známých provedení dlažebních bloků a dlaždic jsou distanční nebo rozpěmé prvky vytvořeny tak, že dosedají na styčné plochy sousedních dlaždic po sesazení do vazby pouze na sraz. U některých řešení dosedají styčné plochy distančních výstupků na boční plochy

-1 CZ 285667 B6 sousedních dlaždic, u jiných dosedají čelní styčné plochy distančních prvků na obdobné styčné plochy distančních výstupků sousedních dlaždic.

Takto vytvořené distanční a rozpěmé prvky sice zajišťují požadovaný odstup mezi sousedními dlaždicemi, avšak neposkytují těmto dlaždicím žádné zajištění proti posuvům ve směru rovnoběžném s rovinami bočních stěn dlaždic.

V DE 89 13 777 je popsána dlaždice s distančními výstupky na bočních stěnách, jejichž styčné plochy neprobíhají rovnoběžně s bočními stěnami dlaždice, ale jsou knim skloněny šikmo, aby se dosáhlo zabezpečení dlaždic v dlažbě proti bočním posuvům.

Takto vytvořená dlaždice je sice dostatečně spolehlivě zajištěna proti posunutí do stran, avšak tento dlažební prvek má i při čtvercovém půdorysu různě vytvarované boční plochy. To znamená jak při výrobě dlaždic, tak také při kladení dlažby značné komplikace, které zvyšují náklady, které tak zvyšují ceny obou těchto výrobních postupů.

Z DE 90 00 928-U nebo DE 38 04 760 Al je konečně znám dlažební blok s distančními prvky, které mají vnější tělesné vytvoření upravené pro vzájemný tvarový záběr obou na sebe dosedajících výstupků. Tyto tvarové úpravy jsou však zejména u prvního z obou uvedených řešení velmi složité a vyžadují velmi přesnou práci při kladení těchto dlaždic a bloků, což je zejména při strojním pokládání dlažby sotva možné.

Úkolem vynálezu je vyřešit tělesné vytvoření dlažebního bloku, u kterého by jednak bylo zajištěno vytváření rovnoměrných styčných spár, které by umožňovaly bezproblémové prosakování vody, a jednak by byl blok po uložení do dlažby zajištěn proti posouvání do stran při zachování předpokladů pro snadné kladení dlažby.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen dlažebním blokem podle vynálezu, vložitelným do dlažbové vazby vytvořené v modulové síti, opatřený bočními distančníky majícími styčné plochy s prostorovým tvarem pro tvarový záběr s bočními distančníky sousedních dlažebních bloků; podstata vynálezu spočívá v tom, že styčné plochy všech distančníků na každém dlažebním bloku mají stupňovitý vnější obrys a stupňovité stoupání styčných ploch probíhá ve stejném smyslu po obvodu dlažebního bloku.

Konkrétním výhodným vytvořením dlažebního bloku podle závislých nároků je možno dosáhnout dalších výhodných účinků řešení podle vynálezu.

Podle těchto znaků je dlažební blok velmi výhodný pro zapojení do dlažbové vazby, která kladena do jednotlivých modulů modulové sítě dlažby, probíhají po celé ploše kladené dlažby. Styčné plochy každého distančníků mají v důsledku svého vytvoření podle vynálezu charakter prostorového útvaru, který slouží k zaklesnutí do komplementárních styčných ploch sousedních bloků, přičemž odstupňování distančníků je orientováno kolem obvodu bloku stále ve stejném smyslu.

Takto vytvořené dlažební bloky jsou vzájemným tvarovým záběrem distančníků mezi sebou pevně zajištěny ve vazbě dlažby a nemůže dojít k jejich posunutí do stran. Tím je podstatně zvýšena stabilita jednotlivých bloků a zatížitelnost dlažby jako celku.

U tvaru dlažebního bloku podle vynálezu zůstávají zachovány všechny výhody vytvoření bloků nebo dlaždic s postranními výstupky, to znamenaje umožněno dobré prosakování vody poměrně širokými spárami, jejichž šířka je vždy zcela rovnoměrná. Spára mezi dlažebními bloky mohou

-2CZ 285667 B6 být v závislosti na účelu hotovené dlažby ještě dále dekorativně upraveny v podstatě libovolným způsobem. Tvar těchto spár není v žádném případě omezen jen na přímé linie. Okraje horní pochůzné plochy bloku mohou být podle požadavků zvlněné, vroubkované nebo mohou mít řadu jiných tvarů.

