CS249512B2

CS249512B2 - Method of cephalosporine's derivatives preparatio

Info

Publication number: CS249512B2
Application number: CS831295A
Authority: CS
Inventors: Shimpei Aburaki; Hajime Kamachi; Yukio Narita; Jun Okumura; Takayuki Naito
Original assignee: Bristol Myers Co
Priority date: 1982-03-04
Filing date: 1983-02-28
Publication date: 1987-03-12
Also published as: SE8301178L; SE8301178D0; CH654313A5; FR2522659B1; NL990039I2; ES526397A0; ES8507557A1; FI830689A0; GR77916B; AU562776B2; EG15934A; SE453091B; DK156900B; IT1170307B; SU1250173A3; DK156900C; NL990039I1; YU44777B; GB2116180B; ATA228285A

Description

Předložený vynález se týká nových derivátů cefalosporinu obecného vzorce I

0) kde

R² je nerozvětvený nebo· rozvětvený alkyl obsahující od 1 do 4 atomů uhlíku, allyl,

2-butenyl nebo 3-butenyl nebo skupina vzorce

R³—C—R⁴

COOH kde R³ a R⁴ jsou ma sobě nezávisle atom vodíku, methyl nebo ethyl nebo R³ a R⁴ tvoří dohromady s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, cykloalkylidenový kruh obsahující od 3 do 5 atomů uhlíku a jejich netoxických farmaceuticky vhodných solí, fyziologicky hydrolyzovatelných esterů a jejich solvátů. Předložený vynález se také týká způsobu jejich přípravy.

Britský patent č. 1 399 086 obsahuje obecné nároky zahrnující značnou řadu cefalosporinů vzorce

COOH kde R je atom vodíku nebo organická skupina, R^a je etherlcky vázaná organická skupina vázaná na atom kyslíku přes atom uhlíku, В je jako R substituent a není žádná zmínka, že P může být N-methylpyrrolidiummethyl (nebo jiný plíně nasycený cyklus obsahující dusík, který je připojen na 3-methylovou část molekuly přes atom dusíku a které obsahují další substituent na atomu dusíku. USA patenty č. 3 971778, 4 024 133, 4 024 137, 4 064 346, 4 033 950, 4 079178, 4 091209,

092 477 a 4 093 803 mají obdobné nároky, rinových derivátů obecného vzorce

USA patent č. 4 278 793 obsahuje obecné nároky zahrnující značný počet cefalospo-

ikide substituenty Ri, Rž, R3, Rd, X a A zahrnují obecné definice odpovídajících substituentů sloučenin vzorce I. Avšak v 20 odstavcích definicích různých substituentů, 78 stránkách strukturních vzorců a 225 příkladech není nárok, že A může být N-methylpyrrolidiniummethyl (nebo jiný plně nasycený cyklus obsahující dusík), který je připojen na 3-methylovou část molekuly přes atom dusíku a který obsahuje další substituent na svém atomu dusíku. Britský patent 6. 1 604 971 je s ním ve shodě a má v podstatě identické nároky. Publikovaná britská patentová přihláška č. 2 028 305 A, i když není formálně příbuzná, obsahuje stejné široké nároky, ale jako substituent A uvádí v příkladech pouze atom vodíku.

Západoněmecký DOS 2 805 655 nárokuje deriváty 7- [2- (2-aminothlazol-4-yl )-2- (syn )methoxyiminoacetamidojcefalosporanové kyseliny obecného vzorce

S nebo S - O

Z Z a P je organická skupina. Avšak 2-aminothiazol-4-yl skupina nebyla identifikována

kde R^H je případně chráněná aminoskupina, R² je atom halogenu nebo případně substituovaný hydroxyl, thiol nebo aminoskuipina a COOR je případně esterifikovaná karboxylová skupina. V patentu je nárokováno, že jestliže R² je aminoskupina, může být disubstituovaná a substituenty spolu s dusíkovým atomem mohou mezi jiným tvořit pyrrolidinovou skupinu. Není však žád ný nárok na N-methylpyrrolidiniummethylovou skupinu (nebo jakoukoli jinou kvartér,ní amoniovou skupinu) a substituent R²nemůže být připojen na polohu 3 ipřes methylenovou skupinu.

USA patent č. 4 278 671 nárokuje deriváty 7- [ 2- (2-aminothiazol-4-yl )-2- (syn) methoxyiminoacetamidojcefalospori-nu obecného vzorce

kde R2NH je popřípadě chráněná aminoskupina a R3 je atom vodíku nebo „zbytek nukleofilní sloučeniny“. Výraz ,,zbytek nukleofilní sloučeniny“ Je široce definován a je pak uvedeno, že R³ „může být alternativně kvartérní amoniová skupina“. Jako kvartérní amoniové skupiny jsou nárokovány pyridinium, různě substituované pyridiinium, chinolinium, pikolinium a lutidinium. Není žádný návrh, že kvartérní amoniová skupina může být plně nasyceným dusík obsahujícím heterocyklickým cyklem, který je vá zán přes atom dusíku a který obsahuje na svém atomu dusíku další substituent. Britský patent č. 1 581 854 je s ním v souhlase a má v podstatě identické nároky. Ostatní patenty stejných vynálezců, které nejsou formálně příbuzné, mají obdobné nároky a zahrnují USA patenty č. 4 098 888, 4 203 899, 4 205 180 a 4 298 606 a britský patent číslo 1 536 281.

USA patent č. 4 168 309 nárokuje deriváty cefalosporinu obecného vzorce

kde R je fenyl, thienyl nebo furyl, R^a a R^bjsou na sobě nezávisle atom vodíku, alkyl, cykloalkyl, fenyl, naftyl, . thienyl, furyl, karboxyskupina, alkoxykarbonyl nebo kyanoskupina nebo R^a a Rb dohromady s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylidenový nebo· cykloalkenylideno vý kruh, man jsou 0 nebo 1 tak, že součet m a n je 0 nebo 1, substituenty Ri, které spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, jsou definovány široce, ale nemohou být mezi jiným nasyceným pětičlenným kruhem, jako· příklad č. 5 je uvedena sloučenina vzorce

Britský patent č. 1 591 439 je analogický a má v podstatě identické nároky. V tomto patentu není zmíněno, že R substituent může být 2-aminoithlazol-4-yl nebo že iunino substítuent neobsahuje karboxylovou sku· pinu.

Předložený vynálezu se týká derivátů ce · falosporinu obecného vzorce I

kde R2 je nerozvětvený nebo rozvětvený alkyl obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, allyl, 2-‘bute^,nyl nebo 3-butenyl nebo skupina obecného vzorce

R3—C—R4

I COOH kde R3 a R4 jsou na sobě nezávisle atom vodíku, methyl nebo· ethyl nebo R3 a R4 mohou tvořit s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny cykloalkylidenový kruh, obsahující od 3 do 5 atomů uhlíku a netoxických farmaceuticky vhodných solí a fyziologicky hydrolyzovatelných esterů. Do rozsahu předloženého vynálezu jsou také zahrnuty solváty (včetně hydrátů) sloučenin obecného· vzorce I, jakož i tautomenní· formy sloučenin vzorce I, například 2-iminothiazolin-4-yl forma 2-ammothiazol-4-ylsubstituentu.

Jak je ze strukturního vzorce I patrné, sloučeniny vzorce I mají „syn“ nezo „Z“ konfiguraci vzhledem k alkoxyimino (nebo alkenyloxyimino·) skupině nebo· karboxy-substituované alkoxyiminoskupině. Vzhledem k tomu, že sloučeniny jsou geomet<rickými isomery, mohou být přítomna určitá množství „anti“ isomerů. Předložený vynález zahrnuje sloučeniny obecného vzorce I obsahující alespoň 90 °/o „syin“ isomerů. Výhodné sloučeniny vzorce I jsou „syn“ isomery, které jsou prosté „anti“ isomerů.

Farmaceuticky vhodné soli sloučenin vzorce I zahrnují soli anorganických bází, jako jsou soli alkalických kovů (například sodné a draselné soli) a solí kovů alkalických zemin (například vápenaté soli), amonné soli, soli organických bází (například soli s triethylaminem, prokainem, fenylethylbenzylaminem, dibenzylethylendiaminem a jinými organickými bázemi, které se používají v chemii penicilinů a cefalosporinů) a soli s kyselinami (například soli s kyselinou chlorovodíkovou, bromovodíkovou, mravenčí, dusičnou, sírovou, methansulfo249512 novou, fosforečnou, octovou nebo trifluoroctovcu) a jinými kyselinami, které byly již použity v chemii penicilinů a cefaosporinů. Fyziologicky hydrolyzovatelné estery zahrnují acyloxyalkylestery, například (nižší ]alkanoyl (nižší) alky 1 estery, jako je acetoxyme-thyl, acetoxyethyl, pivaloyloxymethyl apod. Soii bází a estery se mohou tvořit s •kteroukoli z karboxy^vých skupin sloučenin vzorce l.

