CZ174695A3

CZ174695A3 - Multilayer structure

Info

Publication number: CZ174695A3
Application number: CZ951746A
Authority: CZ
Inventors: Larry A Rosenbaum; Wiliam Anderson; Lecon Woo; Dean Laurin; Angeles Lilian Buan; Michael T K Ling; Yuan-Pang Samuel Ding; Denise S Hayward; Joseph P Hoppesch; Gregg Nebgen; Stanley Westphal
Original assignee: Baxter Int
Priority date: 1993-11-16
Filing date: 1994-11-16
Publication date: 1996-01-17
Also published as: DE69415792T2; DK0679124T3; KR100311884B1; ES2129189T3; US6168862B1; IL111487A0; PL309919A1; CA2153481C; US5998019A; CN1117718A; KR960700150A; GT199400077A; HU9502136D0; TR27954A; CO4290439A1; NZ276958A; JPH08506068A; NO302870B1; ATE175383T1; TW335373B

Description

Vynález se týká několikavrstvá polymeřní struktury, která se hodí pro zpracování na výrobky použitelné v lékařství. Zejména se týká tenkého filmového produktu, kterého se může používat pro výrobu přédmětů, jako jsou plastové zásobníky a trubky pro medicinální použití.

Dosavadní stav techniky

V lékařském oboru se prospěšná činidla jímají, zpracovávají a skladují v zásobnících, transportují se, a konečně infusí podávají pacientům, za účelem dosažení terapeutického účinku, trubkami. Materiály, kterých se používá při výrobě takových zásobníků a trubek musí vykazovat jedinečnou kombinaci vlastností. Tak například, aby bylo možno vizuálně kontrolovat roztoky, zda neobsahují částicové nečistoty, musí být zásobníky nebo trubky opticky transparentní. Materiál, kterého se používá pro zhotovení stěn zásobníku pro infusní roztok, musí být dostatečně ohebný, aby při infusí docházelo ke zborcení stěn zásobníku a zabránilo se tak vniknutí vzduchu do zásobníku. Takový materiál musí být funkční v širokém rozmezí teplot. Materiál musí být tedy funkční při nízkých teplotách, tj. musí si zachovávat ohebnost a tuhost, poněvadž některé roztoky, například určité předem namíchané roztoky léčiva, se skladují a dopravují v takových zásobnících při teplotách asi -25 až -30C, za účelem minimalizace degradace léčiva. Na druhé straně, musí být materiál funkční i při vysokých teplotách, aby byl schopen vydržet teplo při sterilizaci, což je postup aplikovaný u většiny balení pro lékařské účely a balení nutričních produktů před dopravou. Při sterilizačním postupu se zásobník obvykle vystaví působení páry o teplotě asi 121C za zvýšeného tlaku. Materiál tedy musí vydržet tuto teplotu a tlak, aniž by v podstatné míře došlo k jeho zhroucení (tj. musí vykazovat dostatečnou tvarovou stálost za teplta).

Pro usnadnění zpracování na užitečné výrobky je žádoucí, aby byl materiál svařovatelný pomocí vysokých frekvencí (RF), obvykle asi 27,12 MHz. Materiál proto musí vykazovat dostatečnou dielektrickou ztrátu, aby došlo k přeměně vysokofrekvenční energie na energii tepelnou.

Dále se od takových materiálů vyžaduje, aby při vyhození výrobků z nich vyrobených docházelo k minimálnímu ovlivnění životního prostředí. U výrobků, které se ukládají na skládkách je žádoucí používat co nejmenšího množství materiálu a vyhnout se zavádění nízkomolekulárních vyluhovatelných složek do materiálu při jejich výrobě. Materiál by také měl být lehký a mít dobrou mechanickou pevnost. Dalšího užitku se dosáhne v tom případě, že je materiál recyklovatelný termoplastickým přepracováním použitého výrobku na jiné užitečné předměty.

U zásobníků, které se likvidují spalováním, je zapotřebí používat materiálů odstraňujících nebezpečí biologického ohrožení, tj. materiálů, při jejichž hoření vznikají v minimální míře, nebo vůbec nevznikají, ekologické závadné, dráždivě nebo korozivní anorganické kyseliny nebo jiné produkty, které jsou škodlivé, dráždivě nebo jinak nepřijatelné.

Je také žádoucí, aby materiál neobsahoval, nebo obsahoval jen malé množství, nízkomolekulárních přísad, jako jsou změkčovadla, stabilizátory apod., které by se mohly uvolňovat do'léčiv nebo biologických tekutin nebo tkání, a tak ohrožovat pacienty užívající zařízení z něho zhotovená nebo znečišťovat látky uložené v zásobnících z takového materiálu nebo zpracovávané v zařízeních, kde je takových materiálů použito. U nádob, ve kterých se uchovávají transfúzní roztoky by takové znečištění mohlo mít za následek uvolnění do transfúzní dráhy, což by mohlo vést k poškození nebo smrti pacienta.

Tradiční ohebné materiály na bázi polyvinylchloridu splňují řadu a v některých případech většinu výše uvedených požadavků. Polyvinylchlorid (PVC) také vykazuje podstatnou výhodu v tom, že se jedná o cenově nejpřístupnější materiál pro konstrukci zařízení splňujících výše uvedené požadavky. PVC však může vytvářet nepřípustné množství chlorovodíku (nebo kyseliny chlorovodíkové) při styku jeho spalin s vodou, což vede ke korozi spalovacího zařízení. Navíc PVC někdy obsahuje změkčovadla, která se mohou vyluhovat do léčiv nebo biologických tekutin nebo tkání přicházejících do styku s polyvinylchloridovými hmotami. Bylo již proto navrženo mnoho materiálů pro nahrazení PVC. Většina alternativních materiálů je však pro zavedení příliš nákladná a navíc nesplňuje všechny výše uvedené požadavky.

Bylo již učiněno mnoho pokusů vyvinout filmový materiál nahrazující PVC, ale většina pokusů byla z některého důvodu neúspěšná. Tak například materiál popsaný v US patentu č. 4 966 745, tj. vícevrstvý film, který je schopen vzdorovat parní sterilizaci, není možno svařovat vysokofrekvenčním dielektrickým ohřevem, což vylučuje použití tohoto rychlého, laciného, spolehlivého a praktického postupu pro sestavování struktur vyrobených z tohoto filmu.

V evropské patentové přihlášce EP 0 310 143 Al jsou popsány vícevrstvé filmy splňující většinu výše uvedených požadavků, které lze svařovat vysokofrekvenčním ohřevem.

U složek těchto filmů však při ozáření dochází k zesilováni, takže filmy není možno recyklovat standardními metodami termoplatického zpracování. Kromě toho, při ozařování dochází k uvolňování značného množství kyseliny octové, která zůstává zachycena v materiálu. Při parní sterilizaci migruje kyselina octová, jako nečistota, do zabaleného obsahu a tím, že mění pH obsahu působí jako potenciální chemické reakční činidlo, které může reagovat s obsahem, nebo jako katalyzátor způsobující jeho degradaci.

Hlavním úkolem tohoto vynálezu je vytvoření termoplastických materiálů, které by byly po všech stránkách lepší než výše uvedené materiály až dosud známé odborníkům v tomto oboru nebo obchodně používané. Z vlastností těchto materiálů, které jsou důležité, je možno uvést ohebnost, tažnost, schopnost zotavit se po deformaci, a to nejen při teplotě místnosti, nýbrž i v širokém rozmezí teplot od teploty okolí do teplot v lednici. Takový materiál by měl být dostatečná opticky tranparentní pro vizuální inspekci a měl by být sterilizovatelný parou při teplotách až do 121°C. Dále by měl být tento materiál schopen přestát značnou deformaci bez toho, že by u něho došlo k deformačnímu zbělení, což může představovat fyzikální nebo kosmetickou vadu. Dalším úkolem je, aby bylo materiál možno spojovat vysokofrekvenčním ohřevem. Dále by neměl tento materiál v podstatě obsahovat nízkomolekulární vyluhovatelné přísady a mělo by být možno ho bezpečně likvidovat spalováním bez tvorby podstatných množství korozivních anorganických kyselin. Dalším požadavkem kladeným na tento materiál je, aby ho bylo možno po použití recyklovat standardními postupy termoplastického zpracování. Dále by bylo žádoucí, aby bylo možno při jeho výrobě použít drceného odpadního materiálu odpadajícího při výrobním procesu, za účelem úspory nákladů na materiál. Konečně by měl materiál být cenově přijatelnou alternativou pro různé polyvinylchloridové hmoty, kterých se v současné době používá při výrobě lékařských zařízení.

