CZ286296B6 - Tryska pro přivádění tekutého kovu do formy pro plynulé odlévání kovových výrobků, jejíž dno je opatřeno otvory - Google Patents

Abstract

Tryska (15, 19) pro přivádění tekutého kovu (5) do formy pro plynulé odlévání plochého kovového výrobku, sestávající ze dvou podélných stěn (2, 2.apst.) a ze dvou bočních stěn (3, 3.apst.), je na svém spodním konci opatřená dvěma výstupními otvory (10, 10.apst.) vytvořenými na jejich bočních stěnách vzájemně proti sobě a určenými ke směrování tekutého kovu (5) na boční stěny (3, 3.apst.) formy, a nejméně dvěma otvory (16, 16.apst.; 18, 18.apst.; 29 až 35, 29.apst. až 35.apst.) vytvořenými ve dnu spodního konce tak, že první skupina otvorů (16; 18; 29 až 35) je uspořádána na jedné straně podélné roviny souměrnosti (IIa-IIa, IIIa-IIIa, IVa-IVa) trysky, ve které leží osy výstupních otvorů (10, 10.apst.), a druhá skupina otvorů (16.apst.; 18.apst.; 29.apst. až 35.apst.) je uspořádaná na druhé straně roviny souměrnosti (IIa-IIa, IIIa-IIIa, IVa-IVa).ŕ

Description

Vynález se týká plynulého odlévání kovu, zejména ocele. Přesněji, vynález se týká trubek, vyrobených ze žáruvzdorného materiálu, nazývaných „trysky“, které jsou obvykle připojené svým horním koncem k nádrži, sloužící jako zásobník tekutého kovu a které jsou svým spodním koncem ponořené do lázně tekutého kovu, obsaženého ve formě, ve které probíhá tuhnutí kovového výrobku. Primární úlohou těchto trysek je chránit proud tekutého kovu před oxidací atmosférou během jeho cesty ze zásobníku do formy. Tyto trysky také umožňují, prostřednictvím příslušné konfigurace svého spodního konce, vhodné směrování proudu tekutého kovu ve formě tak, aby výrobek tuhl za co možná nej lepších podmínek.

Dosavadní stav techniky

Odlévání se může provádět ve formě, dávající výrobku průřez velice podlouhlého pravoúhlého tvaru, který je obvykle označován jako „plochý výrobek“. Je to případ, kdy se při výrobě ocele ocel odlévá do tvaru bram, tj. do výrobku, majícího šířku asi 1 až 2 m a tloušťku obvykle okolo 20 cm, přičemž tato tloušťka může být i pouze několik centimetrů. V určitých moderních provozech se takové formy nazývají „stroje na výrobu tenkých bram“. V těchto případech je forma složena z pevných stěn, silně ochlazovaných na lícní ploše, která není ve styku s kovem. Provádějí se také pokusy se stroji, které umožňují dosáhnout výroby ocelových pásů tlustých několik mm přímo ztuhnutím tekutého kovu. K získání takovéhoto výrobku se používají formy, jejichž licí prostor je ohraničen na svých dlouhých stranách párem uvnitř chlazených válců, které mají rovnoběžné horizontální osy které se otáčejí okolo těchto os v navzájem opačném směru a které jsou na svých bočních stranách opatřené uzavíracími deskami (nazývanými bočními stěnami), vyrobenými ze žáruvzdorného materiálu a obrácenými proti koncům válců. Válce mohou být nahrazeny chlazenými nekonečnými pásy.

U těchto typů forem se považuje za nezbytné směrovat proud tekutého kovu stejnoměrně jak směrem na válce, tak také směrem na boční stěny licího prostoru. Hledá se proto zejména způsob, jak dosáhnout stejnoměrné rozvádění tepla v kovu tak, aby se snížily rozdíly v tuhnoucí tloušťce podél obvodu formy. Stejnoměrné rozdělení tepla a promíchávání kovové lázně, které je nutné při použití žáruvzdorných stěn, je zejména rozhodující v případě odlévání tenkého pásu. To proto, že u těchto bočních stěn není žádný nucený oběh kovu a tento kov je vystaven mimořádně intenzivnímu ochlazování. V tomto případě by nastalo nežádoucí tuhnutí kovu na bočních stěnách, zejména v sousedství oblasti, kde se stýkají s válci. Směrování kovu se obvykle dosahuje vystupováním kovu z trysky skrze otvory, nazývané „výstupní otvory“, vytvořené proti sobě na boční stěně ve spodní části trysky a ne jediným otvorem vytvořeným ve dnu trysky. Obvykle se po opuštění výstupního kanálu a po nárazu na kratší stěnu formy, tekutý kov rozdělí na dvě recirkulační smyčky. Horní recirkulační smyčka olízne hladinu kovu, který je v licím prostoru a potom se podél trysky vrací dolů, zatímco spodní recirkulační smyčka nejprve prochází dolů podél kratší strany formy a potom se vrací nahoru směrem k výstupnímu otvoru.

