CZ20004019A3 - Způsob upevnění prstence z materiálu absorbujícího zvuk na obvodové části ráfku a kolo motorového vozidla s prstencem absorbujícím zvuk - Google Patents

Description

Způsob upevnění prstence z materiálu absorbujícího zvuk na obvodové části ráfku a kolo motorového vozidla s prstencem absorbujícím zvuk.

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu upevnění prstence z materiálu absorbujícího zvuk na obvodové části ráfku ve vnitřním prostoru pneumatiky. Vynález se dále týká kola motorového vozidla s ráfkem opatřeným pneumatikou, v jejímž vnitřním prostoru je na obvodové části ráfku upraven prstenec z materiálu absorbujícího zvuk.

Dosavadní stav techniky

Při odvalování kola motorového vozidla dochází ke kmitání pneumatiky, které je, jak známo, hlavní příčinou šíření rušivého hluku automobilu. Velmi vysoká hladina zvuku vzniká zejména v torusu pneumatiky, přičemž zde vznikající zvukové kmity jsou z části přenášeny přes díly motorového vozidla do jeho vnitřního prostoru, a z části jsou vyzařovány přes boční stěny pneumatik do vnějšího prostoru. Přitom je známo, že zabudování materiálu absorbujícího zvuk do vnitřního prostoru pneumatiky podstatně snižuje vyzařovaný akustický výkon.

Z německého patentového spisu č. 2 946 273 C2 je například známo zařízení ke snížení hluku pneumatik motorového vozidla, u kterého jsou na ráfku uspořádány konstrukční součásti absorbující zvuk, které vyčnívají do vnitřního prostoru pneumatiky, aniž by byly v kontaktu s vnitřní plochou pneumatiky.

Známé řešení z německého patentového spisu č. 4 400 912 A se vyznačuje účinným omezením zvukových vln vznikajících v torusu pneumatiky, se zřetelem na možnost jednoduché montáže a demontáže. Toto zařízení sestává z ohebné hadice vyplněné materiálem absorbujícím zvuk, která je v důsledku své ohebnosti namontována na ráfku společně s pneumatikou. Toto provedení v podobě hadice má výhodu v jednoduché montáži. Při vyšších rychlostech, kdy vznikají již velké odstředivé síly, je však relativně volné uložení hadice na ráfku a její váha spíše nevýhodou.

Z německého patentového spisu č. 3 042 350 C2 je dále známa pneumatika motorového vozidla, jejíž vnitřní plochy jsou zcela, nebo jenom z části opatřeny vrstvou snižující hluk, vytvořenou z pěnové hmoty. Pro účinné tlumení zvuku šířícího se tělesem je použita specielní zvuk tlumící zesítněná polyuretanová hmota o určité tloušťce.

Obzvlášť vhodná je pórovitá pěnová hmota, neboť snižuje hladinu zvuku ve vnitřním prostoru pneumatiky. Přitom je známa řada pěnových hmot, které splňují dané požadavky. Při volbě vhodné pěnové hmoty je však třeba mít na zřeteli, aby vykazovala dobrou absorbci zvuku již při nízkých frekvencích. Je rovněž známo, že pro absorbci zvuku ve vnitřním prostoru pneumatiky jsou vhodné i jiné materiály, například zvuk tlumící prvky, sestávající z vaty, vlny, filcu nebo obdobných materiálů.

Obzvlášť důležité, zejména při vysokých rychlostech, je působení odstředivých sil, vznikajících od prvků tlumících zvuk, uspořádaných ve vnitřním prostoru pneumatiky. Známá řešení tento problém neřeší uspokojivě, a v důsledku působení odstředivých sil, zejména při vysokých rychlostech, pak vznikají nežádoucí deformace v materiálu, včetně změn příčného průřezu,

jejichž důsledkem jsou i změny vlastností absorbce zvuku. Materiál absorbující zvuk by proto měl mít co možno nejmenší váhu.

Podstata vynálezu

Vynález si klade základní úkol, spočívající ve vytvoření vestavby absorbující zvuk, zhotovené zejména z pěnové hmoty, pevně uložené nebo upevněné na ráfku, která při prakticky žádné, nebo jen nepatrné hmotnosti, zaručuje omezené působení nežádoucích odstředivých sil.

