CZ20013717A3

CZ20013717A3 - Dopravní zařízení

Info

Publication number: CZ20013717A3
Application number: CZ20013717A
Authority: CZ
Inventors: Seggern Jörg von
Original assignee: Seggern Jörg von
Priority date: 2000-10-18
Filing date: 2001-10-15
Publication date: 2002-06-12
Also published as: DE10051655A1; EP1199260B1; DK1199260T3; DE50103198D1; US6772875B2; SK286561B6; AU8142501A; PL200175B1; PL350204A1; ATE273213T1; CZ299985B6; EP1199260A1; US20020056610A1; SK14862001A3; AU784138B2

Description

Dopravní zařízení“ ' ~

Oblast techniky ~

Vynález se týká dopravního zařízení pro přepravu předmětů, s nekonečně oběžně vedenou dopravní větví, opatřenou unašeči, uspořádanými ve vzájemných odstupech.

Dosavadní stav techniky

Takováto dopravní zařízení, opatřená unašeči, se používají kupříkladu v potravinářském průmyslu pro pečetění _před lim naplněných misek, přičemž se jednotlivé misky pečetícího zařízení musejí přivádět ve stejných odstupech, a .pečetící zařízenLpečetí misky skupinově, kupříkladu 4 misky nageden pracovnT takt. Unášeče zajišťují pevný vzájemný odstup misek i tehdy, jestliže je vrchnr— strana dopravnPvětve, kupříkladu dopravního^- pásu, kontaktem s naplněnou miskou ušpiněna a kluzká. “

Taková dopravní zařízení se v praxi sama o sobě osvědčila, mají ale nevýhodu v tom, že změna vzájemného odstupu unašečů, která je kupříkladu požadována při použití jiných pečetících zařízení nebo jiných předmětů, znamená relativně velké náklady, přičemž jednotlivé unášeče se musejí od dopravní větve uvolnit a nově upevnit na jiné místo.

Úkol vynálezu spočívá ve zlepšení dopravního zařízení daného druhu do té míry, aby se změna vzájemného odstupu unašečů mohla provádět jednodušeji.

• · • ·

Podstata vynálezu —

Tento úkol se podle vynálezu řeší dopravním zařízením pro přepravu předmětů, s nekonečně oběžně vedenou dopravní větví, opatřenou unašeči, uspořádanými ve vzájemných odstupech, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že dopravní větev je vytvořena z nekonečně oběžně vedených jednotlivých větví, z nichž každá má unášeče uspořádané ve vzájemných odstupech, přičemž jednotlivé větve jsou vzhledem ke svým oběžným polohám vůči sobě relativně přestavitelné, takže jsou vzájemné odstupy unášečů různých jednotlivých větví přestavitelné současně.

~ Výhodně jsou jednotlivé větve tvořeny řetězy. ^_

Je výhodné, když jsou _unaŠeče na jednotlivých větvích uchyceny v dopravním směru přestavitelné.

Výhodně se předpokládá, že una~seče každé jednotlivé větve jsou uspořádány v pevných,“zejména stejných vzájemných odstupech.

Výhodně mají unášeče unášecí lišty, překrývající napříč k dopravnímu směru všechny jednotlivé větve.

S výhodou je na každé jednotlivé větvi uspořádán stejný počet unášečů.

U jednoho výhodného provedení se předpokládá, že všechny jednotlivé větve jsou vedeny přes nastavovací válec, který je vytvořen z vedle sebe uspořádaných, do různých poloh natočení relativně vůči sobě přestavitelných, jednu jednotlivou větev uchycujících rozváděčích kol. Přitom se může předpokládat, že rozváděcími koly jsou poháněná řetězová ozubená kola.

Rozváděči kola mohou být plynule nebo stupňovitě s blokovacím účinkem vůči sobě přestavitelná. Nastavovací válec může být vytvořen jako vodicí a/nebo hnací ústrojí.