Sloučeniny vzorce 1 vykazují značnou antibakíe ždní aktivitu na různé grampozitivní a c raní negativní bakterie a jsou použitelné pro léčení bakteriálních infekcí u živočichů včetně lidí. Sloučeniny vzorce I se mohou upravovat pro parenterální použ’tí běžným způsobem za použití známých farmaceutických nosičů a přísad a mohou se aplikovat v jednotkové dávkovači formě nebo v zásobnících s větším počtem dávek. Směsi mohou být ve formě roztoků, suspenzí nebo emulzí v oleji nebo ve vodných nosičích a mohou obsahovat běžná disuerzní, suspenzní nebo stabilizační činidla. Směsi mohou být také ve formě suchého prášku, k-teirý se rekonsLituje před po-užitím, například sterilní nepyrogenní vodou. Sloučeniny vzorce I mohou být také upraveny jako čípky použitím běžných směsí pro čípky, jako jsou kakaové máslo nebo jiné glyceridy. Sloučeniny podle vynálezu se mohou v případě potřeby aplikovat v kombinaci s jinými aatib^:orky, jako jsou peniciliny nebo jiné cefalosporiny.

Při přípravě jednotkových dávkových forem směsi s výhodou obsahují od asi 50 do asi 1 500 mg aktivní složky vzorce I. Dávka pro léčení dospělých lidí se s výhodou pohybuje od asi 500 do asi 3 000 mg za den v závislosti na frekvenci a způsobu aplikace. Jestliže se apulikují intramuskulárně nebo intravenózně dospělým lidem, pak celková dávka pohybující se od asi 750 do asi 3 000 mg za den v rozdělených dávkách je dostatečná, i když vyšší dávky některých sloučenin mohou být žádoucí v případě infekcí způsobených Pseudomoinas.

Výhodné sloučeniny vzorce I jsou ty, kde R² je methyl nebo ethyl nebo R³ a R⁴ jsou na sobě nezávisle atom vodíku nebo· methyl. V nejvýhodnějších sloučeninách R² je methyl nebo R³ a R⁴ jsou methyly. V primárním hodnocení účinku sloučenin podle vynálezu se stanoví minimální inhibiční koncentrace (MÍC) sloučenin a dvou referenčních sloučenin (cefotaxim a ceftazidim] metodou dvojnásobného postupného ředění agaru v Mueller-Hintonově agaru, u 32 kmenů testovaných organismů v šesti skupinách. Geometrické průměry MIC stanovené u těchto testů jsou uvedeny v tabulkách 1 a 4.

N

C-CONHИ

R?

V Q' v

(Cefotaxim; srovnávací sloučenina)

cooh (Ceftazidim; srovnávací sloučenina)

C ....... _c Q K/j-r 'Z \ _л o (') (testované sloučeniny)

Bylo· nalezeno, že veškeré testované sloučeniny jsou aktivnější než cefotaxim u skupin (G—)-II a (G—)-III testovaných organismů, přičemž nejvýhodinější sloučenina Ia je význačně aktivnější. Veškeré testované sloučeniny jsou aktivnější než ceftazidim u skupin (G+)-Ia a (G+)-Ib testovaných organismů, přičemž nejvýhodnější sloučenina la je význačně aktivnější než ceftazidim u veškerých skupin testovaných organismů s výjimkou (G—)-III, která je -poněkud citlivější na ceftazidim.

Absorpce nejvýhodnější sloučeniny Ia a srovnávacích sloučenin (cefotaxim a ceftazidim) byla stanovena u myší po jediné imtramuskulární injekci testované sloučeniny (rozpuštěné v 0,1 M fosfátovém pufru; pH 7) v dávce 20 mg/kg. Vzorky krve byly jímány z orbitálních záhybů do· heparinizovaných kapilárních trubic a testovány v Mueller-Hintonově médiu za použití Morganella

Morganii A-9695 jako -testovaného· organismu. Hladiny v krvi při různých časových intervalech, hodnoty poločasu (ti_/2) a plochy pod křivkou (AUC) jsou patrné z tabulky 2.

Rovněž tak ibyly provedeny testy pro- identifikaci - organismů resistentních na preferované sloučeniny vzorce Ia, cefotaxim a ceftazidim. MIC koncentrace -těchto- tří -sloučenin na 240 kmenů Enterobacteriaceae byly stanoveny v Mueller-Hlntonově médiu a hodnota MIC -stejná nebo- větší než 8 pro alespoň jednu z -testovaných -sloučenin byla stanovena jako ukazatel -resistentního- organismu. Z 240 kmenů 27 bylo nalezeno jako resistentních na alespoň jednu z testovaných sloučenin. Výsledky, ukazující 3 organismy resistentní na sloučeninu Ia, 15 organismů resistentních na ceftazidim a 18 organismů resistentních na cefotaxim, jsou uvedeny v tabulce 3.

TABULKA 1

Sloučenina

Geometrický průměr MIC (/zg/ml) [G-+)-Ia (G+)-Ib (G- )-Ia (G-)-Ib (G-)-II (G-)-III (5 kme- (5) (5) (6) (5) (6) nů)

Ia; R² = methyl

Ib; R² = ethyl

Ic; R2 = isopropyl

Id; R2 = allyl Cefatoxim(a) Ceftazidim^(a)

1,2	3,1	0,025	0,13	0,33	2,8
1,4	3,1	0,087	0,32	1,0	5,6
1,4	3,6	0,35	1,3	3,2	11
1,8	3,6	0,53	1,1	2,4	13
1,0	2,2	0,015	0,35	4,1	22
5,1	12	0,070	1,7	2,6	1,8

(G + )-Ia: Penicillin-sensitivní S. aureus (5 kmenů) (G+)-Ib: Penicillin-resistentm S. aureus (5 kmenů) (G—)-Ia: Ciephaloohin-sensitivní E. -coli (2 kmeny), Kl. pneumoniae (1 kmen) a Pr. mirabilis (2 kmeny) (G— )-I'b: Cephaloιthin-resistpntní E. co-li (3 kmeny -a Kl. pneumoniae (3 kmeny) (g— )-II: Pr. morganii (1 kmen), Ent. cloacae (2 kmeny) - a Ser. marcescens (2 kmeny) (G—)-III: Ps. aeruginosa (6 -kmenů) (a) průměr pěti pokusů

Ί ' i? 1 *7

TABULKA 2

Hladiny v krvi po intramuskulární aplikaci myším (20 mg/kg)

Sloučenina Hladiny v krvi (^g/ml) ti/2 AUG minuty po aplikaci (minuty) ý^(g/h/ml)

	10	20	30	45	60	90
la; R2 = methyl^)	20,7	19,6	13,6	8,8	4	~0,9	17	13,5
Cefotaxim^¹	27,8	19,3	13	9,1	4,6	1,2	15	14,9
Ceftazidim^)	21,5	18,4	14,9	8,7	4,4	~ 0,8	17	13,8

(a) průměr 2 testů (b) 1 test (c) průměr 3 testů

TABULKA 3

Rezistence (MIC = ž 8 /(g/ml) na jednu nebo více testovaných sloučenin z 240 kmenů

Enterohacteriaceae v Mueller-Hinton médiu

Organismus Počet kmenů Geometrický průměr MIC (jtg/ml)) la Ceftazidim Cefotaxim

Escherichia coli	1	0,25	32	8
Escherichia coli	1	4	0,5	8
Klebsiella pneumoniae	1	2	16	0,13
Enterobacter aerogenes	3	0,25	32	13
Enterobacter aerogenes	1	4	8	32
Enterobacter cloacae	1	0,13	4	8
Enterobacter cloacae	3	0,5	40	50
Enterobacter cloacae	3	1,6	> 63	> 63
Enterobacter cloacae	1	> 32	> 63	> 63
Citrobacter freundii	2	0,35	45	32
Citrobacter species	1	0,03	> 63	32
Próteus vulgaris	1	0,06	8	8
Morganella morganii	1	0,06	32	32
Serratia marcescens	1	1	1	16
Serratia marcescens	1	2	8	16
Serratia marcescens	2	2,8	2	11
Serratia marcescens	1	4	8	63
Serratia marcescens	1	8	16	8
Serratia marcescens	1	32	> 63	> 63
Celkový počet resistentních	27	3	15	18

kmenů rh © Λ.

^,NY ^X-CH,7W 1

I Θ ý'\J

COO /

CI4₃

NgH

i)“Tn'“^coNH \ ^c

H₃C-C~CH₃

COOH (testovaná ‘sloučenina)

TABULKA 4

Geometrický MIC (gg/ml)

Testovaný organismus sloučenina Ie

Sloučenina

Cefotaxim(^a)

Ceftazidim^)

(G+)-Ia (5 ikmenů)	14	1,0	5,1
(G+)-Ib (5)	33	2,2	12
(G-)-Ia (5)	0,066	0,015	0,070
(G-)-Ib (0)	0,79	0,35	1,7
(G-)-II (5)	1,2	4,1	2,G
(G-)-in (G)	4,0	22	1,8

(G+)-Ia:	Penicillm-sensitivní S. aureus (5 kmenů)
(G+)-Ib:	Penicililn-ressstentm S. aureus (5 kmenů)
(G—)-Ia:	C^;p.halot^ihir^--^s^!nf^i^'tivní E. coli (2 kmeny), Kl. pneumoni-ae (1 kmen), a Pr. mirabii-s (2 kmeny)
(G— )-Ib:	Ceplhalothin-resistentní E. - c-^li (3 kmeny) a Kl. pneumoniae (3 -kmeny)
(G—)-II:	Pr. morgani (1 kmen), Ent. cloacae (2 kmeny a Ser. Marcescens (2 kmeny)

(G—-)-111: Ps. aeruginosa (6 kmenů) (a) průměr pěti pokusů.

