CZ288562B6

CZ288562B6 - Taxanové deriváty, farmaceutický prostředek je obsahující a jejich použití

Info

Publication number: CZ288562B6
Application number: CZ1998711A
Authority: CZ
Inventors: Eric Mayhew; Shaukat Ali; Andrew S. Janoff
Original assignee: The Liposome Company, Inc.
Priority date: 1995-09-12
Filing date: 1996-09-12
Publication date: 2001-07-11
Also published as: PT902783E; NO319521B1; CA2231750A1; IL123595A0; ES2179208T3; DE69635428T2; IL123595A; HUP9901433A3; DE69635428D1; CN1100770C; EP0902783B1; NO981071D0; DE69620802D1; CA2231750C; WO1997010234A1; ATE309235T1; PL325477A1; JP4192208B2; KR100401220B1; TR199800443T1

Abstract

Deriv ty obecn ho vzorce I, v n m vÜechny substituenty maj specifick v²znamy. Farmaceutick² prost°edek s protirakovinov²mi · inky obsahuje jako · innou l tku uveden deriv ty. Pou it uveden²ch deriv t je pro v²robu l iva pro l en rakoviny.\

Description

Taxanové deriváty, farmaceutický prostředek je obsahující a jejich použití

Oblast techniky

Vynález se týká taxanových derivátů, farmaceutického prostředku je obsahujícího a jejich použití.

Dosavadní stav techniky

Taxany mohou být izolovány z přírodních zdrojů a mohou být také připraveny syntheticky z prekurzorů vyskytujících se v přírodě. Paclitaxel (TACOL^R, Bristol-Myers Squibb) se může například připravit z baccatinu připojením chránících skupin k hydroxylovým skupinám baccatinu, které se stanou hydroxylovým skupinám paclitaxelu, přeměnou prekurzorů baccatinu na paclitaxel a odstraněním chránících skupin z hydroxylových skupin za získání paclitaxelu (viz, například WO 93/10076,27.5. 93; K. V. Rao, US patent č. 5 200 534; R. A. Holton, US patent č. 5 015 744; PCT/US92/07900; V. J. Stella a A. E. Mathew, US patent č. 4 960 790; K. C. Nicolau, Nátuře 364 (1993), str. 464-466; Nicolau K. C. a kol, Nátuře 367 (1994), str. 630-634; Holton R. A. a kol. J. Am. Chem. Soc. 116 (1994), str. 1597-1600; WO 93/16059, 19.8. 93; EP 528 729, 24. 2. 93; EP 522 958, 13. 1. 93; WO 91/13053, 5. 9. 91; EP 414 610, 27. 2. 91, které jsou zde uváděny jako odkaz).

Taxany se mohou účinně používat k léčbě různých druhů rakoviny. Bylo zjištěno, že například paclitaxel je účinný proti rakovinám vaječníku a prsu a rovněž proti malignímu melanomu, rakovině tlustého střeva leukémii a rakovině plic (viz. například Borman, Chemical & Engineering News, 2. 9. 91, str. 11-18; The Pharmacological Basis of Terapeutics (vyd. Goodman Gilman a kol.), Pergamon Press, New York (1990), str. 1239; Sufness, Antitumor Alkaloids, v: „The Alkaloids, Vol. XXV“, Academie Press, lne. (1985), kapitola 1, str. 6-18; Rizzo a kol., J. Pharm. & Bidmed. Anal. 8(2): 159-164 (1990); a Biotechnology 9: 933-938 (říjen, 1991). Paclitaxel působí proti rakovinovým buňkám vazbou na tubulin v buněčném jádře, čímž blokuje rozklad mikrotubolů a následně blokuje buněčné dělení (Sciff a kol., Nátuře 277: 665(1979).

Bylo učiněno několik pokusů ke zlepšení rozpustnosti taxanů ve vodě, viz např. US patenty 5 059 699 a 5 278 324. Avšak nebylo dosud nenavrženo žádné zlepšení lipidové rozpustnosti, aby se dosáhlo lepších způsobů podávání. Přihlašovatel tohoto vynálezu získal takový taxan se zlepšenou lipidovou rozpustností, který se po podání přemění na základní taxan, tj. přemění se na stejnou molekulu, jako je původní základní molekula.

Nicméně formulace taxanů v terapeuticky užitečných nosičích, tak aby bylo možné taxany podávat živočichům působí problémy, které jsou způsobeny povahou taxanových molekul, které jsou málo rozpustné jak ve vodných, tak lipidových nosičích. Například paclitaxel je běžně podáván jako emulze v polyoxyethylovaném derivátu ricinového oleje a ethanolu (CremophorEL^R), poněvadž má nízkou signifikantní rozpustnost ve vodě nebo lipidech, vzhledem ktomu že cremophorový nosič může být sám toxický vůči živočichům, podávání paclitaxelové formulace za použití cremophoru obvykle vyžaduje premedikaci jinými léčivy a rovněž pomalá infuze většího množství formulace vyžaduje pobyt v nemocnici přes noc, což má za následek zvýšení nákladů.

Uvedené dosavadní nedostatky v tomto oboru jsou z převážné části odstraněny u tohoto vynálezu.

-1 CZ 288562 B6

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou taxanové deriváty obecného vzorce I

(I>

v němž

A¹ je vodík nebo skupina obecného vzorce Z-C(O)NZCH(C₆H₅)CH(OR)C(O)-, kde

Z je C₆H₅_, C₆H₅CH₂-O-, C(CH₃)₃-O- nebo CH(CH₃)=C(CH₃) a

R je vodík nebo skupina obecného vzorce Υ’Υ², v němž

Y¹ je skupina obecného vzorce

-C(O)CHX¹(CH2)n1(CH=CH)n2(CH2)n3(CH=CH)n4(CH2)n5(CH=CH)n6(CH2)n7(CH=CH)n8(CH2)n9-, v němž součet nl + 2n2 + n3 + 2n4 + n5 + 2n6 + n7 + 2n8 + n9 je celé číslo 1 až 21, přičemž n2, n4, n6 a n8 je nezávisle 0 nebo 1, nl je 0 nebo celé číslo 1 až 21, n3 je 0 nebo celé číslo 1 až 18, n5 je 0 nebo celé číslo 1 až 15, nl je 0 nebo celé číslo 1 až 12, n9 je 0 nebo celé číslo 1 až 9 a každé nl až n9 je stejné nebo rozdílné, a X¹ je skupina podporující hydrolýzu, vybraná ze skupiny zahrnující fluor, chlor, brom, jod, CN, ŇO2, NH₃ ⁺, skupinu -OC6H4X² a -C(O)X², v nichž X² je fluor, chlor, brom, jod, CN, NO2 nebo NH₃ ⁺, a

Y² je-CH₃,—CO₂H nebo-CH₂OH,

A² je vodík nebo CH₃C(O)-,

A³ je vodík nebo hydroxyl,

R¹ má stejný význam jako R shora, s tou výhradou, že alespoň jeden ze substituentů R¹ a R má jiný význam než vodík.

Jednu výhodnou skupinu tvoří taxanové deriváty podle vynálezu, uvedeného obecného vzorce I, v němž A* je skupina obecného vzorce Z-C(O)NHCH(C6H₅)CH(OR)C(O)-, v níž Z a ostatní substituent A², A³ a R¹ jsou jako shora.

-2CZ 288562 B6

Druhou výhodnou skupinou jsou taxanové deriváty podle vynálezu, obecného vzorce I, v němž R¹ je vodík a ostatní substituenty jsou jako shora.

