CS221904B2 - Transparent bandage material with contents of liquid and method.f of making the same - Google Patents

Description

Vynález se týká průhledného obvazového materiálu, s obsahem kapaliny, zejména к léčení ran a způsobu jeho výroby.

Dosavadní obvazová technika u Spatné se hojících ran, spálenin, vředů atd., se poměrně jednostranně orientovala na vyvíjení obvazových materiálů, které přiléhají ke spodku rány a při výměně obvazu je lze snadno sejmout bez bolesti a bez krvácení.

Tyto obvazové materiály sestávají z textilií impregnovaných tukem, zčásti ze syntetických tkanin, zčásti i z bavlny.

Při dalším vývoji se pak к těmto materiálům přidávaly různé látky, jako například dezinfekční prostředky nebo antibiotika.

Nevýhodou těchto materiálů u silně mokvajících ran však je, že se zde přikládá obvazový materiál, který je sám silně hydrofobní.

Tuk v tkanině sice umožňuje snadné sejmutí obvazu, avšak pokrývá ránu poměrně těsně vrstvou tuku, takže u silně vyměšujících ploch ran může dócházet к zadržování tekutin.

Jiný princip léčení spočívá v použití vlhkých obvazů. Toto záleží buč. ve zkrápění ran, které jsou přikryty mulovými náčinky, různými médii nebo - zejména v dermatologii - ; v použití okluzivních obvazů.

Přitom jsou podstatné dvě nevýhody: u okluzivních obvazů dochází к maceraci pokožky (tyto obvazy sestávají většinou z náčinku napuštěného kapalinou, který je pokryt fólií).

221904 2

Při použiti vlhkých obvazů vede stálé zkrápění к poměrně silnému chladu způsobenému odpařováním, podušky lze často jen velmi obtížně udržet v suchém stavu a dochází tím ke značným problémům při ošetřovatelské péči, nehledě к poměrně vysoké ceně takovýchto médií, jichž se při zkrápění musí používat ve velkém množství.

Léčení vyměšujících a granulujících ran by se mělo provádět hydrofilními materiály, které se dají poměrně snadno sejmout a které by měly být průhledné к pozorování případných povrchových infekcí.

Přikrývání a léčení velkoplochých ran a vředových oblastí se až dosud provádělo neprůhlednými blanami, mastmi, pěnovými nebo obvazovými materiály. Vizuální kontrola průběhu hojení a zjištění komplikací nebyly tudíž možné. Kromě toho obvazové materiály často pevně přilnou ke spodku rány, takže výměna obvazu je spojena s krvácením a narušením průběhu léčby. Tím Často vznikají jako pozdní následky použití takovýchto léčebných prostředků jizvové fibromy.

Rovněž je známa synthetická náhražka pokožky pro obvazové účely, která sestává z měkké vrstvy pěnového polyuretanu s otevřenými póry a z vnější vrstvy z mikropórovité polytetrafluorethylenové fólie. Tento materiál je neprůhledný a má proto výše uvedené, z neprůhlednosti pramenící nevýhody. Kromě toho je tento materiál určen ke slepení s ranou, takže při sejmutí dochází ke stržení nově se tvořící tkáně. Proto se obvaz musí měnit v krátkých časových úsecích.

Dále je znám obvazový materiál, který sestává z kapalného rozpouštědla z polyethylenglykolu a z poly(2-hydroxyethylmethakrylátu) v práškové podobě. Nanášení se provádí tak, že se kapalné rozpouštědlo nakape na ránu, rozetře se a pak se na ně nasype práškový polymer. U tohoto materiálu je podstatné vytvoření obvazu in šitu na ráně; použití kapalné předsměsi se ukázalo být nevhodné. Podle veškeré povahy tohoto materiálu nejde o obvazový materiál, nýbrž o mezistupeň mezi mastí a v kapalné podobě nanesenými vrstvami к zakrytí rány, kterýžto materiál se rovněž vyznačuje výše uvedenými nevýhodami.

