CZ289799B6

CZ289799B6 - Indolinový derivát jako antagonista 5-HT-2C receptoru

Info

Publication number: CZ289799B6
Application number: CZ19984204A
Authority: CZ
Inventors: Stevan Mark Bromidge
Original assignee: Smithkline Beecham Plc
Priority date: 1996-06-20
Filing date: 1997-06-16
Publication date: 2002-04-17
Also published as: US20020035134A1; ZA975416B; CA2258559A1; AU718000B2; GB9612885D0; JP2000512644A; AU3339697A; NO316756B1; ATE196766T1; CN1147485C; CZ420498A3; PL330708A1; EP0912556B1; ES2152682T3; CN1222152A; IL127304A0; WO1997048700A1; HUP9903480A3; GR3034847T3; HUP9903480A2

Abstract

Heterocyklick slou eniny vzorce I nebo jejich soli, kde R.sup.1.n. je vod k nebo C.sub.1-6.n.alkyl; R.sup.2.n., R.sup.3.n. a R.sup.4.n. skupiny jsou nez visle vod k, halogen nebo C.sub.1-6.n.alkyl pop° pad substituovan² alespo jedn m atomem fluoru, kter maj farmakologickou aktivitu, zp soby pro jejich p° pravu, prost°edky obsahuj c takov slou eniny a jejich pou it pro l bu onemocn n CNS jako je ·zkost.\

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká sloučenin majících farmakologickou aktivitu, způsobů pro jejich přípravu, prostředků obsahujících takové sloučeniny a jejich použití pro léčbu onemocnění centrálního nervového systému.

Dosavadní stav techniky

WO 96/23783 (z 8. srpna 1996, SmithKline Beecham plc) popisuje indolové a indolinové deriváty, které mají antagonistickou aktivitu na receptoru pro 5HT_2C/2B. Nyní byla objevena nová třída sloučenin, které spadají do generického rozsahu WO 96/23783, ale které zde nejsou specificky popsány, a bylo zjištěno, že vykazují překvapivě zvýšenou aktivitu jako antagonisté 5HT₂c receptoru (zvýšenou aktivitu a prodloužené trvání účinku po orální dávce). Soudí se, že antagonisté 5HT₂c receptoru jsou potenciálně použitelní pro léčbu onemocnění centrálního nervového systému jako je úzkost, deprese, epilepsie, obsesivně kompulsivní onemocnění, migréna, Alzheimerova nemoc, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy jako je anorexie a bulimie, panické ataky, abstinenční příznaky při abusu drogy, jako je kokain, ethanol, nikotin a benzodiazepiny, schizofrenie, a také u onemocnění spojených s míšním traumatem a/nebo úrazem hlavy, jako je hydrocefalus. Sloučeniny podle tohoto vynálezu by také měly být užitečné v léčbě některých GI (gastrointestinálních) onemocnění jako je IBS (syndrom dráždivého tračníku), stejně jako onemocnění mikrovaskulatury jako je makulámí edém nebo retinopatie.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález proto poskytuje, v prvním aspektu, sloučeninu vzorce I nebo její sůl:

(I) kde

R¹ je vodík nebe CAalkyl;

R², R³ a R⁴ skupiny jsou nezávisle vodík, halogen nebo Cí^alky 1 popřípadě substituovaný alespoň jedním atomem fluoru.

Ci^Alkylové skupiny, samostatně nebo jako část jiné skupiny, mohou být s přímým nebo s rozvětveným řetězcem.

R¹ je výhodně vodík nebo C^alkyl, lépe je R¹ vodík.

Výhodně R², R³ a R⁴ jsou nezávisle na sobě zvoleny z vodíku, halogenu nebo C^alkylu popřípadě substituovaného alespoň jedním atomem fluoru. Lépe je R² C].6alkyl substituovaný alespoň jedním atomem fluoru, zejména CF3 a R³ je C^alkyl, zejména methyl nebo je R² vodík a R³ je halogen, zejména brom nebo CAalkyl substituovaný alespoň jedním atomem fluoru, zejména CF3. Výhodně je R⁴ vodík nebo C^alkyl, zejména methyl.

-1 CZ 289799 B6

Jednotlivé sloučeniny podle předkládaného vynálezu zahrnují:

5-methyl-l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)-6-trifluormethylindolin;

l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)-5-trifluormethylindolin;

5-methyl-l-(2--(pyrid-2-ylmethoxy)-3-methylpyrid-5-ylkarbamoyl)-6-trifluormethylindolin;

5-brom-l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)indolin; l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)-6-trifluormethylindolin;

a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Sloučeniny vzorce I mohou tvořit adiční soli s kyselinami, jako jsou běžné farmaceuticky přijatelné kyseliny, například kyselina maleinová, chlorovodíková, bromovodíková, fosforečná, octová, fúmarová, salicylová, citrónová, mléčná, mandlová, vinná a methansulfonová.

