CZ299360B6 - Vakuové odplynovací zarízení pro taveninu skla a zpusob zvyšování teploty odplynovací nádoby - Google Patents

Vakuové odplynovací zarízení pro taveninu skla a zpusob zvyšování teploty odplynovací nádoby Download PDF

Info

Publication number
CZ299360B6
CZ299360B6 CZ0047899A CZ47899A CZ299360B6 CZ 299360 B6 CZ299360 B6 CZ 299360B6 CZ 0047899 A CZ0047899 A CZ 0047899A CZ 47899 A CZ47899 A CZ 47899A CZ 299360 B6 CZ299360 B6 CZ 299360B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
vacuum degassing
temperature
vacuum
degassing vessel
vessel
Prior art date
Application number
CZ0047899A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ47899A3 (cs
Inventor
Sugimoto@Mitsuo
Inuoe@Shigekuni
Iketani@Suguru
Kurata@Hiroshi
Hirabara@Yasuharu
Original Assignee
Asahi Glass Company Ltd.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=12785288&utm_source=***_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ299360(B6) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Asahi Glass Company Ltd. filed Critical Asahi Glass Company Ltd.
Publication of CZ47899A3 publication Critical patent/CZ47899A3/cs
Publication of CZ299360B6 publication Critical patent/CZ299360B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/20Bridges, shoes, throats, or other devices for withholding dirt, foam, or batch
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/225Refining
    • C03B5/2252Refining under reduced pressure, e.g. with vacuum refiners
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/26Outlets, e.g. drains, siphons; Overflows, e.g. for supplying the float tank, tweels
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P40/00Technologies relating to the processing of minerals
    • Y02P40/50Glass production, e.g. reusing waste heat during processing or shaping
    • Y02P40/57Improving the yield, e-g- reduction of reject rates

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Glass Melting And Manufacturing (AREA)
  • Treatment Of Steel In Its Molten State (AREA)
  • Degasification And Air Bubble Elimination (AREA)

Abstract

Vakuové odplynovací zarízení (10, 82) pro taveninu (G) skla zahrnující vakuovou skrín (12), z níž je pro vytvorení podtlaku pri použití vycerpáván vzduch. Ve vakuové skríni (12) je umístena vakuová odplynovací nádoba (14) pro vakuové odplynování taveniny (G) skla, pricemž s vakuovou odplynovací nádobou (14) je spojena stoupací roura (16) pro vedení taveniny (G) skla do vakuové odplynovací nádoby (14) pred jeho odplynením a sestupná roura (18) pro vedení odplynené taveniny (G) skla z vakuové odplynovací nádoby (14). Vakuová odplynovací nádoba (14), stoupací roura (16) a sestupná roura (18) tvorí cestu pro pruchod taveniny (G) skla vyrobenou ze žáruvzdorného materiálu. Zarízení dále obsahuje zarízení pro zvyšování teploty zahrnující horáky (38, 40, 50) pro zvyšování teploty, opatrené u spodních koncu stoupací a sestupné roury (16, 18) a výfukovou trubku (42) napojenou na vrchní stranu vakuové odplynovací nádoby (14), s tím že horáky (38,40, 50) pro zvyšování teploty jsou upraveny pro regulaci spalování paliva pred tím, než je vakuové odplynovací zarízení (10) v cinnosti a spálený plyn z horáku (38, 40, 50) je vypoušten výfukovou trubkou (42), a že horáky (38, 40, 50) pro zvyšování teploty a výfuková trubka (42) jsou vhodné pro zvyšování teploty vakuové odplynovací nádoby (14), stoupací roury (16) a sestupné roury (18).