Je patrné, že sloučenina Ie je aktivnější než cefotaxim na testované organismy skupiny (G—J-II a význačně aktivnější než cetotaxim, na testovaný organismus (Ps. aeruginosa) ze skupiny (G—)-III. Byla aktivnější než ceftazidim na všechny skupiny gramnegativních testovaných organismů -s výjimkou (G—)-III (Ps. aeruginosa), které jsou poněkud citlivější na ceftazidim.

Předmětem předloženého· vynálezu je způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I. Existují dva základní postupy pro převádění snadno dostupných výchozích cefalosporinů - na jiné - cefalosporiny, které mají různé substituenty v polohách 7 a 3. Podle prvého· se může nejprve -odstranit substituent '-v poloze 7 a - nahradit za požadovaný substituent v poloze 7 a pak se zavede požadovaný substituent v poloze 3. Alternativně se může nejprve zavést požadovaný substituent - v poloze 3 a -pak se provede záměna substituentu v poloze 7. Sloučeniny vzorce I -se mohou připravit kterýmkoli postupem, výhodnější však je zavést nejprve požadovaný substituent do polohy 7 a pak zavést požadovaný substituent do- polohy 3. Výhodný postup je patrný -níže v reakčním schématu 1, zatímco alternativní -postup je patrný v reakčním schématu 2. Zkratky „TI“ znamenají trity! (trifenylmethyl)skupinu, která je výhodnou skupinou pro chránění aminoskupiny. Zkratka „Ph“ znamená feny-sSupiinu. Tak -část molekuly —CH(Ph)2 je benzhydrylová skupina, která je výhodnou skupinou pro -chránění karboxylové skupiny. Reakční schémata 3 a 4 níže ukazují přípravu -sloučeniny Ie, kde R3 a R⁴ jsou methyly.

241512

Reakční schéma 1

Tt-HN

C-COQH ti ^XOR^Z (IV)

j^CH₂Ct

COOCH (

J. (V) c~~coMh li ₀ CH₂Cl ⁴0R² COOCH (Pk)₂

CONH

COOCH (Pfz)^ (^vl4

2. odstranění chránící skupiny

Reakční schéma 2

PfbCH.CONH-i--( Ί

Z X/^—cHaOM cooch (РРл)?

P(^l_£ v

^aC^CONH

COOOCrfPP^z.

(IX)

V

СООСН (Ph)% ž-0 ψ

PhCH^CONH

соосн (ры )₂

СН₃ (XI) deасу láce

Г

СООСН (Pb)ž

P'^v}

(X//)

(χιιι)

Ý

G'

(I) »2W—Γ-γ^'Ί

C00CH(Pb.)z

Reakční schéma 3

N —r-C-COOH

IIл и

TrHN N

Ό ^из^сСсиз СП0С(СН3)з liía) (V)

1. dicyklohexylikarbodiímid (DCC)

2. (V) /1. bis(trimethylsilyl) acetamid (BSA) 2. (IIIa‘) + PC15

CtyCÍ hCpu)%l (Va)

Na I

TrHN' _gg

N·—τ— C ——COMH Г I

Λ ₀>~^-i'^Y^CH₂í

O COOC H (РЬ-Ц

СООС(СМ₃)з viíg ’ ''Λ’’ (Wa)

H₃ ^C-O

Дсн₂-0

COOCH (PM2\ οχ

XjC^—conH

TrH ^S \θ ¹ н_эсссн₃

COOC (CH₃)3 (VH3.)

odstranění chránící skupiny

Reakční schéma 4

PhcH₂aoN^H-.— θ' '(' cH^OH

COOCH (Ph)„

PCs pyrldífí

ΡΗΟΗχΟΟΝΗ (Vili)

NaC

Ψ (IX)

ΡΙ-ια-ίθΟΝΗ ——

0^~

CH₂l

COOCH (Ph.)₂ ^H ₃CV °

⁽X)

PhCH_?C O^{N H} -Ί Θ _oZ-^Ny<_CH_®_M^

COOCH ÍPh)/)^

... .. CH3 ⁽XI) deacylace сн₃ (хи)

N—t—С — CONH ι о н₃сссн₃соос (сн₃)₃

СООСН (Ph.)2\ сн₃ (vna)

C—CONH II

N ^z odstranění chránící skupiny

V <r.

h₃ccch₃

COOH

I když výše uvedená reakční ischéimata ukazují výhodné vícestupňové postupy pro přípravu sloučenin vzorce I, rozumí se, že ostatní výchozí materiály a postupy se mohou použít pro přípravu meziproduktů, použitých v klíčových stupních každého reakčního schématu. Tak klíčovým stupněm v reakčním schématu 1 je reakce sloučeniny vzorce VII s N-methylpyrrolidinem. Sloučenina VII se sama může připravovat jinými postupy. Obdobně klíčovým stupněm v reakčním schématu 2 je acylace sloučeniny

XII sloučeninou IV. Obě sloučeniny XII а IV se mohou připravit jinými postupy.

Klíčovým stupněm v reaikčníím schématu 3 je reakce sloučeniny Via s N-methylpyrrolidinem. Sloučenina Via se sama může připravit jinými postupy. Obdobně klíčovým stupněm v reakčním schématu 4 je acylace sloučeniny XII sloučeninou IIIa‘. Jak sloučenina XII, tak IIIa‘ se mohou připravit jinými postupy.

Předmětem předloženého vynálezu je způsob přípravy sloučenin obecného· vzorce I

Ν—rΗχΝ (i)

kde R² je inerozvětvený nebo rozvětvený alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, allyl, 2-butenyl nebo 3-butenyl nebo skupina vzorce

R³—C—R⁴I COOH díku, methyl nebo ethyl nebo R³ a R⁴ dohromady spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, mohou tvořit cykloalkylldenový kruh obsahující od 3 do 5 atomů uhlíku a inetoxických farmaceuticky vhodných solí, fyziologicky hydrolysovatelných esterů a solvátů, který se vyznačuje tím, že se acyluje sloučenina obecného vzorce XVI kde R³ a R⁴ jsou na sobě nezávisle atom vo-

(XV/) nebo její N-silylderivát, kde B¹ je atom vodíku nebo běžná skupina chránící karboxylovou skupinu, асу lačním derivátem kyseliny obecného vzorce XVII kde B² je běžná skupina chránící aminoskupinu a R² má význam uvedený výše a případně přítomná karboxylová skupina v substituentu R² je chráněna, za vzniku sloučeniny obecného vzorce XV

N — C-COOH . Л л и o к/ ₈·ΗΝ \_or2.

(xv//)

(XV) kde Β¹, B² -a R2 mají výše uvedené významy, načež se odstraní veškeré chránicí skupiny obvyklými způsoby, načež se sloučenina vzorce I, popřípadě převede na netolické farmaceuticky vhodné soli, fyziologicky hydrolyzovatelné estery nebo solváty.

Acylační deriváty kyseliny vzorce XVII zahrnují halogenidy kyseliny (a zejména chloridy kyselin), smíšené anhydridy kyselin (jako jsou anhydridy kyselin vzniklé s pivalovou kyselinou nebo halogenfoirmiáty, jako· je ethylchlorformiát) a aktivované estery [jako jsou estery, které mohou vzniknout s N-hydroxybenztriazolen v přítomnosti kondenzačního činidla, jako je dicyklohexylkarbodiinid). Acylace se také může provádět použitím volné kyseliny vzorce XVII a v přítomnosti kondenzačního činidla, jako je dicyklohexylkarbodiimid, karbonyldiimidazol nebo isoxazoliová sůl. Jak je v popisu použito, výrazy „acylační derivát“ kyseliny vzorce XVII zahrnuje samotné volné kyseliny v přítomnosti kondenzačního činidla, jaké jsou uvedené výše. Preferovaným acylačním derivátem kyseliny vzorce XVII je chlorid kyseliny, s výhodou použitý v přítomnosti činidla vázajícího kyseliny (a zejména terciárního aminu, jako je triethyla-min, dimethylanilin nebo pyridin).

Jestliže se acylace provádí halogenidem kyseliny, je možné používat vodné reakční médium, s výhodou se však používá nevodné médium. Jestliže se pro· acylaci používají anhydridy kyseliny, aktivované estery nebo· volná kyselina v přítomnosti kondenzačního· činidla, pak reakční médium má být inevodné. Zejména výhodnými rozpouštědly pro acylační reakce jsou halogenované uhlovodíky, jako je methylenchlorid a chloroform, mohou se také používat terciární amidy, jako· je dimethylaceta-mid nebo dmethylformamid, jakož i ostatní běžná rozpouštědla, jako je tetrahydrofuran, acetonitril a podobně.

