CS247054B2 - Method and apparatus of heat fibre matting treatment - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu tepelného zpracování vlákenné rohože, obsahující teplem tvrditelné pojivo pro vlákna, při kterém se vlákenná rohož vede pásmem pro tepelné zpracování, kde se ' zahřívá na teplotu tvrdnutí pojivá; vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Při výrobě vlákenných izolujících rohoží, zejména rohoží .sestávajících ze skla nebO' podobných nerostných vláken, je obvyklé, že se na počátku vytvoří rohož uložením vláken na perforovaném pohybujícím se dopravníku, obvykle za pomoci sacích skříní umístěných pod větví dopravníku, na kterou jsou vlákna ukládána. Je také obvyklé umístit na vlákna pojivo pro vlákna buď před vytvořením, nebo při vytváření rohože na dopravníku, přičemž takové pojivo má přilnavé vlastnosti a obvykle obsahuje materiál teplem zpevnitelný nebo vytvrditelný, jako je například teplem tvrditelná pryskyřice druhu fenolformaldehydové pryskyřice, se nastříká na vlákna v roztoku nebo suspenzi v těkavé kapalině, například vodě.

Vrstva nebo pokrývka poměrně volných vláken na sběrném dopravníku se obvykle dodává do tak zvané sušicí pece, kterou se rohož vede za pomoci přídavných perforovaných dopravníků, které často sestávají z dvojice nekončitých dopravníků, · jejichž přilehlé větve jsou k sobě přivráceny v odstupu a slouží pro určení tloušťky vytvářené rohože. Taková rohož může být více nebo méně hustá, což závisí na rozsahu stlačení, prováděného dvojicí dopravníků v sušicí peci pro rohože.

Při postupu rohože · pecí se rohož podrobuje tepelnému zpracování, aby se vyvolalo vytvrzení pojivá pro vlákna a tím, · aby se provedla stabilizace rohože na žádané tloušťce.

Za účelem dosažení vytvrzení pojivá se používá nejrůznějších technik; avšak velmi často tato technika zahrnuje vedení zahřátého vzduchu skrze rohož, za kterýmžto účelem jsou cirkulační skříně nebo rozváděči ústrojí uspořádána ve dvojicích na protilehlých stranách postupu rohože sušicí pecí, přičemž takové pece velmi často obsahují několik takových dvojic cirkulačních skříní, ve kterých postupně od dvojice ke dvojici jsou vytvořeny odlišné teplotní podmínky, aby byla regulována sušicí teplota, kterou se působí na různých pásmech ve dráze rohože sušicí pecí.

Hlavním účelem vynálezu je dosáhnout nejen zahřívání pro vyvolání ztvrdnutí pojivá primární zahřívací soustavou dosud uvažovaným obecným postupem, avšak vynález kromě toho navrhuje použití druhé nezávislé zahřívací soustavy.

Podle vynálezu se v nejméně jedné lokalizované oblasti pásma tepelného zpracování, probíhající napříč rohože, skrze rohož vede zahřátý plyn o teplotě a tlaku, vyvolávajících zahřátí jádra rohože v lokalizované oblasti na teplotu vyšší, než je teplota v jádru rohože v přilehlé oblasti ' pásma pro tepelné zpracování, než rohož projde lokalizovanou oblastí.

Podle výhodného provedení vynálezu je v přilehlé oblasti tlak zahřívacího plynu nižší než je. tlak plynu v lokalizované oblasti. ;

Účelně je teplota ' zahřívacího, plynu v lokalizované oblasti v rozmezí _fod . 1 .500 °C do 350 °C, a teplota zahřívacího plynu vedeného. v přilehlé oblasti; je od ·150' °G?do 300 stupňů Celsia. ’^! ...,· ”

Dále je výhodné, když tlak · 'zahřívacího plynu v přilehlé oblasti je od· ' · -45,032 do

314,2 Nm-².

Jestliže se skrze rohož vede od jedné strany k protější straně zahřátý plyn, pak se podle dalšího provedení vynálezu · skrze nejméně jednu lokalizovanou oblast pásma tepelného zpracování vede druhý zahřátý plyn při tlaku vyšším, než · je tlak prvního plynu. .

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu vychází z konstrukce, která obsahuje dopravní mechanismus pro vedení vlákenné rohože po dráze pro tepelné zpracování, dále dvojici cirkulačních skříní pro plyn, upravených na opačných stranách rohože v uvedené dráze a vymezujících pásmo pro tepelné · zpracování a potrubí pro přívod · a odvádění plynu, jež jsou spojena s cirkulačními skříněmi a vyvolávají průchod zahřátého· plynu skrze vlákennou rohož ve zpracovávacím pásmu.

Podle vynález je uvnitř dvojic A, B, C, D, E, F nízkotlakých cirkulačních skříní pro vymezení nejméně jedné lokalizované oblasti pro tepelné zpracování umístěna dvojice vysokotlakých rozváděčích soustav pro plyn, s nimiž jsou sdružena ústrojí pro · cirkulaci zahřívacího plynu .a dopravní mechanismus sestává z dvojice perforovaných nekončitých dopravníků, jejichž od sebe oddálené větve jsou přivráceny k vlákenné rohoži pro záběr s rohoží a její vedení po dráze pro tepelné zpracování, přičemž nízkotlaké cirkulační skříně pro plyn jsou umístěny na vnějších stranách dopravníkových větví a opatřeny otvory, obrácenými k těmto větvím, pro cirkulaci zahřátého plynu perforovanými dopravníky a vlákennou rohoží mezi uvedenými větvemi.

