CS249523B2 - Způsob přípravy derivátů cefalosporinu - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká nových derivátů cefalosporinu obecného vzorce I

kde R² je nerozvětvený nebo rozvětvený alkyl obsahující od 1 do 4 atomů uhlíku, allyl, 2-butenyl nebo 3-ibutenyl nebo skupina vzorce

R³—C—R⁴

I

COOH kde R³ a R⁴ jsou na sobě nezávisle atom vodíku, methyl nebo ethyl nebo R³ a R⁴ tvoří dohromady s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, cykloalkylidenový kruh obsahující od 3 do 5 atomů uhlíku a jejich netoxických farmaceuticky vhodných solí, fyziologicky hydrolyzovatelných esterů a jejich solvátů. Předložený vynález se také týká způsobu jejich přípravy.

Britský patent č. 1 399 086 obsahuje obecné nároky zahrnující značnou řadu cefalospoirinů vzorce

kde R je atom vodíku nebo organická skupina, R^a je ethericky vázaná organická skupina vázaná na atom kyslíku přes atom uhlíku, B je a P je organická skupina. Avšak 2-aminothiazol-4-yl skupina nebyla identifikována jako R substituent a není žádná zmínka, že P může být N-methylpyrrolidiummethyl (nebo jiný plně nasycený dusík obsahující cyklus, který je připojen na 3-methylovou část molekuly přes atom dusíku a které obsahují další substituent na atomu dusíku. USA patenty č. 3 971778, 4 024 133, 4 024137, 4 064 346, 4 033 950, 4 079 178, 4 091 209,

092 477 a 4 093 803 mají obdobné nároky.

USA patent č. 4 278 793 obsahuje obecné nároky zahrnující značný počet cefalosporinových derivátů obecného vzorce

kde substituenty Ri, Rz, R3, R4, X a A zahrnují obecné definice odpovídajících substituentů sloučenin vzorce I. Avšak v 20 odstavcích definicí různých substituentů, 78 stránkách strukturních vzorců a 225 příkladech není nárok, že A může být N-methylpyrrolidiniummethyl (nebo jiný plně nasycený dusík obsahující cyklus), který je připojen na 3-methylovou část molekuly přes atom dusíku a který obsahuje další substituent na jeho atomu dusíku. Britský patent

č. 1 604 971 je s ním ve shodě a má v podstatě identické nároky. Publikovaná britská patentová přihláška č. 2 028 305 A, i když není formálně příbuzná, obsahuje stejné široké nároky, ale jako substituent A uvádí v příkladech pouze atom vodíku.

Západoněmecký DOS 2 805 655 nárokuje deriváty 7-[ 2- (2-aminothiazol-4-yl )-2- (synj-methoxyiminoacetamido ] cef alo spor lnové kyseliny obecného vzorce

kde RiNH je případně chráněná aminoskupina, R² je atom halogenu nebo případně substituovaný hydroxyl, thiol nebo aminoskuipina a COOR je případně esterifikovaná karboxylové skupina. V patentu je nárokováno, že jestliže R² je aminoskupina, může být disubstituovaná a substituenty spolu s dusíkovým atomem mohou mezi jiným tvořit pyrrolidinovou skupinu. Není však žádný nárok na N-methylpyrrolidiniummethylovou skupinu (nebo jakoukoli jinou kvartérní amoniovou skupinu) a substituent R² nemůže být připojen na polohu 3 přes methylenovou skupinu.

USA patent č. 4 278 671 nárokuje deriváty 71 [ 2- (2-aminothiazol-4-yl )-2- (synj-methoxyimiinoacetamido] cefalosporlnu obecného vzorce

743523 kde R2NH je případně chráněná aminoskupina a R3 je atom vodíku nebo „zbytek nukleofilní sloučeniny“. Výraz „zbytek nukleofilní sloučeniny“ je široce definován a je pak uvedeno, že R³ „může být alternativně kvartérní amoniová skupina“. Jako kvartérní amoniové skupiny jsou nárokovány pyridinium, různě substituované pyridinium, chinolinium, pikolinium a lutidinium. Není žádný návrh, že kvartérní amoniová skupina může být plně nasyceným, dusík obsahujícím heterocyklickým cyklem, který je vázán přes atom dusíku a který obsahuje na svém atomu dusíku další substituent. Britský patent č. 1 581 954 je s ním v souhlase a má v podstatě identické nároky. Ostatní patenty stejných vynálezců, které nejsou formálně příbuzné, mají obdobné nároky a zahrnují USA patenty o. 4 098 888, 4 203 899, 4 205 180 a 4 298 606 a britský patent č. 1 536 281.

USA patent č. 4 168 309 nárokuje deriváty cefalosporinu obecného vzorce

O i!

R~C~C~NH II

N

-i X

COO

Θ

CH

CH,

XJ' '3

COOH kde R je fenyl, thienyl nebo furyl, R^a a R^b jsou na sobě nezávisle atom vodíku, alkyl, cykloalkyl, fenyl, nafityl, thienyl, furyl, karboxyskupina, alkoxykarbonyl nebo kyanoskupina nebo R^a a R^b dohromady s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylidenový nebo cykloalkenylidenový kruh, man jsou 0 nebo' 1 tak, že součet m a n je 0 nebo 1, substituenty Ri, které spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, jsou definovány široce, ale nemohou být mezi jiným nasyceným pětičlenným kruhem. Jako příklad č. 5 je uvedena sloučenina vzorce

Britský patent č. 1 591 439 je analogický a má v podstatě identické nároky. V tomto patentu není zmíněno, že R substituent může být 2-aminothiazol-4-yl nebo že iminosubstituent neobsahuje karboxylovou skupinu.

Předložený vynález se týká derivátů cefalosporinu obecného vzorce I

kde R² je nerozvětvený nebo rozvětvený alkyl obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, allyl, 2-hutenyl nebo 3-butenyl nebo skupina obecného vzorce

R³—C—R⁴

I

COOH kde R³ a R⁴ jsou na sobě nezávisle atom vodíku, methyl nebo, ethyl nebo R³ a R⁴ mohou tvořit s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, cykloalkylidenový kruh, obsahující od 3 do 5 atomů uhlíku a netoxických farmaceuticky vhodných solí a fyziologicky hydrolyzovatelných esterů. Do rozsahu předloženého vynálezu jsou také zahrnuty solváty (včetně hydrátů) sloučenina obecného vzorce I, jakož i tautomerní formy sloučenin vzorce I, například 2-iminothiazolidin-4-yl forma 2-aminothiazol-4-yl-substituentu.

Jak je ze strukturního vzorce I patrné, sloučeniny vzorce I mají „syn“ nebo „Z“ konfiguraci vzhledem k alkoxyimino (nebo alkenyloxyimino) skupině nebo karboxy-substituované alkoxyiminoskupině. Vzhledem k tomu, že sloučeniny jsou geometrickými isomeiry, mohou být přítomna určitá množství „anti“ isomerů. Předložený vynález zahrnuje sloučeniny obecného, vzorce I obsahující alespoň 90 % „syn“ isomerů. Výhodné sloučeniny vzorce I jsou „syn“ isomery, které jsou prosté „anti“ isomerů.

Farmaceuticky vhodné soli sloučenin vzorce I zahrnují anorganické báze, jako jsou soli alkalických kovů (například sodné soli a draselné soli) a soli kovů alkalických zemin (například vápenaté soli), amonné soli, soli organických bází (například soli s triethylaminem, prokainem, fenylethylbenzyl,aminem, dibenzylethylendiaminem a jinými organickými bázemi, které se používají v chemii penicilinů a cefalosporinůj a soli s kyselinami (například soli s kyselinou chlorovodíkovou, bromovodíkovou, mravenčí, dusičnou, sírovou, methansulfonovou, fosforečnou, octovou nebo trifluoroctovou) a jinými kyselinami, které byly již použity v chemii penicilinů a cefalosporinů. Fyziologicky hydrolyzovatelné estery zahrnují acyloxyalkylestery, například (nižší )alkanoyl( nižší) alkylestery, jako je acetoxymethyl, acetoxyethyl, pívaloyloxymethyl apod. Soli hází a estery se mohou tvořit s kteroukoli z karboxylových skupin sloučenin vzorce I.