Sloučeniny vzorce I mohou také tvořit N-oxidy nebo solváty jako jsou hydráty a vynález také zahrnuje tyto formy. Mělo by být jasné, že termín „sloučenina vzorce I“, jak je zde použit, také zahrnuje tyto formy.

Některé sloučeniny vzorce I mohou také existovat ve stereoizomemích formách včetně 20 enantiomerů a vynález také zahrnuje tyto stereoizomemí formy a jejich směsi včetně racemických směsí. Tyto různé stereoizomemí formy mohou být vzájemně odděleny za použití obvyklých metod, nebo může být jakýkoliv daný izomer získán stereospecifickou nebo asymetrickou syntézou. Vynález také zahrnuje jakékoliv tautomemí formy a jejich směsi.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být připraveny za.použití standardních postupů jako jsou postupy popsané v WO 96/23783, například kondenzací sloučeniny vzorce II

(li) , se sloučeninou vzorce III

B

(III) , kde

R¹, R², R³ a R⁴ jsou stejné jak je definováno pro vzorec I a

A a B obsahují vhodnou(é) funkční skupinu(y) nezbytnou(é) pro tvorbu skupiny -NHCO- při kondenzaci, a potom je možné popřípadě připravit její farmaceuticky přijatelnou sůl.

Vhodné příklady skupin A a B zahrnují:

(i) A je -N=C=O a B je vodík, (ii) A je -NHCOL a B je vodík;

(iii) A je -NH₂ a B je COL; nebo (iv) A je halogen a B je -CONH₂;

-2CZ 289799 B6 kde L je odštěpitelná skupina. Příklady vhodných odštěpitelných skupin L zahrnují halogeny, jako je chlor nebo brom, imidazol, nebo fenoxy nebo fenylthio popřípadě substituované například jedním nebo více halogeny.

Sloučeniny vzorce II a III mohou být připraveny z použití známých metod nebo metod analogických se známými metodami, například za použití postupů popsaných v WO 95/01976 aWO 96/23783.

Nové meziprodukty vzorce II také tvoří část tohoto vynálezu.

Farmaceuticky přijatelné soli mohou být připraveny běžným způsobem reakcí s vhodnou kyselinou nebo derivátem kyseliny. N-Oxidy mohou být připraveny běžným způsobem reakcí s peroxidem vodíku nebo peroxykarboxylovými kyselinami.

Sloučeniny vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelné soli mají antagonistickou aktivitu na 5HT₂receptorů a soudí se, že jsou potenciálně použitelné pro léčbu nebo profylaxi onemocnění centrálního nervového systému, jako je úzkost, deprese, epilepsie, obsesivně-kompulsivní onemocnění, migréna, Alzheimerova nemoc, poruchy spánku (včetně narušení denních rytmů), poruchy příjmu potravy jako je anorexie a bulimie, panické ataky, abstinenční příznaky při abusu drogy, jako je kokain, ethanol, nikotin a benzodiazepiny, schizofrenie, a také u onemocnění spojených s míšním traumatem a/nebo úrazem hlavy, jako je hydrocefalus. Sloučeniny podle tohoto vynálezu mají také být užitečné v léčbě některých GI (gastrointestinálních) onemocnění jako je IBS (syndrom dráždivého tračníku), stejně jako onemocnění mikrovaskulatury jako je makulámí edém nebo retinopatie.

Tak vynález poskytuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl, pro použití jako terapeutická substance, zejména při léčbě nebo profylaxi výše uvedených onemocnění.

V jiném aspektu vynález poskytuje použití sloučenin vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí při výrobě léku pro léčbu nebo profylaxi výše uvedených onemocnění.

Předkládaný vynález také zahrnuje farmaceutické prostředky, které obsahují sloučeniny vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, a farmaceuticky přijatelný nosič.

Farmaceutický prostředek podle předkládaného vynálezu, který může být připraven míšením, výhodně při teplotě místnosti a atmosférickém tlaku, je obvykle adaptován pro orální, parenterální nebo rektální podání a jako takový může být ve formě tablet, kapslí, orálních kapalných přípravků, prášků, granulí, pastilek, rekonstituovatelných prášků, injekčních nebo infuzních roztoků nebo suspenzi nebo čípků. Obecně jsou výhodné prostředky pro orální podání.

Tablety a kapsle pro orální podání mohou být v jednotkové dávkové formě a mohou obsahovat běžné přísady, jako jsou pojivá, plnidla, kluzná činidla pro tablety, činidla podporující rozpadavost a přijatelná zvlhčovači činidla. Tablety mohou být potaženy způsoby, které jsou dobře známé v oboru farmacie.

Orální kapalné přípravky mohou být ve formě například vodných nebo olejových suspenzí, emulzí, sirupů nebo elixírů, nebo mohou být ve formě suchých produktů pro rekonstituci vodou nebo jiným vhodným vehikulem před použitím. Takové kapalné přípravky mohou obsahovat další pomocná činidla jako jsou suspendační činidla, emulzifikační činidla, nevodná vehikula (kterými mohou být jedlé oleje), konzervační činidla a pokud je to žádoucí, běžná chuťová korigencia a barviva.