Acylační reakce se může provádět při teplotě od asi —50 °C do asi +50 °C. Reakce se však s výhodou provádí při teplotě nebo pod teplotou místnosti, nejlépe při teplotě asi —30 C'C až asi 0 °C. S výhodou se běžně acyluje sloučenina vzorce XVI za použití asi stechiometrického množství acylačního činidla vzorce XVII, i když se také může použít malý přebytek (to je asi 5 — 25 %) acylačního činidla.

Je výhodné, jestliže se sloučenina vzorce XVI acyluje ve formě N-silylderivátu (jestliže se používá nevolné reakční médium). Tato· reakce se s výhodou provádí in sítu jednoduše přidáním vhodného· •siiylačního činidla (například --tři^E^tzh^^^^^silylacetamidu) · k roztoku sloučeniny vzorce XVI před· přidáním acylačního činidla vzorce XVII. S výhodou se používají -asi 3 moly silylačního činidla na mol sloučeniny vzorce XVI, i když toto není rozhodující. Silylsloučenina se snadno odštěpí po· acylaci přidáním vody.

Acylované kyseliny vzorce XVII včetně jejich derivátů s ·chráněnou karboxylovou skupinou nebo· aminoskupinou, jsou sloučeniny známé nebo· se mohou připravit známými postupy. Tak (Z)-2-(2-t-butoxykarbonylprop-2-oxyimino )-2-( 2-tritylamino-thiazol-4-yl) octová kyselina se připraví obecným postupem popsaným v USA patentu č. 4 258 041 a britské patentové přihlášce č. 2 025 398. Teploty tání v těchto patentech uvedené byly 152 — 156 °C (rozkl·), avšak sloučenina námi připravená měla teplotu tání 174 až 175 °C (rozkl.).

P říp т a v v l

Ethyl (Z)-2-methoxyimino-2-(2-trity-ammothiazol-4-yl)acetát (lila)

Směs ethyl- (Z) -2-hydroxylmino-2-(2-tritylamino-thiazol-4-ylJacetátu (II) (5,90 g, 10,9 mmol), methyljodidu (2,04 ml, 32,8 mmol) a uhličitanu · draselného· (4,54 g, 32,8 mmol) v bezvodém dimethylsulfoxidu (100 ml) se míchá při teplotě místnosti přes noc a pak se nalije do vody (250 ml). Vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje vodou· a vysuší. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (5,15 gramu, kvantitativní výtěžek), t. t. 115 °C (rozkl.).

NMR: <5 ^CDCh ppm

1,32 (3H, t),

3,P8 [3H, s),

4,30 (2H, q),

6,42 (1H, s),

7,2 (1H, m),

7,25 (15H, s).

Sloučeniny Illb, IIIc a Illd se připraví obecným postupem uvedeným výše, ale náhradou methyljodidu za příslušný jodid.

sloučenina R²

Výtěžek t. t. (°C) literatura¹¹ (%) t. t. (°C)

lila	methyl	100	115 (rozkl.)	asi 120 (rozkl.)
Illb	ethyl	67	97—98	*
IIIc	isopropyl	26	51—55	*
Illd	allyl	*	*	*

* ester byl hydrolyzován bez izolace ¹¹ Tetrahednon, 34, 2 233 (1978).

P ř í ip r a v a 2 (? И

Reakční směs se upraví na pH 8 přidáním práškovaného suchého ledu, načež se rozpouštědlo odpaří za sníženého tlaku. Odparek se rozpustí ve vodě (100 ml) a roztok se okyselí 1N kyselinou chlorovodíkovou na pH 2 a pak se extrahuje ethylacetátem (3 x x 50 ml). Spojené extrakty se promyjí nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší a odpaří. Odparek se krystaluje ze směsi ethylacetátu a hexanu a získá se 5,56 g (výtěžek 98 %) sloučeniny uvedené v nadpisu. T. t. 138 až 143 ^CC (rozkl.).

(Z )-2-ni(dhoxyimino-2- (2-tritylaminothiaζ,ο’-4-yl) octová kyselina (IVa)

Ethylester lila připravený postupem podle přípravy č. 1 (6,00 g, 12,7 mmol) v ethanolu (120 ml) se nechá reagovat s 2N NaOH (12,7 ml) při teplotě místnosti přes noc.

NMR: 5^cr)ci3ppm

3,89 (3H, s),

6,52 (1.H, s),

7,2 (15H, s).

Sloučeniny IVb, IVc a IVd se připraví obecným postupem uvedeným výše.

sloučenina	R²	výtěžek (%)	t. t. (°C, rozkl.)	literatura¹ * t. t. (°C rozkl.)
IVa	methyl	98	138—143	asi 140
IVb	ethyl	85	140—145	neuvedeno
IVc	isopropyl	85	166—169	asi 170
Illd	allyl	66	170—178	asi 170

^υ Tetrahedron, 34, 2 233 (1978).

P ř í p r a v a 3

Benzhydryl 3-hydroxymethyl-7-fenyla'Cetamido-3-cefem-4-karboxylát (VIII)

К míchané suspensi fosfátového pufru (pH 7, 162,5 ml) a pšeničných otrub (20 g, suchých) se při teplotě místnosti najednou přidá sodná sůl 7-fenyIacetamidocefalosporanové kyseliny (5 g, 12,1 mmol). Postup reakce se sleduje vysokotlakou kapalinovou chromatografií až do úplného- průběhu hydrolýzy (5 hodin). Suspense se pak filtruje, otruby se oddělí a filtrát se pro extraktivní esterifikaci ochladí na 5 10 °C. К ochlazenému roztoku se přidá methylenchlorid (32 ml), pak 0,5M roztok difenyldíazoimethanu v methylenchloridu (24 ml). Přidáním 28% kyseliny fosforečné se pak pH upraví na 3,0. Po jedné hodině se reakční směs nechá ohřát na 20 °C. Pomalu se přidává heptan (56 ml) a vzniklá krystalická sloučenina uvedená v nadpisu se izoluje filtrací. Výtěžek sloučeniny uvedené v nadpisu 3,0 g (50 %).

Příprava 4

Benzhydryl 7-amino-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylát

К suspensi PC15 (8,3 g, 40 mmol) v dl249512 chlormethanu (100 ml) se přidá pyridin (3,2 g, 40 mmol) a směs se míchá 20 minut při 20 °C. Ke směsi se za míchání najednou přidá benzhydryl 3-hydroxymethyl-7-fenyIacetamido-3-cefem-4-karboxylát, připravený postupem .podle přípravy 3 (5,1 g, 10 mmol), při teplotě —40 ^CC. Směs se míchá při —10 ^oCelsia 15 minut a pak se nechá stát 7 hodin při —10 °C až —15 °C. K ochlazenému roztoku (—20 °C) se přidá .proipain-l,3-diol (10 ml) a směs se nechá stát při —20 °C 16 hodin a pak se míchá 20 minut při teplotě místnosti. Vzniklý roztok se promyje ledovou vodou (2 x 20 ml), nasyceným vodným roztokem chloridu sodného (10· ml) vysuší síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu. Gumovitý odparek (12 g) se rozpustí ve směsi CHC13 a n-hexanu (2:1) a chromatografuje na koloně silikagelu (200 g) za použití stejného' rozpouštědla jako· elučního činidla. Frakce obsahující sloučeninu uvedenou v nadpisu se odpaří ve vakuu a odparek se rozmělní v n-hexanu a získá se sloučenina uvedená v nadpisu (2,1 g, 51 %) t. t. >110 °C (rozkl.).

IČ: v KBr 3 400, 2 800, 1 785, 1 725 cm'1. UV: λ *°H 265 nm (E) % 160).

NMR· Á D^MSO-d6 + CDC13

LY1H\. и pp,_m

3,69 (2H, s),

4,43 (2H, s), 5,09 (1H, d, J = 4,5 Hz),

5,24 (1H, d, J = 4,5 Hz),

6,87 (1H, s),

7,3 (10, m).

Příklad 1

7-[ (Z)-2-m'ethoxyimmo-2- (2-aminothiazol-4-yl jacetamido )-3-(( 1-methyl-l-pyrrolidinium Jmethyl] -3-cef em-4-.karboxylát (la)

A. Benzhydryl-3-chlorme'thyl-7-[ (ZJ-2-methoxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-yl Jacetamido ] -3-cef em-4-karboxylát (VIa‘)

Benzhydryll7-amino-3-chlorme'thyl-3l -cefem-4-ka'rboxylát připravený postupem podle přípravy 4 (2,29 g, 5,52 mmol) v CH3CN (57 ml) se nechá reagovat s bis('trimethylsilyljacetamidem (BSA, 4,09 ml, 16.6 mmol) při teplotě místnosti po· dobu 50 minut a získá se čirý roztok. K tomuto· rozto. ku se přidá roztok chloridu kyseliny, připravený z (Z)l2-methoxyimin0l2-(2ltritylaminothiazol-4-yl) · octové kyseliny (IVa) (2,04 g, 4,60 mmol) a PCls (1,15 g, 5,52 mmol) v methylenchloridu (20 ml). Směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti, nalije Se do studené vody (200 ml) a extrahuje se · ethylacetátem (3 x 100 ml). Spojené extrakty se promyjí vodným roztokem chloridu sodného·, vysuší a odpaří. Zbylý sirup (4 g) se chromatografuje na koloně silikagelu (150 g) a eluuje se postupně smě sí 10 :1 a 3 :1 toluenu a ethylacetátu. Frakce obsahující požadovanou sloučeninu se spojí, odpaří .a získá se 2,61 g (68 %) sloučeniny Via¹ ve formě amorfního prášku.