Sloučeniny vzorce I vykazují značnou antihakteriální aktivitu na různé grampozitivní a gramnegativní bakterie a jsou použitelné pro léčení bakteriálních infekcí u živočichů včetně lidí. Sloučeniny vzorce I se mohou upravovat pro parenterální použití, běžným způsobem za použití známých farmaceutických nosičů a přísad a mohou se aplikovat v jednotkové dávkovači formě nebo, v zásobnících s větším počtem dávek. Směsi mohou být ve formě roztoků, suspenzí nebo emulzí v oleji nebo ve vodných nosičích a mohou obsahovat běžná disperzní, suspenzní nebo stabilizační činidla. Směsi mohou být také ve formě prášku, který se rekonstituuje před použitím, například sterilní nepyrogenní vodou. Sloučeniny vzorce I mohou být také upraveny jako čípky použitím běžných směsí pro čípky, jako jsou kakaové máslo, nebo jiné glyceridy. Sloučeniny podle vynálezu se mohou v případě potřeby aplikovat v kombinaci s jinými antibiotiky, jako jsou peniciliny nebo jiné cefalosporiny.

Při přípravě jednotkových dávkových forem směsi s výhodou obsahují od asi 50 do asi 1 500 mg aktivní složky vzorce I. Dávka pro léčení dospělých lidí se s výhodou pohybuje od asi 500 do, asi 5 000 mg za den v závislosti na frekvenci a způsobu aplikace. Jestliže se aplikují intramuskulárně nebo intravenosně dospělým lidem, pak celková dávka pohybující se od asi 750 do asi 3 000 mg za den v rozdělených dávkách je dostatečná, i když vyšší dávky některých sloučenin mohou být žádoucí v případě infekcí způsobených Pseudomonas.

Výhodné sloučeniny vzorce I jsou ty, kde R² je methyl nebo ethyl nebo R³ a R⁴ jsou na sobě nezávisle atom vodíku nebo methyl. V nejvýhodnějších sloučeninách R² je methyl nebo R³ a R⁴ jsou methyly. V primárním hodnocení účinku sloučenin podle vynálezu se stanoví minimální inhibiční koncentrace (MIC) sloučenin a dvou referenčních sloučenin (cefotaxim a ceftazidim) metodou dvojnásobného postupného ředění agaru v Mueller-Hintonově agaru, u 32 kmenů testovaných organismů v šesti skupinách. Geometrické průměry MIC stanovené u těchto testů jsou uvedeny v tabulkách 1 a 4.

fe

OCH, (Cefotaxim; srovnávací sloučenina)

I

COOH (Ceftazidim; srovnávací sloučenina)

(testované sloučeniny)

Bylo nalezeno, že veškeré testované sloučeniny jsou aktivnější než cefotaxim u skupin (G— )-II a (G—)-III testovaných organismů, přičemž nejvýhodnější sloučenina Ia je význačně aktivnější. Veškeré testované sloučeniny jsou aktivnější než ceftazidim u skupin (G+)-Ia a (G+)-Ib testovaných organismů, přičemž nejvýhodnější sloučenina Ia je význačně aktivnější než ceftazidin u veškerých skupin testovaných organismů s výjimkou (G— )-III, která je poněkud citlivější na ceftazidim.

Absorpce nejvýhodnější sloučeniny Ia a srovnávacích sloučenin (cefotaxim a ceftazidim) byla stanovena u myší po jediné intramuskulární injekci testované sloučeniny (rozpuštěné v 0,1 M fosfátovém pufru; pH 7) v dávce 20 mg/kg. Vzorky krve byly jímány z orbitálních záhybů do heparinízovaných kapilárních trubic a testovány v Mueller-Hintonově médiu za použití Morganella Morganii A-9695 jako testovaného organismu. Hladiny v krvi při různých časových intervalech, hodnoty poločasu (ti_/2) a plochy pod křivkou (AUC) jsou patrné z tabulky 2.

Rovněž tak byly provedeny testy pro identifikaci organismů resistentních na preferované sloučeniny vzorce Ia, cefotaxim a ceftazidim. MIC koncentrace· těchto tří sloučenin na 240 kmenů Enterobacteriaceae byly stanoveny v Mueller-Hintonově médiu a hodnota MIC stejná nebo větší než 8 pro alespoň jednu z testovaných sloučenin byla stanovena jako ukazatel resistentního organismu. Z 240 kmenů 27 'bylo nalezeno jako resistentních na alespoň jednu z testovaných sloučenin. Výsledky, ukazující 3 organismy resistentní na sloučeninu Ia, 15 organismů resistentních na cefazidim a 18 organismů resistentních na cefotaxim, jsou uvedeny v tabulce 3.

TABULKA 1
Geometrický průměr MIC (,ug/ml)	G—)-Ia (5)	(G-)plb (6)	(G—)-II (5)	(G-)-III (6)
Sloučenina	(G+)-Ia (5 kmenů)	(G+)-Ib ( (5)
Ia; R2 = methyl	1,2	3,1	0,025	0,13	0,33	2,8
Ib; R2 = ethyl	1,4	3,1	0,087	0,32	1,0	5,6
Ic; Rz = isopropyl	1,4	3,6	0,35	1,3	3,2	11
Id; R2 = allyl	1,8	3,6	0,53	1,1	2,4	13
Cefatoxim’3’	1,0	2,2	0,015	0,37	4,1	22
Ceftazidim’3’	5,1	12	0,070	1,7	2,6	1,8
(G +) -Ia: Peniclllim-sensitivní S. (G+)-Ib: Penicilliri-resistentní : (G— )-Ia: Cephalethin-sensitivní	'aureus (5 kmenů) S. aureus (5 kmenů) N. coli (2 kmeny),	Kl. pneumoniae	(1 kmen)	a Pr.

mirahills (2 kmeny) (G— )-Ib: Cephalothin-resistentní N. coll (3 kmeny) a Kl. pneumoniae (3 kmeny) [G—)-II: Pr. morganii (1 kmen), Ent. cloacae (2 kmeny) a Ser. marcescens (2 kmeny) (G—)-III: Ps. aeruginosa (6 kmenů) (a) průměr pěti pokusů

TABULKA 2

Hladiny v krvi po intramuskulární aplikaci myším (20 mg/kg)

Sloučenina Hladiny v krvi (jug/ml) ti/₂ ,AUC minuty ipo aplikaci (minuty) (^g/hod/ml)

	10	20	30	45	60	90
la; R2 = methyl(a)	20,7	19,6	13,6	8,8	4	~ 0,9	17	13,5
Cefotaxim(b)	27,8	19,3	13	9,1	4,6	1,2	15	14,9
Ceftazidim(c)	21,5	18,4	14,9	8,7	4,4	~ 0,8	17	13,8

(a) průměr 2 testů (b) 1 test (c) průměr 3 testů

TABULKA 3

Resistence (MIC = 18 ^g/ml) na jednu nebo více testovaných sloučenin z 240 kmenů Enterobacteriaceae v Mueller-Hinton médiu

Organismus Geometrický průměr MIC (jug/ml) počet kmenů la Ceftazidim Cefotaxim

Escherichia coli	1	0,25	32	8
Escherichia coli	1	4	0,5	8
Klebsiella pneumoniae	1	2	16	0,
Enterobacter aerogenes	3	0,25	32	13
Enterobacter aerogenes	1	4	8	32
Enterobacter cloacae	1	0,13	4	8
Enterobacter cloacae	3	0,5	40	50
Enterobacter cloacae	3	1,6	> 63	> 63
Enterobacter cloacae	1	> 32	> 63	> 63
Citrobacter freundii	2	0,35	45	32
Citrobacter species	1	0,03	> 63	32
Próteus vulgaris	1	0,06	8	8
Morganella morganii	. 1	0,06	32	32
Serratia marcescens	1	1	1	16
Serratia marcescens	1	2	8	16
Serratia marcescens	2	2,8	2	11
Serratia marcescens	1	4	8	63
Serratia marcescens	1	8	16	8
Serratia marcescens	1	32	> 63	> 63
celkový počet resistentních kmenů	27	3	15	18

48323

COOH (testovaná sloučenina) TABULKA 4

Geometrický průměr MIC (^g/mlj

Testovaný organismus sloučenina Ie

Sloučenina

Cefotaxim^(a) Ceftazidim^(a| (G+)-Ia (5 kmenů) 14 1,0 5,1 (G+)-Ib (5) 33 2,2 12 (G— )-Ia (5) 0,066 0,015 0,070 (G— )-Ib (6) 0,79 0,35 1,7 (G— )-II (5) 1,2 4,1 2,6 (G— )-III (6) 4,0 22 1,8 (G+)-Ia: Penicillin-sensitivní S. aureus (5 kmenů] (G-l-)-Ib: Penicillin-resistentní S. aureus (5 kmenů) (G— )-Ia: Cephalothin-sensitivní E. coli (2 kmeny), Kl. pneumoniae (1 kmen) a Pr. mirabilis (2 kmeny) (G—)-Ib: Cephalothin-resistentní E. coli (3 kmeny) a Kl. pneumoniae (3 kmeny) (G—)-II: Pr. morgani (1 kmen), Ent. cloacae (2 kmeny) a Ser. Marcescens (2 kmeny) (G— )-III: Ps. seruginosa (6 kmenů) (a) průměr pěti pokusů.