Aby se dosáhlo požadovaného rovnoměrného rozdělování kovu, používají se někdy dvoudílné trysky, zejména pro lití mezi dva válce (viz dokument JP-A-60 021 171). První část sestává z válcové trubice, jejíž horní konec je spojen s otvorem, vytvořeným ve dnu mezipánve, která tvoří zásobník tekuté oceli, přiváděné do formy. Tento otvor může být, je-li to potřeba, uzavřen obsluhou buď úplně nebo jen částečně pomocí zátkové tyče nebo posuvným uzavíracím systémem, regulujícím proud kovu. Maximální rychlost proudu kovu, který může proudit do trysky, závisí na průřezu otvoru. Druhá část, která je připevněna ke spodnímu konci shora

-1 CZ 286296 B6 uvedeného trubice, například zašroubováním, nebo která je s ní vytvořena vcelku, je určena pro ponoření do lázně tekutého kovu, obsaženého ve formě. Sestává z dutého prvku, do něhož ústí spodní otvor shora uvedené trubice. Vnitřní prostor dutého prvku má obecně podlouhlý tvar a leží v podstatě kolmo k trubici. Je-li tryska v činnosti, dutý prvek je umístěn tak, aby byl rovnoběžný s podélnými stěnami formy a tekutý kov proudí ven do formy dvěma výstupními otvory, vytvořenými na obou koncích dutého prvku.

Je také známé opatření trysky některého shora uvedeného typu jedním nebo více otvory, vytvořenými v jejich dnu. Horký kov, proudící těmito otvory, se přivádí přímo do části formy, ležící vertikálně pod tryskou, což zdokonaluje rovnoměrnost rozdělení tepla v licím prostoru, zejména poblíž válců. Je-li zde několik takovýchto otvorů, jsou vyrovnány ve směru rovnoběžném s hlavním směrem výstupních otvorů. Tyto otvory jsou někdy nazývány „rozptylovací otvory“ (viz např. dokument FR2 233 121) a to v případě, kdy ve srovnání s výstupními otvory vykazují malou celkovou plochu. Jejich funkcí je v tomto případě také odvádění části energie kovu, který naráží na dno trysky a umožnění proudění části kovu dnem ven. Tak se zmenší množství tekutého kovu, které se odráží ode dna a narušuje rovnoměrnost proudění směrem vzhůru. Ve všech případech se rychlost vytékání kovu v oblasti výstupních otvorů zmenší, protože jsou plněny mnohem lépe. Takto získané výtoky jsou mnohem klidnější a mnohem stejnoměrnější uvnitř formy, což zvyšuje kvalitu odlévaného výrobku. Podobně rychlost, při které se výstupní otvory ucpávají nekovovými příměsemi, obsaženými v kovu, klesá.

V případě trysek dvouválcového lití shora uvedeného typu je proto možné použít takové otvory, vytvořené v řadě ve dnu trysky a vyrovnané ve směru rovnoběžném k hlavní orientaci dutého prvku, které jsou uspořádané v podélné rovině souměrnosti trysky.

Nedostatky jednoho nebo více takto uspořádaných otvorů ve dnu trysky spočívají vtom, že horký kov, proudící ven každým z nich, má sklon být vtahován do stoupající části spodní cirkulační smyčky kovu, proudícího ven výstupními otvory. V důsledku toho se jenom malá část tohoto horkého kovu dostane do příslušné hloubky v centrální části licího prostoru a funkce těmto otvorům určená, tj. zaručit rovnoměrné rozvádění tepla v licím prostoru není správně splněna.

Úkolem vynálezu je vytvořit takový tvar spodní části trysky, který skutečně umožňuje dosažení požadovaného rovnoměrného rozvádění tepla za použití jednoduchých spodních otvorů trysky.