Description

Vakuové odplyňovací zařízení pro taveninu skla a způsob zvyšování teploty odplyňovací nádoby
Oblast techniky
Vynález se týká technické části zařízení pro vakuové odplyňování plynule dodávané taveniny skla, z níž jsou zařízením odstraňovány bubliny, a dále se týká způsobu zvýšení teploty u tohoto zařízení.
Dosavadní stav techniky
Z důvodu zvýšení kvality výrobků ze skla se používá zařízení pro vakuové odplyňování, které odstraňuje bubliny generované v tavenině skla před tím, než se roztavené sklo, tavené v tavící nádrži, formuje ve formovacím zařízení. Takové obvyklé zařízení je zobrazeno na obr. 5. Vakuové odplyňovací zařízení 110 se používá v procesu, u kterého je tavenina G skla v taviči nádrži 120 vakuově odplyněna a plynule dodávána do neznázoměné formovací nádrže k další úpravě. Vakuová skříň 112, ve které se vytváří vakuum, zahrnuje vakuovou odplyňovací nádobu 114, sloužící k vakuovému odplyňování, umístěnou ve vodorovné poloze, dále zahrnuje svislou směrem nahoru orientovanou stoupací rouru 116 a směrem dolů orientovanou sestupnou rouru 118, přičemž každá je umístěná na jednom konci zmíněné odplyňovací nádoby 114.
Stoupací roura 116 má spodní konec ponořený do roztaveného skla v šachtě 122 umístěné proti směru toku taveniny G skla, která je spojená s vakuově odplyňovací nádobou 114. Sestupná roura 118 má spodní konec ponořený do taveniny G skla a je umístěná ve směru toku v šachtě 124, která je spojena s následnou neznázorněnou formovací nádobou. Sestupná roura 118 má horní konec spojený s vakuově odplyňovací nádobou 114. Tavenina G skla po odplynění je tažena z odplyňovací nádoby 114 směrem dolů do šachty 124 umístěné po směru toku. Ve vakuové skří30 ni 112 je okolo vakuově odplyňovací nádoby 114 rozmístěn tepelně izolační materiál 130, například tepelně izolující cihly, pokrývající z důvodu tepelné izolace i obě roury 116, 118.
Vakuovou skříní 112 může být pouzdro vyrobené z kovu, například z oceli. Ve vakuové skříni 112 je vakuum vytvořeno například neznázoměným vakuovým čerpadlem, které uvnitř vakuově odplyňovací nádoby 114 udržuje tlak s hodnotou 1/20 - 1/3 atmosférického tlaku.
Vstupní teplota formovací nádoby je omezena na určitou teplotu, která má hodnotu v rozmezí od 1000 °C do 1300 °C. Výsledkem je, že teploty rour 116 a 118, které jsou umístěny ve směru proti toku formovací nádoby, jsou omezeny například na hodnoty od 1200 °C do 1400 °C. V jiné patentové přihlášce podané jménem současných žadatelů se uvádí, že vakuově odplyňovací nádoba 114 a roury 116 a 118 mají části, které jsou v přímém kontaktu s taveninou G skla, a které jsou vyrobeny ze vzácného kovu, například z platiny a její slitiny. Cesty toku taveniny G skla, ve vakuově odplyňovací nádobě 114 a v rourách 116 a 118, jsou vytvořeny kruhovými pouzdry vyrobenými ze vzácného kovu, například z platiny a její slitiny.
Výroba vakuové odplyňovací nádoby 114 a dalších uvedených součástí je nejen drahá, ale je doprovázená i mnohými problémy.
Navrhuje se vyrábět vakuovou odplyňovací nádobu a roury 116, 118 ze žáruvzdorného materiálu, který není tak drahý jako vzácný kov. Použít se mohou například elektricky lité cihly. Následuje rovněž plynulé vakuové odplyňování, tak jak tomu bylo při použití vzácného kovu.
Pokud se pro vakuovou odplyňovací nádobu použije žáruvzdorný materiál, například zmíněné elektricky lité cihly, objeví se následující problém.
-1 CZ 299360 B6
Na začátku činnosti vakuového odplyňovacího zařízení 110 je požadováno, aby se tavenina G skla vytáhla ze šachty 122 do vakuově odplyňovací nádoby 114, a aby se z této nádoby 114 trubkou 118 sklo dostalo do šachty 124. U teploty částí, které vytváří cestu pro taveninu G, se vyžaduje na začátku činnosti zařízení jisté zvýšení. Jinak by bylo obtížné zajistit požadovaný tok tave5 niny G, jelikož viskozita tekutého skla se na cestě k šachtě 124 zvyšuje, přičemž roztavené sklo může dokonce i tuhnout.
Běžná vakuová odplyňovací nádoba 114 vyrobená ze vzácného kovu může předběžně zvýšit teplotu v částech, které slouží jako cesta taveniny G skla tím, že se nechá kruhovým pouzdrem ze ío vzácného kovu procházet elektrický proud, který vyvolá samoohřev kruhového pouzdra, a to v době zahájení činnosti vakuového odplyňovacího zařízení 110. Na druhé straně, pokud je vakuová odplyňovací nádoba 114 a roura 116, 118 vytvořena ze žáruvzdorného materiálu, například z elektricky litých cihel je velmi obtížné provádět ohřev přiváděním el. energie.
Ačkoliv se navrhuje umístit okolo roury 116 a 118 ohřívací zařízení, například elektrický ohřívač, který by zahříval taveninu G skla, použití takového zařízení, jako zdroje tepla není pro zvýšení teploty vakuové odplyňovací nádoby 114 dostačující. Zvláště je obtížné zajistit stejnoměrný ohřev vakuové odplyňovací nádoby 114 a rour 116, 118 na teplotu, která by byla blízká teplotě taveniny G skla. V tepelně izolačním materiálu je nutné vytvořit prostor pro tepelná zařízení, například elektrické ohřívače, nebo modifikovat strukturu tepelně izolačního materiálu 130, čímž se vytváří problém v tom, že vakuové odplyňovací zařízení nemá jednoduchou konstrukci.
Podstata vynálezu
Výše uvedené nedostatky stávajícího stavu techniky jsou odstraněny vakuovým odplyňovacim zařízením pro taveninu skla podle vynálezu, zahrnujícím vakuovou skříň. Z níž je pro vytvoření podtlaku při použití vyčerpáván vzduch, kde ve vakuové skříni je umístěna vakuová odplyňovací nádoba pro vakuové odplyňování taveniny skla, přičemž s vakuovou odplyňovací nádobou je spojena stoupací roura pro vedení taveniny skla do vakuové odplyňovací nádoby před jeho odplyněním a sestupná roura pro vedení taveniny skla z vakuové odplyňovací nádoby, kde vakuová odplyňovací nádoba, stoupací roura a sestupná roura tvoří cestu pro průchod taveniny skla vyrobenou ze žáruvzdorného materiálu, jehož podstata spočívá v tom, že dále obsahuje zařízení pro zvyšování teploty zahrnující hořáky pro zvyšování teploty opatřené u spodních konců stoupací a sestupné roury a výfukovou trubkou napojenou na vrchní stranu vakuové odplyňovací nádoby, s tím, že hořáky pro zvyšování teploty jsou upraveny pro regulaci spalování paliva před tím, než je vakuové odplyňovací zařízení v činnosti a spálený plyn u hořáků je vypouštěn výfukovou trubkou, a že hořáky pro zvyšování teploty a výfuková trubka jsou vhodné pro zvyšování teploty vakuové odplyňovací nádoby, stoupací a sestupné roury, jakož i to, že hořáky pro zvyšo40 vání teploty jsou uzpůsobeny pro možnou změnu koncentrace kyslíku v plynu pro spalování nebo že výfuková trubka zahrnuje regulaci odtahu, který je tvořen ovládací hořákem tahu a vzduchovou tryskou pro ovládání průtoku spalin a/nebo škrticím prostředkem pro řízení množství vypuzovaných spalin.