Je patrné, že sloučenina Ie je aktivnější než cefotaxim na testované organismy skupiny (G— )-II a význačně aktivnější než cefotaxim, na testovaný organismus (Ps. aeruginosa) ze skupiny (G—)-ΠΙ. Byla aktivnější než ceftazidim na všechny skupiny gram-negativních testovaných organismů s výjimkou (G—)-III (Ps. aeruginosa), které jsou poněkud citlivější na ceftazidim.

Předmětem předloženého vynálezu je způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I. Existují dva základní postupy pro převádění snadno dostupných výchozích cefalosporinů na jiné cefalosporiny, které mají různé substituenty v polohách 7 a 3. Podle prvého se může nejprve odstranit suhstituent v poloze 7 a nahradit za požadovaný substituční v poloze 7 a pak se zavede požadovaný suhstituent v poloze 3. Alternativně se může nejprve zavést požadovaný suhstituent v poloze 3 a pak se provede záměna, suibstituentu v poloze 7. Sloučeniny vzorce I se mohou připravit kterýmkoli postupem, výhodnější však je zavést nejprve požadovaný suhstituent do polohy 7 a pak zavést požadovaný suhstituent do polohy 3. Výhodný postup je patrný níže v reakčním schématu 1, zatímco alternativní postup je patrný v reakčním schématu 2. Zkratky ,,Tr“ znamenají trityl (trifenylmethyl) skupinu, která je výhodnou skupinou pro· chránění aminoiskuplny. Zkratka ,,Ph“ znamená fenylskupinu. Tak část molekuly —CH(Ph)z je benzhydrylová skupina, která je výhodnou skupinou pro chránění karboxylové skupiny. Reakční schémata 3 a 4 níže ukazují přípravu sloučeniny Ie, kde R³ a R⁴ jsou methyly.

249523 Reakční schéma 1

C

II

N

C00C_zH₅

OH (10

•c- COO li II N

TrHN /7

OR (IV)

TrHN

(V M)

Ν

2. odstranění chránící skupiny

( I)

Reakční schéma 2

P hCH.CQNH —p^í >

o

-Ν'

CbjOy

COOCH(Ph) (Vlil)

PCi_s pyridin

COOCH(Ph), , (IX)

Na.1

PhCHgCONH0

CHU

c.

COOCH(Ph)_z h₃c~n

PhCH^CONH

deacylace (xn v

(xm

TrHN

H^N

(XII í)

249323 Reakční schéma 3

C-COOf-/

COOCHlPhL

Z

HjC CgHj

COOCICH^ (II l<a.') (V)

TrHN

TrHN

1. dicyklohexylkarbodiimid (DCC)

2. (V)

c

N

1. bis ( trimethy 1sllyljacetamid (BSA)

2. (IIIa‘) + PCls

·-{-:^!

Λ a) h₃ccch₃ coocích^

íVís.)

TrHN

C

II

N

O I

WjCCCW₃

CONH

COOCHIPh)

Z.

COOCtCH^ v

C-CONH il N odstranění chránící skupiny ^xo

I h,ccch₅ •3 i ³

COOH

Ύ CH_; ’ Θ coo^

CH f í <2.)

Reakční schéma 4

PhCH^CONH —li'

CH_tOH

COOCH(Ph)₂

PC4_S pyrbd.Lh p hCH^CONH

(I ) (V Ní) (IX)

Ί9323

PhCH^CONH-

CH^I COOCH(Ph), (X)

Ph CH^CONH

N

-A

Θ

N

fxn ^Hz^N

Ί’·Ι·4·Λ l —’N\/

ThHN S

CO OCHtPh). d.42.A.cyla-ce>

'CH,

COOCH(Ph), (II lal DCC

CONH h$ccch₃

CH,

CH,

CH, (XII)

COOCHfPht (Vila.) ιΘ

CH,

COOCÍCH^ odstranění chránící skupiny

Ν -_χzj c

II

N •conh

H_kN o

H^CCCH^

COOH

O'

T '%~^rj coo f la,)

CH,

I když výše uvedená reakční schémata ukazují výhodné vícestupňové postupy pro přípravu sloučenin vzorce I, rozumí se, že ostatní výchozí materiály a postupy se mohou použít pro přípravu meziproduktů, použitých v klíčových stupních každého reakčního schématu. Tak klíčovým stupněm v reakčním schématu 1 je reakce sloučeniny vzorce VII s N-methylpyrrolidinem. Sloučenina VII se sama může připravovat jinými postupy. Obdobně klíčovým stupněm v reakčním schématu 2 je acylace sloučeniny

XII sloučeninou IV. Obě sloučeniny XII a IV se mohou připravit jinými postupy.

Klíčovým stupněm v reakčním schématu 3 je reakce sloučeniny Via s N-methylpyrrolidinem. Sloučenina Via se sama může připravit jinými postupy. Obdobně klíčovým stupněm v reakčním schématu 4 je acylace sloučeniny XII sloučeninou IIa‘. Jak sloučenina XII tak lila* se mohou připravit jinými postupy.

Předmětem předloženého vynálezu je způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I

kde R² je nerozvětvený nebo rozvětvený alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, allyl, 2-butenyl nebo 3-butenyl nebo skupina vzorce r3___c_r4

COOH kde R³ a R⁴ jsou na sobě nezávisle atom vodíku, methyl nebo ethyl nebo R³ a R⁴ spolu s atomem uhlíku, na který jsou připojeny, mohou tvořit cykloalkylidenový kruh obsahující od 3 do 5 atomů uhlíku a netoxiokých farmaceuticky vhodných solí, fyziologicky hydrolyzovatelných esterů a solvátů, vyznačený tím, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce XIV

B*HN

II

C-c —

Ί

(XlV) skupinu, s N-methylpyrrolidinem za vzniku sloučeniny obecného vzorce XV kde R² má význam uvedený výše, B¹ je běžná skupina chránící karboxylovou skupinu a B² je běžná skupina chránící amino-

načež se běžnými způsoby odstrany všechny chránící skupiny, nebo se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce XlVa

O

cooe³ kde R³ a R⁴ mají význam uvedený výše, B¹ a B³ jsou běžné skupiny chránící karboxyl a B² je běžná skupina chránící aminoskupinu, s N-methylpyrrolidinem za vzniku sloučeniny obecného vzorce XVa

^CH3 načež se běžným způsobem odstraní všechny chránící skupiny.

Reakce se provádí v nevodném organickém rozpouštědle, jako je methylenchlorid, chloroform, ethylether, hexan, ethylacetát, tetrahydrofuran, acetonitril apod. nebo ve směsích těchto rozpouštědel. Reakce se běžně provádí při teplotě od asi —10 °C do asi +50 °€, s výhodou při teplotě místnosti. Pro reakci se používá alespoň jeden mol N-methylpyrrolidinu na mol sloučeniny XIV nebo XlVa, s výhodou se používá od asi 50 % do 100 % přebytku N-meťhylpyrrolidinu.

Skupiny chránící karboxyl, které jsou vhodné píro použití jako substitueinty B¹ a B³ ve výše uvedené reakci, jsou odborníkům dobře známé a zahrnují arylalkylskupiny, jako je benzyl, ρ-methoxybenzyl, p-nitrobenzyl a difenylmethyl (henzhydryl J, alkylskupiny, jako je terc.butyl, halogenalkyl, jako je 2,2,2-trichlorethyl, a jiné karboxyl chránící skupiny popsané v literatuře, například v britském patentu č. 1 399 086. S výhodou se používají skupiny chránící karboxyl, které se snadno- odštěnují působením kyseliny. Zejména výhodnými skupinami, chránícími karboxyl jsou benzhydrylové a terc.butylové skupiny.

Skupiny chránící aminoskupinu, které jsou vhodné pro použití jako substltuenty B², jsou také známé z literatury a zahrnují tritylovou skupinu -a acylové skupiny, jako· je chloracetyl. Skupiny chránící aminoskupinu, které se snadno odstraňují kysele, jako je tritylskupina, jsou skupiny výhodné.

Příprava 1

Λ

S'

COOC^Hs

OR^Z (lil)

Ethyl- (Z) -2-methoxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-yl Jacetát (Ha)

Směs e thy 1- (Z) -2-hydroxyimino-2- (2-tritylamino-tbiazol-4-yl),acetátu (II) (5,00 gramů, 10,9 mmolu), CH3I (2,04 ml, 32,8 mmolu) a KaCOj (4,54 g, 32,8 mmolu] v bezvo18 dém dimethylsulf oxidu (100 ml) se míchá při teplotě místnosti přes noc a pak se naleje do vody (250 ml). Vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje vodou a vysuší. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (5, 15 g, kvantitativní výtěžek). T. t. 115 °C (rozkl.).

