CZ443389A3

CZ443389A3 - Způsob oddělování nežádoucích složek z tekutiny a zařízení k provádění tohoto způsobu

Info

Publication number: CZ443389A3
Application number: CS894433A
Authority: CZ
Inventors: Hermann Dr.-Ing. Dipl.-Ing. Brüggendick
Original assignee: Steag Aktiengesellschaft
Priority date: 1988-12-30
Filing date: 1989-07-20
Publication date: 1998-02-18
Also published as: FI92373B; US5344616A; WO1990007371A1; DD283945A5; CZ283690B6; SK443389A3; US5344631A; EP0449833A1; PL160703B1; EP0376356A1; FI913136A0; DE3844422A1; FI92373C; SK279613B6; DK127891A; YU171189A; EP0376356B1; DE58904635D1; ATE90223T1; DK170549B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu oddělování nežádoucích složek z tekutiny, zejména ze spalin, adsorpcí na kusovém nebo zrnitém adsorbentu, při kterém spaliny proudí nejméně jedním reakčním prostorem naplněným adsorbentem a vedou se alespoň jednou adsorpční vrstvou. Vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

V německém spise DE-OS 26 26 939 se popisuje způsob uvedeného druhu, při kterém se plyn vede uvnitř reakčního prostoru dvěma paralelně vzájemně pohyblivými vrstvami a adsorbent ve výstupní vrstvě se pohybuje větší rychlostí a obsahuje méně adsorbovaných látek než ve vrstvě na náběžné straně. Tímto známým způsobem se má dosáhnout co nejdokonalejšího vyčištění spalin, pro které je na odváděči straně ještě dostatečné množství čerstvého adsorbentu. Naproti tomu se však musí v poměrně silné vrstvě na odváděči straně neustále adsorbent odebírat a regenerovat, přičemž je velice málo využitý. Reakční komora je rozdělena vertikálními přepážkami. Do jednotlivých oddílů se přivádí adsorbent středovým plnicím otvorem a oddíly mají odtahovací otvory a trychtýře, přiřazené jednotlivým vrstvám.

Z německého patentového spisu 34 27 905 je známé, že proudění částic adsorbentu lze zestejnoměrnit vestavbami rozmístěnými po průřezu pohyblivého lože.

Ve známých adsorbérech nemůže plyn proudící napříč'vůbec nebo jenom nedostatečně procházet značnými částmi adsorbentu, zejména sypným kuželem v horní části a odtahovacím kuželem v dolní části reaktoru. Důsledkem toho jsou místa s vysokou koncentrací tepla až ohniska hoření v horní části a vrstvy kondenzátu, spojené se spečením částic, v dolní části reaktoru.

Úkolem vynálezu je zajistit lepší proudění plynu určeného k čištění ložem adsorbentu a odstranění provozních poruch, zejména v kritické horní a dolní části adsorbentu.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob oddělování nežádoucích složek z tekutiny, zejména ze spalin, adsorpcí na kusovém nebo zrnitém adsorbentu, při kterém spaliny proudí nejméně jedním reakčním prostorem naplněným adsorbentem a vedou se alespoň jednou adsorpční vrstvou, podle vynálezu, jehož podstatou je, že adsorbent se zavádí do reakčního prostoru rastrovitě rozloženě v jednotlivých násypných dávkách a odvádí se z něho, přičemž tekutina se zavádí zčásti ze strany kolmo do vrstvy adsorbentu a zčásti shora sypným kuželem vzniklým při zavádění adsorbentu a vede se reakčním prostorem.

Tento úkol dále splňuje zařízení k provádění uvedeného způsobu, s reaktorem omezujícím nejméně jednu reakční komoru, která má na horní straně přiváděči ústrojí a na dolní straně trychtýřové odváděči ústrojí pro přívod a odvádění kusového nebo zrnitého adsorbentu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že přiváděči ústrojí sestává z rastru z vedle sebe a za sebou umístěných přívodních trychtýřů a odváděči ústrojí sestává z dalšího rastru z vedle sebe a za sebou umístěných odváděčích trychtýřů, přičemž jak alespoň na jedné straně, tak i v horní části reakční komory jsou uspořádány průchody pro plyn.

Vf-W

?.?·« ·· Si.

Rozdělením vstupního a výstupního úseku adsorbentu d.o velkého počtu kuželových dtílčích oblastí se. zmenší na minimální míru kapsy materiálu v dolní a horní ^ásti •reaktoru, do kterých může obtížně proudit čištěn# plyn.