U způsobu zvyšování teploty vakuové odplyňovací nádoby, stoupací roury, sestupné roury ve vakuovém odplyňovacim zařízení pro taveninu skla podle vynálezu je podstatou to, že před zahájením činnosti procesu odplyňování se spaluje palivo v hořácích pro zvyšování teploty, které jsou umístěny u spodních konců stoupací a sestupné roury a zplodiny spáleného plynu z hořáků se odvádí přes stoupací a sestupnou rouru a výfukovou trubku, která je napojena na vrchní stranu vakuové odplyňovací nádoby nebo že se mění koncentrace kyslíku vplynu obsahujícím kyslík, používaným ke spalování, jakož i to, že se ovládá průtok spalin vypuzováných výfukovou trubkou a množství vyfukovaných spalin.
Cílem tohoto vynálezu je poskytnutí vakuového odplyňovacího zařízení pro roztavené sklo a rov55 něž způsob zvýšení teploty vakuového odplyňovacího zařízení, který by byl schopný předběžně
-2CZ 299360 B6 zvýšit teplotu vakuové odplyňovací nádoby, obou rour na dostatečnou teplotu, a to před zavedením roztaveného skla tak, aby se rovnoměrně zvedla teplota částí vakuové odplyňovací nádoby na jistou hodnotu, která je blízká teplotě roztaveného skla, a to na počátku činnosti vakuového odplyňovacího zařízení pro roztavené sklo, u kterého jsou cesty toku roztaveného skla vyrobeny ze žáruvzdorného materiálu.
Přehled obrázků na výkresech
Příkladné provedení vakuového odplyňovacího zařízení pro taveninu skla a způsobu zvyšování teploty odplyňovací nádoby je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 schematicky příčný řez vakuovým odplyňovacím zařízením pro roztavené sklo v klidovém stavu, obr. 2 schematicky příčný řez vakuovým odplyňovacím zařízením z obr. 1 v době zvyšování teploty, obr. 3 schéma příkladu hořáku zvyšujícího teplotu ve vakuovém odplyňovacím zařízení z obr. 2, a dále ovládání toku ve zmíněném příkladu, obr 4 schematicky příčný řez vakuovým odplyňovacím zařízením podle jiného provedení, a to v době, kdy dochází ke zvyšování teploty, a obr. 5 schematicky příčný řez obvyklým vakuovým odplyňovacím zařízením.
Příklady provedení vynálezu
Nyní bude vakuové odplyňovací zařízení podle tohoto vynálezu podrobně popsáno vzhledem k provedením znázorněným na přiložených výkresech.
Obr. 1 schematicky znázorňuje příčný řez vakuovým odplyňovacím zařízením 10, podle prvního provedením, a to v klidovém stavu.
Na obr. 1 znázorněné vakuové odplyňovací zařízení 10 pro roztavené sklo podle tohoto vynálezu, se používá v procesu, ve kterém je tavenina G skla tažena šachtou 22 směrem nahoru, přičemž šachta 22 je spojena s tavící nádobou 20. Tavenina G skla se zavádí do vakuové odplyňovací nádoby 14, která je zbavena tlaku, kde je tavenina G plynule dodávána do šachty 24 orientované směrem dolů, která je spojena s neznázoměnou formovací a upravovači nádobou, a kterou může být nádoba pro formování tabulového skla nebo láhví. Vakuová odplyňovací nádoba 14 se v podstatě skládá z vakuové skříně 12, z vlastní vakuové odplyňovací nádoby 14, ze stoupací roury 16 orientované směrem nahoru a sestupné roury 18 orientované směrem dolů.
Vakuová skříň 12 funguje jako tlaková nádoba k udržování vzduchotěsnosti při procesu dekomprese vnitřku vakuové odplyňovací nádoby 14. U znázorněného příkladu je vakuová skříň 12 vytvořena v pravoúhlém tvaru nebo ve tvaru obráceného písmene U. Na materiál a konstrukci vakuové skříně 12 nejsou kladena žádná omezení, pokud materiál a konstrukce poskytuje požadovanou těsnost a pevnost. Vakuová skříň 12 se vyrábí z kovu, a to především z nerezové oceli.
Vakuová skříň 12 zahrnuje horní pravou část se sacím výstupem 12c, který slouží k dekompresi vnitřku skříně 12 odsáváním. Vakuová skříň 12 je vysávána pomocí neznázoměného vakuového čerpadla tak, aby byl vnitřek vakuové odplyňovací nádoby 14, nacházející se ve střední části, udržován na jistém tlaku s hodnotou 1/20 - 1/3 atmosféry.
Vakuová odplyňovací nádoba 14 je orientována ve vodorovném směru. Vakuová odplyňovací nádoba H má levý konec, spojený s horním koncem stoupací roury J_6, a pravý konec spojený s horním koncem sestupné roury 18 tak, že jsou obě roury 16, 18 orientovány směrem dolů. Stoupací roura J_6 a sestupná roura 18 prochází sloupky 12a, 12b ve tvaru obráceného písmene U vakuové skříně 12.
Stoupací roura 16 a sestupná roura 18 má spodní konec ponořený do taveniny G skla v šachtě 22 umístěné ve směru proti toku taveniny G skla, která je spojená s tavící nádobou 20, a v tavenině
-3 CZ 299360 B6
G skla v šachtě 24 umístěné ve směru po toku taveniny G skla, která je spojená s neznázoměnou formovací a upravující nádobou.
Vakuová odplyňovací nádoba 14 má sací otvor 14a a 14b, vytvořený v její horní části. Oba sací otvory 14a a 14b jsou spojeny s vnitřkem vakuové skříně 12, ze které je odčerpán vzduch neznázorněným vakuovým čerpadlem, aby se uvnitř vakuové odplyňovací nádoby 14 udržoval jistý stav dekomprese, například s hodnotou tlaku 1 /20 - 1 /3 atmosféry.
Prostor mezi vakuovou odplyňovací nádobou 14 a vakuovou skříní 12, a rovněž prostory mezi ío rourami J6 a J8 a vakuovou skříní 12, jsou vyplněny tepelně izolačním materiálem 30, například tepelně izolačními cihlami, které pokrývají obvod vakuové odplyňovací nádoby 14 a rour 16, 18, čímž vytváří tepelnou izolaci. Tepelně izolační materiál 30 zahrnuje odsávací dekompresní otvory, které slouží k ulehčení dekomprese.
Vakuová odplyňovací nádoba 14 zahrnuje horní střední část s odtahovým výstupem 34 procházejícím termálním izolačním materiálem 30 a vakuovou skříní 12, a který slouží k odvodu spálených plynů z vakuové odplyňovací nádoby 14 v době narůstající teploty. Pokud vakuové odplyňovací zařízení JO je v klidovém stavu, odtahový výstup 34 je vzduchotěsně uzavřen pomocí víka 36, které bez potíží umožňuje udržet vnitřní část vakuové skříně 12 ve stavu jisté dekomprese.
Ve vakuovém odplyňovacím zařízení 10, podle dosavadního stavu techniky, je vakuová odplyňovací nádoba 14, roura 16 a 18 vyrobena ze žáruvzdorného materiálu schopného odolat roztavenému sklu, například z elektricky odlévaných cihel.
