CZ2003131A3 - Samonosný stavební dílec, jeho použití a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

Samonosný stavební dílec, jeho použití a způsob jeho výroby

Oblast techniky

J

Vynález se týká samonosného stavebního dílce, způsobilého přenášet zatížení, se dvěma krycími vrstvami, které jsou uloženy ve vzájemném odstupu prostřednictvím jádrové vrstvy, která je tvořena více distančními prvky, rozdělenými po vzájemně přivrácených povrchových plochách krycích vrstev, přičemž alespoň některé z distančních prvků jsou po jejich délce prostorově tvarované, zejména vlnovité resp. nerovinné, a úzké stranové plochy distančních prvků, jakož i vzájemně přivrácené povrchové plochy, tvoří spolu rovnoběžné spojovací plochy, které jsou uloženy s přisazením na tupo, přičemž distanční prvky jsou alespoň místně spojeny s krycími vrstvami pomocí vytvrditelného spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku.

Vynález se rovněž týká použití výše uvedeného stavebního dílce.

Dále se vynález týká způsobu výroby výše uvedeného stavebního dílce ze dřeva a/nebo dřevné hmoty, při kterém se spojuje pomocí vytvrditelného spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku jádrová vrstva, sestávající z pásovitých distančních prvků, s dolní a horní krycí vrstvou.

Vynález se také týká způsobu výroby výše uvedeného stavebního dílce ze dřeva a/nebo dřevné hmoty, při kterém se spojuje pomocí vytvrditelného spojovacího a/nebo zpevňovat „.no prostředku jádrová vrstva, sestávající z pásovitých distančních prvků s dolní krycí vrstvou, nařezanou na formát, a horní krycí vrstvou nařezanou na formát, načež se krycí vrstvy a jádrová vrstva k sobě přitlačují.

-2Dosavadní stav techniky

Ze spisu US 5 738 924 A je znám stavební dílec výše uvedeného druhu, s třemi krycími vrstvami, které jsou uloženy ve vzájemném odstupu prostřednictvím jádrové vrstvy, a jádrová vrstva je tvořena více distančními prvky, rozdělenými po přivrácených povrchových plochách krycích vrstev, a distanční prvky jsou po jejich délce vytvořeny jako prostorově tvarované. Distanční prvky jsou tvořeny dýhovými pásy ze dřeva. Úzké stranové plochy distančních prvků, jakož i vnitřní povrchové plochy krycích vrstev tvoří vzájemně přivrácené, souběžně uspořádané spojovací plochy, které jsou uloženy s přisazením k sobě na tupo. Na povrchových plocháqh obou krycích vrstev je plnoplošně nanesena spojovací vrstva a jádrová vrstva je vtlačena do spojovací vrstvy, až úzké stranové plochy distančních prvků na sebe dolehnou na vnitřních povrchových plochách.

Z britského patentového spisu GB 1 281 686 je znám způsob výroby jádrové vrstvy pro stavební dílec, sestavené z více distančních prvků tvarovaných do tvaru sinusové vlny. Při způsobu se pásovité distanční prvky ze dřeva uchopují válcovými tvarovými hlavami, uloženými na nekonečně obíhajícím dopravním pásu, a během přesouvacího pohybu dqpravního pásu poháněného v jednom směru se tvarové hlavy, následující ve směru posuvu dopravního pásu za sebou, vícekrát vychylují, takže distanční prvky zaujmou v podstatě sinusovitý průběh. Dva sousední sinusovíté distanční prvky se spojují na jejich vzájemně na šebe navazujících vrcholech a po té se vzájemně spojují sinusovitě tvarované úzké stranové plochy distančních prvků s oběma krycími vrstvami vhodným lepidlem.

• · • « · · • · ·· ··

-3_ Dále je znám ze spisu US 3 428 993 A stavební dílec, který má dvě krycí vrstvy a j ednu^ádrovou vr sťvu7~Ulóženou mezi oběma krycími vrstvami. Jádrová vrstva je tvořena více distančními prvky, rozdělenými po vzájemně přivrácených povrchových plochách krycích vrstev a jsou po své délce prostorově tvarované, zejména sinusovitě, a jsou jejich úzkými stranovými plochami spojeny s vnitřními povrchovými plochami krycích vrstev. Jádrová vrstva je přitom vyrobena s více dřevěných bloků, uložených v rovině a vzájemně slepených a vyříznutých na způsob sinusové křivky a vzájemně spojených do mřižoviny nanesením lepidla na k sobě přiléhajících širokých postranních plochách. Jiné provedení výroby jádrové vrstvy spočívá v tom, že ve vodě máčené dýhové pásy ze dřeva získají lisovacím pochodem tvar na způsob sinusové křivky, načež se jednotlivé vlnovité dýhové pásy ukládají na sebe a na navzájem k sobě přiléhajících širokých stranových plochách se vzájemně spojují lepidlem do mřižoviny a po vytvrzení lepidla se řežou na délku požadované jádrové vrstvy, odpovídající výšce.

Ze spisu FR 2 545 037 A je znám stavební dílec na bázi vláken, který se sestává ze dvou krycích vrstev a mezi nimi uložené jádrové vrstvy, přičemž jedna z obou krycích i

vrstev je vytvořena jako zakřivený povrch. Jádrová vrstva je vytvořená z křížem do sebe zasunutých předem vytvořených rovinných distančních prvků, tvořených přířezem odpovídajícím povrchovému obrysu stavebního dílce, ze stejné složené vláknové hmoty jako krycí vrstvy.

Ze spisu DE 925 858 C2 je znám nosníkovitý stavební ·' s -* ifl·^ ···· Φ

-4dílec, mající více vlnovítých distančních prvků, uspořáda_ných vzájemně vůči sobě s přesazením o polovinu vlnové délky nebo se stejnou fází a souběžně v podélním směru stavebního dílce a s vzájemnými odstupy ve směru příčném k podélnému * směru stavebního dílce. Distanční prvky, zhotovené z tvarově i neslepené překližky, zejména stěnové prvky, zapadají do vy* brání v pásovitých, zejména prknovitých nebo trámcovitých krycích vrstvách, s nimiž jsou distanční vrstvy spojeny ve ‘ styku přenášejícím sílu a tvarovém styku. Takové distanční prvky jsou uloženy s vzájemnými odstupy ód sebe a s výhodou jsou spojeny v tvarovém styku a styku způsobilém přenášet sílu, v důsledku čehož mají tyto stavební dílce ze dřeva jen malou únosnost vůči příčným silám, působícím v příčném směru. Kromě toho je vzhledem k malé šířce, omezené mezemi růstu, krycích vrstev vytvořených z řeziva, oblast použití těchto stavebních dílců silně omezena a takové stavební dílce mohou být zatěžovány jen středově, aby se předešlo riziku překlopení do strany. Dále mají nevýhodu v tom, že amplitudy bočních rozestupů distančních prvků jsou velmi malé a v distančním prvku přítomné velké vratné síly v lepených spárách mezi krycí vrstvou a distančním prvkem vyvolávají vysoké smykové síly napříč ke směru délky stavebního dílce, v důsledku čehož je zapotřebí z výrobně technického hlediska nář kladné tvarování krycí vrstvy s distančním prvkem.

Ze spisu EP 0 568 270 B1 je znám stavební dílec s krycími vrstvami, udržovanými ve vzájemném odstupu distančními prvky, jejichž distanční prvky vytvářejí ve směru délky stavebního dílce více vzájemné od sebe oddělených komor nebo dutin. Distanční prvky, které se alespoň místně dotýkají, zejména stěnové prvky, jsou spolu spojovány ve vzá ··

-5jemně se dotýkajících dílčích úsecích, a na úzkých stěnových __plochách jsou spojeny s krycími vrstvami. Buňkovité komory, tvořené stěnovými prvky, jsou plněny plnivem a tvoří jádro, které je uloženo mézi první a druhou krycí vrstvou a s ní | spojené. Takové stavební dílce ze dřeva mají nevýhodu v tom, že krycí vrstvy jsou distančními prvky podepřeny pouze po části jejich šířky, v důsledku čehož mají zejména v krajních oblastech úzkých stranových ploch, zejména v rovině kolmé k podélnému směru, jen nízkou únosnost. Dále mohou být tyto stavební dílce, přenášející V podstatě jen velmi nízká zatížení, použity jako vysoce zatěžovatelné primární struktury, což opět vede k silně omezené oblasti použití.

Dále je ze spisu 195 21 027 Al znám stavební dílec, zejména nosník ve tvaru dvojitého písmene T (I), sestávající ze dvou krycích vrstev, uložených ve vzájemných odstupech pomocí dvou distančních prvků, zejména stěnových prvků, přičemž mezi krycími vrstvami je uložen pouze jeden stěnový prvek, probíhající nerovinně resp. vlnovitě mezi krycími vrstvami. Sestavením více stavebních dílců, zejména vlnovitých stěn, je možné vytvořit plošný prvek. Taková uspořádání stavebních dílců ze dřeva mají tu nevýhodu, že nosné prvky spojené v podélném směru do jednoho plošného dílce jsou v oblasti spojovacích ploch při zatížení namáhány velmi vysokým smykem a může dojít k vytvoření stupně mezi dvěma spolu spo• jovánými krycími vrstvami. Aby se vytvořil velkoplošný dílec, je proto zapotřebí řada spojovacích ploch, které jsou vyrobítělně jen s odpovídajícím způsobem vysokými výrobními náklady. Dále je oblast použití silně omezena, protože pro vytvoření plošného stavebního dílce je třeba vedle sebe seřadit více nosníků ve tvaru dvojitého T, v důsledku čehož má

-6—

stavební dílec jen malou ohybovou únosnost v příčném směru kvůli chybějícím podílům ve směru šířky stavebního dílce.

Z dalšího zveřejněného spisu EP 0 314 625 Al je znám stavební dílec se dvěma krycími vrstvami, Udržovaným ve vzájemném odstupu distančními prvky, které na navzájem odvrácených površích obsahují další vrstvu, z nichž jedna je nosič dekorační desky a druhá je nosič rubové ochranné desky. Distanční prvek, zejména buňky kupříkladu voštinovitě vytvořené jádrové vrstvy, je spojen s krycími vrstvami, zejména slepen pomocí nesnadno hořlavého lepidla. Nevýhoda spočívá především v tom, že tyto stavební dílce nejsou vytvořeny jako nosné, v důsledku čehož odpadá případné použití jako primární nosná konstrukce. Navíc je u tohoto stavebního dílce při srovnatelně stejné únosnosti se stavebním dílcem navrhovaným podle vynálezu zapotřebí z konstrukčních důvodů daleko vyšší materiálový objem jádrové vrstvy, a to přibližně 50% při vztažení k materiálovému objemu stavebního dílce, a výroba distančních prvků jádrové vrstvy je možná jen při mimořádně vysokých nákladech.

Všechny tyto systémy se vyznačují nevýhodou velké spotřeby materiálu při srovnatelně malé zatěžovatelnosti résp. únosnosti stavebního dílce a jeho vytvoření jako velkoplošný stěnový, podlahový nebo stropní dílec je možné jen omezeně nebo při mimořádně vysokých výrobních nákladech. Tyto stavební dílce také nejsou, jak je v současné době požadováno, vhodné pro rychlou montáž budov, kde s výhodou bezprostředně spojují již prefabrikované dílce o délce až 20 m a šířce až 4 m, které se kupříkladu pouze upevňují k již postaveným sloupům nebo vzájemně pomocí upevňovacích prvků, v

• · · · ·

-7jako šroubů, hřebů atd., a levné stavění pomocí těchto dílců je potom sotva možné.

Jak je kupříkladu známé ze spisu DE 925 858 C2, jsou distanční prvky vsazeny do zahloubené ustupujících, vybrání v krycích vrstvách pro zvyšování spojovacích ploch mezi distančními prvky a distančními vrstvami a slepeny, k čemuž je třeba, aby se nesnížila únosnost, zvětšit tloušťku krycích vrstev alespoň o hloubku vybrání, takže bude muset být značně zvýšena spotřeba materiálu krycích vrstev. Tyto stavební dílce, zhotovené ze dřeva, proto nejsou vyrobitelné pro rozpětí až 20 m a šířku 4 m a nejsou proto již způsobilé vyhovět stávajícím ekonomickým požadavkům trhnu.

Další nevýhoda těchto tvarově slepených stavebních dílců ze dřeva spočívá v tom, že použití v oblastech ohrožených zemětřesením je jen omezeně možné, nebot tyto dílce mohou být použity jako velkoplošný stavební dílec jen tak, že slouží jako nosníky uložené s vzájemnými odstupy, které jsou překlenuté velkoplošnou rovnoplochou deskou, v důsledku čehož však také nemůže docházet k žádnému dalšímu převádění dynamických sil, působících na desku, do desky samotné. V jiném případě, kdy je vzájemně spojováno více podélně orientovaných stavebních dílců na jejich podélných postranních plochách, selžou krycí vrstvy resp. pasy v oblasti lepených spař a sestavený plošný stavební dílec se nakloní na stranu nebo praskne.

Vynález si klade za úkol vytvořit samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, který by byl tvarově stabilní a jednoduše vyrobitelný a z dřevné hmoty, u něhož

-8by se dal pro výrobu potřebný materiálový podíl udržovat jako co nejnižší. Zejména si vynález klade za úkol vytvořit tenkostěnně konstrukční uspořádání stavebního dílce, který by mohl být použit v oblastech ohrožených seismickými účinζ ky. Dále si vynález klade za úkol, aby stavební dílec vykazoval různé vlastnosti pro různé případy použití, jako nap! říklad tepelnou a/nebo zvukovou izolaci.

Podstata vynálezu

Úkol vynálezu je řešen podle vý-zna-kové části nároku 1 tím, že krycí vrstvy a distanční prvky (18) jsou vytvořeny ze dřeva nebo dřevné- hmoty a materiálový podíl krycích vrstev při minimálním rozpětí nebo délce 6 m je menší než 0,03 m³/m² povrchové plochy, s výhodou od 0,01 až 0,024 m³/m² povrchové plochy a materiálový podíl pásovitých nerovinných distančních prvků je menší než 0,005 m³/m² stavebního dílce, s výhodou od 0,0035 do 0,0043 m³/m² stavebního dílce.

Překvapivá výhoda vyplývající z tohoto řešení spočívá v tom, že použití distančních prvků a krycích vrstev z dřevné hmoty a vytvoření prostorově tvarovaných, zejména vlnovitých distančních prvků, dojde k významnému snížení potřebného podílu dřeva vůči stavebním dílcům vyráběných ze dřeva ,í při stejné únosnosti, a vlastní hmotnost, jakož i celá materiálová potřeba mohou být udržovány také při velkém rozpětí .? malé. Kromě toho je možné vlnovitě zakřivenými distančními¹ prvky také u krycích vrstev s malou tloušťkou zabránit vyboulení krycí vrstvy, a je možné přenášení zatížení jak v podélném tak i v šířkovém směru, a to v podstatě ve stejné míře.

-9······· · · · · · «

Dále je také úkol vynálezu řešen podle podle význakové části nároku 2 tím, že pásovité nerovinné distanční prvky jsou vytvořeny ze dřeva nebo dřevné hmoty, a ^ťvbři^_bd^50%^_iió“ 98% objemu stavebního dílce, přičemž distanční prvky, rozdělené po povrchové ploše krycí vrstvy, tvoří od 10% do 50%, zejména 20% materiálového objemu stavebního dílce. Překvapivá výhoda, vyplývající z uvedených znaků, spočívá v tom, že distančními prvky, tvořícími většinu objemu stavebního dílce, je možné přenášet vysoká zatížení nebo na stavení dílec působící síly, a/popřípadě i momenty, přičemž rovnoměrně rozdělené zatížení je přebíráno tenkostěnnými krycími vrstvami a tenkostěnnými distančními prvky. Další výhoda spočívá především také v tom, že mohou být nyní přebírány síly v podélnén a/nebo příčném směru stavebního dílce a rovnoměrně roznášeny po celém průřezu.

Dále je také úkol vynálezu řešen podle podle význakové části nároku 3 tím, že krycí vrstvy a distanční prvky sestávají z nejméně jedné vrstvy z prvků ze dřeva nebo dřevné hmoty, uspořádaných v náhodné prostorové poloze, vzájemně spolu pojených pomocí pojivá, zejména dřevěných třísek nebo dřevných vláknových materiálů, s alespoň místně mezi prvky ze dřeva nebo dřevné hmoty ležícími dutinami nebo póry, přičemž vytvrzený spojovací a/nebo zpevňovací prostředek prostupuje spojovací plochou distančních prvků a s prvky ze dřeva nebo dřevné hmoty a/nebo s póry a/nebo s dutinami tvoří v nejméně jedné spojovací oblasti mezi krycí vrstvou a distančními prvkem spojovací a/nebo zpevňovací pásmo, uspořádané po části tloušhky krycích vrstev a výšky distančních prvků, které má vyšší mechanickou zatížitelnost než oblasti krycí vrstvy a distančních prvků, navazující na spojovací

-10- <

a/nebo zpevňovácí oblast.

~ Výhoda spočívá v tom, že spojovací a/nebo zpevňovácí prostředek, který je výchozím stavu tekutý, prostupuje ve , spojovacích oblastech spojovacími plochami distančního prvku a krycí vrstvy s otevřenými, popřípadě difuzně otevřenými , ΡθΐΎz a na spojovacích plochách prvků ze dřeva nebo dřevné hmoty, uspořádaných s přesazením vůči spojovacím plochám, ulpívá resp. je alespoň částečně absorbován a popřípadě vyplňuje dutiny vytvořené mezi prvky ze dřeva nebo dřevné hmoty. Po předem určené době tuhnutí vytvrzený spojovací a/nebo zpevňovácí prostředek vytváří mezi krycí vrstvou a distančním prvkem spojovací a/nebo zpevňovácí pásmo, rozprostírající se za spojovací plochy dovnitř distančního prvku a krycí vrstvy, čímž je jednoduchým způsobem vytvořen spojovací průřez, zajištující přenos zatížení. Stavební dílec podle vynálezu, schopný přenášet užitné zatížení, využívá proto poznatku, že krycí vrstvy a distanční prvky z dřevné hmoty mají z výrobních důvodů strukturu s otevřenými póry, což podporuje difundování spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku, zejména lepidla, v důsledku kapilárního účinku, do úzkých stranových ploch distančních prvků a ve spojovací oblasti do vnitřní povrchové plochy krycích vrstev, i Vytvořením tohoto zvětšeného spojovacího a/nebo zpevňovacího pásma mohou být stavebním dílcem přenášena vysoká mechanická ·> zatížení, zejména v tahu, tlaku, smyku a krutu, a to nyní také při spojení distančních prvků s krycími vrstvami na tupo a při malých průřezech distančních prvků a krycích vrstev .

Podle provedení dle nároků 4 až 7 mohou být použity • Γι

99 9 9 · · · 9 9 ·

9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

-11již známé a dobře osvědčené a ve velkých počtech při' nízkých výrobních nákladech vyráběné hrubé třískové desky, třískové desky^-fGSBj—nebo—vráknové desky (FPY, MDF, HDF), což přispívá k ekonomicky příznivé konstrukci stavebního dílce, přenášejícího zatížení. Navíc je možné se přizpůsobit různým druhům zatížení a různým oblastem použití.

Podle nároku 8 je možné dosáhnout další zvýšení únosnosti stavebního dílce, přenášejícího užitné zatížení, když je mezi sousedními nerovinnými resp. vlnovítými di/gánčňími prvky uložen nejméně jeden další přímočaře probíhající distanční prvek.

Výhodná jsou také řešení podle nároku 9 a 10, při kterých je tlouštka distančního prvku od 4 mm do 20 mm, zejména od 6 do 14 mm, kupříkladu 8 mm, a tlouštka krycí vrstvy je od 6 mm do 20 mm, zejména od 8 mm do 14 mm, kupříkladu 12 mm. Výhodnost spočívá v tom, že tenkostěnnou konstrukcí pro přenášení zatížení je s výhodou umožněno vytváření zakřivených distančních prvků prostřednictvím výrobních způsobů, známých ze stavu techniky, jako je lisování, s’výhodou při působení teploty.

Další provedení podle nároků 11 až 13 je výhodné v tom, že i největší póry a/nebo dutiny jsou vyplněny tekutým lepidlem difundujícím do spojovaných ploch a lepidlo je absorbováno z části prvky ze dřeva nebo dřevné hmoty, a uvnitř distančního prvku nebo krycí vrstvy tvoří zpevňovací oblast, a mezi distančním prvkem a krycí vrstvou tvoří spojovací resp. zpevňovací oblast, která je předevšiřj vhodná k tomu, aby přenášela větší smykové síly přes spojovací

-12000 00 000 0 000 00 0 00 0 0 ♦··· 000 0000 0 ±_ - β 0000 0000

0000 0 00 00 00 00 a/nebo zpevňovací pásmo. To je tím více možné, čím více je strukturou distančních prvků a krycí vrstvy z dřevného materiálu—tekutý Lepivý materiál rozdělován po části jeho povrchu kapilárním působením, anebo je nasáván a v důsledku struktury zazubovacího nebo zachycovacího účinku mezi krycí vrstvou a distančním prvkem vzniká značné zvyšování hodnot pevnosti ve zlomu až na 7 N/mm², a to i slepováním natupo.

