CZ23296A3

CZ23296A3 - Noise-restricting vehicle wheel

Info

Publication number: CZ23296A3
Application number: CZ96232A
Authority: CZ
Inventors: Egon Turba
Original assignee: Egon Turba
Priority date: 1993-07-29
Filing date: 1994-07-29
Publication date: 1996-07-17
Also published as: WO1995003946A1; DE4325470A1; FI960407A; FI960407A0; KR960704726A; CN1132491A; JPH09503717A; AU7497194A; CA2167934A1; EP0711228A1; BR9407113A; SI9420044A; NO960340D0; HUT74216A; NO960340L; PL313168A1; HU9600156D0; SK11696A3

Description

(57) Vnitřní prostor (6) pneumatiky, případně plněná komora (6a, 6b), které jsou vytvořeny pneumatikou (10) a ráfkem (1) kola vozidla, jsou vyplněny zrnitým, tvarově a teplotně odolným plněným materiálem. Plněný materiál způsobuje tlumení rezonančního působení dutého prostoru a zmenšuje tak vydávání hluku vozidla. Dutý prostor může být zcela vyplněn plněným materiálem. Kromě plněným materiálem je dutý prostor naplněn také plněným plynem, zejména tlakovým vzduchem. Statické a dynamické vlastnosti pneumatiky (10) vozidla nejsou náplní v podstatě změněny.

TV 232 - 96

Kolo vozidla omezující hlučnost

Ob 122 £ _ ϊ ®£b-IÍ ÍSX

Vynález se týká kola vozidla, které ve srovnání s obvyklými koly vozidel vytváří podstatně menší hlučnost při jízdě. Vynález se dále týká způsobu plnění vnitřního prostoru pneumatiky, aby se vytvořilo podle vynálezu obvyklé kolo vozidla.

Dosavadní stav techniky

Ze stavu techniky jsou známá kola vozidla různé konstrukce a uspořádání. Pro motorová vozidla je obvyklé používat bezdušové pneumatiky. Bezdušová pneumatika je přitom ukládána na ráfek prostřednictvím speciálního ústrojí, které ukládá radiální obvodovou patku pneumatiky z vnitřku na rameno ráfku, upravené na obvodu ráfku a tak se vytváří pneumatikou a ráfkem uzavřený anuloidový vnitřní prostor pneumatiky. Vnitřní prostor pneumatiky lze naplnit prostřednictvím ventilu, uspořádaného na ráfku, plněným plynem, zpravidla tlakovým vzduchem. Tlak plnění přitom představuje podstatný parametr pro jízdní vlastnosti kola vozidla.

Z evropské patentové přihlášky EP 92 103 501 je známé, že pneumatiky kol vozidla představují podstatný zdroj hluku motorového vozidla. Hluky kola vozidla při jízdě jsou jednak vyvolávány tím, že jednotlivé profily pojízdné plochy pneumatiky periodicky dosedají na jízdní dráhu a tak vytvářejí periodickou deformaci pneumatiky. Další mechanismus pro vytváření hluku při jízdě spočívá na stlačování pryžové pneumatiky té oblasti pojízdné plochy pneumatiky, která je uspořádána ve směru jízdy vpředu a na odpovídající dekompresi v zadní oblasti pojízdné plochy pneumatiky.

V uvedené evropské patentové přihlášce se pro snížení hluku při jízdě pneumatiky navrhuje uspořádat jednotlivá žebra profilu pojízdné plochy přesazené v axiálním směru tak, že žebra jednotlivých, axiálně přesazených profilových oblastí dosedají na jízdní dráhu v posunutých fázích a tak se vytváří destrukční interference zdrojů hluku, vytvářených jednotlivými profilovými oblastmi. Podstatného zmenšení hluku při jízdě však prostřednictvím těchto opatření nelze dosáhnout.

Vynález si klade za úkol zdokonalit kolo vozidla podle predvýznakové části patentového nároku 1 tak, aby se hlučnost kola vozidla při jízdě podstatně zmenšila, jakož i vytvořit způsob, podle kterého lze zdokonalení podle vynálezu jednoduchým způsobem uskutečnit u obvyklého kola vozidla.

