CZ294600B6

CZ294600B6 - Deriváty indolu s protizánětlivou aktivitou a farmaceutické prostředky, které je obsahují

Info

Publication number: CZ294600B6
Application number: CZ2000431A
Authority: CZ
Inventors: Andrew John Barker; Jason Grant Kettle; Alan Wellington Faull
Original assignee: Astrazeneca Uk Limited
Priority date: 1997-08-07
Filing date: 1998-08-04
Publication date: 2005-02-16
Also published as: GB9716657D0; HK1027979A1; CZ2000431A3; SK284408B6; BR9811818A; CA2297290A1; ATE244007T1; TR200000289T2; JP3863722B2; RU2217142C2; WO1999007351A3; KR20010022318A; ES2201517T3; US6953809B2; DE69816091T2; CN1265591A; AU745907B2; US20030119830A1; PL338948A1; DE69816091D1

Abstract

Použití derivátů indolu vzorce I, jejich farmaceuticky přijatelných solí, nebo in vivo hydrolyzovatelného esteru, pro léčení onemocnění nebo stavů zprostředkovaných monocytovým chemoatrahujícím proteinem-1 (MCP-1).ŕ

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká derivátů indolu s protizánětlivou aktivitou, které působí prostřednictvím inhibice monocytového chemoatrahujícího proteinu-1 (MCP-1) a zejména sloučenin inhibujících MCP-1, které obsahují indolovou skupinu. Předkládaný vynález se dále týká způsobu přípravy těchto sloučenin, meziproduktů využitelných při jejich přípravě, jejich použití jako léčebných činidel a farmaceutických prostředků, které je obsahují.

Dosavadní stav techniky

MCP-1 je člen chemokinové skupiny prozánětlivých cytokinů, které zprostředkují chemotaxi a aktivaci leukocytů. MCP-1 je C-C chemokin, který patří mezi nejúčinnější a nejselektivnější známé chemoatraktanty a aktivační činidla vzhledem kT-buňkám a monocytům. MCP-1 je zahrnut do patofyziologie mnoha zánětlivých onemocnění, včetně revmatoidní artritidy, glomelulámí nefritidy, fíbrózy plic, restenózy (Mezinárodní patentová přihláška WO 94/09128), alveolitidy (Jones a kol., 1992, J. Immunol., 149, 2147) a astmatu. Mezi další onemocnění, v jejichž patologii hraje MCP-1 určitou roli, patří ateroskleróza (například Koch a kol., 1992, J. Clin. Invest.,90, 772 - 779), psoriasa (Deleuran a kol., 1996, J. Dermarological Science, 13,. 228-236), hypersenzitivní reakce pokožky opožděného typu, zánětlivá střevní onemocnění (Grimm a kol., 1996, J. Leukocyte Biol., 59, 804-812), mnohočetná skleróza a mozkové trauma (Berman a kol., 1996, J. Immunol., 156, 3017-3023). Inhibitor MCP-1 může být využitelný při léčení mrtvice, reperfuzním poškození, ischemii, infarktu myokardu a odmítnutí transplantátu.

MCP-1 působí prostřednictvím MCP-1 receptoru (ktefy je také známý jako CCR2 receptor). MCP-2 a MCP-3 mohou také, alespoň částečně, působit prostřednictvím MCP-1 receptoru. Proto, pokud se v tomto popisu použije termín „inhibitor nebo antagonista MCP-1“ nebo „efekt zprostředkovaný MCP-1“, zahrnuje inhibici nebo antagonismus účinků zprostředkovaných MCP-2 a/nebo MCP-3, pokud MCP-2 a/nebo MCP-3 působí prostřednictvím MCP-1 receptoru.

Patenty US 5 389 650, US 5 290 798, EP 0535926A1, EP 0535923A1, US 5 190 968, EP0535924A1, EP 0419049A1, US 5 308 850, EP 0535925A1, WO 93/16069, WO 93/25546, US 5 273 980 a US 5 272 145 popisují indolové sloučeniny jako inhibitory biosyntézy leukotrienu s benzylovou skupinou připojenou k atomu dusíku indolového kruhu. Podobné sloučeniny jsou popsány v WO 93/20078 (závažné srdeční příhody), EP 0186367 (antialergická činidla), EP 0275667 (inhibitory biosyntézy leukotrienu), US 4 965 369 (patent na způsob) WO 94/14434 (antagonizující receptory endothelinu), EP 0480659 A2 (léčení hyperurikemie) aWO 96/03377A1 (alosterické efektory muskarinických receptorů).

Předkládaný vynález je založen na nalezení třídy sloučenin obsahujících indolovou skupinu, které mají využitelnou inhibiční aktivitu proti MCP-1.

Podstata vynálezu

V jednom provedení tedy předkládaný vynález poskytuje použití sloučeniny obecného vzorce I při výrobě léčiva s antagonistickými účinky proti efektu zprostředkovanému MCP-1 u teplokrevných živočichů, jako je člověk:

-1 CZ 294600 B6

(R²)_q kde

R¹ je nezávisle vybrán ze skupiny, kterou tvoří trifluormethylová skupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, hydroxylové skupina, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, karboxylová skupina, trifluormethoxyskupina, aminoskupina, kyanoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupina, karbamoylová skupina, alkoxykarbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku, thiolová skupina, alkylsulfanylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfínylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfonylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, sulfonamidoskupina, karbamoylalkylová skupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)karbamoylalkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)2karbamoyl-alkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku a v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, morfolinoskupina, pyrrolidinylová skupina, karboxyalkylaminoskupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, skupina R³ a skupina -OR³ (kde R³ je popřípadě substituovaná arylová skupina nebo popřípadě substituovaný 5- nebo 6-členný heteroarylový kruh);

p je 0 až 4 a R¹ může mít stejné nebo různé významy, pokud p je 2 až 4, pod podmínkou, že ne více než jedna skupina R¹ může být vybrána ze skupiny, kterou tvoří aminoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, morfolinoskupina a pyrrolidinylová skupina;

T má vzorec

-(CHR⁴)_mkde R⁴ je nezávisle vybrán ze skupiny, kterou tvoří atom vodíku nebo alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a m = 1 až 3 a R⁴ může mít různé významy, pokud m je 2 nebo 3;

X je skupina CO2R⁴, skupina SO3H, kyanoskupina, skupina -SO2NHR4 (kde R⁴ je definováno výše), skupina -SO2NHAr (kde Ar je popřípadě substituovaná fenylová skupina nebo popřípadě substituovaná 5- nebo 6-členná heteroarylová skupina), skupina -CONHR⁵ (kde R⁵ je atom vodíku, kyanoskupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxylová skupina, -SO2- alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, skupina - SO2CF3, -SO2-fenylová skupina, skupina -(CHR⁴)rCOOH, (kde r je 1 až 3 a R⁴ (je definováno výše) může mít různé významy, pokud r je 2 až 3, nebo X je skupina vzorce II

-2CZ 294600 B6

αυ>

nebo X je skupina vzorce III

R⁴

R⁴ απ), kde skupiny definované jako R⁴ mohou mít různé významy podle definice R⁴ výše;

A je vybráno ze skupiny, kterou tvoří fenylová skupina, naftylová skupina, furylová skupina, pyridylová skupina a thienylová skupina;

R² je nezávisle vybráno ze skupiny, kterou tvoří trifluormethylová skupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, hydroxylová skupina, skupina CF3O-, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, aminoskupina, kyanoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, (alkyl)2aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupina, karboxylová skupina, karbamoylová skupina, alkoxykarbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku, thiolová skupina, alkylsulfanylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfínylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfonylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, sulfonamidoskupina, karbamoylalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)karbamoylalkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyí)2karbamoylalkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku a v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo dvě skupiny R² mohou dohromady tvořit dvouvazný zbytek vzorce -O(CH2)i^O- připojený k sousedním atomům uhlíku na kruhu A;

q je 0 až 4 a R² může mít stejné nebo různé významy, pokud q je 2 až 4,

Z je atom vodíku, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, methylová skupina, trifluormethylová skupina, hydroxymethylová skupina, acetylová skupina, karboxycykloalkylová skupina obsahující vcykloalkylové části 3 až 6 atomů uhlíku nebo skupina -(CHR⁴)-NR⁶R⁷(kde r je 0 až 2, R⁶ a R⁷ jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny, kterou tvoří atom vodíku a alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo R⁶ a R⁷ společně s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří 5- nebo 6-členný nearomatický kruh popřípadě obsahující jeden další heteroatom vybraný ze skupiny, kterou tvoří atom kyslíku, atom dusíku nebo atom síry), nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo hydrolyzovatelného esteru.

V dalším provedení předkládaný vynález poskytuje použití sloučeniny vzorce I při přípravě léčiva pro antagonizaci efektu zprostředkovaného MCP-1 u teplokrevných živočichů, jako je

-3CZ 294600 B6 člověk, kde R¹ je nezávisle vybrán ze skupiny, kterou tvoří trifluormethylová skupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, hydroxylová skupina, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, aminoskupina, kyanoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupina, karbamoylová skupina, alkoxykarbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku, thiolová skupina, alkylsulfanylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfmylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfonylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, sulfonamidoskupina, karbamoylalkylová obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N(alkyl)karbamoylalkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N(alkyl)₂karbamoylalkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku a v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, morfolinoskupina, pyrrolidinylová skupina, karboxyalkylaminoskupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, skupina R³ a skupina -OR³ (kde R³ je popřípadě substituovaná fenylová skupina nebo popřípadě substituovaná 5- nebo 6-členná heteroarylová skupina);

p je 0 až 4 a R¹ mohou mít různé významy, pokud je p 2 až 4, pod podmínkou, že ne více než jedna skupina R¹ může být vybraná ze skupiny, kterou tvoří aminoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, morfolinoskupina a pyrrolidinylová skupina; Z je atom vodíku, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, methylová skupina, trifluormethylová skupina, hydroxymethylová skupina, karboxycykloalkylová skupina obsahující v cykloalkylové části 3 až 6 atomů uhlíku nebo skupina ~(CHR⁴)_rNR⁶R⁷ (kde r je 0 až 2, R⁶ a R⁷ jsou nezávisle vybrány ze skupiny, kterou tvoří atom vodíku a alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo R⁶ a R⁷ společně s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří pětičlenný nebo šestičlenný nearomatický kruh popřípadě obsahující další jeden heteroatom vybraný ze skupiny, kterou tvoří atom kyslíku, atom dusíku nebo atom síry); a X, T, A, R² a q mají jakoukoli hodnotu definovanou výše; nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo hydrolyzovatelného esteru.

V popise podle předkládaného vynálezu znamená termín „alkylová skupina“ přímý, rozvětvený nebo kruhový systém. Například „alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ zahrnuje propylovou skupinu, izopropylovou skupinu, t-butylovou skupinu a cyklopropanovou skupinu. Avšak odkazy na jednotlivé alkylové skupiny, jako je „propylová skupina“, jsou specifické pouze pro verzi s přímým řetězcem, odkazy na jednotlivé rozvětvené alkylové skupiny, jako je „izopropylová skupina“, jsou specifické pouze pro rozvětvenou verzi a odkazy na cyklické skupiny, jako je „cyklopropanová skupina“ jsou specifické pouze pro cyklickou skupinu. Podobná pravidla platí pro ostatní skupiny, kdy například „hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ zahrnuje 1-hydroxyethylovou skupinu a 2-hydroxyethylovou skupinu. Termín „atom halogenu“ znamená atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu.

Vhodnými případnými substituenty pro arylovou skupinu a heteroarylovou skupinu jsou jakékoli skupiny definované pro R* a R² výše. „Arylová skupina“ znamená fenylovou skupinu nebo nafitylovou skupinu, s výhodou fenylovou skupinu. „Heteroarylová skupina“ znamená aromatický mono- nebo bi-cyklický 5 až 10-členný kruh obsahující až tři nebo 5 kruhových heteroatomů (u mono- a bicyklického systému, v tomto pořadí) vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku a atom síry. Mezi příklady „heteroarylových skupin“ patří thienylová skupina, pyrrolylová skupina, furanylová skupina, imidazolylová skupina, thiazolylová skupina, pyrimidinylová skupina, pyridinylová skupina, indolylová skupina, benzimidazolylová skupina, benzthiazolylová skupina, chinolylová skupina a izochinolinylová skupina.

Příkladem „alkanoyloxyskupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ je acetoxyskupina. Příklady „alkoxykarbonylové skupiny obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou methoxykarbonylová skupina, ethoxykarbonylová skupina, n- a t-butoxykarbonylová skupina. Příklady

-4CZ 294600 B6 „alkoxylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ zahrnují methoxyskupinu, ethoxyskupinu a propoxyskupinu. Příklady „alkanoylaminoskupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou formamidoskupina, acetamidoskupina a propionylaminoskupina. Příklady „alkylsulfanylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou methylthioskupina a ethylthioskupina. Příklady „alkylsulfinylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou methylsulfínylová skupina a ethylsulfínylová skupina. Příklady „alkylsulfonylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou methylsulfonylová skupina a ethylsulfonylová skupina. Příklady „alkanoylové skupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou propanoylová skupina a ethanoylová skupina. Příklad „alkylaminoskupiny obsahující 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou methylaminoskupina aethylaminoskupina. Příklady „di(alkyl)aminoskupiny obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou di-N-methylaminoskupina, di-(N-ethyl)aminoskupina a N-ethyl-N-methylaminoskupina. Příklady „alkoxyalkylové skupiny obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku a v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou methoxymethylová skupina a propoxyethylová skupina. Příklady „karbamoylalkylové skupiny obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou methylkarboxamidová skupina a ethylkarboxamidová skupina. Příklady „karboxycykloalkylové skupiny obsahující v cykloalkylové části 3 až 6 atomů uhlíku“ jsou 2-karboxycyklopropylová skupina a 3-karboxycyklopentylová skupina. Příklady „N-(alkyl)karbamoylalkylové skupiny obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou methylaminokarbonylethylová skupina a ethylaminokarbonylpropylová skupina. Příklady „N-(alkyl)2karbamoylalkylové skupiny obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou dimethylaminokarbonylethylová skupina a methylethylaminokarbonylpropylová skupina. Příklady „karboxyalkylaminoskupiny obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku“ jsou karboxymethylová skupina a karboxypropylová skupina.

Příslušná skupina R¹ má například následující významy: trifluormethylová skupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, hydroxylová skupina, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, karboxylová skupina, trifluormethoxyskupina, aminoskupina, alkanoylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupina, alkylsulfonylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, karboxyalkylaminoskupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, acetylová skupina, fenoxyskupina, fenylová skupina popřípadě nesoucí dimethylaminoskupinu, trifluormethylovou skupinu, atom fluoru, atom chloru, methoxyskupinu, methylovou skupinu nebo aminoskupinu, naftylová skupina, thien-2-ylová skupina, 5-halogenthien-2-ylová skupina, thien-3-ylová skupina a pyridylová skupina.

p má konkrétně hodnotu 0, 1 nebo 2.

Z je konkrétně například atom vodíku, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, methylová skupina, trifluormethylová skupina, hydroxymethylová skupina, 2-karboxycyklopropylová skupina, aminoskupina a acetylová skupina.

X je konkrétně například karboxylová skupina, alkoxykarbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku, kyanoskupina, skupina -CONHR⁵, kde R⁵ je skupina -SO2CF3, -SC>2-alkylová skupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo -SO₂-fenylová skupina.

R² je konkrétně například trifluormethylová skupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, trifluormethoxyskupina, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a nitroskupina.

Výhodné významy pro R¹, p, Z, X, T, A R² a q jsou uvedeny dále.

R¹ je s výhodou alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, nitroskupina, aminoskupina, fenoxyskupina nebo trifluormethylová skupina, výhodněji atom chloru a/nebo alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku. Mezi další výhodné významy R¹ patří například

-5CZ 294600 B6 karboxymethylaminoskupina. Pokud je R* atom halogenu, s výhodou je to atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu.

Pokud je R¹ alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, s výhodou je to methoxyskupina nebo ethoxyskupina, zejména methoxyskupina. S výhodou je poloha 7 nesubstituovaná a s výhodou není přítomna více než jedna alkoxyskupina.

p je s výhodou 1 nebo 2.

Výhodné kombinace R¹ a p jsou uvedeny dále.

Pokud p=l, potom R¹ je s výhodou 4-methoxyskupina, 4-fenylová skupina, 4-aminoskupina, 5-chlor, 5-methoxyskupina, 5-nitroskupina, 5-brom, 5-fenoxyskupina, 5-fluor, 5-aminoskupina, 6-fluor, 6-trifluormethylová skupina, 6-nitroskupina nebo 6-chlor, výhodněji 4-aminoskupina, 5-aminoskupina, 5-chlor nebo 6-chlor.

T je s výhodou skupina -CH₂X je s výhodou karboxylová skupina nebo skupina -CONHR⁵ (kde R⁵ je definováno výše). R⁵ je s výhodou skupina-SO2CF3. X je nejvýhodněji karboxylová skupina.

A je s výhodou fenylová skupina, naftylová skupina, furylová skupina a thienylová skupina, zejména fenylová skupina nebo thienylová skupina. Pokud je A thienylová skupina, je to s výhodou thien-2-ylová skupina. Nejvýhodněji je A fenylová skupina.

R² je s výhodou atom chloru, atom bromu, methylová skupina, methoxyskupina, nitroskupina, trifluormethylová skupina nebo trifluormethoxyskupina. Mezi další výhodné významy R² patří například atom fluoru.

q je s výhodou 1 nebo 2, zejména 2.

Výhodné kombinace A, R² a q jsou uvedeny dále.

Pokud je A fenylová skupina, a q je 1, potom R² je s výhodou atom chloru, zejména 3-chlor nebo 4-chlor. Mezi další výhodné významy R² patří například 3-fluor, 4-fluor nebo 3-trifluormethylová skupina.

Pokud je A fenylová skupina, a q je 2, potom R² je s výhodou atom chloru, zejména 3,4-dichlor.

Další výhodné významy R² jsou například atom fluoru, zejména 3,4-dífluor.

Pokud je A fenylová skupina, potom jsou polohy ortho- vzhledem k T s výhodou nesubstituované.

Pokud je A thien-2-ylová skupina, potom je s výhodou R² atom chloru, zejména 5-chlor.

Z je s výhodou atom vodíku, atom bromu nebo methylová skupina, zejména atom vodíku.

Výhodnou třídou sloučenin obecného vzorce I pro použití podle předkládaného vynálezu jsou sloučeniny vzorce Γ:

-6CZ 294600 B6

R^e je methoxyskupina, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, nitroskupina, aminoskupina, fenoxyskupina, trifluormethylová skupina, karboxylová skupina nebo hydroxylová skupina;

x je 1 nebo 2, pod podmínkou, zeje přítomna nejvýše jedna methoxyskupina;

X' je karboxylová skupina, skupina -CONHSO₂CF₃, skupina -CONHEt nebo skupina -CONHMe;

A' je fenylová skupina nebo thienylová skupina,

R^f je atom chloru, atom bromu, methylová skupina, methoxyskupina, nitroskupina, trifluormethylová skupina nebo trifluormethoxyskupina;

y je 1 nebo 2;

Z' je atom vodíku, methylová skupina, atom bromu nebo karboxycyklopropylová skupina, nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo in vivo hydrolyzovatelné estery.

R^e je zejména methoxyskupina, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, nitroskupina, aminoskupina, fenoxyskupina nebo trifluormethylová skupina.

S výhodou je R^e atom chloru, aminoskupina, atom fluoru, nitroskupina nebo methoxyskupina. S výhodou je poloha 7 nesubstituovaná.

Výhodné kombinace x a R^e jsou následující.