Další provedení podle nároků 14 a 15 mají výhodu v tom, že pro rozdílné statické- a nebo dynamické zatěžovací případy, zejména pro síly působící ve směru rovnoběžném s rovinou stavebních dílců,- může dojít k přizpůsobení, a stavební dílec může být ovlivněn v jeho elastickém resp. kmitavém chování, zejména pro použití v oblastech vystavených seismickým účinkům. Odpovídající volbou spojovacích oblastí je jednoduchým způsobem možné vytvořit dílčí oblast distančního prvku, ležící mezi dvěma po sobě následujícími spojovacími oblastmi pružně poddajně a optimalizovat ji v důsledku dynamického zatížení.

Řešení podle nároku 16 umožňuje kombinaci mezi krycí vrstvou vytvořenou ze dřeva nebo dřevného materiálu a krycí vrstvou vytvořenou z materiálu odlišného vůči dřevu nebo dřevnému materiálu, v důsledku čehož je možné s tímto stavebním dílcem provádět prostorové tvarování. Je tak možné, aby část krycí vrstvy byla tvořena plastovou deskou, zejména transparentní a popřípadě probarvenou, kupříkladu z plastu.

Výhodná jsou provedení podle nároků 17 až 20, jímž je vytvořen stavební dílec, způsobilý přenášení zatížení, modifikovatelný pro různé účely použití, kupříkladu odolnost

Ji

I

·. ···· ·· · ······ • · · ·- · · · · >· · *· ··

-13proti ohni nebo vlhkosti nebo odolnosti proti povětrnosti nebo zvuku nebo teplu. Je tak jednoduchým způsobem možné_ vytvořit stavební dílec s oblastí pro řízené odhořívání nebo vytvořit alespoň jednu z krycích vrstev jako oblast pro ří, zené odhořívání, takže stavební dílec si až k předem určené době odolnosti proti požáru zachovává svoji únosnost. Kromě , může být vrstva osazená na straně krycí vrstvy nebo krycích vrstev odvrácené od distančních prvků tvořena materiálem odolným proti opotřebení a vysoce namáhatelným materiálem, například plastem, čímž je rozšířeno spektrum použití stavebního dílce. Výhodné také je vytvoření krycí vrstvy s parotěsnou zábranou, čímž je bráněno prostupu vodní páry a je tak zlepšena funkceschopnost stavebního dílce. Kupříkladu může být vrstva vytvořena z materiálu uvolňujícího vodu, aby se zohlednil požadavek na odolnost proti ohni.

Podle nároku 21 je nalezeno optimum nezbytné spotřeby materiálu nebo materiálového objemu jádrové vrstvy z distančních prvků stavebního dílce a vlnovítými distančními I prvky je možno zabránit vyboulení krycích vrstev v důsledku J rázových zatížení. Velkoplošné krycí vrstvy, překlenující jádrovou vrstvu, umožňují vést dále sílu v krycích vrstvách a převádět sílu na jádrové vrstvy.

Podle dalších variant provedení podle obr.22 až 24 je standardizovanými materiály vytvořen stavební dílec, modifikovatelný pro různá namáhání nebo zatížení, způsobilý přenášet zatížení, který je zejména odolný také proti vnějším vlivům. Kromě toho se ukazují také velkoplošně vytvořené krycí vrstvy jako výhodné, neboř je nyní možné při malé hmotnosti stavebního dílce současné přijímat vysoká zatížení

-'W^,ř' φ» ···· •Φ ···· ···· · ·· • · · • .· · • · · » ·· ··

-14a pokrývat velká rozpětí, například 6 m a 12 m, a zvyšovat únosnost, jakož i odolnost stavebního dílce _proti—krutu—vy^tvořením vícevrstvých krycích vrstev a/nebo distančních prvků. Funkčnost stavebního dílce může být přídavně zvýšena

X vytvořením nejméně jedné z krycích vrstev jako parotěsná zábrana.

Podle nároku 25 je umožněno použití standardizovaných levných dřevěných a/nebo dřevných materiálů. Výhodná tím také může být zvětšena spojovací plocha distančních prvků.

Provedení podle nároků 26 a 27 mají tu nevýhodu, že při nízkém počtu jednotlivých vrstev s odlišnými nebo ,křižujícími se směry vláken je možné konstrukčně jednoduše vytvoc řit stavební dílec, únosný z hlediska ohybu v podélném směru a/nebo příčném směru a/nebo krutu, z nichž nejméně jedna svazkovaná vrstva přijímá funkci příčného rozdělování zatížení, působících zevně, a další svazkovaná vrstva může přijímat velkou část tahových a/nebo tlakových sil v rovině desky. Orientováním vláken jednotlivých vrstev optimalizované z hlediska silového toku je umožněno optimální podélné a příčné rozdělování vláken jednotlivých vrstev. V důsledku toho má stavební dílec ve více směrech vysokou únosnost * a může být na základě kontinuálního silového toku v krycích vrstvách a/nebo distančních prvcích vyroben s velkými rozpě/ tími resp. délkami.

Při provedení podle nároku 28 může být vytvořen stavební dílec, který je silné zatížitelný a má malou hmotnost.

Podle nároku 29 je plnoplošným překrýváním spojovací »

* · » 9 9 999 9

9> >9 9 99 9 * 9999 999 9999 ·

9 9 9 9 9 9993 .9··· · ·· '»9 ’ 99 99

9999 «9 9999

-15oblasti možné dosáhnout spojení více dílčích nebo složkových vrstev v krycí vrstvě a/nebo distančním prvku, vysoce zatěžovatelné tahem nebo tlakem, a přesazením a překrýváním jednotlivých dílčích a složkových vrstev maximálně zeslabit profilovou oblast.

Výhodné je také další provedení podle nároku 30, jímž je umožněna jednoduchá výroba a malé nároky na strojní vybavení. Další výhodou je, že není zapotřebí žádný úkos dýhových úseků a předejde se nerovnostem vrstev.

Vytvoření podle nároku 31 umožňuje využít celý hrubý průřez v podélném směrů a na jedné straně jsou udržovány nízké výrobní náklady a na druhé straně je překrýváním s výhodou k sobe přiléhajících dýhových úseků využit v podélném směru stavebního dílce v podstatě celý čistý průřez·, zejména pro přenášení tahových sil.

Výhodné je také vytvoření podle nároku 32, u kterého je možné jednak vytvořit difuzně otevřené krycí vrstvy jednoduchým vytvořením prostupových otvorů a jednak standardizovanými materiály předejít přídavným výrobním nákladům.

Výhodná jsou však také provedení podle nároků 33 a 34, nebot jimi může být jednoduchým způsobem vyrobeno každé libovolné objemové těleso, jehož oblasti použití.nacházejí široké uplatnění.

Při vytvoření podle nároku 35 mohou být ve volných prostorech mezi distančními prvky uložena zásobní vedení, zejména vodovodní vedení, elektrická vedení atd. Dále mohou

V'·.

• 9

-16tyto volné prostory nebo kanály přebírat provětrávací nebo ventilační funkci.

Při provedení podle nároku 36 může být dosaženo vlastnosti, přizpůsobené odlišným požadavkům, zejména poklesu propustnosti tepla nebo tlumení hladiny hluku. Výhodný je však v této souvislosti také větší počet vzduchotěsně uzavřených dutin, rozdělených po krycí ploše stavebních dílců, do nichž je uloženo plnivo, nebot při tomto segmentování nevznikají ani pri šikmém zabudování stavebního dílce nežádoucí jevy, v podobě sesedání, které by zhoršovaly požadované vlastnosti, jako tepelnou izolaci. Další výhodou přitom je, že plnivo zůstává v uzavřených dutinách nedotčeno vlivy okolí, v důsledku čehož je možná vysoká trvanlivost a odolnost stavebních dílců. Přirozeně může být ke zvýšení únosnosti a odolnosti stavebního dílce ve smyku do plniva také přidáván plast vyztužený vlákny.

Podle nároku 37 může být osazením parních ventilů atd. v dutinách vyrovnán tlak vznikající zejména ozářením slunečním zářením nebo vysokými tepelnými rozdíly na atmosférický tlak, nebot dutiny jsou v podélném směru Vůči soně vzduchotěsné, ale paropropustné.

Výhodné je také provedení podle nároku 38, nebot je možné z více jednotlivých stavebních dílců vytvořit velkoplošný nekonečný a tvarově stabilní stavební dílec, přičemž vzájemně spojované stavební dílce mohou také ve spojovací oblasti přebírat vysoké tahové a docházelo k nepřípustným přesunům v kolmém a/nebo vodorovném směru.

tlakové síly, aniž by mezi stavebními dílci

Výhodné přitom je, • · • · Λ

-17vytvoří-li se zahloubení a/nebo výstupek v čelní koncové oblasti krycích vrstev a/nebo distančních prvků, přes něž by byly vzájemně spojované stavební dílce vzájemně drženy polohované resp. vzájemně spojené v tvarovém styku a styku způsobilém přenášet sílu. Tímto způsobem se získá průběžná spojovací oblast, přenášející sílu a/nebo moment, mezi více vzájemně spojovanými stavebními dílci.

Dále je výhodné, aby na plošný dílec působící zatížení bylo přenášeno na více stavebních dílců spojených s tímto dílcem, v důsledku čehož mohou být na základě rozdělení zatížení stavební dílce vytvořeny s malou výškou a tloušťkou stěny a tedy s malou hmotností. Přitom je výhodné, jsou-li zahloubení a/nebo výběžek vytvořeny jako opěrné a/nebo spojovací plochy, šikmo se sbíhající směrem od čelního konce, v důsledku čehož mohou být při silných zatíženích, zejména smykových zatíženích, pohlceno vzájemně šikmo probíhajícími opěrnými a/nebo spojovacími plochami eventuelně se vyskytující malé posunutí obou vzájemně polohovaných stavebních dílců, aniž by přitom ve stavebním dílci došlo k upnutí nebo zlomu smykovým spojením v příčném směru.

Výhodné je také řešení podle nároku 39, nebot stavební dílec vykazuje ve více prostorových směrech vysokou únosnost při srovnatelně tenké konstrukci, jelikož může docházet k rovnoměrnému rozdělení zatížení. Přídavnou výhodou je zvýšení přenášení smykové síly ve směru šířky stavebního dílce, přičemž je možné předejít překlopení stěnových prvků při šikmém zabudování stavebních dílců.

Výhodné je také použití stavebního dílce podle nároku

-18Φ 9 9 · · ·· ·· · ··· · • · · ·. · * · · ·

jako bednicí desky, nebot dílec může i při velkoplošných formátech, jako je délka 10 m a šířka 3 m, přebírat velké zatížení, zejména až 10 tun, aniž by se přitom deska nepřípustně přetvořila.

Podle nároku 41 navrhuje vynález použití výše uvedeného stavebního dílce jako stěnový a/nebo střešní a/nebo stropní dílec nosné konstrukce, pro přenášení užitného zatížení, zejména v prostředích ohrožených otřesy a/nebo na měkkých základových půdách. To je umožňováno tím, že dílec má malou hmotnost a vysokou tuhost a tím i vysokou vlastní frekvenci kmitání, zejména při silových působeních ve směru rovnoběžném se stavebním dílcem. Dále lze vytvořením velkoformátových stavebních dílců, ve vztahu k předem v ~<ené ploše, například stropní ploše, stěnové ploše atd., silně redukovat počet staticky problematických míst mezi stavebními dílci. V důsledku rozdílné orientace prvků ze dřeva nebo dřevné hmoty v krycí vrstvě a/nebo v distančním prvku se redukují především také napětové špičky vznikající během zemětřesení, zejména v rohových oblastech, jako například dveřních nebo okenních otvorech budov, takže je možné optimální použití stavebního dílce v seismických oblastech. Použití stavebního dílce jako střešního dílce dále umožňuje také jeho podepření nebo ukládání na štítových stěnách nebo příčkách zdivá, čímž se snižuje pracnost a náklady na konstrukce krovů.

Stavební dílec podle nároku 42 nachází uplatnění především jako podlahový nebo střešní dílec, k čemuž se na sebe ukládá více stavebních dílců. Ve výhodném provedení je na sobě uloženo více stavebních stavebních dílců s bočním pře♦ ···

-19sazením, přičemž přesahují nejméně jednu podélnou postranní plochu a/nebo příčnou postranní plochu stavebního dílce. Pokud je stavební dílec kupříkladu použit jako podlahový dílec, jsou stavební dílce ukládány na tupý sraz v řadě vedle sebe, takže je vytvořeno kapalinotěsné spojení mezi vedle sebe ležícími stavebními dílci.

Úkol vynálezu je však také řešen opatřeními podle nároku 43. Výhodou přitom je, že je nyní možné v široké míře plně automatické zhotovování stavebního dílce v nekonečném procesu, a to jednoduchým způsobem při nízkých výrobních nákladech. Zvlášť výhodné je pro zhotovování uspořádání distančních prvků kolmo na vnitřní povrchovou plochu a spojení distančních prvků s krycí vrstvou na tupo.

Dále je úkol podle vynálezu řešen opatřeními podle nároku 44. Výhodou je, že je možné reagovat na požadavek sérií s jinými formáty a bez velkých přestrojovacích prací, takže je možná vysoká flexibilita výroby.

Výhodné je také opatření podle nároku 45, v'důsledku kterého může být značně zkrácena výroba stavebního dílce v nekonečném procesu.

Podle nároků 46 až 48 jsou navrženy různé varianty výroby stavebního dílce, jimiž může být prováděn odlišný sled pochodů výrobního procesu a jádrová vrstva z distančních prvků, která v nataženém stavu tvoří přibližně mřížovinu, se po taktech nebo kontinuálně přikládá na dolní krycí vrstvu a může s ní být spojena. Zvlášť výhodné je přitom opatření podle nároku 39, v důsledku čehož je může být pro9 ·

-20vaděno jednoduché nanášení spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku na úzkých stranových plochách distančních prvků. Podle nároku 40 je umožňována výhoda, že již předtvarované distanční prvky, kupříkladu lisované nebo extrudované deskové prvky z dřevné hmoty, mohou být ve stavu bez napětí ukládány na krycí vrstvu, a s ní spojovány. Tím tvoří jádrová vrstva systém v podstatě bez sil, takže je možně, předejít namáháním zejména smykovým silám uvnitř spojovacího a/nebo zpevňovacího pásma, vyvolaným zpětně přetvářnými silami distančních prvků.

Výhodné je také opatření podle nároku 49, v důsledku· kterého se stává přístupná nebo se zvětšuje struktura tvořená póry, dutinami a dřevnými prvky v oblasti spojovacích ploch krycí vrstvy a distančních prvků, čímž je jednak zlepšováno tečení resp. difundování spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku dovnitř materiálu krycí vrstvy a distančních prvků, a jednak je vytvářeno rovinné resp. plnoplošhé uložení pro distanční prvky na vnitřní povrchové ploše krycí vrstvy .

Výhodné je opatření podle nároku 50, neboř v průběhu výroby stavebního dílce v bezprostředně následujícím pracovním pochodu může být stavební dílec vyroben jako již konečný produkt, jako střešní dílec s nosičovými prvky, jako střešními latěmi, a/nebo ochranou proti povětrnosti.

Konečně jsou výhodná také opatření týkající se ukládání spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku podle nároků 51 a 52.

·· · ·· ···· ·· ···· • · · · · · · · · · ··· »· ♦ _ * · · ·····«· * · # · · '· • · · · » · *··«. • · · · * · > · ♦ ^Γ· · ♦ ·

-21Příklady provedení vynálezu

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l perspektivní pohled na stavební dílec v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr. 2 půdorysný pohled na dílčí oblasti dvou vzájemně spojených stavebních dílců v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.3 perspektivní pohled ha dílčí část stavebního dílce s úložnými drážkami pro distanční prvky, jaké jsou samy o sobě známé, v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.4 půdorysný pohled na dílčí oblast stavebního dílce v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.5 perspektivní pohled na další variantu provedení stavebního dílce podle vynálezu, v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.6 další variantu provedení stavebního dílce podle vynálezu v čelním pohledu a v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.7 další variantu provedení stavebního dílce podle vynálezu, v půdorysném pohledu na jádrovou vrstvu, v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.8 perspektivní pohled na více vzájemně spojených stavebních dílců, v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.9 další variantu provedení stavebního dílce podle vynálezu, v čelním pohledu a v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.10 řez jinou variantu provedení stavebního dílce, v čelním pohledu a v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.11 čelní pohled na stavební dílec v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.12 řez další variantou provedení stavebního dílce podle vynálezu, v čelním pohledu a v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.13 řez další variantou provedení stavebního dílce podle vynálezu, v čelním pohledu a v silně zjednodušeném schéma·’* .

-22tickém znázornění, obr.14 řez dílčí oblastí stavebního dílce s konstrukcí krycí vrstvy podle vynálezu a s distančním prvkem v pohledu, v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.15 řez ukazující další variantu provedení konstrukce krycí vrstvy, v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.16 perspektivní pohled na stavební dílec podle vynálezu, v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.17 řez rovinou XVII-XVII z obr.16 v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.18 detail spojovací oblasti distančního prvku a krycí vrstvy, v řezu částmi distančního prvku a krycí vrstvy, v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.19 detail ukazující efekt vzájemného zadrápuntí mezi distančním prvkem a krycí vrstvou, po vytržení distančního prvku, v řezu a v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.20 příklad použití stavebního dílce jako stěnový a stropní prvek, v bočním pohledu a v silně zjednodušeném schematickém znázornění, obr.21 příkladné provedení zařízení na výrobu stavebního dílce podle vynálezu, v perspektivním pohledu a v silně zjednodušeném schematickém znázornění, a obr.22 další příkladné provedení stavebního dílce v bočním pohledu v silně zjednodušeném schematickém znázornění.

Příklady provedení vynálezu

Úvodem je třeba poznamenat, že v různých provedeních jsou stejné části a skupiny částí označeny stejnými vztahovými značkami, přičemž skutečnosti obsažené v popisu mohou být přeneseny na části a skupiny částí opatřené stejnými vztahovými značkami. Také údaje o poloze, zvolené v popisu, jako například nahoře, dole, po straně atd., je možné vztáhnout na bezprostředně popsaný jakož i znázorněný obrázek a při změně polohy se dají přenést na novou polohu. Dále mohou být ·· »t ··

-23• · · »· « · · · • · · · » • · · · · » · · také jednotlivé znaky nebo kombinace znaků ze znázorněných a popsaných různých příkladů provedení představovat samostatná vynálezecká řešení.

Na obr.1 až 4, je znázorněn plošný, samonosný a tvarově stabilní stavební dílec 1 podle vynálezu v různých pohledech a v silně zjednodušeném schematickém znázornění. Stavební dílec 1, vytvořený jako nosný a/nebo samonosný a tuhý v kroucení alespoň zčásti ze dřeva a/nebo dřevné látky, tvo1 ří zejména vícevrstvou desku, která můž-e být použita jako střešní a/nebo stěnový a/nebo podlahový a/nebo stropní dílec atd. Vzhledem k vysoké tuhosti v krouceni stavebních dílců 1 nyní mohou být na dílce uloženy také materiály nebo látky citlivé na rozlomení. Ve znázorněném příkladě provedení má dílec šířku 2, vymezující vzdálenost vzájemně rovnoběžných podélných postranních ploch 3., uspořádaných kolmo vůči příčným postranním plochám 5, které leží ve vzdálenosti odpovídající délce 4 dílce.

Jak je znázorněno v tomto příkladě provedení, má dílec dvě vzájemně rovnoběžně probíhající jedno nebo vícevrstvé krycí vrstvy 7, ležící ve vzájemném odstupu tvořícím výšku 6 kolmou k šířce .2 délce, mezi nimiž leží další vrstva 10 vymezující dílčí výšku 9, zejména jádrovou vrstvu 11. Výška 12 stavebního dílce 1 je tvořena součtem výšky postranních stěn 13 a tlouštěk 14 krycích vrstev 7.-Deskovíté krycí vrstvy 7, které jsou účelně rovinné, kalibrované a/nébo broušené, popřípadě vícevrstvé vytvořené, tvoří svými vzájemně přivrácenými krycími plochami 15a spojovací plochu 16a pro mezi nimi uloženou jádrovou vrstvu 11. Vzájemně přivrácené postranní plochy 17 postranních stěn 13., uspořá• · · ·'· · • ····

V · • β · * · » ♦

-24·«· ·· ···· • · » 9 • · · « • · « '· 4 • · · · · daných kolmo ke krycí ploše 15á, ohraničují jádrovou vrstvu 11 po jejich šířce, přičemž jádrová vrstva 11, jak je znázorněno v tomto příkladě provedení, alespoň místně hraničí s postranní plochou 17 postranní stěny 13.

Krycí vrstvy 7 jsou pro vymezování výšky 6 udržovány ve vzájemném odstupu jedno a/nebo vícevrstvé sestavenými pásovitými distančními prvky 18, vytvořenými s výhodou ze dřeva, které je podporují. Distanční prvky 18, uspořádané s výhodou kolmo ke krycím vrstvám 7, tvoří ve směru délký 4 jeden nebo více vlnovitých nebo meandrovitých stěnových prvků 19, umístěných ve vzájemných odstupech ve směru/ délky A a/nebo šířky 2. Ty mají tvar periodicky se opakující plynulé funkce nebo křivky, jejíž amplituda měřená ve směru šířky 2 může mít stejné nebo odlišné hodnoty podél délky 4.. Přirozeně mohou distanční prvky 18, mající větší délku než je délka 4 stavebního dílce 1, probíhat také v podstatě souběžně s krycími vrstvami 7, takže se vrcholy 20 opírají o k nim přivrácené plochy 15a krycích vrstev 7.