Jinými slovy, cesty taveniny G skla ve vakuovém odplyňovacím zařízení 10, které jsou v přímém kontaktu s roztaveným sklem, jsou vyrobeny z takového žáruvzdorného materiálu, který umožňuje výrobu zmíněného zařízení 10 s menšími výrobními náklady, než je tomu u cest zhotovených z platiny nebo její slitiny. Výsledkem je skutečnost, že cesty roztaveného skla se mohou vytvářet v libovolném tvaru a s libovolnou tloušťkou stěn, což nejen zajišťuje poskytnutí vakuového odplyňovacího zařízení 10 s velkou kapacitou, ale rovněž umožňuje realizaci úpravy vakuového odplyňování při vysoké teplotě. Použití takového žáruvzdorného materiálu může, ve srovnání s obvyklými ohnivzdornými cihlami, minimalizovat vymývání složek žáruvzdorného materiálu do roztaveného skla. V normálním případě lze takové vymývání přezírat.
Nekladou se žádné podmínky, pokud se jedná o tvar vakuové odplyňovací nádoby 14 a rour L6 a J8, pokud jsou tyto prvky vytvořeny uvnitř prodlouženého pouzdra. Zmíněné prvky mohou mít kruhový průřez, nebo pravoúhlý průřez.
Typickým příkladem žáruvzdorného materiálu, s vysokou hodnotou odporu vůči roztavenému sklu při vysoké teplotě, jsou tak zvané elektricky lité cihly, které se odlévají do jistého tvaru poté, co byla elektricky roztavena žáruvzdorná surovina. Žáruvzdorný materiál nemusí být omezen pouze na elektricky odlévané cihly. Vázané cihly, které se pálí po tom co byla žáruvzdorná surovina tlakem zformována, jsou v příkladu zahrnuty. Příkladem žáruvzdorného materiálu jsou elektricky odlévané cihly zirkonia (Al2O3-ZrO2-SiO2), oxidu hliníku (A12O3), vyššího zirkonia (ZrO2), vázané cihly zirkonem (ZrO2-SiO2), zirkonem oxidu hliníku (Al2O3-ZrO2-SiO2), vyšším oxidem hliníku (Al2O3-SiO2) a oxidem chrómu (Cr2O3-AlO-ZrO).
Další popis se týká případu, u kterého byly jako žáruvzdorný materiál použity elektricky odlévané cihly.
Nyní bude popsána činnost vakuového odplyňovacího zařízení 10, podle tohoto vynálezu, v ustáleném provozu.
Jelikož je z vakuové odplyňovací nádoby 14 pomocí neznázoměného vakuového čerpadla odčer55 pán vzduch a v nádobě 14 zůstává jen jistý tlak, například 1/20 - 1/3 atmosféry, je tavenina G
-4CZ 299360 B6 skla tažena rourou 16 nebo 18 směrem nahoru do vakuové odplyňovací nádoby 14, a to vlivem rozdílu tlaku na povrch tekutiny v šachtě 22 nebo šachtě 24 a tlaku ve vakuové skříni 12, přičemž roztavené sklo vytéká do šachty 24, a to v závislosti na rozdílu výšky hladiny taveniny G skla v šachtě 22 a v šachtě 24. Jinými slovy, vakuová odplyňovací nádoba 14, stoupací roura 16 a ses5 tupná roura 18 tvoří sifon.
Po celou dobu závisí rozdíl výšky hladiny taveniny G skla ve vakuové odplyňovací nádobě 14 a hladiny taveniny G skla v šachtě 22 nebo šachtě 24, na tlaku ve vakuové odplyňovací nádobě 14. Rozdíl bývá okolo 2,5 až 3,5 metrů. Průtočné množství taveniny G skla tekoucího vakuovým ío odplyňovacím zařízením W je určeno viskozitou taveniny G danou její teplotou a rozdílem výšek mezi hladinou taveniny G v šachtě 22 a v šachtě 24. Jelikož je vnitřek vakuové odplyňovací nádoby J_4 podroben dekompresi na hodnotu 1/20- 1/3 atmosféry, bubliny obsažené v tavenině
G vybublávají na povrch a do vakuové odplyňovací nádoby 14. Vakuové odplyňovací zařízení 10 tímto způsobem odstraňuje bubliny z taveniny G skla.
Jelikož se viskozita s nárůstem teploty snižuje, je snadnější bubliny z taveniny G odstranit, jestliže má tato vyšší teplotu. Kromě toho se průtok taveniny G, která je při průchodu vakuovou odplyňovací nádobou 14 zbavována plynu zvyšuje, jelikož tavenina G má při vyšší teplotě lepší schopnost tečení.
Při zahájení činnosti takového vakuového odplyňovacího zařízení _10 se požaduje, aby byl vnitřní povrch vakuové odplyňovací nádoby 14, stoupací roury 16 a sestupné roury 18, které jsou součástmi cesty taveniny G, zahříván na teplotu, která je téměř stejná jako teplota taveniny G, ale není nižší jak 1200 °C, lépe 1350 °C ± 50°, a to před tím než se tavenina G dostane do vakuové25 ho odplyňovacího zařízení 10. Na obr. 2 je znázorněno vakuové odplyňovací zařízení 10, podle tohoto vynálezu, v době zvyšování teploty.
Před zahájením činnosti vakuového odplyňovacího zařízení 10 je toto zařízení umístěno výše než šachty 22, 24, přičemž spodní konce rour 16, 18 jsou v každé zmíněné šachtě 22, 24 od hladiny taveniny G vzdáleny. Kromě toho se ve vakuové odplyňovací nádobě 14, ani v rourách 16, 18, nenachází žádná tavenina G. Při tomto stavu jsou teploty vakuové odplyňovací nádoby 14, rour 16, 18 zvednuty na hodnotu, která je téměř stejná jako hodnota teploty taveniny G skla.
Ačkoliv je na obr. 2 znázorněna skutečnost, že šachty 22 a 24 jsou značně zaplněny taveninou G, je operace zvyšování teploty, podle tohoto vynálezu, prováděna v takovém stavu, při kterém se v šachtách 22 a 24 nachází velmi málo, nebo vůbec ne tavenina G. Na obr. 2 znázorněné hořáky 38, 40 jsou umístěny u spodních konců rour 16 a 18, přičemž výfuková trubka 42 je umístěna tak, aby mohla být ve spojení s horním koncem vakuové odplyňovací nádoby 14. Hořáky 38, 40 a výfuková trubka 42 tvoří zařízení ke zvyšování teploty vakuové odplyňovací nádoby 14, stou40 pací roury 16 orientované směrem nahoru a sestupné roury 18 orientované směrem dolů. Přednost se dává tomu, aby byly hořáky 38, 40 a výfuková trubka 42 používány v klidovém stavu, což je zřejmé z obr. 1, na kterém je vakuové odplyňovací zařízení 10, podle tohoto vynálezu, znázorněno jako příčný řez zařízením v klidovém stavu. Jinými slovy se přednost dává tomu, aby byly hořáky 38, 40 a výfuková trubka 42 k dispozici tehdy, když je vakuové odplyňovací zařízení 10 zvednuto, a když spodní konce rour 16 a 18 jsou v šachtách 22 a 24 odděleny od hladiny taveniny G skla.
Přednost se dává tomu, aby hořáky 38, 40 zvyšující teplotu byly takovými hořáky, které by mohly měnit koncentraci kyslíku v plynu, který se používá ke spalování. V tomto případě se do vzduchu přidává kyslík, a to zařízením pro dodávání kyslíku, s cílem získat takový plyn s obsahem kyslíku, který by měl vyšší koncentraci kyslíku než vzduch, přičemž tento plyn se dodává do hořáků 38, 40 ke spálení. Koncentrace kyslíku se dá libovolně měnit ovládáním dodávaného množství kyslíku do vzduchu, a to pomocí zmíněného zařízení pro dodávání kyslíku. Provedení hořáků 38, 40, kterému se dává přednost, bude popsáno později.
-5CZ 299360 B6