Kromě toho se proudění částic a mechanika- sypkého materiálu uvnitř prostoru jak při přivádění tak při odvádění absorbentu zlepší rozdělením na dílčí proudy. Třebaže hlavní proud spalin směřuje napříč ke sloupci adsorbentu, podílí se čerstvý adsorbent v horní části reaktoru zvýšeně na reakci se spalinami, které jsou přiváděny do reakčního prostoru a odváděny z reakčního prostoru.

je známé, že různé škodliviny a nečistoty, např.oxid siřičitý a oxidy dusíku máji odlišné reakční rychlosti s adsorbenty na bázi aktivního uhlí. Snadné nastavitelnosti adsorpčních front, které se dosahuje rozdělením přívodního a odváděcího kužele, se dá využít podle výhodného provedení vynálezu účelně tak, že jednotlivé nežádoucí složky spalin, např. rtut, oxid siřičitý, kyselina chlorovodíková a oxidy dusíku se odvádějí ve vzájemně odlišných svislých adsorpčních vrstvách a v oddělených proudech z reakčního prostoru. Adsorbent, adta.hovaný v oddělených proudech, se pak může podrobit dalším, podle škodlivin odlišným pochodům dalšího zpracování. Proudy adsorbentu nasyceného rychle reagujícími těžkými kovy, např.rtutí, se čistí odděleně, a totéž platí pro adsorbenty, které obsahují kyselinu chlorovodíkovou a oxid siřičitý, jako

- 5 - , adšorbent stačí v obou případech ta.k zvaný nístějový koks, což je hnědouhelný aktivní koks, jehož regenerace by byla neekonomická. Při redukci oxidů dusíku se naproti tomu dává přednost peletovanému černouhelnémy aktivnímu koksu jako adsorbentu. Jeho cena způsobuje,/že jeho regenerace a opětné použití v redukčním stupni má z ekonomického hlediska smysl.

Podle výhodného znaku podle vynálezu se plynu při proudění různými ádsorpčnimi vrstvami udělují odlišné rychlosti proudění. Takové rozdílné rychlosti proudění ma.jí smysl zejména tehdy, když se v sériovém zapojení použije ve větším počtu adsovpčních vrstev neb reakčních , prostorů různých adsorbentů, např.hnědouhelného a černouhelného akt ivního koksu, hnědouhelným koksem, který fě obvykle tvořen jemnozrnou směsí frakcí s velikostí částic i až 4 min, má proudit plyn podstatně pomaleji než černoůhelným aktivním koksem, to je zpravidla peletován jednotně na peletky s velikostí 4 mm. Když se tentýž proud spalin vede postupně několika ádsorpčnimi vrstvami, lze rychlosti proudění v těchto vrstvách nastavit vhodnou volbou náběžných ploch, přiřaZených těmto adsorpčníví vrstvám.

Vynález je nezávislý na typu použitého lože adsorbentu. V protikladu k obvyklým postupům s pohyblivým ložem se podle vynálezu s výhodou použije pevného lože, které se nevyměňuje spojitě, nýbrž cyklicky, to znamená po značné adsorpci škodlivých látek. Použití pevných loží s velice jednoduchou mechanikou sypkého materiálu

1*.*^ se snadnou manipulací je možné proto, že vynález umožňuje přesné nastavení adsorpční fronty pro jednotlivé škodliviny a lepší proudění spalin celým sloupcem ffdsorbentů.:

Tvorba kondensátu v dolní části Reaktoru se podle vynálezu velice spolehlivě znemožni tím, že odváděči trychtýře a/nebo na ně navazující odváděči trubky jsou omývány spalinami a současně ohřívány. Spaliny Scházející ž prvního reakčního stupně a zbavené alespoň ftěkterých nečistot se vedou pod. rozváděcím patrem zpátky a zahřívají odváděči trychtýře, naplněné adsorbentem, a příslušné odváděči trubky.

Část spalin se však dá zavádět do reakčního prostoru zdola, odváděcími trychtýři adsorbentu. Působení čištěného . plynu·, který prochází v protiproudu zdola, odpovídá působení dílčího proudu, přiváděného nebo odváděného z horní části reaktoru. To znamená, že adsorbent, který se nachází v trychtýřích na. odváděči straně, se podílí přímo na adsorpci, takže i nepatrné množství zbývajících zrn, která ještě neadsorbovala. nečistoty, se před odebráním z reaktoru úplně využije.

Protože při způsobu podle vynálezu je možné separátní oddělování různých škodlivých látek v jednotlivých svislých' absorpčních vrstvách nebo v sériově ^za. -&°j ených reakčnícu stupních, hodí se způsob podle vynálezu zejména pro komplexní čištění spalin ve spalovnách odpadků, ve kterých jsou typicky nejrůznější škodlivé látky. Vynález umožňuje oddělení vzájemně odlišných složek podsta.tně jednotným způsobem.