Jak je znázorněno v přednostní variantě provedení podle obr.l, jsou nejméně dva vzájemně rovnoběžně uspořádané distanční prvky 18, přesazené o polovinu vlnové délky, zejména stěnové prvky 19, které se popřípadě o sebe opírají, i v nezajištěném stavu nebo teprve při odpovídajícím zatíženi, v důsledku čehož se tangenciálně v oblasti vrcholů 20 překrývají nebo dotýkají, alespoň bodově a zejména liniovitě. Odpovídajícím opřením stěnových prvků 19 mohou být přebírány vysoké příčné síly. Stěnové díly 19, uspořádané souběžně a s vzájemným přesazením o polovinu vlnové délky, vymezují mezi dvěma po sobě následujícími vrcholy 20. dutinu

-25»0 0 00 0000 0 0 * · · 0' *

0 0 , '0 0 0 ·

0. ··»» · ' · · 0 *ř 0 · ‘0

0000 0 · 0 0 0 0 nebo komoru, která je popřípadě na všech stranách uzavřena a je vzduchotěsná, ale paropropustná.

Plošný dílec 1, zejména vrstvená deska, obsahuje proto více dutin 21 nebo komor oddělovanými od sebe oblastmi dotyku. Účelně se dílčí oblasti dvou navzájem přivrácených postranních ploch 23., 24 stěnových prvků 19 dotýkají tangenciálně, přičemž však popřípadě mohou být zdrsněny. Dutiny 21 nebo komory mohou být přirozeně také vytvořeny kosočtverečně. Popřípadě mohou být distanční prvky 18 uloženy s Lakovou vzdáleností od sebe, že se o sebe opírají teprve v zatíženém stavu, nebo jsou vzájemně k sobě předpjaty v podélném a/nebo příčném směru stavebního dílce 1.

S výhodou je vzdálenost (příčný rozestup) 25 vrcholů mezi dvěma vzájemně k sobě obrácenými stěnovými prvky 19, meřená ve směru šířky 2, která činí od 200 do 700 mra, s výhodou od 300 do 500 mm, dimenzována jako menší, než vzdálenost (podélný rozestup) 26 měřená ve směru délky mezi dvěma po sobě následujícími oblasti 22 dotyku, která činí od 800 mm do 3000 mm, s výhodou od 1000 mm do 1400 mm. Tlouštka 27 stěnových prvků 19 je od 4 do 20 mm, s výhodou od 8 do 12 mm, a je s výhodou stejně velká nebo větší než tlouštka 14 krycích vrstev ]_, která je od 2 do 20 mm, s výhodou od 5 do 10 mm. Vzájemně opačné úzké stranové plochy 28 stěnových prvků 19, přivrácené k povrchovým plochám 15a krycích vrstev 7, mající s výhodou stejnou nebo větší šířku než je tlouštka 27 distančních prvků 18, jsou s krycí plochou 15a resp. spojovací plochou 16a krycích vrstev 7 alespoň místě spojeny v tvarovém a/nebo sílu přenášejícím styku, zejména slepeny v tvarovém styku nebo slepeny natupo atd. Tlouštka 29 přímo*4^! <8 • «

-26čarých stěnových prvků 30 resp. postranních stěn 13., která je od 5 do 40 mm, s výhodou od 20 do 35 mm, je stejně velká nebo větší, s výhodou větší než tloušťka 27 stěnových prvků 19.

Samonosný stavební dílec 1 se dvěma nebo více prostorově vytvarovanými a/nebo vícevrstvými krycími vrstvami 7 je 'a spojen pomocí distančních prvků 18, rozdělených po povrchových plochách 15a krycích vrstev 7 alespoň místně ve spojích s tvarovým stykem a/nebs stykem přenášejícím sílu. Upevňovací body mezi prostorově tvarovanými distančními prvky 18 a krycími vrstvami 7 jsou v podélném směru distančních prvků, 18 uloženy na místech, ležících ve vzájemném odstupu, a ve směru příčném k podélnému směru ve vzdálenosti od sebe, která je větší než tlouštka 27 distančních prvků 18. Distanční prvky 18 se alespoň v dílčích oblastech opírají pro přenášení síly o sousední distanční prvky 18 nebo jsou s nimi přesuvně spojeny.

Distanční prvky 18 se také po případě mohou o sebe opírat teprve při zatížení, s opřením způsobilým přenášet zatížení, takže v nezatíženém stavu leží s malým odstupem od sebe.

Λ

Pro zvětšení spojovací plochy 16b distančních prvků í 18 mohou být tato distanční prvky opatřeny ve směru jejich výšky 9 na jejich obou krajních oblastech nejméně jednou lištou, uloženou po alespoň části délky distančních prvků 18, která je spojena s postranními plochami 23, 24 distančních prvků 18.

• · * • · · · • · · · • ··*· · ·

Φ · · ···· 9 '

-27Poměr příčných rozestupů 25, měřených napříč ke směru délky k podélným rozestupům 26 měřeným ve směru délky je od 1:2 do 1:4, s výhodou od 1:3,33 do 1:3,5.

Podstatná výhoda samonosného a nosného stavebního dílce 1, majícího malou hmotnost, spočívá především v tom, že pro krycí vrstvy 7 a distanční prvky 18, tvořené s výhodou ze dřeva a/nebo dřevných hmot je potřebný podíl dřeva u krycích vrstev 7 při minimálním rozpětí nebo délce 4 o velikosti 6 m menší něž 0,04 m³/m² povrchové- plochy 15a, 15b, ' s výhodou od 0,01 do 0,035 m³/m² povrchové, plochy . -15a, 15b, a podíl dřeva pásovitých distančních prvků 18, zejména stěnových prvků 19, 30 a/nebo postranních stěn 13 je od 0,0015 do 0,01 m³/m² celkového stavebního dílce 1.

Jako příklad je možno uvést, že tlouštka 27, 29 distančních prvků 18, zejména prostorově tvarovaných nebo zvlněných stěnových prvků 19 je 12 mm a přímočarých stěnových prvků 30 nebo postranních stěn 13 30 mm a při výšce 6, 9 postranních stěn 13 nebo stěnových prvků 19 140 mm je zapotřebí podíl materiálu přibližně 0,00826 m³/m². Přitom je zapotřebí v případě nerovinných stěnových prvků 19 s příčnou odstupovou vzdáleností 25 400 mm, majících výšku 9 140 mm, materiálový podíl přibližně 0,005 m³/m². Přirozeně může mít tlouštka postranní stěny 13 jiný rozměr než tlouštka 27 stěnových prvků 19, 30.

Celková materiálová Spotřeba dřeva a/nebo dřevných hmot při tlouštce 14 krycích vrstev 7 o velikosti 6 mm potom činí přibližně 0,0203 m³/m². Jako podklad jsou pro to použity dvě přímočaré postranní stěny 13 nebo stěnové prvky 30

.. v .

• ·

a sedm prostorově tvarovaných resp. nerovinných resp. zvlněných stěnových prvků 19, přičemž stavební dílec 1, který je v podélném směru uložen v obou vzájemně opačných koncových oblastech a uprostřed a tím tvoří více dílčích oblastí mezi místy uložení, má délku 4 o velikosti 12 m a šířku 2 o velikosti 2500 mm.

Jako základ pro výpočet platí následující funkční vztahy:

m² nerovinný stěnový prvek/ m²stavební dílec = (výška distančních prvků x 1 metr délky x počet nerovinných stěnových prvků x 1,06) : (šířka stavebního dílce x 1 metr délky) m² přímočarý stěnový prvek/ m²stavební dílec = (výška distančních prvků x 1 metr délky x počet přímočarých stěnových prvků) :

(šířka stavebního dílce x l metr délky) m nerovný stěnový prvek/ irrstavební dílec = (výška distančních prvků x 1 metr délky x počet nerovinných stěnových prvků x tloušťka stěnových prvků x 1,06) : (šířka stavebního dílce x 1 metr délky) m³ přímočarý stěnový prvek/ m²stavební dílec = (výška distančních prvků x 1 metr délky x počet přímočarých stěnových prvků x tlouštka stěnových prvků x 1,06) : (šířka stavebního dílce x 1 metr délky)

-29• · · '9 9 *·'·♦ ·· ····

9 * ·♦ ··· 9

9 9 9 9 9 · · ·

9999 9 9 9 9 9y 9 9 9

9 9 9 · ·'· ·· ·

999 9 9 9 9 9 9 99 . 9 9

V tomto příkladě platí přímočaré stěnové prvky 30 jako postranní stěny 13.

Materiálový podíl dřeva a/nebo dřevných .. hmot pro tento příklad je rozdělen následovně:

Celkový objem resp. prostorový objem při dílčí délce dílčího úseku 6 m činí přibližně 0,152 m³/m².

Nerovné stěnové prvky 19 potřebují 3,2%, přímočaré stěnové prvky 30 přibližně 2,1%, krycí vrstvy 7 přibližně 7,8% celkového objemu resp. prostorového objemu, takže objem, jádrové vrstvy 11 činí přibližně 92%.

Přirozeně je možné každé libovolné konstrukční uspořádání, závislé na statických požadavcích.

Samonosný, tvarově stabilní stavební dílec 1 s jednou nebo více krycími vrstvami j_t obsahuje více prostorově tvarovaných distančních prvků 18., rozdělených po povrchových plochách 15a krycích vrstev 7, které jsou s krycími vrstvami 7 alespoň místně spojeny v tvarovém a/nebo sílu přenášejícím styku, a tvoří jádrovou vrstvu 11. Ta je vytvořena z pásovitě a nerovinně vytvořených distančních prvků 18/ přičemž jádrová vrstva 11 tvoří od 50% do 98% objemu stavebního dílce 1. Distanční prvky 18, rozdělené po krycí ploše 15a krycí vrstvy 7, potřebují od 10% do 50% materiálového objemů stavebního dílce 1, přičemž úzké čelní plochy 28 distančních prvků 18, přivrácené k povrchovým plochám 15a. jsou uspořádány v podstatě rovnoběžně s povrchovou plochou 15a krycích vrstev 7. ’ :·/

-30Je třeba poukázat na to, že stavební dílec 1, zejména krycí vrstvy 7 a/nebo stěnové prvky 19, 30, mohou být také tvořené kovovým nebo nekovovým materiálem a/nebo plastem vyztuženým skleněnými vlákny.

Přirozeně je také možnost, že stěnové prvky 19., vzájemně přesazené o polovinu délky Vlny nebo uspořádané se stejnou fází, s výhodou obkloukovitě zakřivené, jsou uloženy s odstupy ve směru šířky, a v podélném směru stavebního dílce 1 je proto více vedle sebe uspořádaných dutin 21 nebo komor, ohraničených vlnovitými stěnovými prvky 19 a/nebo přímočarými stěnovými prvky 30 nebo postranními stěnami 13.

Dále mohou být stěnové prvky 19, 30 a/nebo stěnové prvky 19 a postranní stěny 13 v oblasti vrcholů 20 nebo dotykových oblastí 22 rovněž spojeny v tvarovém a/nebo sílu přenášejícím styku.

Na obr.2 je znázorněn půdorysný pohled na více stavebních dílců 1 v silně zjednodušeném a schematickém znázornění. Stěnové prvky 19., umístěné v odstupu od sebe a s tloušťkou 29., které jsou vůči sobě posunuty o polovinu délky vlny, hraničí alespoň místně liniovitě s povrchovou plochou 17 postranní stěny 13 nebo s povrchovou plochou 23, 24 přímočarého stěnového prvku 30., který je vytvořen s tloušťkou 29 odpovídající jejich vzdálenosti.

Je-li mezi dvěma sousedními distančními prvky 18 ponechána mezera, je přes tuto dutinu nebo kanál, Vymezovaný mezerou, možná cirkulace prostředí, jako je to potřebné pro ·· ····

-31— zajištění provětrávacích a odvětrávacích úkolů.

Stěnový prvek 30 nebo postranní stěna 13 a vlnovitě zakřivený stěnový prvek 19 ohraničují dutinu 21 nebo komoru. Samozřejmě je také možné, aby vzájemně vedle sebe ležící vlnovitě zakřivené stěnové prvky 19 byly spolu souběžné a probíhaly fázově souhlasně nebo s posunutím fáze a s vzájemným odstupem. Mezi stěnovými prvky 19 může být uložen jeden nebo více stěnových prvků 30. Přirozeně mohou být stěnové prvky 19 vzájemně spojeny v jedné nebo více oblastech 22, překrývajících krycí vrstvy 7 a/nebo stěnový prvek 30. Přirozeně může být mezi přímočarým stěnovým prvkem 30 a/nebo postranními stěnami 13 také uloženo více nerovinných stěnových prvků 19.

Více stavebních dílců 1, které jsou v oblasti spojení 32 na sebe na tupo uloženy a jsou v nekonečné formě vzájemně spojeny v tvarovém styku a/nebo styku přenášejícím sílu, mohou být pomocí jednoho nebo více spojovacích prvků 31 spojeny do velkoplošného stavebního dílce i· S výhodou obsahují vzájemně spojované stavební dílce 1, zejména jejich krycí vrstvy 7, na alespoň jedné z navzájem přivrácených čelních ploch, které jsou uloženy při koncových oblastech 33 a/nebo na úzkých čelních plochách krycích vrstev 7, opěrnou a/nebo spojovací plochu 34 (obr.3), která je uspořádána alespoň šikmo po tloušťce 14. S výhodou probíhá opěrná a/nebo spojovací plocha 34 po celé šířce 2 a/nebo délce 4 nebo pouze po části šířky 2 a/nebo délky 4 krycích vrstev 7. Účelné obsahuje jedna z krycích vrstev alespoň drážkovité zahloubení 35 s alespoň dvěma opěrnými a/nebo spojovacími plochami 34, sbíhajícími se k sobě ve sklonu, do něhož vystupuje neboli • · · · ·· ··

-32zapadá jim odpovídající výběžek, tvořený dalším stavebním dílcem 1. Mezi vzájemně přivrácenými a spolu spojovanými opětnými a/nebo spojovacími plochami 34 obou k sobe přivrácených stavebních dílců 1 je účelně vložena výplňová a/nebo lepivá vrstva. Takovou kombinací spojovacích prvků 31 může být vytvořen velkoplošný jednodílný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení a vystavítelný především velkému zatížení v tahu a v ohybu. Samozřejmě mohou být také postranní stěny 13 vybaveny spojovacím prvkem 31, takže jsou vzájemně spojovatelné místně se překrývající postranní stěny 13.

Stěnové prvky 19 a/nebo 30 vzájemně spojovaných stavebních dílců 1 mohou v oblasti 32 spojení na sebe navazovat na tupo nebo se místně přesahovat nebo překrývat, přičemž v těchto místech mohou být také spojeny stykem s přenosem síly a/nebo tvarovým stykem.

Jak lze lépe odvodit z obr.3, je stavební dílec 1 v koncové oblasti 33 . spojené s dalším stavebním dílcem 1, opatřen zahloubením 35, do něhož vyčnívá výběžek dalšího stavebního dílce l. Distanční prvky 18, na tupo na sebe navazující nebo překrývající se v oblasti 2 spojení, a/nebo krycí vrstvy 7 stavebních dílců 1, tvoří rovnoplochý přechod mezi vzájemně spojovanými stavebními dílci 1 a umožňují sílu přenášejícím a/nebo tvarovým stykem vytvoření spojovacího prvku 31, přenášejícího sílu a/nebo moment. Přirozeně mohou být vzájemně přivrácené distanční prvky 18 a/nebo krycí vrstvy 7 v oblasti 32 spojení opatřeny úkosy.

Stěnové prvky 19 a/nebo stěnové prvky 30 vytvářejí odstup krycích vrstev 7, vytvořených s výhodou vícevrstvově,

-33• 0 000· ···· o velikosti výšky 9, s odečtením hloubky drážek pro uložení stěnových prvků 19, 30, jak bude ještě přesněji popsáno. Dále by také bylo možné, aby bylo více stavebních dílců 1 vzájemně spojeno prostřednictvím nejméně jednoho spojovacího prvku na navzájem odvrácených krycích plochách 15b krycích vrstev ]_ v tvarovém styku a/nebo styku s přenosem síly.

Jak je možné dále odvodit z obr.3, může být krycí vrstva 7 vytvořena jako vícevrstvová. Krycí vrstva... 7 je kupříkladu tvořena meziyrstvou 36 ležící mezi v odstupu oď sebe uloženými vrchními vrstvami 37. spojenými vzájemně plnicí a/nebo lepivou vrstvou nebo umělou pryskyřicí. Mezivrstva 36 může být tvořena vzájemné slepenými nebo slisovanými lištami 38 ze dřeva a/nebo dřevných hmot, nebo ze sendvičového dílu, kupříkladu sestávajícího z různých pěnových plastů nebo odpovídající hliníkové konstrukce a dřeva nebo dřevných hmot apod.

Samozřejmě existuje také možnost, že mezivrstva 36 je vytvořena z prepregu známého ze stavu techniky, zejména vláknového prepregu, nebo z dýhových vrstev, uspořádaných v podélném směru a/nebo ve směru, který je orientován napříč k podélnému směru, nebo se křižujících a vzájemně slepených, přičemž dýhové vrstvy jsou uloženy pro optimalizaci silového toku.

Účelně obsahuje pro tento účel nejméně jedna dýhová vrstva krycích vrstev 2 a/nebo stěnových prvků 19., 30 a/nebo bočních stěn 13 v rovině kolmé ke směru j@jí délky a/nebo napříč k podélném směru dýhové vrstvy nejméně jeden úkos S, který odpovídá jinému úkosu S, jenž se s ní má spo-34··»· »· ···· jit. Tím je mezi jednotlivými dýhovými vrstvami vytvořena oblast překrytí nebo spojení. S výhodou jsou úkosy S uspořádány tak, že leží v opačných krycích vrstvách 7 v podélném směru s odstupem, tedy s vzájemným přesazením. Pro lepší přehlednost toto bylo schematicky znázorněno na obr.2.

Jiné dále neznázorněné provedení spočívá v tom, že v podélném směru stavebního dílce 1 na sebe dosedá na tupo více za sebou uložených distančních prvků .18, zejména stěnových prvků 19, 30, nebo že tyto prvky jsou uloženy v alespoň místně se přesahující nebo překrývající poloze a jsou popřípadě spojeny. Účelně jsou oblasti spojení v podélném směru, stavebního dílce l uloženy s vzájemným přesazením, takže nejsou vytvořena v podstatě žádná místa nuceného zlomu, která by vyplývala ze spojovacích míst ležících ve stejné rovině. Přirozeně mohou být takto stejně vytvořeny krycí vrstvy 7.

Přirozeně mohou být mezi jednotlivými dýhovými vrstvami uloženy také parotěsné zábrany nebo vlákenné výztuže nebo ochranné prostředky proti ohni. Mezi vrchními vrstvami majícími účelně šířku 2 a/nebo délku 4. jsou uloženy lišty obdélníkového průřezu, jejichž větší průřezový rozměr leží s výhodou ve směru tloušťky 14 krycí vrstvy 7. Lišty 38. uspořádané v podélném a/nebo příčném směru krycích vrstev 7, jsou spojeny s vrchními vrstvami 37., zejména slepeny. Vrchní vrstvy 37, překrývající úzké strany lišt 38, poskytují krycí vrstvě 7 vysokou pevnost v ohybu a v tahu, která popřípadě uspořádáním jedné nebo více lišt 38 z kovu a/nebo plastu přispívají ke zvýšení pevnosti v ohybu v podélném a/nebo příčném směru.

·· · • * · • flfl fl flflflfl • · ···« >

-35• fl ···· • fl • fl «flfl • fl fl • · · · • flfl · • · flfl • fl flfl flfl • fl fl*'

Jak je schematicky znázorněno, mohou distanční prvky 18. zejména stěnové prvky 19 a/nebo 30 obsahovat více vrstev, přičemž mezi vrchními vrstvami 39 je uložena jedna nebo více mezivrstev 40, které jsou vytvořeny kupříkladu ze dřeva a/nebo dřevných hmot nebo syntetických pryskyřic a/nebo plnicího nebo lepivých vrstev nebo pěnových plastů nebo hliníkových konstrukcí apod. Přirozeně existuje možnost, že krycí vrstvy 7 a/nebo stěnové prvky 19 a/nebo 30 sestávají z prkénkových lamel nebo ze slepehé překližky nebo z lisovaných dílů na bázi třísek s výztuží nebo bez výztuže nebo z kovu atd.