Podle jednoho provedení vynálezu je lokalizovaná oblast menší než pásmo pro tepelné zpracování a je umístěna v dráze postupu rohože pásmem pro tepelné zpracování směrem k výstupu alespoň za prostředním úsekem tohoto pásma.

Podle jiného provedení vynálezu sestávají vysokotlaké rozváděči soustavy každá z dvojice přiváděčích cirkulačních rozváděčů a z dvojice odčerpávacích cirkulačních rozváděčů.

Podle dalšího provedení vynálezu jsou vysokotlaké rozváděči . soustavy částečně ohraničeny přepážkou, ležící těsně u větve perforovaného dopravníku, a že přepážka je vůči příslušné dopravníkové větvi přestavitelná.

Výhodně je přepážka umístěna nad dopravníkovou větví, je od ní prestavitelná směrem vzhůru a pohybovatelná к dopravníkové větvi vlivem tíhy, a jsou upraveny zarážky pro omezení sestupného pohybu přepážky směrem к dopravníkové větvi.

Pod dopravníkovou větví je účelně umístěna přepážka, prestavitelná od dopravníkové větve směrem dolů a tlačená vzhůru pružinou.

Podle zvláštního provedení vynálezu jsou upraveny alespoň dvě dvojice cirkulačních rozváděčů pro vymezení nejméně dvou lokalizovaných oblastí pro tepelné zpracování ležících uvnitř pásma pro tepelné zpracování a menších než toto pásmo, přičemž dvojice cirkulačních rozváděčů jsou od sebe oddáleny směrem ke vstupu, popřípadě výstupu přívodní dráhy vlákenné rohože.

Podle výhodného provedení jsou vysokotlaké přívodní cirkulační rozváděče umístěny v nízkotlaké cirkulační skříni po jedné straně přívodní dráhy vlákenné rohože, a odčerpávací cirkulační rozváděče jsou umístěny v nízkotlaké cirkulační skříni na druhé straně dráhy postupu vlákenné rohože.

S výhodou je přiváděči rozváděči soustava umístěna v přiváděči nízkotlaké cirkulační skříni, se kterou je ve spojení spoj pro přívod nízkotlakého plynu, přičemž vypouštěcí rozváděč je umístěn ve vypouštěcí cirkulační skříni po druhé straně této dráhy.

Podle ještě dalšího provedení vvnálezu je několik dvojic nízkotlakých cirkulačních skříní upraveno na protilehlých stranách dráhy postupu rohože a že je upraveno několik dvojic cirkulačních rozváděčů, přičemž alespoň jedna dvojice rozváděčů je umístěna v jedné dvojici nízkotlakých cirkulačních skříní a alespoň jedna dvojice rozváděčů je umístěna v jiné dvojici cirkulačních skříní.

Prestavitelná přepážka má účelně ve směru rovnovážném s dráhou postupu rohože rozměr alespoň tak velký, jako je rozměr dvou přilehlých průchodů skrze dopravník.

Jádrem rohože jsou umístěny její vnitřní vrstvy na rozdíl od povrchových vrstev.

Použití jak vysokotlakých, tak i nízkotlakých cirkulačních soustav pro vzduch podle vynálezu je zvlášť účinné z různých hledisek včetně skutečnosti, že pro dané pojivo lze vytvrzovacího účinku dosáhnout v menším počtu zpracovávacích pásem a s podstatně kratší celkovou délkou sušicí pece. To je způsobeno okolností, že vysokotlaké soustavy jsou zvlášť účinné pro uvedení vnitřních částí rohože na vytvrzovací teplotu v krátké době. Je také výhodné, že vysokotlaké soustavy rychle uvedou teplotu pojivá na úroveň, kde nastane exotermická reakce i v jádru rohože; a tato teplota bude pak daleko snadněji udržována i za lokalizovanými oblastmi vysokoteplotních rozváděčů.

Vynález bude nyní blíže popsán na příkladech provedení v souvislosti s výkresy.

Obr. Ia a obr. Ib dohromady znázorňují podélný pohled v řezu na pec pro sušení rohože podle vynálezu, přičemž je uspořádán sled šesti dvojic skříní pro cirkulaci horkého vzduchu, které tvoří primární soustavu pro tepelné zpracování nebo vytvrzování, a dále sekundární soustava sestává ze dvou dvojic lokalizovaných vysokotlakých rozváděčích ústrojí, z nichž vždy jedna dvojice je umístěna v každé ze dvou posledních primárních nebo nízkotlakých cirkulačních skříní.

Obr. 1c je dílčí pohled podobný jako odpovídající úsek na obr. Ib, avšak znázorňuje alternativu, u které dvě dvojice vysokotlakých nebo sekundárních cirkulačních skříní jsou uzavřeny v jedné ze dvojic nízkotlakých cirkulačních skříní.

Obr. 2 znázorňuje v pohledu příčný řez ve zvětšeném měřítku, pro jednu ze dvojic primárních skříní na cirkulaci horkého vzduchu, přičemž tento řez je vyznačen čarou, 2-—2 nanesenou na obr. Ia.