Vytčený úkol se z hlediska kola vozidla řeší prostřednictvím znaků význakové části patentového nároku 1.

Vynález si klade za základ poznatek, že vnitřní prostor pneumatiky kola vozidla představuje rezonanční prostor, který podstatně zesiluje zdroje hluku vystupující v podstatě z pojízdné plochy. Základem vynálezu je dále poznatek, že hlučnost jízdy lze podstatně snížit tím, že se sníží rezonanční účinek vnitřního prostoru pneumatiky naplněním hluk pohlcujícího plněného materiálu, případně se zcela pdstraní. Aby se nezměnily statické a dynamické vlastnosti pneumatiky, naplní se kromě plněného materiálu do vnitřku pneumatiky známým způsobem pod tlakem plněný plyn, zejména tlakový vzduch. Plněný materiál musí mít zrnitou konzistenci, která se přizpůsobí deformaci pneumatiky a nesmí mít ostré hrany, aby nepoškozoval vnitřní povrch pneumatiky.

Aby se zajistila dlouhodobá odolnost plněného materiálu, musí zůstávat plněný materiál při valivém pohybu pneumatiky bez změny tvaru a dále musí být odolný proti teplotnímu zvýšení, které vzniká při vysoké jízdní rychlosti v pneumatice .

Patentové nároky 2 až 14 se týkají dalšího výhodného vytvoření kola vozidla podle vynálezu.

Plněný materiál muže v souladu s patentových nárokem 2 zcela vyplňovat vnitřní prostor pneumatiky. Pro současné naplňování vnitřku pneumatiky plněným materiálem a plněným plynem může být upraven ventilový systém, vytvořený podle patentových nároků 4 až 6. Dále je možné upravit podle patentového nároku 7 ve vnitřním prostoru pneumatiky dvě oddělené plněné komory pro zrnitý plněný materiál a pro plněný plyn.

Výhodné vlastnosti zrnitého plněného materiálu jsou uve děny v patentových nárocích 8 až 13. Přitom je výhodné, aby plněný materiál měl kromě vysoké hodnoty pohlcování hluku značně homogenní velikost zrna o malém průměru a aby byl obtížně vznětlivý. Jako plněný materiál jsou vhodné zejména napěnitelné materiály z plastické hmoty, zejména polystyren .

Úkol z hlediska způsobu je řešen znaky patentového nároku 14.

- 4 Po smíchání plněného plynu pneumatiky se zrnitým nlněným materiálem se plněný plyn případně stlačí a směs z plněného materiálu a plněného plynu se vefukuje do vnitřního prostoru pneumatiky.

Claims

Patentové nároky 15 a 16 se týkají dalších výhodných vytvoření způsobu podle vynálezu.

V souladu s patentovým nárokem 15 je výhodné upravit v průběhu plnění vnitřního prostoru pneumatiky výpustný ventil, aby bylo možné odvádět přebytečný plněný plyn. Pokud se použije jako plněný materiál napěnitelný materiál z plastické hmoty, může se odpovídající krok pro napěnění materiálu z plastické hmoty podle nároku 16 uskutečnit před způsobem podle nároku 14.

Přehled_obr ázků_na_výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí.

^va obr. 1 je schematicky v řezu znázorněn první příklad provedení obvodového úseku kola vozidla podle vynálezu.

^va obr. 2 je schematicky v řezu znázorněn druhý příklad provedení obvodového úseku kola podle vynálezu.

Va obr. 3 je schematicky a ve větším měřítku znázorněn výřez dílčí oblasti z obr. 1 a 2.

Va obr. 4A a obr. 4B je schematicky znázorněno ventilově uspořádání podle vynálezu pro plnění vnitrního prostoru pneumatiky.

Příklady_provedení_vynálezu

Va obr. 1 je znázorněn první příklad provedení kola vozidla podle vynálezu. Ráfek 1. má ve své obvodové ablasti v podstatě v axiálním směru upravené rameno 2 ráfku 1^, které je prostřednictvím paprskových spojovacích částí 3 spojeno s neznázorněnou nápravou kola vozidla. Ve svých koncových oblastech má rameno 2. ráfku 1, dva obvodově upravené okraje 4 a 5 ráfku _1, na kterých je spojen s patkami 11, 12 pneumatiky 10. Pro zvýšení stability může mít patka 11, 12 pneumatiky 10 zesílení v podobě lanka 13 patky 11 a lanka 14 patky 12. ^va běhounu 15 má pryžové povrstvení pneumatiky 10 profilovaná zahloubení 16.