Ve výhodném provedení vynálezu jsou na jedné boční stěně dlažebního bloku vytvořeny nejméně dva distančníky a stejný počet distančníků, rozmístěných ve stejných roztečích, je upraven na protilehlé komplementární boční stěně dlažebního boku. Dosahuje výhody spočívající v tom, že s jediným druhem dlažebních bloků je možno vytvářet tak zvanou křížovou vazbu dlažby. Distančníky na jedné boční stěně a na příslušné protilehlé boční stěně jsou vytvořeny tak, že každému distančníků je přiřazen jeden komplementární distančník a všechny tyto na sebe dosedající dvojice distančníků mohou současně tvarově do sebe zapadat.

Aby bylo možno vytvářet dlažbu s případně dekorativním vzorem z mozaikově kladených bloků a dlaždic, je nutno použít různě velkých dlažebních prvků. Výhodné je přitom použití takových velikostí dlažebních prvků, které v mřížkové modulové síti pro vytvoření dlažbové vazby pokrývají vždy takový počet jednotek, který je možno určit celým číslem.

Zvláště výhodné pro vytvoření modulové sítě pro položení dlažby jsou takové dlažební bloky, jejichž vnější rozměry jsou zcela násobkem modulu modulové sítě a které mají v půdorysu rovnoběžníkový tvar. Jednotlivé moduly pak mohou být sestavovány i do jiného typu modulové sítě než je jen křížová modulová síť, tvořená soustavou křížících se přímých modulových čar, například mohou být sestaveny do řad a moduly sousední řady jsou přesazeny o polovinu své šířky oproti modulům sousední řady pro vytvoření běhounové sestavy.

Jestliže jsou podle dalšího výhodného provedení vynálezu k sobě přiřazené distančníky na dvou vzájemně protilehlých bočních stěnách umístěny ve stejném odstupu od rohů bočních stěn, je možné ukládání dlažebních bloků do tak zvané křížové vazby bez přesazení obou sousedních bloků v sousedních řadách. To platí pochopitelně i pro případ, kdy se modulové čáry vymezující jednotlivé moduly kříží v jiném úhlu nebo 90°.

V ještě jiném výhodném provedení vynálezu jsou nejméně dva distančníky na jedné boční stěně opatřeny stejnými styčnými plochami, přičemž rozteče odpovídajících si bodů na těchto styčných ploch podél stěny mají hodnotu rozměru modulu modulové sítě, dělenému počtem distančníků, připadajících najeden modul.

Takto vytvořený blok může být výhodně využíván pro vytváření běhounové vazby dlažby, ve které jsou bloky uspořádány do průběžných řad a dlažební bloky v jedné řadě jsou přesazeny oproti blokům druhé řady. Při vytváření dlažby z dlažebních bloků se stejnými velikostmi odpovídá počet distančníků, vytvořených podle předchozího popisu na každé z bočních stěn bloku, počtu možností vzájemného přesazení sousedních bloků ve směru jejich bočních stěn.

Jestliže jsou podle dalšího výhodného provedení vynálezu dvě vzájemně protilehlé boční stěny dlažebního bloku vytvořeny symetricky ke střední ose bloku, kolmé na rovinu jeho pochůzné plochy a procházející jejím středem, dosahuje se tím jednak snížení nákladů na výrobu bloků a jednak se umožňuje uložení jednoho bloku do vazby ve dvou směrových orientacích. To je zvláště výhodné u pravoůhelníkových bloků a dlaždic, protože je možno klást bloky jeden vedle druhého, aniž by bylo třeba vyhledávat distančníky, které k sobě svým tvarem patří.

U dlažebního bloku, který má v půdorysu v matematickém smyslu rovnoběžníkový tvar, to znamená také pravoúhelníkový tvar, mohou být na jeho protínajících se bočních stěnách vytvořeny různé distančníky. Tím je možno podle požadavků volit rozdílnou šířku křížících se spár. Zpravidla se však všechny spáry vytvářejí stejně široké.