Obr. 3 je částečný podélný pohled v řezu v měřítku podle obr. 2 a znázorňuje jednu ze dvojic primárních nebo nízkotlakých cirkulačních skříní, ve kterých je uložena dvojice sekundárních nebo vysokotlakých rozváděčích ústrojí.

Obr. 4 je ve stejném měřítku pohled jako na obr. 2 a 3, avšak znázorňuje příčný řez dvojicí sekundárních nebo vysokotlakých cirkulačních skříní, přičemž tento řez je proveden podle čáry 4—4, na obr. Ib.

Obr. 5 je v menším měřítku než na obr. 4 dílčí pohled znázorňující jiné provedení vysokotlakého cirkulačního systému pro vzduch.

Na výkresech je vztahovou značkou 6 vyznačena sušicí pec pro rohože, ve které je uspořádáno dopravníkové zařízení, jakož i systémy pro cirkulaci horkého vzduchu.

Jak je znázorněno na obr. Ia a lb, jsou v dolní části pece umístěny otáčivě válce 7, 7 pro uložení dolního nekončitého dopravníku, přičemž jeho horní a dolní větve jsou na obr. Ia a lb vyznačeny pouze čerchovanými čarami, avšak jsou na obr. 2, 3 a 4 znázorněny podrobněji a označeny vztahovými značkami 8a a 8b. Jak je patrno na obr. Ia a lb, jsou otáčivé válce 9, upraveny také pro horní dopravník, který je na obr. Ia a lb vyznačen pouze čerchovanými čarami; na obr. 2, 3 a 4 jsou jeho dolní a horní větve znázorněny podrobněji a jsou označeny vztahovými značkami 10a a 10b. Každý z dopravníků sestává z velkého počtu článků, které jsou navzájem otáčivě propojeny a nesou válečky 12 pojíždějící po kolejnicích 13. Články nesou příčná žebra 11. Doprav niky tohoto typu jsou poháněny úložnými válečky.

Válce 9 a také kolejnice 13 pro horní dopravník jsou uloženy na rámové konstrukci 14 provedené z podélných a příčných členů tak spojených, že umožňují nastavitelné uložení horního dopravníku vůči dolnímu dopravníku. Toto nastavování může být prováděno šroubovými zdviháky 15 způsobem dobře známým, který není částí tohoto vynálezu.

V důsledku seřiditelnosti horního dopravníku, může být mezera mezi dopravníkovými větvemi 8a a 10a, což jsou větve přivrácené k vlákenné rohoži, měněna za účelem dosažení žádané hustoty nebo tloušťky hotoveného . výrobku.

Na horním nebo vstupním konci sušicí pece ’ 6 je umístěn dopravník 16, který podle znázornění je perforovaným dopravníkem, jak se ho obvykle užívá pro shromažďování vláken za účelem vytvoření rohože nebo pokrývky. Pro podporování shromažďování vláken a pro jejich udržování v dané poloze na dopravníku lze užít sacích skříní, například skříně 17.

Se sacími skříněmi jsou spojeny sací ventilátory 17a. Vlákenná pokrývka nesená tímto dopravníkem 16 je dodávána do kalibrovacích válců Rl, R2, které jsou s výhodou nastavitelné, aby byla regulována tloušťka rohože zaváděné do sušicí pece 6. Po dodání částečně tvarované rohože z kalibrovacích válců Rl, R2 vstupuje rohož mezi dopravníkové větve v sušicí peci 6.

Uvnitř sušicí pece 6 jsou ve dvojicích upraveny nízkotlaké cirkulační skříně pro vzduch. U provedení znázorněného na obr. Ia a lb je znázorněno šest takových dvojic nízkotlakých cirkulačních skříní, přičemž pásma nebo oblasti těchto dvojic jsou povšechně naznačeny písmeny A, B, C, D, E a F.

Tyto dvojice cirkulačních skříní zahrnují každá dvojici obecně obdélníkových skříní a 19, které jsou uzavřeny na všech stranách s výjimkou té strany, která je obrácena směrem k dopravníkovým větvím 8a nebo 10a. Každá cirkulační skříň 18 je umístěna na pevné konstrukci pod horní dopravníkovou větví 8a dolního dopravníku; a každá cirkulační skříň 19 je uložena na svisle nastavitelné rámové konstrukci 14 pro horní dopravník, takže se horní cirkulační skříně pohybují s horním dopravníkem, když se nastavuje jeho poloha.

Každá cirkulační skříň 18, 19 je také opatřena otvorem 20 spojeným s vedením buď pro přívod, nebo odvádění zpracovávacích plynů. Přívodní nebo vstupní a výstupní nebo vypouštěcí otvory 20 jsou označeny symboly plus a mínus, tj.: „+“ nebo . .—‘ ‘ . Třeba poznamenat, že u první dvojice A cirkulačních skříní je přívodní otvor 20 ( + ] umístěn v dolní cirkulační skříni 18 směrem ke vstupnímu konci této skříně vzhledem ke směru postupu výrobku sušicí pecí 6; vypouštěcí otvor 20 ( — ) je umístěn v horní cirkulační skříni 19 této dvojice A blíže k výstupnímu konci.