NMR: S CDCb, ppm:

1,32 (3H, t),

3,98 (3H, s),

4,30 (2H, q),

6,42 (1H, S),

7,2 (1H, m),

7,25 (15H, s).

Sloučeniny Illb, IIIc a Illd se připraví obecným postupem uvedeným výše, ale náhradou methyljodidu za příslušný jodid.

Sloučenina	R2	Výtěžek (%)	T. t. (°C)	Literatura'0 t. t. (°Cj
lila	methyl	100	115 (rozkl.)	asi 120 (rozkl.)
Illb	ethyl	67	97 až 98	*
IIIc	isopropyl	26	51 až 55	*
Illd	allyl		*	*

* ester byl hydrolyzován bez izolace < Tetrahedron, 34, 2233 (1978).

C· ~~ CO O H >!

rx - - , í?

(Z) -2-methoxyimino-2- (2-tritylamínothiazol-4-yl)octová kyselina (IVa)

Ethylester lila připravený postupem podle přípravy č. 1 (6,00 g, 12,7 mmolu) v ethanolu (120 ml) se nechá reagovat s 2N NaOH (12,7 ml) při teplotě místnosti přes noc. Reakční směs se upraví na pH 8 přidáním práškového suchého ledu, načež se rozpouštědlo odpaří ζ-a sníženého tlaku. Odparek se rozpustí ve vodě (100 ml) a roztok se okyselí 1N kyselinou chlorovodíkovou na pH 2 a pak se extrahuje ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty se promyjí nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší a odpaří. Odparek se krystaluje ze směsi ethylacetátu a hexanu a získá se 5,56 g (výtěžek 98 %) sloučeniny uvedené v nadpisu. T. t. 138 až 143°C (rozkl.).

NMR: 5 CDCb, ppm:

3,89 (3H, s),

6,52 (1H, s),

7,2 (15H, s).

Sloučeniny IVb, IVc a IVd se připravují obecným postupem uvedeným výše.

Sloučenina R² Výtěžek (%) T.t. (°C, rozkl.) Literatura'⁰

t. t. (°Ό, rozkl.)

IVa	methyl	98	138 až 143	asi 140
IVb	ethyl	85	140 až 145	neuvedeno
IVc	isopropyl	85	166 až 169	asi 170
Illd	allyl	66	170 až 178	asi 170

⁽¹⁾ Tetrahedron, 34, 2233 (1978).

Příprava 3

Benzhydryl-3-hydroxymethyl-7-fenylacetamido-3-cefem-4-karboxylát (VIII)

K míchané suspenzi fosfátového pufru (pH 7, 162,5 ml) a pšeničných otrub (20 g, suchých) se při teplotě místnosti najednou přidá sodná sůl 7-fenylacetamidocefalosporanové kyseliny (5 g, 12,1 mmolu). Postup reakce se sleduje vysokotlakou kapalinovou chromatografii až do úplného průběhu hydrolýzy (5 hodin). Suspenze se pak filtruje, otruby se oddělí a filtrát se pro extraktivní esterifikaci ochladí na 5 až 10 °C. K ochlazenému roztoku se přidá methylenchlorid (32 ml), pak 0,5 M roztok difenyldiazomethanu v methylenchloridu (24 mlj. Přidáním 28 % kyseliny fosforečné se pak pH upraví na 3,0. Po jedné hodině se reakční směs nechá ohřát na 20 °C. Pomalu se přidává heptan (56 mlj a vzniklá krystalická sloučenina uvedená v nadpisu se izoluje filtrací. Výtěžek sloučeniny uvedené v nadpisu 3,0 g (50 %).

Příprava 4

K suspenzi PCls (8,3 g, 40 mmol) v dichlormethanu (100 ml) se přidá pyridin (3,2 g, 40 mmolůj a směs se míchá 20 minut při 20 °C. Ke směsi se za míchání najednou přidá benzhydryl-3-hydroxymethyl-7-fenylacetamido-3-cefem-4-ka'rboxylát, připravený postupem podle přípravy 3 (5,1 g, 10 mmolůj, při teplotě — 40^CC. Směs se míchá při —10 °C 15 minut a pak se nechá stát 7 hodin ipři —10 °C až —15 °C. K ochlazenému roztoku (—20°C) se přidá propan-1-diol (10 mlj a směs se nechá stát při —20° Celsia 16 hodin a pak se míchá 20 minut při teplotě místnosti. Vzniklý roztok se promyje ledovou vodou (2 x 20 ml), nasyceným vodným roztokem chloridu sodného· (10 ml), vysuší síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu. Gumovitý odparek (12 g) se rozpustí •ve směsi CHCI3 a n-hexanu (2:1) a chromatografuje na koloně silikagelu (200 gj za použití stejného rozpouštědla jako elučního činidla. Frakce obsahující sloučeninu uvedenou v nadpisu se odpaří ve vakuu a odparek se rozmělní v n-hexanu a získá se sloučenina uvedená v nadpisu (2,1 g, 51 %), t. t. > 110 °C (rozkl.j.

IČ: v KBr

400, 2 800, 1 785, 1 725 cm“¹.

v . /1 max

265 nm(eíl 160).

NMR: Ópp^Mm^s°'^d“ + CDCb: 3,69 (2H, sj,

4,43 (2H, sj,

5,09 (1H, d, J = 4,5 Hz),

5,24 (1H, d, J = 4,5 Hz),

6,87 (1H, sj,

7,3 (10H, m).

7,3 (10, mj.

Příklad 1

7- [ (Z J -2-methoxyimino-2- (2-aminothiazol-4-y 1) acetamido )-3-(( 1-methyl-l-pyrrolidinium jmethyl] -3-cefem-4-karboxylát (Ia)

A. Benzhydryl-3-chlormethyl-7- [ (Z) -2-imethbxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-yl) acetamido ] -3-cefem-4-karboxylát (Via¹)

Benzhydryl-7-amino-3-chlor.methyl-3-cefem-4-karhoxylát připravený postupem podle přípravy 4 (2,29 g, 5,52 mmolu) v CH3CN (57 mlj se nechá reagovat s bis(trimethylsilyljacetamidem (BSA, 4,09 ml,

16,6 mmolu) při teplotě po dobu 50 minut a získá se čirý roztok. K tomuto roztoku se přidá roztok chloridu kyseliny, připravený z (Z) -2-meth'Oxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-yl) octové kyseliny (IVa) (2,04 g, 4,60 mmolu) a PCls (1,15 g, 5,52 mmolu) v methylenchloridu (20 ml). Směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti, naleje se do studené vody (200 ml) a extrahuje se ethylacetátem (3 x 100 ml). Spojené extrakty se promyjí vodným roztokem chloridu sodného, vysuší a odpaří. Zbylý sirup (4 g] se chromatografuje na 'koloně silikagelu (150 gramů) a eluuje se postupně směsí 10 : 1 a 3 : 1 toluenu a ethylacetátu. Frakce obsahující požadovanou sloučeninu se spojí, odpaří a získá se 2,61 g (68 °/o) sloučeniny Via ve formě amorfního prášku.

NMR: 5 CDC13, ppm:

3,50 (2H, sj,

4,02 (3H, sj,

4,33 (2H, sj,

4,98 (1H, d)

5,87 (1H, q),

6,65 (1H, sj,

6,90 (1H, s),

7,3 (25H, m).

B. Benzhydryl 3-jodmethyl-7-[ (Z j-2-methoxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-yl jacetamido]-3-cef em-4-karboxylát (VIIa‘j

Směs 3-chlormethylderivátu (Vlaj (1,50 gramu, 1,79 mmolu) a Nal (1,34 g, 8,93 mmolu) v methylethylketonu (30 ml) se míchá jednu hodinu při teplotě místnosti. Po odpaření rozpouštědla se odparek rozpustí v ethylacetátu (100 mlj a promyje vodou, vodným roztokem NazSžOs a vodným chloridem sodným. Vysušením a odpařením se získá sloučenina Vila' (1,47 g, 89 procent] ve formě amorfního prášku.

243523

NMR: δ CDCL·, ppm:

3,55 (2H, ABq),

4,OP (3H, s),

4,25 (2H, s),

4,97 (1H, d),

5,80 (1H, q),

6,65 (1H, s),

6,90 (1H, s),

7,3 (25H, m).