-3CZ 285667 B6

Dlažební blok podle vynálezu má v dalším výhodném provedení čtvercový půdorysný tvar a je souměrný vůči střední ose bloku, kolmé na pochůznou plochu, aby se blok mohl pokládat v libovolné půdorysné orientaci s možnostmi natáčení polohy o 90°. Takto vytvořený blok může být kladen s libovolnou orientací do vytvářené dlažbové vazby.

U jiného výhodného provedení vynálezu jsou styčné plochy distančníků vytvořeny tak, že přidávaný dlažební blok je zasunutelný do částečně položené vazby dlažby, vytvořené předtím podél dvou soustav vzájemně se křížících modulových čar, bočním posuvným pohybem ve vodorovném směru k položeným prvkům dlažby. Tento posuv je třeba provádět ještě v době, kdy 10 si přisouvaný blok již nalezl dva sousední bloky, položené podél křížících se modulových čar.

Tímto přisouváním přidávaného dlažebního bloku do částečně položené dlažby se do této vazby zapojují současně dvě boční stěny bloku, které na sebe navazují v rohu bloku. Takto navržené vytvoření dlažebního bloku poskytuje zejména při strojním kladení dlažeb mimořádné výhody oproti zazubeným profilům, u kterých musely být bloky nebo dlaždice spouštěny k okrajům 15 sestavené části dlažby shora.

U dalšího konkrétního provedení dlažebního bloku podle vynálezu obsahuje každá stupňovitá styčná plocha dvě vzájemně rovnoběžné a odstupňované oblasti, které jsou rovnoběžné také s bočními stěnami a jsou umístěny v různých vzdálenostech od bočních stěn, přičemž tyto oblasti 20 jsou vzájemně spojeny rovinnou spojovací plochou orientovanou šikmo až kolmo na boční plochy bloku. Šikmé spojovací plochy, skloněné po celém obvodu dlažebního bloku v jednom smyslu vzhledem k přilehlým bočním stěnám, jsou v tomto smyslu vždy stoupajícími plochami. Takto vytvořené dlažební bloky se ve vazbě dlažby dotýkají pouze komplementárně tvarovanými styčnými plochami dvojic distančníků sousedních bloků, přičemž každý distančních přesahuje 25 částečně přes osu styčné spáry, to znamená protíná modulové čáry. Modulová čára dělí spojovací plochu mezi oběma vzájemně rovnoběžnými a odstupňovanými oblastmi styčných ploch, nerovnoběžnou s bočními stěnami dlažebního bloku, na dvě části.

Šikmé plochy jsou po celém obvodu dlažebního bloku skloněny v jednom smyslu vzhledem 30 k přilehlým bočním stěnám a jsou vždy buď stoupajícími, nebo klesajícími plochami. Tím je vytvořeno příkladné vytvoření styčných ploch, u kterého je zajištěna možnost přiložení bloku k částečně sestavené dlažbě způsobem uvedeným v předchozí části.

Každý distančník je podle dalšího výhodného provedení vynálezu vytvořen ve tvaru blokového 35 výstupku na bočních stěnách dlažebního bloku a je opatřen na svých bocích přechodovými plochami, které jsou šikmé až kolmé na boční plochy bočních stěn a jsou spojovacími plochami bočních stěn se stupňovitými oblastmi distančníků. Distančníky lícují se spodní hranou dlažebního bloku a jsou ukončeny v odstupu od obvodové horní hrany dlažebního bloku, který je roven jedné pětině výšky dlažebního bloku.