Třetí výhodnou skupinou představují taxanové deriváty obecného vzorce I, v němž R ve skupině A¹ značí skupinu obecného vzorce Y’CH₃, v níž Y¹ a ostatní substituenty jsou jako shora.

Čtvrtou výhodnou skupinu tvoří taxanové deriváty podle tohoto vynálezu, obecného vzorce I, v němž R ve skupině A¹ značí skupinu obecného vzorce -^(Oj-CHX^CH^CIU, -C(O)CHX'(CH₂)₅CH₃, -C(O)CHX‘(CH₂)₉CH₃, -C(O)CHX'(CH₂)hCH₃ nebo

-C(O)CHX'(CH₂)i3CH₃ a ostatní substituenty jsou jako shora.

Pátou výhodnou skupinou jsou taxanové deriváty obecného vzorce I, v němž R ve skupině A¹ je vodík a ostatní substituenty jsou jako shora.

Šestou výhodnou skupinou jsou taxanové deriváty podle vynálezu, obecného vzorce I, v němž R¹je skupina obecného vzorce Y'CH₃, kde Y¹ a ostatní substituenty jsou jako shora.

Sedmou výhodnou skupinu tvoří taxanové deriváty podle vynálezu, obecného vzorce I, v němž R¹ je skupina obecného vzorce -C(O)CHX‘(CH₂)₃CH₃, -C(O)CHX'(CH₂)₅CH₃,

-C(O)CHX'(CH₂)₉CH3, -CíOjCHX^C^jnCHj nebo -C(O)CHX'(CH₂)_I3CH₃ a ostatní substituenty jsou jako shora.

Osmou výhodnou skupinu tvoří taxanové deriváty podle vynálezu, obecného vzorce I, v němž X¹ve skupině Y¹ je fluor, chlor, brom, jod, CN, NO₂ nebo NH₃ ⁺ a ostatní substituenty jsou jako shora.

Devátou výhodnou skupinu přestavují taxanové deriváty obecného vzorce I, v němž Z v substituentu A¹ je fenyl a ostatní substituenty jsou jako shora.

Desátou výhodnou skupinu tvoří taxanové deriváty podle tohoto vynálezu, obecného vzorce I, v němž A² je skupina CH₃C(O)-, A³ je vodík a ostatní substituenty jsou jako shora.

Jedenáctou výhodnou skupinu představují taxanové deriváty podle vynálezu, obecného vzorce I, v němž R¹ je vodík a R v substituentu A¹ je skupina obecného vzorce -C(O)CHX¹(CH₂)₃CH₃, -C(O)CHX’(CH₂)5CH₃, QOKHX^CHj^CHj, -C(O)CHX'(CH₂)_nCH3 nebo

-CfOjCHX^CIDBCf-G a ostatní substituenty jsou jako shora.

Dvanáctou výhodnou skupinu tvoří taxanové deriváty podle vynálezu, obecného vzorce I, v němž X* ve skupině Y¹ substituentu A¹ je fluor, chlor, brom nebo jod a ostatní substituenty jsou jako shora.

A poslední, třináctou, výhodnou skupinou jsou taxanové deriváty podle tohoto vynálezu, obecného vzorce I, v němž

A¹ je skupina vzorce C₆H₅C(0)NHCH(C₆H₅)CH(OR)C(O)-,

A² je skupina vzorce CH₃C(O)- a

A³ je vodík a jeden ze substituentů

R¹ nebo R je skupina obecného vzorce -C(O)CHX¹(CH₂)3CH₃, -C(O)CHX'(CH₂)₅CH3, -C(O)CHX’(CH₂)₉CH3, -C(O)CHX'(CH₂)_hCH₃ nebo -C(O)CHX’(CH₂)₁₃CH₃.

Předmětem tohoto vynálezu je též farmaceutický prostředek s protirakovinovými účinky, který jako účinnou látku obsahuje v účinném množství taxanové deriváty podle tohoto vynálezu ve spojení s farmaceuticky přijatelným prostředím.

-3CZ 288562 B6

Farmaceutický prostředek podle vynálezu jako farmaceuticky přijatelné prostředí s výhodou obsahuje lipidový nosič, s nimž jsou taxanové deriváty spojeny.

Výhodně farmaceutický prostředek podle vynálezu jako lipidový nosič obsahuje mastnou kyselinu, fosfolipid, lipoprotein, micel, lipidový komplex nebo liposom.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je použití taxanových derivátů podle vynálezu pro výrobu léčiva pro léčení rakoviny.

Výhodné je použití taxanových derivátů pro výrobu léčiva v účinné denní dávce 0,1 až 1000 mg/kg tělesné hmotnosti živočicha.

Další výhodné použití podle vynálezu se týká taxanových derivátů pro výrobu léčiva ve spojení s liposomem.

Výhodné je použití podle vynálezu taxanových derivátů pro výrobu léčiva pro léčení rakoviny plic, mozku, žaludku, prsu, vaječníků, prostaty nebo leukemie, lymfomu, sarkomu nebo karcinomu.

Výhodné je zejména použití podle vynálezu taxanových derivátů pro výrobu léčiva ve spojení s dalším bioaktivním činidlem pro léčení rakoviny.

Farmaceutické prostředky podle tohoto vynálezu obsahují deriváty taxanů, ke kterým je připojen acylový řetězec, jenž zvyšuje rozpustnost taxanů v lipidech tím, že taxan je stabilně spojen s nosičem na lipidové bázi, například s liposomem, po prodlouženou dobu. Acylový řetězec samotný může být upraven tak, že se k němu připojí skupina podporující hydrolýzu, která je chemickou částí, jež podporuje hydrolýzu upraveného acylového řetězce z výchozího taxanů, jakmile je taxan disociován z nosiče na lipidové bázi, takže se získá výchozí taxan v terapeuticky užitečné formě.

Výhodnými protirakovinovými taxany jsou paclitaxely, tj. taxany obecného vzorce I, v němž A* znamená C₆H₅C(O)NHCH(C₆H₅)CH(OR)C(O)-, A² značí CH3C(O)- a A³ je H. S výhodou R nebo R¹ značí -C(O)CHX’(CH2)niCH₃ a nejvýhodněji nl je pak 3, 5, 9, 11, 13 nebo 15. Vedle taxanů se může podávat také další bioaktivní činidlo. Léčba rakoviny tímto způsobem zahrnuje podání protirakovinně účinného množství taxanů postiženému živočichovi. Typicky je toto protirakovině účinné množství taxanů v rozsahu 0,1 mg/kg hmotnosti těla živočicha až 1000 mg/kg. Při takovém protirakovinovém léčení podávaný prostředek výhodně obsahuje lipidový nosič. Výhodné protirakovinně taxany jsou paclitaxely, tj. taxeny, kde A¹ znamená C6H5C(O)NHCH(C6H5)CH(OR)C(O)-, A² znamená CH3C(O)- a A³ znamená H. Výhodněji R nebo R¹ znamenají -CíOjCHX^CHjjniCHs a nejvýhodněji nl je pak 3, 5, 9, 11, 13 nebo 15. Dále může být živočichovi podáno vedle taxanů i další bioaktivní činidlo.