,-··· 9 R · » · » * * 9^ 9 9 · » » «

-7- * 9 P 9 »» .--·.·» » » « · # » »

Obzvláště výhodná konstrukce zařízení podle vynálezu, která spojuje výhody kompaktního provedení a optimální nastavitelnosti náběžných ploch a rychlostí plynu v jednotlivých adsorpčních vrstvách, je provedena tak, že ve válcovém tělese reaktoru jsou uspořádány soustředně v sobě alespoň dvě prstencové reakční komory, které jsou pro proudění plynu zapojeny do série, a náběžná plocha prstencové komory, která je pro proudící plyn první, je větší než náběžná plocha druhé prstencové komory. Sestavení nejméně dvou prstencových komor do sebe přináší jednak kompaktní konstrukci a jednak umožňuje krátké dráhy proudění. Velikost převážně válcových náběžných ploch lze jednoduše nastavit vhodnou volbou jejich poloměrů. Stejnoměrného proudění v obou prstencových komorách lze dosáhnout radiálním průchodem plynu prstencovými komorami a prstencovými loži adsorbentu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení, znázorněných na výkresech, kde obr. 1 znázorňuje svislý řez příkladem provedení adsorbéru podle vynálezu, vedený rovinou I-I na obr. 2, obr. 2 vodorovný řez vedený rovinou II-II na obr. 1, obr. 3 řez odpovídající obr. 1, avšak obměněným provedením vynálezu, obr. 4 svislý řez dalším

-------------provedením adsorbéru a obr.5 vodorovný řez adsorbérem, vedení . -- - rovinou V-V na obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Adsorbér 1, znázorněný na obr.. 1 ve svislém a na obr. 2 ve vodorovném řezu, má vstup 2 surového plynu a výpust 3.

čistého plynu. Mezí vstupem £ a. výpustí £ proridí plyn prvním reakčním stupněm £ a druhým reakčním stupněm, který je rozdělen na dvě paralelní reakční komory 5a , 5b /!

První reakční stupeň £ má v průřezu obdélníkovou reakční n^ komoru za., která je při provozu naphena ložem kusového nebe zrnitého adsorbentu. Ze vstalí strany je reakční komora 24 omezena, žaluzií 25, feiei-ά sodná. po její celé výšce, a na výstupní straně ža.luzií zéy, která sahá ýen do jisté výšky.

je

ú.dsorbent se přivádí ze zásobníku 2.> který/nasazen na. reakční komoře 14, přes rozváděči patro 8~. Rozváděči patro £ sestává ve znázorněném provedení ze stejnoměrného rastru za sebou a. vedle seb.e ležících přívodních trych týřů které jsou uspořádány do řad a. sloupců a na které navazují přívodní trubky z g, ústící do reakční komory z 4.

Asi v polovině výšky reakční komory 14 je vestavěno vložené pa.tro 8ct. Slouží ke snížení tlakového namáhání při příliš vysokém loži adsorbentu a. má. ve znázorněném příklade stejný tvar a uspořádání jako rozváděči patro 2» znamená, že je tvořeno rastrem X přívodních trychtýřů z8a,, přívodních trubek zqo. a. plnou stěnou 3 Θα i Vedení plynu sypwýnl kužely pod vloženým patrem 8a odpovídá poměrům v horní části aďsorbéru z. Vesta.vění jednoho nebo několika vložených pater 8a do rea.kční komory 14 není nezbytné, a.le zpravidla, účelné.

Odváděči pa.tro £ sestává podobně jako rozváděči pa.tro z rastru odváděčích, trychtýřů 20, uspořádaných vedle sebe a. za. sebou. Ma odváděči trychtýře 2O navazují odváděči trubky

- 9 ax, aa* Odváděči trubky ax jsou uzavřeny závěrnými elementy 33, např. klapkami nebo šoupátky, a odváděči trubky zz závěrnými elementy 34. fto odebíráni sypkého materiálu z reakční komory X4 se tyto závěrné elementy Z3. 34 otevřou.

/

Odváděči trubky 3X, zz ústi do oddělených sběrných nádob zs, zó, ze kterých se může adsorbent, nasycený různými škodlivými látkami, dopravovat k dalšímu zpracováni pomoci vhodných dopravních ústroji, znázorněných ve tvaru propusti Z7. z8 s komůrkovým kolem.

Vrstva sypkého materiálu, která odpovídá první řadě 18' přívodních trychtýřů x8 a tedy i odváděčích trychtýřů zO je oddělena od sloupce adsorbentu s výhodou žaluzii 17 nebo —jinými vhodnými—e4ementy—fofer^—3h~ttrkže vrstva /40 adsorbentu mezi vstupní žaluzii 15 a oddělovací žaluzii 17 se dá dopravovat oddělená přes odváděči trychtýře zO, odvaděči trubky zz, sběrnou nádobu zs a propust 37. Analogicky to platí i pro vrstvy 4X adsorbentu na výstupní straně oddělovací žaluzie xy. 7 7 l : A--' / ? γτ': :::. . ς/:.7Γ- - ’ r a j

Vstup £ surového plynu se rozšiřuje přes celou výšku reakční komory 14 až k přívodním trychtýřům 18 a přívodním trubkám xg. Plyn tedy může vnikat do lože adsorbentu jak zelitr dny vstupní žaluzii zs tak mezi přívodními trubkami z o ' shora sypnými kužely 37, jak znázorňuji na obr. z Šipky A.