Úložná drážka 41, zahloubené vytvořená v nejméně jedné z přivrácených povrchových ploch 17 krycích vrstev 7, polohuje nebo drží stěnové prvky 19 a/nebo .30, probíhající v podélném nebo příčném směru, zasazených do drážky 41. Přitom koresponduje průřezový průběh stěnových prvků 19 a/nebo 30 s průřezovým průběhem úložných drážek 41, přičemž šířka úložných drážek 41 je účelně dimenzována jako o něco větší, než tlouštka 27 nebo 29 stěnových prvků 19 nebo 30., v nichž je v dutém žlábku vymezovaném rozdílem vůči rozmetům 27 , 29. uložena těsnicí hmota atd. nebo plastová zálivka pro polohování stěnových prvků 19, 30. Přirozeně je také možné úložnou drážku 41 vytvořit jako drážku pro lícované zasazení.

Na obr.14 je znázorněna další varianta provedení stavebního dílce 1 v půdorysu při silně zjednodušeném schematickém znázornění. Mezi oběma proti sobě ležícími postranními stěnami 13 je v podélném směru uspořádáno v podélném směru více stěnových prvků 19, 30, přičemž mezi nejméně dvěma »··»

stěnovými prvky 19, 30, posunutými vůči sobě o polovinu délky vlny, je uložen přímočarý stěnový prvek 30. Následující resp. sousední vlnovitý stěnový prvek 19 přiléhá bezprostředně k předchozímu vlnovitému stěnovému prvku 19, takže k době přiléhají vlnovíté stěnové prvky 19 nebo vlnovité a lineární stěnové prvky 30. Nejméně jedna z krycích vrstev 2 obsahuje další vrstvu 43 , spojenou přes výplňovou nebo lepivou vrstvu 42 s povrchovou plochou 15b krycí \rstvy 7, přičemž tato další vrstva 43 zejména tvoří ochrannou vrstvu 44, vytvořenou z nehořlavého nebo těžce hořlavého materiálu, zejména minerální hmoty. Přirozeně může být ochranná deska 44 opatřena protipožárním povrstvením. Nehořlavá nebo těžce hořlavá ochranná deska 44, popřípadě s nehořlavým povrstvením je spojena s krycí vrstvou 6 těžce hořlavým lepidlem. Další možnost spočívá v tom, že vrstva 43 je vytvořena kupříkladu z minerální vlny za účelem tepelné izolace nebo z plastu, jako například pěnového polystyrenu, nebo z dýhových vrstev nebo kovových materiálů nebo materiálů odpuzujících záření, jako například z olova.

Ochranná deska 44 může být vyrobena z nehořlavého, ale v případě požáru napěňovatelného a izolujícího materiálu, kupříkladu křemičitanu draselného nebo sodného. Přirozeně může být vrstva 43 kupříkladu tvořena fasádním obkladem, jako například dekorační deskou atd., nebo z plastové folie nebo souvrství folie z plastu nebo hliníku nebo z plechu nebo dýhové vrstvy nebo vodu odpuzujícího materiálu, zejména z impregnovaných materiálů.

Další možnost spočívá v integraci prvků pro využití sluneční energie, zejména kolektorů nebo fotovoltaiky.

···· • 0 · ·

-37Obr.2 a 4 znázorňují pouze příkladná provedení pokud jde o uspořádání stěnových prvků 19, 30 mezi oběma protilehlými, s výhodou rovnoběžně uspořádanými postranními stěnami

13. Přirozeně mohou být stěnové prvky 19., jak je znázorněno, uspořádány také souběžně a se stejnou fází, a/nebo může být kombinováno více stěnových prvků 19, přesazených o polovinu délky vlny, a další stěnové prvky 19 jsou uspořádány se stejnou fází, přičemž mezi nimi mohou kupříkladu být uloženy, alespoň místně, lineární stěnové prvky 30. Stěnové prvky 19, 30 a/nebo postranní stěny 13 a/nebo krycí vrstvy Ί_ mohou být vzájemně spojeny ve styku přenášejícím sílu a/nebo tvarovém styku, zejména slepeny, sklízeny, sesvorkovány apod.

Ve společně popisovaných obr.5 a 6 jsou znázorněny další varianty provedení v různých pohledech v silně zjednodušeném schematickém zobrazení. Stavební dílec 1, znázorněný na obr. 5, je tvořen v podstatě krycími vrstvami T_, majícími šířku 2. a délku 7, postranními stěnami 13 vymezujícími šířku 2, a distančními prvky 18 majícími výšku zejména stěnovými prvky 19 a/nebo 30.. Stěnové prvky 19, 30, uspořádané mezi krycími vrstvami 7, probíhají ve směru délky 4 a/nebo šířky 2 stavebního dílce 1, jak je možno odvodit také pro ostatní provedení, přičemž mohou být tvořeny jednou nebo více dílčími vrstvami.

Jedna z obou jedno nebo vícevrstvově konstruovaných a prostorově tvarovaných krycích vrstev je tvořena jako zakřivená konkávní krycí vrstva 7, přivrácená k deskovíté druhé krycí vrstvě 2· Přirozeně může mít krycí vrstva 7, ležící proti rovnoploché krycí vrstvě 7, tvar konvexně zakřivené ·· ····

-38plochy, nebo mají obě proti sobě ležící a souběžně' /.spořádané krycí vrstvy Ί_ stejné konvexní nebo konkávní zakřivení, takže tvoří v podstatě kruhový obloukový .segment. Tím mohou být vytvořeny nejrůznější tvary objemových těles nebo stavebních dílců l. S výhodou jsou distanční prvky 18 slepeny s krycími vrstvami Ί_ při jejich tvarování, čímž se dá dosáhnout zvýšení únosnosti. Zhotovení jednotlivých potřebných stavebních dílců se účelně provádí pomocí strojů s CNC řízením s hospodárnými výrobními náklady.

Je-li jedna z obou v podélném směru proti sobě ležících výšek 9 jádrové vrstvy rep. výška 12 stavebního dílce 1, tvořená výškou 9 a tloušťkami 14 krycích vrstev vytvořena jako podstatně vyšší než proti ní ležící výška 9, může být takový stavební dílec 1 vyroben osazením plastového povlaku, odolného proti oděru, na povrchové ploše 15b krycí vrstvy 7, odvrácené od jádrové vrstvy 11, například skateboardová dráha, která zejména po vyplnění dutin 21 nebo komor materiálem, zejména recyklovaným materiálem, plastem apod., umožňuje jednak tlumicí účinek a jednak minimalizaci šumu tlumením zvukových vln. A?

Další varianta provedení, znázorněná na obr.6, ukazuje, že nejméně jedna z krycích vrstev 7 nebo postranních stěn 13 probíhá v podélném směru a/nebo v na něm příčném směru stavebního dílce 1 šikmo k protilehlé krycí vrstvě 7 nebo postranní stěně 13 a kupříkladu tvoří nosný prvek pro nosnou konstrukci. Přitom probíhá nejméně jedna krycí vrstva 7, uložená mezi postranními stěnami 13., šikmo k této protilehlé krycí vrstvě 7. Samozřejmě mohou být také být obě krycí vrstvy 7 uloženy sbíhavé k sobě nebo být souběžně uspořá-

···· « ·· · · · ·

-39dané. Mezi těmito krycími vrstvami 7_ jsou uloženy stěnové prvky 19, 30, probíhající souběžně s postranními stěnami 13, jejichž výška 9 plynule klesá v závislosti na úhlovém průběhu směrem k menší výšce 6 postranní stěny 13.

Přirozeně jsou možné všechny geometrické tvary v uspořádání krycích vrstev 7 a/nebo postranních stěn 13 a stěnových prvků 19 a/nebo 30. Kupříkladu může mít stavební dílec 1 v rovině kolmé k jeho podélnému směru přibližně lichoběžníkový nebo čtvercový nebo obdélníkový průřez, jehož průřezové rozměry mohou v podélném směru vzrůstat nebo se zmenšovat.

Na obr.7 je znázorněno další provedení v půdoryse a ve značně zjednodušeném schematickém znázornění. Distanční prvky 18 jsou tvořeny více buňkami 45, jejichž stěny 46 mohou být vytvořeny ze dřeva a/nebo z dřevných hmot nebo z kovu atd., ,s výhodou z hliníku, a jsou uspořádány kolmo k povrchové ploše 15a krycí vrstvy 7 směrem k protilehlé krycí vrstvě 2· Buňky 45 mají čtvercovou a/nebo šestiúhelníkovou voštinovou strukturu a jejich stěny sestávají z částečně jednoduchých a částečně dvojitých přepážek 47., které jsou vzájemně spojeny nebo svařeny, atd. Postranní stěny 13 a/nebo přepážky 47 ohraničují vzduchotěsně uzavřené dutiny nebo komory 21, které jsou popřípadě plnitelné nehořlavými nebo nesnadno hořlavými a/nebo tepelně izolačními materiály.

Na společně popisovaných obr.8 až 13 je znázorněn stavební dílec 48 podle vynálezu v různých pohledech. Stavební dílec 48 je tvořen jedním nebo více alespoň zčásti se překrývajících dílců 1. Stavební dílec 1 je v podstatě tvo• ·

-40řen krycími vrstvami 7, majícími šířku 2 a délku 4, postranními stěnami 13 vymezujícími šířku 2, a distančními prvky 18, zejména stěnami 19 a/nebo 30 a/nebo buňkami 45. Jak lze odvodit z příkladů provedení, může být každé z provedení vybaveno materiály tlumícími hluk, tepelně izolačními, nehořlavými nebo nesnadno hořlavými, jak je částečně schematicky znázorněno, uloženými v dutinách 21 nebo v komorách. Postranní plochy 5 vymezují výšku 12, přičemž výška 12 může mít ve směru délky stavebních dílců 1 různou velikost.

Jak není dále znázorněno, mohou být jeden nebo více stavebních dílců 1 kupříkladu také spojeny s lepeným vazníkem nebo nosnou konstrukcí atd. ve formě primární struktury.

Jak je lépe patrné z obr.8, je vícevrstvý stavební dílec 48 tvořen nejméně dvěma dílčími stavebními dílci 1, uloženými na sobě a ve směru šířky 2 a/nebo délky 4 a vzájemně spolu spojenými v tvarovém styku a/nebo styku způsobilém přenášet sílu. Za sebou a/nebo vedle sebe uložené vícevrstvé stavební dílce 48 se překrývají v oblasti 49 spojení, kde jsou stavební dílce 1 na jejich vzájemně přivrácených podélných postranních plochách 2 a/nebo příčných postranních plochách 4 a/nebo na vnějších, vzájemně přivrácených a překrývajících se povrchových plochách 15b krycích vrstev 7, vzájemně spojeny v tvarovém styku a/nebo styku způsobilém přenášet sílu. Přirozeně může být v oblasti podélné postranní plochy 3. oblast spoje 42 vytvořena pro spojení více stavebních dílců 1. S výhodou jsou oboustranně proti sobě ležící 1 stavební dílce jedné z ploch 50 k soně přisazeny na tupo. Mezi vzájemně přivrácenými podélnými postranními plochami 3 a/nebo příčnými postranními plochami 4 a/nebo na navzá• · « • ·

-41jem přivrácených povrchových plochách 15b krycích vrstev 7 je s výhodou uložena výplňová nebo lepivá vrstva, která oba stavební dílce 1 spolu spojuje v tvarovém styku a/nebo styku způsobilém přenášet sílu.

Stavební dílce 1 na ploše odvrácené od plochy 50 a vzájemně přivrácené jsou s výhodou uloženy s malým vzájemným odstupem, takže po vzájemném přiložení a spojení obou stavebních dílců 1 je vytvořena mezera nebo pružná dilatační spára, takže eventuelně se vyskytující tolerance, jako například úhlová chyba atd., nemají žádný vliv na kupříkladu tekutinotěsné spojení stavebních dílců 1 vzájemně spojovaných na ploše 50. Popřípadě mohou být stavební dílce 1 také vzájemně spojeny v oblasti 49 spojení na navzájem přivrácených a překrývajících se příčných postranních plochách 5 nebo povrchových plochách 15b. Dále mohou být mezerou vyrovnávána jakákoli napětí, vyvolávaná teplotními rozdíly. Vzájemným seřazováním více stavebních dílců 1 může být vytvořen velkoplošný vícevrstvový plošný dílec 48. zejména podlahový dílec nebo stěnový dílec nebo střešní dílec. /

Samozřejmě existuje také možnost, aby stavební dílce 1 byly také ve směru jejich délky 4 a/nebo šířky 2 uloženy s vzájemným přesazením. Další možností je, že kupříkladu stavební dílec 1, přivrácený k ploše 50, přečnívá na obou protilehlých podélných postranních plochách 3 a/nebo čelní koncové oblasti 33.

Jak je dále schematicky znázorněno, je také možné použít distančních prvků 18 ve tvaru přibližně písmene I, které jsou vytvořené ze dřeva nebo s výhodou z profilů vyt·· ····

-42lačených z plastu atd., a vytvářené v podstatě souměrně od sebe odvrácenými stěnovými úseky ve tvaru písmene U, majícími společnou svislou stojinu a příčné příruby. Mezi svislou stojinou a příčnými přírubami je přechodová oblast ve tvaru kruhového oblouku, dimenzovaná jako velká vzhledem k výšce 9 distančního prvku 18. Komora, umístěná mezi opačnými příčnými stěnami, slouží pro uložení lepidla, zejména vodostálého lepidla, čímž je dosaženo zvětšení spojovací plochy 16b.

Jak je patrné zejména z obr.9 a 10, jsou dutiny 21 resp. komory alespoň zčásti vyplněny tepelně a/nebo zvukově izolačními a/nebo nesnadno hořlavými a/nebo nehořlavými plnivy 51, které mohou mít nejrůznější vlastnosti. Vytvořením řady dutin 21 nebo komor je dosaženo jednak plošného rozdělení zatížení a vysoké smykové pevnosti stavebního dílce 1 a jednak segmentování plniva 51. Plnivo 51 může být kupříkladu tvořeno sypaným materiálem, organickými nebo anorganickými látkami, zejména pilinami nebo třískami, celulózou atd., nebo nehořlavou kamennou vlnou nebo plasty nebo recyklovaným materiálem. Segmentováním se především dá zabránit šesedávání, k nimž může docházet kupříkladu při šikmé nebo svislé poloze zabudování stavebních dílců 1 resp. 48. Uložením různých vrstven plniv 51, majících rozdílnou tepelnou vodivost, je možné dosáhnout optimalizovaného tepelného prostupu. Samozřejmě může být plnivo 51 kupříkladu také vyztuženo vlákny.

Jak je patrné z obr.10, může být dutina 21 nebo komora také vyplněna plnivem 51 jen zčásti, přičemž ve volném prostoru, který zůstal mezi povrchem plniva 51 a povrchovou plochou 15a. je k dispozici volná vzduchová vrstva. Plnivo

-43* 4

tak není stále bezprostředně vystaveno měnícím se podmínkám okolí, takže nedochází k negativnímu ovlivňování vlastností plniva 51.

Jak je lépe patrné na obr.11, může být přirozeně uloženo na sobě také více stavebních dílců 1, přičemž kupříkladu mezi dvěma vnějšími stavebními dílci 1 je uložen nejméně jeden další stavební dílec 1, který přesahuje nejméně jednu podélnou postranní plochu 3. a/nebo příčnou postranní plochu 4 nejméně jednoho z vnějších stavebních dílců 1. Tím může být vytvořeno nejméně jedno zasouvací spojení mezi více vedle sebe uspořádanými stavebními dílci 1. Přirozéně mohou být také při tomto uspořádání vyplněny dutiny 21 nebo komory nejméně jednoho stavebního dílce i zcela nebo alespoň zčásti plnivem 51.

Na obr.12 a 13 jsou nyní znázorněna dvě další provedení, jejichž dutiny 21 nebo komory jsou zcela nebo zčásti vyplněny plnivy 51.

Jak je znázorněno na obr.12, je stěnovými prvky 19, 30, ležícími s odstupem od sebe, z nejméně jednoho stavebního dílce 1 přebírána cirkulace média, v důsledku čehož popřípadě není potřebná v plněném stavebním dílci 1 žádná přídavná parotěsná zábrana. Přídavně je dalším na vrchu uloženým stavebním dílcem 1 dosaženo zvýšení únosnosti. Uložením krycí vrstvy 7 otevřené pro difúzi, což je dosažitelné kupříkladu prostupovými otvory procházejícími krycí vrstvou 7 nebo difuzně otevřenými materiály, je přes oba stavební dílce 1 možná cirkulace média. Tím je možné předejít vícenákladům při výrobě přídavného uspořádání nebo upevnění ku' -.-1/ • · —44—

příkladu nakašírované nebo nalepené parotěšné zábrany na stavebním dílci 1. Kromě toho existuje možnost, že může docházet k cirkulaci média průchozími otvory nebo difuzně otevřenými materiály mezi více naplněnými nebo nenaplněnými stavebními dílci 1.

Jak je rovněž patrné z tohoto obrázku, mohou distanční prvky 18 obsahovat nejméně jednu vrchní vrstvu 39 a nejméně jednu mezivrstvu 40. Meziyrstva 40 je tvořena více podélnými lištami, které probíhají v podélném směru mezi proti sobě ležícími a v odstupu od sebe vrchními vrstvami 39 distančních prvků 18.. Účelně leží po výšce 9 od sebe v odstupu a mezivrstvy 40 jsou spojeny s vrchními vrstvami 39. přičemž v koncových oblastech přivrácených ke krycím vrstvám 7 je uložena podélná lišta. Výhodné přitom je, že se tím vytvoří větší spojovací plocha 16b a kromě toho se dosáhne tepelného zlepšení.

Na obr.13 je znázorněno další provedení_f u kterého tvoří nejméně jeden stavební dílec 1, zejména krycí vrstvy 7, definovanou oblast 52 pro řízení odhořívání, jejíž látkové složení je dimenzováno na základě potřebné doby protipožární odolnosti. Tato nesnadno hořlavá oblast 52 pro řízení odhořívání může sestávat kupříkladu z kovového nebo organického nebo anorganického materiálu. K toriiuto účelu mohou být použity všechny materiály známé ze stavu techniky. K nim patří přirozeně také materiály, které při zvýšené teplotě uvolňují vodu, jako kupříkladu hydroxidy hlinité, alkalických kovů křemičitanů, hydratované fosfáty, hydratované borokřemičitany atd. Účelně je jádrová vrstva 11 zvyšující pevnost vytvořena rovněž z nesnadno hořlavých nebo nehořla'V'· »0 0*00

0000 0 0

0 ·

0000 0 «

-45vých materiálů nebo plniv 51, které sestávají z více různých komponent nebo látek. Zvlášt výhodné při tomto uspořádání je, že po odhoření stavebního dílce 1 vybaveného oblastí pro řízení odhořívání mohou být tahové a/nebo tlakové síly přenášeny z dalšího stavebního dílce 1, vykazujícího zbytkovou únosnost. Jak je patrné z jednotlivých obrázků, mohou být distanční prvky 18 nad sebou uložených stavebních dílců 1, uspořádané ve stejné průřezové rovině, uloženy ve směru šířky 2 nad sebou nebo vzájemně přesazené, což především vede k tepelnému zlepšení. .

Přirozeně může stavební dílec 1 alespoň částečným vyplněním dutin 21 nebo komor plnivy 51 rovněž vytvářet zvukově a/nebo tepelně izolující jádrovou vrstvu 13., kterou mohou být přebírány provětrávací nebo větrací úkoly, a/nebo oblast 52 pro řízení odhořívání.

S výhodou jsou stěnové prvky 19 a/nebo 30. tvořící distanční prvky 18, tvořeny dýhovými vrstvami, uspořádanými ve směru délky a/nebo ve směru na ní příčném, překrývajícími se a vzájemně slepenými, nebo prkénkovými lamelami apod. Přirozeně mohou také být mezi jednotlivými dýhovými vrstvami uloženy také parotěsné zábrany z hliníkových nebo plastových folií nebo vláknové výztuže nebo ochranné prostředky proti ohni nebo tepelně izolační materiály a/nebo kovové materiály atd. Distanční prvky 18 jsou s krycími vrstvami zejména na tupo slepeny na jejich spojovací ploše 16a a/nebo jsou zalepeny v tvarovém styku do úložné drážky 41. Krycí vrstvy 7 mohou být přirozeně tvořeny všemi deskami známými ze stavu techniky, jako kupříkladu vláknovými deskami, zejména středně hutnými vláknovými deskami MDF nebo OSB nebo laminátových

-46desek nebo kompaktních desek nebo povrstvených třískových desek nebo sendvičových desek atd. Přirozeně mohou být distanční prvky 18 více vzájemně spojovaných stavebních dílců 1 na jejich čelních vzájemně přivrácených úzkých stranách opatřeny úkosem a/nebo rybinovým či zazubeným spojem, takže může být vytvořen nekonečný stavební dílec.

Závěrem je třeba ještě poznamenat, že vzduchotěsné, ale účelně paropropustné dutiny 21 nebo komory jsou opatřeny průchozím otvorem vybaveným membránou nebo parním ventilem, přičemž tlak vyvíjený při ozáření sluncem nébo vysokých rozdílech teplot v dutinách 21 může být vyrovnáván na* atmosférický tlak. Účelně jsou proti sobě ležící koncová oblast 33 prvního stavebního dílce a koncová oblast 33 posledního stavebního dílce χ opatřeny nejméně jednou uzavírací lištou, v níž je uložena membrána nebo parní ventil, nepropustná pro vzduch, v důsledku čehož může v podélném směru stavebního dílce i tlak páry unikat přes membránu nebo parní ventily. Propustnost pro páru je možná skrz distanční prvky 18 ležící s vzájemným odstupem a/nebo paropropustnými distančními prvky 18 nebo krycími vrstvami 7.