C. 7-[ (Z)-2-methoxyimlno-2-(2-aminothiazol-4-yl) acetamido )-3-((1-methyl-1-ipyrrolidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát (la)

Směs Vila¹ (4,5 g, 4,83 mmolu) a N-methylpyrrolidinu (0,65 ml, 6,28 mmolu) v CH2CI2 (45 ml] se míchá 20 minut při teplotě místnosti. Ke směsi se přidá ether (300 mililitrů) a oddělí se kvartérní sůl chráněného cefalosporinu, která se odfiltruje a zpracuje s 90% kyselinou trifluoroctovou (40 ml) jednu hodinu při teplotě místnosti. Směs se pak odpaří za sníženého tlaku při teplotě nižší než 20 ^C|C. Odparek se rozmělní s etherem a získá se sůl sloučeniny la s trifluoroctovou kyselinou (2,40 g), která se rozpustí v methanolu (5 ml) a nechá reagovat s 1 M roztokem sodné soli 2-ethylhexisnové kyseliny v ethylacetátu (8 ml) při teplotě místnosti po dobu 30 minut. Po přidání ethylacetátu (100 ml) se sraženina (1,94 g) odfiltruje. Vysokotlakou kapalinovou chromatografií bylo nalezeno, že surový produkt je 7 % a obsahuje v poměru 1 : : 8 A³ a A² isomer. Čištění produktu vysokotlakou kapalinovou chromatografií bylo opakováno třikrát (Líchrosorb RP-17, 8 x x 300 mm), eluce 50% vodný methanol nebo 0,01 M amoniumfosfátový pufr (pH 7,2) obsahující 5% methanol a získá se 35 mg (1,5 procenta) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bezbarvého prášku. Nalezená čistota (vysokotlaká kapalinová chromatografie) 90 %. T. t. 150 °C (rozkl.).

IČ: ríX cm^-1:

770, 1 660, 1 620.

_Ttt7 > fosfátový pufr pH? , _Ί

UV: λ _mi,_x nm (ε):

235 (16 200), 258 (15 400)..

NMR: á^D3° ppm:

2,31 (4H, m),

3,08 (3H, s),

3,63 (4H, m),

4,09 (3H, s),

5,43 (1H, d, J = 4,8 Hz),

5,93 (1H, d),

7,08 (1H, s).

Příklad 2

7- [ (Z) -2-methoxyimino-2- (2-aminothiazol-4-yl) acetamido )-3-(( 1-methyl-l-pyrr 0lidinium ]methyl] -3-cefem-4-karboxylát (la)

K míchanému roztoku 20,4 g (21,9 mmolu) Vila¹ v 150 ml bezvodého methylenchlo·ridu se najednou přidá 2,42 g (28,5 mmolu) 1-methylpyrrolidinu při teplotě místnosti. Směs se míchá 5 minut a pak naleje za intenzivního míchání do· 1000 ml etheru. Vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje etherem (5 x 30 ml) a vysuší ve vakuu. Získá se 19,3 g chráněného produktu ve formě světle žlutého prášku.

τ Λ ΚΒΓ _ 1

IC: v _lliax cm h

400, 1 780 (s), 1 740, 1 075, 1 530.

Chromatografie na tenké vrstvě: směs ethanol-CHCL· (1:3), Rf = 0,30 (Rf = 0,95 pro VIl‘a).

Pevný podíl se rozpustí v 185 ml směsi trifluoroctové kyseliny a vody (99 : 1), reakční směs se míchá jednu hodinu při teplotě místnosti a zahustí se na asi 30 ml při teplotě nižší než 10 °C. Koncentrát se naleje za intezívního míchání do 1 000 ml etheru a vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje etherem (5 x 40 ml) a vysuší se ve vakuu. Získá se 10,6 g světle žlutého prášku. Prášek se rozpustí v 20 ml methanolu a roztok se filtruje. K filtrátu se přidá 45 ml 0,8 M sodné soli ethylhexanové kyseliny v ethylacetátu. Vzniklá suspenze se naleje d>o 400 ml ethylacetátu a filtrací se získá 8,08 g pevné látky, která je směsí sloučeniny uvedené v nadpisu a odpovídajícího A²-isomeru (A³/A² = 1:8) (podle vysokotlaké 'kapalinové chromatografie, Lichrosorb RP-18 10- až 15% methanol v 0,01 M fosfátového pufru, pH 7). Druhá dávka z 28,9 g (31,0 mmolu) VIIa‘ poskytla 16,0 g surového produktu (A³/A² = 1:8). Izolace požadovaného AMsomeru ze spojených surových produktů (24,08 g) použitím preparativní vysokotlaké kapalinové chromatografie (systém 500, Watera Associates, Prep PAK 500/Cie, 5- až 10% CH3OH) poskytla 769 mg sloučeniny la.

Příklad 3

7- [ (Z) -2-methoxyimino-2- f 2-/2-aminothiazol/-4-yl) acetamido ] -3- [ (1-methyl-1-pyrr olidinium) methyl) -3-cef em-4-karboxylát (la)

Byla provedena série pokusů pro stanovení efektu rozpouštědla, množství rozpouštědla a reakční doby na výtěžek sloučeniny la a na poměr A³/A² v reakčním produktu. Obecný postup byl následující.

K suspenzi 3-jodmethylderivátu Vila¹ (45 miligramů, 0,048 mmolu) v uvedeném množství v uvedeném rozpouštědle byl přidán roztok N-methylpyrrolidinu (0,01 ml, 0,087 mmolu) v etheru (0,1 ml) a směs se míchá při teplotě místnosti po uvedenou dobu. Reakční směs se zředí etherem (5 ml) a vznik249523 lá sraženina se odfiltruje a smísí s 90% trifluoroctovou kyselinou. Směs se míchá jednu hodinu a pak odpaří k suchu za sníženého tlaku při teplotě pod 20 °C. Poměr Δ³/Δ² v získaném produktu se stanoví vysokotlakou kaipalinouvou chromatografií (Lichrosorb RP-18, mobilní fáze, 0,01 Mamoniumfosfátový pufr (pH 7,2 obsahující 15 % CHsOH, retenční čas Δ³ = 6,60 minuty, Δ² 5,56 minuty). Výtěžek produktu a poměr A³/A² isomerů pro každý ipokus je uveden níže.

Pokus č.	Rozpouštědlo	Poměr Vila (g) k rozpouštědlu (ml)	Reakční doba (min.)	Výtěžek (%)	Poměr A3/A2
1	CH2CI2	1 : 20	15	73	1/8
2	CH2Cl2-ether (1/10)	1 : 100	15	25	4/1
3	ethylacetát-ether (1/10)	1: 100	15	27	4/1
4	ethylacetát-ether (1/10)	1 : 100	60	64	2/1
5	ether	1 : 100	15	31	6/1
6	ether	1 : 100	60	62	3/1
7	ether	1: 60	15	55	3,5/1
8	ether	1: 60	60	82	1/1
říklad	4	B. Difenylmethyl-7-[ (Z)-2-ethoxyimino-2-

7- [ Z (2-ethoxyimino-2- (2-aminothiazol-4-yljacetamido ]-3- [ (1-methyl-l-pyrrolidinium jmethyl ] -3-cef em-4-kairboxylát (lb)

A. Benzhydryl-3-chlormethyl-7- [ (Z) -2-ethoxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-y 1 jacetamido ] -3-cefem-4-karboxylát (VIb)

K roztoku (Z)-2-ethoxyimino-2-(2-tritylaminothiazol-4-yl) octové kyseliny (IVbj (1,095 g, 2,4 molu) v dichlormethanu (20 mililitrů) se přidá chlorid fosforečný (500 miligramů). Po jednohodinovém míchání ipfi teplotě místnosti se směs najednou přidá ik ledem ochlazenému roztoku sloučeniny V (1,083 g, 2,4 mmolu) a his(trimethylsilyl)acetamidu (1 ml) v dichlormethanu (20 ml). Po půlhodinovém míchání se reakční směs naleje do 10% vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (200 ml) a extrahuje se chloroformem (100 ml). Extrakt se promyje vodou, vysuší síranem hořečnatým a odpaří za sníženého tlaku.

Odparek se chromatografuje na koloně silikagelu. Elucí chloroformem se získá sloučenina VIb ve formě amorfního prášku 1,76 g (86 %).

NMR: S CDCb, ppm:

1,40 (3H, t, CH2CH3),

3,53 (28H, ABq, 2-CHz),

4,37 (2H, a, —CH2CI),

4,60 (2H, q, —CH2CH3),

4.90 (IH, d, 6-H),

5,89 (IH, d, 7-H),

6,88 (IH, s),

6,88 (IH, s, thiazol-H),

6.91 (IH, s, benzhydryl-CH).

- (2-tritylaminothi azol-4-yl jacetamido ] -3-jodmethyl-3-icefem-4-kar^lboxyláit (Vllb)

Směs VIb (1,07 g, 1,25 mmolu j a Nal (562 miligramů, 2,75 mmolu) v acetonu (20 ml) se míchá jednu hodinu. Směs se filtruje a filtrát se naleje do vody a extrahuje ethylacetátem. Organická fáze se postupně promyje 5% vodným roztokem Na2SzO3, vodou a nasvceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpařením se získá 1,04 g (89 %) sloučeniny Vllb.