Pokud je x=l, potom R^e je s výhodou atom chloru, aminoskupina, atom fluoru, nitroskupina nebo methoxyskupina, zejména 4-methoxyskupina, 4-aminoskupina, 5-chlor, 5-methoxyskupina, 5-nitroskupina, 5-brom, 5-fluor, 5-aminoskupina, 6-fluor, 6-nitroskupina nebo 6-chlor a zejména 4-methoxyskupina nebo 4-aminoskupina.

Pokud je x=4, potom R^e je s výhodou atom fluoru.

Z' je s výhodou atom vodíku.

X' je s výhodou karboxylová skupina.

A' je s výhodou fenylová skupina. Pokud je A' thienylová skupina, je to s výhodou thien-2ylová skupina.

Výhodné kombinace A', R^fayjsou následující.

Pokud je A' fenylová skupina, a y je 1, potom je R^f s výhodou atom chloru, zejména 3-chlorfenylová skupina nebo 4-chlorfenylová skupina.

Pokud je A' fenylová skupina, a y je 2, potom je R^f s výhodou atom chloru, zejména 3,4-dichlorfenylová skupina.

Pokud je A' fenylová skupina, potom polohy ortho vzhledem ke skupině CH₂ připojené k indolovému kruhu jsou s výhodou atom vodíku.

Pokud je A' thien-2-ylová skupina, potom je s výhodou R^f atom chloru, zejména 5-chlor.

Podle dalšího provedení se předkládaný vynález týká nové sloučeniny obecného vzorce I nebo Γ, které jsou definovány výše.

Podle dalšího provedení předkládaný vynález poskytuje novou sloučeninu vzorce A:

(A), která je inhibitorem monocytového chemoatrahujícího proteinu-1 a kde:

R^a je 4-methoxyskupina, 4-fenylová skupina, 4-aminoskupina, 4-thien-2-ylová skupina, 5-chlor, 5-methoxyskupina, 5-nitroskupina, 5-brom, 5-fenoxyskupina, 5-fluor, 5-karboxymethylaminoskupina, 5-aminoskupina, 6-fluor, 6-trifluormethylová skupina, 6-nitroskupina nebo 6-chlor;

c je 0, 1 nebo 2, pod podmínkou, že není přítomna více než jedna methoxyskupina;

W je atom vodíku, atom bromu, methylová skupina nebo transcyklopropyl-2-karboxylová kyselina;

G je fenylová skupina nebo thien-2-ylová skupina;

Pokud je G fenylová skupina R^b je 3-chlor, 3-trifluormethylová skupina, 3-nitroskupina, 3methoxyskupina, 4-trifluormethylová skupina, 4-trifluormethoxyskupina nebo 4-chlor;

Pokud je G thien-2-ylová skupina, R^b je 5-chlor;

d je 1 nebo 2;

nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo její in vivo hydrolyzovatelný ester.

S výhodou mají R^a, c, G, R^b, W, A a d následující významy.

-8CZ 294600 B6

R^a je s výhodou 4-methoxyskupina, 4-aminoskupina, 5-fluor, 5-chlor, 6-chlor nebo 5methoxyskupina, výhodněji 4-aminoskupina nebo 5-fluor.

c je s výhodou 0 nebo 1, výhodněji 1.

Výhodné kombinace c a R^a jsou následující.

Pokud je c=l, potom je R^a s výhodou 4-aminoskupina, 4-thien-2-ylová skupina, 4-methoxyskupina, 5-chlor, 5-fluor, 5-aminoskupina, 6-fluor nebo 6-chlor, ale nejvýhodnější je 4-aminoskupina, 4-thien-2-ylová skupina a 5-fluor.

W je s výhodou atom bromu nebo atom vodíku, zejména atom vodíku.

G je s výhodou fenylová skupina.

d je s výhodou 2.

Pokud je G fenylová skupina, R^b je s výhodou 3-chlor, 3-trifluormethylová skupina nebo 4-chlor.

Výhodné kombinace G, d a R^b jsou následující.

Pokud je G fenylová skupina a d je 1, potom G společně s R^b je s výhodou 3-chlorfenylová skupina, 4-chlorfenylová skupina, 3-jodfenylová skupina, 4-jodfenylová skupina nebo 3-trifluormethylfenylová skupina a zejména 3-chlorfenylová skupina, 4-chlorfenylová skupina nebo 3-trifluormethylfenylová skupina.

Pokud je G fenylová skupina a d je 2, potom G společně s R^b je s výhodou 3,4-dichlorfenylová skupina nebo 3,4-difluorfenylová skupina, zejména 3,4-dichlorfenylová skupina.

V dalším provedení předkládaný vynález poskytuje novou sloučeninu vzorce B

kde X² je karboxylová skupina, skupina -CONHSO₂CH₃ nebo skupina -CONHSO₂-fenyl; Z² má kterýkoli z významů, včetně výhodných významů, uvedených pro Z nebo Z'; R^w a R^x jsou nezávisle na sobě atom halogenu; R^y má nezávisle kterýkoli z významů, včetně výhodných významů, uvedených pro R¹ nebo R^e definovaných podle vynálezu; a t je 1 nebo 2; nebo jsou obě atom fluoru nebo obě atom chloru a zejména sloučeniny, kde R^w a R^x jsou obě atom chloru. Sloučeniny, kde X² je karboxylová skupina jsou také zvláště výhodné.

-9CZ 294600 B6

Sloučeniny obecných vzorců I, Γ, A a/nebo B, které jsou zvláště výhodné, zahrnují například specifická provedení uvedená dále v souvislosti s příklady, zejména v příkladu 3 a 3.01 až 3.111 včetně, a tyto sloučeniny a/nebo použití těchto sloučenin tvoří další provedení podle předkládaného vynálezu. Mezi tyto výhodné sloučeniny patří ty, které jsou popsány v příkladu 3, 3.01, 3.02, 3.03, 3.04, 3.08, 3.10, 3.11, 3.12, 3.13, 3.14, 3.16, 3.17, 3.18, 3.19, 3.20, 3.21, 3.22, 3.24,

3.25, 3.27. 3.28, 3.29, 3.30, 3.32, 3.33, 3.34, 3.35, 3.43, 3.44, 3.45, 3.46, 3.47, 3.48, 3.49,3.50,

3.51, 3.52, 3.54, 3.55, 3.57, 3.58, 3.59, 3.60, 3.61, 3.62, 3.63, 3.64, 3.65, 3.66, 3.67, 3.68,3.69,

3.70, 3.71, 3.72, 3.73, 3.75, 3.76, 3.77, 3.78, 3.79, 3.80, 3.81, 3.82, 3.83, 3.85, 3.86, 3.87,3.88,

3.89, 3.90, 3.91, 3.92, 3.93, 3.94, 3.95, 3.97, 3.98, 3.99, 3.100, 3.101, 3.102, 3.103, 3.104, 3.105, 3.106, 3.107, 3.108, 3.109, 3.110 a 3.111, nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo hydrolyzovatelný ester. Mezi zvláště výhodné sloučeniny patří ty, které jsou popsány v příkladech 3.02, 3.03, 3.11, 3.12, 3.14, 3.22, 3.30, 3.46, 3.54, 3.58, 3.59, 3.60, 3.61, 3.68, 3.69, 3.73, 3.82, 3.83, 3.86, 3.88, 3.90, 3.92, 3.93, 3.94, 3.100, 3.105, 3.106, 3.107, 3.108, 3.109 a 3.111, nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo hydrolyzovatelný ester.

Mezi vhodné farmaceuticky přijatelné soli patří kyselé adiční soli, jako je methansulfonát, fumarát, hydrochlorid, hydrobromid, citrát, maleát a soli vzniklé s kyselinou fosforečnou a kyselinou sírovou. V dalším provedení jsou vhodnými solemi soli bází, jako jsou soli alkalických kovů, například soli sodíku, soli kovů alkalických zemin, například soli vápníku nebo hořčíku, soli organických aminů, například triethylaminu, morfolinu, N-methylpiperidinu, N-ethylpiperidinu, prokainu, dibenzylaminu, Ν,Ν-dibenzylethylaminu nebo soli aminokyselin, například lysinu. V závislosti na počtu nabitých funkčních skupin a vaznosti kationtů nebo aniontů může být přítomen víc než jeden kation nebo anion. Výhodnými farmaceuticky přijatelnými solemi jsou soli sodíku.

Některé sloučeniny vzorce I mohou obsahovat chirální centra. Rozumí se, že předkládaný vynález zahrnuje všechny tyto optické izomery a diastereoizomery sloučenin obecného vzorce I.

Předkládaný vynález se dále týká všech tautomemích forem sloučenin vzorce A nebo sloučenin vzorce B.

Také se rozumí, že určité sloučeniny vzorce A, vzorce B nebo vzorce I mohou existovat ve formě solvátů a také v nesolvatovaných formách, jako jsou například hydratované formy. Rozumí se, že předkládaný vynález zahrnuje všechny tyto solvatované formy.

Ester sloučeniny vzorce A nebo sloučeniny vzorce I obsahující karboxylovou nebo hydroxylovou skupinu hydrolyzovatelný in vivo, je například farmaceuticky přijatelný ester, který se hydrolyzuje v lidském těle nebo v těle živočicha za vzniku mateřské kyseliny nebo alkoholu.

Vhodnými farmaceuticky přijatelnými estery karboxylových kyselin jsou alkoxymethylestery obsahující v alkoxylové části 1 až 6 atomů uhlíku, například methoxymethylester, alkanoyloxymethylestery obsahující v alkanoylové části 1 až 6 atomů uhlíku, například pivaloyloxymethylester, ftalidylestery, cykloalkoxykarbonyloxyalkylestery obsahující v cykloalkoxylové části 3 až 8 atomů uhlíku a v alkylové části 1 až 6 atomů uhlíku, například 1-cyklohexylkarbonyloxyethylester; l,3-dioxolen-2-onylmethylestery, například 5-methyl-l,3-dioxolen-2-onylmethylester; a alkoxykarbonyloxyethylestery obsahující v alkoxylové části 1 až 6 atomů uhlíku, například 1-methoxykarbonyloxyethylester a mohou vzniknout na jakékoli karboxylové skupině sloučenin podle předkládaného vynálezu.

Ester sloučeniny vzorce A nebo sloučeniny vzorce I obsahující hydroxylovou skupinu hydrolyzovatelný in vivo, zahrnuje anorganické estery, jako jsou estery kyseliny fosforečné a a-acyoxyalkylestery a příbuzné sloučeniny, které vzniknou pomocí in vivo hydrolytického štěpení esteru za vzniku mateřské hydroxylové skupiny. Příklady α-acyoxyalkylesterů zahrnují acetoxymethoxyester a 2,2-dimethylpropionyloxymethoxyester. Výběr skupin tvořících in vivo hydrolyzovatelné estery zahrnuje alkanoylovou skupinu, benzoylovou skupinu, fenylacetylovou skupinu

-10CZ 294600 B6 a substituovanou benzoylovou skupinu a fenylacetylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu (poskytující estery alkylkarbonátů), dialkylkarbamoylovou skupinu a N-(dialkylaminoethylý-Nalkylkarbamoylovou skupinu (poskytující karbamáty), dialkylaminoacetylovou skupinu a karboxyacetylovou skupinu.

Další provedení podle předkládaného vynálezu poskytuje způsob přípravy sloučeniny vzorce A nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo in vivo hydrolyzovatelného esteru, který zahrnuje:

a) reakci sloučenin vzorce IV:

kde E je karboxylová skupina chráněná ve formě esteru a další skupiny jsou stejné, jako bylo definováno pro sloučeninu A, se sloučeninou vzorce V:

(R^b)_d kde L je odstupující skupina a další skupiny jsou stejné, jako bylo definováno pro sloučeninu A, za získání sloučeniny vzorce VI:

Η T

(VI), kde E je karboxylová skupina chráněná ve formě esteru;

b) případné převedení sloučeniny vzorce VI za získání jiné sloučeniny vzorce VI, kde pokud je to nutné, jsou všechny funkční skupiny chráněny, a popřípadě

i) odstranění všech chránících skupin;

ii) popřípadě vznik farmaceuticky přijatelné soli nebo in vivo hydrolyzovatelného esteru.

Sloučeniny obecného vzorce VI se mohou převést například tak, jak je popsáno podle vynálezu pomocí známých způsobů, jako je modifikace funkčních skupin nebo aromatická substituce.

-11 CZ 294600 B6

L je s výhodou atom chloru a atom bromu. E je s výhodou skupina -CO₂Et a skupina -CO₂Me.

Sloučeniny obecného vzorce IV a V se spolu mohou reagovat v inertním rozpouštědle a bázi, jako je Ν,Ν-dimethylformamid/hydrid sodný nebo dichlormethan/hydroxid sodný (popřípadě v přítomnosti katalyzátoru fázového přenosu, jako je tetra-n-butylamoniumhydrogensulfát) 1 až 6 hodin, s výhodou 1 až 3 hodiny, při teplotě 15 až 30 °C, s výhodou 20 až 25 °C, za získání sloučeniny vzorce VI.

Sloučeniny vzorce IV jsou komerčně dostupné nebo se připraví za použití modifikovaných známých postupů z komerčně dostupných sloučenin vzorce IV nebo se připraví pomocí:

a) reakce sloučeniny vzorce VII:

kde R¹ a p jsou definovány pro sloučeninu vzorce A, se sloučeninou vzorce VIII

kde R⁸ je alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku.

Sloučeniny vzorce VII a VIII se spolu reagují podle Reissertovy reakce, za podmínek, jako je inertní rozpouštědlo (jako je tetrahydrofuran), v přítomnosti báze (jako je ethoxid draselný), při teplotě 15 až 30 °C, s výhodou 20 až 25 °C, například 10 až 20 hodin, s výhodou 15 až 17 hodin. Výsledná sloučenina se izoluje a rozpustí se v alkoholu, jako je ethanol a organické kyselině (jako je kyselina octová) a přidá se katalyzátor na bázi přechodového kovu (jako je 10% palladium na uhlí) a cyklohexan. Směs se zahřívá na teplotu 60 až 120 °C, s výhodou 70 až 90 °C, 15 až 25 hodin, s výhodou 16 až 20 hodin, za získání sloučeniny vzorce IV; nebo

b) reakce sloučeniny vzorce IX:

- 12CZ 294600 B6

kde R¹ a p jsou definovány stejně, jako pro sloučeninu vzorce A, se sloučeninou vzorce X:

kde R⁹ je alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku.

Sloučeniny vzorce IX a X se spolu reagují za podmínek Fischerovy reakce, za přítomnosti kyseliny (jako je kyselina octová), v alkoholu (jako je ethanol), při teplotě 60 až 90 °C, s výhodou 75 až 85 °C, 1 až 5 hodin, s výhodou 1 až 3 hodiny. Získaná sloučenina se smísí se silnou kyselinou (jako je polyfosforečná kyselina a zahřívá se na teplotu 90 až 150 °C, s výhodou 100 až 10 120 °C, 0,5 až 4 hodiny, s výhodou 0,5 až 2 hodiny, za získání sloučeniny vzorce IV, kde W je atom vodíku. Potom, pokud je to vhodné, se může W popřípadě převést na jinou skupinu W, která je definována pro sloučeninu A, za použití známých postupů, jako jsou například ty, které jsou popsány níže.

Sloučeniny vzorce V, VII, VIII, IX a X jsou známé nebo komerčně dostupné nebo se připraví postupy, které jsou odborníkům v této oblasti známé, z komerčně dostupných látek.

R⁸ a R⁹ jsou alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku. R⁸ a R⁹ jsou s výhodou methylová skupina nebo ethylová skupina.

Je třeba poznamenat, že se pro přípravu sloučenin obecného vzorce I, Γ a B mohou použít postupy, které jsou analogické popsaným postupům.

Je třeba také poznamenat, že některé z různých případných substituentů na sloučeninách vzorce 25 A, B, I a Γ se mohou zavést pomocí standardní aromatické substituční reakce nebo pomocí běžných reakcí pro modifikaci funkčních skupin buď před, nebo ihned po způsobu, který je uvedený výše, a tyto reakce tvoří jako takové předmět podle vynálezu. Tyto reakce a modifikace zahrnují například zavedení substituentu pomocí aromatické substituční reakce, redukci substituentů, alkylaci substituentů a oxidaci substituentů. Reagenty a reakční podmínky těchto postupů 30 jsou odborníkům v oblasti organické chemie známé. Mezi příklady aromatických substitučních reakcí patří například zavedení nitroskupiny za použití koncentrované kyseliny dusičné, zavedení acylové skupiny za použití například acylhalogenidu a Lewisovy kyseliny (jako je chlorid hlinitý) za podmínek Friedel Crafitsovy reakce; zavedení alkylové skupiny za použití alkylhalogenidu a Lewisovy kyseliny (jako je chlorid hlinitý) za podmínek Friedel Craftsovy reakce; a zavedení 35 halogenované skupiny. Mezi příklady modifikací patří redukce nitroskupiny na aminoskupinu pomocí například katalytické hydrogenace s niklovým katalyzátorem nebo pomocí reakce v přítomnosti železa a kyseliny chlorovodíkové za zahřívání; oxidace alkylthioskupiny na alkylsulfínylovou skupinu nebo alkylsulfonylovou skupinu. Specifické příklady substitučních a

- 13CZ 294600 B6 modifíkačních reakcí před nebo ihned po provedení způsobu popsaného výše, jsou ilustrovány pomocí následujících příkladů, kde jsou různé skupiny stejné, jako je definováno pro sloučeniny vzorce A (pokud není uvedeno jinak), vynález se však neomezuje pouze na tyto příklady.

1) Modifikace skupiny R^a

a) pro R^a = Ar (fenylová nebo thienylová skupina): sloučeniny vzorce XI:

(XI), kde E je karboxylová skupina chráněná jako ester a M je atom vodíku, skupina chránící atom vodíku nebo skupina

a R^a je atom bromu, se kondenzují se sloučeninami vzorce XII

(ΧΠ), za získání sloučenin vzorce XI, kde R^a = Ar. Je třeba poznamenat, že se pro přípravu sloučenin vzorce I, kde R¹ je popřípadě substituovaná fenylová skupina nebo popřípadě substituovaný pětičlenný nebo šestičlenný heteroarylový kruh, může použít analogický postup. Vhodné reakční podmínky jsou uvedeny dále.

Sloučeniny vzorce XI, kde R^a = Br a XII se společně reagují v přítomnosti katalyzátoru na bázi přechodného kovu (například tetrakis(trifenylfosfin)palladia (0)), v inertním rozpouštědle (jako je toluen) a alkoholu (jako je ethanol), svodnou bází (jako je uhličitan draselný), svýhodou v inertní atmosféře, při teplotě 60 až 100 °C, s výhodou 75 až 85 °C, 14 až 20 hodin, s výhodou 15 až 17 hodin.

b) pro R^a = NH2; sloučeniny vzorce XI, kde R^a = NO2, se redukují za standardních podmínek za získání sloučenin vzorce XI, kde R^a = NH₂. Vhodné reakční podmínky jsou uvedeny níže.

Sloučeniny vzorce XI, kde R^a = NO₂, se reagují s redukčním činidlem (jako je tetrahydridoboritan sodný) a dihydrát chloridu cínatého v alkoholu (jako je ethanol) při teplotě 30 až 80 °C, s výhodou 50 až 70 °C, 2 až 10 hodin, s výhodou 4 až 6 hodin.