Rameno 2 ráfku .1 a pneumatika 10 obklopují plynotěsně uzavřený vnitřní prostor 6 pneumatiky JA), který lze prostřednictvím ventilu ]_ v ráfku JL naplnit plněným plyne®, zejména tlakovým vzduchem. Naplněný tlak, který panuje ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 10, je specifický, jízdní vlastnosti pneumatiky 10 podstatně určující parametr.

Podstatná je podle vynálezu ta skutečnost, že vnitřní prostor 6 pneumatiky 10 je v souladu s prvním příkladem provedení vynálezu, který je znázorněn na obr. 1, v podstatě zcela naplněn zrnitým, tvarově a teplotně odolným plněným materiálem. Plněný materiál má ve srovnání podle stavu techniky pro plnění používaným tlakovým vzduchem podstatně větší absorpci hluku, takže vnitřní prostor 6 pneumatiky 10 je zvukově tlumen a jeho rezonanční účinek je odstraněn nebo nejméně podstatně zmenšen. Kromě plněného materiálu je vnitřní prostor 6 pneumatiky 10 naplněn plněným plynem, zejména tlakovým vzduchem, takže se statické a dynamické vlastnosti pneumatiky 10 ve srovnání s konvenčním naplněním tlakovým vzduchem nemění buď vůbec nebo jen nepodstatně. Komfort jízdy tak není plněným materiálem v žádném případě omezen. Prostřednictvím podle vynálezu podstatné zrnité konzistence plněného materiálu se zajistí, že se plněný materiál přizpůsobí deformaci pneumatiky 10 v každé fázi otáčky pneumatiky 10. Na rozdíl od vypěnění vnitřního prostoru 6 pneumatiky 10 více nebo méně pružným materiálem má naplnění vnitřního prostoru 6 pneumatiky 10 podle vynálezu zrnitým materiálem tu výhodu, že plněný materiál není valchovací činností pneumatiky 10 rozkládán, ale tato valchovací činnost pneumatiky 10 způsobuje jen přerozdělení plněného materiálu.

Kromě zrnité konzistence je třeba požadovat, aby použitý plněný materiál byl také při delším namáhání tvarově a tepelné odolný. Tvarové odolnosti lze dosáhnout zejména použitím pružně deformovatelného materiálu. Tepelná odolnost je podstatná na podkladě zvýšení teploty pneumatiky 10 při vysokých rychlostech vozidla. Výhodná je samozřejmě také ta skutečnost, že má plněný materiál vysokou hodnotu pohlcování hluku, aby bylo tlumení rezonance vnitřního prostoru 6 pneumatiky 10 zvláště účinné. Aby se zabezpečilo dobré dynamická přizpůsobení plněného materiálu na deformaci pneumatiky 10, je výhodné, když má použitý plněný materiál do značné míry homogenní velikost zrna s malým průměrem. Plněný materiál může být zejména vytvořen ve tvaru kuliček s průměrem menším než 1 mm. Je však třeba dbát na to, aby se plněný plyn mohl ve vnitřⁿím prostoru 6 pneumatiky 10 rov7 noměrně rozdělovat a tak působil na stěnu pneumatiky 10 rovnoměrným tlukem. Proto nesmí plněný materiál omezovat proudění plněného plynu, vyvolávané deformací pláště v důsledku valchovacího pohybu. Froto nesmí být velikost zrna plněného materiálu příliš malá. Plněný materiál vyplňuje ynitřní prostor 6 pneumatiky 10 u příkladu provedení podle obr. 1 v podstatě úplně. Objemový podíl plněného materiálu přitom má s výhodou hodnotu větší než 90 %.