Stručný popis obrázku

Obrázek 1

Účinek liposomů obsahujících paclitaxel- a 2'-(2-brom) hydrofobního derivátu paclitaxelu (,,HTD) na přežití SCID myší s nádorem OVCAR3. Vyplněné kosočtverce: liposomy obsahující paclitaxel; vyplněné čtverce: 2-brom-C6 HTD (paclitaxel substituovaný s 6-karbonacylovým řetězcem připojeným k paclitaxelové hydroxylové skupině v poloze 2', kde acylový řetězec obsahuje atom bromu vázaný kjeho alfa uhlíku); vyplněné trojúhelníky: 2-brom-C8 HTD; nevyplněné kosočtverce: 2-brom-C12 HTD; vyplněné trojúhelníky: 2-brom-C14 HTD; nevyplněné kruhy: 2-brom-C16 HTD a *: „prázdné liposomy (liposomy neobsahující paclitaxel nebo substituovaný paclitaxelový derivát).

-4CZ 288562 B6

Vynález se týká taxanu, který má následující vzorec:

A¹ znamená vodík nebo skupinu obecného vzorce Z-C(O)NHCH(C6H5)CH(OR)C(O)-; A²znamená H nebo CH3C(O)~ a A³ znamená H nebo OH. Z znamená C6Hs-, C6H5CH2-O, C(CH3)3-O- nebo CH(CH3)=C(CH3)-. Nejvýhodněji A¹ znamená C6H₃C(O)NHCH(C6H₅)CH(OR)C(O)-, A² znamená CH₃C(O)~ a A³ znamená H. Podle toho je nejvýhodnější taxan paclitaxelový ([Sloučenina I]; TAXOL^R (C47H51NO), Bristol Myers Squibb) derivát.

Nicméně, deriváty založené na taxoteru (II), které se liší od paclitaxelu tím, že mají terx. butoxy karbonylovou skupinu v poloze C-12, místo benzoylové skupiny a hydroxylovou skupinu místo acetyloxylové skupiny v poloze C-10 jsou rovněž zahrnuty ve vynálezu. Podle tohoto pro taxoter A¹ znamená C(CH₃)₃OC(O)NHCH(C₆H₅)CH(OR)C(O)-, A² znamená H a A³ znamená H.

Dále taxany užitečné podle vynálezu zahrnují, nikoliv však s omezením: Cefalomannin (III); 19hydroxybaccatin [IV], Baccatin V [V], 10-deacetylcefalomannin [VI], 10-deacetyl paclitaxel [VII], 7-Epi-10-deacetyl paclitaxel [VIII], 7-Epi-10-deacetyl cefalomannin [IX] a 10-deacetyl baccatin III [X], jak je popsáno v následující tabulce:

-5CZ 288562 B6

Sloučenina	A¹	Á²
Paclitaxel (I)	C₆H₅C(O)NHCH(C₆H₅) CH(OR)C(O)	CH₃C(O)-	H
Taxoter (Π)	C(CH₃)OC(O)NHCH (C₆H₅)CH(OR)C(O)~	H	H
Cefalomannin (III)	(CH₃)CH=C(CH₃)C(O)NHCH (C₆H₅)CH(OR)C(O)~	CH₃C(O)-	H
19-Hydroxybaccatin III (IV)	H	CH₃C(O)-	OH
Baccatin III (V)	H	CH₃C(O)-	H
10-Deacetylcetallomannin (VI)	(CH₃)CH=C(CH₃)C(O) NHCH(C₆H₅)CH(OR)C(O)	H	H
10-Deacetyltaxol (7a-0H) (VII)	C₆H₅C(O)NHCH(C₆H₅) CH(OR)C(O)	H	H
7-Epi-l O-deacetyltaxol (7J3-OH) (VIII)	C₆H₅C(O)NHCH(C₆H₅)	H	H
7-Epi-l O-deacetylcefalomannin (7β-ΟΗ) (IX)	(CH₃)CH=C(CH₃)C(O)	H	H
10-Deacetylbaccanin III (X)	H	H	H

Každé RaR¹ znamená vodík nebo skupinu obecného vzorce -Υ'Υ², s tím, že alespoň jedno R a R¹ neznamená vodík a s tím, že když A³ znamená H, pak R¹ není Η. Y¹ je skupina obecného vzorce

C(O)CHX'(CH₂)_nl (CH=CH)_n2(CH₂)_n3(CH=CH)_n4(CH₂)_n5(CH=CH)_n6(CH₂)_nr(CH=CH)_n8(CH₂)_n9Součet nl + 2n2 + n3 + 2n4 + n5 + 2n6 + n7 + 2n8 + n9 je celé číslo od 1 do 21, přičemž každé n2, n4, n6 a n8 je nezávisle 0 nebo 1, nl je rovné 0 nebo celému číslu od 1 do 21, n3 je rovné 0 nebo celému číslu od 1 do 18, n5 je rovné 0 nebo celému číslu od 1 do 15, n7 je rovné 0 nebo celému číslu od 1 do 12, n9 je rovné 0 nebo celému číslu od 1 do 9 a každé nl až n9 může být stejné nebo různé. Výhodně je Y¹ nasycená skupina, tj. neexistují žádné dvojné vazby mezi sousedními atomy uhlíku. Podle toho je rovněž každé n2, n4, n6 a n8 nula, n3, n5, n7 a n9 jsou rovněž každé nula a Y¹ znamená výhodně -C(O)CHX’(CH₂)_ni-. Alternativně, Y¹ může být nenasycená skupina, tj. může mít jednu nebo více dvojných vazeb a jednu nebo více jednotek CH=CH; podle toho je alespoň jedno zn2, n4, n6 a n8 potom 1. Například, jestliže nenasycený acylový řetězec obsahuje jednu dvojnou vazbu: n2 znamená 1, n4, n6 a n8 znamená každý nulu; Y¹ je potom skupina -CíOJCHX^C^JniCH^HíC^)^-; nl je nula na celé číslo od 1 do 18; n3 je rovněž nula nebo celé číslo od 1 do 18, přičemž alespoň jedno z nl nebo n3 není nula a součet nl plus n3 je rovný celému číslu od 1 do 19.

Y² znamená výhodně -CH3, acylový řetězec je tak odvozen od monokarboxylové kyseliny, ale může být také -CO2H, acylový řetěze je pak odvozen od omega-dikarboxylové kyseliny nebo -CH2OH, acylový řetězec je potom odvozen od omega hydroxykyseliny. Podle toho má skupina Υ’Υ² výhodně obecný vzorec “C(O)CHX’(CH2)_niCH₃, kde nl znamená nejvýhodněji 3, 5, 9, 11 nebo 13, jestliže skupina je umístěna na R, R¹ nebo jak R tak R¹.

„Připojením“ skupiny -Υ’Υ² ktaxanu znamená vytvoření chemické vazby mezi skupinou a taxanem způsobem, obvykle používaným pro takovou vazbu. Připojením na taxan zahrnuje jednu nebo více reaktivních skupin, typicky hydroxyskupin. Připojení jakéhokoliv acylového řetězce

-6CZ 288562 B6 ktaxanu může stabilizovat spojení taxanu s lipidovým nosičem, takže taxan a nosič zůstávají spolu, například v plasmě živočicha po delší dobu, než v případě odpovídajícího s pojení acylový řetězec-volný taxan. Zvýšená stabilita připojení zvyšuje množství taxanu v místě terapeutického působení in vivo.