Dlažební blok podle vynálezu může mít i jiné tvary. Pouze je třeba dbát na to, aby se úhlový rozsah, ve kterém je možno přidávaný blok zasunout do již sestavené části vazby, překrýval s definovaným úhlovým rozsahem sousedního bloku, jak bude podrobněji objasněno v příkladech provedení vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde 50 znázorňují obr. 1 axonometrický pohled na dlažební blok podle vynálezu, obr. 2 boční pohled na dlažební blok z obr. 1, obr. 3 pohled zdola na dlažební blok z obr. 1,

-4CZ 285667 B6 obr. 4 půdorysný pohled na dlažební blok podle obr. 1, obr. 5 pohled na běhounovou vazbu, vytvořenou z dlažebních bloků zobrazených na obr. 1, obr. 6 pohled na běhounovou vazbu vytvořenou z dlažebních bloků zobrazených na obr. 1, obr. 7 půdorysný pohled na částečně sestavenou dlažbu s křížovou vazbou, do které se právě vkládá nový blok, a obr. 8 půdorysný pohled na vazbu dlažby sestavené z bloků s rozdílnými velikostmi.

Příklady provedení vynálezu

Dlažební blok 1 podle vynálezu, zobrazený na obr. 1 až 4, má v podstatě hranolovitý tvar s čtvercovou pochůznou plochou 2 a je opatřen bočními distančníky 3. Boční distančníky 3 mají na svých bocích stupňovitou styčnou plochu 4, která sestává ze dvou vedle sebe uložených a vzájemně rovnoběžných oblastí 5, 6, které jsou spolu spojeny šikmou spojovací plochou 7. Na každé z bočních stěn 8, 9, 10, 11 dlažebního bloku 1 jsou vytvořeny dva distančníky 3, které jsou uspořádány v roztečích d majících v tomto speciálním příkladném provedení na všech čtyřech bočních stěnách 8 až 11 stejnou velikost.

Vždy dva k sobě přiřazené a vzájemně komplementární distančníky 12, 13 na dvou vzájemně protilehlých bočních stěnách 9, 11 dlažebního bloku 1 jsou vytvořeny ve stejném odstupu h od rohu bočních stěn 9, 11. měřeném ve směru rovnoběžném s rovinou pochůzné plochy 2. Obě styčné plochy 14, 15, k sobě příslušejících a komplementárních distančníků 12, 13 mají stejný průběh. Ve znázorněném příkladném provedení jsou styčné plochy 14, 15 kromě toho vytvořeny rotačně souměrně, to znamená obě popisované boční stěny 9, 11 jsou společně s příslušnými distančníky 12, 13, 16, 17 vytvořeny souměrně vzhledem ke střední ose dlažebního bloku 1, procházející středem pochůzné plochy 2 a kolmé na tuto pochůznou plochu 2, aby dlažební blok 1 měl stejný tvar i po natočení o 180°.

U zobrazeného příkladného provedení, ve kterém má základní těleso dlažebního bloku 1 hranolovitý tvar a jak je patrno z čtvercového tvaru pochůzné plochy 2, rovnoběžníkový, popřípadě pravoúhelníkový půdorys, jsou všechny čtyři boční stěny 8 až 11 vytvořeny shodně. Celý dlažební blok 1 je vytvořen rotačně souměrně a umožňuje také natočení o 90°. V důsledku tohoto konstrukčního vytvoření může být každá z bočních stěn 9 až 11 jednoho dlažebního bloku 1 přiřazena k libovolné boční stěně 9 až 11 sousedního dlažebního bloku L

Při sledování průběhu vnějších ploch dlažebního bloku 1 například na obr. 4 v jednom směru kolem jeho obvodu se zjišťuje, že šikmé spojovací plochy 7, které jsou nerovnoběžné s bočními plochami dlažebního bloku 1, jsou skloněny tak, že jsou po obvodu vždy buď stoupajícími plochami, nebo klesajícími plochami vzhledem k příslušné boční stěně 8 až 11 dlažebního bloku

1. Při sledování obvodu například ve směru pohybu hodinových ručiček na obr. 4 jsou všechny šikmé plochy 7 plochami klesajícími směrem k příslušné boční stěně 8 až 11 dlažebního bloku J.

Na obr. 5 až 7 jsou zobrazeny příklady vytváření dlažeb z dlažebních bloků L uspořádaných do běhounové nebo křížové vazby. Modulové čáry R modulové sítě vytvářejí v těchto zobrazených příkladech pravoúhelníkovou mřížku se čtvercovými moduly Lr a jsou zobrazeny čárkovanými čarami.