Ve společně popsaných obr.14 a 15 je znázorněna dílčí oblast stavebního dílce 1 v bočním pohledu, v řezu a v částečně zjednodušeném schematickém znázornění. Krycí vrstvy 7, obsahující více dílčích vrstev 53. 54, jsou uloženy ve vzájemném odstupu odpovídajícím výšce 2 distančních prvků 18. zejména stěnových prvků .19, 30, a tvoří výšku 12 stavebního dílce 1. Dílčí vrstvy .53, 54 obsahují každá dvě nebo více složkových vrstev 55, 56, přičemž alespoň jedna ze složkových vrstev 55, 56 obsahuje více za sebou uložených ·· ····

-47·· ···· dýhových úseků 57, 58 nebo dýhových subvrstev v krycí vrstvě a/nebo v distančním prvku 18 stavebního dílce 1, v důsledku čehož je spojovací oblast 59 složkové vrstvy 55, 56, vytvořená mezi za sebou uloženými dýhovými úseky 57, 58, plnoplošně překrývána další s ní rovnoběžně uspořádanou složkovou vrstvou 55 stejné dílčí vrstvy 53 nebo složkovou vrstvou 56 druhé dílčí vrstvy 54. Tím jsou spojovací oblasti 59 nebo spoje jednotlivých složkových vrstev 55, 56 v krycí vrstvě 7 a/nebo k alespoň jednomu spoji distančních prvků 18 uloženy s vzájemným přesazením v podélném směru. Jednotlivé složkové vrstvy 55, 56 krycích vrstev 2 jsou ve vztahu ke střední rovině stavebního dílce 2 vytvořeny vzájemně souměrně nebo nesouměrně a vzájemně spojeny.

Jak je patrné z obrázků, je mezi vzájemně přivrácenými bočními plochami, zejména bočními plochami čelních částí dýhových úseků 57 složkové vrstvy 55 a mezi vzájemně přivrácenými bočními plochami, zejména bočními plochám; čelních částí dýhových úseků 58 složkové vrstvy 56, vytvořen styk 60, který probíhá přibližně kolmo ke směru délky dýhového úseku 52, 58. Vícevrstvou stavbou krycích vrstev 2 ίθ každý styk 60 jedné složkové vrstvy 55, 56 plňoplošně překrýván další složkovou vrstvou 55, 56, v důsledku čehož není zapotřebí žádný úkos jednotlivých složkových vrstev 55, 56, jaký je však případně možný.

Dílčí vrstvy 53, přivrácené k distančním prvkům 18, zejména jejich nad sebou a za sebou uložené dýhové úseky 57 jednotlivých složkových vrstev 55, jsou uspořádány se směrem vláken 61 napříč k podélnému směru krycí vrstvy T_, zatímco dýhové úseky 58 další dílčí vrstvy 54, plnoplošně překrývá-48·· · • · · · · • · · · * • ····>· · • · · · ···· · ·» «· ···· ·· ···· ·· ·· jící dílčí vrstvu 53., jsou uspořádány se směrem vláken 62. přibližně rovnoběžným s podélným směrem krycí vrstvy 7. Podélně orientovanými vlákny vnější dílčí vrstvy 54 mohou být kupříkladu přebírány a přenášeny tahové síly a vnitřní dílčí vrstvou 53 s vlákny kolmými na podélný směr mohou být přebírány a přenášeny tlakové síly. Proto se vlákna jednotlivých dílčích vrstev 53, 54 kříží.

Vnější dílčí vrstva je s výhodou opatřen dvěma až sedmi, s- výhodou od tří do pěti na sobě uložených složkových vrstev 56 dýhových úseků 57, které jsou vzájemně spojeny přes přivrácené plochy 64 dýhových úseků 57 nebo .58, s výhodou slepené. Vnitřní dílčí vrstva 53 je s výhodou opatřena jednou až třemi, s výhodou dvěma na sobě uloženými vrstvami 55 dýhových úseků 57. Vzhledem k velkoplošnému slepení na plochách 63 již není zapotřebí vzájemně spolu spojovat zá sebou uložené a k sobě přisazené dýhové úseky 57., 58 na jejich styku 60. Přirozeně je možné každé libovolné uspořádání jednotlivých dílčích vrstev 53., 54 obou proti sobě uložených krycích vrstev J_. Dílčí vrstva 53 a/nebo vrstva 54 mohou být také tvořeny lištami ze dřeva, uspořádanými v podélném směru a/nebo je křižujícími lištami ze dřeva, které mohou být ve spojovací oblasti 59 opatřeny úkosem nebo mohou být vzájemně spojeny přeplátováním nebo rybinovým či zazubeným spojem.

Jak lze odvodit z obr.15, existuje také možnost, že nejméně jedna z dílčích vrstev 53, 54, zejména vnější dílčí vrstva 54, je tvořena materiálem odlišným od dřeva, zejména tenkým plechem 64 nebo plastem, jehož tloušťka je od 0,2 do 1,0 mm, zejména od 0,2 do 0,5 mm. Přitom může plech 64 současně přebírat funkci parotěsné zábrany nebo krycího pláště.

·· · «« ··♦♦

·· ·3··

-49—

Samozřejmě existuje také možnost plech 64 uložit mezi dílčí vrstvou 53 a distančními prvky 18 a/nebo mezi oběma dílčími vrstvami 53 a 54 a spojit ho s nimi, zejména slepit. Složkové vrstvy 55, 56 jsou vzájemně spojeny vodostálým a zreagovaným a nevratným složkovým lepidlem.

Taková konstrukce krycích vrstev 7 je přirozeně použitelná také pro distanční prvky 18 a postranní stěny 13. jako kupříkladu vrchní vrstvy 39 distančních prvků 18 tvořené dýhovými úseky obsahujícími vlákna probíhající ve směru příčném k podélnému směru, a mezivrstva 40 tvořená dýhovými úseky probíhajícími rovnoběžně s podélným směrem distančních prvků 18.. Mezi dýhovými úseky vrstev je vytvořen styk 66.

. Další neznázorněné provedení spočívá v tom, že stavební dílec 1 obsahuje více krycích vrstev 7, zejména více než dvě krycí vrstvy 7, mezi nimiž jsou uloženy distanční prvky spojené s krycími vrstvami 7, přičemž obě vnější krycí vrstvy 7 účelně obsahují více dílčích vrstev 53., 54, a mezi nimi ležící krycí vrstva 7 obsahuje nejméně jednu dílčí vrstvu 53 nebo 54.. Distanční prvky 18 mezi oběma krycími vrstvami 7 mohou být uloženy v podélném směru stavebního dílce 1 a/nebo ve směru k němu příčném. Jsou-li distanční prvky 18 mezi oběma krycími vrstvami 7 uloženy v podélném směru, mohou být uspořádány vůči sobě s přesazením v příčném směru a/nebo v podélném směru.

Samonosný a nosný stavební dílec 1 může být také použit jako střešní dílec, uložený mezi proti sobě ležícími štítovými stěnami a/nebo uložen a podepřen na jedné nebo více příček. Povrchová plocha 15b stavebního dílce 1, ležící í

-50na straně obvrácené dovnitř budovy, může být již před montáží dílce opatřena příčnými latěmi pro položení nebo zachycení střešních tašek.

Jiné, dále neznázorněné provedení stavebního dílce i spočívá v tom, že alespoň jedna z krycích vrstev 7 obsahuje nejméně jednu difuzně těsnou dílčí vrstvu 53, 54, zejména složkovou vrstvu 55, 56 nebo alespoň jednu další vrstvu 43 uloženou na krycí vrstvě 7, a další krycí vrstva 7 obsahuje nejméně jednu hygroskopickou dílčí vrstvu 53, 54 a/nebo dílčí vrstvu 53., 54 schopnou akumulovat kapalinu, zejména složkovou vrstvu 55, 56, která přebírá a akumuluje a/nebo vydává směrem do vzduchu okolo budovy kondenzát objevující se v jádrové vrstvě 11 stavebního dílce. Difuzně těsná dílčí vrstva 53., 54 nebo další vrstva 43 může být tvořena folií z plastu, hliníku atd. nebo kovovými materiály. Účelně obsahuje krycí krycí vrstva 7 přivrácená k vnitřnímu prostoru, která je vzduchotěsná a způsobilá přenášet sílu, uzavíratelné otvory, póry atd.

Na obr.16 až 18 je znázorněn společně popisovaný samonosný a nosný stavební dílec 1 v různých pohledech a ve velmi zjednodušeném schematickém zobrazení. Stavební dílec i, vytvořený alespoň zčásti z dřevné hmoty, je vytvořen jako složená vrstvená deska a může být použit jako velkoplošný stavební dílec 1 kupříkladu pro stěnové, stropní nebo podlahové dílce. Podle tohoto příkladu provedení má dílec podélné postranní plochy 2 uspořádané ve vzdálenosti odpovídající šířce 2 dílce, a k nim kolmo uspořádané příčné postranní plochy 4. Ve vzdálenosti odpovídající výšce 6 dílce, kolmé k šířce 2, jsou uloženy dvě rovnoběžně spolu uspořádané jed• ·

4449 ··· · ♦, · · · »······ i 4 9 4 4 £ · · · 4 · · · · • 0 · · ;< 9 4 9 4 * ·· 4 4 —51— no nebo vícevrstvé krycí vrstvy 7, mezi nimiž je uložena jádrová vrstva 11 s výškou 9. Výška 12 stavebního dílce 1 je tvořena součtem výšky 6 postranních stěn 13 a tlouštěk 14 krycích vrstev 7.

V nej jednodušším případě, jak ale.není dále znázorněno, sestává stavební dílec 1 z krycí vrstvy 7 a jádrové vrstvy 11 omezované postranními stěnami 13. Jádrová vrstva 11 je tvořena tvořena pásovitými distančními prvky 18, rozdělenými po vnitřní povrchové ploše 15a krycí vrstvy 7. Jádrová vrstva ll, zejména distanční prvky 18, jsou prostřednictvím nejméně jednoho spojovacího prvku 70, který s výhodou probíhá po celé délce distančního prvku 18., spojena svými spojovacími plochami 16b, přivrácenými k povrchové ploše 15a, v tvarovém a/nebo sílu přenášejícím styku s alespoň částí povrchové plochy 15a. Mezi distančním prvkem 18 a krycí vrstvou 7 je vytvořena nejméně jedna spojovací oblast 71/ probíhající po délce 4. distančního prvku 18.. Pro účely přizpůsobení různým účelům použití stavebního dílce 1 přenášejícího zatížení mohou být mezi distančním prvkem 18 a krycí vrstvou 2 na více místech 72. ležících ve vzájemném odstupu v podélném směru distančního prvku 18, k dispozici spojovací oblasti 21/ jak je znázorněno na obr.16, v nichž jsou uloženy spojovací a/nebo zpevňovací prostředky 70.

Podle tohoto příkladu provedení je tlouštka 14 krycí vrstvy 2/ vymezované vnitřní povrchovou plochou 15a a souběžně s ní probíhající vnější povrchovou plochou 15b tvořena deskou 76, sestávající z prvků 73 ze dřeva nebo dřevné hmoty, uloženými v nahodilé prostorové poloze, zejména dřevěných třísek a/nebo dřevných vláknových hmot, s alespoň míst99 · • 9 9

9 <i '9 99 99

9

9 9 9 ·

9 9 ♦ · —52— ně mezi prvky 73 umístěnými dutinami 75 a/nebo na površích těchto prvků 73 ze dřeva nebo dřevné hmoty vytvořenými póry 74. Takto vytvořená deska 76 může být kupříkladu tvořena třískovou deskou (FPY) nebo středně hutnou vláknovou deskou (MDF) nebo laminovanou deskou typu laminated-strand-lumber (LSL) nebo deskou typu oriented-strand-board (OSB). Účelně se pro krycí vrstvu 7 použije hrubotřísková deska OSB. OSB desky 76, dobře známé ze stavu techniky, jsou většinou vícevrstvé nebo jednodílně konstruované, přičemž obě vnější vrstvy 37 nebo oblasti vnějších vrstev jsou orientované po délce a mezilehlá vrstva nebo mezilehlá oblast obsahuje příčně orientované prvky 73 nebo dřevné prvky 73., zejména třísky. Obě vnější vrstvy 37 OSB-desky se mohou přirozeně tloušťkově lišit podle zatížení, jaké mají přebírat.

Přitom tvoří vnější vrstvy 37 vymezující mezivrstvu nebo mezilehlou oblast alespoň části tloušťky 14 krycí vrstvy 7. Přirozeně může být také použito více vrstev 36 a/nebo 37. Tloušťka obou vnějších vrstev 37 nebo vnějších oblastí činí od 0,3 do 8 mm, zejména od 0,5 do 2 mm, kupříkladu 0,8 mm. Tím může být únosnost v podélném směru nebo délka 4 stavebního dílce 1 podstatně zvýšena nebo zvětšena. Prvky 73 ze dřeva nebo dřevné hmoty, resp. třísky, zejména vnějších vrstev 36 nebo vnější oblasti krycích vrstev 7, mají průřez s délkou přibližně 75 mm a tloušťkou 0,7 mm. Jiné provedení vícevrstvé OSB-desky 76 spočívá v tom, že dřevěné nebo dřevné prvky 73 resp. třísky vnější a střední vrstvy 36, 37 resp. vnější a střední oblasti jsou tvořeny dýhovými pruhy o délce 120 mm až 350 mm, kupříkladu dlouhými 150 mm, popřípadě vodostále slepenými. Toto provedení se vyznačuje především snížením nežádoucích tvarových změn krycí vrstvy 7, • · fl · fl ♦ · fl fl · fl.

• •fl · · fl · · 4 fl’······ fl · ·' · · fl * fl flflflfl · _ · · fl ···· · · ♦ · · A· flfl

-53vyvolávané vlhkostí. Takové krycí vrstvy 7, zejména z OSB-desek, mají většinou vysoký podíl dřeva, zejména přes 96%, kupříkladu průklestového dřeva, a mohou vzhledem ke křížovému přilepení obou vnějších vrstev 37 k mezivrstvě 36.

*· přebírat vysoká zatížení ve směru délky a šířky. Dále se vyznačují tyto desky 76 vysokou odolností proti povětrnosti. t Tlouštka 14 krycí vrstvy je od 8 mm do 14 mm, kupříkladu 10 mm.

Jak je patrné z obr.16, jsou distanční prvky 18 uspořádány ve směru délky 4 stavebního dílce 1 a jsou orientovány kolmo k vnitřní povrchové ploše 15a a probíhají se spojovacími plochami 16a. 16b úzkých stranových ploch 28 rovnoběžně s vnitřní povrchovou plochou 15a krycí vrstvy 7, k níž se přikládají, a vytvářejí mezi těmito plochami spojovací oblast 71. V důsledku toho probíhá spojovací plocha 16b a jí odpovídající vnitřní povrchová plocha 15a ve stejné rovině a distanční prvek 18 a krycí vrstva 7 jsou uloženy kolmo na sebe a spojeny při vzájemném přisazení na tupo. V důsledku toho nejsou zapotřebí žádná drážkovitá zahloubení, do nichž by byly uloženy distanční prvky 18 a v nichž by byly opřeny pro jejich fixaci vůči krycí vrstvě 7.

'·* Prostorově tvarovaný, distanční prvek 18, zejména vlnoví tě tvarovaný v podélném směru, je tvořen prvky 73 ze dřeva nebo dřevných hmot, nacházejících se v prostorové nahodilé poloze, zejména dřevěnými třískami a/nebo dřevnými vlákennými hmotami, s alespoň místně mezi prvky 73 umístěnými dutinami 75 a/nebo na površích těchto prvků 73 ze dřeva nebo dřevné hmoty vytvořenými póry 74. Takto vytvořená deska 76 může být kupříkladu tvořena třískovou deskou (FPY) nebo toto to

-54• · . 9 • to to to 4 • · toto·· · středně hutnou vláknovou deskou (MDF) nebo deskou typu oriented-strand-board (OSB) nebo laminovanou deskou typu laminated-strand-lumber (LSL). Účelně je distanční prvek 18 tvořen deskovým pásy 77 z ohýbané třískové desky (Biegespannplatte, FPY). Takové jednovrstvé, třívrstvé nebo vícevrstvé ploché lisované desky nebo ohýbané třískové . desky jsou již známé ze stavu techniky.

Jak je patrné z této výhodné varianty provedení, je více vzájemně souběžných distančních prvků 18, vždy přesazených vůči sobě o polovinu délky vlny, uloženo na vnitřní povrchové ploše 15a krycí vrstvy, přičemž oblasti obratu 78 dvou přilehlých, vzájemně souběžně probíhajících distančních prvků 18 na sebe dosedají a opírají se o sebe. Vzdálenost mezi dvěma, po sobě v podélném směru stavebního dílce i následujícími oblastmi obratu 78, činí od 800 do 3000 mm, zejména od 2000 do 2800 mm, kupříkladu 2500 mm a je s výhodou větší než příčný rozestup 25 měřeny napříč k podélnému směru stavebního dílce 1 mezi oblastmi obratu 78 dvou vedle sebe uspořádaných distančních prvků 18., který činí 200 až 700 mm, zejména od 300 do 500 mm, kupříkladu 400 mm. Z toho vyplývá poměr podélného rozestupu 26 k příčnému rozestupu 25 od 1:4 do 1:4,3.

Účelně jsou distanční prvky na jejich vzájemně přivrácených postranních plochách 23, 24 v oblasti obratu 78 resp. v jimi vytvářených oblastech dotyku 22 vzájemně spojeny se stykem přenášejícím sílu a/nebo tvarovým stykem a tvoří jednodílně vytvořenou jádrovou vrstvu 11. Dutina 21 resp. komora je ohraničována dílčími oblastmi dvou sousedních distančních prvků 18 a/nebo dílčí oblasti distančního prvku 18

-55a postranní stěny 13 mezi dvěma po sobě následujícími oblastmi obratu 78 a s výhodou oběma krycími vrstvami 2· Tloušťka 27 distančního prvku 18 je od 4 mm do 8 mm, kupříkladu 6 mm. Jak již bylo uvedeno výše pro krycí vrstvu ]_, může být, jak však není dále znázorněno, distanční prvek 18 vytvořen jako vícevrstvý a může obsahovat obě vnější vrstvy 39 nebo oblasti a mezilehlou vrstvu 40 nebo mezilehlé oblasti.

Přitom mohou být vnější vrstvy 39 nebo oblasti a mezivrstva 40 nebo oblast krycí vrstvy 2 a/nebo distančních prvků 18 kupříkladu odlišnou hustotu a/nebo kříženou orientaci prvků 73 ze dřeva nebo dřevné hmoty nebo z materiálu odlišného od materiálu prvků 73 ze dřeva nebo dřevné hmoty, jako z plastu a/nebo kovu atd. Proto může být distanční prvek 18 tvořen výše popsaným třívrstvým nebo vícevrstvým pásem z třískové desky nebo pásem k OSB-třískové desky. Přirozeně mohou krycí vrstva 2 a/nebo distanční prvky 18 také obsahovat nejméně jednu výztužnou vrstvu, tvořenou vláknovým prepregem a/nebo pryskyřici impregnovaných vlákenných rohoží, například s uhlíkovými a/nebo skleněnými vlákny nebo a/nebo sítěmi a/nebo úplety ze stejných nebo různých nití nebo vláken pro tkaninové vyztužení.

Jak je lépe patrné z obr.17, je na obrázku znázorněn v silném zjednodušení stavební dílec 1 se dvěma krycími vrstvami 2 a mezi nimi uložénými distančními prvky 18, přičemž mezi jednak první dolní a další horní krycí vrstvou 2 a jednak distančními prvky 18 je vytvořena nejméně jedna spojovací oblast 71. Jak již bylo uvedeno výše, jsou krycí vrstvy 2 vytvořeny z OSB-desky 76 a distanční prvky 18 jsou vytvořeny z pásů 77 z FPY-desek, přičemž ve vrchní vrstvě 37 kry-56-Φ * Φ Φ · 9 Φ · ·

r. · Φ Φ Φ · Φ Φ Φ · φ · Φ • > · φΦ Φ Φ · Φ ·

ΦΦΦΦ *' Φ!Φ 9 >9 ·< ·'* cích vrstev 7, přivrácené k distančnímu prvku 18, jsou pásovité nebo vláknovité prvky 73 ze dřeva nebo dřevných hmot uspořádány v podstatě v podélném směru stavebního dílce 1 a mezivrstva 36 krycích vrstev 7 je uložena v podstatě napříč k podélnému směru stavebního dílce 1. V důsledku výrobního procesu krycích vrstev 2 jsou mezi prvky.73 ze dřeva nebo dřevných hmot uzavřeny dutiny 75., a po povrchu dřevěných a dřevných prvků 73 jsou nerovnoměrně vytvořeny póry 74. Dutiny 75 v oblasti vnější krycí vrstvy 37 nebo krycího oblasti, přivrácené k distančnímu prvku 18., probíhají v podstatě rovnoběžně a/nebo alespoň šikmo k vnitřní povrchové ploše 15a a/nebo vzájemně křížem. Dřevěné nebo dřevné prvky 73 vnější krycí vrstvy 37. probíhající v podstatě v podstatě křížem a/nebo šikmo ke dřevným nebo dřevěným prvkům 73 mezivrstvy 36 krycích vrstev 2 obklopují dutiny 75, vytvořené mezi dřevěnými nebo dřevnými prvky 73 a v podstatě napříč k podélnému směru dřevěných nebo dřevných prvků 73 a/nebo křížem vůči nim.