Podnětem к vynálezu byl tudíž úkól, vytvořit hydrofilní kapalinový obvazový materiál, který je průhledný a tudíž umožňuje pozorování pod ním ležících částí pokožky, který dovoluje výměnu obvazu bez krvácení nebo jiného narušení průběhu léčby a mimoto umožňuje současnou aplikaci látek, důležitých pro léčení a hojení rány, aniž by měl nevýhody vyskytující se u až dosud používaných vlhkých obvazů.

V německém zveřejňovacím spisu DOS 27 25 261,5 se popisuje průhledný kapalinový obvazový materiál, který je vhodný zejména к ošetření ran, ale i к dalšímu léčení kožních nádorů, desensibilizaci alergií, ke kosmetickým účelům, к udržení obnažených kostí a šlach ve vlhkém stavu, dále při lupénce a jako nosič buněčných kultur, a sestává z hydrofilního organického průhledného gelu ve tvaru listu nebo pásu, který je nebotnán vodným roztokem, jenž může obsahovat pufry, účinné látky obvykle používané při léčení ran, živiny a/nebo růstové látky a popřípadě obsahuje řádkovitě nebo sílovitě upravený výztužný materiál.

Obzvláštní výhodou tohoto’obvazového materiálu je, že jej lze obzvláště jednoduše použít a bei narušení odstranit, popřípadě vyměnit, dále že umožňuje vizúální pozorování pod ním se nacházejících částí těla nebo ‘buněčných kultur, že vyvolává lepší hojení ran bez nadbytečné tvorby uzlíků ve tkáni a umožňuje přídavek účinných látek skrze samotný tento materiál.

Pro uchovávání a skladování tohoto transparentního kapalinového obvazového materiálu je nevýhodou velký obsah kapaliny v tomto materiálu. Další nevýhodou je, že přívod účinných látek a odvod sekretů probíhá poměrně pomalu. Úkolem vynálezu proto je, při zachování všech výhod průhledného kapalinového obvazového materiálu poskytnout tento materiál ve snáze skladovatelné podobě, která umožňuje rychlý přívod účinných látek a rychlé odvádění sekretů.

Tento úkol řeší vynález průhledným obvazovým materiálem s obsahem kapaliny;, zejména к ošetření ran, který se vyznačuje tím, že je tvořen suchou, botnatelnou čirou fólií gelu, která sestává z polymeru amidu kyseliny akrylové nebo methakrylové, do jehož sítové struktury je začleněn gelovatelný pólysacharid a/nebo protein popřípadě polypeptid, přičemž tato fólie popřípadě obsahuje pufry, jako je fosforečnanový pufr, látky účinné pro ošetření ran, jako jsou antiseptika, například eosin. Živné a růstové látky, jako jsou vitaminy a hormony, a/nebo řádkovitě nebo sítovitě uspořádaný výztužný materiál.

Obvazový materiál podle vynálezu má podobu velmi tenké sklovité Čiré fólie, která se vyznačuje schopností ve velmi značné míře vratně botnat a která může již během krátké doby tj. během asi 1 hodiny pohltit takové množství kapaliny, které se rovná až desetinásobku i vícenásobku hmotnosti fólie, a později ji téměř úplně vydat za opětného nabytí všech mechanických a strukturálních vlastností výchozího materiálu. Obvykle se hmotnost vysušené fólie rovná 2 až 10, s výhodou 3 až 7 % hmotnosti nabotnalého výchozího materiálu. Tloušlka fólie bývá obvykle v rozmezí od asi 0,5 do 0,01 mm, s výhodou od 0,3 do 0,003 mm, měřeno bez výztužného materiálu.