Pro parenterální podání jsou kapalné jednotkové dávkové formy připraveny za použití sloučenin podle předkládaného vynálezu nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí a sterilního vehikula.

-3CZ 289799 B6

Sloučenina může být, v závislosti na vehikulu a použité koncentraci, buď suspendována, nebo rozpuštěna ve vehikulu. Při přípravě roztoků může být sloučenina rozpuštěna pro injekci a sterilizována filtrací před plněním do vhodných nádobek nebo ampulek a uzavřením. Výhodně jsou ve vehikulu rozpuštěna pomocná činidla jako jsou lokální anestetika, konzervační činidla 5 a pufrovací činidla. Pro zvýšení stability může být přípravek zmrazen po plnění do nádobek a voda může být odstraněna pomocí vakua. Parenterální suspenze jsou připraveny v podstatě stejným způsobem s tou výjimkou, že sloučenina je místo rozpuštění suspendována ve vehikulu a sterilizace nemůže být provedena filtrací. Sloučenina může být sterilizována expozicí ethylenoxidu před suspendováním ve sterilním vehikulu. Výhodně je v přípravku obsažen 10 surfaktant nebo zvlhčovači činidlo pro usnadnění rovnoměrné distribuce sloučeniny.

Přípravek může obsahovat od 0,1 do 99 % hmotnosti, lépe od 10 do 60 % hmotnosti aktivního materiálu, v závislosti na způsobu podání.

Dávka sloučeniny použitá v léčbě výše uvedených onemocnění se bude velmi lišit v závislosti na závažnosti onemocnění, hmotnosti pacienta a podobných faktorech. Nicméně, obecnou vhodnou jednotlivou dávkou může být 0,05 až 1000 mg, lépe 0,05 až 20,0 mg, například 0,2 až 5 mg; a takové jednotlivé dávky mohou být podány více než jedenkrát za den, například dvakrát nebo třikrát za den, takže celková denní dávka je v rozmezí od přibližně 0,5 do 100 mg; a taková léčba 20 může trvat několik týdnů nebo měsíců.

Při podání sloučenin podle předkládaného vynálezu způsobem podle předkládaného vynálezu se neočekávají žádné nepřijatelné toxikologické účinky.

Následující popis a příklady provedení ilustrují přípravu sloučenin podle předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1:

5-Nitro-2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin (Dl)

2-Pyridylkarbinoi (7,5 g, 0,069 mol) v suchém dimethylformamidu (190 ml) se ochladí na -20 °C a po kapkách reaguje s 80% disperzí hydridu sodného v minerálním oleji (2,07 g, 0,069 mol) v atmosféře argonu. Směs se míchá při -20 °C po dobu dalších dvou hodin. Přidá se 2-chlor-5nitropyridin (8,88 g, 0,058 mol) a směs se míchá při -20 °C po dobu 0,5 hodiny a potom se ohřeje 40 na teplotu místnosti a míchá se po dobu 18 hodin. Po kapkách se přidá voda a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu, promyje se 10% vodným roztokem hydroxidu sodného a potom vodou, suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu za zisku titulní sloučeniny (12,2 g, 91 %) jako oranžové pevné substance.

’H NMR (250 MHz; CDC1₃) δ (ppm): 5,61 (2H, s), 6,98 (1H, d, J = 8), 7,21 až 7,31 (1H, m), 7,45 (1H, d, J = 8), 7,73 (1H, dt, J = 2,7), 8,40 (1H, dd, J = 3,8), 8,65 (1H, d, J = 3), 9,10 (1H, d, J = 2).

Příklad 2:

5-Amino-3-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin (D2)

5-Nitro-2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin (Dl, 2,0 g, 0,0087 mol) v ethanolu (70 ml), reaguje s chloridem cínatým (8,3 g, 0,044 mol) v koncentrované HCI (15 ml). Směs se zahřeje na 50 °C

-4CZ 289799 B6 na dobu 0,5 hodiny. Po ochlazení na teplotu místnosti se směs ředí vodou, alkalizuje se 10% vodným roztokem hydroxidu sodného, extrahuje se do ethylacetátu, suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu za zisku titulní sloučeniny (1,36 g, 78 %) jako hnědého oleje.

*H NMR (250 MHz; CDC1₃) δ (ppm): 3,38 (2H, široký s) 5,43 (2H, s), 6,73 (IH, d, J = 8), 7,06 (IH, dd, J = 3,9), 7,13 až 7,26 (IH, m), 7,45 (IH, d, J = 8), 7,58 až 7,77 (2H, m), 8,60 (IH, d, J = 5).