Distanční prvky 18, tvořené v podstatě deskovými pásy 77 z dřevné hmoty, obsahují s výhodou dřevěné nebo dřevné prvky 73, uspořádané křížem po jejich tloušťce 27, které rovněž obsahují póry 74., nepravidelně rozdělené po jejich povrchu. Dřevěné nebo dřevné prvky 73 distančních prvků 18 probíhají ve sklonu v podstatě ve více prostorových směrech šikmo ke spojovací ploše 16b resp. vnitřní povrchové ploše 15a krycí vrstvy 2· Jak je známo ze stavu techniky, mají dřevěné nebo dřevné prvky 73 distančních prvků 18 vytvořených deskových pásků 77 z FPY hlavní rozměr 79 , zejména délku nebo šířku přibližně 1 mm až 10 mm, kupříkladu 6 mm.

-57Je třeba na tomto místě poznamenat, že je možná každá libovolná kombinace krycích vrstev 7 a distančních prvků 18 vytvořených z dřevné hmoty, jako kupříkladu FPY a FPY nebo OSB a FPY nebo FPY a OSB nebo OSB a OSB.

Alespoň dřevěný- nebo dřevný prvek 73 krycí vrstvy^-7 vytvořené z OSB, uložený v podstatě souběžně s povrchovou plochou 15a v oblasti povrchu s ní sousedící, zejména vrchní vrstvě 37, orientovaný v podélném směru, je vytvořen v oblasti spojení 71 pro distanční prvek 18 alespoň v jeho hlavním rozměru 79 jako větší než tloušťka 14 distančního prvku 18 nebo činí několikanásobek tloušťky 14 distančního prvku 18. Pro připojení distančního prvku 18 ve spojovací oblasti 71 probíhající po celé délce spojovací plochy 16b nebo ve více spojovacích oblastech 71 uložených s vzájemnými odstupy je uložen mezi distančním prvkem 18 a krycí vrstvou 7 spojovací a/nebo zpevňovací prostředek 70, a to ve spojovací oblasti nebo oblastech 71 mezi distančním prvkem 18 a krycí vrstvou 7, uložených ve vzájemném odstupu

Vytvrditelný spojovací a/nebo zpevňovací prostředek 70 je tvořen s výhodou lepivou látkou, s výhodou lepidlem schopným vyplnění pórů nebo dutinu o velikosti až 2 mm, zejména z močovino-formaldehydových nebo melamino-formaldehydových nebo melamino-močovinových nebo fenol-formaledehydových kondenzačních pryskyřic. Přirozeně může být za studená nebo za tepla tvrditelný spojovací a/nebo zpevňovací prostředek 70 tvořen také resorcinovým lepidlem nebo jakýmkoli jiným s výhodou teplem tvrditelným syntetickým lepidlem, například PVAC nebo PUR. Pro spojování jádrové vrstvy 11 s nejméně jednou krycí vrstvou 7 mohou být · · · · ·

' 9 9 9 « » · · * » ·· »* přirozeně použity všechna lepidla známá ze stavu techniky, která mají takovou viskozitu, že mohou difundovat do spojovacích ploch 16a, 16b povrchové plochy 15a a distančního prvku 18. Silně viskózní lepidla mohou alespoň během nanášení ňa spojovací plochy 16a. 16b mikrovlnnou energií nebo vlivem teploty atd. -měněny v jejich viskozitě tak, že je možné spolehlivé difundování dovnitř spojovacích ploch 16a, 16b.

Přirozeně může být spojovací a/nebo upevňovací prostředek 70 také tvořen jedno nebo dvou nebo vícesložkovým lepidlem, s nastavovádlem nebo bez něj, a plnivem a/nebo tvrdidlem. Vnitřní krycí vrstvou 15a s otevřenými póry a úzkou stranovou plochou 28 resp. dřevěnými nebo dřevnými prvky 73 s otevřenými póry difunduje vytvrditelné tekuté lepidlo, nanesené na úzkou stranovou plochu 28 a/nebo ve spojovací oblasti 71 pro připojení distančního prvku 18 ke krycí vrstvě 7, dovnitř distančních prvků 18 a krycí vrstvy 7. Lepidlo, tekuté ve výchozím stavu, difunduje uspořádáním dřevěných nebo dřevných prvků 73 v krycí vrstvě 7, v podstatě v podélném směru a/nebo částečně ve směru šířky a přes část její tlouštky 14 a je absorbováno uspořádáním dřevěných nebo dřevných prvků 73 v distančním prvku 18 v podstatě ve směru j eho výšky 9.

Tím je jednoduchým způsobem ve spojovací oblasti 71 mezi krycí vrstvou 7 a distančním prvkem 18 vytvořeno spojovací a/nebo zpevňovací pásmo 80 s dřevěnými nebo dřevnými prvky 73 a/nebo póry 74 a/nebo dutinami 75 mezi krycí vrstvou 7 a distančním prvkem 18 z vytvrzených spojovacích a/nebo zpevňovacích prostředků 70.. Toto spojovací a/nebo

9 9999

9999 9 9 '9 9 ι· · • · ·»»♦ ·

999 9 9 ’9·9 »9 ·· —59— zpevňovací pásmo 80 má vyšší mechanickou zátěžovátelnost vůči na ně navazujícím oblastem krycí vrstvy 7 a distančního prvku 18, zejména v tlaku, tahu, ohybu, smyku a tuhosti proti krutu. Spojovací a/nebo zpevňovací pásmo 80 mezi krycí vrstvou 7 a distančním prvkem 18, uspořádané po části tloušťky/7 a výšky 9., má v každé z těchto spojovacích oblastí 71 přípojný profil ve tvaru přibližně písmene T, přičemž maximální spojovací průřez 81 prvního úseku spojovacího a/nebo zpevňovacího pásma 80, vybíhajícího do distančního prvku 18, je vymezován minimální tloušťkou 14 distančního prvku 18, a minimální spojovací průřez 82 dalšího úseku spojovacího a/nebo zpevňovacího pásma 80., vybíhajícího do krycí vrstvy 7, je větší než maximální tloušťka 27 distančního prvku 18. Tím je při uspořádání dvou krycích vrstev 7 vytvořen spojovací průřez ve tvaru přibližně písmene I mezi krycími vrstvami 7 a distančním prvkem 18. Spojovací a/nebo zpevňovací pásmo 80, vybíhající do krycí vrstvy 7 a distančního prvku 18., je v jeho tloušťce d vytvořena o několikanásobek větší než maximální povrchová drsnost krycí vrstvy 7. a distančního prvku 18 ve spojovací oblasti 71 těchto částí a činí přibližně od 0,02 do 8 mm, zejména 4 mm, kupříkladu 4 mm. Spojovací a/nebo zpevňovací pásmo 80 je vytvořeno jako nesnadno hořlavé a/nebo bránící šíření požáru.

Je třeba poukázat na to, že spojovací a/nebo zpevňovací pásmo 80, tvořené vytvrzeným spojovacím a/nebo zpevňovacím prostředkem 70 ve spojovacích oblastech 71 je na obr.17 znázorněna pouze schematicky a že byly znázorněny pokusy, jak je toto pásmo vytvořeno ve tvaru ježka a jednotlivá bodlinovitá ramena tohoto pásma se drápovitě zasekávají s dřevěnými nebo dřevnými prvky. Stavební dílec 1 může

-60v důsledku přítomnosti spojovacího a/nebo zpevňovacího pásma 80 přebírat vyšší tahová a tlaková zatížení.

opatřena nejméně čerchovaně. Tato

Jak je dále znázorněno na obr.17, existuje samozřejmě také možnost, aby alespoň jedna z krycích vrstev Ί_ byla na vnější povrchové ploše 15b: odvrácené od jádrové vrstvy 11, jednou další vrstvou 43 . jak je vyznačena vrstva je vytvořena s výhodou z vláknové rohože z dodatečně rozpínavých surovin s porézním povrchem a s přidaným anorganickým materiálem, zejména křemičitou moučkou. Účelně je tato vlákenná rohož neoddělitelně spojena s povrchovou plochou 15a, 15b přes plnivovou nebo lepidlovou vrstvu 42. Přirozeně existuje také možnost, aby vrstva 43, uložená na vnitřní a/nebo povrchové vrstvě 15b byla tvořena povlakem z plastu, filmu, barvy, laku nebo zušlechtěním povrchu z melaminové pryskyřice. Dále může být tato vrstva 43 tvořena popřípadě probarvenou vrstvou, nebo lepivou vrstvou, alespoň zčásti vtlačenou do vnější vrstvy 37 krycí vrstvy 7, jako melaminomočovinoformaldehydovou vrstvou nebo fenolformaldehydovou vrstvou nebo z plastové folie. Kromě toho je také možné, aby vnější povrchová vrstva 15b byla alespoň v dílčích oblastech vytvořena hladká nebo strukturovaná.

Pro lepší pochopení a objasnění malého materiálového podílu resp. objemů je jako příklad uveden systém o dvou polích, s celkovou délkou stavebního dílce 1 12 m a délkou 4, měřenou mezi dvěma podporovými body, o velikosti 6 m, a šířkou 2 o velikosti 2 m, jakož i příčnými rozestupy (rozestupovou šířkou) 25 o velikosti 400 mm a podélnými rozestupy (podélnou rozestupovou šířkou) 26 2500 mm:

• · · ·

9

9' 9 9

-6149 9 4 4

Při tlouštce 27 distančních prvků 18, zejména prostorově tvarovaných resp. nerovinných stěnových prvků 19 o velikosti 6 mm a při výšce stěnových prvků 140 mm je materiálový podíl přibližně 0,0043 m³ něrovinných stěnových prvků na m² stavebního dílce.

Při tlouštce 27, 29 distančních prvků 18 , zejména přímočarých stěnových prvků 30 resp. postranních stěnách 13. 12 mm a výšce 6, 9 postranních stěn 13 nebo stěnových prvků 19 140 mm je materiálový podíl přibližně 0,00168 m³ nerovinných stěnových prvků na m² stavebního dílce.

Celková materiálová spotřeba rovinných a nerovinných distančních prvků 18 je potom přibližně 0,00598 m³/m² stavebního dílce a krycích vrstev 7 přibližně 0,024 m³/m² stavebního dílce. Jako podklad pro tento účel byly použity dvě přímočaré postranní stěny 13 nebo stěny 30 a deset prostorově přetvořených resp. nerovinných stěnových prvků 19. Jako korekční faktor pro nerovní stěnové prvky byla zjištěna hodnota 3% a byla odpovídajícím způsobem zohledněna ve výpočtech pro materiálový podíl m³ nerovinného stěnového prvku/m² stavebního dílce.

Jádrová vrstva 11 tvoří přibližně od 50% do 98% objemu stavebního dílce, přičemž rovinné a/nebo nerovinné distanční prvky 18, rozdělené po vnitřní povrchové ploše 15a krycí vrstvy 7, představují od 10% do 50%, zejména od 18% do 25% a kupříkladu 20% materiálového objemu stavebního dílce 1. Je vhodné poukázat na to, že se přirozeně může výška 9 jádrové vrstvy ll obměňovat a z toho vyplývá obměňování objemu stavebního dílce 1 a materiálového objemu stavebního

• · · · < ·· · · 9 9 99 dílce 1 a distančních prvků 18. Tak může být výška 9 od 80 mm do 350 mm, zejména od 120 mm do 300 mm a kupříkladu 140 mm.

Zvlášť výhodné přitom je, že konstrukční řešení jádrové vrstvy 11 a tuto vrstvu .překlenujících rovinných krycích vrstev 7 , při rozpětí nebo délce 4 o velikosti 6 m a výšce 9 přibližně 140 mm a tloušťce 27 distančních prvků 18. a tloušťce 14 krycích vrstev 7 přibližně 12 mm je postačující k tomu, aby přenášelo úžitné zatížení přibližně 1 kN/m².

Na obr.19 je znázorněna dílčí oblast krycí vrstvy 2 a dílčí oblast distančního prvku 18 odděleného od krycí vrstvy 2 v silně zjednodušeném a schematickém zobrazení. Přitom je patrné, že po zatížení distančního prvku 18 a/nebo krycí vrstvy 7 nepřípustnou zkušební silou V podstatě kolmo ke krycí vrstvě 7, je spojovací oblast spojovacího a/nebo zpevňovačího pásma 80., sestávající z dřevěných nebo dřevných prvků 73 a spojovacího a/nebo zpevňovačího prostředku 70, vytržena. Zvětšením bočního spojovacího průřezu 81 v oblasti krycí vrstvy 7 vůči maximálnímu spojovacímu průřezu 82 distančního prvku 18. je dosaženo vysokého odporu proti vytržení distančního prvku 18 z krycí vrstvy 7 a tím nadzvednutí krycí vrstvy 7 z distančního prvku 18.

Pokusy ukázaly, že i při slepení distančního prvku 18 a krycí vrstvy 7 mohly být v pevnosti ve smyku dosaženy hodnoty porušení až k 7 N/mm².

Na obr.20 je znázorněno příkladné použití velkoploš-63-

ného stavebního dílce i jako stěnový dílec 83 nebo stropní dílec 84 pro budovu v bočním pohledu a silně schematickém znázornění. Stěnový dílec 1 obsahuje nejméně jednu krycí vrstvu 7a po její vnitřní povrchové ploše 15a rozdělené distanční prvky 18·. které jsou s krycí vrstvou spojeny s tvarovým stykem a/nebo se stykem přenášejícím sílu. Krycí vrstva 7 a distanční prvky 18, jak již bylo výše podrobně popsáno, jsou vytvořeny z dřevných hmot. Ve znázorněném příkladě provedení stěnového dílce 83 má tento dílec podélné postranní stěnové plochy 3_, rovnoběžně spolu uspořádané, ve vzdálenosti odpovídající šířce 2, k nímž kolmo jsou uspořádány příčné postranní stěnové plochy 5, ležící ve vzájemné vzdálenosti odpovídající délce 4. Na rozdíl od výše popsaných variant provedení jsou distanční prvky 18, vytvořené z dřevné hmoty, uspořádány napříč k podélnému směru nebo délce 4, a jsou uspořádány souběžně s vzájemným přesazením o polovinu délky vlny. Stěnový dílec 83 a stropní dílec 84 jsou přes spojovací části 85 upevněny k nosným prvkům 86, uspořádaným kolmo k základové desce 86. Vodorovná plošná základová deska 86 je opřena o základovou zeminu 88 a je vytvořena z betonu s výztuží nebo bez výztuže. Nosné prvky (sloupy) 87., umístěné v rozteči odpovídající délce 4. stěnového dílce 83., jsou vsazeny do základové desky 86 a jsou s ní nepohyblivě spojeny/ Stavební dílce l jsou přes spojovací části 85 spojeny s nosnými prvky 87 nepohyblivě nebo s plovoucím držením. Spojovací části 85 mohou být tvořeny kupříkladu profilovými úhelníky, probíhajícími po alespoň části šířky 2 resp. výšky proti sobě ležícím příčných postranních ploch 5 a/nebo podélných postranních ploch 3..

Při vytvoření malé mezery mezi dolní postranní •9 9999

-64plochou 3_ a základovou deskou 86 je stěnový dílec 84 držen a podporován v podstatě výlučně prostřednictvím nosných prvků (sloupů) 87. Konstrukční uspořádání stěnových prvků 84 odpovídá tomu, jak je již popsáno na obr.l až 19 a může být stejně přeneseno na toto provedení z obr.20.

Stavební dílec se výborně hodí pro nosné konstrukce v seismických oblastech, zejména budov, kde jsou měkké základové půdy 88, zejména písčité půdy, neboť v případě zemětřesení mohou být dynamické síly, působící v podstatě rovnoběžně s rovinou stěnového dílce 84 které jsou v případě zemětřesení přenášeny na nosné prvky 87., absorbovány stavebním dílcem 1 jeho předem určeným chováním v kmitání. To je do té míry možné, když je stavební dílec 1 vytvořen jako velkoplošný a s malou hmotností a proto vysokou amplitudou v kmitání. K tomuto účelu obsahuje stavební dílec 1 vlnovitě tvarované distanční prvky 18, které jsou spojené s vnitřní povrchovou plochou 15a. Přirozeně může být také chování stavebního dílce 1 v kmitání značně ovlivněno pružností vytvrzeného spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70, zejména lepidla, a uspořádáním spojovacíh oblastí 71 jakož i tloušťkou 14, 27 krycí vrstvy 7 a distančních prvků 18. Silami působícími při zemětřesení na stavební dílec 1 je stavební dílec pružně přetvářen v podstatě v podélném směru. Tento účinek je odborníkovi znám jako stěnové působení (Scheibenwirkung).

Spojení, jakož různá konstrukční uspořádání stavebního dílce 1 vyplývají z výše popsaných obr.l až 19.

Jak je dále patrné z tohoto obrázku, je jedna z kryl

—65— cích vrstev Ί_ tvořena plastovou deskou, zejména transparentní a popřípadě zabarvenou plastovou deskou, kupříkladu z plexiskla.

i Na obr.21 je schematicky znázorněn způsob výroby samonosného stavebního dílce 1, způsobilého přenášet zatížení, » při značné zjednodušení a v perspektivním pohledu. Je třeba poznamenat, že v tomto obrázku má stavební dílec 1 dolní a horní krycí vrstvu 7, mezi nimiž je uložena jádrová vrstva 11, sestávající z většího počtu distančních prvků 18. Přirozeně může tento stavební dílec 1 také obsahovat pouze dolní krycí vrstvu 7 a jádrovou vrstvu 11, přičemž se způsob v tomto případě v odpovídající míře upraví.

Výrobní zařízení 89 na výrobu stavebního dílce 1 obsahuje nejméně jedno s výhodou nekonečně obíhajícího dopravní zařízení 90 pro dolní vrstvu 7, nekonečně odvíjitelně uloženou v prvním svitku okolo osy 91 otáčení, a nejméně jednoho prvního nanášecího válce 92, uloženého při vnitřní povrchové ploše 15a dolní krycí vrstvy, pro spojovací a/nebo zpevňovací prostředek 70, který se otáčí okolo osy 94 uložené napříč ke směru 93 dopravy, zásobníku 95 pro dávkované přivádění plniva 51, umístěného za nanášecím válcem » 92, a nejméně jednoho natřásacího zařízení 96, uloženého při i vnější povrchové ploše 15b odvrácené od jádrové vrstvy 11.

Pohánitelné dopravní zařízení 90, zejména pásový dopravník, má délku, která je s výhodou o několikanásobek větší než maximální délka formátu a je alespoň o něco širší než je maximální šířka formátu vyráběného stavebního dílce 1.

Krycí vrstva 7, odvíjitelná z prvního svitku, se ···· • · 4

4 · • ·»·

-66vlastní hmotností kontinuálně pohybuje s předem určenou rychlostí obíhajícím dopravním zařízením 90 ve směru 93 dopravy. Nanášecí válec 92, přiřazený k dolní krycí vrstvě 7 resp. k vnitřní povrchové ploše 15a. je vytvořen jako relativně přestavitelný vzhledem k vnitřní povrchové ploše 15a dále neznázorněnými přestavovacími prvky, zejména pneumatickými válci, hydraulickými válci atd., v důsledku čehož může docházet k zapínání a vypínání nanášení spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70 na vnitřní povrchové ploše 15a.

Po alespoň částečně úsekovém, s výhodou plnoplošném nanesení spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70 na vnitřní povrchové ploše 15a se na vnitřní povrchovou plochu 15a ukládají jádrové vrstvy ll, vytvořené s délkou 97, v řadě bezprostředně za sebou. Za sebou uložené jádrové vrstvy 11 résp. jejich distanční prvky 18 mohou být v jejich spojovacích oblastech 32 na tupo ukládány k sobě nebo do částečně přesahující vrstvy nebo s úkosy, jak již bylo popsáno s odvoláním na obr.3. Tím je vytvořena v podstatě nekonečná pásovitá rovinná jádrová vrstva 11, jak je patrné z obr.21. V oblasti spojení 32 mohou být bezprostředně za sebou uspořádané jádrové vrstvy 11 spolu spojovány s tvarovým stykem a/nebo stykem přenášejícím sílu.

Po té se dutiny 21 resp. komory, jak je znázorněno na obr.9, 10, 12 a 13, alespoň částečně plní plnivem 51 nebo se vkládá vrstva nebo vlákenná rohož. Pro lepší rozdělování plniva 51 v dutinách 21 nebo komorách se provádí alespoň krátkodobě natřásacím zařízením 96 vibrační ukládání dolní krycí vrstvy 7 a jádrové vrstvy 11. Po případném vyplnění dutin 21 nebo komor dochází popřípadě k tomu, když je použita hor·· ····

-'·· · ·· ···· • · · ·· ··· · ··· · · · · * · ····«·· β · · · · « • · ···· · · » · 99 9 9 9 99 9 9 99 ··

-67ηί krycí vrstva 7, že se nanáší, opět pomocí dalšího nanášecího válce 92 spojovací a/nebo zpevňovací prostředek 70 na horních úzkých stranových plochách 28 nebo výlučně ve spojovacích oblastech 71 nebo v podélných odstupech od sebe uložených místech 72, jak je schematicky vyznačeno křížky na úzkých stranových plochách 28 distančních prvků 18 na obr.16. K tomuto účelu je další nanášecí válec 92 vytvořen relativně přestavitelně.