NMR: <Γ^1κ’^ΐ! ppm:

3,55 (2H, q, 2-CHz),

4,27 (2H, s, CH2—I),

5,02 (IH, d, 6-H),

5,87 (IH, d, 7-H),

6,68 (IH, s, thiazol-H),

6,93 (IH, s, benzhydryl-CH).

C. 7-{[ Z ]-2-ethoxyimino-2-(2-aminothiazol-4-yl)-acetamldo}-3-((1-methyl-l-pyrr olidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát (lb)

Směs Vllb (333 mg, 0,35 mmolu) a N-methylpyrrolidinu (60 mg. 0.7 mmolu v CH2CI2 5 ml) se míchá 0,5 hodiny při teplotě místnosti a pak se odpaří ve vakuu. Odparek se promyje etherem a rozpustí v 90procentní kyselině trifluoroctové. Po stání 0,5 hodiny při teplotě místnosti se směs zahustí za sníženého tlaku. Ke koncentrátu se ipřidá ether, aby se oddělil kvarternizovaný produkt, který se pak odfiltruje a rozpustí v malém množství methanolu. Roztok se chromatografuje na HP-2 koloně (40 ml). Elucí 30% vodným methanolem a následu249523 jící lyofilizací se získá 0,062 g směsi Δ² a Δ³ isomeru (Δ² : Δ³ = 5:1). Směs se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografii (Lichrosorb RP-18, 8 x 300 mm, 15% methanol) a požadovaný Δ³ isomer (Ib) se izoluje ve formě světle žlutého iprášku, 4,9 mg (2,7 %).

UV: λ “^výpuri'^I,H7nm (ε):

235 (15 000), 258 (14 000).

NMR: ó^Il2° ppm:

1.43 (3H, t),

2,33 (4H, m), ‘

3,10 (3H, S),

3,64 (4H, m),

4,36 (2H, q),

5.44 (1H, -d),

5,95 (1H, d),

7,08 (1H, s).

Příklad 5

7- [ (Z) -2- (2-propoxyimino) -2- (2-aminothiazol-4-yl) acetamido ] -3- [ (1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl ]-3-cefem-4-karboxylát (Ic)

A. Dífenylmethyl-3-chlormethyl-7-[ (Z)-2- (2-ipropoxyimino )-2-( 2-trity laminothiazol-4-yl) acetamido ] -3-cef em-4-karboxylát (Víc)

Směs (Z) -2- (2-propoxyimino )-2-( 2-trity 1arnino-thiazol-4-yl)cctové kyseliny (IVc) (707 mg, 1,5 mmolu) a chloridu fosforečného (344 mg, 1,65 mmolu) v dichlormethanu (14 ml) se míchá při teplotě místnosti jednu hodinu -a pak se naleje do roztoku sloučeniny V (677 mg, 1,5 mmolu) a bis(trimethylsilyljacetamidu (1,1 ml, 4,5 mmolu) v ‘dichlormetihanu (15 ml). Reakční směs se míchá 30 minut ipři teplotě místnosti, zředí se ethylacetátem (200 ml) a vodou (3 x x 100 ml), vysuší síranem sodným a odpařením se získá 1,4 g (100 %) sloučeniny Víc).

IC: v max cm :

360, 3 020, 3 060, 2 960, 1 785, 1 725,

680, 1 520, 1 500, 1 450, 1 375, 1 300,

250, 1 160, 1 160, 1 090, 1 010, 990,

840, 740, 700.

UV: λ nm (ε):

240 (24 600), 260 (20 700).

NMR: ó^CDCl3 ppm:

1.35 (6H, d, I = 6 Hz),

3,50 (2H, s),

4.35 (2H, s),

4,58 (1H, m, J = 6 Hz),

5,00 (1H, d, J = 4,5 Hz),

5,91 (1H, d-d, J = 4,5, 9 Hz, d, D2O,

J = 4,5 Hz),

6,68 (1H, s),

6,88 (1H, s),

7,25 (25H, s).

B. Difenylmethyl-3-jodmethy 1-7-( (Z)-2- (2-propoxyimino) -2- (2-tr itylaminothiazol-4-acetamido ] -3-cef em-4-karboxylát (Vile)

Směs sloučeniny Víc (500 mg, 0,55 mmolu) a jodidu sodného (248 mg, 1,66 mmolu) v acetonu (10 ml) se míchá 50 minut při teplotě místnosti. Po odpaření se odparek rozpustí v ethylacetátu (15 ml), postupně promyje 10% vodným roztokem thiosíranu sodného (10 ml), vodou (10 ml) a vodným roztokem chloridu sodného (10 ml), vysuší síranem sodným a odpařením se zís-

ká 494 mg (90 %) nadpisu (Vilo).	sloučeniny uvedené
IČ: Umax cm-1: 3 360, 3 040, 3 020, 1 680, 1 600, 1 520, 1 300, 1 230, 1 150, 900, 840, 750, 700.	2 960, 1 500, 1115,	1 785, 1 450, 1 080,	1 720, 1 370, 990,
UV: Λ n'xH nm (ε): 240 (24 900), 260 (19 400).
NMR: ór;DCk ppm: 1,30 (6H, d, J = 6 Hz),

3,37 a 3,70 (po 1 H, d, J = 16 Hz),

4,22 (2H, s),

4,55 (1H, m, J = 6 Hz),

4,95 (1H, d, J = 4,5 Hz),

5,83 (1H, .d-d, J = 4,5 a 9 Hz, d D2O), 6,66 (1H, s),

6,87 (1H, s),

7,25 (25H, s).

C. 7- [ (Z) -2- (2-propoxyimino )-2-( 2-aminothiazol-4-yl) acetamido 1-3-(( 1-methyl-1-pyrrolidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát (Ic)

Směs sloučeniny Vile (545 mg, 0,55 mmolu) a 1-methylpyrrolidinu (70 mg, 0,82 mmolu) v dichlormethanu (10 ml) se míchá 30 minut při teplotě místnosti a zředí etherem (100 ml). Vzniklá sraženina se. odfiltruje. Roztok sraženiny v 90% trifluoroctové kyselině (4,5 ml) se míchá 30 minut při teplotě místnosti, načež se odpaří ve vakuu. Odparek se rozmělní etherem a získá se 317 mg surového produktu, který se chromatografuje na HP-20 koloně (50 ml), eluuje směsí voda (500 ml) a 30 % CH3OH (500 ml). Eluát 30% methanolem se zahustí a lyofilizuje. Získá se tak 109 mg směsi Δ² a Δ³ isomerů (Δ²/Δ³ = 6 :1). 100 mg této směsi se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografii (Lichrosorb RP-18, 15 %

MeOH a získá se 5 mg (3 %) požadované sloučeniny Ic.

UV: λ £^Hax^7pufr nm (_ε)_:

236 (15 100), 252 (14 600).

NMR: A¹⁾²⁰ ppm:

1,42 (6H, d, J = 6 Hz),

2,33 (4H, s),

3,10 (3H, s),

3,65 (4H, s),

3,83 a 4,23 (po 1H, d, J = 17 Hz),

5,45 (1H, d, J = 4,5 Hz),

5,95 (1H, d, J = 4,5 Hz),

7,05 (1H, s).

Příklad 6

7- [ (Z)-2-allyloxyimino-2- (2-aminothiazol-4-yl jacetamido ] -3- [ (1-methyl-l-pyrr olidinium) methyl ] -3-cef em-4-ikarboxylát (Id)

A. Benzhydryl-7-[ (Z)-2-allyloxyimino-2- (2-trity laminofihiazol-4-yl) acetamido ] -3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylát (Vid)

K suspenzi sloučeniny V (1,35 g, 3 mmoly) v methylenchloridu (20 ml) se přidá bis-(trimethylsilyl)acetamid (1,1 ml, 4,5 mmolu) a směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti, až se získá čirý roztok. Směs (Z) -2-allyloxyimino-2- (2-trity laminothiazol-4-yl) octové kyseliny (IVd) (1,40 g, 3,0 mmoly) a chloridu fosforečného (690 mg,

3,3 mmolu) v methylenchloridu (20 ml) se míchá 15 minut při teplotě místnosti a najednou se naleje do roztoku trimethylsilylované sloučeniny V. Směs se míchá 20 minut při teplotě místnosti a zředí se ethylacetátem (200 ml), promyje se vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vody, vysuší se a odpaří za sníženého tlaku. Olejovitý zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu (Wako-gel, C-200, 30 gj. Kolona se eluuje chloroformem a frakce obsahující požadovaný produkt se spojí. Odpařením za sníženého tlaku se získá sloučenina uvedená v nadpisu (Vid) ve formě amorfního prášku, výtěžek 2,32 g (89 %). T. t. 100 až 115°C (rozklad).