Příklad 3:

F enyl-N-(2-pyrid-2-ylmethyloxy)pyrid-5-yl)karbamát (D3)

5-Amino-2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin (D2, 1,36 g, 0,0068 mol) v dichlormethanu (50 ml) se ochladí na 0 °C v atmosféře argonu. Přidá se triethylamin (1,04 ml, 0,0075 mol) a potom po kapkách fenylchlorformiát (0,94 ml, 0,0075 mol) a směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 4 hodin, promyje se vodou, suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu.

Zbytek se podrobí chromatografii na silikagelu eluovaném ethylacetátem za zisku titulní sloučeniny (1,9 g, 87 %) jako pevné substance.

’H NMR (250 MHz; CDC1₃) δ (ppm): 5,49 (2H, s), 6,85 (IH, d, J = 7), 7,08 až 7,50 (8H, m), 7,70 (IH, dt, J = 2,8), 7,91 (IH, d, J = 7), 8,14 (IH, d, J = 3), 8,62 (IH, d, J = 3).

Příklad 4:

(2-N itro-5-trifluormethylfenyl)acetonitril (D4)

4- Nitrobenzotrifluorid (5 g, 0,026 mol) a 4-chlorfenoxyacetonitril (4,86 g, 0,029 mol) v suchém DMF) se po kapkách přidají do roztoku t-butoxidu draselného (6,4 g, 0,057 mol) v suchém DMF (30 ml) za atmosféry argonu při -10 °C v průběhu 1 hodiny. Směs se míchá pří -10 °C po dobu dalších 3 hodin a potom se nalije do 5N HCl/ledová voda (1:1) (300 ml) a extrahuje se do DCM (8 x 200 ml), DCM extrakt se promyje 10% vodným roztokem hydroxidu sodného, 5N kyselinou chlorovodíkovou a roztokem chloridu sodného, suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu. Vzniklý olej se podrobí chromatografii na silikagelu eluovaném 20% ethylacetátem v petroletheru s teplotou varu 50 až 80 °C za zisku titulní sloučeniny (1,0 g, 32 %) jako oranžového oleje.

'H NMR (200 MHz; CDC1₃) δ (ppm): 4,26 (2H, s), 7,87 (IH, d, J = 8), 8,02 (IH, s), 8,31 (IH, d, J = 8).

Příklad 5:

5- Trifluormethylindol (D5) (2-Nitro-5-trifluormethylfenyl)acetonitril (D4, 1,9 g, 0,0088 mol) v 90% EtOH/H₂O (25 ml) a ledová kyselina octová (0,25 ml) se hydrogenují při tlaku 244 kPa za přítomnosti 10% Pd/C (1 g) při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. Po filtraci katalyzátoru přes křemelinu se rozpouštědlo odstraní ve vakuu. Zbytek se alkalizuje nasyceným roztokem uhličitanu draselného, extrahuje se do DCM, suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu. Vzniklý olej se podrobí chromatografíi na silikagelu eluovaném 30% ethylacetátem v petroletheru o teplotě varu 60 až 80 °C, za zisku titulní sloučeniny (1,0 g, 65 %) jako bělavé pevné substance.

-5CZ 289799 B6 ’HNMR (200 MHz; CDC1₃) δ (ppm): 6,65 (1H, t, J = 1), 7,30 (1H, t, J= 1), 7,36 až 7,58 (2H, m), 7,94 (1H, s), 8,34 (1H, široký s).

Příklad 6:

5-Trifluormethylindolin (D6)

5-Trifluormethylindol (D5, 1,0 g, 0,0057 mol) v ledové kyselině octové (25 ml) reaguje s natriumkyanborhydridem (1,7 g, 0,027 mol) za atmosféry argonu a míchá se při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. Směs se nalije do vody (200 ml), alkalizuje se nasyceným roztokem hydroxidu sodného, extrahuje se do DCM, suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu. Zbytek se podrobí chromatografií na silikagelu eluovaném 20% ethylacetátem v petroletheru o teplotě varu 60 až 89 °C, za zisku titulní sloučeniny (0,45 g, 45 %) jako světle žlutého oleje.

‘H NMR (250 MHz; CDC1₃) δ (ppm): 3,07 (2H, t, J = 8), 3,65 (2H, t, J = 8), 4,02 (1H, široký s), 6,60 (1H, d, J = 7), 7,28 (1H, t, J = 2), 7,30 (1H, s).