Podstata vynálezu

Podstata trysky pro přivádění tekutého kovu do formy pro plynulé odlévání plochých kovových výrobků, vykazující dvě podélné stěny a dvě příčné stěny, která je ve své spodní části opatřená dvěma výstupními otvory, vytvořenými v její boční stěně vzájemně proti sobě a určenými ke směrování tekutého kovu na boční stěnu formy, a nejméně dvěma otvory, vytvořenými ve dnu spodního konce, spočívá v tom, že první skupina otvorů je uspořádána na jedné straně podélné osy souměrnosti trysky, ve které leží osy výstupních otvorů, a druhá skupina otvorů je uspořádána na druhé straně této roviny souměrnosti.

Je nutno poznamenat, že vynález spočívá v tom, že otvory již nejsou uspořádány v podélné rovině souměrnosti trysky, ale jsou rozloženy po obou stranách této roviny souměrnosti.

-2CZ 286296 B6

Přehled obrázků na výkrese

Příkladné provedení trysky podle vynálezu je znázorněné na připojených výkresech, na kterých obr. la a lc schematicky znázorňují podélný řez rovinou Ia-Ia a příčný řez rovinou Ic-Ic licím prostorem formy pro plynulé odlévání, sestávající ze dvou válců, a hlavní směr proudů tekutého kovu v případě uspořádání obvykle používané trysky sjedním spodním otvorem. Na obr. lc je pak tato tryska znázorněna v příčném řezu rovinou Ib-Ib. Obr. 2a a 2c schematicky znázorňují licí prostor formy pro plynulé odlévání, sestávající ze dvou válců, v podélném řezu Ila-IIa a příčném řezu IIc-IIc, a hlavní směry proudů tekutého kovu v případě použití prvního příkladného provedení trysky podle vynálezu. Na obr. 2b je pak tato tryska znázorněna v příčném řezu rovinou lib—lib. Obr. 3a, 3b a 3c schematicky znázorňují alternativní provedení trysky z obr. 2 ve stejných pohledech v řezu rovinami lila—lila, Illb—Illb a IIIc-IHc. Obr. 4a a 4b schematicky znázorňují druhé příkladné provedení trysky podle vynálezu v podélném řezu rovinou IVa-IVa a v příčném řezu rovinou IVb-rVb.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení pro plynulé odlévání tekutého kovu, například oceli, do tenkého pásu, znázorněné na obr. la a lc, sestává jak známo ze dvou válců 1, Γ, majících horizontální osy a otáčejících se v navzájem opačném směru okolo svých os, a vnitřně chlazených. Jejich podélné stěny 2, 2' tvoří mezi sebou licí prostor, který je bočně uzavřen dvěma bočními stěnami 3, 3', vyrobenými ze žáruvzdorného materiálu a ležícími proti koncům 4, 4' válců 1, 1'. Tekutý kov 5 se přivádí do tohoto licího prostoru tryskou 6, spojenou s mezipánví, neznázoměnou, obsahující zásobu tohoto kovu 5. Kov 5 tuhne u chlazených podélných stěn 2, 2' válců 1, 1' a tvoří kůry 7, 7' zvětšující se tloušťky, které se spojí v hrdle 8, tj. v oblasti, ve které je vzdálenost mezi podélnými plochami 2, 2' válců 1, Γ nejmenší a tato vzdálenost je rovna tloušťce odlévaného pásu. Pod hrdlem 8 je proto pás 9 ztuhlý, odděluje se od válců 1, 1' a je vytahován ze stroje známým na obrázcích neznázoměným zařízením.

Podle známého stavu techniky má tryska 6 tvar žáruvzdorné trubky, jejíž konec je ponořen do hloubky h do tekutého kovu 5, který je v licím prostoru. Tekutý kov 5 proudí ven z licího prostoru dvěma válcovými výstupními otvory 10, 10'. vytvořenými v boční stěně trysky 6. Tyto výstupní otvory 10,10' leží v řezu na průměru trysky 6 proti sobě (viz obr. lb), z nichž každý je orientován přibližně horizontálně a je obrácený k jedné z bočních stěn 3, 3'. Je také známo, že tryska 6 má ve znázorněném případě jeden vertikální spodní otvor 11, vytvořený v jejím dnu. V tomto příkladě odlévaný kov je ocel a hlavní rozměry různých částí zařízení jsou tyto:

- délka a průměr válců 1, Γ : 860 a 1500 mm;

- šířka licího prostoru v oblasti hrdla : 3 mm;

- hloubka lázně tekutého kovu 5 v licím prostoru : 400 mm;

- hloubka ponoření h trysky 6 : 40 mm;

- vnitřní a vnější průměr trysky 6: 60 a 100 mm;

- průměr výstupních otvorů 10, 10': 40 mm;

- průměr spodního otvoru 11: 15 mm.