^va obr. 2 je znázorněn druhý příklad provedení kola vozidla podle vynálezu. Podrobnosti vybavení vozidla pneumatikami byly již popsány na podkladě obr. 1. ^va rozdíl od příkladu provedení, který je znázorněn na obr. 1, má příklad provedení podle obr. 2 ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 10 dvě anuloidové plněné komory 6a, 6b. Jedna z nich, zde na straně běhounu 15 uspořádaná anuloidová plněná komora 6b je téměř zcela vyplněna již popsaným zrnitým plněným materiálem, zatímco druhá, na straně nápravy uspořádaná anuloidová plněná komora 6a je naplněna plněným plynem, zejména tlakovým vzduchem. Obě plněné komory 6a, 6b jsou navzájem odděleny membránovou mezilehlou stěnou 8. Membránová mezilehlá stě na 8 zabezpečuje vyrovnání tlaků mezi oběma plněnými komorami 6a a 6b. Tak se dosáhne toho, že plněný materiál plněné komory 6b je působením tlaku plněného plynu v plněné komoře 6a tvarově pevně přitlačen na stěny pneumatiky 10. Provedení, které je znázorněno na obr. 2, zdokonaluje deformovatelnost pneumatiky 10 v průběhu valchovacího pohybu. Dále je možné naplnit plněný materiál do plněné komory 6b již při výrobě pneumatiky 10 a zůstane v ní obsažen také při výměně pneumatiky 10.

Plněným materiálem naplněná komora však může být také upravena na straně ráfku 1.

Na obr. 3 je ve větším měřítku a ve výřezu 9 znázorněna oblast vnitřního prostoru 6 pneumatiky 10, případně plněné komory 6b. Ve výřezu 9 jsou patrny jednotlivé částice 20 zrnitého plněného materiálu. S výhodou jsou částice 20 plněného materiálu uspořádány velmi hustě, takže vnitřní prostor 6. pneumatiky 10, případně plněná komora 6b jsou částicemi 20 téměř zcela vyplněny. Mezi částicemi 20 plněného materiálu vytvořené mezilehlé objemy 21 mohou být protékány plněným plynem.

Aby se naplněním podstatně nezvýšila hmotnost a moment setrvačnosti kola vozidla, je jako plněný materiál vhodný zejména pružně deformovatelný materiál z plastické hmoty, který má malou měrnou hmotnost. Zvláště výhodný se ukázal materiál z napěnitelné plastické hmoty, například polystyp ren, který je mimo jiných na trhu pod značkou Styropor . Přídavně je kromě polystyrenu možné použít také jiné komponenty z plffltické hmoty. Jako nadouvadlo lze využít pentan nebo jiný plyn s uhlovodíkem. Při využití polystyrenu jako plněného materiálu lZe realizovat sypnou hustotu o hodnotě 20 až 40 kg/m . Napěnitelné materiály z plastické hmoty mají tu výhodu, že je ve značných mezích možné prostřednictvím procesu napěnování ovlivňovat velikost zrna plněného materiálu a že se vytváří relativně homogenní velikost zrna.

U příkladu provedení kola vozidla podle vynálezu, který je znázorněn na obr. 2, se uskutečňuje plnění plněné komory 6a plněným plynem známým způsobem prostřednictvím ventilu 7, který je uspořádán na ráfku K Regulace tlaku plněného plynu, přiváděného do vnitřního prostoru 6 paeumati9 ky 10 kromě plněného materiálu u kola vozidla, které je znázorněno na obr. 1, se také může uskutečňovat prostřednictvím obvyklého ventilu 7. Výhodně lze vnitřní prostor 6 pneumatiky 10 současně plnit plněným materiálem a plněným plynem. Základní princip k tomu potřebného ventilového uspořádání je schematicky znázorněn na obr. 4A a 4B.