Příklad 7:

(5-Methoxy-2-n itro-4-trifluormethylfeny l)acetonitril (D7)

Směs l-methoxy-4-nitro-2-trifluormethylbenzenu (93 g, 0,421 mol) a 4-chlorfenoxyacetonitrilu (77,55 g, 0,463 mol) v suchém DMF (500 ml) se přidá po kapkách v průběhu 0,75 hodin do míšeného roztoku KO‘Bu (103,85 g, 0,927 mol) v suchém DMF (400 ml) při -10 °C. Po dokončení adice se vzniklý fialový roztok ponechá při -10 °C po dobu 1 hodiny a potom se nalije na směs led/voda (1,5 1) a 5M vodná HCI (1,5 1). Vzniklá směs se extrahuje dichlormethanem (3 x 1 1). Kombinované extrakty se promyjí vodou (3 1), suší se (Na₂SO₄) a odpaří se za sníženého tlaku. Zbytek se podrobí chromatografií na oxidu křemičitém za použití 10 až 40 % ethylacetátu v petroletheru jako eluens za zisku surového produktu, který se rekrystalizuje z ethylacetátu a petroletheru za zisku titulní sloučeniny (85,13 g, 78%) jako bílé pevné substance. Teplota tání 103 až 104 °C.

'H NMR (CDC1₃) δ: 4,10 (3H, s), 4,37 (2H, s), 7,34 (1H, s), 8,53 (1H, s).

Příklad 8:

5-Methoxy-6-trifiuormethylindol (D8) (5-Methoxy-2-nitro-4-trifluormethylfenyl)acetonitril (D7, 85 g, 0,327 mol) vethanol/voda(9:l, 1,6 ml) a ledová kyselina octová (16 ml) se hydrogenují na 10% palladiu na uhlí (50 g) při 344 kPa po dobu 0,5 hodiny při teplotě místnosti. Reakční směs se filtruje a odpaří se ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi vodný K₂CO₃ (1 1) a dichlormethan (2 x 1 1) a kombinované organické extrakty se suší (Na₂SO₄) a odpaří se za zisku titulního indolu (67,63 g, 96 %) jako šedé pevné substance.

’HNMR (CDC1₃) δ: 3,94 (3H, s), 6,53 (1H, m), 7,21 (1H, s), 7,32 (1H, m); 7,64 (1H, s), 8,25 (1H, široký s).

Příklad 9:

5-Methoxy-6-trifluormethylindolin (D9)

-6CZ 289799 B6

Indol (D8, 67,63 g, 0,315 mol) v ledové kyselině octové (500 ml) reaguje s natriumkyanborhydridem (40 g, 0,637 mol) po částech při teplotě místnosti s mícháním. Po 3 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs ředí vodou (500 ml) a alkalizuje se 40% vodným NaOH s chlazením. Směs se potom extrahuje s dichlormethanem (3 x 500 ml) a kombinované extrakty se suší (Na₂SO₄) a odpaří se za zisku titulní sloučeniny (67,73 g, 99 %) jako bělavé pevné substance.

*HNMR (CDC1₃) δ: 3,07 (2H, t), 3,58 (2H, t), 3,67 (IH, široký s), 3,83 (3H, s), 6,88 (IH, s), 6,88 (IH, s).

Příklad 10:

5-Hydroxy-6-trifluormethylindolin (D10)

Směs 5-methoxy-6-trifluormethylindolinu (D9, 7,5 g, 34,3 mmol) a jodotrimethylsilanu (12,5 ml, 89,3 mmol) v suchém chloroformu (70 ml) se zahřívá při refluxu po dobu 65 hodin. Potom se do ochlazené směsi opatrně přidá methanol za míchání a rozpouštědlo se potom odstraní ve vakuu. Zbytek reaguje s nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou dokud není alkalický a potom se extrahuje dichlormethan/methanolem. Organický extrakt se promyje roztokem chloridu sodného, suší se a odpaří se. Zbytek se extrahuje etherem v Soxhletově přístroji a po koncentrování vzniklého roztoku se získá titulní sloučenina ve třech odběrech (celkem 2, 85 g, 41 %), teplota tání > 180 °C (rozklad).

’H NMR (CDCI3/CD3OD) δ: 3,02 (2H, d, J = 8), 3,52 (2H, d, J = 8), 4,00 (3H, s), 6,67 (IH, s), 6,83 (IH, s).

Příklad 11:

l-Acetyl-5-hydroxy-6-trifluormethylindolin (Dli)

Směs indolinu (D10, 2,84 g, 14 mmol) a anhydridu kyseliny octové (1,32 ml, 14 mmol) v suchém dichlormethanu (50 ml) se míchá při teplotě místnosti po dobu 3 hodin a potom se odpaří. Zbytek se opatrně ošetří nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, pevný produkt se odfiltruje, promyje se vodou a suší se za zisku titulní sloučeniny (3,28 g, 96 %), teplota tání 244 až 247 °C.

’HNMR (d₆-DMSO) δ: 2,10 (3H, s), 3,11 (2H, t, J = 8), 4,06 (2H, t, J = 8), 6,88 (IH, s), 8,18 (IH, s).