Paclitaxel má například dvě hydroxylové skupiny, ke kterým může být acylový řetězec připojen; tyto skupiny jsou umístěny v poloze 2' a 7 s jejich relativním pořadím reaktivity (od nejreaktivnějších k nejméně reaktivním) 2'>7. Uhlovodíky mohou být připojeny k primární reaktivní skupině taxanu, například 2' Oh skupině paclitaxelu, s využitím stechiometrického množství aktivní formy kyseliny, například chloridů nebo anhydridů. Hydroxylová skupina v 7 poloze paclitaxelu může být modifikována připojením acylového řetězce jak 2' tak 7 OH skupiny a potom může být selektivně odstraněn 2' acylový řetězec tak, že acylový řetězec v 7 poloze zůstává připojen k paclitaxelu. Selektivní odstranění 2' acylového řetězce může být provedeno za použití stechiometrického množství mírné báze, například hydrogenuhličitanu sodného. Dále, 7 OH skupina paclitaxelu může být modifikována chráněním 2' OH skupiny před kovalentním připojením paclitaxelu s acylovým řetězcem. 2' OH skupina může být chráněna skupinami, jako je například trifenylmethylová skupina, methoxytrifenylmethylová skupina, trifluoracetylová skupina a TrOC (trichlormethoxychlorformiátová) skupina, za použití postupů obvykle známých ve stavu techniky. Chráněný paclitaxel potom reaguje s aktivní formou acylového řetězce, například anhydridy nebo chloridy v bezvodém organickém rozpouštědle a bázemi, jako je DMAP a pyridin. Chrániči skupina může být pak odstraněna 2' polohy známým a snadno proveditelným způsobem ze slabě kyselých nebo zásaditých podmínek TrOC skupiny mohou být například odstraněny redukčními reakcemi za použití zinku.

Reakce se typicky provádějí v přítomnosti báze, jako je pyridin, dimethylaminopyridin („DMAP“), triethylamin nebo jiné a v obvyklých polárních, aprotických organických rozpouštědlech, jako je dimethylformamid, dimethylsulfoxid apod. Postup reakce může být sledován řadou velmi dobře známých chromatografických metod, například chromatografií v tenké vrstvě za použití rozpouštědlového systému 3% methanolu v chloroformu. Indalita sloučenin může být stanovena spektroskopickými způsoby, jako je NMR spektroskopie.

Například pro přípravu 2'-(+)-2-bromacyl paclitaxelů se může použít následující schéma při dále uvedených podmínkách:

DMAP.CH2C12 himl. rx

Mastná kysJDCC

ZdCC je 1,3-Dicyklohexylkarbodimid'\

0*^-0

DMAP je ^Dimethylaminopyridin ó

Ph je fenyl, Ac je acetyl

Specifické reakční podmínky a postupy čištění jsou závislé na řadě faktorů, zahrnující, několik však s omezením, použité suroviny a reaktanty, které jsou dobře odborníkům známé.

Acylové řetězce substituované skupinou podporující hydrolýzou na alfa uhlíku mohou být získány z komerčně dostupných zdrojů nebo mohou být syntetizovány jakýmkoliv způsobem používaným v oboru k substituci atomu vodíku na alfa uhlíku mastné kyseliny.

„Skupiny podporující hydrolýzu“ („HPG“) jsou substituce na acylových řetězcích alfa uhlíku (Ca), které urychlují hydrolýzu vazeb mezi výchozími taxany jeho připojeného acylového řetězce. Skupiny podporující hydrolýzu jsou elektronegativní vůči vodíku, což znamená, že přitahují elektrony více než kdyby byl ve stejné poloze molekuly atom vodíku. Podle toho substituce skupin urychlujících hydrolýzu za atom vodíku na alfa uhlíku vede k redistribuci elektronové hustoty acylových řetězců a tím způsobuje indukční efekt v acylovém řetězci. Substituce aromatické části obsahující skupiny podporující hydrolýzu za atomy vodíku připojené k alfa uhlíku může také způsobit rezonanční efekty, které také zahrnují redestribuci v substituovaném acylovém řetězci. Indukční a rezonanční efekty zavedené skupinami podporující hydrolýzu stabilizují odpovídající bazickou formu kyseliny, ale ne kyselinu samotnou a tím způsobují, že kyselina je silnější než by bylo kdyby byla v acylovém řetězci acylová skupina namísto skupiny podporující hydrolýzu. Acylové řetězce substituované hydrolýzu podporují skupinami tak obecně mají nižší pK_a než jejich odpovídající přírodní formy, tj. forma ve které je přítomna skupina CH₂ v alfa poloze místo skupiny substituované skupinou podporující hydrolýzu a proto acylové řetězce substituované hydrolýzu podporující skupinou jsou mnohem snadno hydrolyzovatelné ze svých výchozích taxanů než nesubstituované řetězce. Podle toho, hydrolýzu podporující skupina X¹ může být kterýkoliv atom nebo skupina atomů: (1) mající elektronegativitu větší než vodík, a (2) mohou být připojeny v alfa poloze acylového řetězce. X¹může být například F, Cl, Br, I, NH³, skupina -OC6H4X² nebo skupina C(O)X², X² je například F, Cl, Br, I, NH3⁺, NO₂ nebo CN. Výhodně je X¹ F, Cl, Br nebo I.

Vynález rovněž zahrnuje prostředek obsahující taxen podle vynálezu. Prostředek určený pro terapeutické použití taxanu výhodně také obsahuje farmaceuticky přijatelné médium, které je médiem obvykle určeným pro použití ve spojení s podáním aktivních složek živočichům, jako jsou terapeutická a diagnostická činidla. Toto médium zahrnuje, nikoliv však s omezením pevné formy, jako jsou pilulky, kapsle a tablety; gely; excipienty; a vodné nebo nevodné roztoky. Farmaceuticky přijatelná média jsou obvykle formulovány podle řady faktorů, známých odborníkům a jako příklady, nikoliv však s omezením se uvádějí: použitá aktivní složka, její koncentrace, stabilita a předpokládaná biologická dostupnost, nemoc, porucha nebo stav které mají být léčeny prostředkem; subjekt, jeho věk, velikost a stav; předpokládaná cesta podání prostředku, například nazální orální, oftalmické, topické, transdermální, vaginální, subkutánní, intramammámí, intraperitoneální, intravenózní nebo intramuskulámí (viz. například J. G. Naim, v: Remingtďs Pharmaceutical Science (vyd. A. Gennaro), Mack Publishing Co., Easton, PA, (1985), str. 1492-1517), uváděný zde jako odkaz. Typické farmaceuticky přijatelné prostředí používané při parenterálním podání léčiva zahrnuje například D5W, vodný roztok obsahující 5 % hmotnostních dextrózy a fyziologický roztok.

Prostředek obsahující taxan podle vynálezu výhodně obsahuje lipidový nosič, se kterým je taxan spojen. „Lipidové nosiče“ jsou hydrofobní nebo amfifatické molekuly vhodné pro podání živočichům a zahrnují bez omezení: mastné kyseliny, fosfolipidy, micely, lipoproteiny, lipidové komplexy tj. neliposomální, na lipidech založené struktury, které mohou, ale nemusí obsahovat jednu nebo více nelipidových složek, a liposomy. Výhodně je lipidový nosič liposom.

„Liposomy“ obsahují jednu nebo více dvojných vrstev lipidových molekul, přičemž každá vrstva obklopuje vodný prostor. Monolamenámí liposomy mají jednu lipidovou dvojnou vrstvu a multilamenámí liposomy mají více než jednu dvojnou vrstvu. Amfifatické lipidové molekuly, které vytvářejí lipidové dvojné vrstvy obsahují polární (hydrofílickou) vrchní skupinu a jeden nebo dva acylové řetězce. Polární skupiny mohou být fosfátové skupiny, sulfátové skupiny nebo skupiny založené na dusíku, výhodně fosfátové skupiny, jako jsou fosforylcholinové, fosforylethanolaminové, fosforylserinové, fosforylglycerolové nebo fosforylinositolové skupiny.