NMR: δ cncb

3,50 (2H, s),

4,02 (3H, s),

4,33 (2H, s),

4,98 (1H, d),

5,87 (1H, q),

6,65 (1H, s),

6,90 (1H, s),

7,3 (25H, m).

B. Benzhydryl 3l)odmethyl-7-[ (ZJ-2-rnethoxyimino-2- (2-tritylammothiazoll -4-yl Jacetamido ] -3-cef em-4-karboxylát (VIIa‘J

Směs 3-chIor.methylderivátu (VIa‘) (1,50 g,

1,79 mmolu) a Nal (1,34 g, 8,93 mmolů) v methylethylketonu (30 ml) se míchá jednu hodinu při teplotě místnosti. Po odpaření rozpouštědla se odparek rozpustí v ethylacetátu (100 ml] a promyje vodou, vodným roztokem ЫагВгОз a vodným chloridem sodným. Vysušením a odpařením se získá sloučenina Vila“ (1,47 g, 89 %) ve formě amorfního· prášku.

NMR: δ ^CDGh ppm

3,55 (2H, ABq),

4,00 (3H, s),

4,25 (2H, s),

4,97 (1H, d],

5,80 (1H, q),

6,65 (1H, s),

6,90 (1H, s),

7,3 (25H, m).

C. 7-[ (Z)-2lmethoxyimino-2l(2-aminO'thiazol-4-yl Jacetamido )-3-((1-methyl-llpyrτo.lidinium) methyl ] -3-cefem-4-karboxylát (fa)

Směs VIIa1 (4,5 g, 4,83 mmol) a N-methylpyrrolidinu (0,65 ml, 6,28 mmol) v CH2CI2 (45 ml) se míchá 20 minut při teplotě místnosti. Ke směsi se přidá ether (300 mililitrů) a oddělí se kvartérní sůl chráněného cefalosporinů, která se odfiltruje a zpracuje s 90% kyselinou trii luoroctovou (40 ml) jednu hodinu při teplotě místnosti. Směs se pak odpaří za sníženého· tlaku při teplotě nižší než 20· °C. Odparek se rozmělní s etherem a získá se sůl sloučeniny la s trif luor octovou kyselinou (2,40 g), která se rozpustí v methanolu [5 ml) a nechá reagovat s 1M roztokem sodné soli 2-ethylhexanové kyseliny v ethylacetátu (8 ml) při teplotě místnosti po dobu 30 minut. Po přidání ethylacetátu (100 ml) se sraženina (1,94 g) odfiltruje. Vysokotlakou kapalinovou chromatografií bylo nalezeno, že surový produkt je 7% a· obsahuje v poměru 1: 8 Δ³ a Λ² isomer. Čištění produktu vysoko249512 tlřiknu kapalinovou chromatografií bylo· opakovsno třikrát (Lichrosorb RP-18, 8x300 milimetrů, eluce 5% vodný methanol nebo 0,01M amoniumfosfátový pufr (pH 7,2) obsahující 5 % methanolu a získá se 35 mg (1,5 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bezbarvého prášku. Nalezená čistota (vysokotlaká kapalinová chromatografie) 90 %. T. t. 150 °C (rozkl).

IČ: cm’¹ 1 770, 1 660, 1 620.

UV: A ^íř^{ltový pufr}' ^{рИ 7} nm (ε)

235 (16 200),

258 (15 400).

NMR:

2,31 (4H, m),

3,08 (3H, s),

3,63 (4H, m),

4,09 (3H, s),

5,43 (IH, d, J = 4,8 Hz),

5,93 (IH, d),

7,08 (IH, s).

P ř i к lad 2

7- [ (Z)-2-melhoxyimino-2- (2-amino thiazol -4-y 1) асе tamido )-3-(( 1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl ] -3-cefem-4-karboxylát (la)

К míchanému roztoku 20,4 g (21,9 mmol) Vila¹ v 150 ml bezvodého methylenchloridu se najednou přidá 2,42 g (28,5 mmol) 1-methylpyrrolldinu ipři teplotě místnosti. Směs se míchá 5 minut a pak nalije za intenzivního míchání do 1000 ml etheru. Vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje etherem (5 x 30 ml) a vysuší ve vakuu. Získá se 19,3 g chráněného produktu ve formě světle žlutého prášku.

IC: C cm¹

400, 1 780 (s), 1 740, 1 675, 1 530.

Chromatografie na tenké vrstvě:

směs ethanol-CHC13 (1:3),

Rf - 0,30 (Rf = 0,95 pro VIIa‘).

Pevný podíl se rozpustí ve 185 ml směsi trifluoroctové kyseliny a vody (99:1), reakční směs se míchá jednu hodinu ipri teplotě místnosti a zahustí se na asi 30 ml při teplotě nižší než 10 °C. Koncentrát se nalije za intenzivního míchání do 1 000 ml etheru a vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje etherem (5 x 40 ml) a vysuší se ve vakuu. Získá se 10,6 g světle žlutého prášku. Prášek se rozpustí ve 20 ml methanolu a roztok se filtruje. К filtrátu se přidá 45 ml 0,8M sodné soli ethylhexanové kyseliny v ethylacetátu. Vzniklá suspense se nalije do 400 ml ethylacetátu a filtrací se získá 8,08 g pevné látky, která je směsí sloučeniny uvedené v nadpisu a odpovídajícího 4²-isomeru (Λ³/Δ² = 1:8) (podle vysokotlaké kapalinové chromatografie, Lichrosorb RP-18 10 až 15 % methanolu v 0,01M fosfátovém pufru, pH 7). Druhá dávka z 28,9 g (31,0 mmol) VIIa‘ poskytla 16,0 g surového produktu (Δ³/Δ² = 1:8). Isolace požadovaného Δ³-isomeru ze spojených surových produktů (24,08 g) použitím preparativní vysokotlaké kapalinové chromatografie (systém 500, Waters Associ-ates, Prep PAK 500/C18, 5—10 % CHsOH) poskytla 769 mg sloučeniny la.

Příklad 3

7- [ (Z)-2-methoxyimino-2- [ 2- (2-aminothiazol-4-yl)acetamido] ]-3-[ (1-methyl-1-pyrrolidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát (la)

7- [ (Z) -2-methoxyimino-2- (2-amino7-( (Z) -2-me thoxyimino-2- [ 2- (2-aminothiazol-4-yl) acetahido ]|-3-[ (1-methylByla provedena série pokusů pro stanovení efektu rozpouštědla, množství rozpouštědla a reakční doby na výtěžek sloučeniny la a na poměr Δ³/Δ² v reakčním produktu. Obecný postup byl následující.

К suspensi 3-jodmethylderi'vátu vzorce VIIa‘ (45 mg, 0,048 mmol) v uvedeném množství v uvedeném rozpouštědle byl přidán roztok N-methylpyrrolidinu (0,01 ml, 0,087 mmol] v etheru (0,1 ml) a směs se míchá při teplotě místnosti po uvedenou dobu. Reakční směs se zředí etherem (5 ml) a vzniklá sraženina se odfiltruje a smísí s 90% trifluoroctovou kyselinou. Směs se míchá jednu hodinu a pak odpaří к suchu za sníženého tlaku při teplotě pod 20 °C. Poměr Δ³/Δ² v získaném produktu se stanoví vysokotlakou kapalinovou chromatografií (Lichrosorb RP-18, mobilní fáze, 0,01M amoniumfosfátový pufr pH 7,2 obsahující 15 % СНзОН, retenční čas Δ³ = 6,60 minut Δ² 5,56 minut). Výtěžek produktu a poměr Δ³/Δ²isomerů pro· každý pokus je uveden níže.

, 26

pokus	T<^2^]^oius1t&dlo·	poměr Vila“ (g)	reakční	výtěžek	poměr
č.		к rozpouštědlu (ml)	doba	(%)	Δ3/Δ²
			• (min.)
1	CH2CI2	1 : 20	15	73	1/8
2	C^Clž·-^ (1/10)	1 : 100	15	25	4/1
3	ethylacetát-ether (1/10)	1 : 100	15	”' 27	4/1
4	ethylacetát-ether (1/10)	1 : 100	60	64	2/1
5	ether	1 : 100	15	31	6/1
6	ether	1 : 100'	60	62	3/1
7	ether	1 : 60	15	55	3,5/1
8	ether	1 : 60	60	82	1/1

Příklad 4

7- [ (Z) -2-ethoxyimino-2- (2-aminothiazol-4-yl) acetamido] -3- [ [ 1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát (Ib)

A. B-enzhydryl 3-chlormethyl-7-[ [Z)-2-ethoxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-yl) acetamido ] -3-cef em-4-karboxylá’t (VIb)

K roztoku (Z)-2-etboxyimino-2-(2-tritylaminothiazol-4-yl)octové kyseliny (IV b) (1,095 g, 2,4 mol) v dichlormethanu (20 ml) se přidá chlorid fosforečný (500 mg). Po jednohodinovém míchání při teplotě místnosti se směs najednou přidá k ledem ochlazenému roztoku sloučeniny V (1,083 g,

2,4 mmol) a bis(trímethylsilyl]acetamidu (1 · ml) v · dichlormethanu (20 ml). Po půlhodinovém míchání se reakční směs naleje do 10% vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (200 ml) a extrahuje se chloroformem (100 ml). Extrakt se promyje vodou, vysuší síranem, hořečnatým a odpaří za sníženého· tlaku.