Zejména pro použití v oblasti potravin mohou být řetězy zcela nebo částečně z umělé hmoty. Řetězy mohou sestávat ze spolu zablokovatelných řetězových článků, vytvořených z jednoho dílu, které mají čepový úsek s dvěma válcovitými čepy a rozdvojeným pouzdrovitým úsekem s otvorem pro uchycení čepu.

Každý řetězový článek může mít záběrový výstupek pro tvarové spolupůsobení s hnacím kolem.

Výhodně mají řetězové-články rovné horní hrany, popřípadě rovinné vrchní strany, takže pro přepravované předměty vytvářejí rovinná ukládací místa.

- Může se předpokládat, že jsou unášeči lišty vytvořeny z jednoho dílu s řetězovým článkem. ~

Přehled obrázků na výkrese

Vynález je blíže popsán a objasněn na příkladech jeho provedení podle připojených výkresů, které znázorňují na obr. 1 schematický půdorysný pohled na první příklad provedení dopravního zařízení podle vynálezu, přičemž se jednotlivé větve nacházejí v určité konfiguraci, na obr. 2 boční pohled na úsek dopravní větve dopravního zařízení podle vynálezu, přičemž se jednotlivé větve nacházejí v jiné konfiguraci, na obr. 3 boční pohled odpovídající obr. 2, přičemž se jednotlivé větve nacházejí v další rozdílné konfiguraci, a na dopravní větvi jsou znázorněny přepravované předměty (misky), na obr. 4 a obr. 5 schematické půdorysné pohledy na dopravní zařízení podle vynálezu, přičemž jsou znázorněny různé konfigurace jednotlivých větví, na obr. 6 půdorysný pohled na řetězový článek jednotlivé větve, na obr. 7 boční pohled na řetězový článek podle obr. 6, na obr. 8 pohled na řetězový článek podle obr. 6 a obr. 7 zespoda, na obr. 9 boční pohled na řetězový článek, na obr. 10 půdorysný pohled na řetězový článek podle obr. 9, na obr. 11 boční pohled na řetězový článek s unašečem, a na obr. 12 až obr. 15 půdorysné pohledy na řetězové články, opatřené unašečem, přičemž je unášeč na řetězovém článku uspořádán v různých polohách.

Příklady provedení vynálezu

Pfo vysvětlení principiálního způsobu funkce dopravního zařízení podle vynálezu se popis nejdříve zaměřuje na obr. 1 až obr. 5. Obr- 1 znázorňuje ve schematickém půdorysném pohledu podstatné prvky dopravního zařízení, totiž .dopravní větev 1, která je sestavena z více, u vysvětlovaného příkladu provedení z osmi jednotlivých větví 2 až 9, a nastavovacího válce 10, přes který dopravní větev 1 obíhá. Rovnoběžně uspořádané jednotlivé větve 2 až 9 sestávají u daného příkladu z řetězů, mohly by ale alternativně sestávat z libovolného flexibilního, neroztažného materiálu, kupříkladu z popruhů, řemenů, ozubených řemenů nebo ocelových lan. V určitých, předem daných odstupech A, jsou na jednotlivých větvích umístěny unašeče M1 až M8. Každý unášeč je vytvořen jako unášecí lišta, překrývající napříč všechny jednotlivé větve, která je vhodným způsobem na jednotlivé větvi fixována. Uspořádání je takové, že v dopravním směru, viz šipku 12, následuje za unašečem M1 jednotlivé větve 2 unášeč M2 jednotlivé větve 3, za ním následuje unášeč M3 jednotlivé větve 4, za ním následuje unášeč M4 jednotlivé větve 5, za ním následuje unášeč M8 jednotlivé větve 9, za ním následuje unášeč M7 jednotlivé větve 8, za ním následuje unášeč M6 jednotlivé větve 7, a konečně za ním následuje unášeč M5 jednotlivé větve 6. Unášeč, následující za unašečem M5, je opět unášeč M1 jednotlivé větve 2, se kterým se uspořádání opakuje, protože veškeré unášeče M1 až M8 jsou uspořádány v předem daných odstupech A na jednotlivých větvích.