-8CZ 288562 B6

Acylové řetězce obvykle obsahují 12 až 24 atomů uhlíku a mohou být nasycené (například laurová, myristová, palmitová nebo stearová kyselina) nebo nenasycené (například olejová, linolenová nebo arachidonová kyselina). Liposomální lipid může také zahrnovat steroly, jako je cholesterol a jiné lipidy.

Liposomy mohou být připraveny různými způsoby, zahrnující: Banghamovy metody pro přípravu multilamelámích liposomů (MLV) zahrnující sušení roztoku obsahujícího soustavu lipid-organické rozpouštědlo a potom dehydrataci sušených lipidů vodným roztokem (viz Bangham a kol., 1965); Lenkovu metodu pro přípravu MLV s v podstatě interlamenámí distribucí rozpuštěné látky (SPLV) zahrnující tvorbu dvoufázové směsi vodné fáze a organického rozpouštědla obsahujícího lipid a potom emulgaci lipidu ve vodné fázi za odpaření organické látky (viz. US patenty č. 4 522 803, 5 030 453 a 5 169 637); Fountainovu metodu (US patent č. 4 588 578) přípravu SPLV za použití jednofázového rozpouštědlového systému; Cullisovu metodu (US patent č. 5 008 050) přípravy SPLV za použití opakovaných cyklů vymrazování a tavení; přípravu REV přes tvorbu emulze voda-olej, ze které se odpaří organická fáze a získá se gel, který se třepe a získají se oligolamelámí liposomy (viz. Papahadjopoulus a kol., US patent č. 4 235 871); protlačování MLV k přípravě monolamelámích liposomů (viz. Cullis a kol., US patent č. 4 975 282); rovněž sonikaci nebo homogenizaci větších liposomů nebo etherové nebo ethanolové injekční postupy (viz například R. Deamer a P. uster, „Liposome Preparation: Methods and Mechanisms“ v Liposomes (vyd. M. Ostro), Marcel Dekker, lne., New York (1983), str. 27-52), uváděné zde jako odkaz.

„Asociace“ jak se zde používá znamená spojení mezi acylovým řetězcem připojeným ktaxanu a hydrofobní částí lipidového nosiče. Aniž bychom se omezovali teorií, že se za to, že takové spojení je přes řadu vlivů, jako jsou Van der Walsový síly, obvykle působící mezi hydrofobními molekulami ve vodném prostředí. Způsoby stanovení stability takových spojení, například stanovením regenerovatelného taxanu s fosforem, když lipidový nosič obsahuje fosfolipid jsou odborníkům známé.

Lipidové nosiče spojené staxanem podle vynálezu mohou obsahovat další bioaktívní činidlo, tj. bioaktívní činidlo přidané k taxanu. Formulace založená na systému lipidový nosič - bioaktívní činidlo může zvýšit terapeutický index bioaktivního činidla, například pufrováním toxicity činidla a snížením rychlosti, při které se činidlo dostává z oběhu živočicha, čímž se dosáhne, že je potřeba menšího množství činidla k žádanému terapeutickému účinku. „Bioaktívní činidla“ jsou sloučeniny nebo prostředky, které mají biologickou účinnost na živočišné buňky in vitro nebo když jsou podány živočichovi; bioaktívní činidla mohou mít terapeutickou a/nebo diagnostickou účinnost. Tato činidla zahrnují, nikoliv však s omezením: antimikrobiální, protizánětlivá a protirakovinová činidla, rovněž radioaktivní izotopy, enzymy a barviva. Další bioaktívní činidla také zahrnují bioaktívní lipidy, jako jsou některé ceramidy a etherové lipidy, které samotné mají terapeutické uspokojivé vlastnosti. Výhodné přidávané činidlo je protirakovinové činidlo.

Lipidové nosiče mohou také obsahovat jeden nebo více lipidů s modifikovanými hlavními skupinami, které obsahují polární skupiny derivatizované připojením částí, která může inhibovat vazbu sérových proteinů na lipidové nosiče obsahující lipid s modifikovanými hlavními skupinami. Tím se mění farmakokinetické chování nosičů tak, že zůstávají dále v oběhu (viz například blume a kol., Biochim. biophys. Acta. 1149:180 (1993); Gabizon a kol., Pharm. Res. 10(5):703 (1993); Park a kol., Biochim. biohys Acta. 1108:257 (1992); Woodle a kol., US patent č. 5 013 556; Allen a kol., US patent č. 4 837 028 a 4 920 016, uváděné zde jako odkaz.

Lipidy s modifikovanými hlavními skupinami jsou typicky fosfatidylethanolaminy (PE), například dipalmitoyl fosfatidylathanolamin („DPPE“), palmitoyloleyl fosfatidylethanolamin („POPE“) a dioleyl fosfatidylethanolami („DOPE“). Takové lipidy mají hlavní skupiny obvykle derivatizovány organickými dikarboxylovými kyselinami, jako je kyselina jantarová nebo kyselina glutamová („GA“) nebo jejich odpovídající anhydridy.

-9CZ 288562 B6

Množství lipidů s modifikovanými hlavními skupinami vpravené do lipidového nosiče obvykle závisí na řadě faktorů, které jsou odborníkům známé. Jako příklady se uvádějí, nikoliv však s omezením: typ lipidu a typ modifikace hlavní skupinou; typ a velikost nosiče a očekávané terapeutické použité formulace. Typicky je v systému lipid s modifikovanými hlavními skupinami - lipidový nosič 5 až 20 molámích procent lipidu s modifikovanými hlavními skupinami.

Dalším aspektem vynálezu je podání taxanu živočichovi, které zahrnuje podání prostředku podle vynálezu živočichovi, výhodně savci, jako je člověk. Podání může být provedeno jakýmkoliv způsobem používaným pro podání terapeutických činidel živočichům, ale výhodně je intravenózní nebo intraperitoneální. Živočichové, kteří jsou postižení rakovinou mohou být léčeni terapeutickým podáním přípravku, který obsahuje taxen, přičemž přípraven obsahuje protirakovině účinné množství taxanu.

Obvykle jsou léčitelné tímto způsobem ty rakoviny, které jsou nebo mohou být léčeny odpovídajícím volným taxanem, tj. taxenem, který nemá připojené acylové řetězce. Tyto rakoviny zahrnují, nikoliv však s omezením, rakovinu mozku, prsu, tlustého střeva, plic, vaječníků, prostaty, slinivky a žaludku a dále leukémii, lymfom, sarkomy a karcinomy. Výhodně je léčena rakovina prsu a vaječníků. Léčena může být rakovina která je odolná vůči standardním terapeutickým režimům, tj. rakovina odolný léčivům.