Při spalování, které se realizuje s běžným obsahem kyslíku ve vzduchu, dosahuje horní hranice teploty hoření hodnotu okolo 1200 °C. Při spalování s přidaným kyslíkem, tak jak to bylo popsáno, se spalovací teplota zvyšuje na hodnotu okolo 2000 °C, ale i za tuto hranici. Při zvyšování teploty vakuového odplyňovacího zařízení 10 se požaduje, aby se vakuová odplyňovací nádoba
14 a roury 16, J8 zahřívaly na teplotu taveniny G skla, což znamená na teplotu okolo 1200 °C, lépe na hodnotu 1350 °C ± 50 °C. V předchozím případě se může požadované teploty dosáhnout spalováním obyčejného vzduchu, tak jak to již bylo popsáno. V posledně popsaném případě se požaduje, aby hodnota teploty nebyla menší než 1350 °C, lépe okolo 1500 °C až 1800 °C.
io U provedení podle tohoto vynálezu, kterému se dává přednost, se může hodnota teploty zvýšit na 1500 °C - 1800 °C tím, že se do vzduchu přidává kyslík v množství 10 % až 20 % objemu vzduchu. Množství vzduchu, nebo přidané množství kyslíku zmíněným zařízením, se může ovládat tak, aby se teplota hoření snadno nastavila, přičemž přidávané množství kyslíku se může snižovat tak, aby teplota hoření v průběhu stadia narůstání teploty byla poměrně nízká, a aby se množství přidávaného kyslíku mohlo postupně zvyšovat, a tím se mohla zvyšovat i teplota hoření. Popsaná operace nezpůsobuje u vakuové odplyňovací nádoby 14, ani u rour J_6, J8 náhlé změny teploty, čímž je zajištěno průměrné zahřívání bez narušení nebo zničení elektricky odlévaných cihel, které vytváří cestu tavenině G skla.
Odtahový výstup 34 se nachází ve střední části horního konce vakuové odplyňovací nádoby 14 a prochází tepelně izolačním materiálem 30 a vakuovou skříní 12, přičemž výfuková trubka 42 je spojená s odtahovým výstupem 34 přes víko 36, které je sejmuto.
Výfuková trubka 42 se nachází v místě odstraněného víka 36 odtahového výstupu 34. Vzduch nebo odváděné spaliny, zahřívané hořáky 38, 40 umístěnými u spodních konců rour 16 a 18, zahřívají vnitřní povrchy rour 16 a 18 a vakuovou odplyňovací nádobu 14, a dále odchází výfukovou trubkou 42.
Výfuková trubka 42 je opatřena ovladačem tahu, který zahrnuje ovládací hořák 44 tahu, a vzdu30 chovou trubku 46, kdy zmíněné zařízení slouží k zvyšování a snižování teploty spalin ve výfukové trubce 42, což má význam pro ovládání průchodu spalin, a dále zahrnuje škrticí prostředek 48, který slouží k fyzickému ovládání množství spalin.
Ovládací hořák 44 tahu a vzduchová trubka 46 společně ovládají průtok spalin a přitom využívají jevu, který je založen na tom, že rychlost průtoku spalin ve výfukové trubce 42 stoupá, a to při narůstání teploty spalin, a rychlost průtoku spalin se snižuje, jestliže se jejich teplota ve výfukové trubce 42 snižuje. Škrticí prostředek 48 fyzicky ovládá množství spalin procházejících výfukovou trubkou 42 tím, že mění plochu jejího průřezu, kterou můžou spaliny procházet.
Obr. 3 znázorňuje postupový diagram příkladu hořáku 38, 40, který se používá jako hořák pro zvýšení teploty a rovněž ke změně koncentrace kyslíku v plynu obsahujícím kyslík, který se používá jako palivo hořáku, spalovací hořák s přídavným kyslíkem. Tento spalovací hořák s přídavným kyslíkem nijak neomezuje použití jiného typu hořáku.
Jak je to vidět na obr. 3, spalovací hořák 50 s přídavným kyslíkem, který je zde použit jako hořák 38, 40 zvyšující teplotu, podle tohoto vynálezu, zahrnuje čelní desku 52 hořáku s plynovou přípojkou 54, která je umístěna u střední části za deskou 52, a dále zahrnuje vzduchovou přípojku 56, která je umístěna u okrajové části za deskou 52, dále válcovitou spalovací komoru 58 umístěnou na čelní straně čelní desky 52 hořáku 50, a dále zahrnuje vstřikovací kyslíkovou trysku 60 ve spalovací komoře 58, která vstřikuje kyslík v šikmém směru vůči střední čáře spalovací komory 58. Spalovací hořák 50 s přídavným kyslíkem mísí palivový plyn 13a, obvykle běžně používaný městský plyn s butanem jako hlavní složkou, který je dodáván z plynové přípojky 54, se vzduchem ze vzduchové přípojky 56, a to za čelní deskou 52 hořáku, přičemž vystřikuje směs ze spalovací komory 58, nebo tento hořák 50 s přídavným kyslíkem vystřikuje plyn ze střední části spa-6CZ 299360 B6 lovací komory 58 a vzduch z obvodové části spalovací komory 58, spaluje plyn s kyslíkem vstřikovaným kyslíkovou tryskou 60, přičemž při spalování dochází ke zvyšování teploty plynu.
Palivové vedení 62, které dodává plyn do plynové přípojky 54 spalovacího hořáku 50 s přídav5 ným kyslíkem, je tvořeno palivovým zásobovacím vedením 62a a zapalovacím okruhem 62b. Palivové zásobovací vedení 62a zahrnuje neznázoměný zdroj paliva, tlakový regulátor 63F, který slouží k dekompresi plynu, průtokový plynoměr 64F, který měří průtok plynu, teploměr 66F plynu sloužící k měření teploty plynu, ovládací plynový ventil 68F ovládající průtok plynu, tlakový regulátor 70F sloužící k měření tlaku plynu, a rovněž potrubí spojující zmíněná zařízení, ío Zapalovací okruh 62b se z palivového zásobovacího vedení 62a větví v místě mezi tlakovým regulátorem 63F a průtokovým plynoměrem 64F a zahrnuje ovládací plynový ventil 68F sloužící k ovládání průtoku plynu k zapalování, pružnou hadici 72, zapalovací hořák 74 umístěný na konci pružné hadice 72, který zapálí spalovací hořák 50 s přídavným kyslíkem, a dále zahrnuje potrubí spojující zmíněná zařízení. Průtokový plynoměr 64F, teploměr 66F, ovládací ventil 68F a tlakový regulátor 70F je elektricky zapojen tak, jak je to na obrázku zobrazeno tečkovanou čárou. Průtokový plynoměr 64F, tlakový regulátor 70F a teploměr 66F měří průtok plynu, tlak a teplotu plynu. Na základě měření průtoku plynu a teploty se pomocí počítače provedou potřebné výpočty, tak že ovládací plynový ventil 68F ovládá průtok plynu tak, aby dosahoval v palivovém zásobovacím vedení 62a požadovanou hodnotu.
Vzduchové zásobovací vedení 76, sloužící k dopravě vzduchu do vzduchové přípojky 56 spalovacího hořáku 50 s přídavným kyslíkem tvoří větrák 78, průtokový vzduchoměr 64A sloužící k měření průtoku vzduchu, teploměr 66A vzduchu, sloužící k měření teploty vzduchu, a dále ovládací ventil 68A vzduchu, sloužící k ovládání průtoku vzduchu, tlakový regulátor 70A slouží25 cí k měření tlaku vzduchu a rovněž potrubí spojující zmíněná zařízení. Průtokový vzduchoměr 64A, teploměr 66A, ovládací ventil 68A a tlakový regulátor 70A jsou elektricky spojeny tak, jak je to na obrázku znázorněno tečkovanou čárou. Průtokový vzduchoměr 64A, tlakový regulátor 70A a teploměr 66A měří průtok, tlak a teplotu vzduchu, Na základě měření průtoku, tlaku a teploty se na počítači provádí požadované výpočty a ovládací ventil 68A přitom ovládá průtok vzduchu, aby protékal vzduchovým zásobovacím vedením 76 se stanovenou hodnotou průtoku nebo specifikovanou hodnotou průtoku.