Pokud se týká způsobu podle vynálezu, je tento úkol vyřešen tak, že tato vestavba je tvořena prstencem z materiálu absorbujícího zvuk, který je ovinut vlákny, upevněnými po obou stranách prstence na ráfku.

Ve vztahu ke kolu motorového vozidla, řešení předloženého úkolu spočívá v tom, že prstenec z materiálu absorbujícího zvuk je prostřednictvím vláken, která jej obepínají a která jsou po obou stranách prstence upnuta k ráfku, uložen pevně na ráfku.

Vlákna obepínající prstenec z materiálu absorbujícího zvuk, upravený uvnitř pneumatiky, zabraňují nežádoucím deformacím materiálu a jsou zároveň schopna i při vysokých rychlostech udržet prstenec na ráfku ve správné poloze. Vynález přitom umožňuje, aby na ráfku byly pevně uloženy prstence absorbující zvuk s různými příčnými průřezy.

K zabezpečení řádné stability při působení odstředivých sil je výhodné, jsou-li vlákna orientována v podstatě v radiálním, popřípadě axiálním směru, nebo vzhledem k obvodu ráfku diagonálně.

9 9 · 9 · · •9 9 999· 9 · ·

9 9 9 9 9

99 99 999

Podle jednoho z výhodných příkladných provedení vynálezu tvoří tato vlákna útková vlákna tkaniny, nebo jiného tkaného výrobku, který je v oblasti svých okrajů opatřen alespoň jedním osnovním vláknem. Tento jednoduchý prostředek je dostačující k tomu, aby prstenec absorbující zvuk byl pevně uchycen na ráfku i při působení odstředivých sil.

Právě u tohoto příkladného provedení může být pevné uchycení provedeno obzvlášť jednoduše, jsou-li osnovní vlákna vytvořena jako stahovatelná upínací vlákna, zhotovena z umělé hmoty nebo z ocele.

Přitom existuje více možností, jak navzájem spojit příslušné konce upevňovacích vláken, přičemž v úvahu přichází zapletení, slepení, slisování, svaření nebo sešití.

K zajištění prstence absorbujícího zvuk proti sesmeknutí bývá obvykle postačující, jsou-li proti sesmeknutí z příslušné polohy na ráfku, zajištěna samotná upevňovací vlákna.

Jedna z možností, kterou je prstenec zajištěn proti sesmeknutí spočívá v tom, že ráfek je opatřen pásky nebo profily, zhotovenými z gumy nebo umělé hmoty, ve kterých jsou upevňovací vlákna upnuta. Jiná možnost spočívá ve vytvoření drážek na ráfku, které slouží k uchycení upevňovacích vláken.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu jsou vlákna obepínající prstenec absorbující zvuk, vytvořena jako protizkluzová vlákna, opatřená pogumovanou vrstvou.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu jsou vlákna obepínající prstenec absorbující zvuk pevně upnuta na ráfku po obou stranách ·· ··

prstence. Rovněž zde se jedná o příkladné provedení, umožňující relativně jednoduchou manipulaci.

Za účelem jednoduššího upevnění vláken mohou být tato vlákna uchycena v okrajových páscích, zhotovených například z gumy. V tomto případě je nezbytné, aby tyto okrajové pásky byly upevněny na ráfku po obou stranách prstence absorbujícího zvuk.

Rovněž u této varianty příkladného provedení je vhodné, jestliže jsou učiněna další opatření, zabraňující nežádoucímu sesmeknutí prstence. Za tímto účelem mohou být vlákna nebo okrajové pásky upevněny na gumových profilech, které jsou spojeny s ráfkem. Gumové profily, zabraňující sesmeknutí prstence, mohou být dodatečně opatřeny obvodovými drážkami, jejichž prostřednictvím je uskutečněno pevné upnutí okrajových pásků nebo vláken.

Samotné pevné upnutí může být jednoduchým způsobem provedeno prostřednictvím upínacích prostředků, jako například upínacích pásků a podobně.

Ke zjednodušení manipulace s tkaninou, resp. s výrobky z ní zhotovenými, mohou být u všech variant příkladných provedení v obvodovém směru upravena přídavná vlákna.

Podle jednoho z dalších opatření, které ulehčuje manipulaci s tkaninou se předpokládá, že vlákna, resp. výrobky z nich zhotovené, jsou před umístěním na ráfek navzájem slepeny s prstencem absorbujícím zvuk.

Podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu jsou vlákna obepínající prstenec součástí husté, avšak akusticky propustné tkaniny.

·· · tt ···

V tomto případě mohou být zvláštní upínací prvky vypuštěny, neboť tkanina je na ráfku upnuta především důsledkem zvlhčení smrštitelných vláken. To značně ulehčuje manipulaci, neboť zvláštní upevnění tkaniny na ráfku není potřebné.

Podle jednoho z výhodných příkladných provedení přitom mohou být smršťující se vlákna vetkána v obvodovém směru alespoň do okrajových částí tkaniny.

Podle jedné z variant tohoto příkladného provedení se předpokládá, že smršťující se vlákna vytvářejí na okrajích tkaniny v obvodovém směru kapsy. U provedení s vetkanými smršťujícími se vlákny je zhotovení tkaniny poněkud nákladnější. U druhé varianty jsou náklady na zhotovení kapes a vložení smršťujících se vláken do těchto kapes, u jednoduše zhotovené tkaniny, ještě o něco vyšší.

U jedné z dalších variant provedení tkaniny se předpokládá, že je z části zhotovena ze smršťujících se vláken. Přitom samotná tkanina může být celá zhotovena ze smršťujících se vláken.

Manipulace s tkaninou zhotovenou ze smršťujících se vláken je pak obzvlášť jednoduchá tehdy, jestliže je v předem vytvořené podobě prstence nasazena na prstenec absorbující zvuk, který byl před tím umístěn na ráfek.

Jako materiál pro výrobu smršťujících se vláken je vhodný například polyvinylalkohol.

•9 99 ·* *

9 9 « 9 · · •9 999999 9 ·

9 9 9 9 9

9· 99 ···

Podle jednoho obzvlášť výhodného příkladného provedení vynálezu je prstenec absorbující zvuk zhotoven z pórovité pěnové hmoty. Pěnová hmota je vhodná nejen z hlediska vlastností absorbce zvuku, ale obzvlášť svou nízkou vahou.

Přehled obrázků na výkresech

Další znaky, výhody a podrobnosti vynálezu jsou blíže objasněny prostřednictvím příkladných provedení, schematicky znázorněných na přiložených výkresech. Zde značí:

Obr. 1 částečný příčný řez ráfkem s částečně naznačenou pneumatikou, podle prvého příkladného provedení vynálezu,

Obr. 2 analogicky s obr. 1 znázorněné druhé příkladné provedení vynálezu,

Obr. 3 pohled shora na část tkaniny, použité u příkladných provedení podle obr. 1 a 2,

Obr. 4 analogicky s obr. 1 znázorněné další příkladné provedení vynálezu,

Obr. 5 částečný pohled na tkaninu k upevnění prvku absorbujícího zvuk podle obr. 4,

Obr. 6 vytvoření okrajových hran u tkaniny znázorněné na obr. 5,

Obr. 7 pohled shora na další variantu provedení tkaniny,

Obr. 8 boční pohled na tkaninu podle obr. 7.

·· «· w* • · * » » « • · ··«««· · • · · · ·

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn částečný příčný řez ráfkem 1_, sestávajícím z obruby 2 a dosedacích ploch 3 pro patky 4 zde blíže neznázorněné pneumatiky. Zde znázorněný ráfek 1 je svým provedením jedním z ráfků, určených pro osobní automobily, které mají vytvořené prohloubení la, tvořené zešikmením části ráfku, mezi oběma dosedacími plochami 3 patek 4 pneumatiky. Přitom je zřejmé, že předmětný vynález není omezen ani na určitý typ pneumatiky, ani na určitý typ ráfku.

U prvého příkladného provedení vynálezu, znázorněného na obr. 1, je na ráfku 1 umístěn prstenec 5 zhotovený zejména z pórovité pěnové hmoty, vhodné pro absorbci zvuku uvnitř vzduchového prostoru pneumatiky, například z polyuretanové pěnové hmoty, nebo melaninové vytvrzené pěnové hmoty. Jako alternativní materiály k pěnovým hmotám mohou být použity i jiné, zvuk absorbující materiály, například filc, vata, nebo materiály podobné struktury a složení. Jednotlivá příkladná provedení vynálezu jsou objasněna vždy na jednom prstenci z pěnové hmoty, přičemž jak bylo výše zmíněno, předmětný vynález není omezen pouze na použití pěnových hmot.