Stejný celkový obrazec se opakuje u cirkulačních skříní druhé dvojice B. Ve třetí dvojici C cirkulačních skříní je vstupní otvor 20 ( + ) v horní cirkulační skříni 19 na vstupním konci a vypouštěcí otvor 20 ( — ) je v dolní cirkulační skříni 18 dvojice C směrem k výstupnímu konci.

V pásmu D čtvrté dvojice D cirkulačních skříní je obrazec vstupních a výstupních otvorů 20 stejný jako pro dvojice A a B. Ve dvojici E cirkulačních skříní se uspořádání vstupních a výstupních otvorů 20 shoduje s uspořádáním zmíněným shora ve spojení s dvojicí C; a ve dvojici F se uspořádání shoduje s uspořádáním pro dvojici D cirkulačních skříní.

Je zřejmé, že tyto vztahy mohou být pozměňovány, aby se měnil způsob, jakým je prováděno vytvrzování; lze užít odlišných podmínek proudění ve spojení s výrobky různých tlouštěk, typů nebo/a hustot, jak je to známo v příslušném oboru. Kromě toho lze použít většího nebo menšího počtu cirkulačních skříní a zpracovávacích pásem podle povahy vyráběného výrobku. Je-li žádáno, může být kromě toho průtok určitými cirkulačními skříněmi vůbec uzavřen.

Než bude podrobně rozebrána konstrukce a činnost vysokotlaké cirkulační soustavy pro vzduch podle vynálezu, je třeba upozornit na skutečnost, že celkově uzavřená sušicí pec 6 je opatřena vypouštěcí soustavou pro plyny, zahrnující vedení 21 a exhaustor 22, který dodává plyny odstraněné z vnitřku sušicí pece 6 do · vhodného srážecí přístroje 23 a skrze tento přístroj pro oddělení suspendovaných pevných látek. Stěny sušicí pece 6 tvoří ve skutečnosti příklop obklopující vnitřní složky sušicí pece 6, které zahrnují cirkulační skříně a rozváděči ústrojí pro horký vzduch; unikající plyny se odvádějí z uzavřené sušicí pece 6 právě popsanou odčerpávací soustavou.

Obr. 2 znázorňuje ve větším měřítku příčný řez nízkotlakými cirkulačními skříněmi dvojice C. Zde je patrno, že plynové přívodní potrubí 24 je spojeno s horní přiváděči nízkotlakou · cirkulační skříní 19, a že vypouštěcí vedení · 25 je spojeno s dolní vypouštěcí nízkotlakou cirkulační skříní 18. Lopatky 19a slouží pro· rozvádění přicházejícího plynu po celé šířce dopravníku a tak po celé šířce zpracovávané rohože.

Plyny vypouštěné vypouštěcím · vedením 25 se dodávají do zahřívacího ústrojí 26, se kterým je sdružen hořák 27, a tyto plyny jsou protahovány hořákem 27 pomocí ventilátoru 28 a jím dodávány do plynového přívodního potrubí 24. Tato poustává pro zahřívání plynu a jeho uvádění do oběhu může být použita pro více než jednu dvojici nízkotlakých cirkulačních skříní nebo v případě potřeby lze použít oddělených cirkulačních soustav.

Pro umožnění svislého pohybu horního dopravníku a částí na něm uložených, prochází plynové přívodní potrubí 24 nadměrně velkým otvorem 29 ve stěně sušicí pece 6 a lze použít ohebného uzavíracího vlnovce 30, který v podstatě utěsní spoj mezi plynovým přívodním potrubím 24 a stěnou sušicí pece 8. Kromě toho je plynové přívodní potrubí 24 opatřeno nasunutým spojem 24a, aby bylo umožněno svislé seřizování.

Při popisu vysokotlaké cirkulační soustavy pro plyn je třeba nejdříve upozornit na určité rysy konstrukce dopravníků. Jak shora uvedeno, jsou tyto dopravníky sestaveny z článků 11, které jsou vůči sobě otočně uloženy v nekonečné smyčce, přičemž jedna taková smyčka je upravena pro každý dopravník. Jednotlivé články 11 (viz například obr. 2 a 3) probíhají napříč šířky dopravníku a mají válečky 12, jak shora uvedeno, přičemž každý článek 11 má základní desku 31, která je opatřena otvory ve vzájemných odstupech napříč šířky dopravníku (jak je jasně patrno na obr. 2), a kromě toho je opatřena vyčnívajícími žebry nebo přírubami 32, tvořícími příčné průchody probíhající články 11 za účelem průtoku plynů od nízkotlakých přiváděčích cirkulačních skříní nebo vysokotlakých přiváděčích rozváděčích soustav, skrze rohož nesenou dopravníky a pak skrze otvory a průchody ve článcích 11 druhého dopravníku a do vypouštěcích skříní nebo rozváděčích ústrojí.

Jak je znázorněno u provedení podle obr. la a lb, je vysokotlaká rozváděči soustava HP1 sdružena s dvojicí E nízkotlakých cirkulačních skříní, přičemž tato vysokotlaká. rozváděči soustava HP1 a dvojice E nízkotlakých cirkulačních skříní Je znázorněna ve zvětšeném podélném řezu na obr. 3 a ve zvětšeném příčném řezu na obr. 4.