Plyn tedy může nejen v pohyblivýloži, nýbrž i v pevném loži dojit do všech zón lože adsorbentu. Následkem toho se prakticky všechny částice adsorbentu zúčastni reakce.

— ΐθ —

Να výstupní straně je mezi nejhořejší vrstvou, tedy mezi sypným kuželem 37 a korním koncem výstupní žaluzie 26 uzávěr ve tvaru plné stěny 30. která brání zkratovému prou// dění plynu shora přímo do výstupního kanálu 22* /

Výstupní kanál 31 přechází dole ve vodorovný kanálový úsek 32, který probíhá pod odváděčím patrem £. Předběžně vyčištěný plyn, opouštějící reakční komoru ž4 výstupním kanálem 3a. proudí v kanálovém úseku 32 podél odváděΛ cích trychtýřů sQ a odváděčích trubek 32, 33 ťzahřívá přitom adsorbent, který je uvnitř, do té míry, že se spolehlivě zabráni kondenzaci. Potom je plyn z kanálového úseku 22 veden nahoru vstupní sekci 35a, 3sb obou komor 22· Sk druhého reakčního stupně 2. (obr. a). Rozdělení plynu v obou vstupních sekcích 35a. 35b a reakčnich komorách sa, 2k odpovídá principiálně popsanému rozděleni u vstupní žaluzie 22. a horních sypných kuželů 37 prvního reakčního stupně. V obou reakčnich komorách sa, 5k jsou přívodní trychtýře a odváděči trychtýře uspořádány do rastru, aby se zajistila co nej stejnoměrnější účast adsorbentu na reakci v celém vnitřním prostoru reakčnich komor sa. sb. Adsorbent, který zachytil škodlivé látky, sé však zpravidla odvádí současně všemi odváděcimi trychtýři a odváděčími trubkami druhého reakčního stupně 2.· Také výstupní kanály 36a. 36b mají u výstupní žaluze 26 uspořádání odpovídající výstupnímu kanálu 31, takže i v reakčnich komorách 22· Sk Proudí plyn adsorbentem napřič po velké ploše. Oba výstupní kanály 36a,3^ se spojúji podle obr. 3 ve výpusti 2 Čistého plynu.

- 22 Obrn: reakční stupně jsou umístěny vedle sebe a druhý reakční stupeň je rozdělen ve dvě dílčí reakční , komory sa, 5b . Tato kombinace spojuje výhody kompaktní /!

/ konstrukce a dobrého využití a adsorpční účinnosti adsorbentu a jednoduchou možnost ovládání adsorpčnich front. Kanálový úsek 33 může míz podle potřeby takovou Šířku, aby sahal přes celou Šířku všech tři vedle sebe uspořádaných reakčnich komor 5a. 5b a reakční komory prvního stupně £ takže se v něm ohřívají i odváděči trubky reakčnich komor

Redukční médium NH_ se dmychá do adsorbéru v místě mezi &

výstupním kanálem 31 a vodorovným kanálovým úsek 33. jak -ukazuje obr.1 a—,3. Je samozřejmé, že místa přívodu redukčního činidla mohou ležet i jinde nebo že se může do komor sa, sb zavádět aktivní kamenouhelný koks.

Pokud jde o tvar a rozměr jednotlivých trychtýřů 18. 30, .nepodléhají nijakým zvláštním výjimečným podmínkám . Zná. zorněnýčtvercovýneboóbdéíníkový průřez zajišíuje využití velké plochy pro rozdělení sypkého materiálu i příznivou mechaniku sypké látky. Při stejných výhodách vynálezu jsou ovšem možné i jiné tvary trychtýřů x8, 20.

Velmi často jsou účelné nestejně velké náběžné plochy obou reakčnich stupňů, zejména větší náběžná plocha prvního reakčního stupně £ oproti druhému reakčnimu stppní aby se rychlost proudění plynu přizpůsobila sypkému adsorbent a jeho účinnosti. Obzvláště ke zvětšeni náběžných ploch může xa být první reakční stupeň £ rozdělen do dvou paralelních dílčích komor, místo aby z nicht sestával druhý reakční¹stupeň, Vedení plynu je pák opačně, než jak ukazuje obr. z.

V zásobníkách 2> které jsou odděleny pro jednotlivé reakční komory £a, £, sb se nachází nový sypký adsorbent k náhradě za/potřebovaný. je důležité, aby při adborpci silně jedovatých látek a méně agresivních médii docházelo k odděleni adsorbentů, který zachytily škodlivé látky.