Stejným vytvořením styčných částí dlažebních bloků 1 a přiřazením dvojic k sobě příslušejících a protilehlých distančníků 12, 13 dvou protilehlých bočních stěn 9, 11 je možno vytvářet dlažbu z dlažebních bloků 1 se styčnými plochami 4, dosedajícími těsně na sebe.

Vždy dva k sobě přiřazené a komplementární distančníky 12, 13 zabírají do sebe svými šikmými spojovacími plochami 7 a vytvářejí tak zazubené styky. Tímto zazubením je dosaženo zvýšené

-5CZ 285667 B6 stability dlažbové vazby 19, 21, ve které jsou jednotlivé dlažební bloky 1 podstatně lépe zajištěny proti posuvu do stran.

Tímto vytvořením styčných ploch 4 je možno navíc dosáhnout toho, že dlažební blok 1 se může posunutím do strany ve směru šipky P nebo šipky O zapojit do částečně vytvořené dlažbové vazby 19, 21 a přitom je dosaženo současného připojení dvou bočních stran. Ve znázorněném příkladném provedení je toho dosaženo tím, že šikmé spojovací plochy 7 styčných ploch 4 jsou, jak je to patrno z obr. 4, skloněny tak, že jsou ve vztahu k příslušným bočním stěnám 8, 9, 10. 11 při sledování vnějšího obrysu dlažebního bloku 1 po obvodu v jednom směru buď všechny stoupající, nebo jsou všechny klesající. V příkladu na obr. 4 jsou například všechny šikmé spojovací plochy 7 při sledování kolem obrysu ve smyslu otáčení hodinových ručiček vzhledem k příslušným bočním stěnám 8, 9, 10, 11 klesající.

Na obr. 6 jsou například zobrazeny dva rohové bloky 18, 20, z jejichž polohy v křížové dlažbové vazbě 21 je zřejmé, že byly uloženy do předtím vytvořené křížové dlažbové vazby 21 bočním posuvem ve směru šipky P, popřípadě ve směru šipky Q.

Levý spodní rohový blok 18 může být například v zobrazení podle obr. 6 přisunut zdola ve směru šipky P k dohotovené části křížové dlažbové vazby 21. Pravý spodní rohový blok 20 může být zase v tomto zobrazení přisunut zprava ve směru šipky Q. Jakmile je dlažební blok 1 obklopen na více než dvou stranách sousedními dlažebními bloky 1, je již v dlažbě pevně zakotven. Stejné zásady platí samozřejmě také pro běhounovou dlažbovou vazbu 19 zobrazenou na obr. 5.

Distančníky 12, 13 v běhounové dlažbové vazbě 19 přesahují vždy přes osu 23 spáry 22, přičemž u každého distančníku 12, 13 dělí tato osa 23 spáry 22 jejich šikmou spojovací plochu 7 na dvě části. Ve znázorněném příkladném provedení jsou osy 23 spár 22 shodné s modulovými čarami R modulové sítě. Tento stav nemusí být zachován ve všech případech, v tomto konkrétním případě vychází z toho, že boční stěny 8, 9, 10, 11 dlažebních bloků 1 jsou přímé a stejně dlouhé a všechny distančníky 3 mají shodné tělesné a tvarové vytvoření. Pokud by byly boční stěny 8 až 11 zakřivené, vznikaly by příslušně zakřivené spáry 22, jejichž střednicové čáry by pochopitelně nebyly shodné s přímkovými modulovými čarami R modulové sítě.

Rozteč d dvou distančníků 12, 13 na jedné boční ploše odpovídá přesně polovině součtu délky L boční strany s šířky F spáry 22, probíhající kolmo k rovině boční strany, to znamená modulu Lr modulové sítě a tedy vzájemné vzdálenosti modulových čar R (d = Lr/2). Tím jsou dány podél tohoto směru bočních stran dvě různé možnosti vytváření vazby dlažby z dlažebních bloků 1 podle vynálezu. Jedna z možností odpovídá běhounové dlažbové vazbě 19 zobrazené na obr. 5 a druhá možnost odpovídá křížové dlažbové vazbě 21 podle obr. 6. Pokud by byla každé boční stěna opatřena třemi distančníky, musela by rozteč d těchto distančníků odpovídat přesně jedné třetině rozměru modulu Lr, to znamená d = L_R/3, aby bylo možno dosáhnout tří možností vzájemného přesazení prvků dlažby.