2) Hydrolýza sloučeniny vzorce VI, která je definovaná výše, za získání sloučeniny vzorce XIII:

- 14CZ 294600 B6

Vhodné reakční podmínky jsou uvedeny níže.

i) V obecném případě, kdy X^a je karboxylová skupina chráněná ve formě esteru se reakce provádí v inertním rozpouštědle (například tetrahydrofuranu) a alkoholu (jako je methanol), v přítomnosti báze (jako je například hydroxid sodný), při teplotě 10 až 50 °C, s výhodou 20 až 30 °C, 1 až 25 hodin, s výhodou 15 až 20 hodin a potom následuje přidání vody a kyseliny (jako je kyselina octová).

ii) Konkrétně, pokud X^a je skupina -CO₂Me, se reakce provádí se solí (jako je jodid lithný), v organické bázi (jako je pyridin), při teplotě 100 až 125 °C, zejména 115 až 120 °C, 3 až 10 hodin, s výhodou 5 až 7 hodin, a potom následuje přidání vodné kyseliny (například 2M kyseliny chlorovodíkové).

3) Modifikace W

a) Pro W = Br; sloučeniny vzorce XI, kde W je atom vodíku, se mohou hromovat za standardních podmínek za získání sloučeniny vzorce XI, kde W = Br. Vhodné reakční podmínky jsou uvedeny níže.

Sloučeniny vzorce XI, kde W je atom bromu, se mohou připravit pomocí reakce sloučeniny vzorce XI, kde W je atom vodíku, v inertním rozpouštědle (jako je N,N-dimethylformamid), s bromem, 5 až 55 minut, zejména 25 až 35 minut při teplotě 10 až 30 °C, s výhodou 20 až 25 °C.

Syntetické detaily pro přípravu benzylindolových sloučenin jsou uvedeny v patentech US 5 389 650, US 5 290 798, EP 0535926A1, EP 0535923A1, US 5 190 968, EP 0535924A1, EP0419049A1, US 5 308 850, EP 0535925A1, WO 93/16069, WO 93/25546, US 5 273 980 a US 5 272 145, WO 93/20078, EP 0186367, EP 0275667, US 4 965 369 (patent na způsob) WO 94/14434, EP 0480659 A2 a WO 96/03377A.

Je také třeba poznamenat, že při některých reakcích podle vynálezu, může být nezbytné/žádoucí chránit citlivé skupiny těchto sloučenin. Případy, kdy je chránění potřebné a vhodné způsoby chránění jsou odborníkům v této oblasti známé. Tedy, pokud reaktanty obsahují skupiny, jako je aminoskupina, karboxylová skupina nebo hydroxylová skupina, může být nutné při některých reakcích podle vynálezu tyto skupiny chránit.

Vhodnými skupinami chránícími aminoskupinu nebo alkylaminoskupinu jsou například acylová skupina, například alkanoylová skupina, jako je acetylová skupina, alkoxykarbonylová skupina, například methoxykarbonylová skupina, ethoxykarbonylová skupina nebo t-butoxykarbonylová skupina, arylmethoxykarbonylová skupina, například benzyloxykarbonylová skupina nebo aroylová skupina, například benzoylová skupina. Podmínky pro odstranění chránících skupin uvedených výše se budou měnit v závislosti na použité chránící skupině. Tedy například acylová skupina, jako je alkanoylová skupina nebo alkoxykarbonylová skupina nebo aroylová skupina se mohou odstranit například pomocí hydrolýzy vhodnou bází, jako je hydroxid alkalického kovu, například hydroxid lithný nebo sodný. Alternativně se acylová skupina, jako je terc-butoxy

-15CZ 294600 B6 karbonylová skupina může odstranit například pomocí reakce s vhodnou kyselinou, jako je kyselina chlorovodíková sírová nebo fosforečná nebo kyselina trifluoroctová a arylmethoxykarbonylová skupina, jako je benzyloxykarbonylová skupina, se může odstranit například pomocí hydrogenace na katalyzátoru, jako je palladium na uhlí nebo pomocí reakce s Lewisovou kyselinou, například bórtris(fluoracetátem). Vhodná alternativní chránící skupina pro primární aminoskupinu je například fitaloylová skupina, která se může odstranit reakcí s alkylaminem, například dimethylaminopropylaminem nebo s hydrazinem.

Vhodná chránící skupina pro hydroxylovou skupinu je například acylová skupina, například alkanoylová skupina, jako je acetylová skupina, aroylová skupina, například benzoylová skupina nebo arylmethylová skupina, například benzylová skupina. Podmínky pro odstranění výše uvedených chránících skupin se budou nutně měnit podle výběru chránící skupiny. Tedy, například acylová skupina, jako je alkanoylová skupina nebo aroylová skupina se může odstranit například pomocí hydrolýzy vhodnou bází, jako je hydroxid alkalického kovu, například hydroxid lithný nebo hydroxid sodný. Alternativně se může arylmethylová skupina, jako je benzylová skupina, odstranit například pomocí hydrogenace nad katalyzátorem, jako je palladium na aktivním uhlí.

Vhodná chránící skupina pro karboxylovou skupinu je například esterifíkující skupina, například methylová skupina nebo ethylová skupina, která se mohou odstranit například pomocí hydrolýzy bází, jako je hydroxid sodný nebo například terc-butylová skupina, která se může odstranit například pomocí reakce s kyselinou, například organickou kyselinou, jako je kyselina trifluoroctová, nebo například benzylová skupina, která se může odstranit například pomocí hydrogenace na katalyzátorem, jako je palladium na uhlí.

Chrániči skupiny se mohou odstranit v jakémkoli vhodném stupni syntézy za použití postupů, které jsou odborníkům v oblasti chemie známé.

Pokud se požaduje farmaceuticky přijatelná sůl sloučeniny vzorce A, vzorce B nebo vzorce I, může se získat například pomocí reakce této sloučeniny s vhodnou kyselinou (která poskytuje fyziologicky přijatelný anion) nebo s vhodnou bází (která poskytuje fyziologicky přijatelný kation) nebo za použití jakéhokoli jiného běžného způsobu pro přípravu solí.

Pokud se požaduje opticky aktivní forma sloučeniny vzorce I, může se získat za použití výše popsaných postupů za použití opticky aktivní výchozí látky nebo pomocí rozdělení racemické formy jmenované sloučeniny za použití běžných postupů.

Podle dalšího provedení předkládaný vynález poskytuje způsob antagonizace účinku zprostředkovaného MCP-1 u teplokrevných živočichů, jako je člověk, v případě, že takovou léčbu potřebuje, přičemž tento způsob zahrnuje podávání účinného množství sloučeniny vzorce A, vzorce B nebo vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo in vivo hydrolyzovatelného esteru, jmenovanému živočichovi.

Podle dalšího provedení předkládaný vynález poskytuje způsob léčení onemocnění nebo stavů zprostředkovaných MCP-1, který zahrnuje podávání účinného množství sloučeniny vzorce A, vzorce B nebo vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo in vivo hydrolyzovatelného esteru, jmenovanému teplokrevnému živočichovi. Podle dalšího provedení předkládaný vynález poskytuje použití sloučeniny vzorce I, A nebo B při přípravě léčiva pro použití při léčení onemocnění ne stavů zprostředkovaných MCP-1. Mezi taková onemocnění patří například všechna onemocnění uvedená výše. Podle dalšího provedení předkládaný vynález poskytuje sloučeninu vzorce A nebo B nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo in vivo hydrolyzovatelný ester, pro použití při léčení člověka nebo zvířete. Podle dalšího provedení předkládaný vynález poskytuje způsob inhibice vazby MCP-1 k jejímu receptoru u teplokrevných živočichů, kteří takovou léčbu potřebují, přičemž tento způsob zahrnuje podávání účinného množství sloučeniny vzorce A, vzorce B nebo vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo in vivo hydrolyzovatelného esteru, jmenovanému teplokrevnému živočichovi. Podle dalšího provedení

-16CZ 294600 B6 předkládaný vynález poskytuje použití sloučeniny vzorce I, A nebo B při přípravě léčiva pro použití při inhibici vazby MCP-1 k jeho receptorům.

Aby se mohla sloučenina vzorce A, vzorce B nebo vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo in vivo hydrolyzovatelné estery, použít pro léčení savců, včetně člověka, zejména pro léčení zánětů, běžně se formuluje podle obvyklé farmaceutické praxe do farmaceutického prostředku.

Proto další provedení podle předkládaného vynálezu poskytuje farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu vzorce A nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo in vivo hydrolyzovatelný ester a farmaceuticky přijatelný nosič. V dalším provedení předkládaný vynález poskytuje farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu vzorce B nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl a farmaceuticky přijatelný nosič.

Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být ve formě vhodné pro orální použití (například tablet, pastilek, tvrdých nebo měkkých tobolek, vodných nebo olejových suspenzí, emulzí, dispergovatelného prášku nebo granulí, sirupů nebo tinktury), pro místní použití (například ve formě krémů, mastí, gelů nebo vodných nebo olejových roztoků nebo suspenzí), pro inhalační podávání (například jemně rozetřený prášek nebo kapalný aerosol), pro insuflační podávání (například jemně rozetřený prášek) nebo pro parenterální podávání (například sterilní vodné nebo olejové roztoky pro nitrožilní, podkožní, svalové nebo mezisvalové dávkování nebo ve formě čípků pro rektální dávkování).

Prostředky podle předkládaného vynálezu se mohou získat pomocí běžných postupů za použití běžných farmaceutických přísad, které jsou odborníkům v této oblasti známé. Tedy, prostředky určené pro orální podávání mohou například obsahovat jedno nebo více barviv, sladidel, příchutí a/nebo konzervačních činidel.

Vhodnými farmaceuticky přijatelnými přísadami pro tabletové prostředky jsou například inertní ředidla, jako je laktóza, uhličitan sodný, fosforečnan vápenatý nebo uhličitan vápenatý, granulační činidla a činidla usnadňující rozpad, jako je kukuřičný škrob nebo kyselina alginová; pojící činidla, jako je škrob; lubrikační činidla, jako je stearát hořečnatý, kyselina stearová nebo mastek; konzervační činidla, jako je ethyl nebo propyl p-hydroxybenzoát a antioxidační činidla, jako je kyselina askorbová. Tabletové prostředky mohou být nepotažené nebo potažené buď proto, aby se modifikovalo jejich rozpadání a následná absorpce aktivní složky v gastrointestinálním traktu, nebo aby se zlepšila jejich stabilita a/nebo vzhled, v obou případech za použití běžných potahovacích činidel a postupů, které jsou odborníkům v této oblasti známé.

Prostředky pro orální použití mohou být ve formě tvrdých želatinových tobolek, kde je aktivní složka smísená s inertním pevným nosičem, například uhličitanem vápenatým, fosforečnanem vápenatým nebo kaolinem nebo měkkých želatinových tobolek, ve kterých je aktivní složka smísena s vodou nebo olejem, jako je arašídový olej, kapalný parafín nebo olivový olej.

Vodné suspenze obvykle obsahují aktivní složku ve formě jemného prášku s jedním nebo více suspendujícími činidly, jako je sodná sůl karboxymethylcelulózy, methylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza, alginát sodný, polyvinylpyrrolidon, tragakantová guma a akáciová guma; dispergujícími nebo zvlhčujícími činidly, jako je lecitin nebo kondenzační produkty alkylenoxidu s mastnými kyselinami (například polyoxyethylenstearát) nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s alifatickými alkoholy s dlouhým řetězcem, například heptadekaethylenoxycetanol nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s částečnými estery odvozenými od mastných kyselin a hexitolu, jako polyoxyethylensorbitolmonooleát nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s alifatickými alkoholy s dlouhým řetězcem, například heptadekaethylenoxycetanol nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s částečnými estery odvozenými od mastných kyselin a hexitolu, jako je polyoxyethylensorbitolmonooleát nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s částečnými estery odvozenými od anhydridů mastných kyselin a hexitolu, například polyethylensorbitanmonooleát. Vodné suspenze mohou také obsahovat jedno nebo více konzervačních činidel (jako

- 17CZ 294600 B6 je ethyl nebo propyl p-hydroxybenzoát), antioxidantů (jako je kyselina askorbová), barvicích činidel, příchutí a/nebo sladidel (jako je sacharóza, sacharin nebo aspartam).

Olejové suspenze mohou být formulovány pomocí suspendování aktivní složky v rostlinném oleji (jako je arašídový olej, olivový olej, sezamový olej nebo kokosový olej) nebo v minerálním oleji (jako je kapalný parafín). Olejové suspenze mohou také obsahovat zahušťovací Činidlo, jako je včelí vosk, tvrdý parafín nebo cetylalkohol. Sladidla, která jsou uvedená výše, a příchutě se mohou přidat pro zlepšení chutě prostředku. Tyto prostředky se mohou konzervovat přidáním antioxidantů, jako je kyselina askorbová. Dispergovatelné prášky a granule vhodné pro přípravu vodných suspenzí přidáním vody obvykle obsahují aktivní složku společně s dispergačním a zvlhčujícím činidlem, suspendujícím činidlem a jednou nebo více konzervačními látkami. Příklady vhodných dispergačních nebo zvlhčujících činidel a suspendujících činidel jsou uvedeny výše. Mohou se přidat další přísady, jako jsou sladidla, příchutě a barviva.

Farmaceutické prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být také ve formě emulzí oleje ve vodě. Olejová fáze může být rostlinný olej, jako je olivový olej nebo arašídový olej nebo minerální olej, jako je například kapalný parafín nebo směs kterýchkoli těchto látek. Vhodnými emulgačními činidly mohou být například přírodní gumy, jako je akáciová guma nebo tragakantová guma, přírodní fosfatidy, jako jsou sójové boby, lecitin, estery nebo částečné estery odvozené od anhydridů mastných kyselin a hexitolu (například sorbitanmonooleát) a kondenzační produkty jmenovaných částečných esterů s ethylenoxidem, jako je polyoxyethylensorbitanmonooleát. Emulze mohou také obsahovat sladidla, příchutě a konzervační činidla.

Sirupy a tinktury mohou být upraveny se sladidlem, jako je glycerol, propylenglykol, sorbitol, aspartam nebo sacharóza a mohou také obsahovat demulgens, konzervační činidlo, příchuť a/nebo barvivo.

Farmaceutické prostředky mohou být také ve formě sterilních injektovatelných vodných nebo olejových suspenzí, které mohou být formulovány podle známých způsobů za použití jednoho nebo více vhodných dispergačních nebo zvlhčujících činidel a suspendujících činidel, která jsou uvedená výše. Sterilní injektovatelné prostředky mohou být také sterilní injektovatelné roztoky nebo suspenze v netoxických parenterálně přijatelných ředidlech nebo rozpouštědlech, například roztok v 1,3-butandiolu.

Cípkové prostředky se mohou připravit pomocí smísení aktivní složky s vhodnou nedráždivou přísadou, která je pevná při běžné teplotě, ale kapalná při rektální teplotě a bude tedy tát v rektu za uvolnění aktivní látky. Mezi vhodné přísady patří kakaové máslo a polyethylenglykoly.

Místní prostředky, jako jsou krémy, masti, gely a vodné nebo olejové roztoky nebo suspenze se mohou obvykle získat pomocí formulování aktivní složky s běžnými, místně přijatelnými vehikuly nebo ředidly za použití běžných postupů, které jsou odborníkům v této oblasti známé.

Prostředky pro insuflační podávání mohou být ve formě jemného prášku obsahujícího částice o středním průměru například 30 pm nebo daleko menší, přičemž prášek obsahuje aktivní látku buď samotnou, nebo zředěnou jedním nebo více fyziologicky přijatelnými nosiči, jako je laktóza. Prášek pro insuflační podávání se potom běžně uzavře v tobolkách obsahujících například 1 až 50 mg aktivní složky, pro použití pomocí turboinhalačního zařízení, jako se používá pro insuflaci známého činidla kromoglykátu sodného.

Prostředky pro inhalační podávání mohou být ve formě běžných stlačených aerosolů upravených tak, že obsahují aktivní složku buď jako aerosol obsahující jemně rozetřenou pevnou látku, nebo kapalné kapénky. Mohou se použít běžné hnací látky, jako jsou těkavé fluorované uhlovodíky nebo uhlovodíky a zařízení na přípravu aerosolu je obvykle upraveno tak, aby obsahovalo odměřené dávky aktivní složky.

-18CZ 294600 B6

Další informace o prostředcích jsou uvedeny v kapitole 25,2, oddíle 5 v Comprehensive Medicinal Chemistry (Corwin Hansch; Chairman of Editorial Board), Pergamon Press 1990.

Množství aktivní složky, které se kombinuje s jednou nebo více přísadami za vzniku jednotné dávkovači formy, se bude měnit v závislosti na léčeném pacientovi a příslušném způsobu podávání. Například prostředek určený pro orální podávání bude obvykle obsahovat například 0,5 mg až 2 g aktivního činidla společně s vhodným množstvím přísady, které se může měnit mezi 5 až 98 % z celkové hmotnosti prostředku. Jednotlivé dávkovači formy obvykle obsahují 1 mg až 500 mg aktivní složky. Další informace o způsobech podávání a dávkovačích režimech jsou uvedeny v kapitole 25.3, oddíle 5 v Comprehensive Medicinal Chemistry (Corwin Hansch; Chairman of Editorial Board), Pergamon Press 1990.

Velikost a dávka sloučeniny vzorce pro terapeutické a profylaktické účely se bude samozřejmě měnit v závislosti na povaze a závažnosti stavu, věku a pohlaví živočicha nebo pacienta a způsobu podávání, podle principů, které jsou v medicíně známé. Jak je uvedeno výše, sloučeniny vzorce I jsou vhodné při léčení onemocnění nebo stavů, které jsou úplně nebo částečně způsobeny efektem famesylace krys.

Při použití sloučeniny vzorce I pro léčebné nebo profylaktické účely bude tato sloučenina obvykle podávána tak, aby se denní dávka pohybovala v rozmezí 0,5 mg až 75 mg na kg tělesné hmotnosti, při podávání popřípadě v rozdělených dávkách. Obecně budou dávky nižší, pokud se použije parenterální způsob podávání. Tedy, například při nitrožilním podávání se bude použitá dávka pohybovat mezi 0,5 až 30 mg na kg tělesné hmotnosti. Podobně, při inhalačním podávání se bude dávka například pohybovat mezi 0,5 mg až 25 mg na kg tělesné hmotnosti. Orální způsob podávání je však výhodný.