Kapalinový obvazový materiál podle vynálezu je možno po uskutečněném vratném botnání popsat jako průhlednou vrstvu gelu, která má obvykle tloušíku v rozmezí od asi 0,5 do 10 mm, s výhodou od 1 do 5 mm, e je ve stavu po nabotnání vodným roztokem. Tento roztok obsahuje látky, důležité pro ošetření a hojení rány, jako jsou pufrové látky, antiseptika, antibiotika, látky účinné jako léčiva, živiny, růstové látky, lokální anestetika apod. Všechny tyto látky jsou odborníkům známy pro ošetřování pokožky, popřípadě pro léčení ran. Je tedy zbytečné je zde jednotlivě uvádět,

К fyzikálnímu zpevnění může kapalinový obvazový materiál obsahovat výztužný materiál, který je do gelu řádkovitě nebo sílovitě vložen a jehož jednotlivé nitě nebo vlákna musí být uspořádána tak, aby průhlednost materiálu tím nebyla podstatněji omezena. S výhodou se výztužný materiál vkládá v podobě sítě s velkými oky. Výztužný materiál sestává z přírodních nebo syntetických vláken a nití, které Jsou inertní vůči uvedenému roztoku a vlastnímu gelu.

Nejdůležitější složkou kapalinového obvazového materiálu podle vynálezu je hydrofilní organický průhledný gel. Tento gel s výhodou sestává ze směsi hydrofilního polymeru s alespoň jednou gelující vysokomolekulární látkou. Výrazem polymer'· se zde rozumějí sloučeniny, které se synteticky vyrábějí z monomerních jednotek polymerací, tj. polykondenzací nebo polyadicí. Může přitom jít o homopolymery nebo kopolymery dvou nebo více různých monomerních jednotek. Polymer může být též zesítěný přidáním monomerů, které obsahují více než jednu skupinu, vhodnou pro adici nebo kondenzaci. Je však důležité, aby polymer byl tak hydrofilní, že je ve vodném prostředí schopen průhledně gelovatět. Předpokladem toho je, že v monomerních jednotkách je obsažen dostatečně velký počet hydrofilních skupin, jako jsou například hydroxylové skupiny, aminoskupiny, karboxylové skupiny apod.

Při výhodném provedení obsahuje gel kromě výše definovaného polymeru i alespoň jed.nu vysokomolekulární látku schopnou gelovatění, s výhodou vysokomolekulární přírodu: látku. Obzvláště vhodné jsou zde uhlohydráty a póly aminokyseliny, schopné gelovatůní,, ;)akož i jejich kombinace a deriváty.

Polymer a vysokomolekulární látka schopná gelovatění mohou být v podobě obyčejné směsi, v níž jsou složky volně pohyblivé; ni.ohou být v podobě trojrozměrné sítě, která sestává ze zesítěného polymeru a v jejíchž perech jsou zachyceny molekuly vysokomolekulární látky schopné gelovatění jako v kleci (této struktury se dosáhne výrobou polymeru za zesítění v přítomnosti vysokomolekulární látky) nebo mohou pálymer a vysokomolekulární látka být navzájem spojeny i kovalentními vazbami.

Hydrofilní organický průhledný gel je obzvlášl výhodně složen z polymeru hydrofilního derivátu kyseliny akrylové nebo kyseliny methakrylové a z alespoň jednoho polysacharidu a/nebo proteinu popřípadě polypeptidu schopného gelovatění.

Bylo zjištěno, že se obzvlášl výhodných vlastností pro sušení a rekonstituci dosáhne tehdy, použije-li se zpolymerovaného derivátu kyseliny akrylové nebo kyseliny methakrylové v alespoň stejném hmotnostním množství jako polysacharidu a/nebo proteinu, a činí-li jeho množství výhodně 60 eý 90 hmotnostních % celkové sušiny gelu.