Provádí se to v popsaném zařízeni jednoduše tím, že vrstvy adsorbentů, odpovídající rozdílným adsorpčnich frontám, se odvádějí do oddělených sběrných nádob as, zó případně do sběrných nádob reákčních komor sa, sb a odtud dopravuji dál. Na obr, 3 jsou znázorněny dvě oddělené adsorpčni vrstvy 40, 41. V odsorpčni vrstvě 40 na vstupní straně může být například zachyceno větší množství těžkých kovů, zejména rtuti, které se odvádí odváděcími trubkami zi do sběrné nádoby zs.

Přiklad zařízeni podle obr, 3 se liší od provedeni obr. x dál tím, že rozváděči patro 8' má od vstupní k výstupní straně adsorbéru z' vzestupný sklon. Následkem toho se prodlouží plná stěna 3O při jinak stejné konstrukci adsorbéru £ Příčný řez je obr. z platí i pro provedení podle obr. 3·

Vstup z surového plynu však může sahat až pod odváděči patro potom musejí: být v odváděčích trychtýřích zO vytvořeny otvory do vnitřního prostoru reakční komory 14, «3 00| kterými může vstupovat plyn do reakční komory 14. kterými však nemůže vypadávat zrnitý adsorbent do rozváděcího patra Taková nábéžná patra jsou známá např. z německého užitného vzoru DE-GM G 87 Od 839.8. Při vytvořeni odváděcího patra £ *

jako náběžného patra musí být uzávěr odpovídající plné stěně 30 uspořádán i na zadní straně přímo nad odváděcim patrem £, aby se znemožnilo zkratové prouděni plynu do výstupního kanálu 31·

Se spojovacím potrubím mezi větším sběrnou nádobou ad a kanálovým úsekem 32 je /.épojeno dmychadlo 38, které při začátku odváděni adsorbentu případně rozbijí spečené úsady v jednotlivých trychtýřích nebo odváděčích trubkách uměle _vyvcLlaným^prouděnim^přř-odsávdní-plynuzi-7Na obr· 4 λ 5 je znázorněno výhodné provedeni dvoustupňového reaktoru jehož podstatná funkční součásti jsou umístěny ve válcovém tělese.^. ν^τtělese '44' isou umístěny dvě soustředné* reakční komory 44, ££_tpr&4enco3iéke==tá&ttitl· uložené vsobě:. Prstencovérěáhční préstory 45. 44 jsou ve znázorněném provedeni vyplněny rozdílnými adsorbenty? vnější prstencový prostor 44 jempř. naplněn hnědouhelným aktivním koksem a vnitřní prstencový prostor 45 poletovaným 'češť.oulfilným. aktivním koksem. Vnější prstencový prostor 44 slouží tedy k odloučení Škodlivých látek, které se snadněji adsorbuji a odpovídá tedy prvnímu reakčnimu stupni &

- předchozího příkladu, zatímco vnitřní prstencový prostor 45 slouží k redukci oxidň dusíku Jako reakční komory sa# sb druhého reakčniho stupně £ předchozího provedení.

- *4

Každý zebou prstencových prostorů je obklopen prstencovým výstupním kanálem 4%. 47 pro plyn. Vstup 48 surového plynu je rovněž tvořen prstencovým kanálem, umístěným na // radiálně vnitřní straně prstencového rekkěního prostoru 44. Vstup plynu do vnitřního druhého reakěního stupně 45 je tvořen centrálním kanálem 40> který prochází ve směru osy 50 reaktoru -49. Prstencový vstup 48 plynu do prvního reakěního stupně 44 a rovněž prstencový výstupní kanál 47 druhého reakěního stupně 45 jsou odděleny válcovou přepážkou 51· Vstupní, kanál 5* ve tvaru šroubovice je uspořádán v horní ěásti tělesa xaz. reaktoru kolem osy 50^ a spojen se vstuoem 48 surového plynu do prvního reakěního stupně 44.

V důsledku šroubovicového tvaru vstupního kanálu 52.

χ dostává plyn urěený k ěištěni a obsahující někdy pevné ěástice a/nebo kapky vody, šroubovicový pohyb, který vytlačuje částice nebo kapky s vySŠÍ hmotnosti směrem ven do oblasti nad sypňými kužely 37 a mezi přívodní trychtýře 18 a přívodní trubky z o prvního reakěního stupně. Vytvoření a uspořádání přívodních trychtýřů 18 a odváděčích trychtýřů azavádění plynu do obou reakěních stupňů 44. 45 odpovídá poměrům, který byly vysvětleny v souvislosti s obr. 1 až 3.

V důsledku kruhového uspořádání a rozděleni rozváděciho patra 8 a odváděcího patra £ mají přívodní trychtýře 18 a odváděči trychtýře sO lichoběžníkový průřez, jak je patrně z levé poloviny obr. 5.