Nastavovací válec 10 je vytvořen z tolika řetězových kol, popřípadě kotoučů, 22 až 29, kolik odpovídá počtu jednotlivých větví, přes které jsou, tvarově spolupůsobíce, jednotlivé větve vedeny, a které jsou ze své strany uloženy na hřídeli 30. U znázorněného příkladu je hřídel 30 poháněn a řetězová kola 22 až 29 jsou spolu pomocí zde neznázorněného spojovacího zařízení pevně neotočně zablokovatelná a spojitelná s hřídelem 30. V odpojeném stavu je každé jednotlivé řetězové kolo relativně k ostatním a relativně vůči hřídeli 30 natočitelné, takže může být na základě tvarového spolupůsobení mezi jednotlivými větvemi 2 až 9 a řetězovými koly 22 áž 29 každá jednotlivá větev v obvodovém směru, to znamená v dopravním směrij 12 nebo proti němu, přestavitelná. Potom co je provedlo nastavění, a- řetězová kola se opět pevně neotočně spojila- s hřídelem_30, je nastavená konfigurace, to jest vzájemná poloha, jednotlivých unašečů dopravní větve ! pro další provoz dopravního zařízení neměnitelná. ~~

Obr. 1 znázorňuje uspořádání unašečů M1 až M8, u kterého je mezi unašeči M1 a M2 vytvořen vzájemný odstup BI, mezi unašeči M2 a M3 vzájemný odstup B2, mezi unašeči M3 a M4 vzájemný odstup B3, mezi unašeči M4 a M8 vzájemný odstup B4, mezi unašeči M8 a M7 vzájemný odstup B5, mezi unašeči M7 a M6 vzájemný odstup B6, mezi unašeči M6 a M5 vzájemný odstup B7, a mezi unašeči M5 a Ml vzájemný odstup B8, přičemž unášeče M2 až M8 mají relativně malý vzájemný odstup a malý odstup vůči unašeči Ml, takže zbývající odstup B8 je relativně velký. U takového uspořádání by mohlo být uvnitř relativně malých odstupů B1 až B7 uchyceno sedm relativně malých předmětů, zatímco relativně velký předmět, nebo více malých, by mohlo být uchyceno mezi unašeči M5 a M1. Znázorněné uspořádání unašečů M1, M2, M3, M4, M5, M6, M7, M8 a M1 se periodicky po délce dopravní větve 1 opakuje.

Obr. 2 znázorňuje jinou konfiguraci uspořádání jednotlivých větví podle obr. 1, přičemž byly jednotlivé větvě 3 až 9 s unašeči M2 až M8 relativně vůči jednotlivé větvi 2 posunuty, popřípadě přestaveny tak daleko, že mezi všemi unašeči vzniknou stejné odstupy B1 až B8. Takové uspořádání se hodí k uchycení osmi stejně velkých předmětů.

Obr. 3 znázorňuje v pohledu obdobně jako na obr. 2 konfiguraci k uchycení pěti stejně velkých misek 15.1 až 15.5. Jak obr. 3 znázorňuje, byla jednotlivá větev 3 tak posunuta, že její unašeče M2 přilehly bezprostředně k unašečům M1. Mezi unašeči M2 a M3 jednotlivých větví 3 a 4 je nastaven odstup B2, mezi unašeči M3 a M4 jednotlivých větví 4”a 5 stejně velký odstup B3, mezi unašeči M4Á M8 jednotlivých větví 5 a 9^ stejně velký odstup B4, a mezi unašeči M8 a M7 - jednotlivýchÁ/ětví 9 a 8 rovněž_stejně velký odstup B5. Jednotlivé větve 7 aj6 jsou přestaveny tak; že jejich unašeče M6 a M5 přiléhají těsně kjpbě a k unašečům ~ M7 jednotlivé větve 8, přičemž se vytvoří (zbývající) odstup B8 mezi unašeči M5 a “ M1. ’ “ ~ ”