Odparek se chromatografuje na koloně silikagelu. Elucí chloroformem se získá sloučenina VIb ve formě amorfního prášku 1,76 gramu (86 %).

NMR: δ ^CO™ ppm

1,40 (3H, t, CH2CH3),

3,53 (2H, ABq, 2-CH2),

4,37 (2H, a, — CHzCi),

4,60 (2H, q, —CH2CH3),

4.90 (1H, d, 6-H),

5,89 (1H, d, 7-H),

6,88 (1H, s, thiazol-H),

6.91 (1H, s, benzhydr^yl-CH).

B. Difenylmethyl 7-[ (Z)-2-ethoxyimino-2-

- (2-tritylaminothiazol-4-yl) acetamido ] -3-jjodmethyl-3-cefem-4-karboxylát (Vllb j

Směs VIb (1,07 g, 1,25 mmol) a Nal (562 mg, 2,75 mmol) v acetonu (20 ml) se míchá jednu hodinu. Směs se filtruje a filtrát se nalije do vody a extrahuje ethylacetátem. Organická fáze se postupně promyje 5% vodným roztokem NazSaOs, vodou a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a -odpařením ,se získá 1,04 g (89 %) sloučeniny Vllb.

NMR: δ cdg . pp_m

3,55 (2H, q, 2-CH2),

4,27 (2H, s, □№--),

5,02 (1H, d, 6-H),

5,87 (1H, d, 7-H),

6,68 [1H, s, thiazol-H),

6,93 (1H, s, benzhydryl-CH).

C. 7-f (Z)-2-ethoxyimii№-242-aminothiazol-4-yl )-acetam;do]-3-[ (1-mi^thyl-^-l-pyrroiidiníum]ra^^hyl] - -3-cí . fem-4-karboxylát (lb ]

Směs Vllb (333 mg, 0,35 mmol) a N-methylpyrvolidinu (00 mg, 0,7 · mmol v CHzClz 5 ml) se míchá 0,5 hodiny při tepioře místnosti a pak se odpaří ve vakuu. Odparek se promyje etherem a rozpustí v 90% 'vodné kyselině trifluoroctové. Po stání '0.5 hodiny při tepOtě místnosti se směs zahustí za sníženého· tlaku. Ke koncentrátu se přidá ether, aby se· oddělil kvarternisovaný produkt, který se pak · odfiltruje , a rozpustí v malém množství methanolu. Roztok se chromatografuje na HP-2 koloně (40 ml). Elucí 30% vodným methanolem a následující lyofilisací se získá 0,062 g směsi A² a Δ³ isomeru (Δ2:Δ3 = 5:1). Směs se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií (Lichrosorb RP-18, 8 x 300 mm, 15% methanol) a požadovaný Δ3 isomer (lb) se isoluje ve formě světle žlutého· prášku, 4,9 mg [2,7 %).

UV_: λ fosfátový pufr, pH 7

235 [15¹ 000],

258 (14 000).

NMR: <D2O ppm

1.43 [3H, t).

2,33 (4H, m),

3,10 (3H, s),

3,64 (4H, m),

4,36 (2H, q),

5.44 (1H, d),

5,95 (1H, d),

7,08 (1H, s).

Příklad 5

7- [ (Z) -2- (2-propoxylmíno )-2-( 2-aminothiazoM-yl) ac etamido ] - 3- [ [ 1-methy 1-1 -ру г r-olicd iniium) methyl ] -3-cef em-4-karboxy lát (Ic) í * S 1 2

A. Difcnylmethyl 3-chlormethyl-7-[ (Z)-2- (2-propoxyimino )-2-( 2-trity lamí noth1 azol-4-yl) ace tamido ] -3-cef em-4-karboxylát (Víc)

Směs (Z) -2- (2-pr6ipoxyimíno )-2-( 2-trity 1αηι1η.'Ο-^,ΙΡΐ·3Ζθ1-4-γ1)'θ€ί:ον€! kyseliny (IVc) (707 m), 1,5 mmol) a chloridu fosforečného (344 mg, 1,65 mmol) v dichlormethanu (14 ml) so míchá při teplotě místnosti jednu hodinu a pak se nalije do roztoku sloučeniny V (677 mg, 1,5 mmol) a bis^rimethylsilyljacetamidu (1,1 ml, 4,5 mmol) v dichlormethanu (15 ml). Reakční směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti, zředí se ethylacetátem (200 ml) a vodou (3 x 100 mililitrů), vysuší síranem sodným a odpařením se získá 1,4 g (100 %) sloučeniny VI.

IČÍ: cm^_1

360, 3 020, 3 060, 2 960, 1 785, 1 725,

680, 1 520, 1 500, 1 450, 1 375, 1 300,

250, 1 160, 1 090, 1 060, 1 010, 990,

840, 710, 700.

UV: .1 'í™ nm (.)

240 [24 600), 260 (20 700).

NMR: ó ·^{: 1 1} ·[· ppm

1.35 (6H, d, | - 6Hz),

3,50 (2H, s), '

4.35 (2H, s),

4,58 (lil, m, J - 6Hz),

5,00 (1H, d, J - 4,5Hz),

5,91 (1H, d—d, J = 4,5, 9Hz, d. DžO,

4,5Hz),

6,68 (1H, s),

6,88 (1H, s),

7,25 (25H, sl.

B. Difenylmethyl 3ljodmethyl-7-( (Z)-2-(2-propoxyimino )-2- (2-tritylamlnofhiazol-4-yl acetamido]-3-cef em-4-karboxylát (Vile)

Směs sloučeniny Víc (500· mg, 0,55 mmol) a jodidu sodného (248 nm. 1,66 mmol) v acetonu (10 ml) se míchá 50 minut při teplotě místnosti. Po odpaření se odparek rozpustí v ethylacetátu (15 ml), postupně promyje 10% vodným roztokem thiosíranu sodného (10 ml), vodou (10 ml) a vodným roztokem chloridu sodného (10 ml), vysuší síranem sodným a odpařením se získá 494 mg (90 %) sloučeniny uvedené v nadpisu (Víle).

IC: cm“¹

360, 3 040, 3 020, 2 960, 1 785, 1 720,

680, 1 600, 1 520, 1 500, 1 450, 1 370.

300, 1 230, 1 150, 1 115, 1 080, 990,

900, 840, 750, 700.

UV: λ ^Et°« nm. (ε)

240 (24 900), 260 (19 400).

NMR: δ ^CDC15 ppm

1,30 (6'H, d, J 6Hz),

3,37 a 3,70 (po· 1H, · d, J = 16 Hz),

4,22 (2H, s),

4,55 (1H, m, J 6Hz),

4.95 (1H, d, J 4,5Hz),

5.83 (1H. d—d, J 4,5 .a 9Hz, · d DžO),

6,66 (1H, ·3),

6,87 (1H, s),

7,25 (25H, s).

C. 7-[ (Z)-2-(2lproρoxyimino)-2-(2-amtoo·thiaznl-4-yl )acet<amtdo [|-3-( (1-methyllllpyrrofid.i^,niπm) methyl ] -3-ctfeml4-.k.arboxylát (lc)

Směs [sloučeniny Vile (545 mg, 0,55 mmol) a. 1-methylpyrrolidinu (70 mg, 0,82 mmol) v dichlormethanu (10 ml) se míchá 30· minul při teplotě místnosti a zředí etherem (100 ml). Vzniklá· sraženina se odfiltruje. Roztok sraženiny v 90% trifluoroctové kyselino (4,5 mi) se míchá 30 minut při teploitě místnosti, načež se odpaří ve vakuu. Od par ok so rozmělní etherem a získá se 317 miligramů surového produktu, který sé chro·'’a.:cg’V)tuje na HP-20 koloně (50 ml), eluuje směsí voda, (500 ml) a 30 % CH3OH (500 miiiíil· · ů [. Eluát 30% methanolem se zahustí ·· 1 vod lisu je. Získá se tak 109 mg směsi Δ²a Δ⁵ isomerů (A²/A3 6:1). 100 mg této směsi s ·-· čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografii (Lichrosorb RP-18, 15 % McOH a získá se 5 mg (3 %) požadované sloučeniny lc.

UV: A Jý* J i^lurr nm (e)

236 (15 100), 252 (14 600).