Na obr. la a lc jsou výhodné směry proudění tekutého kovu 5 znázorněny šipkami. Obr. la znázorňuje proud v podélné střední rovině Ia-Ia formy. Jak je obvyklé v případě plynulého lití a nejen v plynulém odlévání tenkých výrobků, kov, opouštějící výstupní otvor 10, je směrován na boční stěnu 3 a těsně k ní, je rozdělen na dvě recirkulující smyčky. První recirkulační smyčka 12, nejprve stoupá, olízne hladinu 13 lázně tekutého kovu 5, obsažené v licím prostoru, dále se vrací směrem k trysce 6 a potom vede zpět dolů podél trysky 6. Druhá recirkulační smyčka 14 nejdříve klesá, je směrována tangenciálně k boční stěně 3 a potom do hrdla 8, načež se vrací zpět podél

-3 CZ 286296 B6 příčné střední roviny Ic-Ic licího prostoru směrem k trysce 6. Proudy kovu, opouštějící druhý výstupní otvor JO', jsou symetrické podle této příčné střední roviny Ic-Ic s proudy shora uvedenými. Kov, opouštějící spodní otvor 11, nejdříve proudí vertikálně a potom je zvedán vzhůru ve druhé recirkulační smyčce 14. V přibližně střední výšce licího prostoru má kov sklon být vtahován do druhé recirkulační smyčky 14 (nebo jejího zrcadlového obrazu). Ve skutečnosti neexistuje žádná frakce kovu, která byl dosáhla hrdla 8 přímo. Prohlédneme-li si na obr. lc výhodná proudění ve střední rovině Ic-Ic formy, je možno také vidět, že kov, opouštějící spodní otvor 11, má sklon být vtahován směrem do horních oblastí formy krátce potom, co opustí trysku 6. Vzhledem k těmto proudům je do těch oblastí licího prostoru, které leží vertikálně pod tryskou 6, většinou přiváděn pouze kov, který byl již delší dobu v licím prostoru a který navíc proudil těsně kolem podélných stěn 2, 2' válců 1, Γ a bočních stěn 3, 3'. Proto je tento kov chladnější než je žádoucí pro zajištění stejnoměrného rozvádění tepla v licím prostoru. Zejména se zjistilo, že podmínky tuhnutí střední oblasti pásu 9 se mohou z těchto důvodů podstatně lišit od podmínek, které převládají v krajních oblastech, do nichž je většinou přiváděn teplejší tekutý kov. V důsledku toho, struktura pásu 9 není tedy stejná přes celou šířku jeho jádra, což může vést k podstatným rozdílům v mechanických vlastnostech konečného výrobku.

Zařízení pro odlévání, znázorněné na obr. 2a a 2c, se liší od předchozího tím, že je vybaveno tryskou 15 podle vynálezu, také znázorněnou na obr. 2b. Tato tryska 15 se liší od předchozí tím, že je opatřena ne jedním, ale dvěma vertikálními spodními otvory 16, 16', které jsou vyrovnány ve směru v podstatě kolmém k hlavnímu směru výstupních otvorů 10,10', jak je patrné z obr. 2b. Jsou proto uspořádány po obou stranách roviny Ila-IIa, která tvoří podélnou osu souměrnosti trysky 15, ve které leží osy výstupních otvorů 10, 10'. Tyto spodní otvory vykazují například průměr 15 mm s tím, že ostatní podmínky použití jsou stejné jako v předchozím příkladu. Proudy v licím prostoru jsou ve srovnání s konfigurací, uvedenou na obr. la a lc podstatně změněné. Pokud se týká proudů kovu, opouštějících výstupní otvory 10, 10', jak je možné pozorovat v podélné střední rovině Ila-IIa licího prostoru, je zde také první, nejprve stoupající, recirkulační smyčka 12. Druhá, nejprve klesající, recirkulační smyčka 14 je zde také, ale pokud se týká této druhé recirkulační smyčky, stoupání hlavního proudu tekutého kovu 5 nastává podstatně dříve než v porovnávané konfiguraci. Toto je důsledkem přítomnosti třetí recirkulační smyčky 17, která obsahuje hlavně tekutý kov 5, vycházející ze spodních otvorů 16, 16'. Protože rovnoběžné proudy, vystupující ze spodních otvorů 16, 16', mají vyšší celkovou rychlost proudění než jeden proud, odolávají lépe přitahování, kteiým na ně působí druhá recirkulační smyčka 14 a jsou schopné proniknout co možná nejníž do licího prostoru, tj. až k hrdlu 8, kde naráží na tuhnoucí čelo pásu 9. Proudy potom proudí nejprve podél tohoto tuhnoucího čela a potom stoupají zpátky vzhůru směrem k trysce 6. Při pohledu na proudy v příčné střední rovině IIc-IIc, které jsou znázorněny na obr. 2c, je zřejmé, že proudy, vystupující ze spodních otvorů 16, 16', posílají tekutý kov 5 mnohem hlouběji do licího prostoru než jeden spodní otvor. Dále mají tyto proudy tendenci přitahovat tekutý kov 5, vystupující z horních oblastí licího prostoru, což dále zlepšuje míchání lázně a stejnoměrnost rozvádění tepla. Konečně, protože jsou blíže k válcům, než by měly být otvory, umístěné ve střední rovině trysky 15, je v blízkosti válců více tepla.