Příklad 12:

l-Acetyl-6-trifluormethyl-5-trifluormethylsulfonyloxyindolin (D12)

Do roztoku acetylindolinu (Dli, 1,19 g, 4, 9 mmol) v suchém pyridinu (10 ml) při 0 °C se přidá anhydrid trifluormethansulfonové kyseliny (1,52 g, 5,4 mmol). Směs se potom míchá přes noc a pomalu se ohřeje na teplotu místnosti. Směs se částečně odpaří, zbytková kapalina se důkladně ředí vodou a sraženina se odfiltruje. Surový produkt se rozpustí v dichlormethanu a roztok se promyje IN kyselinou chlorovodíkovou a roztokem chloridu sodného, suší se a odpaří se za zisku titulní sloučeniny (1,77 g, 96 %).

‘HNMR (CDCI3) δ: 2,28 (3H, s), 3,32 (2H, t, J = 8) , 4,19 (2H, t, J = 8), 7,29 (IH, s), 8,60 (IH, s).

-7CZ 289799 B6

MSm/z = 378 (ΜΗ⁴).

Příklad 13:

5-Methyl-6-trifluormethylindolin (D13)

Do směsi trifluormethylsulfonyloxyindolinu (Dl2, 1,77 g, 4,69 mol), chloridu lithného (0,60 g, 14,1 mmol) a chloridu bis(trifenylfosfín) palladnatého (0,10 g, 0,14 mmol) v suchém dimethylformamidu (15 ml) se přidá tetramethylcín (0,72 ml, 5,2 mmol). Směs se zahřívá při 110 °C po dobu 3,5 hodin, potom se ochladí a odpaří se. Zbytek se rozdělí mezi dichlormethan a vodu a organická fáze se promyje roztokem chloridu sodného, suší se a odpaří se. Surový produkt se rozpustí v ethanolu (30 ml), přidá se 10% vodný roztok hydroxidu sodného (7,5 ml) a pevný hydroxid sodný (1 g), a směs se zahřívá při refluxu přes noc. Ethanol se odstraní ve vakuu a zbytek se ředí vodou a extrahuje se dichlormethanem. Organický extrakt se promyje roztokem chloridu sodného, suší se a odpaří se. Zbytek se podrobí chromatografií na silikagelu (50 g) eluovaném při odčerpávání 2:1 ether/petrolother za zisku titulní sloučeniny (0,70 g, 74%), teplota tání 43 až 44 °C.

*H NMR (CDC1₃) δ: 2,34 (3H, s), 3,02 (2H, t, J = 8), 3,57 (2H, t, J = 8), 3,78 (IH, široký), 6,85 (IH, s), 7,00 (IH, s).

Příklad 14:

3-Methyl-5-nitro-2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin (D14)

2- Pyridylmethanol (1,96 g, 18 mmol) v suchém dimethylformamidu (30 ml) se ochladí na -20 °C a po částech reaguje s hydridem sodným (0,48 g 80% disperze v minerálním oleji, 16 mmol). Směs se míchá v atmosféře argonu při -20 °C po dobu 1 hodiny a potom se přidá roztok 2-chlor-

3- methyl-5-nitropyridinu (2,07 g, 12 mmol) v suchém dimethylformamidu (10 ml) a směs se nechá ohřát na teplotu místnosti během 16 hodin. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se rozdělí mezi dichlormethan (3x100 ml) a 10% vodný roztok hydroxidu sodného (75 ml). Kombinované organické extrakty se suší (NajSOJ a ve vakuu se odpaří na zbytek, který se podrobí rychlé chromatografií s 1:1 ethylacetát/petrolether jako eluens za zisku titulní sloučeniny (1,47 g, 51 %) jako citrónově žlutých krystalů.

’H NMR (CDC1₃) δ (ppm): 2,38 (3H, s), 5,63 (2H, s), 7,25 (IH, m), 7,43 (IH, d, J = 8), 7,71 (IH, m, J = 8,1), 8,22 (IH, d, J = 2), 8,62 (IH, d, J = 5), 8,92 (IH, d, J = 2).

Příklad 15:

5-Amino-3-methyl-2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin (D15)

3-Methyl-5-nitro-2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin (D14, 1,42 g, 5,8 mmol) v ethanolu (100 ml), reaguje s roztokem chloridu cínatého (5,68 g) v koncentrované HC1 (10 ml) při 80 °C. Směs se míchá při 60 °C po dobu 1 hodiny, potom se ochladí, ředí se vodou a alkalizuje se 40% vodným roztokem hydroxidu sodného. Vodný roztok se potom extrahuje dichlormethanem, suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu za zisku titulní sloučeniny (1,24 g, 100 %) jako hnědé kapaliny.

‘H NMR (250 MHz; CDC1₃) δ (ppm): 2,23 (3H, s), 5,44 (2H, s), 6,90 (IH, t, J = 13), 7,18 (IH, t, J = 7), 7,44 (IH, d, J = 8), 7,68 (IH, m, J = 7), 8,59 (IH, d, J = 4).