Dále jsou ilustrovány reprezentativní dávkovači formy podle předkládaného vynálezu (aktivní složka je označena termínem „sloučenina X“), pro léčebné a profylaktické použití u člověka, vynález se však neomezuje pouze na tyto příklady:

(a)

Tableta I	mg/tableta
Sloučenina X	100
Laktóza Ph. Eur.	182,75
Sodná sůl kroskarmelózy	12,0
Pasta z kukuřičného škrobu (5% hm./obj.)	2,25
Stearát hořečnatý	3,0

(b)

Tableta II	mg/tableta
Sloučenina X	50
Laktóza Ph. Eur.	223,75
Sodná sůl kroskarmelózy	6,0
Kukuřičný škrob	15,0
Polyvinylpyrrolidon (5% hm./obj. pasta)	2,25
Stearát hořečnatý	3,0

- 19CZ 294600 B6 (c)

Tableta III	mg/tableta
Sloučenina X	1,0
Laktóza Ph. Eur.	93,25
Sodná sůl kroskarmelózy	4,0
Pasta z kukuřičného škrobu (5% hm./obj.)	0,75
Stearát hořečnatý	1,0

(d)

Tobolka	mg/tobolka
Sloučenina X	10
Laktóza Ph. Eur.	488,5
Hořčík	1,5

(e)

Injekční prostředek I	50 mg/ml
Sloučenina X	5,0 % hm./obj.
1M roztok hydroxidu sodného	15,0 % obj./obj.
0,lM kyselina chlorovodíková	pro úpravu pH na 7,6
Polyethylenglykol 400	4,5 % hm./obj.
Voda pro injekční použití	do 100%

(f)

Injekční prostředek II	10 mg/ml
Sloučenina X	1,0 % hm./obj.
Fosforečnan sodný BP	3,6 % hm./obj.
0,lM roztok hydroxidu sodného	15,0 % obj./obj.
Voda pro injekční použití	do 100%

(g)

Injekční prostředek III	1 mg/ml, pufrováno na pH 6
Sloučenina X	0,1 % hm./obj.
Fosforečnan sodný BP	2,26 % hm./obj.
Kyselina citrónová	0,38 % hm./obj.
Polyethylenglykol 400	3,5 % hm./obj.
Voda pro injekční použití	do 100%

(h)

Aerosol I	mg/ml
Sloučenina X	10,0
Sorbitantrioleát	13,5
T richlorfluormethan	910,0
Dichlordifluormethan	490,0

-20CZ 294600 B6 (i)

Aerosol II	mg/ml
Sloučenina X	0,2
Sorbitantrioleát	0,27
Trich lorfluormethan	70,0
Dichlordifluormethan	280,0
Dichlortetrafluorethan	1094,0

(j)

Aerosol III	mg/ml
Sloučenina X	2,5
Sorbitantrioleát	3,38
Trichlorfluormethan	67,5
Dichlordifluormethan	1086,0
Dichlortetrafluorethan	191,6

(k)

Aerosol IV	mg/ml
Sloučenina X	2,5
Sójový lecitin	2,7
Trichlorfluormethan	67,5
Dichlordifluormethan	1086,0
Dichlortetrafluorethan	191,6

(1)

Mast	ml
Sloučenina X	40 mg
Ethanol	300 μΐ
Voda	300 μΐ
l-Dodecylazacykloheptan-2-on	50 μΐ
Propylenglykol	do 1 ml

Poznámka:

Výše uvedené prostředky se mohou získat pomocí běžných postupů, které jsou v oblasti farmacie dobře známé. Tablety (a) až (c) mohou být enterické, potažené běžným způsobem, například za získání povlaku z acetátftalátu celulózy. Aerosolové prostředky (h) až (k) se mohou použít standardním způsobem, pomocí nádobek pro dávkování aerosolu a suspendující činidla sorbitan trioleát a sójový lecitin se mohou nahradit alternativními suspendujícími činidly, jako je sorbitan monooleát, sorbitan seskvioleát, polysorbát 80, polyglycerololeát nebo olejová kyselina.

Biologické testování

Následující způsoby biologického testování, údaje a příklady slouží pro ilustraci předkládaného vynálezu.

-21 CZ 294600 B6

Zkratky:

ATCC Americká sbírka buněčných kultur, Rockville, USA

BCA bicinchroninová kyselina (používaná společně se síranem měďnatým pro proteinový test)

DMEM Eaglovo médium modifikované podle Dulbecca

EGTA ethylenbis(oxyethylennitril)tetraoctová kyselina

FCS fetální telecí sérum

HBSS Hankův vyvážený solný roztok hMCP-1 1 idský monocytový chemoatrahuj ící protein-1

PBS solný roztok pufrovaný fosfátem

PCR polymerázová řetězová reakce

Jako zdroj termostabilní DNA polymerázy se použije AMPLITAQ™ od Pekin-Elmer Cetus.

Vazebný pufr je 50 mM HEPES, 1 mM chloridu vápenatého, 5 mM chloridu hořečnatého, 0,5 % fetálního telecího séra, a je upravený pomocí IN hydroxidu sodného na pH 7,2.

Neesenciálními aminokyselinami (100X koncentrát) jsou: L-alanin, 890 mg/1; L-aparagin, 1320 mg/1; L-asparagová kyselina, 1330 mg/1; L-glutamová kyselina, 1470 mg/1; glycin, 750 mg/1; L-prolin, 1150 mg/1 a L-serin, 1050 mg/1.

Hypoxanthinový a thymidinový doplněk (50x koncentrát) je: hypoxanthin, 680 mg/1 a; thymidin, 194 mg/1.

Penicillin-Streptomycin je: penicillin G (sodná sůl); 5000 jednotek/ml; streptomycinsulfát, 5000 pg/ml.

Lidský monocytový buněčný kmen THP-1 buněk je dostupný od ATCC, pod číslem ATCC TIB-202.

Vyvážený solný roztok Hank (HBSS) se získá od Gibco; viz Proč. Soc. Exp. Biol. Med., 1949, 71,196.

Syntetické buněčné kultivační médium RPMI 1640 se získá od GIBCO; obsahuje anorganické soli [Ca(NO₃)₂.4H₂O 100 mg/1; KC1 400 mg/1; MgSO₄.7H₂O 100 mg/1; NaCl 6000 mg/1; NaHCO₃ 2000 mg/1 a Na₂HPO₄ (bezv.) 800 mg/1], D-glukózu 2000 mg/1, redukovaný glutathion 1 mg/1, aminokyseliny a vitaminy.

FURA-2/AMje:

pentaacetoxymethyl ester kyseliny l-[2-(5-karboxyoxazol-2-yl)-6-aminobenzofuran-5-oxy]2-(2'-amino-5'-methylfenoxy)ethan-e-N,N,N',N'-tetraoctové a získá se od Molecular Probes, Eugene, Oregon, USA.

Obecné postupy používané v molekulární biologii se mohou provádět podle postupu popsaného v „Molecular Clonning - A Laboratory Manual“, druhé vydání, Sambrook, Fritsch a Maniatis (Cold Spring Harbor Laboratory, 1989).

-22CZ 294600 B6

Biologické testy na hMCP-1 antagonisty

a) Test vazby hMCP-1 receptoru

i) Klonování a exprimace hMCP-1 receptoru

MCP-1 receptor B (CCR2B) cDNA se klonuje pomocí PCR zTHP-1 buněk RNA za použití vhodných oíigonukleotidových primerů založených na publikovaných sekvencích MCP-1 receptoru (Charo a kol., 1994, Proč. Nati. Acad. Sci., USA, 91, 2752). Získané PCR produkty se klonují do vektoru PCR-II™ (In Vitrogen, San Diego, CA). Bezchybná CCR2B cRNA se subklonuje jako Hind III-Not I fragment do eukariotického expresního vektoru pCDNA3 (In Vitrogen) za vzniku pCDNA3/CC-CKR2A a pCDNA3/CC-CKR2B v tomto pořadí.

Linearizovaná pCDNA3/CC-CKR2B DNA se transfekuje do buněk CHO-Kl pomocí precipitace fosforečnanem draselným (Wigler a kol., 1979, Cell, 16, 777). Transfekované buňky se selektují pomocí přidání Geneticin Sulphate (G418, Gibco BRL) při 1 mg/ml, 24 hodin po transfekci buněk. Příprava RNA a „Northem“ bloků se provedla tak, jak bylo popsáno dříve (Needham a kol., 1995, Prot. Express. Purific., 6, 134). CHO-Kl klon 7 (CHO-CCR2B) se identifikuje jako klon s nejvyšší expresí MCP-1 receptoru.

ii) Příprava fragmentů membrány

CHO-CCR2B buňky se kultivují na DMEM s přídavkem 10% fetálního telecího séra, 2 mM glutaminu, 1 x neesenciálních aminokyselin, 1 x hypoxanthinové a thimidinové přísady a Penicillin-streptomycinu (při 50 pg streptomycinu/ml, Gibco BRL). Fragmenty membrán se připraví za použití způsobu lýzy buněk/diferenciálního odstředění, jak je popsáno například v(Siciliano a kol., 1990, J. Biol. Chem., 265, 19658). Koncentrace proteinů se odhadne pomocí BCA proteinového testu (Pierce, Rockford, Illinois) podle instrukcí výrobce.

iii) Test ¹²⁵I MCP-1 se připraví za použití konjugace Bolton a Hunter (Bolton a kol., 1973, Biochem. J., 133, 529; Amersham Intemational plc). Rovnovážný vazebný test se provádí za použití postupu podle Ernst a kol., 1994, J. Immunol., 152, 3541. Různá množství MCP-1 značeného ¹²⁵I se přidají k 10 mg čištěných buněčných membrán CHO-CCR2B v 100 ml vazebného pufru. Po 1 hodině inkubace při teplotě místnosti se vazebná reakční směs filtruje a pětkrát promyje přes promývač destiček (Packard Harvester Filtermate™ 196). Do každé jamky se přidá scintilační roztok (25 μΐ, Microscint™-20, vysoce účinná kapalná scintilační směs pro vodné vzorky) a destička se přikryje a odečte (Packard Top Count ). Kompetiční studie za studená se provádí stejně, jako je uvedeno výše za použití 100 pM MCP-1 značeného ¹²⁵I v přítomnosti různých koncentrací neznačeného MCP-1. Nespecifická vazba se určí pomocí inkluze 200násobného molárního přebytku neznačeného MCP-1 do reakce.

Studie vazby ligandu s fragmenty membrány připravenými z CHO-CCR2B buněk ukazuje, že CCR2B je přítomno v koncentraci 0,2 pmol/mg proteinu membrány a váže se selektivně as vysokou afinitou (IC₅₀ =110 pM, Kd = 120 pM) k MCP-1. Vazba k těmto membránám je plně vratná a dosahuje rovnováhy po 45 minutách při teplotě místnosti a mezi vazbou MCP-1 a koncentrací CHO-CCR2B buněčné membrány existuje lineární vztah, pokud se použije MCP1 při koncentracích 100 pM až 500 pM.

Testované sloučeniny rozpuštěné v dimethylsulfoxidu (5 μΐ) se testují v konkurenci s 100 pM značeného MCP-1 při koncentraci 0,1 až 200 μΜ (dvojnásobně) za použití osmibodové křivky dávka-odezva a vypočtou se koncentrace IC₅₀.

-23CZ 294600 B6

b) Tok vápníku u THP-1 buněk zprostředkovaný MCP-1

Lidský monocytový buněčný kmen THP-1 se kultivuje v syntetickém kultivačním médiu RPMI 1640 s přídavkem 10% fetálního telecího séra, 2 mM glutaminu a penicillinu-streptomycinu (při 50 pg streptomycinu/ml, Gibco BRL). THP-1 buňky se promyjí HBSS (bez Ca²⁺aMg²⁺) + 1 mg/ml BSA a suspendují se ve stejném pufru při koncentraci 3 x 10⁶ buněk/ml. Buňky se potom sytí 1 mM FURA-2/AM 30 minut při 37 °C, promyjí se dvakrát HBSS a suspendují se při 1 x 10⁶ buněk/ml. Suspenze buněk THP-1 (0,9 ml) se přidá do 5ml kyvety na jedno použití obsahující magnetické míchadlo a 2,1 ml předem ohřátého (37 °C) HBSS obsahujícího 1 mg/ml BSA, 1 mM MgCl₂ a 2 mM CaCl₂. Kyveta se umístí do fluorescenčního spektrometru (Perkin Elmer, Norwalk, CT) a inkubuje se za míchání 4 minuty při 37 °C. Fluorescence se zaznamená po 70 sekundách a buňky se stimulují přidáním hMCP-1 do kyvety po 10 sekundách. [Ca²⁺]i se měří pomocí excitace střídavě při 340 nm a 380 nm a potom se měří intenzita fluorescenční emise při 510 nm. Vypočte se poměr intenzit emitovaného fluorescenčního světla po excitaci při 340 nm a 380 nm, (R), a podle následujícího vztahu se získá odhad [Ca²⁺] v cytoplazmě:

[Ca²⁺ji =Kj (R-Rmin) (Sf2/Sb2) (Rmax-R) kde K<j pro FURA-2 Ca²⁺ komplex při 37 °C je 224 nm. Rmax je maximální poměr fluorescence zjištěný po přidání 10 mM Ionomycinu, Rmill je minimální poměr fluorescence zjištěný po přidání roztoku obsahujícího 5 mM EGTA, který neobsahuje Ca²⁺ a Sf2/Sb2 je poměr hodnot fluorescence při excitaci 380 nm určený při Rmi_n a R_max, v tomto pořadí.

Stimulace THP-1 buněk hMCP-1 vyvolá rychlý, přechodný vzrůst [Ca²⁺] specifickým a na dávce závislým způsobem. Křivky odezvy na dávky ukazují EC₅₀ 2 nm. Testované sloučeniny rozpuštěné v DMSO (10 pl) se testovaly na inhibici uvolňování vápníku pomocí jejich přidání k suspenzi buněk 10 sekund před přidáním ligandu a měřením snížení přechodného vzrůstu [Ca²⁺J. U testovaných sloučenin se také porovnávala ztráta agonismu přidáním místo hMCP-1.

c) Test chemotaxe zprostředkované hMCP-1

Test chemotaxe in vitro se prováděl za použití buď lidského monocytového kmene THP-1, nebo periferní krve smísené s monocyty získanými z čerstvé lidské krve čištěné pomocí sedimentace erythrocytů, po které následovalo odstředění s hustotním gradientem při 9,6 % (hm./obj.) metrizoátu sodného a 5,6 % (hm./obj.) polysacharidu, hustota 1,077 g/ml (Lymphoprep™ Nycomed). Migrace buněk přes polykarbonátové membrány se měří pomocí sečtení buněk, které projdou přes membránu přímo pomocí sčítacího zařízení Coulter nebo nepřímo za použití kolorimetrického testu životaschopnosti, pomocí kterého se měří štěpení tetrazoliové soli mitochondriálním dýchacím řetězcem (Scudiero D. A. a kol., 1988, Cancer Res., 48,4827-4833).

Chemoatraktanty se umístí do 96jamkové mikrotitrační destičky, která tvoří dolní jamky chemotaktické komory opatřené polykarbonátovým adhezním rámovým filtrem o velikosti pórů 5 pm, který je prostý PVP (NeuroProbe MB series, Cabin John, MD 20818, USA) podle instrukcí výrobce. Chemoatraktant se podle potřeby zředí syntetickým kultivačním médiem RPMI 1640 (Gibco) doplněným 2 mM glutaminu a 0,5% BSA. Každý roztok se odplyní za vakua po dobu 30 minut a umístí se (400 pl) do spodních jamek komory a v každé jamce horní komory se inkubují THP-1 buňky (5xl0⁵ v 100 μΐ RPMI 1640 + 0,5% BSA). Pro inhibici chemotaxe se chmoatraktant udržuje za konstantní submaximální koncentrace, která se určila dříve pro každý chemokin, a přidá se do dolních jamek společně s testovanou sloučeninou rozpuštěnou v DMSO (konečná koncentrace DMSO je menší než 0,05 % obj./obj.) při různých koncentracích. Komora

-24CZ 294600 B6 se inkubuje 2 hodiny při 37 °C v atmosféře 5 % oxidu uhličitého. Z horních jamek se odstraní médium, před otevřením komory se promyjí 200 μΐ fyziologického solného roztoku, povrch membrány se osuší otřením a 96jamková destička se odstředí při 600 g 5 minut, čímž se buňky sklidí. Supematant (150 μΐ) se odsaje a zpátky k buňkám se přidá 10 μΐ proliferačního činidla WST-I, {4-[3-(4-jodfenyl)-2-(4-nitrofenyl)-2H-5-tetrazolio]-l,3-benzendisulfonát}, a činidlo kondenzující elektrony (Boehring Mannheim, kat. č. 1644 807). Destička se inkubuje při 37 °C 3 hodiny a absorbance rozpustného formazanového produktu se odečítá na zařízení pro čtení mikrotitračních destiček při 450 nm. Data se zadají do tabulkového editoru, korigují se jakékoli náhodné migrace v nepřítomnosti chemoatraktantu a vypočtou se hodnoty střední absorbance, střední chyba průměru a statistická významnost testů. hMCP-1 vyvolá migraci buněk závislou na koncentraci s charakteristickou dvoufázovou odezvou, maximálně 0,5 až 1,0 nm.

Testované sloučeniny podle předkládaného vynálezu mají obvykle při testu vazby receptoru hMCP-1 hodnoty IC₅₀ nižší než 50 μΜ. Například sloučenina z příkladu 3,23 má hodnotu IC₅₀ 7,38 μΜ.

Vynález bude dále ilustrován příklady, které jej neomezují.

Příklady provedení vynálezu

Obecné způsoby

Ν,Ν-dimethylformamid (DMF) se suší nad 4 molekulárními síty. Bezvodý tetrahydrofuran (THF) se získá od Aldrich SURESEAL™. Pokud není uvedeno jinak, další komerčně dostupné reagenty se použijí bez čištění. Organické extrakty se suší nad bezvodým síranem hořečnatým, *H, ¹³C a ¹⁹F NMR spektra se zaznamenávají na přístrojích Bruker WM200, WM250, WM300 nebo WM400 za použití perdeuterodimethylsulfoxidu s tetramethylsilanem nebo trichlorfluormethanem jako vnitřními standardy, pokud není uvedeno jinak. Chemické posuny δ (ppm) a multiplicity píků jsou označeny následujícím způsobem: s je singlet; d je doublet; dd je doublet doubletu; t je triplet; dt je doublet tripletu; kv je kvartet; m je multiplet; š znamená široký. Hmotová spektra se zaznamenávají na spektrometrech VG 12—12 quadrupole, VG 70-250, VG ZAB 2-SE nebo VG modifikovaném AEI/Kratos MS9. Pro TLC analýzu se použijí destičky Měrek (silikagel 60 F254, d = 0,25 mm). Velmi rychlá chromatografie se provádí na silikagelu (Měrek Kieselgel“ Art. 9385). Určení teploty tání se provádí na Koflerově bloku nebo pomocí zařízení na měření teploty tání od firmy Bíichi a jsou nekorigované. Všechny teploty jsou uvedeny ve stupních Celsia. V příkladu 3.11 a v následujících příkladech je výtěžek uveden například jako „výtěžek 52 % (2 kroky)“, což znamená, že se jedná o celkový výtěžek v % po dvou krocích alkylace příslušného indolu, po které následuje hydrolýza esteru.

Příklad 1

Ethyl-N-(4-chlorbenzyl)indol-2-karboxylát

Ethyl-indol-2-karboxylát (0,5 g) se rozpustí v dimethylformamidu a najednou se přidá hydrid sodný (0,116 g). Reakční směs se míchá 1 hodinu, potom se přikape 4-chlorbenzylchlorid (0,468 g). Míchání pokračuje další 2 hodiny a potom se reakční směs rozloží přidáním vody. Reakční směs se extrahuje mezi vodu a ethylacetát. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu a zbytek se čistí pomocí kolonové chromatografie za použití směsi izohexan-5% ethylacetát jako eluentu za získání požadovaného cílové produktu ve formě bílé pevné látky (0,61 g, 74 %), teplota tání 107 až 108 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,25 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,8 (s, 2H), 7,1 (t, 1H), 7,3 (m, 4H), 7,55 (d, 1H), 7,7 (d, 1H); M/z (+) 314 (MH⁺).

-25CZ 294600 B6

Příklady 1.01 až 1.09

Zopakuje se postup popsaný v příkladu 1 za použití vhodného esteru indol-2-karboxylové kyseliny a benzylhalogenidu. Takto se získají sloučeniny popsané níže.

Příklad 1.01: Ethyl-N-(3-chlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 58 %; M/z (+)314 (MH⁺).

Příklad 1.02: Ethyl-N-(3,4-díchlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 60 %; M/z (+) 349 (MH⁺).

Příklad 1.03: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylát, výtěžek 93 %, teplota tání 133 až 134 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,26 (t, 3H), 4,24 (kv, 2H), 5,86 (s, 2H), 6,80 - 8,80 (m, 7H); M/z (-) 393 (M⁺), 391, 250, 136,113.

Příklad 1.04: Ethyl-5-brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 85 %, teplota tání 95 až 96 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,24 (t, 3H), 4,28 (kv, 2H), 5,82 (s, 2H), 6,84 (d, 1H), 7,30 - 7,63 (m, 5H), 7,98 (s, 1H).

Příklad 1.05: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-fenylindol-2-karboxylát, výtěžek 36 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,23 (t, 3H), 4,28 (kv, 2H), 5,82 (s, 2H), 6,90 (d, 1H), 7,24 - 7,68 (m, 11H), 7,96 (s, 1H); M/z (+) 423 (M⁺), 350, 220,159.