NMR: λ pum

1,42 (6H. d J - 6Hz),

2,33 (4H, s),

3,10 (3H, s),

3,65 (4H, s),

3.83 a 4,23 (po 1H, d, J 17 Hz),

5,45 (1H, d, J 4,5 Hz),

5.95 (1H, d, I -- 4,5 Hz),

7,05 (lII, sl.

Příklad 6

7- ( (Z) ^-ailyloxylmino-z-(2-amino·thiazoll -4-^1) aceta mido )-3-(( 1-methyl-l-pyrooilidinium ('methyl ] -3-ce fe-m-4-karboxylát (ld)

A. Benzhydryl 7-( (Z)-2-allyloxyrmiino.-2-(2-trityl'amino^t^t^i^a^2^o^]^-^4-yl) acetamido] -3-chlorme^,thyl-3-cefem-4-]karboxylát (Vid)

K suspensi sloučeniny V (1,35 g, 3 mmol) v methylenchloridu (20 ml) se přidá bis(trimethylsilyljacetamid (1,1 ml, 4,5 mmol) a směs se míchá 30 minut při teplotě míst24Э512 nosti, až se získá čirý roztok. Směs (ZJ-2-allyloxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-yljoctové kyseliny (IVd) (1,40 g, 3,0 mmol) a chloridu fosforečného (690 mg, 3,3 mmol) v methylenchloridu (20 ml) se míchá 15 minut ipři teplotě místnosti a najednou se nalije do roztoku trimethylsilylované sloučeniny V. Směs se míchá 20 minut při teplotě místnosti a zředí se ethylacetátem (200 ml), promyje se vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vody, vysuší se a odpaří za sníženého tlaku. Olejovitý zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu (Wako-gel, C-200, 30 g). Kolona se eluuje chloroformem a frakce obsahující požadovaný produkt se spojí. Odpařením za sníženého tlaku se získá sloučenina uvedená v nadpisu (Vid) ve formě amorfního prášku, výtěžek 2,32 g (89 %). T. t. 100 — 115 °C (rozkl.J.

IC: cm“¹

990, 1 790, 1730, 1 680, 1530, 1 380, 1250, 1 160, 1020.

NMR: <5^cnc13 ppm

3,50 (2H, 2-H),

4,32 [2H, s, 3-CH2),

4,6 — 6,1 [7H, m, СНгСН=СН2 a 6,7-H),

6,70 (1H, s, thiazolové-H),

6,90 (1H, s, PhsCH),

7,1 — 7,6 (ЗОН, m, fenylové protony).

Analýza pro· C18H40N5O5S2CI. 1/3 СНС1з: vypočteno:

C 64,05, H 4,45, N 7,73, S 7,08, Cl 7,82, nalezeno·

C 64,13, 63,99, H 4,61, 4,64, N 7,50, 7,30, S 6,85, 6,85, Cl 7,55, 7,46.

B. Benzhydryl-7-[ (Z)-2-allyloxyimino-2-

- (tritylaminothiazol-4-yl) acetamido ] -3-jodmethyl-3-cefem-4-karboxylát (Vild)

Směs sloučeniny Vid (2,30 g, 2,65 mmol) a jodidu sodného (2 g, 13,3 mmol) v acetonu (15 ml) se míchá jednu hodinu při teplotě místnosti a pak se odpaří za sníženého tlaku. Roztok olejovitého zbytku v ethylacetátu (200 ml) se promyje 10% thiosíranem sodným a vodou, odpaří za sníženého tlaku a ve formě amorfního· prášku se získá sloučenina vzorce VILd, která se použije v následujícím stupni bez dalšího čištění. Výtěžek 2,52 g (99 %).

C. 7-[ (Z)-2-allyloxyimino-2-(2-aminothiazol-4-y]) acetamido j-3-[ (1-methyl-l-pyrrolidinium Jmethyl ] -3-cefem-4-karboxylát (Id)

Směs sloučeniny Vild (478 mg, 0,5 mmol) a N-methylpyrrolidinu (0,05 ml, 0,5 mmol) v methylenchloridu (5 ml) se míchá 20 minut při teplotě místnosti, zředí se etherem (50 ml) a vysráží se tak kvarterniso.vaný produkt (výtěžek 500 mg). Směs kvarternisováného produktu a trifluoroctové kyseliny (2 ml) se nechá stát při teplotě místnosti

1,5 hodiny, zředí se etherem, vysráží se trk surová sůl produktu s trifluoroctovou kyselinou (výtěžek 265 mg), která se chromatografuje na koloně HP-20 (1,8 x 18 cm). Kolona se el-uuje vodou a 30% vodným methanolem. Methanolický eluát se odpaří za sníženého tlaku a odparek se lyofilisuje a získá se tak amorfní prášek (výtěžek 124 miligramů), který obsahuje požadovaný produkt (17 %) a odpovídající Δ² isomer (83 proč.). Směs se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií [Lichrosorb RP-18; 0,01M NHdHfPOi (pH 7) : СНзОН - 85 : 15]. Eluát se okyselí na pH 3 zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a chromatografuje na koloně HP-20 (1,8 x 10 cm). Kolona se eluuje vodou a pak 30% vodným methanolem. Methanolický eluát se odpaří za sníženého tlaku a zbytek se lyofilisuje. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (Id) ve formě amorfního· prášku (výtěžek 13 mg, 5,1 %).

T. t. 155 °C (rozkl.).

IC: cm*¹

600—2 800, 1 770, 1 670, 1 610, 1 530,

200.

UV: v ^_x ⁷ i^Klfr nm (ε)

235 (16 600), 253 (15 600).

NMR: Ó^D2° ppm

2,1 — 2,5 (4H, m, pyrrolidinové-H),

3.10 (3H, s, NCHs),

3,4 — 3,8 (4H, m, pyrrolidinové-H),

5,95 (1H, d, 4Hz, -H),

7.10 (1H, s, thiazolové-H).

P 14 к 1 a d 7

7-(2-( 2-aminothiazo 1-4-yl) - (Z) -2- (2-karboxyprop-2-oxyimiino·) -acetamido] -3- [ (l-methyl-l-pyiTolidinium)methyl 1 -3-cefem-4-karboxylát (le)

A. Benzhydryl 3-chlormethyl-7-[ (Z)-2- (2-^!t-butoxykarbonylprop-2-oxyimino]-2- (2-trity lamino thiaZ'Ol-4-y 1) acetamido 1 -3-cefem-4-karboxylát (Va)

Postup 1

Směs [Z )-2- ^-torc-buto.xykarboinylprop^^-oxyimino )-2-( 2-tritylammothiazol-4-yl)octové kyseliny (ПГа) (1,94 g, 3,6 mmol), DDC [742 mg, 3,6 mmol) a N-hydroxybenztr fazolu (486 mg, 3,6 mmol) v tetrahydrofuranu (45 ml) se míchá 45 minut při teplotě místnosti, přičemž dochází к vylučování dicyklohexyl-močoviny. Dicyklohexylmočovlna se odfiltruje a filtrát se smísí se sloučeninou vzorce V (1,5 g, 3,6 mmol). Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a pak odpaří ve vakuu. Zbylý olej se rozpustí v chloroformu' (20 ml), promyje - nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem horečnatým a odpaří k suchu. Odparek 3,9 g se rozpustí ve směsi n-hexanii a chloroformu (1:2) a prolije se ve stejné směsi rozpouštědel sloup cem silikagelu (40 g). Frakce obsahující sloučeninu uvedenou v nadpisu 'se odpaří ve vakuu -a získá se 1,3 g (39 %) sloučeniny Va, teploty tání >100 °C - (rozkl.).

IČ: cm-1

990, 1 79Í;. 1 715, 1 690.

UV: λ 240 (E l·',, 280), 265 (Ej 190).

NMR: opru

1,45 (9H, s],

1,63 a 1,66 (ro 6H, «),

3,49 (2H, široký s),

4,34 (2H, s),

4.96 (1H, d, J - 4,5 Hz),

5,90 (1H, d -d, J = 4,5 a 7,5).

6.66 (1H, sl,

6,86 (lH. s),

7,0 — 7,5 (25H, m),

8,23 (1H, d, J = 7,5 Hz).

Postup 2

Roztok sloučeniny V (1,86 g, 4,49 mmol) v CHsCN (46,5 ml) se nechá reagovat s bis(trimethylsilyliacetamidem (3,33 ml, 13,5 mmol) při teplotě místnosti po dobu 50 minut -a získá -se -čirý roztok. K tomuto -roztoku se přidá chlorid kyseliny, který byl připraven ze sloučeniny llla‘ (2,56 g, 4,49 mmol) -a chloridu fosforečného· (1,12 g, 5,38 mmol) v methylenchloridu (26 -ml). Směs se míchá 30 minut při teplotě mto*orod, nalije se -do studené -vody (100 ml) - a- extrahuje ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty se promyjí vodným roztokem chloUV: λ Z“ nm 240 (E - - 270), 265 ridu sodného, vysuší a odpaří. Odpařený sirup (5 g) -se chromatografuje na koloně silikagelu [100 g) elucí směsí 10 : 1 -toluenu a ethylacetátu. Frakce obsahující požadovanou -sloučeninu se spojí a odpařením se získá 2,84 g (35 %) sloučeniny Va.