-8CZ 289799 B6

Příklad 16:

5-Methyl-l-(2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)-6-trifluormethylindolin (E1)

Směs indolinu (D13, 0,30 g, 1,49 mmol), fenylkarbamátu (D3, 0,4 g, 1,5 mmol) a triethylaminu (0,20 ml, 1,5 mmol) v suchém acetonitrilu (10 ml) se rychle zahřívá pro zajištění kompletního rozpuštění reaktantů a potom se míchá přes noc při pokojové teplotě. Směs se nalije do vody (50 ml) a sraženina se odfiltruje, promyje se vodou a suší se. Surový produkt se podrobí chromatografíi na silikagelu (25 g) eluovaném 4% methanol/dichlormethanem. Eluovaný produkt se rekrystalizuje z dichlormethan/methanol za zisku titulní sloučeniny (0,35 g, 55 %), teplota tání 219 až 220 °C.

NMR (d₆-DMSO) δ: 2,36 (3H, s), 3,22 (2H, t, J = 8), 4,15 (2H, t, J = 8), 5,40 (2H, s), 6,93 (1H, d, J = 8), 7,25 (1H, s), 7,32 (1H, dd, J = 7,5), 7,45 (1H, d, J = 7), 7,80 (1H, t, J = 7), 7,90 (1H, dd, J = 8,2), 8,15 (1H, s), 8,23 (1H, d, J = 2), 8,57 (1H, d, J = 5), 8,67 (1H, s).

Příklad 17:

l-(2-(Pyrid-2-ylmethyloxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)-5-trifluormethylindolin (E2)

Fenyl-N-(2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyrid-5-yl)karbamát (D3, 0,20 g, 0,62 mmol) v suchém dimethylformamidu (10 ml) se ošetří 5-trifluormethylindolinem (D6, 0,12 g, 0,62 mmol) a zahřívá se při 100 °C po dobu 1 hodiny. Po ochlazení na teplotu okolí se rozpouštědlo odstraní ve vakuu. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu, promyje se 10% vodným roztokem hydroxidu sodného, suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu. Vzniklý olej se podrobí chromatografíi na silikagelu eluovaném 2% methanol/dichlormethanem a trituruje se diethyletherem za zisku titulní sloučeniny (0,08 g, 31 %) jako bělavé pevné substance.

’H-NMR (250 MHz; d₆-DMSO) δ (ppm): 2,36 (2H, t, J = 10), 4,19 (2H, t, J = 10), 5,40 (2H, s), 6,94 (1H, d, J = 10), 7,28 - 7,37 (1H, m), 7,82 (1H, dt, J = 2,7), 7,90 (1H, dd, J = 2), 8,00 (1H, d, J = 1), 8,26 (1H, d, J = 3), 8,56 (1H, d, J = 7), 8,75 (1H, s).

Příklad 18:

5-Methyl-l-(2-(pyrid-2-ylmethyloxy)-2-methylpyrid-5-ylkarbamoyl)-6-trifluormethylindolin (E3)

5-Amino-3-methyl-2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin (Dl5, 0,5 g, 2,3 mmol) v dichlormethanu (30 ml) se ochladí na -20 °C za atmosféry argonu. Přidá se triethylamin (0,32 ml, 2,3 mmol) a potom po kapkách fenylchlorformiát (0,35 ml, 2,8 mmol). Směs se zahřeje na teplotu místnosti a ředí se dichlormethanem (100 ml), potom se promyje vodným hydrogenuhličitanem sodným (50 ml), suší se (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu za zisku fenyl-N-2-(3-methyl-(pyrid-2ylmethyloxy)pyrid-5-yl)karbamátu. Surový karbamát reaguje s 5-methyl-6-trifluormethylindolinem (D7, 0,47 g, 0,0023 mol, 1 ekv.) a triethylaminem (1 ml) v DMF (30 ml) při 100 °C v atmosféře argonu po dobu 2 hodin a potom se nechá ochladit. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se rozdělí mezi dichlormethan (3 x 100 ml) a 10% vodný hydroxid sodný (50 ml). Kombinované extrakty se suší (Na₂SO₄) a odpaří se ve vakuu za zisku surového produktu, který se podrobí rychlé chromatografíi za použití 5% methanol/dichlormethanu jako eluens a rekrystalizuje se z dichlormethanu v petroletheru o teplotě varu 60 až 80 °C, za zisku titulní sloučeniny (0,27 g, 28 %) jako bílých krystalů. Teplota tání 188 až 189 °C.

-9CZ 289799 B6 'H NMR (250 MHz; CDC1₃) δ (ppm): 2,29 (3H, s), 2,40 (3H, s), 3,25 (2H, t, J = 9), 4,09 (2H, t, J = 9), 5,51 (2H, s), 6,36 (1H, široký s), 7,07 (1H, s), 7,20 (1H, t, J = 7), 7,43 (1H, d, J = 8), 7,68 (1H, m, J = 7,1), 7,77 (1H, d, J = 1), 7,82 (1H, d, J = 1), 8,23 (1H, s), 8,59 (1H, d, J = 4).

MS m/z = 448 (MH⁺).