Příklad 1.06: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-(N-morfolino)-indol-2-karboxylát, výtěžek 57 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,24 (t, 3H), 3,03 (t, 4H), 3,73 (t, 4H), 4,25 (kv, 2H), 5,76 (s, 2H), 6,87 (d, 1 H), 7,05 - 7,30 (m, 4H), 7,48 (t, 2H); M/z (+) 433 (M⁺), 364.

Příklad 1.07: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-(N-pyrrolidino)-indol-2-karboxylát, výtěžek

100 %; M/z (+) 417 (M⁺)·

Příklad 1.08: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-fenoxyíndol-2-karboxylát, výtěžek 75 %; M/z (+)

440 (M⁺)·

Příklad 1.09: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-methoxy-3-(trans-2-methoxykarbonylcyklopropan-l-yl)indol-2-karboxyíát, výtěžek 85 %; NMR δ (deuterochloroform) 1,34 (t, 3H), 1,47 (m, 1H), 1,75 (m, 1H), 2,02 (m, 1H), 2,83 (m, 1H), 3,80 (s, 3H), 3,88 (s, 3H), 4,22 - 4,48 (m, 2H), 5,63 (s, 2H), 6,80 - 7,35 (m, 6H); M/z (+) 476 (M⁺), 444, 430, 163, 123, 102.

Příklad 1.10: Methyl-3-brom-5-chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 43 %;

NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 3,85 (s, 3H), 5,8 (s, 2H), 6,88 (d, 1H), 7,37 (d, 1H),

7,43 (dd, 1H), 7,52 (d, 1H), 7,615 (d, 1H), 7,72 (d, 1H).

-26CZ 294600 B6

Příklad 1.11: Ethyl-3-acetyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 47 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,25 (t, 3H), 2,6 (s, 3H), 4,4 (kv, 2H), 5,6 (s, 2H), 7,0 (m, 1H), 7,4 (m, 5H), 8,0 (d, 1H); M/z (+) 390 (M⁺).

Příklad 1.12: Ethyl-5-acetyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 78 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,25 (t, 3H), 2,6 (s, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,85 (s, 2H), 6,9 (m, 1H),

7,3 (m, 1H), 7,5 (m, 2H), 7,7 (d, 1H), 7,9 (m, 1H), 8,45 (m, 1H); M/z (+) 390 (M⁺).

Příklad 1.13: Izopropyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-3-methylindol-2-karboxylát, výtěžek 79%; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,25 (d, 6H), 2,55 (s, 3H), 5,1 (m, 1H), 5,7 (s, 2H), 6,85 (m, 1H), 7,1 (m, 1H), 7,3 (m, 2H), 7,5 (m, 2H), 7,7 (d, 1H); M/z (+) 376 (M⁺).

Příklad 2

Ethyl-3-brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát

Práškový hydroxid sodný (0,5 g) se najednou přidá k energeticky míchanému roztoku ethyl-3-bromindol-2-karboxylátu (0,3 g), 3,4-dichlorbenzylbromidu (0,32 g) a tetra-n-butylamoniumhydrogensulfátu (50 mg) v dichlormethanu. Reakční směs se míchá 2 hodiny a potom se extrahuje mezi 2M kyselinu chlorovodíkovou a ethylacetát. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu a zbytek se čistí pomocí kolonové chromatografie za použití směsi izohexan-5 % ethylacetát jako eluentu za získání požadovaného cílového produktu ve formě bezbarvého oleje (0,35 g, 73 %); NMR δ (deuterochloroform) 1,42 (t, 3H), 4,41 (Kv, 2H), 5,73 (s, 2H), 6,84 (d, 1H), 7,18 - 7,40 (m, 5H), 7,74 (d, 1H); M/z (+) 428 (MH⁺), 426, 346, 159.

Příklady 2.01 až 2.02

Zopakuje se postup popsaný v příkladu 2 za použití vhodného esteru indol-2-karboxylové kyseliny a benzylhalogenidu. Takto se získají sloučeniny popsané dále.

Příklad 2.01: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-6-nitroindol-2-karboxylát, výtěžek 67 %; NMR δ (deuterochloroform) 1,40 (t, 3H), 4,38 (kv, 2H), 5,83 (s, 2H), 6,88 (m, 1H), 7,13 (m, 1H), 7,37 (d, 1 H), 7,43 (s, 1H), 7,80 (d, 1H), 8,04 (dd, 1H), 8,32 (s, 1H); M/z (+) 393 (M⁺), 339, 246, 171, 138.

Příklad 2.02: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-nitroindol-2-karboxylát, výtěžek 69 %; NMR δ (deuterochloroform) 1,44 (t, 3H), 4,42 (kv, 2H), 5,84 (s, 2H), 6,84 (m, 1H), 7,12 - 7,68 (m, 4H), 8,07 (s, 1H), 8,22 (d, 1H); M/z (+) 393 (M⁺), 339, 246, 171, 138.

Příklad 2.03: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5,7-difluorindol-2-karboxylát, výtěžek 83%; NMR δ (deuterochloroform) 1,4 (t, 3H), 4,4 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H), 6,8 - 6,9 (m, 2H), 7,1 - 7,4 (m, 4H); M/z (+) 386 (MH⁺), 385, 384, 383.

Příklad 2.04: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-trifluormethylindol-2-karboxylát, výtěžek 71 %; M/z (+) 416 (MH⁺)

-27CZ 294600 B6

Příklad 2.05: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-trifluormethylindol-2-karboxylát, výtěžek 71 %; M/z (+)416 (MH⁺).

Příklad 2.06: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-7-trifluonnethylindol-2-karboxylát, výtěžek 53 %; M/z (+)416 (MH⁺).

Příklad 2.07: Ethyl-4-chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 87 %; M/z (+) 382 (M⁺).

Příklad 2.08: Ethyl-4,5-dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 67 %; M/z (+)417(M⁺).

Příklad 2.09: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-fluorindol-2-karboxylát, výtěžek 86 %; M/z (+) 366 (M⁺).

Příklad 2.10: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-6-fluorindol-2-karboxylát, výtěžek 71 %; M/z (+) 366 (M⁺).

Příklad 2.11: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-7-fluorindol-2-karboxylát, výtěžek 71 %; M/z (+) 366 (M⁺).

Příklad 2.12: Ethyl-7-brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 74 %; M/z (+) 42 % (M⁺).

Příklad 2.13: Methyl-3-amino-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 64 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 3,8 (s, 3H), 5,6 (s, 2H), 6,0 (s, 2H), 6,8 - 7,0 (m, 2H), 7,2 - 7,5 (m, 4H), 7,8 (d, 1H); M/z (+) 349 (M⁺).

Příklad 2.14: Ethyl-5,7-dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; M/z (+) 415 (M⁺), 159.

Příklad 2.15: Ethyl-7-chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; M/z (+) 381 (M⁺), 335, 308,300,159.

Příklad 2.16: Diethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2,5-dikarboxylát; M/z (+) 420 (M⁺), 391, 279, 167, 149.

Příklad 2.17: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-7-methoxyindol-2-karboxylát; M/z (+) 378 (M⁺), 279, 167, 149.

-28CZ 294600 B6

Příklad 2.18: Ethyl-6-brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; M/z (+) 425 (M⁺), 159.

Příklad 2.19: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-trifluormethoxyindol-2-karboxylát; M/z (+) 431 (M⁺), 159.

Příklad 2.20: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-methylindol-2-karboxylát; M/z (+) 362 (M+), 279, 167, 149.

Příklad 2.21: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4,6-bis-trifluormethylindol-2-karboxylát; M/z (+) 483 (M⁺), 437, 402, 374, 340, 159.

Příklad 2.22: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-methansulfonylindol-2-karboxylát; M/z (+) 425 (M+), 159.

Příklad 2.23: Ethyl-4,7-dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; M/z (+) 415 (M+), 159.

Příklad 2.24: Ethyl-7-acetyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; M/z (+) 390 (M+), 232.

Příklad 2.25: Ethyl-5-t-butyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; M/z (+) 404 (M⁺), 391, 279, 242, 167, 149.

Příklad 2.26: Ethyl-6,7-dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; M/z (+) 415 (M⁺), 371,344, 334, 159.

Příklad 2.27: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-7-methylindol-2-karboxylát; M/z (+) 362 (M+), 279,167, 149.

Příklad 2.28: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-6-trifluormethylindol-2-karboxylát; M/z (+) 415 (M+), 159.

Příklad 2.29: Ethyl-5,6-dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; M/z (+) 415 (M⁺), 159.

Příklad 2.30: Ethyl-3-chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-fluorindol-2-karboxylát, výtěžek 81 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,26 (t, 3H), 4,32 (kv, 2H), 5,79 (s, 2H), 6,88 (dd, 1H), 7,28 - 7,39 (m, 2H), 7,44 (dd, 1H), 7,52 (d, 1H), 7,73 (dd, 1H).

Příklad 2.31: MethyM-acetoxy-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 91%; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,36 (s, 3H), 3,8 (s, 3H), 5,81 (s, 2H), 6,92 (d, 2H), 7,28 - 7,37 (m, 3H), 7,5 1 (t, 2H); M/z (+) 394 (MH⁺), 392.

-29CZ 294600 B6

Příklad 2.32: Methyl-4-acetoxy-N-(3,4-difluorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 66 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,49 (s, 3H), 3,96 (s, 3H), 5,94 (s, 2H), 6,93 - 7,0 (m, 1H), 7,04 (d, 1H), 7,23-7,33 (m, 1H), 7,36-7,49(d, 1H); M/z (+) 360 (MH⁺),318.

Příklad 2.33: Methyl-4-acetoxy-N-(4-chlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 27^v%, NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,37 (s, 3H), 3,81 (s, 3H), 5,81 (s, 2H), 6,90 (d, 1H), 7,06 (d, 2H), 7,12 (m, 4H), 7,49 (d, 1H); M/z (+) 360 (MH⁺), 358.

Příklad 2.34: Methyl-4-acetoxy-N-(3-chlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 88 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,28 (s, 3H), 3,74 (s, 3H), 5,75 (s, 2H), 6,8 - 6,9 (m, 2H), 7,04 (s, 1H), 7,16 - 7,27 (m, 4H), 7,38 (d, 1H); M/z (+) 358 (M⁺), 316.

Příklad 2.35: Ethyl-3-amino-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 44 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,21 (t, 3H), 4,21 (kv, 2H), 5,56 (s, 2H), 6,0 (s, 2H), 6,86 (dd, 1H), 6,98 (t, 1H), 7,23 (d, 1H), 7,29 (t, 1H), 7,4 (d, 1H), 7,48 (d, 1H), 7,85 (d, 1H); M/z(+) 363 (M⁺).

Příklad 2.36: Ethyl-4-amino-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát, výtěžek 61 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,25 (t, 3H), 4,25 (kv, 2H), S,7 (2 x s, 4H), 6,2 (d, 1H), 6,6 (d, 1H), 6,9 (d, 1H), 7,0 (dd, 1H), 7,25 (s, 1H), 7,5 (d, 1H), 7,6 (s, 1H); M/z (+) 365 (MlT), 363.

Příklad 3

N-(3-chlorben2yl)indol-2-karboxylová kyselina

Ethyl-N-(3-chlorbenzyl)indol-2-karboxylát (0,47 g) se rozpustí ve směsi tetrahydrofuran/methanol (1:1) a přidá se hydroxid sodný (2M, 4,5 ml) a reakční směs se míchá 16 hodin. Reakční směs se odpaří ve vakuu do sucha a zbytek se rozpustí ve vodě. Roztok se okyselí na pH 3 přikapáním kyseliny octové za vysrážení bílé pevné látky, která se odfiltruje, promyje vodou a suší se ve vakuu za získání požadovaného cílového produktu (0,35 g, 82 %), teplota tání 188 až 189 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,85 (s, 2H), 6,90 (d, 1H), 7,1 (m, 2H), 7,3 (m, 4H), 7,55 (d, 1H), 7,70 (d, 1H); M/z (-) 284 (M-lT).

Příklady 3.01 až 3.66

Zopakuje se způsob popsaný v příkladu 3 za použití vhodného ester indol-2-karboxylové kyseliny. Takto získané sloučeniny jsou uvedeny dále.

Příklad 3.01: N-(4-Chlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 85 %, teplota tání 206 až 207 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,85 (s, 2H), 7,00 (d, 2H), 7,1 (t, 1H),

7,3 (m, 4H), 7,55 (d, 1H), 7,70 (d, 1H); M/z (-) 284 (M-H⁺).

Příklad 3.02: N-(3,4-Dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 77 %, teplota tání 198 až 199 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,85 (s, 2H), 6,9 (d, 2H), 7,1 (t, 1H),

7,3 (m, 3H), 7,5 (t, 2H), 7,70 (d, 1H); M/z (-) 318 (M-H⁺).

-30CZ 294600 B6

Příklad 3.03: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 27 %; teplota tání 275 až 276 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,93 (s, 2H), 6,90 (dd, 1H), 7,38 (d, 1H), 7,52 (d, 1H), 7,80 (d, 1H), 8,14 (dd, 1H), 8,78 (d, 1H); M/z (-) 365 (M⁺), 363, 319, 75, 159, 139, 108.

Příklad 3.04: 5-Brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 70%, teplota tání 232 až 233 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,83 (s, 2H), 7,80 (dd, 1H), 7,23 - 7,58 (m, 5H), 7,90 (s, 1H); M/z (-) 399 (M⁺), 398, 354, 145.

Příklad 3.05: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-fenyIindol-2-karboxyIová kyselina, výtěžek 84 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,88 (s, 2H), 6,95 (d, 1H), 7,20 - 7,70 (m, 10H), 7,95 (s, 1H); M/z (-) 396 (M⁺), 394, 350.

Příklad 3.06: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-(N-morfolino)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 73 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 3,02 (t, 4H), 3,73 (t, 4H), 5,80 (s, 2H), 6,92 (d, 1H), 7,12 (m, 3H), 7,29 (s, 1H), 7,40 (d, 1H), 7,52 (d, 1H); M/z (-) 405 (M⁺), 364.

Příklad 3.07: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-(N-pyrrolidino)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 28%; M/z (-)389 (M⁺).

Příklad 3.08: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-fenoxyindol-2-karboxylová kyselina, 83 % výtěžek; M/z (-) 412 (M⁺).

Příklad 3.09: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-(4-dimethylaminofenyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 83 %; M/z (-) 439 (M⁺).

Příklad 3.10: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-methoxy-3-(trans-2-karboxycyklopropan-l-yl)indol2-karboxylová kyselina, výtěžek 81 %; NMR δ (deuterochloroform) 1,39 (m, 1H), 1,77 (m, 1H), 1,92 (m, 1H), 2,80 (m, 1H), 3,83 (s, 3H), 3,88 (s, 3H), 5,64 (s, 2H), 6,80 - 7,30 (m, 6H); M/z (-) 434 (M⁺), 432.

Příklad 3.11: N-(3-Methylbenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 56% (2 kroky); M/z (-) 309 (M-H⁺), 285.

Příklad 3.12: N-(3-Chlorbenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 51 % (2 kroky); M/z (-)329 (M-H⁺), 285.

Příklad 3.13: N-(3-Methoxybenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 22% (2 kroky); M/z (-) 325 (M-H⁺), 281, 205, 161.

Příklad 3.14: 5-Nitro-N-(3-trifluormethyibenzyl)-indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 56 % (2 kroky); M/z (-) 363 (M-H⁺), 319.

-31 CZ 294600 B6

Příklad 3.15: N-(4-Methoxybenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 36% (2 kroky); M/z (-) 325 (M-H⁺), 281, 205, 161, 151, 107.

Příklad 3.16: N-(3-Nitrobenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 43 % (2 kroky); M/z (-) 340 (M-H⁺), 296.

Příklad 3.17: N-([5-Chlor-thien-2-yl]methyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 65 % (2 kroky); M/z (-) 335 (M-H⁺), 255, 161.

Příklad 3.18: 5-Nitro-N-(4-trifluormethoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 49 % (2 kroky); M/z (-) 379 (M-řT), 335.

Příklad 3.19: 5-Fluor-N-(3-methylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 15% (2 kroky); M/z (-) 282 (M-H⁺), 238,146.

Příklad 3.20: N-(3-Chlorbenzyl)-5-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 87 % (2 kroky); M/z (-) 302 (M-FT), 258.

Příklad 3.21: 5-Fluor-N-(3-methoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 83% (2 kroky); M/z (-) 298 (M-H⁺), 254, 146.

Příklad 3.22: 5-Fluor-N-(3-trifluonnethylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 100 % (2 kroky); M/z (-) 336 (M-H⁺), 292.

Příklad 3.23: 5-Fluor-N-(4-methoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 73 % (2 kroky); M/z (-) 298 (M-FT), 254.

Příklad 3.24: 5-Fluor-N-(3-nitrobenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 100% (2 kroky); M/z (-)313 (M-H⁺), 269.

Příklad 3.25: N-([5-Chlor-thien-2-yl]methyl)-5-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 53 % (2 kroky); M/z (-) 308 (Μ-PF), 228.

Příklad 3.26: N-(6-Chiorpiperonyl)-5-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 100 % (2 kroky); M/z (-) 346 (M-H⁺), 302, 272.

Příklad 3.27: 5-Fluor-N-(4-trifluonnethoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 21 % (2 kroky); M/z (-) 352 (M-H⁺), 308.

Příklad 3.28: N-(3-Chlorbenzyl)-6-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 44 % (2 kroky);

M/z (-) 302 (M-H⁺), 258.

-32CZ 294600 B6

Příklad 3.29: 6-Fluor-N-(3-methoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 45 % (2 kroky); M/z (-) 298 (M-bT), 254.

Příklad 3.30: 6-Fluor-N-(3-trifluonnethylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 58 % (2 kroky); M/z (-) 336 (M-H⁺), 292.

Příklad 3.31: 6-Fluor-N-(4-methoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 52 % (2 kroky); M/z (-) 298 (M-H⁺), 254.

Příklad 3.32: 6-Fluor-N-(3-nitrobenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 72 % (2 kroky); M/z (-) 313 (M-H⁺), 269.

Příklad 3.33: N-([5-Chlor-thien-2-yl]methyl)-6-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 67 % (2 kroky); M/z (-) 308 (M-íT), 228.

Příklad 3.34: N-(6-Chlorpiperonyl)-6-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 64 % (2 kroky); M/z (-) 346 (M-lT), 302.

Příklad 3.35: 6-Fluor-N-(4-trifluormethoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 55 % (2 kroky); M/z (-) 352 (M-Η*), 308.

Příklad 3.36: N-(3-Chlorbenzyl)-4,6-dimethoxyindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 99 % (2 kroky); M/z (-) 344 (M-H⁺), 300.

Příklad 3.37: 4,6-Dimethoxy-N-(3-trifluormethylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 96 % (2 kroky); M/z (-) 378 (M-lT), 334.

Příklad 3.38: N-([5-Chlor-thien-2-yl]methyl)-4,6-dimethoxyíndol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 92 % (2 kroky); M/z (-) 350 (M-řT), 270.

Příklad 3.39: 4,6-Dimethoxy-N-(4-trifluormethoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, 88 % výtěžek (2 kroky); M/z (-) 394 (M-H⁺), 350.

Příklad 3.40: 5,6-Dimethoxy-N-(3-methylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 66 % (2 kroky); M/z (-) 324 (M-H*), 280.

Příklad 3.41: N-(3-Chlorbenzyl)-5,6-diniethoxyindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 76 % (2 kroky); M/z (-) 344 (M-H⁺), 300.

-33 CZ 294600 B6

Příklad 3.42: 5,6-Dímethoxy-N-(3-trifluonnethylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek % (2 kroky); M/z (-) 378 (M-H⁺), 334.