Protirakovinová účinnost taxanů může být stanovena zkoumáním schopnosti taxanů inhibovat růst buněk in vitro, například inkubací rakovinové buněčné kultury s derivátem a potom vyhodnocením inhibice růstu buňky v kultuře. Alternativně může být taxan zkoušen in vivo na protirakovinovou účinnost, například nejprve zavedením nádorů do vhodných pokusných živočichů, například imunodefícientní myši, jako je SCID myš, podáním taxanu živočichovi a měřením inhibice růstu nádoru a míry přežití. Buňky vhodné pro takové in vitro nebo in vivo testy zahrnují, nikoliv však s omezením: myší leukémii P388, melanom B16, a Lewisovi plicní rakovinové buňky; lidský karcinom prsu MCF7, lidský MCF-7/ADR (odolný adriamycinu), lidský vaječníkový OVCAR-3, lidský karcinom tlustého střeva HT-29 a lidské plicní rakovinové buňky A549; a další buňky obvykle používané ve stavu techniky pro takové testy, včetně těch buněk, které jsou odolné vůči léčivům. Odborníci jsou dobře schopni vybrat zvláštní taxany pro aplikaci proti určitým rakovinám na základě takových faktorů, jako je Gl₅₀, ED₅₀ míra přežití a ostatní data odvozená od cesty in vitro nebo in vivo.

„Protirakovinová účinná množství“ taxanu jsou jakákoliv množství taxanu schopná účinně zlepšovat, zmenšovat, inhibovat nebo zabraňovat rozvoji, růstu, metastázám, napadení nebo šíření rakoviny a můžou být stejná jako terapeutické dávky volného taxanu. Nicméně, připojení HPG-derivatizovaného acylového řetězce k taxanu a spojení tohoto taxanu s lipidovým nosičem může zvýšit terapeutický index taxanu. Tak protirakovinové množství tohoto taxanu derivatizovaného acylovým řetězcem může také být menší než množství při použití odpovídajícího volného taxanu. Protirakovinová účinná množství taxanu mohou být vybrána ve shodě s řadou faktorů, jako je například věk, velikost, a obecný stav subjektu, rakovina, která má být léčena a použitá cesta podání derivátu a stanovená řadou způsobů, například zkušebními dávkami, velmi dobře známými odborníkům. Obvykle je protirakovině účinné množství taxanu alespoň 0,1 mgtaxanu/kg hmotnosti těla živočicha, kterému je prostředek obsahující taxan podáván. Typicky protirakovinové účinné množství taxanu je od 0,1 mg/kg hmotnosti těla živočicha do 1000 mg/kg, výhodně je protirakovinové účinné množství 1 mg/kg až 200 mg/kg.

Výhodně prostředky obsahující taxan podle vynálezu také obsahující lipidový nosič, výhodněji liposom a ještě výhodněji monolamenámí liposom mající průměr menší než 200 nm. Výhodně u

CH₃C(O)- a A³ je vodík, tj. paclitaxely. Alespoň jedno zR nebo R¹ je výhodně

-10CZ 288562 B6

-C(O)CHX'(CH₂)₃CH₃, -C(O)CHX‘(CH₂)₅CH₃, -C(O)CHX’(CH₂)₉CH₃, -C(O)CHX¹(CH₂)hCH₃, nebo -C(O)CHX‘(CH₂)i₃CH₃, kde X¹ výhodně znamená F, Cl, Br nebo I.

Tabulky 3 a 4 dále ukazují výsledky akutní toxicity paclitaxelu nebo paclitaxelového derivátu u myší, tj. počet myší v každé skupině, které uhynuly prvních 14 dnů po aplikaci injekce. Výsledky ukazují, že oba liposomy obsahující paclitaxelový derivát byly méně toxické než liposomy obsahující paclitaxel jako takový kde všech pět myší ve skupině kteiých bylo podáno 100 mg/kg paclitaxelu uhynulo v průběhu prvních 14 dnů. Liposomy obsahující 2-brom-C16 paclitaxelový (paclitaxel, ke kterému byl ve 2' poloze připojen acylový řetězec se 16 atomy uhlíku, kde acylový řetězec byl derivatizován substitucí atomem bromu na atomu vodíku alfa atomu uhlíku) derivát byly méně toxické než byly liposomy obsahující 2-brom-C6 paclitaxelový derivát. Tabulky 3 a 4 dále ukazují výsledky akutní toxicity paclitaxelu nebo paclitaxelového derivátu u myší tj. počet myší u každé zkoušené skupiny, které uhynuly v průběhu prvních 14 dnů po aplikaci injekce. Výsledky ukazují, že oba liposomy obsahující paclitaxelový derivát byly méně toxické než liposomy obsahující paclitaxel jako takový, kde všech pět myší ve skupině, kterým bylo podáno 100 mg/kg uhynulo v průběhu prvních 14 dnů. Liposomy obsahující 2-brom-C16 paclitaxelových derivát (paclitaxel derivatizovaný hexanoylovým řetězcem se 16 atomy uhlíku ke kterému byl připojen atom bromu na alfa uhlíku) byly méně toxické než liposomy obsahující 2-brom-C6 paclitaxelový derivát. Kromě toho, liposomy obsahující jak paclitaxel nebo 2' (2-brom) hydrofobní paclitaxelový derivát (obsahující acylový řetězec se 6 atomy uhlíku (C-6), C-8, C-12, C14 nebo C-16 ve 2' poloze) byly podány intraperitoneálně v 5 dávkách scid myším (vážná kombinovaná imunodefícience) majících lidskou rakovinu vaječníků (OvCar 3) v dávce 12,5 mg paclitaxelu/kg nebo v dávce 50 mg paclitaxelového derivátu/kg. Výsledky této léčby jsou uvedeny v obrázku 1 v termínech dnů které přežily myši po podání buď paclitaxelu, nebo paclitaxelového derivátu. Tyto výsledky jasně ukazují, že léčba paclitaxelovým derivátem prodlužuje délku života u myší ve srovnání s léčbou buď paclitaxelem samotným, nebo s „prázdným“ liposomem, tj. liposomem neobsahujícím žádný paclitaxel nebo paclitaxelový derivát. Navíc paclitaxelové deriváty které mají acylové řetězce vyšší délky jsou účinnější při prodlužování délky života.

Dále, aspektem vynálezu je další bioaktivní činidlo, které může být podáno živočichovi; další činidlo je výhodnou, nikoliv však nezbytnou složkou prostředku obsahujícího taxen a je výhodně, nikoliv však nezbytně spojeno s lipidovým nosičem, jestliže prostředek obsahuje takový nosič. Výhodně je nosič liposom. Liposomům mohou být bioaktivní činidla podána solubilizací činidla ve vodné nebo lipidové fázi použité k přípravě liposomů. Alternativně ionizovatelná bioaktivní činidla mohou být podána do liposomů nejprve formováním liposomů, zavedením elektrochemického potenciálu, například pH gradientem, přes nejzevnější iiposomovou dvojnou vrstvu a potom přidáním ionizovatelného činidla do vodného média vně liposomů (viz Bally a kol., US patent č. 5 077 056, uváděný zde jako odkaz).

Vynález je dále pro lepší pochopení popsán následujícími příklady, které však mají informativní charakter a v žádném případě neomezují rozsah vynálezu, který je definován svými nároky.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava 2'-(±)-2-bromhexanoyltaxelu

2'-(±)-2-Brom oktanoyl, dodekanoyl, tetradekanoyl a hexadekanoyl paclitaxely se připraví (v 80 až 90% výtěžku) postupem popsaným dále a identifikují se ’H NMR elementární analýzou. K 10 minut míchanému roztoku (±)-2-bromhexanové kyseliny (229 mg, 1,17 mmol) a 1,3-dicyklo-11CZ 288562 B6 hexylkarbodiimidu (241 mg, 1,17 mol) v 30 ml suchého methylenchloridu se přidá taxol (500 mg, 0,586 mmol) a báze 4-dimethyIaminopyridinu (71,5 mg, 0,586 mmol). Reakční směs se nechá reagovat při teplotě místnosti 5 minut. Bílá sraženina dicyklohexylmočoviny se filtrují přes celitový polštářek. Vzniklý filtrát se odpaří ve vakuu a získaný zbytek se čistí preparativní chromatografií v tenké vrstvě ve směsi CHC1₃ a MeOH v poměru 95:5) a získá s žádaný produkt (Rf = 0,58 vCHCI₃:MeOH, 95:5). Po propašování přes Metricelův filtr (0,1 m) za účelem odstranění silikagelu z roztoku CHC1₃ se produkt lyofilizuje z cyklohexanu a získá se 507 mg (84% výtěžek) jako bílý prášek.