Příklad 19:

5-Brom-1 -(2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin-5-ylkarbamoyl)indolin (E4)

Fenyl-N-(2-pyrid-2-ylmethyloxy)pyrid-5-yl)-karbamát (D3) a 5-bromindolin byly přeměněny na titulní sloučeninu za použití způsobu podobného jako v příkladu 1, teplota tání 138 až 139 °C.

Příklad 20:

l-(2-(Pyrid-2-ylmethyloxy)pyridin-5-ylkarbamoyl)-8-trifluormethylindolin (E5)

Fenyl-N-(2-(pyrid-2-ylmethyloxy)pyrid-5-yl)-karbamát (D3) a 6-trifluromethylindolin (WO 96/23783) byly přeměněny na titulní sloučeninu za použití způsobu podobného jako v příkladu 1, teplota tání 178 až 179 °C.

Farmakologická data

Vazba (³H)-mesulerginu na krysí nebo lidské 5-HT₂c klony exprivované na 293 buňkách in vitro

Sloučeniny mohou být testovány podle postupu uvedeného ve WO 94/04533. Sloučeniny z uvedených příkladů mají pKi přibližně 8,6 až 9,5 při testování na lidských buňkách.

Zvrácení hypolokomoce indukované MCPP

Sloučeniny mohou být testovány podle postupu uvedeného ve WO 94/04533. Sloučeniny z uvedených příkladů vykazují dobrou aktivitu po dávce 1 až 5 mg/kg per os u krys s prodlouženým trváním účinku.

Ve výše uvedeném popisu jsou použity chemické vzorce a zkratky, které mají vždy tento význam:

DMF dimethylformamid

KO*Bu terciární butoxid draselný

CDC1₃ deuterochloroform

DCM dichlormethan

DMSO dimethylsulfoxid

EtOH ethanol

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Indolinový derivát obecného vzorce I kde

R¹ je vodík nebo Ci^alkyl;

R², R³ a R⁴ skupiny jsou nezávisle vodík, halogen nebo C].₆alkyl, popřípadě substituovaný alespoň jedním atomem fluoru, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
2. Indolinový derivát podle nároku 1, obecného vzorce I, kde R¹ je vodík.
3. Indolinový derivát podle nároku 1 nebo 2, obecného vzorce I, kde R² je vodík nebo CF₃.
4. Indolinový derivát podle některého z nároků 1 až 3, obecného vzorce I, kde R³ je vodík, brom, CF₃ nebo methyl.
5. Indolinový derivát podle některého z nároků 1 až 4, obecného vzorce I, kdeR⁴ je vodík nebo C i^alky 1
6. Indolinový derivát podle nároku 1, kterým je: 5-methyl-l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)-6-trifluormethylindolin;

l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)-5-trifluormethylindolin;

5-methyl-l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)-3-methylpyrid-5-ylkarbamoyl)-6-trifluormethylindolin; 5-brom-l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)indolin;

l-(2-(pyrid-2-ylmethoxy)pyrid-5-ylkarbamoyl)-6-trifluonnethylindolin;

a jeho farmaceuticky přijatelné soli.
7. Způsob přípravy indolového derivátu obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se t í m, že se nechá reagovat sloučenina vzorce Π

-11 CZ 289799 B6 se sloučeninou vzorce III (ni) , kde

R¹, R², R³ a R⁴ mají význam jako v nároku 1, a

A a B představují vhodnou funkční skupinu nezbytnou pro tvorbu skupiny -NHCO- při kondenzaci, a potom popřípadě se připraví její farmaceuticky přijatelné soli, přičemž vhodné příklady skupin A a B zahrnují:

(i) A je -N=C=O a B je vodík, (ii) A je -NHCOL a B je vodík;

(iii) A je -NH₂ a B je COL; nebo (iv) A je halogen a B je -CONH₂;

kde L je odštěpitelná skupina, přičemž příklady vhodných odštěpitelných skupin L zahrnují halogeny, jako je chlor nebo brom, imidazol, nebo fenoxy nebo fenylthio popřípadě substituované například halogenem.
8. Indolinový derivát podle některého z nároků 1 až 6 pro použití v terapii.
9. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje indolový derivát podle některého z nároků 1 až 6 a farmaceuticky přijatelný nosič nebo excipient.
10. Indolový derivát podle některého z nároků 1 až 6 pro léčbu úzkosti a/nebo deprese.
11. Sloučenina vzorce II (li) , kde

R¹ a R⁴ mají význam jako v nároku 1, a

A je -N=C=O nebo -NHCOL,

-12CZ 289799 B6 kde L je odštěpitelná skupina, kterou je atom halogenu, jako je chlor nebo brom, imidazol, fenoxyskupina nebo fenylthioskupina, popřípadě substituované například jedním nebo více atomy halogenu, nebo NH₂, jako meziprodukt pro přípravu indolového derivátu podle nároku 1.