Příklad 3.43: 3-Brom-N-(3-methylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 100% (2 kroky); M/z (-) 344 (M-H⁺), 342, 300, 298.

Příklad 3.44: 3-Brom-N-(3-chlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 92 % (2 kroky); M/z (-) 364 (M-H⁺), 362, 320, 318.

Příklad 3.45: 3-Brom-N-(3-methoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 85 % (2 kroky); M/z (-) 360 (M-H⁺), 358, 316, 314, 195.

Příklad 3.46: 3-Brom-N-(3-trifluormethylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 91 % (2 kroky); M/z (-) 396 (M-H⁺), 354, 352.

Příklad 3.47: 3-Brom-N-(4-methoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 54 % (2 kroky); M/z (-) 358 (M-H⁺), 316, 314.

Příklad 3.48: 3-Brom-N-(3-nitrobenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 59 % (2 kroky); M/z (-) 373 (M-H⁺), 331, 329, 249.

Příklad 3.49: 3-Brom-N-([5-Chlor-thien-2-yl]methyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 82 % (2 kroky); M/z (-) 370 (M-H⁺), 368, 290, 288.

Příklad 3.50: 3-Brom-N-(6-chlorpiperonyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 55 % (2 kroky); M/z (-) 408 (M-H⁺), 406, 196, 194.

Příklad 3.51: 3-Brom-N-(4-trifluormethoxybenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 24 % (2 kroky); M/z (-) 414 (M-H⁺), 412, 370, 368.

Příklad 3.52: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-fenylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 62 %; M/z 396 (M⁺), 394, 352, 350, 213.

Příklad 3.53: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(4-dimethylaminofenyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 73 %; M/z 439 (M⁺), 437, 395, 393.

Příklad 3.54: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(thíen-2-yl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 36 %, M/z 402 (M⁺), 400, 358, 356, 320, 318, 276, 274.

Příklad 3.55: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-(thien-2-yI)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek %, M/z 402 (M⁺), 400, 358, 356, 212, 113.

-34CZ 294600 B6

Příklad 3.56: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-6-(thien-2-yl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek %, M/z 402 (M⁺), 400, 358, 356, 322.

Příklad 3.57: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-methoxyindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 76%, teplota tání 206 až 207 °C; M/z 350 (M⁺), 348, 306. 304.

Příklad 3.58: N-(3,4-Dichlorbenzy l)-3-(trans-2-karboxy-cyklopropy l)indol-2-karboxy lová kyselina, výtěžek 60 %, teplota tání 184 až 185 °C; M/z 404 (M⁺), 402, 360, 358.

Příklad 3.59: 5-Chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 79 %, teplota tání 227 až 288°C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,82 (s, 2H), 6,89 (d, 1H), 7,28 (m, 3H), 7,49 (d, 1H), 7,58 (d, 1H), 7,77 (s, 1H); M/z 354 (M⁺), 352, 308, 145.

Příklad 3.60: 6-Chlor~N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 68%, teplota tání 219 až 220 °C; M/z 354 (M⁺), 352, 310, 308, 145.

Příklad 3.61: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-methoxyindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 58 %, teplota tání 220 až 221 °C; M/z 350 (M⁺), 348, 306, 304.

Příklad 3.62: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-6-trifluormethylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 52 %, teplota tání 238 až 239 °C; M/z 388 (M⁺), 386, 344, 342, 196.

Příklad 3.63: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-6-methoxyindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 74%, teplota tání 165 až 166 °C; M/z 350 (M⁺), 348, 306, 304.

Příklad 3.64: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-6-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 78 %, teplota tání 256 až 257 °C; M/z 365 (M⁺), 363, 321, 319, 173, 145.

Příklad 3.65: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-nitroindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 39 %, teplota tání 296 až 297 °C; M/z 365 (M⁺), 363, 321, 319, 173, 145.

Příklad 3.66: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-(karboxymethylamino)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 55 %, teplota tání 206 až 207 °C; M/z (-) 393 (M⁺), 391, 347, 333, 226, 139.

Příklad 3.67: 5,7-Dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 32 % (2 kroky); M/z (-) 388 (M⁺), 344.

Příklad 3.68: 7-Chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 81 % (2 kroky); M/z (-) 354 (M⁺), 308.

-35CZ 294600 B6

Příklad 3.69: N-(3,4-Dichlorbenzyl)indol-2,5-dikarboxylová kyselina, výtěžek 49 % (2 kroky);

M/z (-) 364 (M⁺), 362, 332, 318, 202, 180.

Příklad 3.70: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-7-methoxyindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 66 % (2 kroky); M/z (-) 350 (M⁺), 348,304.

Příklad 3.71: 6-Brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 79% (2 kroky); M/z (-) 398 (M⁺), 354.

Příklad 3.72: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-trifluormethoxyindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 68 % (2 kroky); M/z (-) 404 (M⁺), 402, 358.

Příklad 3.73: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-methylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 59% (2 kroky); M/z (-) 334 (M⁺), 332, 288.

Příklad 3.74: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4,6-bis-trifluormethylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 62 % (2 kroky); M/z (-) 456 (M⁺), 454, 410.

Příklad 3.75: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-methansulfonylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 74 % (2 kroky); M/z (-) 398 (M+), 396, 352.

Příklad 3.76: 4,7-Dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 76 % (2 kroky); M/z (-) 389 (M⁺), 344.

Příklad 3.77: 7-Acetyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 57 % (2 kroky); M/z (-) 362 (M⁺), 360, 316.

Příklad 3.78: 5-t-Butyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 59 % (2 kroky); M/z (-) 376 (M⁺), 374, 330.

Příklad 3.79: 6,7-Dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 86 % (2 kroky); M/z (-) 338 (M⁺), 386, 344, 342.

Příklad 3.80: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-7-methylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 55 % (2 kroky); M/z (-) 334 (M⁺), 332, 290, 288.

Příklad 3.81: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-6-trifluormethylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 74 % (2 kroky); M/z (-) 388 (M⁺), 386, 344, 342.

Příklad 3.82: 5,6-Dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 76% (2 kroky); M/z (-) 388 (M⁺), 386, 344, 342.

-36CZ 294600 B6

Příklad 3.83: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-3-methylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 84%;

NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,55 (s, 3H), 5,8 (s, 2H), 6,85 (d, 1H), 7,1 (t, 1H),

7,3 (m, 2H), 7,5 (m, 2H), 7,7 (m, 1H). M/z (-) 332 (M-H⁺).

Příklad 3.84: 3-Acetyl-N-(3,4-Dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 46%, teplota tání 163 až 164 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,65 (s, 3H), 5,6 (s, 2H), 7,05 (m, 1H), 7,3 (m, 2H), 7,5 (m, 1H), 7,6 (m, 3H), 8,05 (m, 1H). M/z (-) 362 (M⁺).

Příklad 3.85: 5-Acetyl-N-(3,4-Dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 92%, teplota tání 261 až 262 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,6 (s, 3H), 5,9 (s, 2H), 6,9 (m, 1H), 7,3 (m, 1H), 7,5 (m, 2H), 7,65 (d, 1H), 7,9 (m, 1H), 8,45 (m, 1H). M/z (-) 360 (M-tT).

Příklad 3.86: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-hydroxyindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 81 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,78 (s, 2H), 6,43 (d, 1H), 6,88 - 6,94 (m, 2H), 7,08 (t, 1H), 7,27 (d, 1H), 7,36 (s, 1H), 7,52 (d, 1H), 9,89 (s, 1H); M/z (-) 336 (M⁺), 334, 292, 290.

Příklad 3.87: N-(3,4~Dichlorbenzyl)-4-trifluormethylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 85 %; M/z (-) 388 (M⁺).

Příklad 3.88: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-trifluormethylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 79 %; M/z (-) 388 (M⁺).

Příklad 3.89: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-7-trifluormethylindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 82 %; M/z (-) 388 (M⁺).

Příklad 3.90: 4-Chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 60%; M/z (-) 354 (M⁺).

Příklad 3.91: 4,5-Dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 87 %; M/z (-) 389 (M⁺).

Příklad 3.92: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-fluorindol-2-karboxy!ová kyselina, výtěžek 71 %; M/z (-) 338 (M⁺).

Příklad 3.93: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-6-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 95%; M/z (-) 338 (M⁺).

Příklad 3.94: N-<3,4-Dichlorbenzyl)-7-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 87%; M/z (-) 338 (M⁺).

Příklad 3.95: 7-Brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 63%;

M/z (-) 399 (M⁺).

-37CZ 294600 B6

Příklad 3.96: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(3-trifluormethylfenyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 68 %; M/z (-) 462 (M⁺).

Příklad 3.97: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(4-trifluonnethylfenyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 85 %; M/z (-) 462 (M⁺).

Příklad 3.98: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(2-fluorfenyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 45 %; M/z (-)412 (M-H⁺).

Příklad 3.99: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(3-methylfenyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 65 %; M/z (-) 408 (M⁺).

Příklad 3.100: 4-(3-Aminofenyl)-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 51 %; M/z (-)409 (M⁺).

Příklad 3.101: 4-(4-Chlorfenyl)-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 65 %; M/z (-) 428 (M⁺).

Příklad 3.102: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(4-methoxyfenyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 83 %; M/z (-) 424 (M⁺).

Příklad 3.103: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(2-naftyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 84 %; M/z (-) 444 (M⁺).

Příklad 3.104: 4-(5-Chlorthien-2-yl)-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 78 %; M/z (-) 434 (M-H⁺).

Příklad 3.105: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(thien-3-yl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 84 %; M/z (-) 400 (M⁺).

Příklad 3.106: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(2-pyridyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 70 %; M/z (-) 397 (M⁺).

Příklad 3.107: N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(3-pyridyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 50 %; M/z (-) 397 (M⁺).

Příklad 3.108: 3-Brom-5-chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 93%; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,82 (s, 2H), 6,91 (dd, 1H), 7,3 - 7,4 (m, 2H), 7,52 (d, 1H), 7,56 (d, 1H), 7,66 (d, 1H); M/z (-) 430 (M-H⁺), 386.

-38CZ 294600 B6

Příklad 3.109: 3-Chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-fluorindol-2-karboxylová kyselina, výtěžek %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,81 (s, 2H), 6,90 (dd, 1H), 7,24 (t, 1H), 7,34 - 7,40 (m, 2H), 7,67 (dd, 1H); M/z (+) 374 (MH⁺), 372, 370, 330, 328, 326.

Příklad 3.110: 5-Amino-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 78%; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 5,70 (s, 2H), 6,70 (m, 2H), 6,88 (dd, 1H), 7,0 (s, 1H), 7,22 (m, 2H), 7,49 (d, 1H); M/z (-) 335, 333, 289.

Příklad 3.111: 4-Amino-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina, výtěžek 61%; M/z (-) 335, 333, 192, 289.

Příklad 4

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-acetylaminoindol-2-karboxylová kyselina

Methyl-N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-acetylaminoindol-2-karboxylát (88 mg) a jodid lithný (300 mg) se rozpustí v pyridinu a zahřívají se k varu pod zpětným chladičem 8 hodin, potom se ochladí na teplotu místnosti a nalije do 2M kyseliny chlorovodíkové a extrahuje diethyletherem. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu za získání oleje, který se čistí pomocí kolonové chromatografíe za použití směsi dichlormethan-2 % methanol jako eluentu za získání požadovaného cílového produktu ve formě bílé pevné látky (19 mg, 22 %); teplota tání 245 až 246 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,02 (s, 3H), 5,82 (s, 2H), 6,90 (d, 1H), 7,20 - 7,55 (m, 5H), 8,02 (s, 1H), 9,83 (s, 1H); M/z (+) 377 (MlT), 278.

Příklad 5

Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-(4-[N,N-dimethylamino]fenyl)indol-2-karboxylát

Ethyl-5-brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát (0,3 g), 4-dimethylaminobenzenboronová kyselina (0,13 g) a tetrakistrifenylfosfinpalladium(O) (20 mg) se pod argonem rozpustí v odplyněné směsi toluen/ethanol/2M uhličitan draselný (2:2:1) a zahřívá se 16 hodin na 80 °C. Reakční směs se pak ochladí na teplotu místnosti a extrahuje se mezi 2M kyselinu chlorovodíkovou a ethylacetát. Spojené organické extrakty se suší (MgSO₄) a zahustí ve vakuu. Zbytek se chromatografícky čistí na sloupci silikagelu s mobilní fází i-hexan-15 % ethylacetát za získání požadovaného koncového produktu jako světle hnědé pevné látky (0,25 g, výtěžek 76 %); NMR δ (perdeuterochloroform) 1,38 (t, 3H), 2,98 (s, 6H), 4,38 (kv, 2H), 5,78 (s, 2H), 6,80 - 7,80 (m, 11H); M/z (+) 467 (M⁺), 319, 280, 239.

Příklady 5.01-5.5

Zopakuje se postup příkladu 5, ale použije se odpovídající bromindol a boronová kyselina. Tím se získají sloučeniny popsané níže.

Příklad 5.01: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-fenylindol-2-karboxylát, výtěžek 100 %; M/z (+) 424 (M⁺), 390, 130, 116.

Příklad 5.02: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(4-[N,N-dimethylamino]fenyl)indol-2karboxylát, výtěžek 100 %; M/z (+) 467 (M⁺), 241, 198, 131, 130, 118.

-39CZ 294600 B6

Příklad 5.03: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(thien-2-yl)indol-2-karboxylát, výtěžek 79 %; M/z (+) 430 (M⁺), 350, 348, 215.

Příklad 5.04: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-(thien-2-yl)indol-2-karboxylát; výtěžek 30 %; M/z (+) 430 (M⁺), 398, 396, 350, 348, 130.

Příklad 5.05: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-6-(thien-2-yl)indol-2-karboxylát; výtěžek 61 %; M/z (+) 430 (M⁺), 350, 348, 215.

Příklad 5.06: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(3-trifluormethylfenyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 87 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,2 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H), 6,95 (m, 1H), 7,3 (m, 2H), 7,4 (m, 2H), 7,5 (m, 1H), 7,7 (m, 1H), 7,8 (m, 2H), 7,9 (s, 1H), 8,0 (m, 1H); M/z (+) 492 (M⁺).

Příklad 5.07: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(4-trifluonnethylfenyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 81 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H),

6,9 (m, 1H), 7,3 (d, 1H), 7,4 (m, 2H), 7,5 (m, 2H), 7,70 (d, 1H), 7,9 (s, 4H); M/z (+) 492 (M+).

Příklad 5.08: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(2-fluorfenyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 97 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,25 (t, 3H) 4,3 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H), 6,9 (m, 1H),

7.1 (m, 1H), 7,2 (d, 1H), 7,4 (m, 7H), 7,7 (m, 1H); M/z (+) 442 (M⁺).

Příklad 5.09: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(3-methylfenyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 78 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,25 (t, 3H), 2,4 (s, 3H), 4,25 (kv, 2H), 5,85 (s, 2H),

6,9 (m, 1H), 7,1 (m, 1H), 7,2 (m, 2H), 7,3 (s, 1H), 7,4 (m, 5H), 7,5 (m, 2H); M/z (+) 438 (M⁺).

Příklad 5.10: Ethyl-4-(3-aminofenyl)-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 52 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H), 6,6 (m, 1H), 6,75 (m, 1H), 6,9 (m, 2H), 7,15 (m, 2H), 7,4 (m, 3H), 7,55 (t, 2H); M/z (+) 439 (M⁺).

Příklad 5.11: Ethyl-4-(4-chlorfenyl)-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 81 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,2 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H), 6,9 (m, 1H),

7.2 (d, 1H), 7,5 (m, 9H); M/z (+) 458 (MH⁺).

Příklad 5.12: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(4-methoxyfenyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 57 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,25 (t, 3H), 3,8 (s, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H),

6,9 (m, 1H), 7,1 (d, 1H), 7,4 (m, 3H), 7,6 (m, 4H); M/z (+) 454 (ΜΗ*).

Příklad 5.13: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(2-nafthyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 78 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,2 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H), 7,05 (m, 2H), 7,5 (m, 6H), 7,6 (m, 1 H), 7,8 (m, 1 H), 8,0 (m, 3 H), 8,2 (s, 1 H); M/z (+) 474 (MH⁺).

-40CZ 294600 B6

Příklad 5.14: Ethyl-4-(5-chlorthien-2-yl)-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; výtěžek %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,85 (s, 2H), 6,9 (m, 1H),

7,25 (m, 1H), 7,3 (m, 3H), 7,5 (m, 4H); M/z (+) 466 (MlT).

Příklad 5.15: Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(thien-3-yl)indol-2-karboxylát; výtěžek 73 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,9 (s, 2H), 6,9 (m, 1H), 7,4 (m, 3H), 7,5 (m, 4H), 7,7 (m, 1H), 7,9 (m, 1H); M/z (+) 430 (MH⁺).

Příklad 6

Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(2-pyridyl)indol-2-karboxylát

Ethyl-4-brom-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát (0,15 g), 2-(tri-n-butylstannyl)pyridin (0,155 g), chlorid lithný (30 mg) a tetrakis-trifenylfosfín-palladium(O) (15 mg) se pod argonem rozpustí v bezvodém odplyněném toluenu a zahřívá se 16 hodin na 105 °C. Reakění směs se pak ochladí na teplotu místnosti a extrahuje se mezi vodu a dichlormethan. Spojené organické extrakty se suší (MgSO₄) a zahustí ve vakuu. Zbytek se chromatograficky čistí na sloupci silikagelu s mobilní fází i-hexan-30 % ethylacetát za získání požadovaného koncového produktu jako pevné bílé látky (0,08 g, výtěžek 54 %); M/z (+) 425 (M⁺).

Příklad 6.01

Zopakuje se postup příkladu 6, ale použije se odpovídající bromindol a aiylstannan. Tím se získá níže uvedená sloučenina.

Ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-(3-pyridyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 34 %; M/z (+) 425 (M⁺).

Příklad 7 l-(3,4-Dichlorbenzyl)-N-(fenylsulfonyl)indol-2-karboxamid

Roztok N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylové kyseliny (0,23 g), benzensulfonamidu (129 mg), dimethylaminopyridinu (0,22 g) a hydrochloridu l-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimidu (0,19 g) v dichlormethanu se 24 hodin míchá při teplotě místnosti. Pak se přidá 2N kyselina chlorovodíková reakční směs se intenzívně míchá 2 hodiny, pak se extrahuje dichlormethanem. Spojené organické extrakty se suší (MgSO₄) a zahustí za získání požadovaného koncového produktu jako bílé krystalické pevné látky (122 mg, 32 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 5,65 (s, 2H), 6,73 (dd, 1H), 7,12 (m, 2H), 7,30 (t, 1H), 7,38 (d, 1H), 7,56 (m, 4H), 7,70 (m, 2H), 7,91 (d, 2H); M/z (-) 457 (M-řT).

Příklady 7.01-7.04

Zopakuje se postup příkladu 6, ale použije se odpovídající amin nebo sulfonamid. Tím se získají níže popsané produkty.

Příklad 7.01: l-(3,4-Dichlorbenzyl)-N-(methansulfonyl)indol-2-karboxamid; výtěžek 44 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 3,30 (s, 3H), 5,77 (s, 2H), 6,91 (dd, 1H), 7,16 (t, 1H), 7,33 (m, 2H), 7,51 (d, 1H), 7,56 (d, 1H), 7,60 (s, 1H), 7,74 (d, 1H); M/z (+) 397 (MH⁺).

-41 CZ 294600 B6

Příklad 7.02: l-(3,4-Dichlorbenzyl)-N-(3,5-dimethylizoxazol—4-sulfonyl)indol-2-karboxamid; výtěžek 37 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 2,32 (s, 3H), 2,62 (s, 3H), 5,68 (s, 2H), 6,77 (dd, 1H), 7,13 (s, 1H), 7,15 (t, 1H), 7,33 (t, 1H), 7,42 (d, 1H), 7,56 (s, 1H), 7,58 (d, 1H), 7,71 (d, 1H); M/z (-) 476 (M-H⁺).