Kyslíkové zásobovací vedení 80 sloužící k zásobování vstřikovací kyslíkové trysky 60, a to realizaci hoření s přídavným kyslíkem, zahrnuje neznázoměný zdroj kyslíku, tlakový regulátor 630 sloužící k dekompresi kyslíku dodávaného zdrojem, průtokoměr 640 kyslíku, sloužící k měření průtoku kyslíku, teploměr 660 kyslíku, sloužící k měření teploty kyslíku, ovládací ventil 680 kyslíku sloužící k ovládání průtoku kyslíku, manometr 700 kyslíku sloužící k měření tlaku kyslíku a potrubí spojující tyto prvky. Průtokoměr 640, teploměr 660, ovládací ventil 680 a manometr 700 jsou elektricky spojeny tak, jak je to znázorněno tečkovanou čárou na zmíněném obrázku.
Průtokoměr 640, manometr 700 a teploměr 660 měří průtok, tlak a teplotu kyslíku. Na základě měření průtoku, tlaku a teploty se provádí výpočty pomocí počítače, přičemž ovládací ventil 680 ovládá průtok kyslíku tak, aby průtok v kyslíkovém zásobovacím vedení 80 probíhal v rámci požadované hodnoty.
V hořáku 50 s přídavným kyslíkem, který je takto konstruován, je ovládací plynový ventil plynu 68F v zapalovacím okruhu 62b palivového vedení 62 na počátku otevřen, aby odvedl plyn od zapalovacího hořáku 74, který je zapálen. Ovládacím plynovým ventilem 68F ovládaný tok plynu je dodáván do plynové přípojky 54 z palivového zásobovacího vedení 62a. Plyn ze zásobovacího vedení a vzduch dodávaný do vzduchové přípojky 56 je vstřikován do spalovací komory 58.
Vstřikovaný plyn je zapálen zapalovacím hořákem 74 zapalovacího okruhu 62b. Za těchto okolností je kyslík, jehož průtok je ovládán ovládacím ventilem 680 kyslíku v kyslíkovém zásobovacím vedení 80, vstřikován vstřikovací kyslíkovou tryskou 60 směrem ke středové čáře spalovací komory 58 zapáleného hořáku 50, čímž v hořáku 50 dochází ke spalování plynu s přídavným kyslíkem.
-7CZ 299360 B6
Průtok kyslíku vstřikovaného ze vstřikovací kyslíkové trysky 60 v hořáku 50 je ovládán ovládacím ventilem 680 kyslíku tak, že jeho hodnota činí okolo 10 až 20 % objemu průtoku vzduchu, čímž se upravuje spalovací teplota hořáku 50 na zhruba 1500 °C až 1800 °C.
Zařízení ke zvýšení teploty ve vakuovém odplyňovacím zařízení 10, kterému se podle tohoto vynálezu dává přednost, je konstruováno tak, jak to již bylo uvedeno. Spalovaný plyn ohřívaný hořáky 38, 40 zvyšujícími teplotu a s regulovanou teplotou, ohřívá vnitřní povrch vakuové odplyňovací nádoby 14, rour 16 a 18, přičemž průtok plynuje ovládán ovladačem odtahu.
ío Zavedením zařízení ke zvýšení teploty podle tohoto vynálezu, konkrétně zařízení podle provedení, kterému se dává přednost, může být vnitřní povrch vakuové odplyňovací nádoby 14, rour 16 a 18, zahříván podle určité křivky ohřevu tak, že tavenině G skla spolehlivě zabrání v tuhnutí ve vakuovém odplyňovacím zařízení 10, a rovněž rozpadu a poškození žáruvzdorného materiálu vlivem rychlého ohřevu. Po dokončení operace zvyšování teploty, která je počátečním procesem ovládání vakuového odplyňovacího zařízení 10 pro taveninu G skla, je další činnost zmíněného zařízení realizována následujícími procedurami. Zaprvé, činnost hořáků 38, 40 se zastaví a hořáky 38, 40 se odstraní z místa u spodního konce rour 16, 18.
Současně, nebo jen málo později, se přeruší ovládání odvodu spalin ovladačem odtahu ve výfu20 kové trubce 42, výfuková trubka 42 se odstraní z odtahového výstupu 34 a na odtahový výstup 34 se nasadí víko 36, které výstup 34 uzavře.
Následuje ponoření rour 16, 18 do taveniny G v šachtách 22, 24 tím, že se poloha vakuového odplyňovacího zařízení 10 sníží, nebo tím, že se zvedne hladina taveniny G v šachtách 22 a 24.
Neznázoměné vakuové čerpadlo zahájí dekompresi vakuové skříně 12 vakuové odplyňovací nádoby 14.
V tomto okamžiku se požaduje, aby šachta 22 a 24 byla naplněna taveninou G ohřátou na jistou teplotu. Pro tento účel se dává přednost tomu, aby šachty 22 a 24 navzájem komunikovaly, aby tavenina G současně tekla z taviči nádoby 20 do obou šachet 22, 24.
Pokud je z vnitřního prostoru vakuové skříně 12 a vakuové odplyňovací nádoby 14 vakuovým čerpadlem odčerpán vzduch na jistou hodnotu vakua, je tavenina G tažena směrem nahoru do vakuové odplyňovací nádoby 14, kde zaujímá určitou výšku hladiny, přičemž bubliny obsažené v tavenině G stoupají k povrchu hladiny roztaveného skla. Úprava vakuovým odplyňováním začíná rozbitím bublin a uvedením činnosti vakuového odplyňovacího zařízení f0 do klidového stavu. Odplyněná tavenina G je plynule odvedena do šachty 24.
Ačkoliv jsou všechny části vakuového odplyňovacího zařízení 10 z obr. 1 a 2, které přichází do styku s taveninou G, to znamená roura 16, J_8 a vakuová odplyňovací nádoba 14, vyrobeny z elektricky odlévaných cihel, není tento vynález omezen pouze na tento případ. Některé části, které jsou v přímém dotyku s taveninou G, mohou být vyrobeny ze vzácných kovů, tak je tomu u vakuového odplyňovacího zařízení 82 znázorněného na obr. 4.
Vakuové odplyňovací zařízení 82 z obr. 4 se od vakuového odplyňovacího zařízení 10 z obr. 1 a 2 liší v tom, že vyčnívající trubky 26 a 28 se nachází na spodních koncích rour 16 a 18, přičemž trubky 26 a 28 jsou vyrobeny ze slitiny vzácného kovu, například ze slitiny platiny, a to proto, že pouze tyto vyčnívající trubky 26, 28 jsou ponořeny do taveniny G o vysoké teplotě.
Přestože bylo vakuové odplyňovací zařízení pro roztavené sklo, podle tohoto vynálezu, popsáno velmi podrobně, neomezuje se tento vynález pouze na dříve popsaná provedení. Je zřejmé, že je možné v rozsahu tohoto vynálezu realizovat 1 jiná uspořádání než ta, která byla uvedena.
-8CZ 299360 B6
Vakuové odplyňovací zařízení pro roztavené sklo, které umí odstranit z roztaveného plynule dodávaného skla bubliny, může zajistit dostatečnou trvanlivost roztaveného skla při vysoké teplotě, může významně snížit náklady, může poskytovat velkou kapacitu a zvednout teplotu vakuového odplyňovacího procesu, přičemž zařízení ke zvýšení teploty, podle tohoto vynálezu, se může použít k ohřevu vnitřního povrchu vakuové odplyňovací nádoby, obou zmíněných trubek, a to podle dané křivky ohřevu, což spolehlivě chrání roztavené sklo od možného tvrdnutí ve vakuovém odplyňovacím zařízení a žáruvzdorný materiál od poškození rychlým ohřevem.