Při výrobě hmot typu slitin, při níž se spolu mísí více polymerů, je obtížné dosáhnout splnění všech výše uvedených požadavků současně. Tak například, ve většině případů takové polymerní slitiny rozptylují světlo a nesplňují tedy požadavek na optickou čirost. Intenzita rozptylu světla (měřená jako zákal) závisí na velikosti domén složek v rozsahu mikrometrů a blízkosti hodnot indexu lomu použitých složek. Volba složek, které by bylo možno uspokojivě zpracovávat za vzniku domén malé velikosti a současně při minimální vzájemné odchylce indexu lomu, je obecně velmi obtížný úkol.

Vynález představuje vyřešení těchto a dalších problémů.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou určité několikavrstvé struktury na polymerní bázi. Tyto struktury, které mají obvykle povahu filmů je možno zpracovávat na výrobky s jakostí vhodnou pro lékařské aplikace, jako jsou nádoby pro ukládání medicinálních roztoků nebo krevních produktů, sáčky na krev a podobné výrobky, nebo jiné výrobky.

Předmětem vynálezu je tedy několikavrstvé struktura (film), vykazující následující fyzikální vlastnosti:

1) mechanický modul, měřený podle ASTM D-882, nižší než 275 MPa a s výhodou nižší než 172 MPa,

2) zotavení délky po počáteční 20% deformaci 70 % nebo vyšší, s výhodou 75 % nebo vyšší,

3) optický zákal, měřený na vzorku o tloušťce 0,23 mm podle ASTM D-1003, nižší než 30 a s výhodou nižší než 15 %,

4) ztrátovou tangentu, měřenou při 1 Hz a teplotách zpracování, vyšší než 1,0 a s výhodou vyšší než 2,0,

5) obsah elementárních halogenů nižší než 0,1 a s výhodou nižší než 0,01 %,

6) obsah nízkomolekulárního vodorozpustného podílu nižší než 0,1 a s výhodou nižší než 0,005 %,

7) maximální dielektrickou ztrátu v rozmezí od 1 do 60 MHz a v teplotním rozmezí 25 až 250°C 0,05 nebo vyšší, s výhodou 0,1 nebo vyšší,

8) odolnost proti zpracování v autoklávu, měřenou jako tečení vzorku při 121°C při zatížení odpovídajícím tlaku 185 kPa, 60 % nebo nižší, s výhodou 20 % nebo nižší a

9) nedochází k jejímu deformačnímu zbělení při deformaci střední rychlostí asi 50 cm/min a asi 100% prodloužení.

Několikavrstvá struktura podle vynálezu obsahuje vnější povrchovou vrstvu, která se přednostně skládá z kopolymeru propylenu se styrenem a blokového uhlovodíkového kopolymeru. Přednostně je ve vnější povrchové vrstvě obsažen kopolymer propylenu se styrenethylen-butenstyrenovým blokovým kopolymerem (''SEBS”) v množství v rozmezí od 0 do 20 % hmotnostních, vztaženo na vnější povrchovou vrstvu. Struktura dále obsahuje vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, která přiléhá k vnější povrchové vrstvě. Vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům se skládá z první složky, kterou je polypropylenový polymer, druhé složky, kterou je polyolefin na nepropylenové bázi (tj. polyolefin, který neobsahuje opakující se jednotky propylenu) , třetí složky, kterou je polymer susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům a čtvrté složky, kterou je polymerní kompatibilizující činidlo. V dalších provedeních přiléhají k vnější povrchové vrstvě a vrstvě susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům přídavné vrstvy, jako je jádrová vrstva, vrstva recyklovaného odpadu a bariérová vrstva, za účelem dosažení zlepšených funkčních vlastností výsledné filmové struktury.

Vícevrstvá filmová struktura podle vynálezu vykazuje přídavné výhody ve srovnání se samotnou vrstvou suscep* tibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům. Z těchto přídavných výhod vícevrstvé filmové struktury podle vynálezu je možno uvést vnější povrchový lesk a sníženou lepivost k vnějšímu povrchu filmové struktury. Kromě toho má vícevrstvá filmová struktura zlepšené bariérové vlastnosti pro vodní páru, vyšší pevnost a optickou čirost a je čistší, nebo má nižší tendenci k migraci nečistot do obsahu zásobníku.

Jádrová vrstva, která je umístěna mezi vnější povrchovou vrstvou a vrstvou susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, se skládá ze tří složek. V přednostním provedení je její první složkou polypropylen, který tvoří asi 40 % hmotnostních jádrové vrstvy, druhou složkou polyethylen s ultranízkou hustotou (ULDPE), který tvoří asi 50 % hmotnostních jádrové vrstvy a třetí složkou blokový kopolymer styrenu s uhlovodíkem, přednostně blokový kopolymer typu SEBS, který tvoří asi 10 % hmotnostních jádrové vrstvy. Celá jádrová vrstva by měla mít tloušťku asi 0,1 mm.

Je také žádoucí, m j. z ekonomických důvodů, recyklovat do filmové struktury rozemletý odpadní materiál odpadající při zpracování tohoto filmového materiálu. Při tom je možno použít značných hmotnostních množství, vztaženo na celou několikavrstvou strukturu, takového odpadního materiálu a podstatně tak snížit cenu filmového produktu. Rozemletý odpad se může zavést do výše uvedené struktury buď v podobě přídavné oddělené vrstvy umístěné někde mezi vnější povrchovou vrstvou a vrstvou susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům nebo se může zamísit jako přídavná složka do jádrové vrstvy. V obou těchto případech dojde k úspoře zdrojů přepracováním odpadního materiálu.

Pro zvýšení bariérových vlastností struktury pro plyn je žádoucí umístit mezi vnější povrchovou vrstvu a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům bariérovou vrstvu. Bariérová vrstva může být připojena k vrstvám, které ji obklopují pomocí lepivých upevňovacích vrstev. Bariérová vrstva může být zvolena ze souboru zahrnujícího kopolymery ethylenu s vinylalkoholem, jako je výrobek, který je na trhu k dispozici pod označením Evalca (Evalca Co.), vysoce sklovité nebo krystalické polyamidy, jako je výrobek Sclar Pa(^r) (DuPont Chemical Co.), kopolymery akrylonitrilu s vysokým obsahem nitrilu, jako je výrobek, který je na trhu k dispozici pod označením Barex^^R^ (výrobek firmy British Petroleum).

Filmy vykazující výše uvedenou strukturu a složení jsou ohebné, opticky čiré, nebělí při deformaci a jsou sterilizovatelné vodní parou a zářením. Kromě toho jsou tyto filmy kompatibilní s lékařskými aplikacemi, poněvadž složky, z nichž je film vytvořen, obsahují minimální podíl látek extrahovatelných do tekutin a obsahu, s nímž mohou přijít do styku. Dále jsou tyto filmy příznivé z ekologického hlediska, poněvadž při jejich spalování nevznikají škodlivé produkty degradace. Konečně tyto filmy představují z nákladového hlediska vhodnou alternativu pro PVC.

Další znaky a výhody vynálezu jsou uvedeny v následující podrobnějším popisu, který je zaměřen na provedení, kterým se současně dává přednost. V tomto popisu se používá odkazů na přiložené výkresy.

o

Přehled obroflma výkresech

Na obr. 1 je znázorněn řez dvouvrstvou filmovou strukturou podle vynálezu.

Na obr. 2 je znázorněn řez třívrstvou filmovou strukturou podle vynálezu obsahující jádrovou vrstvu přidanou k filmové struktuře znázorněné na obr. 1.

Na obr. 3 je znázorněn řez filmovou strukturou znázorněnou na obr. 1, která obsahuje přídavnou vrstvu kontaktní s roztokem.

Na obr. 4 je znázorněn řez čtyřvrstvou strukturou podle vynálezu obsahující separátní vrstvu odpadového materiálu umístěnou mezi vnější povrchovou vrstvou a jádrovou vrstvou.