Znázorněný prstenec 5 z pěnové hmoty vykazuje v podstatě oválný příčný průřez, a je na ráfku 1 v oblasti prohloubení la umístěn tak, že nijak nebrání v montáži pneumatiky. Rovněž svým objemem, resp. plochou příčného průřezu, je prstenec 5 rozložen tak, že není na překážku při montáži pneumatiky na ráfek 1_. V tomto místě by mohl být nasazen i prstenec z pěnové hmoty s polokruhovým průřezem. Výhodou přitom je, je-li příčný průřez prstence z pěnové hmoty přizpůsoben obrysům ráfku 1.

4 * • · · A 4	4 · » 4	• 4 4 ·	4 4 4 ·	44
	4	• 4	4	4 ·
··	• 44	44	4·	4 4	♦ 4

V rámci předmětného vynálezu mohou být samozřejmě použity prstence s různými příčnými průřezy, což je jednou z výhod vynálezu.

U prvků absorbujících zvuk umístěných uvnitř pneumatiky je vedle toho, že nebrání v montáži pneumatiky rovněž důležité, že vykazují nízkou váhu, čímž je zajištěno, že při odvalování pneumatiky, zejména při vysokých rychlostech nedochází, nebo jen velmi málo, k deformaci materiálu v důsledku působení odstředivých sil. Požadovaná odolnost proti působení odstředivých sil u takového prvku absorbujícího zvuk by měla zaručovat, že při provozu, t.j. při odvalování pneumatiky, resp. při jízdě automobilu, se absorbční vlastnosti kladené na tento prvek pokud možno vůbec nezmění. Rovněž by mělo být zaručeno, že použití prvku absorbujícího zvuk nebude na újmu jiným vlastnostem pneumatiky, například jejímu otáčení bez obvodového házení.

Na základě těchto požadavků je proto velmi důležitý druh a způsob upevnění prstence 5 z pěnové hmoty na ráfku 1. Podle předmětného vynálezu je prstenec 5 upevněn na ráfku 1 prostřednictvím vláken, které jej obepínají, a chrání jej tak zároveň i proti deformacím při velkých odstředivých silách.

Podle prvého příkladného provedení vynálezu, znázorněného na obr. 3, tvoří tato vlákna T_ útková vlákna tkaniny 10, která dále obsahuje alespoň dvě osnovní vlákna, jako upevňovací vlákna 6. Kolem těchto upevňovacích vláken 6, a sice jednou kolem prvého upevňovacího vlákna 6 a jednou kolem druhého upevňovacího vlákna 6, je stále ovinováno vlákno 7, a to tak dlouho, pokud nevznikne poměrně volná tkanina 10. Úhel mezi upevňovacími vlákny 6 a vláknem 7 je volen mezi 45° a 90°. Počet ovinutí vlákna 7, vzdálenost obou upevňovacích vláken 6, včetně délkového rozměru takto vytvořené tkaniny 10, je přizpůsobeno rozměrům prstence 5 z pěnové hmoty. Vzdálenost obou upevňovacích vláken 6 je přitom volena tak, aby při dolehnutí na ráfek i byly s napětím pevně utaženy. Délka upevňovacích vláken 6 je přitom větší než vnější obvod ráfku 1 v místě, kde má být uložen prstenec 5 z pěnové hmoty.

Prstenec 5 z pěnové hmoty je před montáží pneumatiky přetažen přes ráfek 1 a umístěn v požadované poloze. Následně je popsaným způsobem zhotovená tkanina 10 natažena na prstenec 5 z pěnové hmoty, přičemž příslušné konce obou upevňovacích vláken 6 jsou pevně staženy a vzájemně spojeny. Tím je současně zaručeno působení určitého napětí v upevňovacích vláknech 6. Spojení konců upevňovacích vláken 6 může být provedeno jednoduchým spletením. Jako alternativy přicházejí rovněž v úvahu slepení konců, slisování, svaření, spojení pomocí háčků a pod.