Z obr. lb a 3 je patrno, že vysokotlaká rozváděči soustava Je podstatně menší než nízkotlaké skříně, a dále, že vysokotlaká rozváděči soustava HP1 leží uvnitř nízkotlakých cirkulačních skříní. Vysokotlaký přiváděči rozváděč je označen vztahovou značkou 33; a ve srovnání s obr. 3 a 4 ie zřeimé. že tento rozváděč probíhá napříč šířky dopravníku nad dopravníkovou větví 18a a napříč šířky zpracovávané rohože, avšak je poměrně krátký ve směru dráhy postupu rohože směrem k výstupu i přívodu.

S vysokotlakým přiváděcím rozváděčem je spojeno přívodní potrubí 34, které prochází nadměrně velkým otvorem 35 ve stěně sušicí pece 6, kterýžto otvor 35 je uzavřen ohebným těsnicím vlnovcem 36. Přívodní potrubí 34 má násuvný spoj 34a pro umožnění svislého pohybu. Uvnitř vysokotlakého přlváděcího rozváděče jsou upraveny lopatky 37 pro zajištění rozvedení vysokotlakých plynů po šířce dopravníku. Vyso

42, do vykotlaký odčerpsvaci rozváděč 38 je umístěn pod větví 8a dolního dopravníku a je spojen s potrubím 39 za účelem odvedení vysokotlakých plynů, když přešly skrze zpracovávanou rohož. Potrubí 39 dodává odvedené plyny do ohřívače 40 s hořákem 41, ze kterého· se plyny odvádějí ventilátorem který tyto plyny uvádí nazpět do oběhu přívodního potrubí 34.

Jako v nízkotlaké soustavě může být sokotlaké potrubí a vysokotlaká cirkulační soustava včetně ohřívače 40 a ventilátoru 42 také užito pro více než jeden vysokotlaký systém; je-li žádáno, lze užít oddělených ohřívacích ústrojí a ventilátorů pro různé vysokotlaké soustavy.

I když rozváděči lopatky 37 Jsou upraveny v přiváděcím rozváděči 33, není jich tam nutně zapotřebí a mohou být s výhodou vypuštěny z odčerpávacího rozváděče 38.

Obr. 5 znázorňuje schematicky jiné provedení ohřívacího ústrojí, kterého lze použít pro zahřívání vysokotlakých plynů v cirkulační soustavě. U tohoto provedení je ústrojí 43 pro přenos tepla zavedeno do odčerpávacího rozváděče 39 před průchodem plynů ventilátorem nebo dmýchadlem 42.

Obr. 5 také naznačuje jiné uspořádání vysokotlakých přiváděčích a odčerpávacích cirkulačních rozváděčů 33 a 38; u tohoto uspořádání je podle znázornění přiváděči rczváděč 33 umístěn pod zpracovávanou rohoží a cdčerpávací rozváděč 35 je umístěn nad rohoží.

V důsledku použití poměrně vysokotlakých plynů ve vysokotlaké soustavě je důležité minimalizovat unikání plynů, což vyžaduje úpravu zvláštního těsnicího ústrojí, jehož příklad je částečně znázorněn na obr.

3.

Zde je patrno, že po každé straně horního nebo přiváděcího rozváděče 33 je upravena nosná konstrukce 44, která slouží pro uložení dvojice přepážek 45, z nichž každá ie umístěna po jedné straně Každá z těchto přepážek 45 je otáčivě uložena jak je naznačeno v čepu 46, takže přepážky 45 mohou být vykyvovány nebo posouvány směrem vzhůru od horního povrchu dopravníkové větve 10a. V místě protilehlém k čepu 48 je přepážka 45 opatřena přírubou, spolupůsobící se zarážkou 47, která slouží pro omezení sestupného pohybu přepážky 45 a tak zabraňuje jejímu styku s horním, povrchem dopravníkové větve 10a. Každá z těchto přepážek 45 má žlabovitý tvar a probíhá po celé šířce dopravníku; tyto přepážky 45 mají mít plochý spodní povrch a být uloženy v těsné blízkosti k hornímu povrchu dopravníkové větve 10a, čímž se dostane těsnicí účinek zabraňující jakémukoliv většímu bočnímu proudění nebo unikání vysokotlakého plynu použitého ve vysokotlaké rozváděči soustavě. U typického uspořádání bude v normální pracovní poloze každé přepážky 45 mít tato přepážka 45 rozváděče 33.

247D54 ll odstup od horního povrchu dopravníkové větve 10a o vzdálenost řádově několik málo milimetrů, například od 3 do 5 mm.

Tyto přestavitelné těsnicí přepážky ' 45 jsou upraveny tak, že normálně mohou být umístěny daleko blíže k dopravníku, než by bylo· možné, kdyby měly pevnou polohu. Posunutí směrem od dopravníku snadno nastane v případě, že se na dopravníku nahromadí nepravidelné usazeniny pryskyřice nebo vláken, k čemuž čas od času dochází při práci takových zařízení. Jelikož přepážky 45 jsou samočinně přestavitelné, dostaví-li se vyvýšenina nebo usazenina, ne dojde k žádnému poškození zařízení, i když přepážky 45 jsou pro. normální činnost umístěny velmi blízko k povrchu dopravníku.