Pó té se ukládá horní krycí vrstva 7, nekonečně odvíjená z horního dalšího“ svitku, vnitřní povrchovou plochou 15a na úzké stranové plochy 28 distančních prvků 18 natupo a provede se vzájemné spojení pro přenášení síly, zejména slepení. K odvíjecímu pohybu horní krycí vrstvy 7 dochází pohánitelným přítlačným válcem a slepováním mezi horní krycí vrstvou 7 a jádrovou vrstvou 11, přičemž regulovatelná rychlost odvíjené horní vrstvy je o něco menší než nastavitelná rychlost dolní krycí vrstvy 7, takže je během odvíjení horní krycí vrstvy 7 z dalšího svitku vyvíjena napínací síla.

Po uložení horní krycí vrstvy 7 je nekonečný stavební dílec 1 přiváděn k dále neznázorněnému a ve směru 93 dopravy dále uloženému lisovacímu a/nebo popřípadě vytvrzovacímu za-, řízení pro rychlé tuhnutí spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70. Vytvrzovací zařízení může být kupříkladu tvořeno generátorem vysokofrekvenčního záření, temperovací komorou atd., takže se může provést nebo zkrátit rychlý proces vytvrzování nebo tuhnutí spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70. Taková lisovací a vytvrzovací zařízení jsou již běžná ve stavu techniky.

999 9 9

-68• Φ ··♦· ·» ···· ř 9 9 · · ·

9 9

9 «

99

Ρο lisování stavebního dílce i a/nebo popřípadě vytvrzení zpevnovacího a/nebo spojovacího prostředku 70 se nekonečný stavební dílec 1 v jeho celkové délce řeže na předem určenou formátovou délku. Jádrová vrstva 11 má přitom vůči navinuté celkové délce krycí vrstvy 7 kratší délku 96. Přirozeně může být spojovací a/nebo zpevňovací prostředek 70 také vtlačován nebo nanášen nanášecí tryskou pod tlakem odlišným od atmosférického tlaku, zejména přetlakem nebo podtlakem.

Jak je dále patrné, jsou distanční prvky 18 ukládány v podélném směru odvíjení dolní krycí vrstvy 7. Přirozeně mohou však být distanční prvky, jak je požadováno při použití jako stěnový dílec, také ukládány na vnitřní povrchovou plochu 15a při uspořádání napříč k podélnému směru odvíjené krycí vrstvy 7 nebo směru 93 dopravy.

Na obr.22 je znázorněn schematicky jiný způsob výroby samonosného a nosného stavebního dílce 1 s velkým zjednodušením. Je třena poznamenat, že na tomto obrázku má stavební dílec 1 dolní a horní krycí vrstvu 7, mezi nimiž je uložena jádrová vrstva 11 sestávající z více distančních prvků 18. Přirozeně může tento stavební dílec také obsahovat pouze dolní krycí vrstvu 7 a jádrovou vrstvu 11, přičemž se způsob v odpovídající míře pozmění.

Dopravní zařízení 89 je tvořeno více za sebou uloženými dílčími úseky 98 až 103. které jsou opatřeny válečky 104 s osami příčnými ke směru 93 dopravy, otáčejícími se a poháněnými. Těmito dílčími úseky 98 až 103, ležícími za sebou ve směru dopravy, jsou v taktech dopravovány každá «· · • · * • · · • ··♦· · • * ··*» ·

-69*· ··♦·

«· ·*·· ·· • ·' z jednotlivých dolních krycích vrstev 7, již nařezaných na předem určenou délku 4_. S výhodou je více válečků 104 jednoho dílčího úseku 98 až 103 vzájemně spojeno pro společné pohánění, například řetězem, nebo řemenem, přičemž jeden z válečků je poháněn motorem, s nímž je spojen přes přírubu.

V jednotlivých dílčích úsecích 98 až 103 dochází k odlišným pracovním krokům. V dílčím úseku 98 se již naformátované krycí vrstvy 7 v taktech ukládají na válečky 104 tvořící dopravní dráhu a v taktech se ve směru 93 dopravují do příštího dílčího úseku 99. V tomto dílčím úseku 99 se při dávkování nanášecí tryskou 106 nanáší spojovací a/nebo upevňovací prostředek 70 na dolní úzké stranové ploše 28 distančních prvků 18 a/nebo vnitřní povrchové ploše 15a dolní krycí vrstvy 7. V dalším dílčím úseku 100, následujícím ve směru 93 dopravy, jsou krycí vrstvy 11, sestávající z distančních prvků 18, ukládány při polohování manipulačním systémem 107. Dále je popřípadě v dalším dílčím úseku 101 rovněž prováděno plnění dutin nebo mezer plnivem. Po té je v dalším dílčím úseku 102 prováděno nanášení spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70 pomocí nanášecí trysky 106 na horní úzké stranové ploše 28 distančních prvků 18 a/nebo vnitřní povrchové ploše 15a horní krycí vrstvy 7. V příštím dílčím úseku 103 se přivádí horní krycí vrstva 7, kde se při polohování manipulačním systémem 108 polohuje a pokládá na jádrovou vrstvu 11. Nanášecí tryska 106 je vytvořena jako přestavitelná při vedení senzory ve směru rovnoběžném s rovinou stavebního dílce, tedy ve směru délky a šířky stavebního dílce, s výhodou podél délky distančních prvků 18.

Před pokládáním jádrových vrstev 11 na dolní krycí ·· φ ·· ···· ·· ···· • · * to 9 ··· · • · · tt· · · to ♦····· to’ «I to · » » to

-70vrstvu 7 se jádrové vrstvy přesně vyřizují. Stejně tak je také horní krycí vrstva 7 před ukládáním jádrové vrstvy ll vyřizována vzhledem k dolní krycí vrstvě 7. Na konci výrobního procesu se v posledním dílčím úseku 109 hotový stavební dílec 1 prostřednictvím manipulačního systému 119 přivádí k dalšímu lisovacímu pochodu nebo následnému zpracovávacímu procesu.

'Jak již není podrobněji znázorněno, může být bezprostředně za výrobním zařízením 89 podle obr.21 nebo 22 umístěno další zařízení pro provádění dalších pracovních pochodů, kde například na vnější povrchové ploše 15b dochází k následnému zpracování, zejména povrchová úprava, například broušení, lakování, povlakování, povrchové tvrzení atd. Přirozeně mohou být také následně na stavebním dílci osazovány nosné prvky, jako například pro střešní tašky a/nebo ochranná folie, jako plastová folie nebo živičná folie, nebo může být stavební dílec 1 podrobován chemickému ošetření, například postřiku pro ochranu proti hmyzu.

Jak niž není dále znázorněno, existují také pokud jde o výrobu jádrové vrstvy 11 různé varianty výroby. Kupříkladu je možné, aby bylo více rovnoplochých deskových pásů 77 vyřizováno bezprostředně vedle sebe v řadě a před nebo po ukládání jádrové vrstvy 11 se na vnitřní povrchovou plochu 15a dolní krycí vrstvy 7 nejprve bodově nebo liniovitě spojovaly prostřednictvím spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70 sousední deskové pásy 77, určené pro distanční prvky 18, v předem určitelných spojovacích oblastech 71 na navzájem přivrácených postranních plochách 23, 24, přičemž spojovací oblasti 71 mezi dvěma deskovými pásy 77 by se

-71»0· · v 1

W i

0·* v jejich podélném směru ukládaly s přesazením vzhledem ke spojovacím oblastem 71 dalších deskových pásů 77, které se mají vzájemně spojovat, a před nebo po ukládání částí deskových pásů, nacházejících se mezi spojovacími oblastmi 71, by se při vyvíjení síly roztáhly na mřížovinu tvořící jádrovou vrstvu 11. Nd

Dále je také možné více rovnoplochých deskových pásů 77 ukládat bezprostředně vedle sebe, ve formě řady, a při působení síly je roztahovat na mřížovinu tvořící jádrovou vrstvu 11, a pomocí spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70 je v předem určitelných spojovacích oblastech 71 na postranních plochách 23., 24 bodově nebo linioví tě vzájemně spolu spojovat, načež se jádrová vrstva 11 s distančními prvky 18 bodově nebo liniovitě spojí pomocí spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70 v předem určitelných spojovacích oblastech 71 s vnitřní povrchovou plochou 15a, a to nejprve dolní krycí vrstvy a po té horní krycí vrstvy 7.

Přirozeně je také možné, aby distanční prvky 18 získaly již po jejich zhotovení odpovídajícími zařízeními, napříklady lisy, jejich konečný vlnovítý tvar a vlnovitě předtvarované distanční prvky 18 se ukládaly na vnitřní povrchovou vrstvu 15a ve spojovací oblasti 71 pro distanční prvky 18, načež by se v předem určitelných spojovacích oblastech 71 na navzájem přivrácených postranních plochách 23, 24 distančních prvků 18 tyto distanční prvky 18 bodově nebo liniovitě vzájemně spojovaly. Přitom se před ukládáním distančních prvků 18 ve spojovacích oblastech 71 pro distanční prvky 18 mezi distančními prvky a vnitřní povrchovou plochou 15a dolní krycí vrstvy 7 nanáší spojovací a/nebo zpevňovací «9 ⁹ ί <9

-72·· * β · · · * • β · · ·

9 «·β· 9'

prostředek 70. Délka spojovacích oblastí 71 mezi distančními prvky 18 a krycími vrstvami 7 přitom odpovídá dílce distančních prvků 18. Přirozeně může být spojovací a/nebo zpevňovací prvek nanášen také bezprostředně na vnitřní krycí plochu

15a horní krycí vrstvy 7.

Samozřejmě je také možné, že se distanční prvky 18. a nebo krycí vrstva 7, vytvořené z dřevné hmoty, v předem určených spojovacích oblastech 71 před nanášením spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70 na vnitřních povrchových plochách 15a a/nebo na navzájem odvrácených úzkých stranových plochách 28 a nebo širokých postranních plochách 23, 24, alespoň poněkud zbrousí, a to jednak pro zvětšení pórů 74 a/nebo dutin a jednak pro rovinné dolehnutí.

Je vhodné poznamenat, že distanční prvky 18 a krycí vrstvy 7 jsou vzájemně spojeny pomocí spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku 70 ve spojovacích oblastech 71 a/nebo že na předem určených místech 72 jsou distanční prvky 18 s krycími vrstvami 7 popřípadě přídavně spojeny prostřednictvím spojovacích prvků, jako samořezných šroubů nebo skob nebo hřebů atd. Dále je také možné, aby distanční prvky 18 byly v jejich vzájemně na sebe dosedajících místech obratu 78 spojeny s tvarovým stykem nebo stykem způsobilým přenášet sílu, například ve formě lepeného rybinového či zazubeného spoje nebo spoje na drážku a pero, probíhajícího ve směru výšky distančního prvku 18.

Závěrem je ještě třeba poukázat na to, že všechny znaky nebo kombinace znaků, jak byly vysvětleny s odvoláním na obr.l až 15, mohou být jako místa vysvětlení přeneseny do ► 9 '>' e · 9 * S ’ · ' » ····' * F · » 9 « » » · « «V 9-9 rt,

-73provedení vysvětlených s odvoláním na obr.16 až 22.

Pro úplnost je závěrem poznamenáváno, že pro lepší porozumění stavebním dílci 1 je tento dílec znázorněn částečně mimo měřítko a/nebo zvětšeně a/nebo zmenšeně.

Úkol vynálezu, vztahující se na samostatná vynálezecká řešení, je možné odvodit z popisu.

Především mohou být jednotlivá provedení a- opatření, znázorněná na obr.1 až 22, tvořit samostatná vynálezecká řešení. Příslušné vynálezecké úkoly a řešení je možné odvodit z detailních popisů těchto obrázků.

Claims (51)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Samonosný stavební dílec (1), způsobilý přenášet zatížení, se dvěma krycími vrstvami (7), které jsou uloženy ve vzájemném odstupu prostřednictvím jádrové vrstvy (11), „která je tvořena více distančními prvky (18), rozdělenými po vzájemně přivrácených povrchových plochách (15a) krycích vrstev (7), přičemž alespoň některé z distančních prvků (18) jsou po jejich· délce’ prostorové tvarované, zejména vlnovíté resp-= ne-, rovinné, a úzké stranové plochy (28) distančních prvků (18), jakož i vzájemně přivrácené povrchové plochy (15a) tvoří spolu rovnoběžné spojovací plochy (16a, 16b), které jsou uloženy s přisazením na tupo, přičemž distanční prvky (18) jsou alespoň místně spojeny s krycími vrstvami (7) pomocí vytvrditelného spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku (70), vyznačený tím, že krycí vrstvy (7) a distanční prvky (18) jsou vytvořeny ze dřeva nebo dřevné hmoty a materiálový podíl krycích vrstev (7) při minimálním rozpětí nebo délce (4) 6 m je menší než 0,03 m³/m² povrchové plochy (15a, 15b), s výhodou od 0,01 až 0,024 m³/m² povrchové plochy (15a, 15b) a materiálový podíl pásovitých nerovinných distančních prvků (18) je menší než 0,005 m³/m² stavebního dílce (1), s výhodou od 0,0035 do 0,0043 m³/m² stavebního dílce (1).
2. 2. Samonosný stavební dílec (1), způsobilý přenášet

   -75flfl · 4« ♦·«· flfl «### • · · <· flfl· fl ••fl flfl· flfl» » ····<· h fl' · · fl fl a fl fl 9 fl > fl fl fl fl i flfl·· ^μ* fl » flfl' flfl fl# zatížení, se dvěma krycími vrstvami (7), které jsou uloženy ve vzájemném odstupu prostřednictvím jádrové vrstvy (11), která je tvořena více distančními prvky (18), rozdělenými po vzájemně přivrácených povrchových plochách (15a) krycích vrstev (7), přičemž alespoň některé z distančních prvků (18) jsou po jejich délce prostorově tvarované, zejména vlnovité resp. nerovinné, a úzké stranové plochy (28) distančních prvků (18), jakož i vzájemně přivrácené povrchové plochy (15a) tvoří spolu rovnoběžné spojovací plochy (16a, 16b), které jsou uloženy s přisazením na tupo k sobě, přičemž distanční prvky (18) jsou alespoň místně spojeny s krycími vrstvami (7) pomocí vytvrditelného spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku (70), vyznačený tím, že pásovité nerovinné distanční prvky (8) jsou vytvořeny ze dřeva nebo dřevné hmoty, a tvoří od 50% do 98% objemu stavebního dílce (1), přičemž distanční prvky (18), rozdělené po povrchové ploše (15a) krycí vrstvy (7), tvoří od 10% do 50%, zejména 20% materiálového objemu stavebního dílce (1).
3. 3. Samonosný stavební dílec (1), způsobilý přenášet zatížení, se dvěma krycími vrstvami (7), které jsou uloženy ve vzájemném odstupu prostřednictvím jádrové vrstvy (11), která je tvořena více distančními prvky (18), rozdělenými po vzájemně přivrácených povrchových plochách (15a) krycích vrstev (7), *

   ι» —76— přičemž alespoň některé z distančních prvků (18) jsou po jejich délce prostorově tvarované, zejména vlnovitě resp. nerovinné, a úzké stranové plochy (28) distančních prvků (18), jakož i vzájemně přivrácené povrchové plochy (15a) tvoří spolu rovnoběžné spojovací plochy (16a, 16b), které jsou .uloženy s přisazením k sobě na tupo, přičemž distanční prvky (18) jsou alespoň místné spojeny s krycími vrstvami (7) pomocí vytvrditelného spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku (70), vyznačený tím, že krycí vrstvy (7) a distanční prvky (18) sestávají z nejméně jedné vrstvy (36, 37, 39, 40) z prvků (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty, uspořádaných v náhodné prostorové poloze, vzájemně spolu pojených pomocí pojivá, zejména dřevěných třísek nebo dřevných vláknových materiálů, s alespoň místně mezi prvky (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty ležícími dutinami (75) nebo póry (74), přičemž vytvrzený spojovací a/nebo zpevňovací prostředek (70) prostupuje spojovací plochou (16a, 16b) distančních prvků (18) a s prvky (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty a/nebo s póry (74) a/nebo s dutinami (75) tvoří v nejméně jedné spojovací oblasti (71) mezi krycí vrstvou (7) a distančními prvkem (18) spojovací a/nebo zpevňovací pásmo (80), uspořádané po části tlouštky (14) krycích vrstev (7) a výšky (9) distančních prvků (18), které má vyšší mechanickou zatížitelnost než oblasti krycí vrstvy (7) a distančních prvků (18), navazující na spojovací a/nebo zpevňovací oblast (80).
4. 4. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet žatíť ' · .’··#·> · · · · · · <# '· « 9 9 9 • 9 9 + 9 · · · W

   9 4 9 9 9 9 9 b 4 ’< ,< 9 4 99 9 · » · * « fc · ' í 4 9 9 9 9 '» · . . '· · 9 · . ě A · » '« · » » '·.« «·

   -77žení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že krycí vrstvy (7) jsou tvořeny deskou (76), sestávající z prvků (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty, uspořádaných v náhodné prostorové poloze, vzájemně spolu pojených pomocí pojivá, zejména z dřevěných třísek a/nebo dřevných vláknových materiálů, s alespoň místně mezi prvky (73) ze dřeva,nebo dřevné hmoty ležícími dutinami (75) a póry (74), například hrubou třískovou deskou, jako OSB-deskou.
5. 5. Sámonósný'stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že distanční prvky (18) jsou tvořeny deskovým pásem (77) sestávající z prvků (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty, uspořádaných v náhodné prostorové poloze, vzájemně spolu pojených pomocí pojivá, zejména z dřevěných třísek a/nebo dřevných vláknových materiálů, S alespoň místně mezi prvky (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty ležícími dutinami (75) a póry (74), například pásovitou středně hutnou vláknovou deskou, jako MDF-deskovými pásy, nebo třískovou deskou, jako FPY-deskovými pásy.
6. 6. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že krycí vrstvy (7) resp. je tvořící desky (76) z dřevné hmoty obsahují každá v jejich tloušťce (14) nejméně dvě vrchní vrstvy (37) nebo vrchní oblasti, uspořádané vzhledem k orientaci prvků (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty vzájemně rovnoběžně, a nejméně jednu mezivrstvu (36) nebo mezivrstvovou oblast, uspořádanou napříč k vrchním vrstvám, přičemž prvky (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty vrchních vrs• φ 'φ » · e · · · · · · < ·»

   ·.·· » · φφφ «

   Φ · '« · φ · · Φ φ • · · Φ · « Φ · > ♦ Φ φ « φ * » · · Φ '· » # φ

   Φ··Φ ί . ^ΓΦ · ΐφ ·. Φ· «Φ

   -78tev (37) resp. vrchní oblasti probíhají v podélném směru krycí vrstvy (7) v rovinách v co největší míře rovnoběžných s její vnitřní povrchovou plochou (15a).
7. 7. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení , podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že distanční prvky (18) resp. je tvořící deskové pásy (77), obsahující ve své tloušťce (27) nejméně dvě vzájemně rovnoběžně uspořádané vrchní vrstvy (39) nebo vrchní oblasti, obsahují nejméně jednu mezivrstvu (40) nebo mezivrstvovou oblast uspořádanou napříč k vrchním vrstvám, přičemž prvky (73) ze dřeva nebo dřevné hmoty ve vrchních vrstvách (39) jsou podél distančního prvku (18) uspořádány v rovinách v co nejrozsáhlejší míře kolmých k úzké stranové ploše (28) distančního prvku.
8. 8. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačený tím, že mézi sousedními nerovinnými resp. vlnovítými distančními prvky (18) je uložen nejméně jeden další přímočaře probíhající distanční prvek (18).
9. 9. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačený tím, že tloušťka (27) distančního prvku (18) je od 4 mm do 20 mm, zejména od 6 do 14 mm, kupříkladu 8 mm.
10. 10. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačený tím, že tloušťka (14) krycí vrstvy (7) je od 6 mm do 20 mm, zejména od 8 mm do 14 mm, kupříkladu 12 mm.

    • » r«.