’H NMR (CDC1₃, 300 MHz) chemické posuny některých charakteristických píků při δ: (v ppm) 8,14 (d, J = 7,3 Hz, 2H, aromat.), 7,72 (d, J - 7,3 Hz, 2H, aromatic.), 7,61 (m, IH, aromatic.), 7,54 - 7,48 (m, 3H, aromatic.), 7,42 - 7,36 (m, 7H, aromatic.), 6,87 (dd, J = 2,4 Hz, 3,4 Hz, 1H, NH), 6,29 (m, 2H, H-10 a H-13), 6,0 (m, 1H, H-3'), 5,68 (d, J = 6,9 Hz, 1H, H-2b), 5,50 (dd, J = 1,4 Hz, 1,0 Hz, 1H, H-2'), 4,97 (d, J = 7,8 Hz, 1H, H-5), 4,45 (m, 1H, H-7), 4,32 (d, J = 7,3 Hz, 1H, H-20a) 4,28 (m, 1H, CH(Br)), 4,20 (d, J = 8,3 Hz, 1H, H-20b), 4,0 (š, OH), 3,81 (d, J = 6,9 Hz, 1H, H-3), 0,86 (t, 3H, w-CH₃). FABMS: (MH*) vypočteno pro C₅₃H₆₀NO₁₅Br 1029,32. Nalezeno 1030.

Schéma I: Příprava 2'-(±)-2-bromacylpaclitaxelů („DCC“ = 1,3-dicyklohexylkarbodiimid, „DMAP“ = 4-dimethylaminopyridin)

/DCC je l^-Dicyklohexylkarbodimid^X

O-ÍMMÍ-O

DMAP je 4-Dimethylaminopyri<lin

NtcKm

Mastná kyx/DCC

DMAP.CH2C12 l5nůiL.rx

Příklad 2

Studie in vitro

Tabulka 1 (viz dále) ukazuje hodnoty Gl₅₀ (μΜ) (± standardní odchylka), tj. koncentraci požadovanou pro 50% inhibici růstu různých hydrolyzovatelných derivátů taxanu (HTD) a buňky lidského karcinomu prsu MCF-7 následující po 72 hodinách inkubace buněk s HTD.

-12CZ 288562 B6

Tabulka 1

Cytotoxicita HTD

Derivát paclitaxelu	G1₅o
2'-Hexanoyl-	0,500 ±0,151
2'-2'-Bromhexanoyl-	0,003 ± 0,002
2'-6-Bromhexanoyl-	>10,000
7-Hexanoyl-	0,027 ±0,019
7-2-Bromhexanoyl-	0,0046 ± 0,001
7-6-Bromhexanoyl-	0,018 ±0,002
2'-Acetyl-7-hexanoyl-	4,46 ± 0,06
2',7-di-2-Bromhexanoyl-	1,43 ±0,72
2',7-di-Hexanoyl	>10,00
2'-Troc-7-2-Bromhexanoyl-	2,67 ± 0,08
2'-Troc-7-6-Bromhexanoyl-	0,47 ± 0,03

„2'“ indikuje připojení acylového řetězce v 2' poloze; „7'“: připojení v 7' poloze; „brom“: derivatizace připojeného acylového řetězce atomem bromu.

Tabulka 2 dále ukazuje hodnoty GI₅₀ (μΜ) zprůměrované ze dvou oddělených pokusů (SRB standardní cytotoxická zkouška) pro paclitaxel a různé 2'-2-brom paclitaxelové deriváty a A549 lidský plicní karcinom, MCF-7 lidský karcinom prsu, MCF-7/ADR (odolný vůči adriamycinu) a buňky karcinomu HT-29 lidského tlustého střeva po 72 hodinách inkubace buněk a HTD („C-6, 8, 12, 14 a 16“: 6, 8, 12, 14 a 16-uhlíkaté acylové řetězce, respektive připojení k paclitaxelu).

Tabulka 2

Sensitivita in vitro

HTD	A-549	MCF-7	MCF-7/ADR	HT-29
Paclitaxel	0,0023±0,0002	<0,0015	4,1675+0,7177	<0,0014
2'-2-Brom-C6-paclitaxel	0,0039+0,008	0,0023+0,0013	>10,0000	0,0024±0,0009
2'-2-Brom-C8-paclitaxel	0,0044±0,0001	0,0029+0,0010	>10,0000	0,0031±0,0003
2'-2-Brom-C 12-pacl itaxel	0,0044+0,0001	0,0028+0,0007	>10,0000	0,0032+0,0002
2'-2-Brom-C 14-paclitaxel	0,0317±0,0047	0,0160+0,0091	>10,0000	0,0206+0,0057
2'-2-Brom-C 16-pacl itaxel	0,1273±0,0356	0,0710±0,0373	>10,0000	0,0595±0,0187

Příklad 3

Studie in vivo

Samicím 5 až 10 myší DCF1 ve skupině se podají intraperitoneálně liposomy obsahující buď paclitaxel-, 2'-C6-paclitaxelový derivát, nebo 2'-C16-paclitaxelový derivát v jedné dávce nebo v 5 dávkách v množství 12,5, 25, 50, 100, 200, 300, 400 nebo 500 mg paclitaxelu nebo paclitaxelového derivátu na kg hmotnosti myši. Tabulky 3 a 4 dále ukazují výsledky akutní toxicity paclitaxelu nebo paclitaxelového derivátu u myší, tj. počet myší v každé léčené skupině, které uhynuly v průběhu 14 dnů po aplikaci injekce. Výsledky ukazují, že oba liposomy obsahující paclitaxelový derivát jsou méně toxické než paclitaxel kde všech pět myší ve skupině, kterým bylo podáno 100 mg/kg paclitaxelu uhynulo v průběhu prvních 14 dnů. Liposomy obsahující 2-brom-C16-paclitaxelový derivát byly méně toxické než liposomy obsahující 2brom-C6 paclitaxelový derivát.