Přepážky 45 umístěné nad dopravníkem působí samočinně vlivem tíhy za účelem návratu do polohy v těsné blízkosti dopravníku, když byly odsunuty jakoukoliv usazeninou pryskyřice nebo vlákenného materiálu. Šířka plochého spodního povrchu každé ze žlabovitých přepážek 45 je s výhodou alespoň tak velká, jako kterékoliv dva přilehlé průchody skrze žebra 11 dopravníku, takže se dosáhne žádaného těsnicího působení bez ohledu na relativní polohu žeber dopravníku vůči přepážce 45 ve dráze pohybu dopravníku.

Podobné přestavitelné přepážky 48 jsou sdruženy s větší 8a dolního dopravníku, přičemž tyto přepážky 48 jsou uspořádány pro přestavení směrem dolů od dolního povrchu dopravníkové větve 8a a jsou tlačeny vzhůru pružinami 49. Podobné čepy a omezující zarážky jako pro horní přepážky 45 jsou upraveny i pro dolní přepážky 48, avšak dolní přepážky 48 jsou směrem dolů posouvatelné pod vlivem přepážek vyskytnuvších se, když dopravníková větev Sb míjí vysokotlakou soustavou, přičemž místo dýhy se užívá pružin 49 pro navrácení přepážek 48 do jejich normální pracovní polohy.

Každá z přepážek 45, 45 a 48, 48 je opatřena šikmou plochou 50 na té straně přepážky, jež je obrácena ke vstupu, aby bylo usnadněno. přestavování pod vlivem cizích těles nesených dopravníky.

Z obr. lb, 3 a 4 je zřejmé, že ve vysokotlaké rozváděči soustavě HP1 je přiváděči rozváděč 33 umístěn nad dopravníkem a v nízkotlaké cirkulační skříni, se kterou je ve spojení spoj pro přívod nízkotlakého plynu, přičemž odčerpávací rozváděč této vysokotlaké soustavy je umístěn ve vypouštěcí skříni nízkotlaké soustavy.

Z obr. lb je také patrno, že v nízkotlakém pásmu F je vysokotlaká rozváděči soustava HP2 převrácena oproti uspořádání znázorněnému v pásmu E. Na obr. lb je tedy vysokotlaký přiváděči rozváděč 33 umístěn pod rohoží v nízkotlaké přiváděči cirkulační skříni a vysokotlaký odčerpávací rozváděč 38 je umístěn nad rohoží v nízkotlaké vypouštěcí skříni.

U jinak provedeného uspořádání podle obr. 1c jsou dvě vysokotlaké cirkulační soustavy znázorněny uložené uvnitř jediné dvojice nízkotlakých cirkulačních skříní. Vysokotlaké přiváděči rozváděče 33a a 33b jsou umístěny vedle sebe a mezi nimi .je prestavitelná těsnicí přepážka na způsob přepážek shora popsaných ve spojení s obr. 3; spolupracující vysokotlaké odčerpávací rozváděče 38a a · 38b jsou umístěny uvnitř nízkotlaké vypouštěcí skříně pod rohoží, přičemž mezi dvěma vysokotlakými odčerpávacími rozváděči typu popsaného shora ve spojení s obr. 3 leží přestavitelná přepážka.

Vnější přestavitelné přepážky jsou také sdruženy s rozváděcími soustavami podle obr. lc způsobem, který bude vysvětlen.

l když vysokotlaké ‘ cirkulační soustavy pro vzduch podle vynálezu jsou použitelné ve spojení se kterýmkoliv zpracovávacím pásmem dvojic A až F, nízkotlakých cirkulačních skříní je zvlášť výhodné užít takových vysokotlakých cirkulačních soustav ve spojení s nízkotlakými cirkulačními skříněmi směrem k výstupu přibližně za prostřední oblastí dráhy postupu rohože a s výhodou nejméně dvě třetiny délky dráhy od vstupního konce sušicí pece 6. V souhlasu s výhodným provedením znázorněným na obr. la a. 1b jsou vyznačeny dvě vysokotlaké rozváděči soustavy HP1 a HP2, které jsou umístěny v nízkotlakých pásmech dvojic E a F nízkotlakých cirkulačních skříní, kterážto pásma jsou poslední dvě pásma v provedení podle obr. la a lb.

Když jsou dvě vysokotlaké soustavy začleněny do jediné dvojice nízkotlakých cirkulačních skříní, je výhodné uspořádat oba vysokotlaké přiváděči rozváděče na stejné straně rohože a s výhodou uvnitř nízkotlaké přiváděči skříně, jelikož to bude minimalizovat problémy unikání, se kterými je spojena ztráta tepla.

Nyní budou vysvětleny podmínky činnosti zařízení podle vynálezu.

Je zřejmé, že pracovní podmínky se budou měnit s velkým počtem činitelů, v to zahrnujíc tloušťku a hustotu vytvářené rohože, složení a vlastnosti použitého pojivá a také množství užitého pojivá. Avšak níže jsou uvedeny některé obecné směrnice se zřetelem na pracovní podmínky.