    . 9 •
11. 11. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 3, vyznačený tím, že spojovací a/nebo zpevňovací pásmo (80) mezi distančními prvky (18) a krycími vrstvami (7) v uvedené nejméně jedné spojovací oblasti (71), obsahuje spojovací průřez ve tvaru přibližně písmene T, přičemž maximální spojovací průřez (81) prvního úseku spojovacího á/nebo zpevňovacího pásma (80), vybíhajícího ve směru distančního prvku (18), je vymezován minimální tloušťkou (27) distančního prvku (18), a minimální spojovací průřez (82) dalšího úseku spojovacího a/nebo zpevňovacího pásma (80), vybíhajícího ve směru krycí vrstvy (7) je větší než maximální tloušťka (27) distančního prvku (18).
12. 12. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků l až 11, vyznačený tím, že spojovací a/nebo zpevňovací prostředek (70) je tvořen lepivou látkou vyplňující až alespoň 2 mm póry nebo dutiny, zejména lepidlem.
13. 13. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 12, vyznačený tím, že lepidlo patří do skupiny umělých lepidel a je tvořeno močovinoformaldehydovými nebo melaminoformaldehydovými nebo melaminomočovinovými nebo fenolformaldehydovými kondenzátovými pryskyřicemi nebo resorcinovým lepidlem.
14. 14. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 13, vyznačený tím, že dva vedle sebe ležící distanční prvky '(18), opírající se o sebe ve spojovacích oblastech (71) na jejich širokých postranních plochách (23, 24), jsou vzájemně spolu spojeny

    ... 9 9 9 9 99 9 9 9999 ‘9 9 9 '9 9 9 9 9 ·

    9 · '· · · 9 · 9 9 • 999999 » *’ · » « • · · » < » φ » · » ·'· ·'. <fc 9 ·9 9 9 '»9 9 9

    -80spojovacím a/nebo upevňovacím prostředkem (70), a ve spojovacích oblastech (71) je vytvořeno další spojovací a/nebo zpevňovací pásmo (80).
15. 15. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 13, vyznačený tím,, že mezi distančními prvky (18) a krycími vrstvami (7) je v podélném směru distančních prvků vytvořeno na místech (72), ležících ve vzájemném odstupu v podélném směru, více spojovacích a/nebo. zpevňovacích pásem (80) ve více spojovacích oblastech (71) mezi distančními prvky (18).a krycími vrstvami (7), které jsou uloženy ve vzdálenosti od sebe ve směru příčném k podélnému směru, která je větší, než je tloušťka (27) distančních prvků (18).
16. 16. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že na vnější povrchové ploše (15b) krycí vrstvy (7) a/nebo ve vybrání v krycí vrstvě (7) je uložen díl z nejméně jednoho materiálu odlišného od dřeva nebo dřevné hmoty, kupříkladu plastová deska, kolektory nebo fotovoltaické zařízení.
17. 17. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že na povrchové ploše (15a, 15b) krycí vrstvy (7), přivrácené a/nebo odvrácené vůči distančním prvkům (18) a/nebo uvnitř krycí vrstvy (7) a/nebo mezi krycími vrstvami (7) je uložena nejméně jedna vrstva (43) z kovu, nekovu, plastové folie, minerální hmoty nebo organického nebo anorganického materiálu.

    -81'0 0 0 000000 0 0 0 0 0 '« · · 0 0 0 0 · »00 0*0 0 0 0 0 *000*0 > » <·; ί 0 ’

    0 0 0 00 0 0-.00

    00:010 0 <· 100 »· 00

    9 je »«
18. 18. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 17, vyznačený tím, že vrstva (43) je tvořena vlákennou rohoží z dodatečně rozpínavých surovin, která má porézní povrch a je plněna anorganickým izolačním materiálem, zejména křemičitou moučkou.
19. 19. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet za- y tížení, podle nároku 17, vyznačený tím, že vrstva (43) na vnější povrchové ploše (15b) je tvořena povlakem z plastu, filmu, barvy, laku nebo zušlechtěním povrchu melaminovou pryskyřicí.
20. 20. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 17, vyznačený tím, že vrstva (43) je tvořena lepivou vrstvou, alespoň zčásti vtlačenou do krycí vrstvy (7), jako vrstvou z melaminomočovinoformaldehydové nebo fenolformaldehydové pryskyřice.
21. 21. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 15, vyznačený tím, že vlnovité distanční prvky (18) jsou uložené souběžně a s vzájemným přesazením o polovinu délky vlny, s výhodou ve směru délky stavebního dílce (1), přičemž rozestupová vzdálenost (26) mezi dvěma po sobě následujícími body obratu (78), měřená v podélném směru distančních prvků (18), je od 800 do 3000 mm, zejména od 2000 do 2800 mm, kupříkladu 2500 mm, a příčná rozestupová vzdálenost (25) mezi dvěma sousedními distančními prvky (18), měřená napříč ke směru jejich délky, je od 200 do 700 mm, zejména od 300 do 500 mm a kupříkladu 400 mm.

    -T7 —z a μ · ' . > · fr. ♦· ·* ♦» ·♦ · ·· · • A fr A fr A A * · fr • · · _ fr » * fr fr

    - ,: » ···» A A fr A *1 fr fr Ά

    A A fr fr fr fr fr fr fr fr b»«· fr ·· »· fr* »·

    -8222. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 21, vyznačený tím, že deskovitá krycí vrstva (7) je vytvořena z více dílčích vrstev (36, 37, 53, 54).
22. 23. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle· kteréhokoli z nároků 1 až 21, vyznačený tím, že deskovíté distanční prvky (18) jsou vytvořeny z více dílčích vrstev (39, 40, 53, 54).
23. 24. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 22 nebo 23, vyznačený tím, že další dílčí vrstva (36, 37, 39, 40) distančního prvku (18) nebo krycí vrstvy (7) je vytvořena ze dřeva nebo dřevné hmoty nebo kovového materiálu, například hliníku, a/nebo z plastu a/nebo z vlákenných rohoží impregnovaných pryskyřicí, například s uhlíkovými a/nebo skleněnými vlákny nebo a/nebo sítěmi a/nebo úplety ze stejných nebo různých nití nebo vláken pro tkaninové vyztužení.
24. 25. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 23, vyznačený tím, že distanční prvky (18) jsou tvořeny nejméně dvěma vrstvami (39), uloženými ve vzájemném odstupu a vzájemně souběžně, a více tyčovitými lištami ze dřeva nebo dřevného materiálu, uspořádanými mezi vrstvami (39) a v odstupu od sebe ve směru výšky (9) distančních prvků (18).
25. 26. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 22 nebo 23, vyznačený tím, že dílčí vrstvy (53, 54) sestávají ze složkových vrstev (55, 56) ze dřeva nebo dřevné hmoty, křižujících se z hlediska směrů

    -83'·· Φ ΦΦ 99 9 9 Φ'· 9 99 9

    9 9 9 '9 9 φ Φ Φ φ . · · · ΦΦ Φ ΦΦ φ φ 9 9 99 ♦ 9 Φ » 9, φ 9 9

    9 9 ΦΦΦΦΦ Φ φ · ^9999 Φ «'· Φ'Φ <φ · ·· vláken (61, 62) jednotlivých vrstev (53, 54), ze dřeva a/nebo dřevné hmoty, přičemž počet těch vrstev (56), v nichž probíhá směr vláken (62) dýhových vrstev přibližně rovnoběžně s podélným směrem krycí vrstvy (7) nebo distančního prvku (18), je větší než je počet těch vrstev (55), v nichž směr vláken (61) probíhá napříč k podélnému směru krycí vrstvy (7) nebo distančního prvku (18).
26. 27. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 26, vyznačený tím, že složkové vrstvy (55, 56) distančních prvků (18) a/nebo krycích vrstev (7) se vzájemně přesahují v podélném směru a jednotlivé složkové vrstvy (55, 56) jsou vzájemně spojeny, zejména slepeny.
27. 28. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle nároku 26 nebo 27, vyznačený tím, že dílčí vrstvy (53) krycích vrstev (7), přivrácené k distančním prvkům (18), obsahují více složkových vrstev (55) se směrem vláken (61) příčným k podélnému směru krycích vrstev (7), které jsou alespoň místně překrývány více složkovými vrstvami (56) další dílčí vrstvy (54), se směrem vláken (62) probíhajícím v podélném směru krycích vrstev (7), a jsou vzájemně spolu spojeny.
28. 29. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 26 až 28, vyznačený tím, že spojovací oblast (59) mezi bezprostředně, za sebou uloženými dýhovými úseky (57, 58) nejméně jedné složkové vrstvy (55, 56) krycí vrstvy (7) a/nebo distančního

    7/.· —84— prvku (18) stavebního dílce (1) je plnoplošně překrývána další složkovou vrstvou (55, 56) stejné nebo další dílčí vrstvy (53, 54) a spojovací oblasti (59) jednotlivých složkových vrstev (55, 56) jsou v podélném směru krycí vrstvy (7) a/nebo distančního prvku (18) uloženy s vzájemným přesazením. ...
29. 30. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 26 až 29, vyznačený tím, že jednotlivé složkové vrstvy (55, 56) krycích vrstev (7). nebo distančních prvků (18) jsou vzhledem k podélné střední rovině nebo příčné střední rovině stavebního dílce (1) s výhodou souměrně vzájemně uspořádány.
30. 31. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 26 až 30, vyznačený tím, že vzájemně k sobě přivrácené postranní plochy, zejména čelní postranní plochy, dýhových úseků (57, 58) ve spojovací oblasti (59), se alespoň místně překrývají nebo na sebe na tupo dosedají nebo jsou vzájemně spolu spojeny s úkosem, zejména slepeny.
31. 32. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 31, vyznačený tím, že alespoň jedna z krycích vrstev (7) je opatřena prostupovýmí otvory nebo je tvořena difuzně otevřeným materiálem.
32. 33. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 32, vyznačený tím, že krycí vrstvy (7) a/nebo postranní stěny (13), udržované ve vzájemných odstupech distančními prvky (18), s nimi spojenými, se ve směru délky (4) a/nebo výšky (12) stavebního

    9 99

    -859 9' ·. 9 9 * * » ··*· · 9 9‘ 9· <- 9 4 · 9 • 9 9 9 9 9 9 9 9

    9 9 9-9 9 9 9 9 9 9 dílce (1) k sobě šikmo sbíhají.
33. 34. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 33, vyznačený tím, že stavební dílec (1) vytváří nejméně jednu zakřivenou nebo obloukovitou krycí vrstvu (7).
34. 35. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 34, vyznačený tím, že mezi dvěma distančními prvky (18), ležícími vedle sebe a probíhajícími v podélném směru stavebního dílce (1), je vytvořena mezera tvořící kanál.
35. 36. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 35, vyznačený tím, že dutina (21) ohraničovaná distančními prvky (18) je vyplněna alespoň z části plnivem (51) ze skupiny, organických nebo anorganických látek, zejména třískami, celulózou, kamennou vlnou atd.
36. 37. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 36, vyznačený tím, že nejméně jedna z čelních koncových oblastí (33) stavebního dílce (1) je opatřena uzavírací lištou, na níž je uložena nejméně jedna membrána nepropustná pro vzduch a propustná pro páry, nebo parní ventil.
37. 38. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 36,, vyznačený tím, že alespoň jedna z krycích vrstev (7) je v nejméně jedné čelní koncové oblasti (33) stavebního dílce (1) opatřena

    -86spojovacím prvkem (31), tvořeným zahloubením (35) a/nebo výběžkem, pro polohované uložení doplňkového spojovacího prvku dalšího stavebního dílce (1), tvořeného zahloubením (35) a/nebo výběžkem.
38. 39. Samonosný stavební dílec, způsobilý přenášet zatížení, podle kteréhokoli z nároků 1 až 38, vyznačený tím, že distanční prvky (18) a/nebo postranní stěny (13), uložené mezi krycími vrstvami (7), jsou alespoň místně opřeny s uzpůsobením' pro přenos zatížení, pro další převádění sil, o sousední distanční prvky (18) a/nebo postranní stěny (13).
39. 40. Použití stavebního dílce podle kteréhokoli z nároků 1 až 39 jako bednící deska.
40. 41. Použití stavebního dílce podle kteréhokoli z nároků 1 až 39 jako stěnový a/nebo střešní a/nebo stropní dílec nosné konstrukce, pro přenášení užitného zatížení, zejména v prostředích ohrožených otřesy a/nebo na měkkých základových půdách.
41. 42. Použití více na sobě uložených a úsekově se překrývajících a vzájemně spolu spojených stavebních dílců podle kteréhokoli z nároků 1 až 39, jako podlahový nebo střešní dílec přenášející užitné zatížení, s nejméně jednou spojovací oblastí (71) mezi krycí vrstvou (7) a distančním prvkem (18).
42. 43. Způsob výroby stavebního dílce (1) ze dřeva a/nebo dřevné hmoty, podle kteréhokoli z nároků 1 až 39, při kterém se spojuje pomocí vytvrditelného spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku (70) jádrová vrstva (11), sestávající z pásovitých distančních prvků (18), s dolní a horní krycí vrstvou (7), vyznačený tím, že se pásovitá dolní krycí vrstva (7), odvíjená ze svitku, kontinuálně posouvá ve směru (93) dopravy s předem určitelnou rychlostí, a nejprve se na vnitřní povrchové ploše (15a) dolní krycí vrstvy (7) nanáší v předem určených spojovacích oblastech (71) pro distanční prvky (18) a/nebo na dolních úzkých stranových plochách (28) distančních prvků (18) spojovací a/nebo zpevňovací prostředek (70), jádrová vrstva (11) se vyřídí vůči dolní krycí vrstvě (7) a uloží se na vnitřní povrchovou plochu (15a) do roviny rozvinuté rovnoploché dolní krycí vrstvy (7), načež se spojovací a/nebo zpevňovací prostředek (70) vytvrdí do té míry, že alespoň některé distanční prvky (18) jsou polohově fixovány vůči dolní krycí vrstvě (7), a na vnitřní povrchové ploše (15a) pásovité horní krycí vrstvy (7) se nanáší v předem určených spojovacích oblastech (71) pro distanční prvky (18) a/nebo na horních úzkých stranových plochách (28) distančních prvků (18) spojovací a/nebo zpevňovací prostředek (70), a horní krycí vrstva (7), odvíjená z dalšího svitku (7) se natahuje na jádrovou vrstvu (11) předem určitelnou napínací silou, načež se z pásu oddělují stavební dílce (1) s předem určenou délkou (4).

    — 88— • 99 9 9 · 9 9 9 • · 9 9 9 · 9 9 999 · • a 9 9 9 9 9 9 a ···· a ·· 9a 9· aa
43. 44. Způsob výroby stavebního dílce (1) ze dřeva a/nebo dřevné hmoty, podle kteréhokoli z nároků 1 až 39, při kterém se spojuje pomocí vytvrdítelného spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku (70) jádrová vrstva (11), sestávající z pásovitých distančních prvků (18), s dolní krycí vrstvou (7), nařezanou na formát, a horní krycí vrstvou (7) nařezanou na formát, načež se krycí vrstvy (7) a jádrová vrstva (11) k sobě přitlačují, vyznačený tím, že se dolní krycí vrstva (7) po taktech dopravuje ve směru (93) dopravy dílčími úseky (98 až 103) dopravního zařízení (90), ležícími za sebou ve směru dopravy, přičemž v prvním dílčím úseku (99) na vnitřní povrchové ploše (15a) dolní krycí vrstvy (7) se v předem určených spojovacích úsecích (71) pro distanční prvky (18) a/nebo na dolních úzkých stranových plochách (28) distančních prvků (18) nanáší spojovací a/nebo zpevňovací prostředek (70), a v dílčím úseku (100), následujícím ve směru dopravy (93), se manipulačním systémem (107) vyřizuje jádrová vrstva (11) vůči dolní krycí vrstvě (7) a ukládá se na dolní krycí vrstvu (7), načež se spojovací a/nebo zpevňovací prostředek (70) natolik vytvrdí, že alespoň některé z distančních prvků (18) jsou polohově fixovány vzhledem k dolní krycí vrstvě (7), a v dílčím úseku (102), následujícím ve směru (93) dopravy, se na vnitřním povrchu (15a) horní krycí vrstvy (7) v předem určených spojovacích úsecích (71) pro distanční prvky (18) a/nebo na horních úzkých stranových plochách (28) distančních prvků (18) nanáší spojovací a/nebo zpevňovací prostře···· to

    -89dek (70), a v dalším následujícím dílčím úseku (103) se manipulačním systémem (108) vyřizuje horní krycí vrstva (7) vůči dolní krycí vrstvě (7) a ukládá se na jádrovou vrstvu (11), načež se jádrová vrstva (11) a krycí vrstvy (7) stlačují dohromady předem určitelnou tlačnou silou při působení teplotou nebo mikrovlnnou -énergií nebo vysokofrekvenčním polem záření.
44. 45. Způsob podle nároku 43, vyznačený tím, že po uložení distančních prvků (18) a krycích vrstev (7) na sebe se tyto části přitlačí k sobě předem určitelnou přítlačnou silou, popřípadě při působení teploty nebo působení mikrovlnné energie nebo vysokofrekvenčního pole záření.
45. 46. Způsob podle nároku 43 nebo 44, vyznačený tím, že se bezprostředně vedle sebe vyřizuje více rovnoplochých deskových pásů (77) ve tvaru řady, a před nebo po přisazení jádrové vrstvy (11) na vnitřní povrchovou plochu (15a) krycí vrstvy (7) se nejprve sousední rovnoploché deskové pásy (77), určené pro distanční prvky (18), spojují spojovacím a/nebo zpevňovacím prostředkem (70) bodově nebo liniovitě v předem určených spojovacích oblastech (71) mezi k sobě přiléhajícími širokými postranními plochami (23, 24), přičemž spojovací oblasti (71) mezi dvěma deskovými pásy (77) jsou v jejich podélném směru přesazeny vzhledem ke spojovacím plochám (71) dalších vzájemně spojovaných deskových pásů (77), přičemž části deskových pásů (77), nacházející se před nebo po usazení mezi spojovacími oblastmi (71), se při působení — 90—

    Λ<ν •5 »· tttt·· ' · · · · 9 9 tttt tt tt • 9 · tttt tttttt >

    ^r' tttttt tttt tt tttt tt tt tttttttt · tt · tttttt · *

    9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 tttttttt · tttt ·· ·· ·· síly roztáhnou na mřížovinu tvořící jádrovou vrstvu (11).
46. 47. Způsob podle kteréhokoli z nároků 43 až 46, vyznačený tím, že se vyřizuje bezprostředně vedle sebe více rovnoplochých deskových pásů (77) ve tvaru řady a při silovém, působení se vytahují ..do mřížoviny (11) tvořící jádrovou vrstvu, a v předem určených spojovacích oblastech (71) mezi k sobě přiléhajícími širokými postranními plochami (23, 24) se pomocí spojovacích a/nebo zpevňovacích prostředků (70) spojují bodově nebo 1-i-niovitě, načež se jádrová vrstva (11) spojuje s distančními prvky (18) pomocí spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku (70) v předem určených spojovacích oblastech (71) bodově a/nebo liniovítě s vnitřní povrchovou plochou (15a) nejprve dolní a/nebo po té horní krycí vrstvy (7).
47. 48. Způsob podle kteréhokoli z nároků 43 až 47, vyznačený tím, že distanční prvky (18) jsou vytvořeny jako vlnoví tě předtvarované, kupříkladu tvarově lisované nebo extrudované deskové pásy (77) z dřevné hmoty, načež se s výhodou po uložení vlnovitě tvarovaných distančních prvků (18) na vnitřní povrchovou plochu (15a) dolní krycí vrstvy (7) distanční prostředky (18) vzájemně spojují pomocí spojovacího a/nebo zpevňovacího prostředku (70) v předem určitelných spojovacích oblastech (71) mezi jejich bodově nebo liniovitě k sobě přiléhajícími širokými postranními plochami (23, 24),
48. 49. Způsob podle kteréhokoli z nároků 43 až 48, vyznačený tím, že distanční prvky (18) a/nebo krycí vrstva (7) se v předem určených spojovacích oblastech (71) na úzkých stranových plochách (28) resp. spojovacích plochách ·· ·’·«· ·· · ·* ···· • · · · · 9-9 9 9 , 9 9 9 9 9 9 9 9 9

    9999999 9 9 9 9 · · ·' · · 9 9 9 9 9 9 9

    9999 9 99 99 99 99

    -91(16b) a/nebo vnitřní povrchové ploše (15a) a/nebo širokých postranních plochách (23, 24) brousí.
49. 50. Způsob podle kteréhokoli z nároků 43 až 49, vyznačený tím, že po sestavení stavebního dílce (1) se s výhodou na vnější povrchové ploše (15b) nejméně jedné krycí vrstvy (7) provádí dodatečné zpracování, zejména povrchová úprava, například broušení, lakování, povlakování, tvrzení povrchu, a/nebo se v dalším pracovním kroku ukládají zejména upevňovací ústro jí pro fasádní d-íl-se -nebo-nosičové prvky, „ například pro tašky, a/nebo ochranná folie, například plastová folie nebo živičná folie.
50. 51. Způsob podle nároku 43 nebo 44, vyznačený tím, že se spojovací a/nebo upevňovací prostředek (70) ukládá po celé délce úzkých stranových ploch (28) distančních prvků (18) nebo ve směru délky úzkých stranových ploch (28) v předem určených spojovacích oblastech (71), ležících ve vzájemných odstupech po délce úzkých stranových ploch (28).
51. 52. Způsob podle nároku 43 nebo 44, vyznačený tím, že se spojovací a/nebo zpevňovací prostředek (70) ukládá po celé délce vedle sebe uspořádaných spojovacích oblastí (71) pro distanční prvky (18) rozdělené po vnitřní povrchové ploše (15) krycích vrstev (7), nebo v předem určených spojovacích oblastech (71), ležících ve vzájemných odstupech po délce krycích vrstev (71).