Jako hydrofilního derivátu kyseliny akrylové nebo kyseliny methakrylové se obzvláště výhodně používá amidu nebo esteru s alkanolem, přičemž v posledně jmenovaném případě může zbytek alkanolu ještě obsahovat alespoň jednu další volnou hydroxylovou skupinu. Zbytek alkanolu obsahuje obecně 1 až 6 atomů uhlíku. Nejsou-li přítomny žádné volné hydroxylové skupiny, používá se výhodně alkanolů s 1 anebo 2 atomy uhlíku.

Typickými příklady této výhodné skupiny monomerů pro polymerovanou složku gelového materiálu jsou akrylamid, methakrylamid, ethylakrylát, methylakrylát, propylakrylát butylakrylát a příslušné methakryláty, hydroxyethylakrylát, hydroxypropylakrylát, hydroxybutylakrylát a příslušné methakryláty, ester kyseliny akrylové s glycerolem, ester kyseliny akrylové 8 erythritem, ester kyseliny akrylové s pentaerythritem a příslušné sloučeniny kyseliny methakrylové. Jako zesilující činidla se přidávají bifunkční nebo polyfunkční polymerovatelhé sloučeniny, jako je methylenbisakrylamid a pod. Tato zesilující Činidla jsou známa a proto zde nejsou blíže uváděna.

Jakožto gelovatění schopný pólysacharid obsahuje gel s výhodou agarozu. Jinými vhodnými pólysacharidy jsou například pektiny, škroby, dextrany, polyglykoly, deriváty celulózy a agar-agar. Podstatná pro vhodnost v rámci vynálezu je schopnost gelovatění, což znamená, že se musí tvořit nabotnalé hmoty.

Z proteinů popřípadě polypeptidů schopných gelovatění je výhodná želatina.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby průhledného obvazového materiálu s obsahem kapaliny, při němž se monomer nebo směs monomerů s alespoň jednou hydrofilní vysokomolekulární látkou, schopnou gelovatění, jakožto výchozí látky pro výrobu gelu rozpustí ve vodném prostředí, vzniklý roztok se rozlije v tloušice, požadované pro listový nebo pásový materiál, a pak se zahájí reakce к vytvoření gelu přidáním iniciátoru nebo směsi iniciátorů pro polymerací polymerovatelného monomeru, přičemž se popřípadě vloží výztužný materiál, kterýžto způsob se vyznačuje tím, že se získaný nabotnalý gelový materiál vysuší za tlaku v rozmezí 101,3 kPa až 0,1 kPa a za teploty v rozmezí od teploty místnosti do 100 °C.

Polymerace se zahájí přidáním vhodných inciátorů polymerace, jako jsou persloučeniny, například persíran amonný, nebo vytvořením podmínek nutných pro polykondenzaci.

Vhodné polymerační podmínky a iniciátory polymerace pro hydrofilní monomery, použité v tom kterém případě, jsou odborníkům dobře známy, takže zde může být upuštěno od jejich podrobnějšího výčtu.

Sušení nabotnalých gelových desek, získaných jak výše popsáno, se účelně provádí rovnoměrně a současně z obou stran. Přitom se má postupovat tak, aby se v průběhu sušení zabránilo vzniku deformací, například zvlnění. Toho se podle jednoho provedení způsobu podle vynálezu dosáhne tím, že se gel suší mezi dvěma pórovitými opěrnými tělesy. Vhodnými opěrnými tělesy jsou například pórovité desky ze syntetického materiálu, děrované kovové desky popřípadě fólie apod. Použije-li se pórovitých opěrných těles v podobě poměrně tenkých fólií, jsou tyto účelně na své druhé straně opět podepřeny vhodnou opěrnou konstrukcí.