Obr. 4 a obr. 5 ještě jednou ozřejmují variační možnosti na základě dvou různých konfigurací, přičemž obr. 4 ukazuje v půdorysném pohledu stejné odstupy mezi veškerými unašeči, čímž se vytvoří stejně dlouhá ukládací místa pro přepravované předměty. Počet ukládacích míst mezi dvěma za sebou následujícími unašeči jednotlivé větve přitom odpovídá počtu jednotlivých větví, to znamená osmi. Obr. 5 znázorňuje jiné uspořádání, u kterého byly jednotlivé větve přestaveny tak, že unašeče M1 a M2, M8 a M7. jakož i M6 a M5 leží u sebe. Tím vzniknou uvnitř dvou za sebou následujících unašečů jednotlivé větve tři ukládací místa, méně než na obr. 4, to znamená pět ukládacích míst, která jsou navíc u znázorněného příkladu provedení nastavena různě dlouhá. Dělením dopravní větve podle vynálezu do vzájemně přestavitelných jednotlivých větví s pevnými

Ί unašěči je tedy možné skupinové vytváření ukládacíčfT míst, přičemž se skupina pravidelně v odstupu unašečů jednotlivé větve pravidelně opakuje. Taková skupina ukládacích míst je na obr. 1 a~obr. 2 uvedena jejich délkami B1 až B8, ná obr. 3 délkami B2 až B5 a B8, a na obr. 4 a obr. 5 vznikne odpovídajícím způsobem vlivem ukládacích míst uvnitř dvou unašečů téže jednotlivé větve, popřípadě mezi dvěma unašeči M1, dvěma unašeči M2, a tak dále.

Jak lze seznat zejména z obr. 3, působí jednotlivé unašeče M1 až M8 v tomto případě jako posouvací unašeče, to znamená že přepravovaný předmět, popřípadě miska, se polohově fixuje nikoliv dvěma, v dopravním směru před ní a za ní uspořádanými unašeči, nýbrž se posouvá pouze jedním unašečem. Protože je k dispozici vesměs osm jednotlivých větví a tedy osm unašečů na skupinu, vznikne^-možnost v rámci celé délky A, která je pro skupinu k dispozicí, viz obr. 1 a_ obr_2, nastavit počet a vzájemný odstup C, viz obr. 3,-jednotlivých předmětů uvnitř skupiny volně.

Jestliže je naopak ve speciálním příkladu provedení požadováno přepravované předměty jednoznačně pomocí unašeče, ležícím před a za přeďmětem, prostorově fixovat, kupříkladu tehdy, jestliže musejí být předměty podrobeny relativně velkému zrychlení, například při taktovaném provozu, musí být (alespoň) k dispozici dvojnásobně tolik jednotlivých větví, popřípadě nezávisle na sobě přestavitelných unašečů na skupinu, než činí počet předmětů na požadovanou skupinu, to znamená že u skupin po dvou předmětech musejí být k dispozici čtyři jednotlivé větve, při velikosti skupin o třech předmětech šest jednotlivých větví a tak dále. U takovéto konstrukce, provedené podle vynálezu, která má za úkol uchycovat alespoň ze dvou předmětů sestávající skupiny předmětů, a sice nastavitelně vzhledem k velikosti předmětů a jejich vzájemnému odstupu, činí počet jednotlivých větví, popřípadě unašečů na skupinu čtyři, šest,

nebo většfnásobek dvou, přičemž jsou střídavě uspořádány posouvající unášeče a takové, které leží v dopravním směru před dotyčným předmětem.

K dalšímu objasnění tohoto skutkového stavu budiž ještě jednou poukázáno na obr. 3, ve kterém je znázorněno příkladné uspořádání osmi unašečů k přepravě pěti jednotlivých předmětů na skupinu. Přitom jsou jednotlivé unášeče (Ml, M2; M5, M6, M7) přisunuty těsně k sobě, protože je k dispozici jen pět předmětů na skupinu. Alternativně by mohlo být osmi jednotlivými unašeči přepravováno až osm předmětů na skupinu, jestliže se všechny unášeče použijí jako posouvací unášeče, to zriamená že na každý předmět se použije jen jeden unašeč, uspořádaný, viděno v dopravním směru, na zadním konci předmětu. Jestliže mají být jednotlivé nebo veškeré předměty skupiny alternativně fixovány vždy dvěma unašeči, vznikne podle toho menší počet předmětů na skupinu, v daném případě čtyřir jestliže sej polohově fixovány, přepravují všechny předměty²pomocí dvou unašečů. _ _~

Vynález umožňuje současnou přestavitelností veškerých unašečů jednotlivých větví nezávisle na sobě rychlé nastavování a změnu takovýchto skupin po celé délce dopravní větve.