Do ráfku 1. je zapuštěn plnicí ventil 30 a odvzdušňovací ventil 31 pro regulaci tlaku. Plnicí ventil 30 je v klidovém stavu uzavřen prostřednictvím pružiny 32. Současně působí plnicí tlak vnitrního prostoru 6 pneumatiky 10 na uzavírací element 33. Odvzdušňovací ventil 31 je také uzavřen uzavíracím elementem 35, který je v klidovém stavu tlačen prostřednictvím pružiny 34 proti stěně ráfku 1, případně ramena 2 ráfku JL. Také na uzavírací element 35 působí tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 10. Pro vyprázdnění nebo pro snížení tlaku ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 10 může být uzavírací element 35 otevřen prostřednictvím trnu 36. Zatímco plnicí ventil 30 je vytvořen tak, že skrz jeho průřez mohou vstupovat do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 10 částice 20 plněného materiálu, je odvzdušňovací ventil

31 vytvořen jen pro plnění, případně vyprazdňování plněné* ho plynu do nebo z vnitřního prostoru 6 pneumatiky 10. Částice 20 pi něného materiálu nejsou vzhledem k prosévacímu ústrojí 37 skrz odvzdušňovací ventil 31 prostupné.

^va obr. 4B je znázorněno ventilové uspořádání, popsané v souvislosti s obr. 4A, v průběhu naplňování vnitřního pros toru 6 pneumatiky 10 směsí složenou z částic 20 plněného materiálu a z plněného plynu. Po smíchání plněného plynu pneumatiky 10 se zrnitým plněným materiálem se dostává směs prostřednictvím dopravní hadice 33 na plnicí ventil 30.

- 10 Prostřednictvím tlaku plněného plynu je uzavírací element 33 plnicího ventilu 30 otevřen a plněný plyn prochází společně s částicemi 20 plněného materiálu do vnitrního prostoru 6 pneumatiky 10. Přitom se však vytváří ten problém, že pro dopravu částic 20 plněného materiálu musí mít plněný materiál relativně nepatrnou hustotu a tak musí plněný plyn mít relativně velký objemový podíl v dopravované směsi. Aby se i tak mohlo dosáhnout požadovaného hustého obsahu částic 20 plněného materiálu ve vnitrním prostoru 6 pneu matiky 10. je potřebné, aby přebytečný plněný plyn mohl uni kat. K tomu slouží odvzdušňovací ventil 31 pro regulaci tlaku. Prostřednictvím tlaku působícího na trn 36 může být uzavírací element 35 odvzdušňovacího ventilu 31 otevřen a přebytečný plněný plyn může unikat. Prosévací ústrojí 37 zabraňuje výstupu částic 20 plněného materiálu. V průběhu plnicího procesu se tak postupně zvětšuje hustota čá3tic 20 plněného materiálu ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 10. Jakmile se dosáhne požadované hustoty částic 20 plněného ma teriálu, je možné plnicí proces ukončit. Požadovaný tlak plněného plynu lze nastavit prostřednictvím odvzdušňovací“ ho ventilu 31 pro regulaci tlaku. Odvzdušňovací ventil 31 pro regulaci tlaku však může být také provozován tak, že cc otevře teprve tehdy, když je překročen požadovaný plnicí tlak plnicího plynu.

Je třeba zdůraznit, že znázornění ventilového uspořádání na obr. 4A a 4B je jen schematická. Skutečné technické formy provedení se mohou od tohoto vyobrazení podstatně lišit. Zejména může být plnicí ventil 30 a odvzdušňovací ventil 31 pro regulaci tlaku proveden jako konstrukční jednotka, a to zejména navzájem souose nebo s rovnoběžnými osami.

Způsob plnění vnitřního prostoru 6 pneumatiky 10 může při využití napěnitelného materiálu z plastické hmoty jako plněného materiálu předcházet známý způsob napěnění materiálu z plastické hmoty. Přitom je účelné před plněním odstranit, například sušením, ty vedlejší produkty, například vodu, které vznikají při napěnování.

Je třeba poukázat ještě na tu skutečnost, že při využití plněného materiálu podle vynálezu nevznikají žádné problémy s jeho odstraněním z hlediska zatěžování okolního prostředí. Plněný materiál může být jednoduchým způsobem recyklován, případně po odpovídajícím vyčištění znovu použit. Řešení podle vynálezu není vhodné jen pro kola vozidel s pneumatikami 10, ale je vhodné pro podstatné snížení hlučnosti při pohybu vozidel všech druhů, zejména také kolejových vozidel. U kolejových vozidel přichází v úvahu kromě naplnění kol vozidel také naplnění těles kolejnic a těles pražců.