Podle jiného provedení vynálezu se mokrý gel nanese na řádkovitý nebo sílovitý výztužný materiál a v této podobě se vysuší. Sušení samo se může provádět při teplotě místnosti nebo při zvýšené teplotě, za normálního nebo sníženého tlaku. Při použití výše popsané sendvičové techniky se sušením mmei dvěma ^pórovixymi o^rnými t-ělesy b/lo zjištěno, · ^že je možno ^použít vakua až 133,3 až 1 333,2 Pa, aniž by tím byly podstatně ovlivněny vlastnosti vysušené fólie, pokud jde o zpětné nabbtí mechhnnckých a strukturních vlastností mokrého výchozího maateiálu. Proovdd-li se sušení bez pobití vakua, nappíklad v proudu teplého vzduchu, používá se jako opěrných těles pro lepší přestup tepla s výhodou kovových desek popřípadě fólií.

Jako obzvláště vhodné pro uvedené sušení se ukázaly být gely s počáteční tlouštkou v rozmezí od asi 0,5 Jo 3 mm. Neelepších výsledků při pot^ití pórovitých opěrných těles bylo dosaženo s gely o tloušťce v rozmezí 1 až 2 mm, přieemž se vzrůsSaaící tlouštkou v tomto rozsahu bylo dosaženo lepších vlastností poušitím vakua než bez vakua. Suuí-li se bez vakua v prou^du te^plého vz^duchu, ^dos^áhne se nejle^ích výsle^dks při doubce ¹ mm nebo nižší.

Vynálezem se dosáhne značných zlepšení oppeoi maaeeiálu,- popsanému v německém zveřej- . novacím spisu DOS 27 25 261.5. Tak například odpeadaí u vysušené obvazové fólie obtíže s balením a rovněž udržování steeility je podstatně jednodušší. Dále, gel již nasycený vlhkossí pohlcuje účinné látky, jako například antibiotika, cytostatika, živiny, lokální anestetika apod., dodatečně jen poměrně pomalu, poněvadž musí docházet k výměně mezi vnější kapalinou a kapalinou, uzavřenou v gelu. U suché podoby podle vynálezu je tato výměna podstatně urychlena, poněvadž se přímo nasává vodný roztok, obsaaující účinné látky.

Konečně je obvazový ma^eršl v suché fomiě podle vynálezu vhodný u silně vyměš^ících ran i bez předchozího rcUydrltuvdní popřípadě při jen částečném rcUydratuvdní, poněvadž se vylučovaný sekret odsává obvazovým aaaeridlea podle vynálezu ve větší míře než plně nahotnalýn maaeridlea. Tím je umoženo odsávat, sekret ve · sterém m^nostt^jí, jakého je možno dosáhnout · u obvazového mat^eriáLu podle německého zvcřejňovlcího spisu ·DOS 27 25 261.5 jen odtokovými děrami v mat^er.álu.

Obbzlášť výhodnou vlastností obvazového mat^er.álu podle vynálezu v rehydraUovnnéa popřípadě opětně nabotnalém stavu je, že obvazový mateíi^l dobře lpí ke zdravé tkáni, avšak k ráně samé se neepilepí. Tato vlastnost proto umožňuje výměnu obvazu, je-li tato nutná, bez jakýchkooiv problémů.

Vzhledem k prSssitnouSi popřípadě řrShlcdnouti шaateidlj podle vynálezu je rovněž možno vizuálně neustále kontrolovat průběh hojení. Poněvadž gel je ve vodně nabo^^ém stavu, je kromě toho možné aplikovat látky, kterých je zapotřebí pro léčení a vyhojení rány, bez výměny obvazu tím, že se jednoduše nanesou na p^oŽený obvaz. Difunduuí pak v rozpuštěné podobě skrz obvaz na povrch pod ním ležící pokožky a mohou tam účinně působt.

Volbou poměru mn>ossví derivátu kyseliny akrylové nebo kyseliny meehakrylové k mnn0sSví řolytlcharidu nebo proteinu schopného gcluvltšní je kromě toho možno regulovat schopnost obvazového amater^u nasávat a zadržovat vodu.