V částečně položené křížové dlažbové vazbě 21 na obr. 7 je dobře patrno ukládání dlažebního bloku 25 do soustavy ostatních dlažebních prvků, protože tento příklad je zobrazen ve zvětšeném měřítku. V této soustavě je také například obsažen pravoúhelníkový dlažební blok 24, který probíhá přes dva moduly Lr. I bez dalšího zobrazování je zřejmé, že sestava dlažby může obsahovat také takové typy dlažebních prvků, které sahají přes více než dva moduly Lr.

Pomocí nově přidávaného dlažebního bloku 25 a také dvou krajních dlažebních bloků 26, 27 je možno objasnit, za jakých předpokladů může být přidávaný dlažební blok 25 přiřazen svými dvěma sousedními bočními stěnami 8, 9, k rohové vazbě dlažby z dlažebních bloků 1, aby byl nakonec uložen ve svém modulu 28.

-6CZ 285667 B6

Přidávaný dlažební blok 25 se může jednou svou boční stěnou, například první boční stěnou 8, přisunout posuvným pohybem probíhajícím v libovolném úhlu, spadajícím do první úhlové oblasti a, k hornímu krajnímu dlažebnímu bloku 26. První úhlová oblast α je určena tvarem styčné plochy distančníků.

V zobrazeném příkladném provedení je tato úhlová oblast α vymezena v krajní poloze úhlem, který svírá šikmá spojovací plocha 7 distančníků 3 s jejich vzájemně rovnoběžnými oblastmi 5, 6 styčných ploch.

Rovněž tak je bezprostředně zřejmé, že nově přidávaný dlažební blok 25 může být svou druhou boční stěnou 9 přisouván například k dalšímu okrajovému dlažebnímu bloku 27 v libovolném úhlu, který spadá do rozsahu druhé úhlové oblasti β. určující druhou skupinu možných zasouvacích úhlů. Druhá úhlová oblast β je vymezena analogicky jako rozsah první úhlové oblasti a.

Jestliže se má přidávaný dlažební blok 25 přisouvat současně svou první boční stěnou 8 k boční stěně 30 dlažebního bloku 31 a svou druhou boční stěnou 9 k boční stěně 29 dlažebního bloku 24, je takové přisunutí možné tehdy, když se dosáhne překrytí alespoň části obou úhlových oblastí α, β, přičemž překrývající se oblasti vymezují společnou úhlovou oblast τ. Přidávaný dlažební blok 25 pak může být přisouván v libovolném směru, spadajícím do této společné úhlové oblasti τ bočním posuvem, až se dostane na své místo v příslušném modulu 28.

Na obr. 8 je zobrazena vazba 32 dlažby, vytvořená ve čtvercové modulové síti, vymezené modulovými čarami R. V tomto příkladu jsou použity dlažební bloky 33, 34, 35, 36, 37, 38 různých velikostí. Nejmenší dlažební blok 33 pokrývá přesně jeden modul modulové sítě, zatímco největší dlažební blok 38 má plošnou velikost odpovídající dvanácti modulům 28. Všechny dlažební bloky 33 až 38 osazené v této vazbě 32 dlažby však pokrývají takový počet modulů 28, který je možno vyjádřit celým číslem. Samozřejmě by bylo možno vytvořit také takovou vazbu 32 dlažby, ve které by již ten nejmenší blok pokrýval několik modulů modulové sítě.

Jsou pochopitelně možné také takové vazby dlažeb a takové tvary dlažebních bloků, které jsou osazovány do modulových mřížek jiného uspořádání než čtvercového nebo obecně pravoúhelníkového tvaru. Použitelná by byla rovněž šestiúhelníková modulová soustava, která vytváří voštinovou strukturu, pokrývající rovnoměrně celou plochu, nebo modulovou síť s trojúhelníkovými nebo rovnoběžníkovými, například kosočtvercovými poli.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (13)