Claims (5)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    15 1. Vakuové odplyňovací zařízení (10, 82) pro taveninu (G) skla zahrnující vakuovou skříň (12), z níž je pro vytvoření podtlaku při použití vyčerpáván vzduch, kde ve vakuové skříni (12) je umístěna vakuová odplyňovací nádoba (14) pro vakuové odplyňování taveniny (G) skla, přičemž s vakuovou odplyňovací nádobou (14) je spojena stoupací roura (16) pro vedení taveniny (G) skla do vakuové odplyňovací nádoby (14) před jeho odplyněním a sestupná roura (18) pro vedení
    20 odplyněné taveniny (G) skla z vakuové odplyňovací nádoby (14), kde vakuová odplyňovací nádoba (14), stoupací roura (16) a sestupná roura (18) tvoří cestu pro průchod taveniny (G) skla vyrobenou ze žáruvzdorného materiálu, vyznačující se tím, že dále obsahuje zařízení pro zvyšování teploty zahrnující hořáky (38, 40, 50) pro zvyšování teploty opatřené u spodních konců stoupací a sestupné roury (16, 18) a výfukovou trubku (42) napojenou na vrchní stranu
    25 vakuové odplyňovací nádoby (14) s tím, že hořáky (38, 40, 50) pro zvyšování teploty jsou upraveny pro regulaci spalování paliva před tím, než je vakuové odplyňovací zařízení (10) v činnosti a spálený plyn z hořáků (38, 40, 50) pro zvyšování teploty je vypouštěn výfukovou trubkou (42), a že hořáky (38, 40, 50) pro zvyšování teploty a výfuková trubka (42) jsou vhodné pro zvyšování teploty vakuové odplyňovací nádoby (14), stoupací roury (16) a sestupné roury (18).
  2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyzn ač u j í cí se tí m , že hořáky (38, 40, 50) pro zvyšování teploty, jsou uzpůsobeny pro možnou změnu koncentrace kyslíku v plynu pro spalování.
  3. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že výfuková trubka (42) zahrnuje
    35 regulaci odtahu, který je tvořen ovládacím hořákem (44) tahu a vzduchovou tryskou (46) pro ovládání průtoku spáleného plynu a/nebo škrticím prostředkem (48) pro řízení množství vypuzovaného spáleného plynu.
  4. 4. Způsob zvyšování teploty vakuové odplyňovací nádoby (14), stoupací roury (16) a sestupné
    40 roury (18) ve vakuovém odplyňovacím zařízení (10, 82) pro taveninu (G) skla podle předchozích nároků laž3, vyznačující se tím, že před zahájením činnosti procesu odplyňování se spaluje palivo v hořácích (38, 40, 50) pro zvyšování teploty, které jsou umístěny u spodních konců stoupací a sestupné roury (16, 18), a zplodiny spáleného plynu z hořáků (38, 40, 50) se odvádí přes stoupací a sestupnou rouru (16, 18) a výfukovou trubku (42), která je napojena na vrchní
    45 stranu vakuové odplyňovací nádoby (14).
  5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se mění koncentrace kyslíku v plynu obsahujícího kyslík, používaného ke spalování.
    50 6. Způsob podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že se ovládá průtok spalin vypuzovaných výfukovou trubkou (42) a množství vyfukovaných spalin.
CZ0047899A 1998-02-27 1999-02-12 Vakuové odplynovací zarízení pro taveninu skla a zpusob zvyšování teploty odplynovací nádoby CZ299360B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP04779498A JP3785788B2 (ja) 1998-02-27 1998-02-27 溶融ガラスの減圧脱泡装置