K zabránění bočního sklouznutí prstence 5 z pěnové hmoty namontovaném na ráfku 1., mohou být upevňovací vlákna 6 na ráfku 1 uchycena ve vyfrézovaných drážkách, nebo vylisovaných drážkách, zhotovených při výrobě ráfku. Upevňovací vlákna 6 mohou být rovněž uchycena prostřednictvím opěrných hran, vytvořených na ráfku 1.

Jako alternativy zabraňující sklouznutí upevňovacích vláken 6 mohou být na ráfku upraveny pásky nebo profily z gumy nebo umělé hmoty, které mohou být na ráfku 1 například nalepeny. Přitom také existuje možnost, že upevňovací vlákna 6 jsou pogumována, a jako protizkluzová jsou tak sama zabezpečena proti sklouznutí.

Manipulace s prstencem 5 z pěnové hmoty a tkaninou 10 při jeho umísťování a upevnění na ráfku 1 může být podle jednoho z dalších příkladných provedení vynálezu zjednodušena tím, že tkanina 10 a prstenec 5 z pěnové hmoty jsou navzájem předem slepeny. V tomto případě může být prstenec 5 z pěnové hmoty, vytvořený ve tvaru pásku, umístěn na ráfku 1 před • · · · · · · ·· ······ · · ·· ·· · · ··' montáží pneumatiky, a poté na svých čelních plochách slepen, nebo spojen jiným způsobem.

Ke zjednodušení manipulace s tkaninou 10 mohou být s ní spojeny, resp. do tkaniny 10 vetkány, ve směru upevňovacích vláken 6 další přídavná obvodová vlákna. Přitom je postačující, když mezi těmito přídavnými vlákny zůstane odstup několika centimetrů.

Jako materiál pro upevňovací vlákna 6, popřípadě pro další vlákna přicházejí v úvahu syntetické materiály. Upevňovací vlákna 6 mohou být také vytvořena jako ocelová vlákna. Útková vlákna T_, která tvoří vlákna 7, mohou být zhotovena z některého z textilních materiálů, například nylonu, rayonu, polyesteru nebo některého z aromatických polyamidů.

V příkladném provedení znázorněném na obr. 2 je ráfek Γ opatřen vylisováním prohloubením 1'a. Na něm může být prstenec 52 z pěnové hmoty upraven tak, že svým příčným průřezem, resp. svojí dosedací plochou zčásti zasahuje do tohoto prohloubení 1'a, a je přizpůsoben obrysům ráfku V. Prstenec 5' z pěnové hmoty může být rovněž vytvořen analogicky s příkladným provedením podle obr. 1 a na ráfku V upevněn dříve popsaným způsobem prostřednictvím tkaniny 10.

Další dvě možnosti příkladného provedení tkaniny 10' k upevnění prstence 5 z pěnové hmoty na ráfku 1 jsou blíže popsány na základě obr. 4 až

6. Tvarové provedení ráfku i a prstence 5 z pěnové hmoty přitom odpovídá provedení podle obr. 1. Jak je znázorněno na obr. 5, rovněž zde sestává tkanina 10' z textilních vláken 17, zhotovených z výše uvedeného materiálu, uspořádaných v příčném směru vzhledem k ráfku 1, resp. pneumatiky. Také zde mohou být v podstatě navzájem rovnoběžná vlákna 17 v určitém odstupu • · · · · · · ·· ······ · · • · ·· ···· ··· ··· ·· ·· ·· ··' ovinována v dopředném směru o 180°. Vlákna 17 přitom mohou být rovněž orientována diagonálně, resp. šikmo k příčnému směru ráfku 1_, resp. pneumatiky. U tohoto příkladného provedení mohou být vynechána upevňovací vlákna, neboť okrajové pásky 8, zhotovené z gumy nebo obdobného materiálu, na obou okrajích tkaniny 10', a to buď jen svrchu, nebo i zespodu překrývají okrajové části vláken 17, které jsou mezí nimi sevřeny. Na obr. 6 je schematicky znázorněn postup překrytí okrajových hran při vložení jednotlivých vláken. Okrajové pásky 8 přitom mohou být zhotoveny z nevulkanizované gumy a po spojení v jeden celek mohou být vulkanizací společně s vlákny 17 navzájem spojeny. Okrajové pásky 8 mohou být rovněž předem vulkanizovány a poté slepeny.