Na obr. 5 je znázorněn řez filmovou strukturou podle vynálezu obsahující separátní vrstvu odpadového materiálu umístěnou mezi jádrovou vrstvou a vrstvou susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

Na obr. 6 je znázorněn řez filmovou strukturou podle vynálezu obsahující separátní vrstvu odpadového materiálu, která rozděluje jádrovou vrstvu na dvě jádrové vrstvy.

Na obr. 7 je znázorněn řez filmovou strukturou podle vynálezu obsahující sedm vrstev, včetně bariérové vrstvy umístěné mezi jádrovu vrstvou a vrstvou susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům a dvou upevňovacích vrstev.

Na obr. 8 je znázorněna stejná struktura jako na obr. 6 s tím rozdílem, že bariérová vrstva je umístněna mezi jádrovou vrstvou a vnější povrchovou vrstvou.

Na obr. 9 je znázorněn řez filmovou strukturou obsahující bariérovou vrstvu rozdělující jádrovou vrstvu na dvě jádrové vrstvy.

Na obr. 10 je znázorněn zásobník zhotovený z některé z filmových struktur podle vynálezu.

PflMody pffpycdtctif vymífczu

Přednostní provedení tohoto vynálezu jsou uvedena v tomto popisu jako ilustrativní příklady a rozumí se, že se na ně vynález neomezuje. Vynález je možno realizovat různými způsoby, které všechny spadají do rozsahu ochrany.

Několikavrstvé filmové struktury podle vynálezu splňují výše uvedené požadavky.

Na obr. 1 je znázorněn řez dvouvrstvou filmovou strukturou 10 obsahující vnější povrchovou vrstvu 12 a vrstvu 14 susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům. Vnější povrchová vrstva 12 uděluje struktuře tvarovou stálost za tepla a odolnost proti oděru a je přednostně zhotovena z polypropylenu, s výhodou z kopolymerů propylenu se styrenem a blokového uhlovodíkového kopolymerů. Ještě výhodnější je, když je vnější povrchová vrstva 12 tvořena propylenovým kopolymerem smíšeným s blokovým kopolymerem SEBS v množství 0 až 20 % hmotnostních. Vnější povrchová vrstva 12 by měla mít tloušťku v rozmezí od 0,005 do 0,08 mm.

Vrstva 14 susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům by měla vykazovat dielektrickou ztrátu vyšší než 0,05 při frekvenci v rozmezí od 1 do 60 MHz a teplotě v rozmezí od teploty okolí do 250°C. Vrstva 14 obsahuje přednostně čtyři složky. Tato vrstva uděluje filmové struktuře svařovatelnost vysokofrekvenčním ohřevem, ohebnost, tvarovou stálost za tepla a kompatibilitu s celou filmovou strukturou. První složka vrstvy 14 susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům se volí ze souboru zahrnujícího kopolymery propylenu a přednostně statistické kopolymery propylenu s alfa-olefiny (PPE). Kopolymery typu PPE vykazují požadovanou tuhost a odolnost proti zhroucení při teplotách panujících v autoklávu až do 121 ^eC. Samy o sobě jsou však PPE příliš tuhé, než aby mohly splnit požadavky na ohebnost. Když se však zkombinují v podobě slitiny s určitými polymery s nízkým modulem, mohou vzniknout hmoty s dobrou ohebností.

Tyto kopolymery s nízkým modulem zahrnují kopolymery na bázi ethylenu, jako je kopolymer ethylenu s vinylacetátem (EVA), kopolymery ethylenu s alfa-olefiny a také tzv. polyethyleny s ultranízkou hustotou (ULDPE), jejichž hustota je obvykle nižší než 900 kg/m³. Polyethyleny typu ULDPE zahrnují obchodně dostupné výrobky prodávané pod obchodním označením TAFMEr(^r) (Mitsui Petrochemical Co.) s označením Α485, Exact^^R^ (Exxon Chemical Co.) s označením 4023-4024 a konstrukční polymery (Technology Polymers) Insite(^R) (Dow Chemical Co.). Jako vhodné kopolymery je dále možno označit poly-l-buten (PB), jako jsou výrobky prodávané firmou Shell Chemical Co. pod označením PB-8010 a PB-8310; termoplastické elastomery na bázi blokových kopolymerů typu SEBS (Shell Chemical Co.), polyisobuten (PIB) pod obchodním označením Vistanex L-80, L-100, L-120 a L-140 (Exxon Chemical Co.), kopolymery ethylenu s alkylakrylátem a kopolymery ethylenu s methylakrylátem (EMA), jako jsou produkty dostupné na trhu pod označením EMAC 2707 a DS-1130 (Chevron) a kopolymery ethylenu s n-butylakrylátem (ENBA) (Quantum Chemical). Uspokojivé jsou též kopolymery ethylenu, například s kyselinou akrylovou nebo methakrylovou a jejich odpovídající neutralizované soli a ionomery, jako je PRIMAC0r(^r) (Dow Chemical Co.) a SURYLN^^R^ (E. I. DuPont de Nemours & Company). Kopolymery na bázi ethylenu mají obvykle teplotu tání nižší než asi 110°C a nehodí se pro aplikace, při nichž se provádí zpracování v autoklávu při 121’C. Kromě toho, pouze omezené rozmezí podílů jednotlivých složek umožňuje současné splnění požadavků na ohebnost a zpracovatelnost v autoklávu.

První složka se přednostně volí ze souboru zahrnujícího homopolymery a statistické kopolymery propylenu s alfa-olefiny, které hmotnostně tvoří asi 30 až 60, přednostně 35 až 45 a nejvýhodněji 45 % směsi. Tak například se dává přednost první složce tvořené statistickým kopolymerem propylenu a ethylenu, v němž leží obsah ethylenu v rozmezí od 0 do 6 a přednostně od 2 do 6 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost propylenu.

Druhá složka vrstvy 14 susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům uděluje vícevrstvé filmové struktuře ohebnost a tažnost při nízkých teplotách. Tato složka je tvořena polyolefinem, který neobsahuje žádné opakující se jednotky propylenu. Proto se tento polyolefin označuje názvem polyolefin na nepropylenové bázi. Přednostně se jedná o kopolymer ethylenu, jako je ULDPE, polybuten, kopolymer butenu s ethylenem, kopolymer ethylenu s vinylacetátem (obsah vinylacetátu v takovém kopolymeru leží přibližně v rozmezí od 18 do 50 %), kopolymer ethylenu s methylakrylátem (obsah methylakrylátu v takovém kopolymeru leží přibližně v rozmezí od 20 do 40 %), kopolymer ethylenu s n-butylakrylátem (obsah n-butylakrylátu v takovém kopolymeru leží přibližně v rozmezí od 20 do 40 %) a kopolymer ethylenu s kyselinou akrylovou (obsah kyseliny akrylové v takovém kopolymeru je vyšší než asi 15 %). Jako příklady takových produktů je možno uvést výrobky prodávané pod označením Tafmer A-4085 (Mitsui), EMAC DS-1130 (Chevron), Exact 4023, 4024 a 4028 (Exxon). Přednost se dává zejména druhé složce zvolené ze souboru zahrnujícího ULDPE prodávaný firmou Mitsui Petrochemical Company pod označením Tafmer A-4085 a poly-l-buten, který je na trhu k dispozici pod označením PB8010 a PB8310 (Shell Chemical Co.), přičemž tento polymer by měl hmotnostně tvořit asi 25 až 50, přednostně 35 až 45 a nejvýhodněji 45 % hmotnostních celého filmu.

První a druhá složka vrstvy 14 susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům může být nahrazena jedinou složkou zvolenou ze souboru zahrnujícího ohebné polyolefiny s vysokou teplotou tání, jako jsou polypropyleny prodávané firmou Rexene Company pod označením FPO. Teplota tání této složky by měla být vyšší než 130°C a modul by měl být nižší než 137 MPa. Tato složka by měla tvořit 30 až 60 % hmotnostních vrstvy susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

K vrstvě 14 se pro udělení dielektrické ztráty při vystavení kmitům s vysokou frekvencí přidávají určité známé přísady s vysokou hodnotou dielektrické ztráty, jako třetí složka filmové struktury. Tak například polymery typu EVA a EMA z dostatečně vysokým obsahem komonomerů vykazují značné ztrátové vlastnosti při 27 MHz, které umožňují, aby bylo možno vzniklé směsi svařovat dielektrickým postupem. Vysoké dielektrické ztrátové vlastnosti při vhodných teplotách vykazují také polyamidy (celá třída těchto materiálů) a kopolymery ethylenu s vinylalkoholem (EVOH), což jsou kopolymery, které se obvykle vyrábějí hydrolýzou kopolymerů EVA.