Podle alternativního provedení znázorněného na obr. 3a, 3b a 3c, je možné uspořádat spodní otvory 18, 18' v takové orientaci, která již není vertikální, ale která je šikmá a konvergující takovým způsobem, že se proudy z nich vystupující setkávají v podélné střední rovině IUa-IIIa licího prostoru. Proto je požadovaný účinek hlubokého proniknutí proudů, vystupujících ze spodních otvorů, dále zvýšen.

Znázorněné provedení vynálezu, které bylo nyní popsáno a je znázorněno, není samozřejmě omezující. Vede-li ktomu geometrie trysky, je možné vytvořit ještě další spodní otvory, je však důležité, aby byly rozděleny po obou stranách podélné střední roviny trysky, ve které leží osy výstupních otvorů. Takto lze vynález použít například v případě trysky, znázorněné na obr. 4a a 4b. Tyto trysky 19 jsou tvořeny dvěma hlavními částmi, vyrobenými ze žáruvzdorného

-4CZ 286296 B6 materiálu, které jsou zde vzájemně spojené sešroubováním první a druhé části. První část sestává z válcové nebo přibližně válcové trubky 20, jejíž vnitřní prostor tvoří trasu, po které prochází tekutý kov. Její homí část, neznázoměná, je určena pro spojení s mezipánví plynulého odlévání. Spodní konec 21 trubky 20 je na své vnější stěně opatřený závitem 22 a tento závit 22 umožňuje připojení druhé části 23 trysky 19. Tato druhá část sestává z dutého prvku 23, který má ve znázorněném a popsaném příkladu na vnější straně tvar dolů obráceného písmene T. Vnitřní prostor dutého prvku 23 má také tvar obráceného písmene T a vzhledem k tomu válcovou část 24 procházející do vnitřního prostoru trubky 20, a trubkovou část 26. Homí oblast válcové části 24 obsahuje pouzdro 25, jehož stěna je opatřena závitem tak, aby do něj bylo možné našroubovat spodní konec 21 trubky 20. Válcová část 24 vybíhá do trubkové části 26 v podstatě kolmo a má ve znázorněném příkladu přibližně čtvercový průřez (je nutné poznamenat, že tímto průřezem může být také průřez pravoúhlý, kruhový, oválný a pod.). Oba konce tmbkové části 26 mají také výstupní otvor 27, 27'. Podle vynálezu je dno 28 trubkového prvku 26 opatřené otvory 29 až 35 a 29' až 35'. Tyto otvory jsou vyrovnány ve dvou rovnoběžných řadách, uspořádaných po obou stranách vertikální roviny souměrnosti IVa-rVa trubkového prvku 26. Ve znázorněném příkladu se osy spodních otvorů 29 až 35 a 29' až 35', nacházejících se proti sobě, sbíhají podobným způsobem jako v příkladu, znázorněném na obr. 3 a, 3 b, 3 c, aleje také možno vyvrtat tyto stejné otvory 29 až 35 a 29' až 35' jednoduše vertikálně. Je samozřejmé, že se vynález stejným způsobem použije i v případě, má-li vnitřní prostor dutého prvku 23 tvar jiný než jednoduché obrácené T, přičemž je ale podstatné, aby byl tento vnitřní prostor zakončený v podlouhlé části, která může být orientována rovnoběžně s podélnými stěnami formy, na jejichž koncích jsou vytvořeny výstupní otvory.