Jak je znázorněno na obr. 5, u tohoto příkladného provedení mohou být použita přídavná vlákna 9, probíhající v obvodovém směru, která umožňují jednodušší manipualci s tkaninou 10'. Tato přídavná vlákna 9 přitom musí umožňovat pohyblivost vláken 17, nezbytnou při montáži, neboť tkanina 10'. je na ráfku 1 upevněn prostřednictvím svých okrajových pásků 8. Také u tohoto příkladného provedení je možno přizpůsobit rozměry tkaniny 10' konkrétnímu prstenci 5 z pěnové hmoty, resp. ráfku 1.

Podle jedné z dalších, zde blíže neznázorněných variant tohoto příkladného provedení, mohou být okrajové pásky vypuštěny, a tkanina může být svými okrajovými částmi bezprostředně přilepena na ráfku.

Při upevňování prstence 5 z pěnové hmoty je na ráfku 1 nejdříve umístěn v určité poloze prstenec 5. Následně je přes prstenec 5 přetažena tkanina 10', jejíž okrajové pásky 8, nebo okrajové části bez těchto pásků, jsou prostřednictvím zvláštních upínacích prostředků upevněny na ráfku 1.

K zabránění nežádoucího sesmeknutí okrajových pásků 8 a jejich uvolnění z upínacích prostředků je výhodné, jestliže v příslušných oblastech upevnění je na ráfku 1 vytvořena buď jedna obvodová drážka, nebo jsou na ráfku 1 nalepeny gumové profily 11 s drážkami 11a, v nichž jsou okrajové pásky 8 tkaniny 10' uchyceny. Přitom je výhodné, jestliže jsou gumové profily H, resp. drážky 11a vytvořeny tak, že v drážkách 11a mohou být uspořádány i upínací prostředky. Jako upínací prostředky mohou být použity například upínací pásky 12, upínací lanka a pod. Upínací pásky 12 mohou být zhotoveny především z umělé hmoty.

Rovněž u tohoto příkladného provedení existuje možnost, že tkanina 10' je s prstencem 5 z pěnové hmoty, před montáží na ráfek 1, slepena.

Další příkladná provedení vynálezu jsou znázorněna na obr. 7 a 8. U obou příkladných provedení je použita poměrně hustá, avšak akusticky propustná tkanina 10, 10', která sestává ze vzájemně spletených útkových vláken 18 a osnovních vláken 18'.

Zejména v tkanině 10 jsou v oblasti jejich okrajů zapletena v obvodovém směru smršťující se vlákna 16. Jako smršťující se vlákna 16 jsou vhodná vlákna zhotovená například z polyvinylalkoholu, kdy smrštění tohoto materiálu nastává v důsledku smáčení vodou. Vlákna 16 zhotovená z polyvinylalkoholu mohou rovněž obsahovat podíl aramidových vláken, která zvyšují odolnost vláken proti vyšším teplotám.

Do tvaru prstence spojená a vnějšímu průměru prstence 5 z pěnové hmoty přizpůsobená tkanina 10 je vložena na prstenec 5 z pěnové hmoty, před tím umístěném na ráfku 1. Následně jsou pak okraje tkaniny 10, obsahující smršťující se vlákna 16 navlhčeny. Navlhčení lze přitom provést

bezprostředně před použitím tkaniny 10. V důsledku navlhčení a následného vysušení smršťujících se vláken 16 vznikne v tkanině 10 napětí, jehož důsledkem okraje tkaniny 10 přimknou pevně na ráfek 1_. Prstenec 5 z pěnové hmoty je tak pevně uložen ve své poloze na ráfku 1.

Na obr. 8 je znázorněna další varianta příkladného provedení se smršťujícími se vlákny 14. Podle této varianty nejsou smršťující se vlákna 14 do tkaniny 10' zapletena, nýbrž tkanina 10' je na obou svých okrajích přehnuta, přičemž přehnuté okraje jsou opět spojeny s tkaninou 10', například sešitím nebo slepením, a tvoří tak v oblastech přehybů kapsy 15. V obou těchto kapsách 15 jsou pak jako upínací prvky vložena smršťující se vlákna 14.