Z jiných materiálů, které dodávají vrstvě 14 potřebnou dielektrickou ztrátu při vystavení kmitům s vysokou frekvencí (RF-aktivních materiálů) (v tabulkách RF) je možno uvést polyvinylchlorid, polymery vinylidenchloridu a fluoridů, kopolymer bisfenolu-A a epichlorhydrinu, který je znám pod označením Phenoxys^^R^ (Union Carbide). Vysoký obsah takových polymerů obsahujících chlor a fluor však činí filmovou strukturu ekologicky nevhodnou, poněvadž spalováním takové struktury by vznikaly anorganické kyseliny. Proto se třetí složka vrstvy 14 přednostně volí ze souboru polyamidů.

Přednostně se takové polyamidy volí ze souboru zahrnujícího alifatické polyamidy vznikající kondenzací diaminů se 2 až 13 atomy uhlíku, alifatické polyamidy vznikající kondenzací dikarboxylových kyselin se 2 až 13 atomy uhlíku, polyamidy vznikající kondenzací dimerních mastných kyselin a kopolymery obsahující amidové skupiny (posledně uvedené kopolymery mohou být statistické, blokové nebo roubované).

Ve filmových materiálech se v široké míře používá polyamidů, jako jsou nylony, poněvadž poskytují filmu odolnost vůči oděru. Ve vrstvě, která je ve styku s medicinálním roztokem však bývá nylon přítomen jen zřídka, poněvadž obvykle způsobuje kontaminaci vyluhováním nečistot do roztoku. V souvislosti s vynálezem se však zjistilo, že různé polyamidy založené na různých dimerizovaných mastných kyselinách, které například uvádí na trh firma Henkel Corporation pod označením Macromeld a Versamid, uvedenou kontaminaci nezpůsobují, a proto představují nejvhodnější třetí složku vrstvy 14. Třetí složka by měla hmotnostně představovat přibližně 3 až 40, s výhodou 7 až 13 a nejvýhodněji 10 % celkové vrstvy 14.

Čtvrtá složka poskytuje vrstva 14 kompatibilitu mezi polárními a nepolárními složkami vrstvy 14. Čtvrtá složka se volí ze souboru zahrnujícího blokové styrenu s uhlovodíky a přednostně blokové kopolymery typu SEBS, které jsou modifikovány maleinanhydridovými, epoxidovými nebo karboxylátovými funkčními skupinami. Nejvýhodnéjší čtvrtou složkou je je blokový kopolymer SEBS obsahující maleinanhydridové funkční skupiny. Tento produkt je na trhu k dispozici pod označením Kraton RP-6509 (Shell Chemical Company). Čtvrtá složka by měla hmotnostně tvořit přibližně 5 až 40, přednostně 7 až 13 a nejvýhodněji 10 % celkové vrstvy 14.

Může být také žádoucí do vrstvy 14 přidávat pátou složku, tvořenou nefunkcionalizovaným blokovým kopolymerem typu SEBS, jako je kopolymer prodávaný firmou Shell Chemical Company pod označením Kraton G-1652. Pátá složka by měla hmotnostně tvořit 5 až 40, s výhodou 7 až 13 % a nejvýhodně ji 10 % celkové hmotnosti vrstvy 14.

Vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům má tloušťku v rozmezí od 0,0254 do 0,23 mm, přednostně od 0,127 do 0,203 mm a nejvýhodněji 0,127 mm. Vnější povrchová vrstva má tloušťku v rozmezí do 0,051 do 0,762 mm a nejvýhodněji 0,013 mm.

Na obr. 2 je znázorněno jiné provedení tohoto vynálezu, při němž je mezi vnější povrchovou vrstvu 12 a vrstvu 14 susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům vložena jádrová vrstva 16. Jádrová vrstva 16 uděluje filmové struktuře 10 tvarovou stálost za tepla, ohebnost a kompatibilitu mezi složkami filmové struktury 10. Jádrová vrstva má tloušťku v rozmezí od 0,013 do 0,254 mm a s výhodou od 0,025 do 0,1 mm. Jádrová vrstva 16 zahrnuje tři složky. První složkou je polyolefin, přednostně polypropylen a tato složka tvoří 20 až 60 % hmotnostních, přednostně 35 až 50 % hmotnostních a nejvýhodněji 45 % hmotnostních jádrové vrstvy 16.

Druhá složka jádrové vrstvy 16 se volí ze souboru zahrnujícího sloučeniny, které udělují jádrové vrstvě 16. ohebnost, jako jsou ULDPE a butenové kopolymery. Přednostně je druhá složka jádrové vrstvy tvořena ULDPE nebo poly-l-butenem, přičemž množství této složky leží v rozmezí od 40 do 60, přednostně od 40 do 50 % hmotnostních a nejvýhodněji činí 40 % hmotnostních.

Třetí složka jádrové vrstvy 16 se volí ze souboru zahrnujícího sloučeniny, které udělují vzájemnou kompatibilitu složkám jádrové vrstvy 16, jako jsou blokové kopolymery styrenu s uhlovodíky a nejvýhodněji blokové kopolymery typu SEBS. Obsah třetí složky v jádrové vrstvě 16 je přednostně v rozmezí od 5 do 40 a s výhodou od 7 do 15 % hmotnostních, přičemž nejvýhodněji je tento obsah 15 % hmotnostních.

Do jádrové vrstvy 16 je také možno zavádět ještě čtvrtou složku, tvořenou rozemletým odpadním materiálem z ostřihů, který se získává při výrobě zásobníků. Odpadní materiál se disperguje v jádrové vrstvě 16.. Obsah odpadního materiálu může být přednostně v rozmezí od 0 do 50, zvláště pak od 10 do 30 % hmotnostních a nejvýhodněji je v rozmezí od 3 do 12 % hmotnostních, vztaženo na jádrovou vrstvu 16.

Na obr. 3 je znázorněna filmová či listová struktura podle obr. 1, obsahující vrstvu 17, která má být ve styku s roztokem. Tato vrstva přiléhá ke straně vrstvy susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům z druhé strany než vnější povrchová vrstva 12. Vrstva 17, která má být ve styku s roztokem zahrnuje tři složky, které mohou být voleny ze stejných souborů, jaké byly uvedeny v souvislosti s popisem jádrové vrstvy 16. Také obsah těchto složek v obou vrstvách může být stejný. Vrstva 17, která má být ve styku s roztokem, má tloušťku v rozmezí od 0,005 do 0,025 mm a přednostně 0,025 mm.

Na obr. 4 je znázorněno další provedení několikavrstvé filmové struktury 10 podle vynálezu. Toto provedení zahrnuje vnější povrchovou vrstvu 12, jádrovou vrstvu 16 a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům 14, které byly popsány výše. Kromě toho obsahuje navíc též zvláštní vrstvu 20 odpadového materiálu, která je umístěna mezi vnější povrchovou vrstvou 12 a jádrovou vrstvou 16. Při provedení podle obr. 5 je zvláštní vrstva odpadového materiálu 20 umístěna mezi jádrovou vrstvou 16 a vrstvou 20 susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům. Při provedení podle obr. 6 rozděluje vrstva 20 odpadového materiálu jádrovou vrstvu 16 na první jádrovou vrstvu 14a a druhou jádrovou vrstvu 14b. Vrstva rozemletého odpadního materiálu by měla mít přednostně tloušůku v rozmezí od 0,0127 do 0,127 mm a nejvýhodněji 0,0254 mm.