Příklad 7.03: l-(3,4-Dichlorbenzyl)-2-(4-methylpyrazin-l-ylkarbonyl)indol; výtěžek 10 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 2,79 (s, 3H), 3,17 (s, 2H), 3,77 (s, 2H), 5,48 (s, 2H),

6,87 (s, 1H), 7,05 (dd, 1H), 7,11 (t, 1H), 7,23 (m, 1H), 7,35 (d, 1H), 7,45 (s, 1H), 7,49 (d, 1H), 7,65 (d, 1H); M/z (+) 476 (Μ1Γ).

Příklad 7.04: l-(3,4-Dichlorbenzyl)-N-methylindol-2-karboxamid; výtěžek 54 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 2,75 (d, 3H), 5,81 (s, 2H), 6,99 (dd, 1H), 7,10 (1H), 7,14 (s, 1H), 7,22 (t, 1H), 7,32 (d, 1H), 7,50 (m, 2H), 7,66 (d, 1H), 8,53 (šs, 1H); M/z 331 (M-fF).

Příklad 8

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-2-kyanoindol a N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxamid

Methansulfonylchlorid (1 ml) se přidá k roztoku N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylové kyseliny (0,23 g) v pyridinu při 0 °C a reakční směs se míchá 2 hodiny. Do reakční směsi se pak 15 minut zavádí plynný amoniak. Směs se pak zahustí ve vakuu a zbytek se rozpustí v čerstvém pyridinu, ochladí na 0 °C a po kapkách se přidá methansulfonylchlorid (1 ml). Reakční směs se míchá 16 hodin, pak se zahustí ve vakuu a zbytek se roztřepe mezi IN kyselinu chlorovodíkovou a dichlormethan. Spojené organické extrakty se suší (MgSO₄) a zahustí a zbytek se chromatograficky čistí na sloupci silikagelu s mobilní fází dichlormethan-10 % ethylacetátu za získání N(3,4-dichlorbenzyl)-2-kyanoindolu jako žluté krystalické látky (58 mg, výtěžek 27 %), NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 5,82 (s, 2H), 6,95 - 7,70 (m, 7H), 8,03 (m, 1H); M/z (+) 300 (M⁺), 161, 159; a pak N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxamidu jako žluté krystalické látky (37 mg, výtěžek 16 %); M/z (+)318 (M⁺), 274, 161, 159, 71, 57.

Příklad 9

Ethyl-5-amino-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát

K roztoku ethyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylátu (12,4 g) a dihydrátu chloridu cíničitého (35,6 g) v ethanolu se při 60 °C po kapkách přidá roztok borohydridu sodného (1,19 g) v ethanolu a reakční směs se míchá 5 hodin. Směs se pak ochladí, přidá se 2N hydroxid sodný do zásadité reakce a extrahuje se ethylacetátem. Spojené organické extrakty se suší (MgSO₄) a zahustí za získání oleje, který po převrstvení i-hexanem krystaluje. Filtrace poskytne požadovaný koncový produkt jako světlehnědou pevnou látku (1,18 g, výtěžek 10 %); NMR δ (perdeuterochloroform); 1,32 (t, 3H), 4,26 (kv, 2H), 6,69 (s, 2H), 6,78- 7,35 (m, 7H); M/z 363 (M⁺), 274, 267, 265, 151, 121, 102.

Za použití odpovídajícího nitroindolu se zopakuje výše uvedený postup. Tím se získá níže popsaná sloučenina.

Příklad 9.1: Ethyl-4-amino-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát; výtěžek 43 %; M/z (+) 364,362, 203, 159, 131.

-42CZ 294600 B6

Příklad 10

Methyl-5-acetylamino-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylát

Methyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-aminoindol-2-karboxylát (0,28 g) se rozpustí v acetanhydridu a 1 hodinu se zahřívá na 90 °C. Po ochlazení vykrystaluje sloučenina z nadpisu jako jehly. Ty se odfiltrují, promyjí diethyletherem a vysuší ve vakuu za získání požadovaného koncového produktu (0,1 g, výtěžek 32 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 2,03 (s, 3H), 3,80 (s, 3H), 5,80 (s, 2H), 6,88 (m, 1H), 7,36 (m, 3H), 7,52 (d, 2H), 8,08 (s, 1H), 9,88 (s, 1H); M/z (-) 391 (M⁺), 389.

Příklad 11

Methyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-(methoxykarbonylmethylamino)indol-2-karboxylát

Kyanoborohydrid sodný (0,2 g) se najednou přidá k roztoku methyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5aminoindol-2-karboxylátu (0,16 g), ethylglyoxalátu (0,2 ml 50% hmotn. roztok v toluenu) a octové kyseliny (0,1 ml) v methanolu (3 ml). Reakční směs se 5 minut míchá a pak se extrahuje mezi ethylacetát a 2M kyselinu chlorovodíkovou. Spojené organické extrakty se suší (MgSO₄) a zahustí za získání oleje, který po převrstvení i-hexanem krystaluje. Filtrace poskytne koncový produkt jako bělavý prášek (0,136 g, výtěžek 67 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,18 (t, 3H), 3,79 (s, 3H), 3,82 (d, 2H), 4,08 (kv, 2H), 5,72 (s, 2H), 6,60 - 7,50 (m, 7H); M/z (+) 435 (M⁺), 133.

Příprava výchozích látek

Výchozí látky výše uvedených příkladů jsou buď komerčně dostupné, nebo se snadno připraví standardními postupy ze známých látek. Nelimitujícím příkladem přípravy některých výchozích látek jsou následující reakce (postupy A-J).

Postup A

Ethyl-5-(N-morfolin)indol-2-karboxylát

5-N-Morfolin-2-nitrotoluen (2 g) v tetrahydrofuranu se po kapkách přidá k roztoku ethoxidu draselného (1,12 g) a diethyloxalátu (1,8 ml) v tetrahydrofuranu za získání tmavě červeného roztoku, který se 16 hodin míchá a pak se zahustí ve vakuu. Zbytek se převrství diethyletherem azfiltruje za získání červené pevné látky, která se rozpustí vethanolu obsahujícím octovou kyselinu (2 ml). Pak se přidá cyklohexen (2 ml) a 10% palladium na uhlí (0,2 g) a směs se zahřívá 8 hodin k varu, ochladí se na teplotu místnosti, filtruje se a zahustí ve vakuu. Zbytek se převrství diethyletherem a filtruje za získání požadované výchozí látky jako světle hnědých krystalů; výtěžek 50 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid), 1,32 (t, 3H), 3,03 (t, 4H), 3,73 (t, 4H), 4,29 (kv, 2H), 7,02 (m, 2H), 7,08 (d, 1H), 7,34 (d, 1H), 11,60 (široký s, 1H); M/z (+) 275 (ΜΗ*), 229.

Opakování popsaného způsobu za použití odpovídajícího 2-nitrotoluenu se získají níže uvedené látky.

Ethyl-5-N-pyrrolidinindol-2-karboxylát; výtěžek 21 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid);

1.29 (t, 3H), 1,92 (t, 4H), 3,20 (t, 4H), 4,27 (kv, 2H), 6,60 (d, 1H), 6,76, (dd, 1H), 6,91 (m, 1H),

7.29 (d, 1H), 11,40 (široký s, 1H); M/z (+) 259 (MH⁺).

-43CZ 294600 B6

Ethyl-5-fenoxyindol-2-karboxylát; výtěžek 36 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,32 (t, 3H), 4,33 (kv, 2H), 6,90 - 7,48 (m, 9H), 11,85 (široký s, 1H); M/z (+) 282 (MH⁺), 240, 200, 198.

Meziprodukty použité při přípravě těchto výchozích látek se připraví následovně.

5-N-Morfolin-2-nitrotoluen

Směs 5-fluor-2-nitrotoluenu (11 g), morfolinu (8,1 ml) a uhličitanu draselného (12,8 g) v dimethylsulfoxidu se míchá a zahřívá na 100 °C po dobu 3 hodin. Pak se ochladí na teplotu místnosti, nalije do vody a vzniklá žlutá pevná látka se odfiltruje a překrystalizuje z methanolu za získání požadované výchozí látky jako žlutých jehel (13,4 g, výtěžek 85 %), teplota tání 205 až 206 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 3,28 (s, 3H), 3,37 (t, 4H), 3,71 (t, 4H),

6.87 (m, 2H), 8,00 (d, 1H); M/z (+) 223 (MH*), 206.

Výše popsaný postup se opakuje za použití odpovídajícího aminu nebo hydroxylové sloučeniny. Tím se získají níže popsané sloučeniny.

5-N-Pyrrolidin-2-nitrotoluen; výtěžek 90 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,97 (m, 4H), 2,655 (s, 3H), 3,36 (m, 4H), 6,44 (m, 2H), 8,00 (d, 1H); M/z (+) 207 (MFf), 190.

5-Fenoxy-2-nitrotoluen; výtěžek 100 %; NMR δ (deuterochloroform); 2,58 (s, 3H), 6,83 (m, 2H), 7,08 (d, 2H), 7,24 (m, 1H), 7,42 (m, 2H), 8,04 (d, 1H); M/z (+) 230 (MH⁺).

Postup B

Ethyl-5-bromindol-2-karboxylát

4-Bromfenylhydrazin hydrochlorid (15 g), ethylpyruvát (11 ml) a octová kyselina (1 ml) se rozpustí v ethanolu a 2 hodiny se zahřívají k varu pod zpětným chladičem. Pak se ochladí na teplotu místnosti, vznikne žlutá sraženina, která se odfiltruje a vysuší ve vakuu za získání ethylpyruvát-4-bromfenylhydrazonu (16,3 g; výtěžek 71 %); teplota tání 153 až 154 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,23 (t, 3H), 2,03 (s, 3H), 4,18 (kv, 2H), 7,19 (d, 2H), 7,40 (d, 2H),

9.88 (šs, 1H); M/z (-)285 (M⁺),283, 171, 169, 113.

Práškový hydrazon se smíchá s polyfosforečnou kyselinou (100 g) a vzniklá pasta se 1 hodinu zahřívá na 100 °C. Pak se ochladí na teplotu místnosti, za míchání se přidá voda a vzniklá hnědá sraženina se odfiltruje a překrystalizuje z ethanolu za získání požadované výchozí látky jako žlutého prášku (5,80 g, výtěžek 38 %), teplota tání 160 až 161 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,42 (t, 3H), 4,42 (kv, 2H), 7,14 (s, 1H), 7,73 - 7,40 (m, 2H), 7,80 (s, 1H), 9,21 (šs, 1 H); M/z (-) 268 (M⁺), 266, 196, 194, 157.

Výše popsaný postup se opakuje za použití odpovídajícího hydrazinu. Tím se získají sloučeniny popsané níže (Poznámka: pokud vznikají dva polohové izomery, oddělí se kolonovou chromatografií.

Ethyl-4-bromindol-2-karboxylát; výtěžek 5 % (2 kroky); NMR δ (deuterochloroform) 1,43 (t, 3H), 4,42 (kv, 2H), 7,12 - 7,40 (m, 4H), 9,20 (široký s, 1 H); M/z (-) 268 (M⁺), 266, dohromady s ethyl-6-bromindol-2-karboxylátem; výtěžek 3 % (2 kroky); NMR δ (deuterochloroform); 1,42 (t, 3H), 4,42 (kv, 2H), 7,23 (m, 2H), 7,58 (d, 1H), 7,60 (s, 1H), 9,00 (široký s, 1H); M/z (-) 268 (M⁺), 266, 109.

Ethyl-4-nitroindol-2-karboxylát; výtěžek 19 % (2 kroky), teplota tání 225 až 226 °C; NMR δ (deuterochloroform); 1,38 (t, 3H), 4,41 (kv, 2H), 7,50 (t, 1H), 7,60 (s, 1H), 7,95 (d, 1H), 8,15

-44CZ 294600 B6 (d, 1H), 12,76 (široký s, 1H); M/z (+) 235 (MH⁺), spolu s ethyl-6-nitroindol-2-karboxylátem; výtěžek 21 % (2 kroky), teplota tání 195 až 196 °C; NMR δ (deuterochloroform); 1,37 (t, 3H), 4,39 (kv, 2H), 7,31 (s, 1H), 7,88 (t, 1H), 7,94 (dd, 1H), 8,35 (d, 1H), 12,61 (široký s, 1H); M/z (+) 235 (MH⁺).

Ethyl-5,7-difluorindol-2-karboxylát; výtěžek 29 % (2 kroky); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 7,1 - 7,4 (m, 3H), 12,5 (široký s, 1H).

Ethyl—4-trifluormethylindol-2-karboxylát; výtěžek 12 % (2 kroky), teplota tání 147 až 148 °C: NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,3 (t, 3H), 4,4 (kv, 2H), 7,1 (s, 1H), 7,5 (m, 2H), 7,8 (d, 1H), 12,4 (široký s, 1H); M/z (+) 257 (M⁺), spolu s ethyl-6-trifluormethylindol-2karboxylátem; výtěžek 8 % (2 kroky), teplota tání 181 až 182 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,35 (t, 3H), 4,4 (kv, 2H), 7,25 (s, 1H), 7,35 (m, 1H), 7,75 (d, 1H), 7,9 (d, 1H),

12.3 (široký s, 1H); M/z (+) 257 (M⁺).

Ethyl-5-t-butylindol-2-karboxylát, výtěžek 21 % (2 kroky), teplota tání 102 až 103 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid); 1,3 (t+s, 12H), 4,3 (kv, 2H), 7,05 (m, 1H), 7,35 (m, 2H), 7,6 (m, 1H), 11,7 (šs, 1H); M/z (+) 245 (M⁺).

Ethyl—4-methoxyindol-2-karboxylát, výtěžek 2 % (2 kroky), teplota tání 169 až 170 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 3,85 (s, 3H), 4,3 (kv, 2H), 6,5 (d, 1H), 7,0 (m, 2H), 7,2 (t, 1H); M/z (+) 219 (M⁺), společně s ethyl-6-methoxyindol-2-karboxylátem, výtěžek 26 % (2 kroky), teplota tání 130 až 131 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid)

1.3 (t, 3H), 3,85 (s, 3H), 4,3 (kv, 2H), 6,7 (d, 1H), 6,85 (s, 1H), 7,05 (s, 1H), 7,5 (d, 1H); M/z (+) 219 (M⁺).

Ethyl-4-chlorindol-2-karboxylát, výtěžek 16 % (2 kroky), teplota tání 141 až 142 °C;

NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 7,1 (s, IH), 7,15 (d, 1H), 7,25 (t, 1H), 7,4 (d, 1H), 12,2 (šs, 1H); M/z (+) 223 (M+), společně s ethyl-6-chlorindol-2karboxylátem, výtěžek 30 % (2 kroky), teplota tání 173 až 174 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 7,05 (d, 1H), 7,15 (s, 1H), 7,45 (s, 1H), 7,65 (d, 1H), 12,0 (šs, 1H); M/z (+) 223 (M⁺).

Ethyl-7-chlorindol-2-karboxylát, výtěžek 26 % (2 kroky), teplota tání 104 až 105 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 4,35 (kv, 2H), 7,05 (t, 1H), 7,25 (s, 1H), 7,35 (d, 1H), 7,6 (d, 1H), 12,05 (šs, 1H); M/z (+) 223 (M⁺).

Ethyl-5-methylindol-2-karboxylát, výtěžek 1 % (2 kroky), teplota tání 157 až 158 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 2,35 (s, 3H), 4,3 (kv, 2H), 7,05 (m, 2H), 7,35 (m, 2H), 11,7 (šs, 1H); M/z (e) 203 (M⁺).

Ethyl-6,7-dichlorindol-2-karboxylát, výtěžek 18 % (2 kroky), teplota tání 134 až 135 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 7,25 (s+d, 2H), 7,65 (d, 1H), 12,24 (šs, 1H); M/z (+) 257 (M⁺).

Ethyl-5-methansulfonylindol-2-karboxylát, výtěžek 40 % (2 kroky), teplota tání 161 až 162 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 3,15 (s, 3H), 4,35 (kv, 2H), 7,4 (s, 1H), 7,6 (1, dH), 7,75 (d, 1H), 8,3 (s, 1H), 12,4 (šs, 1H); M/z (+) 268 (MH⁺)·

Ethyl-7-methylindol-2-karboxylát, výtěžek 13 % (2 kroky), teplota tání 119 až 120 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 2,5 (s, 3H), 4,35 (kv, 2H), 6,95 (d, 1H), 7,05 (d, 1H), 7,15 (s, 1H), 7,45 (d, 1H), 11,6 (šs, 1H); M/z (+) 203 (M⁺)·

-45CZ 294600 B6

Ethyl-4,5-dichlorindol-2-karboxylát, výtěžek 6 % (2 kroky), teplota tání 204 až 205 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 4,35 (kv, 2H), 7,1 (s, 1H), 7,4 (m, 2H), 12,42 (šs, 1H); M/z (+) 258 (M⁺), společně s ethyl-5,6-dichlorindol-2-karboxylátem, výtěžek 30 % (2 kroky), teplota tání 210 až 211 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 4,35 (kv, 2H), 7,15 (s, 1H), 7,6 (s, 1H), 7,95 (s, 1H), 12,14 (šs, 1H); M/z (+) 258 (M⁺).

Ethyl-7-trifluormethylindol-2-karboxylát, výtěžek 22 % (2 kroky), teplota tání 74 až 75 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 4,35 (kv, 2H), 7,25 (t, 1H), 7,35 (s, 1H), 7,6 (d, 1H), 7,95 (d, 1H), 11,9 (šs, 1H); M/z (+) 257 (M⁺).

Ethyl-4-fluorindol-2-karboxylát, výtěžek 3 % (2 kroky); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 4,35 (kv, 2H), 6,85 (t, 1H), 7,15 (s, 1H), 7,25 (m, 2H), 12,2 (šs, IH); M/z (+) 207 (M⁺), společně s ethyl-6-fluorindol-2-karboxylátem, výtěžek 3 % (2 kroky); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 4,35 (kv, 2H), 6,95 (t, IH), 7,15 (m, 2H), 7,65 (t, 1H), 11,9 (šs, 1H); M/z (+) 207 (M⁺).

Ethyl-7-fluorindol-2-karboxylát, výtěžek 23 % (2 kroky), teplota tání 131 až 132 °C; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 7,0 (m, 2H), 7,2 (m, IH), 7,5 (m, 1H), 12,3 (šs, IH); M/z (+) 207 (M⁺).

Postup C

Ethyl-3-bromindol-2-karboxylát

Roztok bromu (2,72 ml) v dimethylformamidu se během 10 minut přikape k roztoku ethyl-indol2-karboxylátu v dimethylformamidu. Reakční směs se míchá 30 minut, potom se nalije do vody, sráží se světle žlutá pevná látka, která se odfiltruje a rekrystalizuje z ethylacetátu za získání požadované výchozí látky ve formě bílých jehel (10,2 g, 72 %), teplota tání 150 až 151 °C; NMR δ (deuterochloroform) 1,44 (t, 3H), 4,45 (kv, 2H), 7,22 (m, IH), 7,38 (m, 2H), 7,66 (d, IH), 9,27 (šs, IH); M/z (-) 268 (M*), 266, 196, 194.

Způsob popsaný výše se zopakuje za použití vhodného indolu. Tímto způsobem se získá sloučenina uvedená dále.

Methyl-3-brom-5-chlorindol-2-karboxylát, výtěžek 97 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 3,91 (s, 3H), 7,36 (dd, IH), 7,5 (d, IH), 7,54 (d, IH), 12,47 (šs, IH); M/z (+) 291, 289 (MH⁺).