B. Benzhydryl 7-[ (Z)-2-(2-íerc.butoxykar'boinyl prop-l-oxyimino )-2-( 2-tritylaminothiazol-4-yl) acetamido· ’| -3-jodmetb.yl-3-cefem-4-karboxylát (Via)

Směs -sloučeniny Va (500 mg, 0,53 mmol) a- Nal (240 mg, 1,6 mmol) v acetonu (3 ml) se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti a pak se odpaří ve -vakuu. K odparku -se přidá methylenchlorid (20 ml) a voda (10 ml). Organická fáze -se promyje 10% thiosíranem sodným (5 ml) a vodným chloridem sodným (5 ml), vysuší síranem hořečnatým a odpařením ve vakuu -se získá 540 mg (90 proč.) -sloučeniny Via ve formě amorfního prášku, teploty tání 106 °C (rozkl.).

IČ: too cm-1

35oj 1 790, 1 690.

(E 1 - 190).

NMR: Sppm

1,44 (9H, s),

1,65 (6H, S),

3,54 (1H)1

4,28 (2H, s),

4,98 (1H, d, J = 4,5 Hz),

5,85 (1H, d-d, J = 4,5 -a 7,5 Hz),

6,70 (1H, s),

6,90 (1H, s),

7,1 — 7,5 (25H, m).

I

C. 7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl ] - (Z) -2- (2-karboxyprop-2-oxyimino) acetumido] -3- [ (1-rnethyl - - 1-pyrrobdinium) methyl ] -3-cefem-4-karboxylát (to)

Směs jodmethylderivátu Via (538 -mg, 0.51 mmol) a N-methylpyrrolidinu (0,079 ml, 0,076 mmol) v -CH2CI2 (10,8 ml) se nechá stát při teplotě místnosti 30 minut -a -pak -se zředí etherem (80 ml). Vzniklá sraženina se odfiltruje -a promyje etherem. Zís-ká se 420 mg kvarternisovaného produktu, ze kterého se odstraní chránící skupina reakcí s 90 % trifluoroctovou kyselinou (4,2 -ml) 1 hodinu při teplotě místnosti. Reakční směs se pak -odpaří -k -suchu. Získá -se -surová sůl sloučeniny Ia s trifluoroctovou kyselinou (245 mg, -kvantitativní -výtěžek), která je směsí 1: 4 A³ -a A2 isomerů. Surový produkt se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií [Lichrosorb RP-18, 4 x 300 mm, elucí 0.01M - amomiumfosfátovým pufrem (pH 7,0) obsahujícím 10 % CH3OH]. Frakce obsahující požadovaný produkt se spojí a odpaří na malý objem. Koncentrát se upraví na pH asi 2 přidáním 1M kyseliny chlorovodíkové a prolije kolonou s HP-20 (2 x 15 centimetrů), aby -se odstranily -anorganické soli. Kolona -se promyje vodou (1 000 ml) -a eluuje -se 30% methanolem. Eluát se odpaří a- lyofiliisuje -a získá -se 21 mg [10 %) sloučeniny uvedené v nadpisu (Ie) ve formě bezbarvého prášku. Teplota tání 160 °C (rozki.).

IČ:

400, 1 775, 1 610.

UV_: λ ^fosfat°^vý Pf pH 7 nm (_ε

237 (15 700),

257 (155 500).

NMR: δ^Ό2° ppm

1,65 (6H, s),

2,3 (4H, m),

3,09 (3H, s),

3,6 (4H, m),

4,0 (2H, m),

5,44 (1H, d, J = 4,8 Hz),

5,94 (1H, d),

7,15 (1H, s).

Příklad 8

Provede se obecný postup podle příkladu 7 s tou výjimkou, že (Z )-2- (2-terc.butoxykarbonylprop-2-oxylmino) -2- (2-tritylamlnothiazol-4-yl)octoivá kyselina se nahradí za ekvimoiární množství (Z ] -2- (ter cjbutoxykarbonylme thoxyl!mino)-2- (2-tritylamiinothiazol-4-yl) octové kyseliny, [ Z) -2- (1-ter c.buŤoxykarbonylethoxyimtoo· )-2-( 2-trityl aminothiazol-4-yl) octové kyseliny, (Z)-2-(2-terc.butoxykar bonylbut-2-oxyimino) -2- (2-trity laminothiazol-4-yl) octové kyseliny, (Z) -2- (3-ter c.butoxykarbonylp^€^r^'--3-o^xyimino) -1- (2tritylaminothiazol-4-yl) octové kyseliny, (Z) -2- (1-terc.butoxykarboiiylcykloprOip-l-oxyimino·) -2- (2-tritylaminothiazol-4-yl)ioctové kyseliny, (Z) -2- (1-ter c.butoxykarbony lcykiobut-1-oxyimino) -2- (2-trity larniinothlazoM2 4 3 5 1 2

-yljoctové kyseliny a (Z) -2- (1-'terc.butoxykarbonylcyklopent-l-oxyíminoi )-2-( 2-tritylaminot:hiazol-l-yl (octové kyseliny a získá se tak

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2- (kar boxy•met’hoxyimi^:no·) acetamldoi ]-3- [ (1-methyl-l-pyrr olidinium jmethyl ] -3-cef em-i-^^^arboxylát^,

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2- (kar boxyethoxyimino· Jacetamido]-3- [ (1-methy --l-pprrolldinium) methyl ] -3-cef em-4-ka-rboxyiát,

7-[2-( 2-aminothiazol-4-yl)- (Z )-2- (2-k-arboxyib ut-2-oxy imino) acetamido] -3- [ (l-methyl-l-ipyrrolidimum) methyl ] -3-cef em-4-karboxy lát,

7-(2-( 2-aminotbiazo^;l-4-yl) - (Z) -2- (3-karboxypent-3-oyyimmo jacetamido ] -3- [ (l-rnethyl-l-pyrrolidinium )metbyl]-3-cefem-4зkarboxy lát,

7-(2-( 2-am.inothiazol-4-yl) - (Z) -2- (1-karboxycyklo]irop-l-oxyimino Jacetamido· ] -3- [ (l-methylil-pyrrolidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát,

7- [ 2- (2-aminO'tbiazoi-4-yl) - (Z) -2- (1-karboxycyklobut-l-oxyimino) acetamido] -3- [ (l-m^ιetbyl-l-pyrrolidlnium) methyl ] -3-cefem-4-^^^^'rboxyiát, a

7-(2-( 2-aminotbiazol-4-yl)- (Z )-2- (1-karboyycykloρeint-l-oxyimi^ιno]acetamido] -3- [ (l-i^^^l^^^l^-^-l-p^^i^^^olidiínrum) methyl ] -3-cefeim-4-karboxylát.

Claims

1. Způsob přípravy derivátů cefaiosporinu obecného vzorce I (!) obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, allyl, 2-butenyl nebo 3-butenyl nebo skupina kde

R² je nerozvětvený nebo rozvětvený alkyl л с κ j 2

R3—C—R4

COOH kde· R3 a R4 jsou na sobě nezávisle atom vodíku, methyl nebo-· ethyl nebo· R3 a R4 spolu s atomem uhlíku, na který jsou vázány, mohou tvořit cykloalkylidenový kruh obsahující od 3 do 5 atomů uhlíku, nebo netoxických farmaceuticky vhodných solí, fyziologicky hydrolyzovatelných esterů nebo jejich solvátů, vyznačený tím, že se acyluje sloučenina obecného vzorce XVI (XV l) nebo její N-siiylderivát, · kde B¹ je atom vodíku nebo· běžná skupina chránící karboxy lovou skupinu, acylačním derivátem kyseliny obecného vzorce XVII

C COOH

II

2 OR kde B² je běžná skupina chránící aminoskupinu, R² má výše uvedený význam a případně přítomná karboxylová skupina v ‘substi tuentu R² je chráněna, za vzniku sloučeniny obecného· vzorce XV kde Β¹, B² a R² mají výše uvedené významy, načež se odstraní všechny chránící -skupeny obvyklými způsoby, načež se sloučeniny vzorce I, popřípadě převedou na netoxické farmaceuticky vhodné soli, fyziologicky hydrolyzovateiiné estery nebo solváty.

2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se spolu nechají reagovat odpovídající sloučeniny •obecných vzorců XVI a XVII za vzniku 7- [ 2-( 2-aminothIazol-4-yl ] - (Z) -2- (2-^lkarboxyρro'0-S-oxχiImno )a-cetamid.o]-3-[ (l-miethyl-l-pyrnliidinium jmethyl ] -3-cefem-4-karboxylátu nebo jeho netoxické farmaceuticky vhodné soli, fyziologicky ihydrolyzovatelného esteru nebo· solvátu-.

3. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se spolu nechají reagovat odpovídající sloučeniny obecných vzorců XVI a XVII za vzniku δίο-ηδβηι^ obecného vzorce I, <kde

R2 je methyl, ethyl, isopropyl nebo allyl nebo jejich netoxických farmaceuticky vhodných solí nebo solvátů.