Na obr. 7 je znázorněno další provedení podle vynálezu, které zahrnuje sedm vrstev: vnější povrchovou vrstvu 12, jádrovou vrstvu 16 a vrstvu 14 susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům (tyto vrstvy byly popsány výše), dále pak bariérovou vrstvu 26 vloženou mezi jádrovou vrstvu 16 a vrstvu 14, přičemž bariérová vrstva 26 přiléhá k sousedním vrstvám prostřednictvím upevňovacích vrstev 28. Při provedení podle obr. 8 je bariérová vrstva 26 umístěna mezi jádrovou vrstvou 16 a vnější povrchovou vrstvou 12. Při provedení podle obr. 9 rozděluje bariérová vrstva 26 jádrovou vrstvu 16 na dvě jádrové vrstvy 14a a 14b. Bariérová vrstva 26 zvyšuje bariérové vlastnosti filmové struktury 10 pro plyn. Materiál bariérové vrstvy 26 se volí ze souboru zahrnujícího kopolymery ethylenu s vinylalkoholem, jako jsou kopolymery prodávané pod označením Evaica (Evalca Co.), vysoce sklovité nebo krystalické polyamidy, jako je Sclar

PA^^r) (DuPont Chemical Company), akrylonitrilové kopolymery s vysokým obsahem nitrilu, jako je Barex^^R) (British Petroleum) . Přednostně je bariérová vrstva 26 vytvořena z kopolymeru ethylenu s vinylalkoholem a má tloušťku v rozmezí od 0,008 do 0,038 mm, nejvýhodněji pak tloušťku 0,025 mm.

Materiál upevňovacích vrstev 28 může být volen ze souboru zahrnujícího modifikované ethylenové a propylenové kopolymery, jako jsou kopolymery prodávané pod označením Prexar (Quantum Chemical Company) a Bynel (DuPont). Upevňovací vrstvy 28 by měly mít tloušťku v rozmezí od 0,005 do 0,025 mm, nejvýhodněji pak tloušťku 0,013 mm.

Filmové struktury podle vynálezu je možno vyrábět společným vytlačováním (koextrudováním), koextrudováním v kombinaci s potahováním nebo jinými vhodnými technologiemi. Je třeba chápat, že způsob výroby filmové struktury není součástí tohoto vynálezu a rozsah vynálezu tedy není omezen na použití nějaké konkrétní technologie.

Filmových struktur podle vynálezu je možno použít pro výrobu sáčků pro intravenosní terapii, jako je například sáček 30 znázorněný na obr. 10.

Filmy tvořené různými kombinacemi výše uvedených složek v různém hmotnostním procentickém zastoupení, které jsou uvedeny v následujících příkladech, byly podrobeny dále uvedeným zkouškám.

(1) Zpracovatelnost v autoklávu

Odolnost proti zpracování v autoklávu se měří na základě tečení vzorku, tj. jako prodloužení vzorku při 121 ’C za hodinu při zatížení 185 kPa. Odolnost proti zpracování v autoklávu musí odpovídat hodnotě 60 % nebo nižší.

(2) Tažnost při nízkých teplotách a při teplotě okolí (A) Tažnost při nízkých teplotách

Zkouška se provádí v zařízení pro měření rázové houževnatosti, které je vybaveno nízkoteplotní komorou chlazenou kapalným dusíkem. Vzorek filmu o rozměrech asi 18 x 18 cm se upevní na kruhovitém držáku vzorku o průměru asi 15 cm. Rázová hlava o tvaru polokoule vybavená senzory napětí se žene vysokou rychlostí (obvykle asi 3 m/s) na předem kondiciovaný vzorek filmu, který zasahuje uprostřed.

Do grafu se vynáší závislost deformace na napětí a energie rázu se vypočte integrací. Teplota, při níž dojde k dramatickému zvýšení rázové energie a při níž dojde k vymizení křehkého lomu vzorku díky tomu, že se vzorek stane tažným a dochází u něho k vysoké deformaci, je považována za měřítko tažnosti filmu při nízkých teplotách. Výsledky této zkoušky jsou v následujících tabulkách uvedeny ve sloupci označeném Nízká teplota.

(B) Mechanický modul a zotavení

Vzorek filmu zpracovaný v autoklávu o známé geometrii se upevní v servohydraulicky poháněném mechanickém zkoušecím zařízení s křížovými hlavami. V tomto zařízení se vzorek filmu prodlužuje při rychlosti křížové hlavy 25 cm/min až do asi 20% prodloužení. V tomto okamžiku se křížové hlavy posunují a potom vracejí ve směru opačném vůči směru původního protahování vzorku. Závislost deformace na napětí se zaznamenává pomocí digitálního záznamového zařízení.

Modul pružnosti v tabulkách označený jako Modul (MPa) se stanovuje z počáteční směrnice křivky závislosti deformace na napětí a zotavení se stanovuje na základě měření trvalého prodloužení. Zotavení se vyjadřuje v procentech prodloužení vzorku.

(3) Svařovatelnost vysokofrekvenčním ohřevem

Pro tuto zkoušku se použije generátoru vysokofrekvenčních kmitů Callahan 27,12 MHz, 2 kW Rádio Frequency Generátor, k němuž je připojena obdélníková čelist o rozměrech přibližně 6,3 x 10 cm umístěná naproti ploché mosazné elektrodě, která je rovněž připojena ke generátoru. Po sevření dvou listů zkoušeného materiálu, které jsou k sobě obráceny vrstvami, které mají být ve styku s roztokem, v čelisti se aplikuje vysokofrekvenční energie o různé amplitudě a době trvání. Po vysokofrekvenčním cyklu se čelist otevře a vzniklý svar se zkouší ručním odtržením listů od sebe. Pro hodnocení svařovatelnosti materiálu vysokofrekvenčním ohřevem se používá pevnosti spoje (proti pevnosti filmu) a způsobu selhání (odloupnutí, roztržení nebo kohesivní selhání).

Alternativně se zkoušený film nejprve rozprašováním potáhne zlatém nebo palladiem v tloušťce 10 nm, aby se stal povrch vodivým, z filmu se vystřihne kruhovitý vzorek a upevní mezi rovnoběžnými elektrodami cely pro měření dielektrické kapacitance. Potom se za použití automatického vysokofrekvenčního můstku Hewlett Packard 4092 změří dielektrická konstanta a dielektrická ztráta při různé frekvenci až do 10 MHz a teplotě až do 150‘C. Dielektrická ztráta umožňuje vypočítat vývoj tepla ve vysokofrekvenčním poli. Z výpočtů a korelací s experimenty vysokofrekvenčního svařování se zjistí minimální dielektrická ztráta pro dosažení svařovatelnosti.

Pokud se svařovatelnost vysokofrekvenčním ohřevem zjišťuje pomocí Callahanova zkušebního zařízení, používá se následující klasifikační stupnice:

Vysokofrekvenční energie	Doba vysokofrekvenčního zpracování	Pevnost spoje	Stupeň
80 %	10	není	0
80 %	10	odloup.	1
80 %	5	odloup.	2
60 %	3	pevný	3
50 %	3	pevný	4
30 %	3	pevný	5

odloup. = oddělitelný loupáním (4) Optická čirost

Ze vzorku filmu zpracovaného v autoklávu se vystřihne čtverec o rozměrech 5 x 5 cm, který se umístí do Hunterova kolorimetru a měří se jeho vnitřní zákal metodou podle ASTM D-1003. Obvykle je požadována hodnota vnitřního zákalu nižší než 30 %, přednostně nižší než 20 %, při těchto tloušťkách (v následujících tabulkách je tato hodnota uváděna ve sloupci označeném jako Zákal (%)).

(5) Deformační bělení

Film zpracovaný v autoklávu se protahuje při střed ní rychlosti asi 50 cm/min až do asi 100% prodloužení (na dvojnásobek původní délky) a zaznamenává se přítomnost (symbol 1) nebo nepřítomnost (symbol O) deformačního bělení.

(6) Ekologická kompatibilita

Ekologická kompatibilita zahrnuje tři důležité vlatnosti: a) materiál nesmí obsahovat nízkomolekulární změkčovadla, která by se mohla vyluhovat po uložení na skládce, b) materiál by měl být termoplasticky recyklovatelný na užitečné předměty poté, co splní svůj prvotní úkol při lékařské aplikaci a c) pokud se materiál likviduje spalováním za účelem regenerace energie, nemělo by se při tom do životního prostředí uvolňovat větší množství škodlivých anorganických kyselin. Souhrnně je ekologická kompatibilita charakterizována v dále uvedených tabulkách ve sloupci označeném Ekol.kompat.. Hmota by měla také obsahovat méně než 0,1 % hmotnostního halogenů. Pro usnadnění recyklování zpracováním v tavenině, by měla výsledná hmota vykazovat hodnotu ztrátové tangenty vyšší než 1,0 při 1 Hz a za teplot zpracování.