Jak již bylo uvedeno, může obvazový maateiál podle vynálezu již obsahovat účinné látky. Výhodně se však účinné látky, potřebné v tom kterém případě, nandáš^ na obvaz až při opětném botnání obvazu nebo až po něm, poněvadž léčby jsou velmi odlišné a tudíž může být gelová deska,· dosud neopuštěná účinnými látkami, snáze přizpůsobena různým fommám léčby dodatečným napuštěním. Vc^ož-lli se nappíolld opětně nabotnalý obvazový malecidl podle vynálezu do roztoku íud-řolyvinrlřУ^ггulidutu, ..lze již po 5 minutách pozorovat žlutavěoranžové zbarvení a po 10 minutách vznikla zřejmě podstatná část jodu difúzí do obvazového aaatcidlu. RoozřojSěěde, mís^diých s vodou, jako jsou dimeCtutssjfuxid, nebo řolycthtlctglyOoly, je · přio^m možno pouužt jako nosičů.

Materiál podle vynálezu zůstává i .u silně vyměšujících ran ležet na spodku rány poměrně nezměněn, avěak na otarajích pevně vysychá, takže se eím dosáhne dobrého držení.

Výhodně se při poožití obvazového mateeiálu podle vynálezu klade na něj k jeho ochraně ještě další obvaz, který účelně sestává z tukem napuštěné gázy, poněvadž tato je hydrofobní a zadržuje .kapalinu ve vlastním obvazovém mmaeriál?

Při osvědčeném způsobu poi^žtí se obvazový maleerál podle vynálezu přikládá na ránu tak, aby mohl na okrajích pevně vyschnout, pak se přiloží gáza, poměrně značně napuštěná tukem, načež následuje tenký náčinkový obvaz a elastické obinadlo.

Z klintkkých pokusů s obvazovým maaeriálem podle vynálezu vyplynulo, že je dokonale snášuellvý, lze jej ideálně jednoduše aplikovat a dovoluje odstranění popřípadě výměnu, obvazu bet? jakéhookoiv narušení rány. Obzzláštní výhodu je třeba spatřovat v tom, že hojení rány pod obvazovým maaeriálem probíhá urychleně bez nadbytečné tvorby graiulačií tkáně, čímž se 'zamezí vznik jizvených fibroomů.

Obvazový maaterál podle vynálezu se hodí zejména pro léčení ran, zejména spálenin a chronických ulcerací. Jinými oblastmi pooži’t:í jsou dodatečné léčení nádorů pokožky, desensibiliza^c^e alergií, kosmeeické operace apod. udržování obnažených kostí a šlach ve vlhkém stavu, regenerace nekrozou ohrožených struktur, jako jsoo Šlachy a odkryté povázky, povrchové anestesie . lupénka (umožňuje dobré pozorování od^p^ání šupinek).

V tyčov - podobě je možno obvazového mat^er-álu podle vynálezu pouužt k ošetření osteomyelitid, účelně za přidání t-auro^nu nebo genta-mrcinu Též může být pouužt jako tamponáda v zubním lékařství, například v podobě kužele se zalitým vláknem pro vytažení.

Kromě uvedeného je možno obvazového maaeeiálž podle vynálezu s výhodou pouužt i jako nosiče buněčných kultur.

Dále uvedené příkady vynález blíže objasnuuí.

Příklady i až 6

V 50 ml destioované vody se rozp^si 3,5 g akrylamidu a 91 mg mmehylenbisakrylamidu.