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ47899A3 CZ47899A3 (cs) 1999-11-17
CZ299360B6 true CZ299360B6 (cs) 2008-07-02

Family

ID=12785288

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ0047899A CZ299360B6 (cs) 1998-02-27 1999-02-12 Vakuové odplynovací zarízení pro taveninu skla a zpusob zvyšování teploty odplynovací nádoby

Country Status (7)

Country Link
US (1) US6202445B1 (cs)
EP (1) EP0939058B2 (cs)
JP (1) JP3785788B2 (cs)
KR (1) KR100583221B1 (cs)
CZ (1) CZ299360B6 (cs)
DE (2) DE29924987U1 (cs)
ID (1) ID21937A (cs)

Families Citing this family (16)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
RU2233806C2 (ru) * 1998-01-09 2004-08-10 Сэн-Гобэн Витраж Способ и устройство для варки и очистки стеклообразующих материалов
JP3823544B2 (ja) * 1998-06-24 2006-09-20 旭硝子株式会社 溶融ガラスの減圧脱泡装置およびその製作方法
JP2002293547A (ja) * 2001-03-28 2002-10-09 Asahi Glass Co Ltd 陰極線管用ガラスの製造方法
EP1293487A1 (en) * 2001-09-14 2003-03-19 Asahi Glass Co., Ltd. Vacuum degassing apparatus for molten glass
DE10200232C1 (de) * 2002-01-05 2003-01-23 Schott Glas Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze in einer Unterdruck-Läuterkammer
DE10200233C1 (de) * 2002-01-05 2003-04-17 Schott Glas Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer
DE10200234C1 (de) * 2002-01-05 2003-04-17 Schott Glas Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer
DE10253222B4 (de) * 2002-02-26 2008-01-17 Ept Eglass Platinum Technology Gmbh Verfahren und Vorrichtung zum Läutern von schmelzflüssigem Glas
DE10211183B4 (de) * 2002-03-14 2005-04-28 Schott Ag Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer
US8402787B2 (en) * 2009-10-21 2013-03-26 Ocv Intellectual Capital, Llc Molten glass delivery and refining system
ES2527031T3 (es) * 2010-06-30 2015-01-19 Asahi Glass Company, Limited Aparato de desgasificación a vacío y método de desgasificación a vacío para vidrio fundido, y aparato y proceso para producir productos de vidrio
JP2013095639A (ja) * 2011-11-01 2013-05-20 Asahi Glass Co Ltd ガラス溶融炉の予備加熱方法とガラス溶融装置およびガラス物品の製造方法
JP6043550B2 (ja) * 2012-09-04 2016-12-14 AvanStrate株式会社 ガラス基板の製造方法、および、ガラス基板の製造装置
CN106573813B (zh) * 2014-07-24 2019-06-28 Agc株式会社 玻璃熔融物制造装置、玻璃熔融物制造方法、玻璃物品制造装置及玻璃物品制造方法
US11001519B2 (en) 2018-03-15 2021-05-11 Owens-Brockway Glass Container Inc. Vacuum refining of molten glass
WO2020004138A1 (ja) * 2018-06-27 2020-01-02 日本電気硝子株式会社 ガラス物品の製造方法

Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US1598308A (en) * 1922-11-01 1926-08-31 Cole French Com Pany Method of and apparatus for fining glass
EP0908417A2 (en) * 1997-10-06 1999-04-14 Asahi Glass Company Ltd. Vacuum degassing apparatus for molten glass

Family Cites Families (17)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR1485634A (fr) 1966-04-19 1967-06-23 Boussois Souchon Neuvesel Sa Procédé et dispositif pour la fusion du verre et l'élaboration de produits vitreux
US3434704A (en) 1967-12-11 1969-03-25 Hotwork Ltd Heating up furnaces
GB1476243A (en) 1974-05-14 1977-06-10 Hotwork Int Ltd Method of heating up glass melting furnaces or the like
EP0108843B1 (en) 1982-11-11 1986-10-01 Matsushita Electric Industrial Co., Ltd. High-temperature furnace having selectively permeable membranes for oxygen enrichment
JP2817168B2 (ja) 1989-02-21 1998-10-27 旭硝子株式会社 ガラスの清澄装置
JP2817214B2 (ja) 1989-06-28 1998-10-30 旭硝子株式会社 減圧脱泡装置
JP2841512B2 (ja) 1989-08-07 1998-12-24 旭硝子株式会社 減圧脱泡装置の監視方法及びその装置
JP3032243B2 (ja) 1990-05-29 2000-04-10 旭硝子株式会社 着色ガラスの製造方法
JP3150726B2 (ja) 1991-09-04 2001-03-26 旭硝子株式会社 ガラス製品の製造法
JP2664039B2 (ja) * 1992-01-20 1997-10-15 旭硝子株式会社 減圧脱泡方法及びその装置
JP3252975B2 (ja) 1992-01-30 2002-02-04 旭硝子株式会社 ガラスの製造方法及びその装置
JPH05208845A (ja) 1992-01-30 1993-08-20 Asahi Glass Co Ltd 着色ガラスの製造方法及びその装置
JPH05229831A (ja) 1992-02-20 1993-09-07 Asahi Glass Co Ltd 溶融物の均質化方法及び装置
US5413476A (en) 1993-04-13 1995-05-09 Gas Research Institute Reduction of nitrogen oxides in oxygen-enriched combustion processes
JPH06305735A (ja) 1993-04-21 1994-11-01 Asahi Glass Co Ltd 溶融ガラスの流量制御装置
JP3767637B2 (ja) 1995-08-21 2006-04-19 旭硝子株式会社 高温溶融物用導管の支持構造体
KR100444628B1 (ko) 1995-11-21 2004-11-03 아사히 가라스 가부시키가이샤 용융유리의정제방법및장치

Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US1598308A (en) * 1922-11-01 1926-08-31 Cole French Com Pany Method of and apparatus for fining glass
EP0908417A2 (en) * 1997-10-06 1999-04-14 Asahi Glass Company Ltd. Vacuum degassing apparatus for molten glass

Also Published As

Publication number Publication date
DE69903365T2 (de) 2003-06-26
KR19990072982A (ko) 1999-09-27
US6202445B1 (en) 2001-03-20
EP0939058B1 (en) 2002-10-09
DE69903365T3 (de) 2008-12-04
DE69903365D1 (de) 2002-11-14
JPH11240727A (ja) 1999-09-07
KR100583221B1 (ko) 2006-05-24
DE29924987U1 (de) 2007-10-04
EP0939058A1 (en) 1999-09-01
JP3785788B2 (ja) 2006-06-14
EP0939058B2 (en) 2008-08-06
ID21937A (id) 1999-08-12
CZ47899A3 (cs) 1999-11-17

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ299360B6 (cs) Vakuové odplynovací zarízení pro taveninu skla a zpusob zvyšování teploty odplynovací nádoby
KR100682778B1 (ko) 용융유리용진공탈기장치
KR20150022984A (ko) 유리 용융 설비 및 방법
JPWO2010104038A1 (ja) ガラス繊維製造用ガラス溶融装置、及びガラス繊維の製造方法
JP4075161B2 (ja) 減圧脱泡によるガラスの製造方法
WO2020235579A1 (ja) 溶解炉
KR101839205B1 (ko) 래들 가열장치
CN106536428B (zh) 用于调节玻璃的预精炼装置
JPH0214292B2 (cs)
CN110260667B (zh) 岩棉电熔炉的出料***
JP5737288B2 (ja) 溶融ガラスの減圧脱泡装置、溶融ガラスの製造方法、およびガラス製品の製造方法
KR101367301B1 (ko) 플럭스 공급장치 및 공급방법
KR102633677B1 (ko) 유리 제조 공정에서 산소를 함유하는 분위기를 제어하기 위한 장치 및 방법
CN101879590B (zh) 一种连铸中间包浸入式水口在线烘烤装置及烘烤方法
CN201493466U (zh) 离心热模法铸造模具自动加热控温***
CN108436067A (zh) 一种基于plc控制***的铸造用保温炉
JP2000007345A5 (cs)
CN207079269U (zh) 一种沉没辊预热保温装置
KR101831061B1 (ko) 알루미늄 용탕 보온로
JPH04127952A (ja) 加圧式注湯炉及びその出湯溶湯の雰囲気制御方法
CN113758247A (zh) 一种具有升温燃烧器烤窑
TW327689B (en) A microwave melting apparatus for the vitrification and/or densification of materials
JPS621814A (ja) 真空脱ガス装置の加熱方法及び装置
JPH11130443A (ja) 並列式減圧脱泡装置
JPS6359789B2 (cs)

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MK4A Patent expired

Effective date: 20190212