(7) Kompatibilita s roztoky

Pod označením kompatibilita s roztoky se rozumí, že roztok, který je ve styku s filmem není kontaminován složkami obsaženými ve hmotě. V následujících tabulkách je kompatibilita s roztoky uvedena ve sloupci označeném Komp. s roztoky. Podíl nízkomolekulárních látek rozpustných ve vodě obsažený ve hmotě by měl být nižší než 0,1 %.

Za použití výše uvedených zkoušek byly zkoušeny filmové struktury zahrnující následující kombinace. Příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují. Vynález lze provádět různými způsoby a všechny modifikace, které jsou zřejmé odborníkům v tomto oboru, spadají do rozsahu tohoto vynálezu.

Kompat. s roztoky	Ano		Ano'		Ano
Nízká teplota	O • co i		O 0 O 5		O • m co 1
Dielektrická ztráta ·	n			CM
Zpracovatelnost . v autoklávu	Ano i	O .c	And
Ekol. kompatibilita	1 Ano	Ano	Ano'
Zákal (%)	o T“·	ΓΝ	15
Zotavení (%)	75	75	70
Modul (MPa)	172	172	C4 C*
Složení vrstev —	O co w 4) E X o Q. O O 0. Q. O u o ss o o v i e* C4 t-4 O ©	0,203 mm - 40% Solvay Fortiline“ PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer· ULDPE 10% Shell Kraton- RP-6509 10% Henkel Macromelt 6301	0,0127 mm-100% Amoco PP Copolymer 8410	0,102 mm ^45% Solvay Fortiline PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer- ULDPE 15% Shell Kraton- G1657	0,127 mm - 40% Solvay Fortiline“ PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer“ ULDPE 10% Shell Kraton- RP-6509 10% Henkel Macromell“ 6301	O V 00 u Φ E o o. o O CL CL 8 o 1 θ'· O o .B ’c* C4 rH O o	0,203 mm 40% Solvay Fortiline PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer“ ULDPE 10% Shell Kraton“ EP-6509 10% Henkel Macromelt“ 6301	0,0254 mm 45% Solvay Fortiline“ PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer“ ULDPE 15% Shell Kraton- G1657
Typ vrstvy-	vnější povrchová	u. κ	vnější povrchová	jádrová	u. o:	vnější povrchová	1L 0-	V kontaktu s roztoky
Odkaz _;na obr.	14 .Ω o	CM h O	obr. 3

Kompat. s roztoky	Ano		Ano
Nízká teplota	o β 1Λ íO ........-A —--------- ----------------		O • o
Dielektrická ztráta
Zpracovatel- nost v autoklávu	Ano	Ano
Ekol. kompati- bilita	Ano	Ano
Zákal (%) i 1	(O	20
Zotavení (%)	75	20
Modul (MPa)	172 1	206
Složení vrstev	0,0127 mm 100% Amoco PP Copolymer 8410	0,0381 mm 45% Solvay Fortiline PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer ULDPE 15% Shell Kraton G 1657	0,0254 mm 100% odpad	0,0381 mm 45% Solvay Fortiline PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer ULDPE 15% Shell Kraton 1657	0,127 mm 45% Solvay Fortiline PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer ULDPE 15% Shell Kraton RP6509 10% Henkel Macromelt 6301	0,0127 mm 100% Amoco PP Copolymer 8410	0,0508 mm 45% Solvay Fortiline PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer ULDPE 15% Shell Kraton- G 1657	0,0127 mm 100% Bynel	0,0254 mm 100% EVOH	0,0127 mm 100% Bynel	0,127 mm 40% Soh/ay Fortiline PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer ULDPE 10% Shell Kraton RP6509 10% Henkel Macromelt 6301
Typ ' vrstvy	vnější povrchová	jádrová	odpad	ín	RF	i vnější povrchová	jádrová	upevňo- vací	1 o *4 «'CO Λ >	upevňo- vací	RF
Odkaz na obr.	obr. 6	s 0

Kompat. s roztoky t-	Ano
Nízká teplota í f	□•02-
Dielektrická ztráta	n
Zpracovatel- nost v autoklávu	Ano
1 +4 ⁴ CX Λ O g £ O .73 ω 44 ja	Ano
Zákal (%)	20
Zotavení (%)	70
Modul (MPa)	206
Složení vrstev	0,0127 nwn 100% Amoco PP Copolymer 8410	0,0127 mm 100% Bynel	0,0254 mm 100% EVOH	0,0127 mm 100% Bynel	0,0508 mra 45% Solvay Fortiline“ PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer ULDPE 15% Shell Kraton” G 1657	0,127 mm 40% Solvay Fortiline“ PP Copolymer 4208 40% Mitsui Tafmer“ ULDPE 10% Shell Kraton RP6509 10% Henkel Macromelt“ 6301
Typ vrstvy	vnější povrchová I	upevňo- vací	bariéro- . vá	upevňo- vací	jádrová	&
Odkaz na obr.	obr. 8

PV1M6 - 9$

Claims

1. Několikavrstvá struktura, vyznačuj ící se t í m , že obsahuje vnější povrchovou vrstvu/(/vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům^přiléhající k vnější povrchové vrstvě, přičemž vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům obsahuje první složku^tvořenou polymerem na bázi propylenu, druhou složku, tvořenou polyolefinem na nepropylenové bázi, třetí složkujtvořenou polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům^ a čtvrtou složkutvořenou polymerním kompatibilizujícím činidlem, struktura fyzikální vlastnosti v následujícím— i ijad přičemž tato rozmezí:

a <

b > c < d > e < f <

g h < i =

275 MPa; JAiO INiSVIA 70 %; avy o 30 %; i ’ ” 1,0; 5 6 X 9 l 0,1 %; 0,1 %; í Ol^oa i 0,05; 60 %; ! g 9 0 5 9 1 ' 0; -f'2

t kde a přestavuje mechanický modul hmoty změřený podle

ASTM D-882;

b představuje procentické zotavení délky vzorku hmoty po počáteční 20% deformaci;

c představuje optický zákal hmoty zpracované na film o tloušťce 0,23 mm, změřený podle ASTM D-1003;

d představuje ztrátovou tangentu hmoty při 1 Hz měřenou při teplotách zpracování taveniny;

e představuje obsah elementárního halogenu v procentech hmotnostních, vztaženo na hmotu;

f představuje obsah nízkomolekulárního vodorozpustného podílu v procentech hmotnostních, vztaženo na hmotu;

g představuje dielektrickou ztrátu hmoty v rozmezí od 1 do 60 MHz při teplotě v rozmezí od 25 do 250'C;

h představuje tečení vzorku měřené při 121’C na 2,54cm proužku hmoty při zatížení 185 kPa; a i představuje hodnotu deformačního bělení změřenou tak, že se vzorek protahuje při střední rychlosti asi 50 cm/min až do asi 100% prodloužení, tj. na dvojnásobek původní délky a zaznamenává se přítomnost (symbol 1) nebo nepřítomnost (symbol O) deformačního bělení.

2. Několikavrstvá struktura, vyznačuj ící se t í m , že obsahuje vnější povrchovou vrstvu složenou z polypropylenového kopolymerů a blokového kopolymerů styrenethylen-butenstyren v množství 0 až 20 % hmotnostních, vztaženo na polypropylen a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům přiléhající k vnější povrchové vrstvě, přičemž tato vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům obsahuje první složku tvořenou polymerem na propylenové bázi, druhou složku tvořenou polyolefinem na nepropylenové bázi, třetí složku, tvořenou polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům a čtvrtou složku tvořenou polymerním kompatibilizujícím činidlem.

3. Několikavrstvá struktura podle nároku 2, vyznačující se tím, že polyolefin na nepropylenové bázi, který je složkou vrstvy susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je zvolen ze souboru kopolymerů ethylenu zahrnujícího polyethylen s ultranízkou hustotou, polybuten, kopolymery butenu s ethylenem, kopolymerů ethylenu s vinylacetátem, přičemž obsah vinylacetátu v takových kopolymerech leží přibližně v rozmezí od 18 do 50 % hmotnostních, kopolymery ethylenu s methylakrylátem, přičemž obsah methylakrylátu v takových kopolymerech leží přibližně v rozmezí od 20 do 40 % hmotnostních, kopolymery ethylenu s n-butylakrylátem, přičemž obsah n-butylakrylátu v takových kopolymerech leží přibližně v rozmezí od 20 do 40 % hmotnostních a kopolymery ethylenu s kyselinou akrylovou, přičemž obsah kyseliny akrylové v takových kopolymerech je vyšší než asi 15 % hmotnostních.