Ačkoliv se výhodně předpokládá, že unášeče veškerých jednotlivých větví mají stejný vzájemný odstup, nemusí to tak nutně vždy být. Kupříkladu by mohla mít jedna nebo více jednotlivých větví nepravidelně vzdálené unášeče nebo menší odstupy unašečů, jestliže to je v určitých jednotlivých případech účelné.

Jak se dá seznat z obr. 2 a obr. 3, jsou jednotlivé větve u příkladu provedení na nich znázorněném vytvořeny z řetězů, jejichž řetězové články 40 jsou objasněny na základě rozdílných pohledů na obr. 6 až obr. 8. Řetězové články 40 jsou zhotoveny z jednoho dílu z umělé hmoty, což zejména v oblasti

potravin představuje značnou výhodu s ohledem na hygienu a ^čistotu, a mají čepový úsek 41 se dvěma válcovitými čepy 42, jakož i pouzdrovitý úsek 4^ se dvěma otvory 44 pro uchycení čepu. Řetězové články mohou být spojovány a uvolňovány bez použití nástrojů, a nemají nadto žádné pohyblivé části. Vrchní strana 45 řetězových článků 40 je provedena rovná, takže se pro přepravované předměty vytvoří rovinná ukládací místa, zatímco na protilehlé spodní straně jsou vytvořeny záběrové výstupky 46, které tvarově spolupůsobí s řetězovými koly 22 až 29.

Obr. 9 a obr. 10 objasňují příkladně řetězové kolo 22; které má vnitřní otvor 31 k nasazení na hřídel 30. Zaoblené zuby 33 spolupůsobí tvarově se záběrovými výstupky 46 řetězových článků 4CL Volitelného neotočně pevného nebo uvolněného spojenLřetězových kol 22 až 29 s hřídelem 30 se může kupříkladu -dosáhnout tím, že se svazek řéfězovýeh kol v axiálním směru stlačí k soběUakže jednotlivá řetězová kola jsou pak-spolu pomocí třecího styku na třecím boku 32, a— přes zde neznázorněné, s hřídelem 30 neotočně pevně spojené svěrací, popřípadě upínací zařízení, s hřídelem 30 pevně neotočně spojena.

Obr. 11 znázorňuje v bočním pohledu podle obr. 7 řetězový Článek 50, který je opatřen unašečem M) přičemž se může jednat o jeden z unašečů MVaž M8, které jsou na obr. 2 a obr. 3 seznatelné na řetězových článcích 40. Účelně existují pro dopravní zařízení s osmi jednotlivými větvemi pouze čtyři různé, unašeči opatřené řetězové články, jak jsou znázorněny v půdorysném pohledu na obr. 12 až obr. 15. Řetězový článek 50, zhotovený z jednoho dílu s unašečem M, odpovídá ostatně provedení podle obr. 6 až obr. 8 a je s ním samozřejmě kompatibilní, takže je s ním zhotovitelná jednotlivá větev, znázorněná na obr. 1 až obr. 5. Obr. 12 znázorňuje uspořádání unášeče, které odpovídá unašeči M1 nebo M8 podle obr. 1 až obr. 5, přičemž řetězový článek 50 musí být zjevně pootočen pouze o 180°, aby byl vhodný pro jednotlivou větev 2 nebo 9. Obdobně to platí pro