IC: v max cm *

990, 1 790, 1 730, 1 680, 1 530, 1 380,

250, 1 160, 1 020.

NMR: ó^rDCl5 ppm:

3,50 (2H, 2-H),

4,32 (2H, 3-CH2),

4,6 až 6,1 (7H, m, CHzCH=CH2 a 6,7-H),

6,70 (1H, s, thiazolové —Hj,

6,90 (1H, s, PI12CH),

7,1 až 7,6 (30H, m, fenylové protony). Analýza: pro C48H40N5O5S2CI. 1/3 CHCI3: vypočteno:

64,05 °/o C, 4,45 % H,7,73 ,% N, 7,08 % S, 7,82 % Cl, nalezeno:

63,13, 63,99 % C, 4,61, 4,64 % H,

7,50, 7,30 % N, 6,85, 6,95 % S,

7,55, 7,46 % Cl.

B. Benzhydryl-7-[ (Z)-2-allyloxyimino-2- (tritylaminothiazol-4-yl jacetamido ] -3-jodmethyl-3-cef em-4-karboxylát (Vild)

Směs sloučeniny Vid (2,30 g, 2,65 mmolu) a jodidu sodného (2, g, 131,3 mmolu) v acetonu (15 ml) se míchá jednu hodinu při teplotě místnosti a pak se odpaří za sníženého tlaku. Roztok olejovitého· zbytku v ethylacetátu (200 ml) se promyje 10% thiosíranem sodným a vodou, odpaří se za sníženého tlaku a ve formě amorfního prášku se získá sloučenina Vild, která se použije v následujícím stupni bez dalšího čištění. Výtěžek 2,52 g (99 %).

C. 7- [ (Z) -2-allyloxyimino-2- (2-aminothiazol-4-yl jacetamido ] -3- [ (1-methyl-1-pyrr olidinium) methyl)-3-cef em-4-karboxylát (Id)

Směs sloučeniny Vild (478 mg, 0,5 mmolu) a N-methylpyrrolidinu (0,05 ml, 0,5 mmolu) v methylenchloridu (5 ml) se mí'chá 20 minut při teplotě místnosti, zředí se etherem (50 ml) a vysráží se tak kvarternizovaný produkt (výtěžek 500 mg). Směs kvarternizovaného produktu a trifluoroctové kyseliny (2 ml) se nechá stát při teplotě místnosti 1,5 hodiny, zředí se etherem, vysráží se tak surová sůl produktu s trifluoroctovou kyselinou (výtěžek 265 mg), která se chromatograf a je na koloně HP-20 (1,8 x 18 cm). Kolona se eluuje vodou a 30% vodným methanolem. Methanolický eluát se odpaří za sníženého tlaku a odparek se lyofilizuje a získá se tak amorfní prášek (výtěžek 124 mg), který obsahuje požadovaný produkt (17%) a odpovídající A^zisomer (83 %). Směs se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografii (Lichrosorb RP 18; 0,01 Μ NH4H2PO4 (pH 7): CH3OH = 85 : 15). Eluát se okyselí na pH 3 zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a chromatografu je se na koloně HP-20 (1,8 x 10 cm). Kolona se eluuje vodou a pak 30% vodním methanolem. Methanolický eluát se odpaří za sníženého tlaku a zbytek se lyofilizuje. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (Id) ve formě amorfního prášku (výtěžek 13 mg, 5,1 %). T. t. 155 °C (rozklad).

T?Ý KBr —1

IC: v max cm h

600—2 800, 1 770, 1 670, 1 610, 1 530,

200.

UV: λ SV^puIr nm (ε):

235 (16 600), 253 (15 600).

NMR: δ^1,30 ppm:

2,1 až 2,5 (4H, m, pyrrolidinové —H),

3.10 (3H, s, NCH₃),

3,4 až 3,8 (4H, m, pyrrolidinové — H),

5.95 (1H, d, 4 Hz, —H),

7.10 (1H, s, thiazolové —Hj.

Přiklad 7

7-(2-(2-aminothiazol-4-yl)- (Z )-2- (2-karboxyprop-2-oxyiminO') -acetamido ] -3-[ (1-methyl-l-pyrrolidinium )methyl-3-cefem-4-karboxylát (Ie j

A. Benzhydryl-3-chlormethyl-7-[ (Z)-2- (2-t-butoxykar bonylpr op-2-oxyimino-2- (2-tritylaminothiazol-4-yl) acetamido ] -3-cefem-4-karboxylát (Va)

Postup 1

Směs (Z'j -2- (2-ter c.butoxykarbonylpr op-2-oxyimino) -2- (2-tritylamínothiazol-4-yljoctové kyseliny (lila*) (1,94 g, 3,6 mmolu), DDC (742 mg, 3,6 mmolu) a N-hydroxybenztriazolu (486 mg, 3,6 mmolu) v tetrahydrof uranu (45 ml) se míchá 45 minut při teplotě místnosti, přičemž dochází k vylučování dicyklohexyl-mocoviny. Dicyklohexylmočovina se odfiltruje a filtrát se smísí se sloučeninou vzorce V (1,5 g, 3,6 mnioluj. Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a pak odpaří ve vakuu. Zbylý olej se rozpustí v chloroformu (20 ml), promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří k suchu. Odparek 3,9 gramu se rozpustí ve směsi n-hexanu a chloroformu (1 : 2] a proleje se ve stejné směsi rozpouštědel sloupcem silikagelu (40 gj. Frakce obsahující sloučeninu uvedenou v nadpisu se odpaří ve vakuu a získá se 1,3 g (39 %) sloučeniny Va, teploty tání > 100 °C (rozklad).

IČ: 9 ÍX cm'¹:

990, 1 790, 1 715, 1 690.

UV: λ ÍX nm:

240 (E IX 280), 265 (E IX 190).

NMR: δ^1/κ·¹³ ppm:

1,45 (9H, s),

1,63 a 1,66 (po 6H, s),

3,49 (2H, široký s),

4,34 (2H, s),

4.96 (1H, d, J = 4,5 Hz),

5,90 (1H, d-d, J = 4,5 a 7,5),

6,66 (1H, s),

6,86 (1H, s),

7,0 až 7,5 (25 H, m),

8,23 (1H, d, J = 7,5 Hz).

Postup 2

Roztok sloučeniny V (1,86 g, 4,49 mmolu) v CH₃CN (46, 5 ml) se nechá reagovat s bis(trimethylsilyl)acetamidem (3,33 ml, 13,5 mmolu) při teplotě místnosti po dobu 50 minut a získá se čirý roztok. K tomuto roztoku se přidá chlorid kyseliny, který byl připraven ze sloučeniny lila¹ (2,56 g, 4,49 mmolu) a chloridu fosforečného (1,12 g, 5,38 mmolu) v methylenchloridu (26 ml). Směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti, naleje se do studené vody (100 ml) a extrahuje ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty se promyjí vodným roztokem chloridu sodného, vysuší a odpaří. Odpařený sirup (5 g) se chromatografuje na koloně silikagelu (100 g) elucí směsí 10:1 toluenu a ethylacetátu. Frakce obsahující požadovanou sloučeninu se spojí a odpařením se získá 2,84 g (65 °/o) sloučeniny Va.

B. Benzhydryl-7-[ (Z)-2-(2-terc.butoxykarbony lpr op-l-oxyimino ] -2- (2-tritylaminothiazol-4-yl)acetamido]-3-jodmethyl-3-cefem-4-karboxylát (Via)

Směs sloučeniny Va (500 mg, 0,53 mmolu) a Nal (240 mg, 1,6 mmolu] v acetonu (3 ml) se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti a pak se odpaří ve vakuu. K odparku se přidá methylenchlorid (20 ml) a (voda (10 ml). Organická fáze se promyje 10% thiosíranem sodným (5 ml) a vodným chloridem sodným (5 ml), vysuší síranem hořečnatým a odpařením ve vakuu se získá 540 mg (90 %) sloučeniny Via ve formě amorfního prášku, teploty tání 106 ^CC (rozklad).

ÍC: V max cm h

350, 1 790, 1 690.

UV: λ mX nm 240 (EiX 270), 265 (E íX 190).

NMR: δ¹““¹’ ppm:

1,44 (9H, s),

1,65 (6H, s),

3,54 (1H),

4,28 (2H, s),

4,98 (1H, d, J = 4,5 Hz),

5,85 (1H, d-d, J = 4,5 a 7,5 Hz),

6,70 (1H, s),

6,90 (1H, s),

7,1 až 7,5 (25H, m).