PATENTOVÉ

MAROKY

1. Kolo vozidla omezující hlučnost, které má pneumatiku obklopující obvodové ráfek, přičemž je upraven pneumatikou a ráfkem omezený plynotěsný vnitřní prostor pneumatiky, který je naplnitelný plněným plynem, zejména stlačeným vzduchem, přičemž do vnitřního prostoru pneumatiky je naplněn tvarově a tepelně odolný plněný materiál a plněný plyn vyplňuje pod předem stanoveným tlakem zbytkový objem nezaujatý plněným materiálem, vyznačující se tím, že pro omezení hlučnosti chodu kola vozidla je ve vnitřním prostoru (6) pneumatiky (10) upraven zrnitý, ale bez hran vytvořený plněný materiál v těsné výplni a bez přídavných prostředků a plněný plyn vyplňuje mezilehlé objemy plněného materiálu.
2. Kolo vozidla podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnitřní prostor (6) pneumatiky (10) je v podstatě zcela vyplněn zrnitým plněným materiálem,
3. Kolo vozidla podle nároku 2, vyznačující se tím, že poměr objemu plněného plynu a plněného materiálu je menší než 1 : 10, zejména v oblasti 1 : 20.
4. Kolo vozidla podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že má upravený plnicí ventil (30) pro současné naplňování vnitřního prostoru (6) pneumatiky (10) zrnitým plněným materiálem a plněným plynem.
5. Kolo vozidla podle jednoho z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že dále je upraven odvzdušňovací ventil (31) pro umožnění výstupu nadbytečného plně13 ného plynu v průběhu současného doplňování vnitrního prostoru (6) pneumatiky (10) zrnitým plněným materiálem a plně ným plynem.
6. Kolo vozidla podle nároku 5, vyznačující se tím, že odvzdušnovací ventil (31) umožňuje regulaci tlaku plněného plynu.
7. Kolo vozidla podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnitřní prostor (6) pneumatiky (10) má anuloidovou plněnou komoru (6b) pro zrnitý plněný materiál a další anuloidovou plněnou komoru (6a) pro plněný plyn, které jsou odděleny membránovou mezilehlou stěnou (3).
8. Kolo vozidla podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že použitý plněný materiál má vysokou hodnotu pohlcování zvuku.
9. Kolo vozidla podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že plněný materiál má do značné míry homogenní velikost zrna s průměrem menším než 1 mm.
10. Kolo vozidla podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že plněný materiál má syp3 nou hustotu v oblasti 20 až 40 kg/m .
11. Kolo vozidla podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že plněný materiál je obtížně vznětlivý materiál.
12. Kolo vozidla podle jednoho z nároků 1 až 7, vyzná14 čujxcí se tím, že plněný materiál je napěnitelný materiál z plastické hmoty.
13. Kolo vozidla podle nároku 12, vyznačující se tím, že materiál z plastické hmoty je polystyren nebo polystyren obsahující materiál z plastické hmoty.
14. Způsob plnění vnitřního prostoru pneumatiky kola vozidla, vytvořeného pneumatikou a ráfkem, vyznačující se tím, že se jednak smíchá do pneumatiky plněný plyn se zrnitým, ale bez hran vytvořeným materiálem, jednak se případně stlačí plněný plyn a jednak se naplní vnitř ní prostor pneumatiky vefukováním směsi z plněného materiálu a ze stlačeného plněného plynu prostřednictvím plnicího ventilu.
15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že v průběhu naplňování vnitřního prostoru pneumatiky se tento prostřednictvím odvzdušňovacího ventilu odvzdušňuje tak, že skrz odvzdušňovací ventil může unikat jen plněný plyn avšak nikoli zrnitý plněný materiál a je možné nastavit předem stanovený plněný tlak.
16. Způsob podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že před smícháním plněného plynu pneumatiky s plněným materiálem se provede napěnění napěnitelného materiálu z plastické hmoty pro vytvoření plněného materiálu se zrnitou konzistencí.
17. Použití napěněného polystyrenu nebo napěněného materiálu z plastické hmoty, obsahujícího polystyren, v zrnité konzistenci jako plněný materiál pro vnitřní prostor pneumatiky kola vozidla.