4 «4 •4 44 44 • · 4 4

4 4 4 4

4 4 4 • 44 444 44 • 4 44 4 4 • 4 4

4 4 • 44

4 4 řetězové články podle~obr. 13, které jsou vhodné pro dopravní větve 3~nebo 8, podle obr. 14, které jsou vhodné joro dopravní větve 4 nebo 7, a podle obr. 15, které jsou vhodné pro dopravní větve 5 a 6. Požadované vzájemné odstupy A jednotlivých unašečů jednotlivé větve, to znamená délky skupiny ukládacích míst na dopravní větvi 1, které jsou vyznačeny na obr. 1 a obr. 2, se získají tak, že se mezi dvěma řetězovými články 50, opatřenými unašeči, použije vhodný počet řetězových článků 40, které unašeči opatřeny nejsou. U takovéto konstrukce jsou vzájemné odstupy měnitelné ve stupních, které odpovídají délce řetězového článku 40.

Claims

1. Dopravní zařízení pro přepravu předmětů (15.1 ... 15.5), s nekonečně oběžně vedenou dopravní větví (1), opatřenou unašeči (M1 ... M8), uspořádanými ve vzájemných odstupech, vyznačující se tím, že dopravní větev (1) zahrnuje nekonečně oběžně vedené jednotlivé větve (2 ... 9), z nichž každá má unášeče (M1 ... M8), uspořádané ve vzájemných odstupech, přičemž jednotlivé větve (2 ... 9) jsou vzhledem ke svým oběžným polohám vůči sobě relativně přestavitelné, takže vzájemné odstupy (B1 ... B8) unašečů různých jednotlivých větví (2 ... 9) jsou přestavitelné současně.

2. Dopravní zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že jednotlivé větve (2 ... 9) zahrnují řetězy.

3. Dopravní zařízení podle nároku 1 nebo ž/vyznačující se tím, že unášeče (M1_ ... M8) na jednotlivých větvích (2 ... 9) jsou v dopravním směru uchyceny přestavitelné.

4. Dopravní zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že unášeče každé jednotlivé větve jsou uspořádány v pevných, zejména stejných vzájemných odstupech (A).

5. Dopravní zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že unášeče (M1 ... M8) mají unášecí lišty, překrývající napříč k dopravnímu směru všechny jednotlivé větve.

6. Dopravní zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na každé jednotlivé větvi (2 ... 9) je uspořádán stejný počet unašečů (M1 ... M8).

7. Dopravní zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že všechny jednotlivé větve (2 ... 9) jsou vedeny přes nastavovací válec (10), který zahrnuje vedle sebe uspořádaná, do různých poloh natočení vůči sobě relativně přestavitelná, jednotlivou větev (2 ... 9) uchycující rozváděči kola (22 ... 29).

8. Dopravní zařízení podle nároku 7 a 2, vyznačující se tím, že rozváděči kola (22 ... 29) jsou tvořena řetězovými ozubenými koly.

9. Dopravní zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že rozváděči kola (22 ... 29) jsou plynule nebo stupňovitě relativně vůči-sobě přestavitelná.

10. Dopravní zařízení podle některého z-nároků 7 až=9, vyznačující se tím, že nastavovací válec (10) je vytvořen jako vodiči a/něbo hnací ústrojí.

11. Dopravní zařízení podle některého z nároků 2 až 10, vyznačující se tím, že řetězy jsou alespoň částečně z umělé hmoty.

12. Dopravní zařízení podle některého z nároků 2 až 11, vyznačující se tím, že řetězy zahrnují z jednoho dílu vytvořené, spolu zablokovatelné řetězové články (40; 50), které mají čepový úsek (41) se dvěma válcovitými čepy (42), a rozdvojený pouzdrovitý úsek (43) s otvory (44) pro uchycení čepu.

13. Dopravní zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že každý řetězový článek (40; 50) má záběrový výstupek (46) ke tvarovému spolupůsobení s rozváděcím, popřípadě hnacím kolem (22 ... 29).

······ · · · · • · · ·· · · · · ·

14. Dopravní zařízení podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že řetězové články (40; 50) mají rovné horní hrany nebo rovinné vrchní strany (45) pro vytvoření rovinných ukláďacích míst pro přepravované předměty (15.1 ... 15^5).

15. Dopravní zařízení podle některého z nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že unášecí lišty tvoří jeden díl s řetězovým článkem (50).