4. Několikavrstvá struktura podle nároku 2, vyznačující se tím, že polymer susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je zvolen ze souboru zahrnujíjího polyamidy, kopolymery ethylenu s vinylacetátem s obsahem vinylacetátu v rozmezí od 18 do 50 % hmotnostních, kopolymery ethylenu s methylakrylátem s obsahem methylakrylátu v rozmezí od 20 do 40 % hmotnostních a kopolymery ethylenu s vinylalkoholem s obsahem vinylalkoholu v rozmezí od 15 do 75 % hmotnostních.

5. Několikavrstvá struktura podle nároku 4, vyznačuj ícísetím, že polyamid se volí ze souboru zahrnujícího alifatické polyamidy vznikající kondenzací diaminů se 2 až 13 atomy uhlíku, alifatické polyamidy vznikající kondenzací dikarboxylových kyselin se 2 až 13 atomy uhlíku, polyamidy vznikající kondenzací dimerních mastných kyselin a kopolymery obsahující amidové skupiny.

6. Několikavrstvá struktura podle nároku 2, vyznačující se tím, že polymerním kompatibilizačním činidlem ve vrstvě susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je blokový kopolymer styrenethylen-butenstyren.

7. Několikavrstvá struktura podle nároku 6, vyznačující se tím, že blokový kopolymer styreethylen-butenstyren je funkcionalizován maleinanhydridem.

8. Několikavrstvá struktura podle nároku 2, vyznačující se tím, že dále obsahuje první jádrovou vrstvu, která není susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, umístěnou mezi vnější povrchovou vrstvou a vrstvou susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

9. Několikavrstvá struktura podle nároku 8, vyznačující se tím, že první jádrová vrstva obsahuje první složku, kterou je polyolefin, druhou složku zvolenou ze souboru zahrnujícího polyethylen o ultranízké hustotě a polybutenový kopolymer a třetí složku, kterou je kompabitilizující činidlo.

10. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vyznačující se tím, že polyolefinem první složky první jádrové vrstvy je polypropylen.

11. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vyznačující se tím, že druhou složkou první jádrové vrstvy je polyethylen s ultranízkou hustotou.

12. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vyznačující se tím, že třetí složkou první jádrové vrstvy je blokový kopolymer styrenethylen-butenstyren.

13. Několikavrstvá struktura podle nároku 2, vyznačující se tím, že dále osahuje vrstvu, která má být ve styku s roztokem připojenou k vrstvě susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům z opačné strany, než je připojena vnější povrchová vrstva.

14. Několikavrstvá struktura podle nároku 13, vy značující se tím, že vrstva, která má být ve styku s roztokem obsahuje první složku, kterou je polypropylen, druhou složku, kterou je polyethylen o ultranízké hustotě a třetí složku, kterou je blokový kopolymer styrenethylen-butenstyren.

15. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vy značující se tím, že první jádrová vrstva obsahuje čtvrtou složku, která se skládá z odpadového materiálu.

16. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vy značující se tím, že dále obsahuje vrstvu odpadového materiálu vloženou mezi první jádrovou vrstvu a vnější povrchovou vrstvu.

17. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vy značující se tím, že dále obsahuje vrstvu odpadového materiálu vloženou mezi první jádrovou vrstvu a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

18. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vy značující se tím, že dále obsahuje vrstvu odpadového materiálu připojenou k první jádrové vrstvě z opačné strany, než je připojena vnější povrchová vrstva, a druhou jádrovou vrstvu připojenou k vrstvě odpadového materiálu z opačné strany, než je připojena jádrová vrstva.

19. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vy značující se tím, že dále obsahuje bariérovou vrstvu.

20. Několikavrstvá struktura podle nároku 19, vy značující se tím, že bariérová vrstva je vložena mezi první jádrovou vrstvu a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

21. Několikavrstvá struktura podle nároku 19, vyznačující se tím, že bariérová vrstva je vložena mezi první jádrovou vrstvu a vnější povrchovou vrstvu.

22. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vyznačující se tím, že dále obsahuje bariérovou vrstvu připojenou k první jádrové vrstvě z opačné strany, než je připojena vnější povrchová vrstva, a druhou jádrovou vrstvu připojenou k bariérové vrstvě z opačné strany, než je připojena první jádrová vrstva.

23. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vyznačující se tím, že dále obsahuje dvě upevňovací vrstvy, které jsou připojeny k opačným stranám bariérové vrstvy.

24. Několikavrstvá struktura podle nároku 9, vyznačující se tím, že materiál bariérové vrstvy je zvolen ze souboru zahrnujícího kopolymery ethylenu s vinylalkoholem a vysoce sklovité krystalické polyamidy.

25. Nékolikavrstvá struktura podle nároku 23, vy značující se tím, že upevňovací vrstvy jsou zhotoveny z modifikovaných kopolymerů ethylenu a propylenu.

26. Několikavrstvá struktura, vyznačuj ící se t í m , že obsahuje vnější povrchovou vrstvu složenou z polypropylenového kopolymeru a blokového kopolymeru styren ethylen-butenstyren v množství 0 až 20 % hmotnostních, vztaženo na vnější povrchovou vrstvu a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům přiléhající k vnější povrchové vrstvě, přičemž tato vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům obsahuje první složku tvořenou polymerem na propylenové bázi, v množství v rozmezí od 30 do 60 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vůči vysokofrekvenčním kmitům, druhou složku tvořenou polyolefinem na nepropylenové bázi, v množství v rozmezí od 0 do 60 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, třetí složku, tvořenou polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům, v množství v rozmezí od 3 do 40 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům a čtvrtou složku tvořenou polymerním kompatibilizujícím činidlem, v množství v rozmezí od 5 do 40 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

27. Několikavrstvá struktura podle nároku 26, vy značující se tím, že první složkou vrstvy susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je polypropylen.

28. Několikavrstvá struktura podle nároku 27, vy značující se tím, že druhá složka vrstvy suscepbitilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je zvolena ze souboru zahrnujícího polyethylen s ultranízkou hustotou a poly-1- buten.

29. Několikavrstvá struktura podle nároku 28, vy značující se tím, že třetí složkou je polyamid na bázi mastné kyseliny.

30. Několikavrstvá struktura podle nároku 29, vy značující se tím, že čtvrtou složkou je blokový kopolymer styrenethylen-butenstyren.

31. Několikavrstvá struktura podle nároku 30, vyznačující se tím, že blokový kopolymer styrenethylen-butenstyren je funkcionalizován maleinanhydridem.

32. Několikavrstvá struktura podle nároku 31, vyznačující se tím, že jednotlivé složky jsou ve vrstvě suscepbitilní vůči vysokofrekvenčním kmitům přítomny v hmotnostním procentickém rozmezí vztaženém na hmotnost vrstvy susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům:

první složka 35 až 45 % druhá složka 35 až 45 % třetí složka 7 až 13 % čtvrtá složka 7 až 13 %.

33. Několikavrstvá struktura podle nároku 32, vyznačující se tím, že jako polyamid na bázi mastné kyseliny obsahuje polyamid na bázi dimerní mastné kyseliny.

34. Několikavrstvá struktura, vyznačuj ící se t í m , že obsahuje vnější povrchovou vrstvu složenou z polypropylenového kopolymeru a blokového kopolymeru styrenethylen-butenstyren v množství 0 až 20 % hmotnostních, vztaženo na vnější povrchovou vrstvu; jádrovou vrstvu, jejíž jedna strana přiléhá k vnější povrchové vrstvě; a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům přiléhající k jádrové vrstvě z opačné strany, než vnější povrchová vrstva, přičemž tato vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům obsahuje první složku tvořenou polymerem na propylenové bázi, v množství v rozmezí od 30 do 60 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, druhou složku tvořenou polyolefinem na nepropylenové bázi, v množství v rozmezí od 25 do 50 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vůči vysokofrekvenčním kmitům, třetí složku, tvořenou polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům, v množství v rozmezí od 3 do 40 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům a čtvrtou složku tvořenou polymerním kompatibilizujícím činidlem, v množství v rozmezí od 5 do 40 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

35. Několikavrstvá struktura podle nároku 34, vy značující se tím, že jádrová vrstva není susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

36. Několikavrstvá struktura podle nároku 35, vy značující se tím, že druhá složka vrstvy suscepbitilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je zvolena ze souboru zahrnujícího polyethylen s ultranízkou hustotou a poly-1- buten, polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům je polyamid na bázi dimerní mastné kyseliny, čtvrtou složkou vrstvy susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je blokový kopolymer SEBS a jádrová vrstva obsahuje první složku tvořenou polyolefinem, druhou složku zvolenou ze souboru zahrnujícího polyethylen s ultranízkou hustotou a polybutenové kopolymery a třetí složku, kterou je kompatibilizující činidlo.