Také vytvořeni žaluzii nebo jiných oddělovacích elementů, omezujících reakčúí komory 44, 45 může odpovídat předchozímu přikladu, přičemž však přepážky 5č. 55 případně O5, 66 a na náběžných/výstupních stranách mají podle průřezu reakčních komor přibližně kruhový tvar dosažený tím, že jsou sestaveny z většího počtu segmentů* ⁷

Jak bylo uvedeno, vstupuje surový plyn vstupním kanálem 53, který mu uděluje šroubovicový pohyb, do tělesa ££ reaktoru 40, přichází na převážně válcové náběžné plochy u přepážek 55, projde napřič prvním prstencovým stupněm 44 , přejde na jeho výstupní straně přes přepážky 56 do vnějšího prstencového kanálu 4Č> obrátí se dolů do kruhové proudové komory 58 a proudí v ni radiálně dovnitř ve směru do centrálního kanálu 4Q druhého reakčniho stupně 45. V proudové_ komoře 58, která má kruhový tvar, omývá plyn podobně jako v předchozím příkladě odváděči trychtýře 30 a odváděči trubky za,

V centrálním kanále 40 se plyn, který byl zbaven rychle j^_or!mjXGÍJsk^kádll9ý.ch.- lá tek a je tedy částečně vyčištěn, rozděluj? nejprve axiálně a odtud proudí ve směwšipek v příčném proudu, případně mezi přívodními trubkami 10 shora do prstencové vrstvy adsorbentu ve druhém reakčním stupni 45. Přepážky 65 odděluji adsorbent ve druhém reakčním? stupni 45 na vstupní straně a přepážky 66 na výstupní straně od sousedních kanálů 40 a 47. Výstupní kanál 47 pro plyn ňstí v horní části reaktoru &g do odtahového trychtýře 50, odkud se může vést čistý plyn do středový umístěného komínu 60,

- ιό

Náběžné plochy odpovidajicí přepážkám 55 prvního reakěniho stupně 44 máji větší poloměr než náběžné plochy přepážek 65 druhého reakčního stupně 45. Příplwáné men£í // je tedy rychlost proudění plynu v prvním prstencovém prostoru /

ve srovnáni s druhým prstencovým prostorem 45 * Tato nerovnost je žádoucí, zejména při použití rázných adsorbentá v obou pr^Ucov^L^reafe5wťch komorách 44,

Had prstencovými rozváděcími patry 8. jsou uspořádány vnitřní zásobní komory ói. 62, Had vnitřní zásobní komorou te je umístěno motorem poháněné rozváděči ústroji ve formě rotující hrabice Ó3. Hrabice 63 srovnává sypký adsorbent, který se nachází v zásobní komoře te, i při přivádění adsorbentu jediným přívodním hrdlem Ó4.

Zásobní komora 61 přiřazená prvnímu reakčnímu stupni 44 se plní pomocí kolejového vozíku 67 přes plnicí otvory 68., které jsou uspořádány do kruhu kolem osy sO reaktoru Kolejový vozík 67 pojíždí po kolejovém okruhu 60, který má rovněž střed v ose sQY^Učelně je kolejový vozík 67 opatřen prostředky ke vzduchotěsnému sdoíení?/lS&}&vz^učKo t^snó uzaviratelným ložným prostorem a dmychadlem ke zvyšování tlaku v tomto prostoru. Při takovém vytvoření lze kompenzovat přetlak, panující v reakčnim prostoru 44 a tedy i v zásobní komoře 6i, v prostoru kolejového vozíku Ó7, takže do vozíku 67 a odtud do atmosféry nemůže unikat ani část spalin.

Vynález není omezen na znázorněné příklady provedení»

V rámci vynálezu lze například pracovat s jedinou adsorpění vrstvou. Směr proudění plynu podle obr, i lze např. obrátit, takže surový plyn vstupuje,do odsotfíéru £ výpusti £ a opouští jej vstupem 2. výstup súrovéko plynu adsorpění vrstvy je ppfe na korní straně adsorbéru z.

- r t · · / 9 9 · *»· »-* « » · ř »· * » » *

- is - . ..· :