Spodní otvory podle vynálezu jsou všechny tím účinnější, čím rovnoměrněji jsou rozloženy a čím stálejší v čase je proudění uvnitř tiysky. Z toho důvodu je možné doporučit umístit do dráhy tekutého kovu uvnitř trysky překážky, vyrobené ze žáruvzdorného materiálu, které tím, že zpomalují tok kovu, také přispívají ke zlepšení způsobu, kterým se tryska plní tekutým kovem a proto snižují časové kolísání proudů, zavedených dovnitř. Tyto překážky jsou popsány v přihlášce FR 95 11375. V příkladném provedení je tryska 19, znázorněná na obr. 4a, vybavená takovouto překážkou. Překážka sestává ze tří děrovaných kotoučů 36, 37 a 38, uspořádaných ve spodní části pouzdra 25, do něhož je vložen spodní konec trubky 20. Homí kotouč 36 a spodní kotouč 38 mají relativně malé otvoiy 39, přičemž tyto otvoiy 39 kotoučů 36, 37 jsou vůči sobě uspořádané ve vzájemném přesazení. Střední kotouč 37 je opatřen jedním širokým otvorem 40, jehož průměr je o něco menší než průměr trubky 20 a ve skutečnosti slouží jako distanční kroužek, oddělující ostatní dva kotouče 36 a 37. Příkladné provedení překážky není samozřejmě omezující a podle vynálezu se mohou použít i jiné konfigurace a jiné typy trysek.

Trysky podle vynálezu mohou být, jak bylo popsáno a znázorněno, použity u zařízení pro plynulé odlévání tenkého pásu mezi dva válce. Mohou být však s výhodou použity pro plynulé odlévání plochého kovového výrobku většího průřezu, například ocelových bram obvyklé tloušťky (přibližně 200 mm) nebo menší tloušťky, mezi dva válce. Obecně řečeno, vynález je možné použít u zařízení pro plynulé odlévání plochých výrobků, jehož forma má pravoúhlý nebo přibližně pravoúhlý průřez (jehož rozměry se mohou měnit na výšku formy) a jehož tryska je opatřená výstupními otvory, směrujícími tekutý kov na boční stěny formy.

-5CZ 286296 B6

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (6)

1. Tryska (15, 19) pro přivádění tekutého kovu (5) do formy pro plynulé odlévání plochých kovových výrobků, sestávající ze dvou podélných stěn (2, 2') a ze dvou bočních stěn (3,3'), která je na svém spodním konci opatřená dvěma výstupními otvory (10, 10') vytvořenými vjejich bočních stěnách vzájemně proti sobě a určenými ke směrování tekutého kovu (5) na boční stěny (3, 3') formy, a nejméně dvěma otvory (16, 16'; 18, 18'; 29 až 35, 29' až 35') vytvořenými ve dnu spodního konce, vyznačená tím, že první skupina otvorů (16; 18; 29 až 35) je uspořádaná na jedné straně podélné roviny souměrnosti (Ila-IIa, IlIa-IIIa, IVa-IVa) trysky, ve které leží osy výstupních otvorů (10, 10'), a druhá skupina otvorů (16'; 18'; 29' až 35') je uspořádaná na druhé straně této roviny souměrnosti (Ila-IIa, lila—lila, IVa-IVa).

2. Tryska (15, 19) podle nároku 1, vyznačená tím, že otvory (18; 29 až 35) první skupiny jsou orientovány tak, že se směr tekutého kovu z nich proudícího sbíhá se směrem tekutého kovu proudícího z otvorů (18'; 29' až 35') druhé skupiny.

3. Tryska (19) podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že spodní konec je dutý prvek (23), jehož vnitřní prostor je zakončený podlouhlou částí, jejíž směr je přibližně rovnoběžný s podélnými stěnami (2, 2') formy s tím, že na koncích této podlouhlé části jsou vytvořeny výstupní otvory (27, 27').

4. Tryska podle nároku 3, vyznačená tím, že vnitřní prostor dutého prvku (23) je ve tvaru obráceného T.

5. Tryska podle jednoho z nároků laž4, vyznačená tím, že má uvnitř vytvořeny překážky (36, 37, 38), postavené do cesty tekutému kovu.

6. Tryska (15, 19) podle některého z nároků laž5, vyznačená tím, že je určena pro použití u zařízení pro přímé plynulé odlévání pásu (9) mezi dva válce (1, Γ).