37. Několikavrstvá struktura podle nároku 36, vy značující se tím, že jako polyolefin v první složce jádrové vrstvy obsahuje polypropylen.

38. Několikavrstvá struktura podle nároku 37, vy značující se tím, že jako druhou složku jádrové vrstvy obsahuje polyethylen s ultranízkou hustotou.

39. Několikavrstvá struktura podle nároku 38, vy značující se tím, že jako kompatibilizující činidlo ve třetí složce jádrové vrstvy obsahuje blokový kopolymer styrenethylen-butenstyren.

40. Několikavrstvá struktura podle nároku 39, vy značující se tím, že jádrová vrstva obsahuje dále složku odpadového materiálu.

41. Několikavrstvá struktura obsahující na sobě uložené vrstvy ,vyznačující se tím, že obsahuje vnější povrchovou vrstvu složenou z polypropylenového kopolymeru a blokového kopolymeru styrenethylenbutenstyren v množství 0 až 20 % hmotnostních, vztaženo na vnější povrchovou vrstvu; vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, která obsahuje první složku tvořenou polymerem na propylenové bázi, v množství v rozmezí od 30 do 60 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vůči vysokofrekvenčním kmitům, druhou složku tvořenou polyolefinem na nepropylenové bázi, v množství v rozmezí od 25 do 50 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, třetí složku, tvořenou polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům, v množství v rozmezí od 3 do 40 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, čtvrtou složku tvořenou polymerním kompatibilizujícím činidlem, v množství v rozmezí od 5 do 40 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům; první jádrovou vrstvu umístěnou mezi vnější povrchovou vrstvou a vrstvou susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům; a vrstvu odpadového materiálu připojenou k této jádrové vrstvě.

42. Několikavrstvá struktura podle nároku 41, vy značující se tím, že jedna strana vnější povrchové vrstvy je připojena k jádrové vrstvě, vrstva odpadového materiálu je připojena k jádrové vrstvě z opačné strany než vnější povrchová vrstva a vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je připojena k vrstvě odpadového materiálu z opačné strany než jádrová vrstva.

43. Několikavrstvá struktura podle nároku 41, vy značující se tím, že jedna strana vnější povrchové vrstvy je připojena k vrstvě odpadového materiálu jádrová vrstva je připojena k vrstvě odpadového materiálu z opačné strany než vnější povrchová vrstva a vrstva suscepti bilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je připojena k jádrové vrstvě z opačné strany než vrstva odpadového materiálu.

44. Několikavrstvá struktura podle nároku 43, vy značující se tím, že zahrnuje druhou jádrovou vrstvu vloženou mezi jádrovou vrstvu a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

45. Několikavrstvá struktura podle nároku 41, vy značující se tím,že druhá složka vrstvy suscepbitilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je zvolena ze souboru zahrnujícího polyethylen s ultranízkou hustotou a poly-1- buten, polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům je polyamid na bázi dimerní mastné kyseliny, čtvrtou složkou vrstvy susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je blokový kopolymer SEBS a jádrová vrstva obsahuje první složku tvořenou polyolefinem, druhou složku zvolenou ze souboru zahrnujícího polyethylen s ultranízkou hustotou a polybutenové kopolymery a třetí složku, kterou je kompatibilizující činidlo.

46. Několikavrstvá struktura obsahující, vyznačující se tím, že obsahuje vnější povrchovou vrstvu složenou z polypropylenového kopolymerů a blokového kopolymerů styrenethylen-butenstyren v množství 0 až 20 % hmotnostních, vztaženo na vnější povrchovou vrstvu; vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, která obsahuje první složku tvořenou polymerem na propylenové bázi, v množství v rozmezí od 30 do 60 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, druhou složku tvořenou polyolefinem na nepropylenové bázi, v množství v rozmezí od 25 do 50 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, třetí složku, tvořenou polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům, v množství v rozmezí od 3 do 40 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům a čtvrtou složku tvořenou polymerním kompatibilizujícím činidlem, v množství v rozmezí od 5 do 40 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům; první jádrovou vrstvu umístěnou mezi vnější povrchovou vrstvou a vrstvou susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům; a bariérovou vrstvu připojenou k této jádrové vrstvě.

47. Několikavrstvá struktura podle nároku 46, vy značující se tím, že jedna strana vnější povrchové vrstvy je připojena k bariérové vrstvě, jádrová vrstva je připojena k bariérové vrstvě z opačné strany než vnější povrchová vrstva a vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je připojena k jádrové vrstvě vrstvě z opačné strany než bariérová vrstva.

48. Několikavrstvá struktura podle nároku 46, vy značující se tím, že jedna strana vnější povrchové vrstvy je připojena k jádrové vrstvě, bariérová vrstva je připojena k jádrové vrstvě z opačné strany než vnější povrchová vrstva a vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je připojena k bariérové vrstvě z opačné strany než jádrová vrstva.

49. Několikavrstvá struktura podle nároku 47, vyznačující se tím, že zahrnuje druhou jádrovou vrstvu vloženou mezi jádrovou vrstvu a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

50. Několikavrstvá struktura podle nároku 46, vyznačující se tím, že druhá složka vrstvy suscepbitilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je zvolena ze souboru zahrnujícího polyethylen s ultranízkou hustotou a poly-l-buten, polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům je polyamid na bázi dimerní mastné kyseliny, čtvrtou složkou vrstvy susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je blokový kopolymer SEBS a bariérová vrstva je zvolena ze souboru zahrnujícího kopolymery ethylenu s vinalalkoholem a vysoce sklovité polyamidy.

51. Několikavrstvá struktura podle nároku 46, vyznačující se tím, že obsahující dále dvě upevňovací vrstvy z každé strany bariérové vrstvy.

52. Několikavrstvá struktura podle nároku 51, vyznačující se tím, že upevňovací vrstvy jsou zhotoveny z modifikovaného kopolymeru ethylenu a propylenu.

53. Několikavrstvá struktura, vyznačuj ící se t í m , že obsahuje vnější povrchovou vrstvu složenou z polypropylenového kopolymeru a blokového kopolymeru styrenethylen-butenstyren v množství 0 až 20 % hmotnostních, vztaženo na vnější povrchovou vrstvu; jádrovou vrstvu, jejíž jedna strana přiléhá k vnější povrchové vrstvě; a vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům přiléhající k jádrové vrstvě z opačné strany, než vnější povrchová vrstva, přičemž tato vrstva susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům se skládá z ohebného polypropylenu s vysokou teplotou tání v množství v rozmezí od 30 do 60 % hmotnost41 nich, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům, polymeru susceptibilního vůči vysokofrekvenčním kmitům, v množství v rozmezí od 5 do 20 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům a polymerního kompatibilizujícího činidla, v množství v rozmezí od 5 do 20 % hmotnostních, vztaženo na vrstvu susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům.

54. Několikavrstvá struktura podle nároku 53, vyznačující se tím, že polymerem susceptibilním vůči vysokofrekvenčním kmitům ve vrstvě susceptibilní vůči vysokofrekvenčním kmitům je polyamid na bázi dimerních mastných kyselin a polymerním kompatibilizujícím činidlem je blokový kopolymer styrenethylen-butenstyren.

55. Několikavrstvá struktura podle nároku 54, vyznačující se tím, že jádro obsahuje první složku, kterou je polyolefin, druhou složku zvolenou ze souboru zahrnujícího polyethylen s ultranízkou hustotou a polybutenové kopolymery a třetí složku, kterou je kompatibilizu jící činidlo.

PVH+6- 9S