Především se předpokládá, že nízkotlaká cirkulace vytvořená nízkotlakými cirkulačními skříněmi 18 a 19 v pásmech A až F, má zahrnovat některá pásma, ve kterých plyny procházejí vzhůru rohoží, a některá pásma, ve kterých plyny procházejí dolů skrze rohož. Také se předpokládá, že plyny uváděné do oběhu cirkulačními skříněmi 18 a 19 v různých pásmech mohou být na různých teplotách v závislosti na vlastnostech rohože a použitého pojivá, jak je již známo při práci sušicích pecí na rohože, jež mají věší počet zpracovávacích pásem. Vhodné teplotní rozmezí pro plyn dodávaný do cirkulačních skříní 18 a 19 je od asi 150 do asi 300 °C, když se užije obvyklých typů pojiv pro vlákna, jako jsou fenolformaldehydová pojivá.

Vytvořené tlakové podmínky mohou také kolísal a tyto tlakové podmínky mohou být měřeny různými způsoby. Tlak v přiváděči skříni a tlak ve vypouštěcí skříni se budou ovšem měnit v důsledku poklesu tlaku vzniká jícího v důsledku průchodu plynu rohoží. Za typických pracovních podmínek muže být tlak v přívodní skříni nízkotlaké soustavy řádově pd 45,032 až do 314.192 Nm“².

Vzhledem к vysokotlakým cirkulačním soustavám se předpokládá, že tam, kde se užívá více než jedné soustavy, například v konfiguraci znázorněné na obr. lb, kde jedna vysokotlaká soustava HP1 je umístěna v nízkotlakém pásmu E a jiná vysokotlaká soustava HP2 je umístěna v nízkotlakém pásmu F, se předpokládá, že jedna z těchto vysokotlakých soustav má být upravena pro propouštění zpracovávacího plyne rohoží v jednom směru a druhá vysokotlaká soustava má být upravena pro propouštění plynu rohoží v opačném směru.

Jak je naznačeno šipkou v obr. lb. dopravuje tedy vysokotlaká soustava HP1 podle znázornění plyn dolů a vysokotlaká soustava HP2 podle šipky dopravuje plyn vzhůru. To bude sloužit pro udržování značné stejnoměrnosti, zpracovávání v celé tloušťce rohože.

Vzhledem ke tlaku a teplotě používaným ve vysokotlakých soustavách se dále zdůrazňuje, že určitého zdokonalení lze dosáh nout užitím jak nízkotlakých, tak i vysokotlakých soustav v kombinaci ve stejné sušicí peci, i když teplota vysokotlaké soustavy není vyšší nebo je dokonce nižší než teplota nízkotlaké soustavy. Příčinou toho je, že vysoký tlak způsobí rychlejší a účinnější proniknutí tepla do vnitřku rohože než jak tomu je u nízkotlaké soustavy.

S vysokotlakou soustavou lze pracovat ve značném rozsahu; avšak obecně má tam být tlak několikrát, s výhodou nejméně 10 až 20 x vyšší, než je tlak nízkotlaké soustavy. Například tlak v přívodních rozváděčích vysokotlakých soustav může být až asi 3 141,9 Nm^-2, až 6 283,8 Nnr².

V typickém případu, kde teplota vzduchu v nízkotlakých soustavách je od asi 150^Ί do asi 300 ^CC, bude teplota ve vysokotlakých soustavách s výhodou od asi 200^э až do asi 350 °c.

U typického zařízení může být celkové množství plynů užitých v nízkotlakých cirkulačních soustavách přibližně 30 000 Nm7 /h. V takovém typickém případě mohou vysokotlaké soustavy používat zahřátého plynu v množství přibližně 5 000 Nm7h.

Vysokotlaké plyny jsou koncentrovány v lokalizovaných poměrně malých oblastech ve srovnání s nízkotlakými plyny a tyto lokalizované oblasti mohou v typickém případě činit asi 10 % oblasti zpracovávacích pásem, vytvořených nízkotlakými skříněmi.

Teploty a tlaky se budou také měnit v závislosti na rychlosti postupu vytvářené rohože a na počtu zpracovávacích pásem v sušicí peci.