Také zde je tkanina 10' spolu se smršťujícími se vlákny 14 uzavřena do tvaru prstence a převlečena přes, před tím na ráfku 1 uložený prstenec 5 z pěnové hmoty. V důsledku zvlhčení kapes 15 dojde ke smrštění v nich vložených vláken 14, čímž se zmenší poloměr okrajů tkaniny 10'. Tkanina 10' je tak obepnuta kolem prstence 5 z pěnové hmoty. Okraje tkaniny 10', resp. kapsy 15, jsou přitom pevně staženy na ráfku 1, čímž je prstenec 5 z pěnové hmoty upevněn v požadované poloze.

Samotná tkanina může být rovněž, alespoň zčásti, zhotovena ze smršťujících se vláken. Smršťující se vlákna mohou tvořit osnovní vlákna a/nebo útková vlákna tkaniny. Tkanina přitom může být aplikována tak, že smršťující se vlákna mají obvodový a/nebo příčný směr. Tkanina ale může být aplikována i tak, že smršťující se vlákna probíhají diagonálně.

Existuje přitom řada dalších možností příkladných provedení vynálezu, které nejsou na výkresech blíže znázorněny. Například je možné, aby prstenec z pěnové hmoty byl dodatečně přilepen na ráfku, přičemž v tomto případě je výhodné, je-li plocha prstence z pěnové hmoty, kterou má být nalepen na ráfek, opatřena povlakem. Mezi ráfkem a prstencem z pěnové hmoty může být rovněž vytvořena vrstva z materiálu s nižší tepelnou vodivostí, čímž je pěnová hmota ochráněna před větším ohřevem. U všech variant příkladných provedení je přitom geometrie prstence z pěnové hmoty vždy přizpůsobena příslušnému ráfku tak, aby prstenec nebránil montáži pneumatiky na ráfek.

Claims (30)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob upevnění prstence z materiálu absorbujícího zvuk na obvodové části ráfku, přivrácené vnitřnímu prostoru pneumatiky, vyznačující se tím, že prstenec (5, 5') z materiálu absorbujícího zvuk je obepnut vlákny (7', 17, 18, 18'), která jsou po stranách prstence (5, 5') upnuta na ráfku (1,1')·
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vlákna (7', 17, 18, 18') jsou alespoň z části orientována v podstatě v radiálním, jakož i axiálním směru, nebo vzhledem k obvodovému směru ráfku (1, Γ) až v diagonálního směru.
3. 3. Kolo motorového vozidla s pneumatikou nasazenou na ráfku, v jejímž vnitřním prostoru je na ráfku obvodově umístěn prstenec zhotovený z materiálu absorbujícího zvuk, vyznačující se tím, že prstenec (5, 5') z materiálu absorbujícího zvuk je pevně uložen na ráfku (1,1') prostřednictvím jej obepínajících vláken (7', 17, 18, 18'), která jsou po obou stranách prstence (5, 5') upnuta k ráfku (1,1').
4. 4. Kolo motorového vozidla podle nároku 3, vyznačující se tím, že vlákna (7', 17, 18, 18') jsou alespoň zčásti orientována v podstatě v radiálním, jakož i axiálním směru, nebo vzhledem k obvodovému směru ráfku (1, Γ) až v diagonálního směru.
5. 5. Kolo motorového vozidla podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že vlákna (7') jsou útková vlákna tkaniny (10), která je v oblasti svých okrajů opatřena alespoň jedním osnovním vláknem.
6. 6. Kolo motorového vozidla podle nároku 5, vyznačující se tím, že osnovní vlákna tvoří upevňovací vlákna (6), zhotovená zejména z umělé hmoty nebo ocele.
7. 7. Kolo motorového vozidla podle nároku 6, vyznačující se tím, že konce upevňovacích vláken (6) jsou navzájem spojeny spletením, slepením, stlačením, svařením, sešitím, nebo jiným obdobným způsobem.
8. 8. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že upevňovací vlákna (6) jsou zajištěna proti sesmeknutí z jejich polohy na ráfku (1).
9. 9. Kolo motorového vozidla podle nároku 8, vyznačující se tím, že na ráfku (1) jsou upraveny pásky, profily, nebo obdobné prvky, zhotovené z gumy nebo umělé hmoty.
10. 10. Kolo motorového vozidla podle nároku 8, vyznačující se tím, že ráfek (1) je opatřen drážkami k uchycení upevňovacích vláken (6).
11. 11. Kolo motorového vozidla podle nároku 8, vyznačující se tím, že upevňovací vlákna (6) jsou vytvořena jako protizkluzová, opatřená zejména pogumovanou vrstvou.
12. 12. Kolo motorového vozidla podle nároku 3, vyznačující se tím, že vlákna (17) jsou na ráfku (1) pevně upnuta po obou stranách prstence (5).
13. 13. Kolo motorového vozidla podle nároku 12, vyznačující se tím, že vlákna (17) jsou uchycena v okrajových páscích (8), zhotovených zejména z gumy.