g agaaozy nebo agaa-agaru se roziPžtt v 50' mm deetilované vody na vodnn lázni ppi teploto ΙΟ' °^ vzni^Lý rdied^k se ponechá zchlatooust na toplotu ⁶⁰ °C a po přid^í ⁶⁰ jul TEMEDu a 45 mg ρeroxyeesužfštž se smísí s roztokem akrylamidu, načež se směs ihned vlije do polymerační komory. Tato komora se uzavře skleněným víkem tak, aby nedošlo k vytvoření v^uchových bublin. Kynta se w^uje pMblto^ 3⁰ minut na teploto 5⁶ °C až je zabezpečeno, že akrylamid zpolymmrovH. Po ochlazení' se deska nechá alespoň 24 hodiny zrát při teploto 4 °^C . Po vyjmuto se vzni^Lý gel lěkkHbrét ^promyje v roztok chlortou tdⁿl^éhd^, obsah^ícím fosfátový p\u*r popřípadě i přídavek azidu sodného, meeihidlšeb nebo jiných ' přísad, aby se nezpolymerovaiý maateiál difúzí d<ieSгθail. Mš-i se vyrobit gel obsah^ící tkaninu, vloží se tato, s výhodou z bavlny, před vlitom roztoku do polymerační komory.

Stejiým způsobem se vyrobí jeětě pět dalších gelů, které se liší obsahy polyakrylamidu P a agarózy A - . Příslušná složení jsou uvedna v dále zařazené tabulce.

Jedn^lito ge’.L.y se vyrobí v tloušťce od 1 do 2 mm, načež se vloží mezi pórovité desky z polyethylenu (výrobo? Hma P^i^řm^aia, Švédsko), a suší při teplotě místnosti a za sníženého tlaku 266,64 až 666,6 Pa. ttmonost získané fólie, vyjádřené v procentech ЬюШи výchozího maaelišlu ve vlhkcém stavu, je rovněž uvedena ve zmíněné tabulce.

Opětné botiání se provede vložením do vody. Dika doby, po kterou jeegel vložen do vody, jakož i dosažený stupeň opětného nabotiání jsou rovněž uvedeny v této tabulce.

Tabulka

P %	2,5	3,5	5	3,5	3,5	3,5
A %	1	1	1	0,5	1,5	2
hmoonost za sucha, vyjádřená v % Гоо^о^! v mokrém stavu	3,4	4,8	6,6	3,8	5,4	6,1

Opětné oabotnání, vyjádřené v % výchozí hmotnosti před sušením doba (h)

1	46,7	56,5	50,3	5θ,5	51,1	55,5
6	54,2	82,9	95,6	81,0	76,5	72,2
24	55,7	84,9	97,1	82,3	78,6	74,1

Příklad 7

Polyakrylamid (5 %, želatina (5 %) g akrylamidu a 1 JO mg Ν,Ν-ooehylen-bit-akrylaoidu se rozpistí v 50 ml destitované vod^y a roztok se zahtfeje na teplotu ⁶⁰ °C. Dále se roz^pustí 5 ^g želatio^y v 5⁰ ml ^hork^é destitoaané vod^y a roztok se rovněž udržuje na te^plotě ⁶⁰ °C. Skleněná des^ka o . rozměrech

12,5 x 26 cm, maa^jcí 2 mm v^oký olkraa» se na ohřívací ^desce ^př^>e<dei^hřeje na t-epLot-u 65 °C. Oba výše uvedené roztoky se za tepla smísí, ke smOěi se rychle přidá 60 μΐ Ν,Ν,Ν',Ν'-tetrametth/lendiaminu (TEMED) a 45 mg perox^ydisuufátu amonného, vše se prooísí a nechá polymerovat, jak popsáno v příkladu 1. Vzniklá gelová deska se pak ' promyje a vysuší obdobně jako v příkladu 1.

Příklade

Polyakrylamid (3,5 %, agaróza . (2 %) a polyethylenglykol - (2 %)

V JO ml iestiOovθrlé vody se r^ozpi^í^s-í 3,2 g akrylamidu a 82 g bisakrylaoidu - Kromě toho se při praví dva roztoky, každý s 1,8 g agar-agaru nebo agarózy popřípadě p^lyeth^^L-en^^Lykolu 6000 ve 30 ml destioované vody. Agaróza se rozpustí při teplotě 100 °C_t načež se všechny tři roztoky poneeHaaji na teplot ⁶⁰ °C. Po smísení se rychle ^přidá ⁶⁰ дН Ν,Ν,Ν'^'-tetaamethylendiaoiou nebo jeho směs s 3-iioít^h^rlaminoopooioto0triteo jakož i 45 mg peroxyydsuufátu. Odlití desky a její další zpracování se provádí jako popsáno v příkladu 1.