Postup D

Ethyl-3-chlorindol-2-karboxylát

Ethyl-3-chlorindol-2-karboxylát (3 g) a chlorid fosforečný (9 g) se 1 hodinu zahřívají na 90 °C. Směs se potom ochladí na teplotu místnosti, nalije se do vody za vzniku pevné látky, která se odfiltruje a čistí se pomocí kolonové chromatografie za použití směsi izohexan-20 % ethylacetát jako eluentu za získání požadovaného cílového produktu ve formě bílé pevné látky (1,25 g, 35 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 4,4 (kv, 2H), 7,2 (t, IH), 7,35 (t, IH), 7,45 (d, IH), 7,6 (d, IH), 12,5 (IH, šs); M/z (-) 222 (M-tT).

-46CZ 294600 B6

Ethyl-3-chlor-5-fluorindol-2-karboxylát, výtěžek 60 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 4,36 (kv, 2H), 7,22 (t, 1H), 7,34 (dd, 1H), 7,48 (dd, 1H), 12,22 (1H, šs); M/z (+) 244 (MH⁺), 242.

Postup E

Izopropyl-3-methylindol-2-karboxylát

Borohydrid sodný (0,23 g) se přidá k míchajícímu se roztoku ethyl-3-formylindol-2-karboxylátu (0,2 g) a 10% palladia na uhlí (0,11 g) v izopropanolu (45 ml). Roztok se zahřívá 4 hodiny kvaru pod zpětným chladičem, ochladí se a filtruje přes křemelinu. Roztok se extrahuje mezi ethylacetát a vodu. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu a zbytek se čistí pomocí kolonové chromatografie za použití směsi izohexan-10 % ethylacetát jako elučního činidla za získání požadovaného cílového produktu ve formě bílé pevné látky (0,05 25 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (d, 6H), 2,5 (s, 3H), 5,2 (m, 1H), 7,0 (m, 1H), 7,2 (m, 1H), 7,4 (m, 1H), 7,6 (d, 1H), 11,3 (šs, 1H).

Postup F

Ethyl-3-acetylindol-2-karboxylát, ethyl-5-acetylindol-2-karboxylát a ethyl-7-acetylindol-2karboxylát

K. suspenzi bezvodého chloridu hlinitého (1,42 g) v 1,2-dichlorethanu (20 ml) se při 0 °C přidá acetylchlorid (0,76 ml). Reakční směs se míchá 5 minut a během 10 minut se přikape roztok ethyl-indol-2-karboxylátu (1 g) v 1,2-dichlorethanu (20 ml). Reakční směs se zahřívá kvaru pod zpětným chladičem 1 hodinu, ochladí se a nalije se do směsi ledu a vody. Roztok se extrahuje mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu a zbytek se čistí pomocí kolonové chromatografie za použití směsi izohexan-10 % ethylacetát jako eluentu za získání nejprve ethyl-7-acetylindol-2-karboxylátu jako bílé pevné látky (0,18 g, 15%); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 2,7 (s, 3H), 4,4 (kv, 2H), 7,3 (m, 2H), 8,05 (m, 2H), 10,7 (šs, 1H); M/z (+) 232 (MFf), potom ethyl-3-acetylindol-2-karboxylátu jako bílé pevné látky (0,2 g, 16 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 2,6 (s, 3H), 4,4 (kv, 2H), 7,2 (t, 1H), 7,3 (t, 1H), 7,5 (d, 1H), 7,9 (d, 1H), 12,4 (šs, 1H); M/z (+) 232 (MH⁺), potom ethyl5-acetylindol-2-karboxylátu jako bílé pevné látky (0,5 g, 42 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,35 (t, 3H), 2,6 (s, 3H), 4,35 (kv, 2H), 7,3 (s, 1H), 7,5 (d, 1H), 7,85 (d, 1H), 8,4 (s, 1H), 12,2 (šs, 1H); M/z (+) 232 (MH⁺).

Postup G

Methyl-4-hydroxyindol-2-karboxylát

K roztoku methyl-4-methoxyindol-2-karboxylátu (5 g) v dichlormethanu (200 ml) ochlazenému na -78°C se pod argonem přikape bromid boritý (73,1 ml, l,0M roztok vdichlormethanu). Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti, potom se extrahuje mezi dichlormethan a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Spojené organické extrakty se suší nad síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu a zbytek se čistí pomocí kolonové chromatografie za použití směsi izohexan-50 % ethylacetát jako eluentu za získání cílové sloučeniny ve formě žluté pevné látky (2,98 g, 64 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 3,82 (s, 3H), 6,36 (d, 1H), 6,85 (d, 1H), 7,02 (t, 1H), 7,17 (d, 1H), 9,66 (s, 1H), 11,72 (šs, 1H); M/z (+) 192 (MH⁺).

-47CZ 294600 B6

Postup H

Methyl-4-acetoxyindol-2-karboxylát

Methyl-4-hydroxyindol-2-karboxylát (0,5 g) a 4-dimethylaminopyridin (50 mg) se rozpustí v anhydridu kyseliny octové (5 ml) a zahřívá se na 80 °C 3 hodiny. Reakční směs se nechá ochladit přes noc za vyloučení krystalů, které se filtrují a suší se ve vakuu (0,44 g, 72 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 2,34 (s, 3H), 3,85 (s, 3H), 6,80 (d, 1H), 7,06 (s, 1H), 7,23 (t, 1H), 7,29 - 7,35 (m, 1H), 12,1 (šs, 1H); M/z (-) 232 (M-Ef).

Postup I

Methyl-N-(3,4-dichlorbenzyl)-4-hydroxyindol-2-karboxylát

K roztoku methyl-4-acetoxy-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylátu v methanolu (10 ml) se přidá methoxid sodný (92 mg) a reakční směs se míchá 4 hodiny. Reakční směs se okyselí 2M kyselinou chlorovodíkovou, přičemž se vysráží bílá pevná látka, která se filtruje a suší ve vakuu (0,21 g, 77 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 3,80 (s, 3H), 5,74 (s, 2H), 6,45 (d, 1H), 6,75 - 6,82 (m, 1H), 6,95 (d, 1H), 7,04 - 7,15 (m, 2H), 7,30 (m, 1H), 7,41 (s, 1H),

9,89 (s, 1H); M/z (+)318 (MH⁴).

Zopakuje se postup popsaný výše za použití vhodného indolu. Tímto způsobem se získají sloučeniny popsané dále.

Methyl-N-(4-chlorbenzyl)-4-hydroxyindol-2-karboxylát, výtěžek 77 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 3,79 (s, 3H), 5,76 (s, 2H), 6,45 (d, 1H), 6,94 (d, 1H), 7,01 (d, 2H), 7,1 (t, 1H), 7,30 (d, 2H), 7,4 (s, 1H), 9,89 (s, 1H); M/z (+)318 (MH*), 316.

Methyl-N-(3-chlorbenzyl)-4-hydroxyindol-2-karboxylát, výtěžek 94 %; NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 3,8 (s, 3H), 5,78 (s, 2H), 6,45 (d, 1H), 6,9 - 6,96 (m, 2H), 7,03 - 7,14 (m, 2H), 7,41 (s, 1H), 9,9 (s, 1H); M/z (+)318 (ΜΗ*), 316.

Postup J

EthyM-aminoindol-2-karboxylát

Ethyl-4-nitroindol-2-karboxylát (2,3 g) a 10% palladium na uhlí (0,5 g) v ethanol (400 ml) se 3 hodiny míchá ve vodíkové atmosféře. Reakční směs se potom filtruje přes křemelinu a odpaří se za získání cílové sloučeniny ve formě světle hnědé pevné látky (1,4 g, 70 %); NMR δ (perdeuterodimethylsulfoxid) 1,3 (t, 3H), 4,3 (kv, 2H), 5,4 (s, 2H), 6,1 (d, 1H), 6,6 (d, 1H), 6,9 (dd, 1H), 7,3 (s, 1H), 11,4 (šs, 1H); M/z (+) 205 (MH⁺).

Claims

1. Použití derivátů indolu obecného vzorce I: kde:

R¹ je nezávisle vybrán ze skupiny, kterou tvoří trifluormethylová skupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, hydroxylová skupina, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, karboxylová skupina, trifluormethoxyskupina, aminoskupina, kyanoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupina, karbamoylová skupina, alkoxykarbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku, thiolová skupina, alkylsulfanylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfmylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfonylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, sulfonamidoskupina, karbamoylalkylová skupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)karbamoylalkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)2karbamoyl-alkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkylové skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku a v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, morfolinoskupina, pyrrolidinylová skupina, karboxyalkylaminoskupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, skupina R³ a skupina -OR³ kde R³ je popřípadě substituovaná arylová skupina nebo popřípadě substituovaný 5- nebo 6-členný heteroarylový kruh;

T má vzorec

-(CHR⁴)_m-, kde R⁴ je nezávisle vybrán ze skupiny, kterou tvoří atom vodíku nebo alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a m = 1 až 3 a R⁴ může mít různé významy, pokud m je 2 nebo 3;

X je skupina CO₂R⁴, skupina SO3H, kyanoskupina, skupina -SO2NHR4 kde R⁴ je definováno výše, skupina -SO2NHAr kde Ar je popřípadě substituovaná fenylová skupina nebo popřípadě substituovaná 5- nebo 6-členná heteroarylová skupina, skupina -CONHR⁵ kde R⁵ je atom

-49CZ 294600 B6 vodíku, kyanoskupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxylová skupina, —SO₂— alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, skupina - SO₂CF₃, -SO₂-fenylová skupina, skupina -(CHR⁴)_rCOOH, kde r je 1 až 3 a R⁴ je definováno výše může mít různé významy, pokud r je 2 až 3, nebo X je skupina vzorce II

V .

/— __^NR⁴ an>

nebo X je skupina vzorce III

R⁴

R² je nezávisle vybráno ze skupiny, kterou tvoří trifluormethylová skupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, hydroxylová skupina, skupina CF3O-, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, aminoskupina, kyanoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, (alkyl)2aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupina, karboxylová skupina, karbamoylová skupina, alkoxykarbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku, thiolová skupina, alkylsulfanylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfínylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfonylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, sulfonamidoskupina, karbamoylalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)karbamoylalkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)2karbamoylaikylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku a v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo dvě skupiny R² mohou dohromady tvořit dvouvazný zbytek vzorce -O(CH2)i^O- připojený k sousedním atomům uhlíku na kruhu A;

Z je atom vodíku, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, methylová skupina, trifluormethylová skupina, hydroxymethylová skupina, acetylová skupina, karboxycykloalkylová skupina obsahující v cykloalkylové části 3 až 6 atomů uhlíku nebo skupina-(CHR⁴)_r-NR⁶R⁷, kde r je 0 až 2, R⁶ a R⁷ jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny, kterou tvoří atom vodíku a alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo R⁶ a R⁷ společně s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří 5- nebo 6-členný nearomatický kruh popřípadě obsahující jeden další heteroatom vybraný ze skupiny, kterou tvoří atom kyslíku, atom dusíku nebo atom síry;

-50CZ 294600 B6 nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí nebo jejich in vivo hydrolyzovatelného esteru; pro přípravu léčiva pro antagonizaci efektu zprostředkovaného MCP-1 u teplokrevných živočichů.

2. Použití derivátu indolu obecného vzorce I nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli nebo in vivo hydrolyzovatelného esteru podle nároku 1, pro výrobu léčiva pro léčení onemocnění nebo stavů zprostředkovaných MCP-1, kde onemocnění nebo stavy jsou vybrány ze skupiny, kterou tvoří revmatoidní artritida, glomelulámí nefritida, fibróza plic, restenóza, alveolitida, astma, ateroskleróza, psoriasa, hypersenzitivní reakce pokožky opožděného typu, zánětlivá střevní onemocnění, mnohočetná skleróza, mozkové trauma, mrtvice, reperfuzní poškození, ischemie, infarkt myokardu a odmítnutí transplantátu.

3. Použití derivátů indolu podle nároku 1, obecného vzorce I kde

R¹ je nezávisle vybrán ze skupiny, kterou tvoří trifluormethylová skupina, alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, hydroxylová skupina, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, aminoskupina, kyanoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, alkanoylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupina, karbamoylová skupina, alkoxykarbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku, thiolová skupina, alkylsulfanylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfínylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkylsulfonylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, sulfonamidoskupina, karbamoylalkylová skupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)karbamoylalkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, N-(alkyl)2karbamoyl-alkylová skupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 4 atomy uhlíku a v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, morfolinoskupina, pyrrolidinylová skupina, karboxyalkylaminoskupina obsahující v alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, skupina R³ a skupina -OR³ (kde R³ je popřípadě substituovaná fenylová skupina nebo popřípadě substituovaná 5- nebo 6-členná heteroarylová skupina);

p je 0 až 4 a R¹ může mít stejné nebo různé významy, pokud p je 2 až 4, pod podmínkou, že ne více než jedna skupina R¹ může být vybrána ze skupiny, kterou tvoří aminoskupina, alkylaminoskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, di(alkyl)aminoskupina obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku, morfolinoskupina a pyrrolidinylová skupina; Z je atom vodíku, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, methylová skupina, trifluormethylová skupina, hydroxymethylová skupina, karboxycykloalkylová skupina obsahující v cykloalkylové části 3 až 6 atomů uhlíku nebo skupina -(CHR⁴)_rNR⁶R⁷ (kde r je 0 až 2, R⁶ a R⁷ jsou nezávisle vybrány ze skupiny, kterou tvoří atom vodíku a alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku nebo R⁶ a R⁷ společně s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří pětičlenný nebo šestičlenný nearomatický kruh popřípadě obsahující další jeden heteroatom vybraný ze skupiny, kterou tvoří atom kyslíku, atom dusíku nebo atom síry); a X, T, A, R² a q mají jakýkoli význam definovaný výše; nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo jejího in vivo hydrolyzovatelného esteru.

-51 CZ 294600 B6

4. Použití derivátů indolu podle nároku 1, obecného vzorce Γ:

(R% kde

x je 1 nebo 2, pod podmínkou, že je přítomna nejvýše jedna methoxyskupina;

A' je fenylová skupina nebo thienylová skupina,

X·

R je atom chloru, atom bromu, methylová skupina, methoxyskupina, nitroskupina, trifluormethylová skupina nebo trifluormethoxyskupina;

y je 1 nebo 2;

5. Použití derivátů indolu podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, obecného vzorce I, kde A(R₂)_qnebo A'(R^f)_y je 3-chlorfenylová skupina, 4-chlorfenylová skupina, 3-fluorfenylová skupina,

4-fluorfenylová skupina, 3-trifluormethylfenylová skupina, 3,4-dichlorfenylová skupina nebo 3,4-difluorfenylová skupina.

6. Použití derivátů indolu podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, obecného vzorce I, kde X nebo X' je karboxylová skupina.

-52CZ 294600 B6

7. Derivát indolu obecného vzorce A:

kde:

R^a je 4-methoxyskupina, 4-fenylová skupina, 4-aminoskupina, 4-thien-2-ylová skupina, 5chlor, 5-methoxyskupina, 5-nitroskupina, 5-brom, 5-fenoxyskupina, 5-fluor, 5-karboxymethylaminoskupina, 5-aminoskupina, 6-fluor, 6-trifluormethylová skupina, 6-nitroskupina nebo 6chlor;

G je fenylová skupina nebo thien-2-ylová skupina;

pokud je G fenylová skupina R^b je 3-chlor, 3-trifluormethylová skupina, 3-nitroskupina, 3-methoxyskupina, 4-trifluormethylová skupina, 4-trifluormethoxyskupina nebo 4-chlor;

pokud je G thien-2-ylová skupina, R^b je 5-chlor;

d je 1 nebo 2;

nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl nebo její in vivo hydrolyzovatelný ester.

8. Derivát indolu obecného vzorce B:

(B), kde

-53 CZ 294600 B6

X² je karboxylová skupina, skupina -CONHSO₂CH₃ nebo skupina -CONHSO₂-fenyl; Z² má kteiýkoli z významů uvedených pro Z nebo Z' v kterémkoli předchozím nároku; R^w a R* jsou nezávisle na sobě atom halogenu; R^y má nezávisle kterýkoli z významů uvedených pro R¹ nebo R^e v kterémkoli z předchozích nároků; a t je 1 nebo 2; nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

9. Derivát indolu vybraný ze skupiny, kterou tvoří:

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina;

N-(3-Methylbenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina;

N-(3-Chlorbenzyl)-5-nitroindol-2-karboxylová kyselina;

5-Nitro-N-(3-trifluormethylbenzyl)-indol-2-karboxylová kyselina;

5- Fluor-N-(3-trifluormethylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

6- Fluor-N-(3-trifluormethylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

3- Brom-N-(3-trifluormethylbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzy l)-4-(thien-2-y l)indol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-3-(trans-2-karboxy-cyklopropyl)indol-2-karboxylová kyselina;

5- Chlor-N-(3,4-dichlorbenzy l)indol-2-karboxy lová kyselina;

6- Chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-methoxyindol-2-karboxylová kyselina;

7- Chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)indol-2,5-dikarboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-methylindol-2-karboxylová kyselina;

5,6-Dichlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-3-methylindol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-hydroxyindol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-5-trifluormethylindol-2-karboxylová kyselina;

4- Chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-fluorindol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-6-fluorindol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-7-fluorindol-2-karboxylová kyselina;

-54CZ 294600 B6

4-(3-Aminofenyl)-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(thien-3-y l)indol-2-karboxy lová kysel ina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(2-pyridyl)indol-2-karboxylová kyselina;

N-(3,4-Dichlorbenzyl)-4-(3-pyridyl)indol-2-karboxylová kyselina;

3-Brom-5-chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)indol-2-karboxylová kyselina;

3- Chlor-N-(3,4-dichlorbenzyl)-5-fluorindol-2-karboxylová kyselina; a

4- Amino-N-(3,4-dichlorbenzy l)indol-2-karboxy lová kyselina;

nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo hydrolyzovatelný ester.

10. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje derivát indolu podle kteréhokoli z nároků 7, 8 nebo 9 nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl nebo in vivo hydrolyzovatelný ester, společně s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

11. Derivát indolu obecného vzorce Γ, kde R^e je nezávisle vybraná ze skupiny, kterou tvoří methoxyskupina, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, nitroskupina, aminoskupina, fenoxyskupina, trifluormethylová skupina, karboxylová skupina a hydroxylová skupina;

X' je karboxylová skupina;

A' je fenylová skupina;

R^f je nezávisle vybraná ze skupiny, kterou tvoří atom chloru, atom bromu, methylová skupina, methoxyskupina, nitroskupina, trifluormethylová skupina a trifluormethoxyskupina;

y je 1 nebo 2;

Z' je atom vodíku;

nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo hydrolyzovatelný ester, ale kromě 5-brom-l-[(4-nitrofenyl)methyl]-lH-indol-2-karboxylové kyseliny a jejích ethyl a benzylesterů a ethylesteru 5-methoxy-l-[(2-nitrofenyl)methyl]-lH-indol-2-karboxylové kyseliny.

12. Derivát indolu obecného vzorce I, kde R¹ má nezávisle jakýkoli z významů definovaných v nároku 3; p je 1 nebo 2; Z je atom vodíku; X je karboxylová skupina; T je skupina-CH₂-; A je fenylová skupina; R² je nezávisle vybraná ze skupiny, kterou tvoří atom chloru, atom bromu, methylová skupina, methoxyskupina, nitroskupina, trifluormethylová skupina a trifluormethoxyskupina; q je 2; polohy ortho vzhledem k T na fenylovém kruhu A jsou nesubstituované; a poloha 7 indolového kruhu je nesubstituovaná; nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl nebo in vivo hydrolyzovatelný ester.