1. Dlažební blok vložitelný do dlažbové vazby (19, 21) vytvořené v modulové síti a opatřený bočními distančníky (3), majícími styčné plochy (4) s prostorovým tvarem pro tvarový záběr sbočními distančníky (3) sousedních dlažebních bloků (1), vyznačující se tím, že styčné plochy (4) distančníků (3) na dlažebním bloku (1) mají stupňovitý vnější obrys a stupňovité stoupání styčných ploch (4) probíhá ve stejném smyslu po obvodu dlažebního bloku (1)·

2. Dlažební blok podle nároku 1, vyznačující se tím, že je opatřen na jedné své boční stěně (9) nejméně dvěma distančníky (12, 17) a stejný počet distančníků (13, 16), rozmístěných ve stejných roztečích (d), je vytvořen na protilehlé boční stěně (11) dlažebního bloku (1).

3. Dlažební blok podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že jeho vnější rozměry jsou celým násobkem modulu (L_R) modulové sítě.

4. Dlažební blok podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že má mimo oblasti distančníků (3) rovnoběžníkový půdorysný tvar.

5. Dlažební blok podle nároku 1, vyznačující se tím, žeksobě přiřazené distančníky (12, 13) na dvou vzájemně protilehlých bočních stěnách (9, 11) jsou umístěny ve stejném odstupu (h) od rohu bočních stěn (9, 11).

6. Dlažební blok podle nároků laž5, vyznačující se tím, že nejméně dva distančníky (12, 17) na jedné boční stěně (9) jsou opatřeny stejnými styčnými plochami (4), přičemž rozteče (d) odpovídajících si bodů na těchto styčných plochách (4) podél boční stěny (9) mají hodnotu rozměru modulu (L_R) modulové sítě, dělenému počtem distančníků (12, 17), připadajících najeden modul (L_R).

7. Dlažební blok podle nároků laž6, vyznačující se tím, že boční stěny (8, 9, 10, 11) jsou vytvořeny souměrně vzhledem ke střední ose dlažebního bloku (1), kolmé na jeho pochůznou plochu (2).

8. Dlažební blok podle nároků laž7, vyznačující se tím, že má v půdorysu pravoúhelníkový tvar.

9. Dlažební blok podle nároků laž8, vyznačující se tím, že je opatřen na svých vzájemně se protínajících bočních stěnách stejně vytvořenými a dimenzovanými distančníky (12,13,16, 17) pro vytvoření stejně širokých křížících se styčných spár.

10. Dlažební blok podle nároků laž9, vyznačující se tím, že každá stupňovitá styčná plocha (4) obsahuje dvě vzájemně rovnoběžné a odstupňované oblasti (5, 6), které jsou spolu spojeny rovinnou spojovací plochou (7) orientovanou šikmo až kolmo na boční plochy dlažebního bloku (1), přičemž šikmé spojovací plochy (7), skloněné po celém obvodu dlažebního bloku (1) v jednom smyslu vzhledem k přilehlým bočním stěnám (8, 9, 10, 11), jsou v tomto smyslu vždy stoupajícími plochami.

11. Dlažební blok podle nároků lažlO, vyznačující se tím, že distančníky (3) přesahují přes osu (23) styčných spár (22), popřípadě přes modulové čáry (R) modulové sítě, přičemž tyto osy (23) rozdělují spojovací plochu (7) styčných ploch (4), která je nerovnoběžná s bočními plochami, popřípadě půlí výšku těchto spojovacích ploch (7), kolmých na boční strany dlažebního bloku (1).

12. Dlažební blok podle nároku 10, vyznačující se tím, že každý distančník (3) je vytvořen ve tvaru blokového výstupku na bočních stěnách (8 až 11) dlažebního bloku (1) a je opatřen na svých bocích přechodovými plochami (39,40), které jsou šikmé až kolmé na boční plochy bočních stěn (8 až 11) a jsou spojovacími plochami bočních stěn (8 až 11) se stupňovitými oblastmi (5, 6), distančníků (3).

13. Dlažební blok podle nároku 10 nebo 12, vyznačující se tím, že distančníky (3) lícují se spodní hranou (42) dlažebního bloku (1) a jsou ukončeny v odstupu (a) od obvodové horní hrany (41) dlažebního bloku (1), který je roven jedné pětině výšky (H) dlažebního bloku (1).