-13CZ 288562 B6

Tabulka 3

Podání jedné dávky

Dávka (mg/kg)	Paclitaxel	Derivát paclitaxelu
		2-brom-C6	2-brom-C-16
500	—	5/5	0/5
400	—	5/5	1/5
300	—	4/5	1/5
200	—	0/2	—
100	5/5	—	—
50	0/10	—	—
25	0/10	—	—
12,5	0/10	—	—

Tabulka 4

Podání pěti dávek

Dávka	Paclitaxel	2-brom-C6
		Derivát paclitaxelu
50	10/10	0/5
25	10/10	-----------------------í
12,5	0/10	—

Liposomy, obsahující paclitaxel nebo 2'-(2-brom) hydrofobní paclitaxelový derivát (obsahující acylový řetězec se šesti atomy uhlíku (C-6), C-8, C-12, C-14 nebo C-16 ve 2' poloze) se podají intraperitoneálně v 5 dávkách myším acid vážná kombinovaná immunodeficience) s lidskou rakovinou vaječníku (OvCar 3) v dávce 12,5 mg paclitaxelu/kg nebo 50 mg paclitaxelového derivátu /kg. Výsledky této léčby jsou uvedeny v obrázku 1 v počtu dnů, které přežily myši po podání buď paclitaxelu, nebo paclitaxelového derivátu. Tyto výsledky jasně ukazují, že léčba paclitaxelovým derivátem prodlužuje délku života u myší ve srovnání s léčbou buď paclitaxelem samotným, nebo s „prázdným“ liposomem, tj. liposomem neobsahujícím žádný paclitaxel nebo paclitaxelový derivát. Navíc paclitaxelové deriváty které mají acylové řetězce vyšší délky jsou účinnější při prodlužování

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Taxanové deriváty obecného vzorce I v němž

A* je vodík nebo skupina obecného vzorce Z-C(O)NHCH(C₆H₅)CH(OR)C(O)-, kde

Z je C₆H₅- C₆H₅CH₂-O-, C(CH₃)₃-O- nebo CH(CH₃)=C(CH₃)- a

R je vodík nebo skupina obecného vzorce Υ'Υ², v němž . Y¹ je skupina obecného vzorce

-C(O)CHX¹(CH2)nl(CH=CH)n2(CH2)n3(CH=CH)n4(CH2)n5(CH=CH)n6(CH2)n7(CH=CH)n8(CH2)n9-, v němž součet ni + 2n2 + n3 + 2n4 + n5 + 2n6 + n7 + 2n8 + n9 je celé číslo 1 až 21, přičemž n2, n4, n6 a n8 je nezávisle 0 nebo 1, nl je 0 nebo celé číslo 1 až 21, n3 je 0 nebo celé číslo 1 až 18, n5 je 0 nebo celé číslo 1 až 15, n7 je 0 nebo celé číslo 1 až 12, n9 je 0 nebo celé číslo 1 až 9 a každé nl až n9 je stejné nebo rozdílné, a X¹ je skupina podporující hydrolýzu, vybraná ze skupiny zahrnující fluor, chlor, brom, jod, CN, NO2, NH₃ ⁺, skupinu -OC6H4X² a-C(O)X^ž, v nichž X² je fluor, chlor, brom, jod, CN, NO2 nebo NH₃ ⁺, a

Y² je-CH₃,-CO₂H nebo-CH₂OH,

A² je vodík nebo CH₃C(O)-,

A³ je vodík nebo hydroxyl,

R¹ má stejný význam jako R shora, s tou výhradou, že alespoň jeden ze substituentů R¹ a R má jiný význam než vodík.
2. Taxanové deriváty podle nároku 1, obecného vzorce I, v němž A¹ je skupina obecného vzorce Z-C(O)NHCH(C₆H₅)CH(OR)C(O)-, v níž Z je jako v nároku 1, a ostatní substituenty A², A³ a R¹ jsou jako v nároku 1.

-15CZ 288562 B6
3. Taxanové deriváty podle nároku 2, obecného vzorce I, v němž R¹ je vodík a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
4. Taxanové deriváty podle nároku 3, obecného vzorce I, v němž R ve skupině A¹ značí skupinu obecného vzorce Y’CH₃, v níž Y¹ a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
5. Taxanové deriváty podle nároku 4, obecného vzorce I, v němž R ve skupině A¹ značí skupinu obecného vzorce -QOjCHX^CHjhCHs, -C(O)CHX’(CH2)5CH3, -C(O)CHX’(CH2)9CH3, -C(O)CHX¹(CH2)ijCH₃ nebo -C(O)CHX’(CH₂)_I3CH₃ a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
6. Taxanové deriváty podle nároku 2, obecného vzorce I, v němž R ve skupině A¹ je vodík a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
7. Taxanové deriváty podle nároku 6, obecného vzorce I, v němž R¹ je skupina obecného vzorce Y’CH₃, kde Y¹ a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
8. Taxanové deriváty podle nároku 7, obecného vzorce I, v němž R¹ je skupina obecného vzorce -C(O)CHX‘(CH2)3CH3, -C(O)CHX^!(CH2)5CH₃, -C(O)CHX'(CH₂)₉CH₃, -C(O)CHX'(CH₂)hCH₃ nebo -C(O)CHX*(CH₂)i₃CH₃ a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
9. Taxanové deriváty podle nároku 1, obecného vzorce I, v němž X¹ ve skupině Y¹ je fluor, chlor, brom, jod, CN, NO₂ neboNH₃ ⁺ a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
10. Taxanové deriváty podle nároku 2, obecného vzorce I, v němž Z v substituentu A¹ je fenyl a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
11. Taxanové deriváty podle nároku 10, obecného vzorce I, v němž A² je skupina CH₃C(O)-, A³ je vodík a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
12. Taxanové deriváty podle nároku 11, obecného vzorce I, v němž R¹ je vodík a R v substituentu A¹ je skupina obecného vzorce -C(O)CHX’(CH₂)₃CH₃, -C(O)CHX’(CH₂)_SCH₃, -C(O)CHX'(CH₂)9CH₃, -CÍOjCHXyCH^nCHj nebo -C(O)CHX’(CH₂)₁₃CH₃ a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
13. Taxanové deriváty podle nároku 12, obecného vzorce I, v němž X¹ ve skupině Y¹substituentu A¹ je fluor, chlor, brom nebo jod a ostatní substituenty jsou jako v nároku 1.
14. Taxanové deriváty podle nároku 1, obecného vzorce I, v němž

A¹ je skupina obecného vzorce C₆H₅C(O)NHCH(C₆H₅)CH(OR)-C(O)-,

A² je skupina vzorce CH₃C(O)- a

A³ je vodík a jeden ze substituentů

R¹ nebo R je skupina obecného vzorce -C(O)CHX’(CH₂)₃CH₃, -C(O)CHX'(CH₂)_SCH₃, -C(O)CHX'(CH₂)₉CH₃, -C(O)CHX'(CH₂)_ItCH₃ nebo -C(O)CHX’(CH₂)₁₃CH₃.
15. Farmaceutický prostředek s protirakovinými účinky, v y z n a č u j í c í se tím, že jako účinnou látku obsahuje v účinném množství taxanové deriváty podle nároků 1 až 14 ve spojení s farmaceuticky přijatelným prostředím.
16. Farmaceutický prostředek podle nároku 15, vyznačující se tím, že jako farmaceuticky přijatelné prostředí obsahuje lipidový nosič, s nimž jsou taxanové deriváty spojeny.

-16CZ 288562 B6
17. Farmaceutický prostředek podle nároku 16, vyznačující se tím, že jako lipidový nosič obsahuje mastnou kyselinu, fosfolipid, lipoprotein, micel, lipidový komplex nebo liposom.
18. Použití taxanových derivátů podle nároků 1 až 14 pro výrobu léčiva pro léčení rakoviny.
19. Použití podle nároku 18 taxanových derivátů pro výrobu léčiva ve spojení s liposomem.
20. Použití podle nároků 18 a 19 taxanových derivátů pro výrobu léčiva pro léčení rakoviny plic, mozku, žaludku, prsu, vaječníků, prostaty nebo leukemie, lymfomu, sarkomu nebo io karcinomu.
21. Použití podle nároků 18 až 20 taxanových derivátů pro výrobu léčiva ve spojení s dalším bioaktivním činidlem pro léčení rakoviny.