C. Z- (2- (2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2- (2-karboxyprop-2-oxyimino) acetamido] -3- [ (1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát (Ie)

Směs jodmethylderivátu Via (538 mg, 0,51 mmolu) a N-methylpyrrolidinu (0,079 ml, 0,076 mmolu) v CH2CI2 (10,8 ml) se nechá stát při teplotě místnosti 30 minut a pak se zředí etherem (80 ml). Vzniklá sraženina se odfiltruje a promyje etherem. Získá se 420 mg kvarternizovaného produktu, ze kterého se odstraní chránící skupina reakcí s 90% trífluoroctovou kyselinou (4,2 ml) 1 hodinu při teplotě místnosti. Reakční směs se pak odpaří k suchu. Získá se surová sůl sloučeniny Ia s trifluoroctovou kyselinou (245 mg, kvantitativní výtěžek), která je směsí 1: 4 Δ³ a Δ² isomerů. Surový produkt se čistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií [Lichrosorb RP-18, 4 x 300 mm, elucí 0,01 M amoniumfosfátovým pufrem (pH 7,0) obsahujícím 10 % CH3OH]. Frakce obsahující požadovaný produkt se spojí a odpaří na malý objem. Koncentrát se upraví na pH asi 2 přidáním 1 M kyseliny chlorovodíkové a proleje kolonou s HP-20 (2 x 15 centimetrů), aby se odstranily anorganické soli. Kolona se promyje vodou (1 000 ml) a eluuje se 30% methanolem. Eluát se odpaří a lyofilizuje a získá se 21 mg (10 %) sloučeniny uvedené v nadpisu (Ie) ve formě bezbarvého prášku. Teplota tání 160 °C (rozklad).

IČ: v Χ cm^-1:

400, 1 775, 1 610.

UV: λ ^^{1ονγραΐΓρΗ7}η_Μ (ε):

237 (15 700), 257 (155 500).

NMR: á^l)2° ppm:

1,65 (6H, s),

2,3 (4H, m)

3,09 (3H, s),

3,6 (4H, m),

4,0 (2H, m),

5,44 (1H, d, J = 4,8 Hz),

5,94 (1H, d),

7,15 (1H, s).

Příklad 8

Provede se obecný postup podle příkladu 7 s tou výjimkou, že (Z j -2- (2-terc.butoxykarbonylprop-2-oxyimino)-2- (2-tr ity laminothiazol-4-yl) octová kyselina se nahradí za ekvimolární množství (Z) -2- (ter c.butoxykatbonylmeťhoxyimino) -2- (2-tr itylaminothiazol-4-yl j octové kyseliny, (Z) -2- (1-terc.butoxykarbonylethoxyimino j -2- (2-tritylaminothiazol-4-yl j octové kyseliny, (Z) -2- (2-terc.butoxykarbonylbut-2-oxyimino )-2-( 2-tritylaminothiazol-4-yl) octové kyseliny, (Z )-2- (3-terc.'butoxykarbonylpent-3-oxyimino )-1-( 2-tritylaminothiazol-4-yl) octové kyseliny, (Z) -2- (1-ter c.butoxykarbonylcykloprop-l-oxyimino) -2- (2-tritylaminothiazol-4-yl) octové kyseliny, (Z) -2- (l-terc.butoxykarbonylcyklobut-2-oxyimino) -2- (2-tr ity laminothiazol-4-yl) octové kyseliny a (Z) -2- (1-terc.butyxokarbonylcyklopent-1-oxyimino )-2-( 2-tr itylaminothiazol-l-yl) octové kyseliny a získá se tak

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2- (karboxymethoxyimino)acetamido ] -3- [ (1-methyl-l-pyrrolidmium)methyl]-3-cefem-4-karboxylát,

7-(2-( 2-aminothiazol-4-y 1) - (Z) -2- (1-karboxyethoxyimino) acetamido] -3- [ (1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl) -3-cefem-4-karboxylát,

7- [ 2- (2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2-kar boxybut-2-oxyimlno) acetamido )-3-(( l-methyl· -1-pyrrolidinium) methyl) -3-cef em-4-karboxylát,

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2- (3-karboxypent-3-oxyimino] acetamido )-3-(( 1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl ] -3-cefem-4-karboxylát,

7-(2-( 2-aminothiazol-4-y 1 ) - (Z) -2- (1-karboxycykloprop-l-oxyiminojacetamido]-3- [ (1-methyl-l-pyrrolidinium)methyl ] -3-cefem-4-karboxylát,

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2- (1-karboxycyklobut-l-oxyimino) acetamido] -3- [ (1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl ] -3-cefem-4-karboxylát a

7-(2-( 2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2- (1-karboxycyklopent-l-oxyimino) acetamido )-3-(( 1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát.

Claims (3)

1. Způsob přípravy derivátů cefalosporinu obecného vzorce I (I) kde R² je nerozvětvený -nebo rozvětvený alkyl obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, allyl, 2-butenyl nebo 3-butenyl nebo skupina vzorce

R³-C—R'¹

COOH kde R³ a R⁴ jsou na sobě nezávisle atom vodíku, methyl nebo- ethyl nebo R³ a R⁴ spolu s atomem uhlíku, na který jsou vázané, mohou tvořit cykloalkylidenový kruh obsahující od 3 do 5 atomů uhlíku a netoxických farmaceuticky vhodných solí, fyziologicky hydrolyzovatelných esterů a jejich solvátů, vyznačený tím, že se sloučenina obecného vzorce XIV nebo XlVa

C'1

NcII

M.

O

II

-c

OR²·

O

II cNH

NH0

R³-C- R^k COOB³ /z~

CGOB

X,

NI- ^CH7

CH.I iL

CGOB (XI V) kde R², R³ a R⁴ mají význam uvedený výše, B¹ a B³ jsou běžné skupiny chránící karboxylovou skupinu, B² je běžná skupina chránící aminoskupinu, nechá reagovat s N-methylpyrrolidlnem za vzniku sloučeniny obecného vzorce VX nebo' XVa

8²HN

ZJ cH

N

O

II

CNH_nJ ¹ R-C

O

R

I , COO0³ hCOGB

ΙΘ

Θ /X ch,— n i ¹

CH, (X V a) načež se běžným způsobem odstraní všechny chránící skupiny, načež se sloučenina vzorce I popřípadě převede na netoxické farmaceuticky vhodné soli, fyziologicky hydrolyzovatelné estery nebo solváty.

2. Způsob podle bodu 1 pro přípravu 7- [ 2- (2-aminothiazol-4-yl) - (Z) -2- (2-karboxypropy-2-oxyimino jacetamido ] -3- [ (1-methyl-1-pyrrolidinium) methyl]-3-cef em-4-karboxylátu nebo netoxické farmaceuticky vhodné soli, fyziologicky hydrolyzovatelného esteru nebo solvátu, vyznačený tím, že se nec-há reagovat benzhydryl-7-[ (Z)-2-(2-terc.butoxykarbonylpr op-2-oxyimino)-2-(2-tritylaminoťhiazol-4-yl) acetamido ] -3-jodmethyl-3-cefem-4-karboxylát s N-methylpyrrolidinem v organickém rozpouštědle, načež se v získaném meziproduktu odstraní chránící skupiny a/nebo se případně převede získaná sloučenina na netoxické farmaceutické vhodné soli, fyziologicky hydrolyzovatelné estery nebo solváty.

3. Způsob podle bodu 1 pro- přípravu sloučenin obecného vzorce I kde R² je methyl, ethyl, isopropyl nebo allyl nebo netoxických farmaceuticky vhodných solí nebo solvátů, vyznačený tím, že se výchozí 3-jodmethylderivát nechá reagovat s N-methylpyrrolidinem v organickém rozpouštědle nebo směsi organických rozpouštědel za vzniku odpovídajícího pyrrolidiniového derivátu a nakonec se odštěpením chráničích skupin z pyrrolidiniového derivátu získá 7-[ (Z)-2-methoxyimino-2-(2-aminothiazol-4-yl jacetamidoj -3- [ (1-imethyl-l-pyrrolidinium) methyl ] -3-cef em-4-karboxylát nebo 7-[ (Z)-2-ethoxyimino-2- (2-amlnothiazol-4-yl) acetamido )-3-((1-methyl-l-pyrrolidinium j methyl ] -3-cef em-4-karboxylát nebo 7-[ (Z)-2-(2-propoxyimino )-2-( 2-aminothiazol-4-yl jacetamido ] -3- [ (1-methyl-l-pyrrolidimum)methyl] -3-cefem-4-karboxylát nebo 7-[ (Z)-2-allyloxyimino-2- (2-aminothiazol-4-yl jacetamidoj -3- [ (1-methyl-l-pyrrolidinium) methyl] -3-cefem-4-karboxylát a/nebo se případně převedou tyto nechráněné deriváty na netoxické farmaceuticky vhodné soli nebo solváty.