Claims (16)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob tepelného zpracování vlákenné rohože, obsahující teplem tvrditelné pojivo pro vlákna, při kterém se vlákenná rohož vede pásmem pro tepelné zpracování, kde se zahřívá na teplotu tvrdnutí pojivá, vyznačující se tím, že v nejméně jedné lokalizované oblasti pásma tepelného zpracování, probíhající napříč rohože, se skrze rohož vede zahřátý plyn o teplotě a tlaku, vyvolávajících zahřátí jádra rohože v lokalizované oblasti na teplotu vyšší, než je teplota v jádru rohože v přilehlé oblasti pás ma pro tepelné zpracování, než rohož projde lokalizovanou oblastí.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že v přilehlé oblasti je tlak zahřívacího plynu nižší, než je tlak plynu v lokalizované oblasti.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující so tím, že teplota zahřívacího plynu v lokalizované oblasti je v rozmezí od 1 500 °C do 350 stupňů Celsia, a teplota zahřívacího plynu vedeného v přilehlé oblasti je od 150 °C do 300 °C.
4. 4. Způsob podle bodu 2 nebo 3, vyznaču jící se tím, že tlak zahřívacího plynu v přilehlé oblasti je od 45,032 do 314,2 Nm“².
5. 5. Způsob podle bcdu 1, vyznačující se tím, že skrze nejméně jednu lokalizovanou oblast pásma tepelného zpracování se vede druhý zahřátý plyn při tlaku vyšším než je tlak prvního plynu.
6. 6. Zařízení pro tepelné zpracování vlákenné rohože, obsahující teplem tvrditelné pojivo pro vlákna, které obsahuje dopravní mechanismus pro vedení vlážkenné rohože, po dráze pro tepelné zpracování, dále dvojici cirkulačních skříní pro plyn, upravených na opačných stranách rohože v uvedené dráze a vymezujících pásmo pro tepelné zpracování a potrubí pro přívod a odvádění plynu, jež jsou spojena s cirkulačními skříněmi a vyvolávají průchod zahřátého plynu skrze vJákennou rohož ve zpracovávacím pásmu, к provádění způsobu podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že uvnitř dvojic (A В, C, D, E, F) nízkotlakých cirkulačních skříní (18, 19) je pro vymezení nejméně jedné lokalizované oblasti pro tepelné zpracování umístěna dvojice vysokotlakých rozváděčích soustav (HP1, HP2) pro plyn, s nimiž jsou sdružena ústrojí pro cirkulaci zahřívacího plynu a dopravní mechanismus sestává z dvojice perforovaných nekončitých dopravníků (8a, 8b, 10a, 10b), jejichž od sebe oddálené větve jsou přivráceny k vlákenné rohoži pro záběr s rohoží a její vedení po dráze pro tepelné zpracování, přičemž nízkotlaké cirkulační skříně (19, 18) pro plyn jsou umístěny na vnějších stranách dopravníkových větví (8a, 10a) a opatřeny otvory (20), obrácenými k těmto větvím, pro cirkulaci zahřátého plynu perforovanými dopravníky (8a, 8b, 10a, 10b) a vlákennou rohoží mezi uvedenými větvemi.
7. 7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že lokalizovaná oblast je menší než pásmo pro tepelné zpracování a je umístěna v dráze postupu rohože pásmem pro tepelné zpracování směrem k výstupu alespoň za prostředním úsekem tohoto pásma.
8. 8. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že vysokotlaké rozváděči soustavy (HP1, HP2) sestávají každá z dvojice (33) přiváděčích cirkulačních rozváděčů (33a, 33b) a z dvojice (38) odčerpávacích cirkulačních rozváděčů (38a, 38b).
9. 9. Zařízení podle bodů 6 až 8, vyznačující se tím, že vysokotlaké rozváděči soustavy (HP1, HP2) jsou částečně ohraničeny přepážkou (45, 48), ležící těsně u větve (10a, 8a) perforovaného dopravníku, a že přepážka (45, 48) je vůči příslušné dopravníkové větvi přestavitelná.
10. 10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že přepážka (45) je umístěna nad dopravníkovou větví (10a), je od ní přestavitelná směrem vzhůru a pohybovatelná k dopravníkové větvi (10a) vlivem tíhy, a že jsou upraveny zarážky (47) pro omezení sestupného pohybu přepážky (45) směrem k dopravníkové větvi (10a).
11. 11. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že pod dopravníkovou větví (8a) je umístěna přepážka (48), přestavitelná od dopravníkové větve (8a) směrem dolů a tlačená vzhůru pružinou (49).
12. 12. Zařízení podle bodů 6 až 8, vyznačující se tím, že jsou upraveny alespoň dvě dvojice (33, 38) cirkulačních rozváděčů pro vymezení nejméně dvou lokalizovaných oblastí pro tepelné zpracování ležících uvnitř pásma pro tepelné zpracování a menších než toto pásmo, přičemž dvojice cirkulačních rozváděčů jsou od sebe oddáleny směrem ke vstupu popřípadě výstupu přívodní dráhy vlákenné rohože.
13. 13. Zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že vysokotlaké přívodní cirkulační rozváděče (33a, 33b) jsou umístěny v nízkotlaké cirkulační skříni (19) po jedné straně přívodní dráhy vlákenné rohože, a že odčerpávací cirkulační rozváděče (38a, 38b), jsou umístěny v nízkotlaké cirkulační skříni (18) na druhé straně dráhy postupu rohože.
14. 14. Zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že přiváděči rozváděči soustava (33) je umístěna v přívodní nízkotlaké cirkulační skříni (19), se kterou je ve spojení spoj pro přívod nízkotlakého plynu, přičemž vypouštěcí rozváděč (38) je umístěn ve vypouštěcí cirkulační skříni (18) po druhé straně této dráhy.
15. 15. Zařízení podle bodů 6 až 12, vyznačující se tím, že několik dvojic nízkotlakých cirkulačních skříní (18, 19) je upraveno na protilehlých stranách dráhy postupu rohože, a že je upraveno několik dvojic (33, 38) cirkulačních rozváděčů, přičemž alespoň jedna dvojice rozváděčů je umístěna v jedné dvojici nízkotlakých cirkulačních skříní a alespoň jedna dvojice rozváděčů je umístěna v jiné dvojici cirkulačních skříní.
16. 16. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že přestavitelná přepážka má ve směru rovnoběžném s dráhou postupu rohože rozměr alespoň tak velký, jako je rozměr dvou přilehlých průchodů skrze dopravník.

    4 listy vvýresů