    • · · · ·· • · 9 · · * • 9 9 99··· · • ·9· 9· ·· 9 9 ···
14. 14. Kolo motorového vozidla podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že vlákna (17) jsou prostřednictvím okrajových pásků (8) po obou stranách prstence (5) pevně upnuta na ráfku (1).
15. 15. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že vlákna (17), nebo okrajové pásky (8), jsou pevně uchyceny na gumových profilech (11) spojených s ráfkem (1), na němž jsou zejména nalepeny.
16. 16. Kolo motorového vozidla podle nároku 15, vyznačující se tím, že gumové profily (11) jsou opatřeny obvodovou drážkou (11a).
17. 17. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že vlákna (17) nebo okrajové pásky (8) jsou pevně uchyceny v drážkách, vytvořených ha ráfku (1).
18. 18. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 12 až 17, vyznačující se tím, že vlákna (17) nebo okrajové pásky (8) jsou na ráfku (1) pevně uchyceny prostřednictvím upínacích prostředků, například upínacích pásků apod.
19. 19. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 3 až 18, vyznačující se tím, že v obvodovém směru jsou s vlákny (7',17) spletena přídavná obvodová vlákna (9).
20. 20. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 3 až 19, vyznačující se tím, že vlákna (7', 17), resp. z nich vytvořené útvary, jsou před vsazením prstence (5, 5') z materiálu absorbujícího zvuk na ráfek (1, Γ), s tímto prstencem (5, 5') slepeny.
21. 21. Kolo motorového vozidla podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že vlákna (18, 18') jsou součástí husté, avšak akusticky propustné tkaniny (10”, 10'”).
22. 22. Kolo motorového vozidla podle jednoho z nároků 3, 4 nebo 21, vyznačující se tím, že tkanina (10”, 10'”) je na ráfku (1, Γ) upnuta prostřednictvím smršťujících se vláken (14, 16).
23. 23. Kolo motorového vozidla podle jednoho z nároků 3, 4, 21 nebo 22, vyznačující se tím, že smršťující se vlákna (16) jsou alespoň v okrajových částech v obvodovém směru vpletena do tkaniny (10”).
24. 24. Kolo motorového vozidla podle jednoho z nároků 3, 4, 21 nebo 22, vyznačující se tím, že smršťující se vlákna (14) jsou vložena v kapsách (15), vytvořených v obvodovém směru na okrajích tkaniny (10'”).
25. 25. Kolo motorového vozidla podle jednoho z nároků 3, 4 nebo 22, vyznačující se tím, že samotná tkanina je alespoň z části tvořena smršťujícími se vlákny.
26. 26. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 21 až 25, vyznačující se tím, že tkanina (10”, 10'”) kopírující tvar prstence, je nasazena na prstenec (5, 5') z materiálu absorbujícího zvuk, umístěn na ráfku (1, Γ).
27. 27. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 21 až 26, vyznačující se tím, že smršťující se vlákna (14, 16) jsou zhotovena polyvinylalkoholu.
28. 28. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 3 až 27, vyznačující se tím, že ostatní vlákna (7, 17, 18, 18') jsou zhotovena z textilních materiálů, například z nylonu, rayonu, polyesteru nebo aramidu.
29. 29. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 3 až 28, vyznačující se tím, že zvuk absorbující prstenec (5, 5') je zhotoven z pórovité pěnové hmoty.
30. 30. Kolo motorového vozidla podle některého z nároků 3 až 29, vyznačující se tím, že prstenec (5, 5') z pěnové hmoty má v podstatě oválný nebo půlkruhový příčný průřez, a zejména v oblasti své dosedací plochy je přizpůsoben obrysům ráfku (1, 1').