W ÝÝ33 - <ř‘

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY T/ £

1. Způsob oddělování nežádoucích složek z tekutiny, zejména ze spalin, adsorpcí na kusovém nebo zrnitém adsorbentu, při kterém spaliny proudí nejméně jedním reakčním prostorem naplněným adsorbentem a vedou se alespoň jednou adsorpční vrstvou, vyznačující se tím, že adsorbent se zavádí do reakčního prostoru rastrovitě rozloženě v jednotlivých násypných dávkách a odvádí se z něho, přičemž tekutina se zavádí zčásti ze strany kolmo do vrstvy adsorbentu a zčásti shora sypným kuželem vzniklým při zavádění adsorbentu a vede se reakčním prostorem.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vzájemně odlišné nežádoucí složky tekutiny, například rtut, oxid siřičitý, kyselina chlorovodíková a oxidy dusíku, se oddělují v odlišných adsorpčních vrstvách a odvádějí se z reakčního prostoru v oddělených proudech.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se t í m, že alespoň ve dvou odlišných adsorpčních vrstvách se uloží vzájemně odlišné adsorbenty, například nístějový koks a kamenouhelný aktivní koks.
4. Způsob podle nároku 3,vyznačující se tím, že tekutina proudí nejméně dvěma odlišnými adsorpčními vrstvami různou rychlostí.
5. Způsob podle nároku 4, v y z n a č u j í c í se tím, že tentýž proud tekutiny se vede postupně adsorpčními vrstvami různými rychlostmi, které jsou závislé na velikosti náběžných ploch adsorpčních vrstev.
6. Způsob podle jednoho z nároků laž 5,vyznačující se tím, že adsorbenty, odváděné z odlišných * · · · * r · » * >♦*» » »»«»·» » ? ♦ · « - » »» · > i- » f ·· » » » · ? t r- i * · r » * ·»» ’ ř- ? · « vrstev, se podrobují dalšímu zpracování.
7. Způsob podle jednoho z nároků laž 6, vyznačující se tím, že reakční prostor se plní po dávkách, vyprazdňuje se po dávkách a zpracování tekutiny se provádí v alespoň jednom pevném loži.
8. Způsob podle jednoho z nároků laž 7,vyznačující se tím, že v první adsorpční vrstvě se oddělí těžké kovy, ve druhé adsorpční vrstvě snadno adsorbující plynné složky, jako jsou oxid siřičitý a kyselina chlorovodíková a plyn se potom podrobí v dalším reakčním stupni redukci oxidů dusíku.
9. Způsob podle jednoho z nároků laž 8, vyznačující se tím, že část plynu se zavádí do reakčního prostoru zdola odváděcím trychtýřem pro adsorbent.

-l·©-;—Zařízení k provádění způsobu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 9, s reaktorem omezujícím nejméně jednu reakční komoru (14), která má na horní straně přiváděči ústrojí a na dolní straně trychtýřové odváděči ústrojí pro přívod a odvádění kusového nebo zrnitého adsorbentu, v y z na č u jící se tím, že přiváděči ústrojí sestává z rastru $ vedle sebe a za sebou. umístěných přívodních trychtýřů (18)___________ á odváděči ústrojí sestává z dalšího rastru $ vedle sebe a za sebou umístěných odváděčích trychtýřů (20), přičemž jak alespoň na jedné straně, tak i v horní části reakční komory (14) jsou uspořádány průchody pro plyn.
11. Zařízení podle nároku 10,vyznačující se tím, že reakční komora (14) je rozdělena nejméně jednou řadou oddělovacích stěn nejméně dva v podstatě svislé oddíly, obsahující vždy jednu vrstvu (40, 41) adsorbentu a uspořádané kolmo k proudění plynu, přičemž každý z oddílů je opatřen přívodními trychtýři (18) a odváděcími trychtýři (20) s jednotlivě ovladatelnými dávkovacími elementy (23, 24) a/nebo závěrnými elementy (27, 28).
12. Zařízení podle nároku 11,vyznačující se tím, že oddělovací stěny jsou vytvořeny jako jednoduché žaluzie (16) nebo dvojité žaluzie (17).
13. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 12, v y ζηβό u j í c í se tím, že v adsorbéru jsou uspořádány nejméně dvě oddělené reakční komory, které jsou plnitelné a vyprazdňovatelné vzájemně nezávisle, jsou umístěny prostorově vedle sebe a zapojeny za sebou pro proudění plynu.
14. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 13, v y z n a čující se tím, že odváděči trychtýře (20) nebo na ně navazující odváděči trubky (21, 22) jsou uspořádány v kanálovém úseku (32) pro vedení čištěného plynu.
15. Zařízení podle nároku 10,vyznačující se tím, že kanálový úsek (32) vedoucí čištěný plyn je zařazen za výstupní kanál (31) prvního reakčního stupně (4) a pod jeho odváděcím dnem (9) je uspořádán tak, že odváděči trychtýř (20) a odváděči trubky (21, 22) jsou oplachovány tekutinou a zahřívají se.