P Píkl a d 9

Polyakrylamid (7,5 %, ocetTy-celulóza (5 %)

7,5' g akrylamidu a 1*95 mg bisakrylamidu se rozp^sí v 50 - ml iesti0ovaoé - vody a roztok se zaseje na 'teplotu ⁶⁰ °C. Rozpuštěním ^{* 5} g oe^ttrdcelu^l.óz^y v ⁵⁰ ml dest^ované vtd^d se připraví další roztok, přieemž je nutno dbát, aby se methydcelulóza dokonale rtzppstile a vznikl homogenní roztok. Oba uvedené roztoty se ^při teplotě ⁶⁰ °C s^polu.smísí, ^přidaa^í se katalyzátory, jak popsáno v příkladu 1, a oddije se deska postupem popsaných v příkladu 1, která se pak obdobně vysuší.

Je možné nahraadt katalyzátory rybtflav0teo přieemž se deska pro zpolymerování musí působení světelného zdroje, obdobného dennímu svěělu.

Claims (8)

1. předmět v ϊ ná l e z u

   1. Průhledný obvazový materiál s obsahem kapaliny, zejména к ošetření ran, vyznačující se tím, že je tvořen suchou, botnatelnou čirou fólií gelu, která sestává z polymeru amidu kyseliny akrylové nebo methakrylové, do jehož sílové struktrury je začleněn gelovatelný pólysacharid a/nebo protein popřípadě polypeptid, přičemž tato fólie popřípadě obsahuje pufr, například fosforečnanový pufr, látky účinné prq ošetření ran, například antiseptika, s výhodou eoein, živné a růstové látky, například vitamíny a hormony, a/nebo řádkovitě nebo sílovítě uspořádaný výztužný materiál.
2. 2. Průhledný obvazový materiály podle bodu 1, vyznačující se tím, že fólie je vysušena na 2 až 10 % hmot, nabotnalého výchozího materiálu.
3. 3. Průhledný obvazový materiál podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že gel nestává ze zpolymerovaného amidu kyseliny akrylové nebo methakrylové v hmotnostním množství 50 až 90 % a z polysacharidu, například agarózy, a/nebo proteinu, například želatiny, v hmot, množství 50 až 10 %.
4. 4. Způsob výroby průhledného obvazového materiálu s obsahem kapaliny, při němž se monomer nebo směs monomerů s alespoň jednou hydrofilní vysokomolekulární látkou, schopnou gelovatění, jakožto výchozí látky pro výrobu gelu rozpustí ve vodném prostředí, vzniklý roztok se rozlije v tloušlce, požadované pro listový nebo pásový materiál, načež se zahájí reakce к vytvoření gelu přidáním iniciátoru nebo směsi iniciátorů pro polymerací polymerová telnéh o monomeru, přičemž se popřípadě vloží výztužný materiál, podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že se získaný nabotnalý gelový materiál vysuší za tlaku v rozmezí 101,3 kPa až 0,1 kPa a za teploty v rozmezí od teploty místnosti do 100 °C.
5. 5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že se nabotnalý gel suší rovnoměrně po obou stranách.
6. 6. Způsob podle bodů 4 a 5, vyznačující se tím, že se gel suší mezi dvěma pórovitými opěrnými tělesy.
7. 7 Způsob podle bodů 4 až 6, vyznačující se tím, že se gel, obsahující řádkovitý nebo sílovitý výztužný materiál, suší upnut na výztužném materiálu.
8. 8. Způsob podle bodů 4 až 7, vyznačující se tím, že se suší nabotnalý gel o tloušlce v rozmezí 0,5 až 3 mm.