ř ř

t s

?'
16. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 15, v y z n a čující se t í m, že rastr odváděčích trychtýřů (20) je opatřen otvory pro průchod čištěného plynu, které jsou spojeny se vstupem (2) surového plynu.
17. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 16, v y z n a čující se tím, že vstup (2) surového plýnu se rozkládá po celé výšce reakčního prostoru, zatímco výstupní kanál (31) čistého plynu se rozkládá na omezené výšce výstupní strany reaktoru k zamezení zkratového proudění plynu v horní části reakčního prostoru.
18. Zařízení podle nároku 15,vyznačuj ící se tím, že reakční komora (14) prvního reakčního stupně (4) je z obou stran obklopena dvěma reakčními komorami (5a, 5b) druhého reakčního stupně, přičemž proud tekutiny, vedený zpět pod odváděcím patrem (9) prvního reakčního stupně (4) je rozdělen nejméně do dvou paralelních dílčích proudů a veden do obou reakčních komor (5a, 5b) obklopujících první reakční komoru (14).
19. Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 18, vyznačující se tím, že od vstupu (2) surového plynu jsou uspořádány za sebou řady (18') přívodních trychtýřů (18) v odstupňovaných výškách.
20. Zařízení k provádění způsobu podle alespoň jednoho z nároků l až 9, š reaktorem ohraničujícím nejméně jednu reakční komoru, přičemž tato komora je provedena podle· nároků 10 až 17, vyznačující se tím, že ve válcovém tělese (41') jsou soustředně uspořádány nejméně dvě prstencové reakční komory (44, 45), protékané plynem v podstatě radiálně a zapojené pro proud plynu do série a náběžné plochy prstencové reakční komory (44),_ která leží _ první v dráze proudu plynu, jsou větší než náběžné plochy druhé reakční komory (45).
21. Zařízení podle nároku 20,vyznačující se tím, že náběžné a odváděči plochy obou prstencových reakčních komor (44, 45) jsou umístěny tak, že reakční komory (44, 45) jsou protékány proudem plynu v podstatě radiálně z vnitřku směrem ven.
22. Zařízení podle nároku 21, vyznačuj ící tím, že prstencová výstupními první prstencová reakční komora (44) a druhá reakční komora (45) jsou obklopeny prstencovými kanály (46, 47) pro plyn, přičemž vstup (48) surového plynu do prvníReakční komory (44) je rovněž vytvořen jako prstencový kanál > a tento vstup (48) surového plynu a výstupní kanál (47) druhé prstencové reakční komory (45) jsou od sebe odděleny válcovou přepážkou (51).
23. Zařízení podle nároku 22, vyznačující se tím, že výstup plynu z první prstencové reakční komory (44), je vytvořen jako prstencový výstupní kanál (46), který je omezen vnější stěnou reaktoru -(-40-)·
24. Zařízení podle jednoho z nároků 20 až 23, v y z n a i čující se tím, že prstencová proudová komora jdL (58), která spojuje výstupní kanál (46) plynu prvn^ reakční komory (44) se vstupem druh^^reakční komory (45),/je umístěna pod odváděcimi patry (9,/ tak, že odváděči trychtýře (20) a/nebo odváděči trubkyj/22) jsou omývány a ohřívány radiálně z vnějšku doynitř proudícím, částečně vyčištěným, plynem.

/ /

/
25. Zařízení podle jednoho /

č u j í c yí se tím, že reaktoru /44-Θ-)- je soustředně /

/ .

uspořádán sroubovicovy vstupní z

vstupem/(48) surového plynu do z nároků 20 až 24, vyznáv horní části tělesa -(-41-)¹s jeho centrální osou (50) kanál (52) plynu, spojený se první reakční komory (44).

t ί

/
26. Zařízení podle jednoho z nároků 20 až 25, v y z n a č u jí cíše t í m, že rozváděči patrój (8) a odváděči patr^ (9) jsou prstencóvá a jejich trychtýře (18, 20) mají lict/oběžníkový průřez/ /
27. Zařízení podle jednoho z nároků 20 až 26, vyznáč/u jící š e tím, že nad prstencovými rozváděči mi patry (8) jsou umístěny prstencové zásobní komory (62, 61).

./
28. Zařízení podle nároku 27,vyznačující se tím, že v prstencové zásobní komoře (62) je uloženo motorem pohaněné rotační rozdělovači zařízení, jehož osa otáčení leží na svislé ose (50) tčlooa >4?)^
29. Zařízení podle nároku 27 nebo 28, vyznačuj í cí se tím, že v krycí stěně prstencové zásobní komory (61) jsou uspořádány ve stejné vzdálenosti od osy (50) těieea- teoMbr· (-4Í-)· plnicí otvory (68) a v odpovídajícím radiálním odstupu nad krycí stěnou je uspořádán kolejový okruh (69).
30. Zařízení podle nároku 29,vyznačující se tím, že kolejový vozík (67), pojízdný po kolejovém okruhu (69), je opatřen prostředky ke vzduchotěsnému připojení k plnicím otvorům (68), vzduchotěsně uzavíratelným ložným prostorem a dmychadlem ke zvyšování tlaku v ložném prostoru.

;·>1/ ^33- & Τ/$Κ_

Λ ^33 TISK.

ϊν Vt33~ #í τις/c