CZ290692A3

CZ290692A3 - SUBSTITUTED PYRIDINYLAMINO-1H-INDOLES, 1H-INDAZOLES, 2H-INDAZOLES, BENZO(b)THIOPHENES AND 1,2-BENZOISOTHIAZOLES, PROCESS OF THEIR PREPARATION AND THEIR USE AS MEDICAMENTS

Info

Publication number: CZ290692A3
Application number: CS922906A
Authority: CZ
Inventors: Richard Charles Effland; Joseph Thomas Klein; Lawrence L Martin
Original assignee: Hoechst Roussel Pharma
Priority date: 1991-09-23
Filing date: 1992-09-22
Publication date: 1993-04-14
Also published as: AU2529792A; EP0534343B1; US5328918A; CA2078814C; MX9205374A; DK0534343T3; GR3025774T3; AU653263B2; CA2078814A1; JPH061787A; HU9203023D0; ES2111025T3; FI924230A; KR930006006A; NO923686D0; TW207539B; IL103232A0; US5185350A; NO923686L; JP2961023B2

Description

Substituované pyridinylamino-lH-indoly, lH-indazoly, 2H-indazoly, benzo[b]thiofeny a 1,2-benzisothiazoly, způsob jejich přípravy a použití těchto látek jako léčiv.

Oblast techniky

Vynález se týká substituovaných pyridinylamino-lHindolů, ΙΗ-indazolů, 2H-indazolů, benzo[b]thiofenů a

1,2-benzisothiazolů, dále postupu přípravy těchto sloučenin a použití těchto sloučenin k léčení různých paměťových dysfunkcí, které jsou charakterizované snížením cholinergní funkce.

Podstata vynálezu

Podstatou uvedeného vynálezu jsou substituované pyridinylamino-lH-indoly, ΙΗ-indazoly, 2H-indazoly, benzo[b]thiofeny a 1,2benzisothiazoly obecného vzorce I :

(O), (D ve kterém znamená :

Q síru, dusík nebo NR₂,

Y je CH, N nebo NR₂,

R-L je vodík, nižší alkylová skupina, nižší alkinylové skupina, nižší alkenylová skupina, aryl-nižší alkylová skupina, nižší alkoxy-karbonylamino-nižší alkyl-karbonylová skupina, aryl-nižší alkoxy-karbonylamino-nižší alkyl-karbonylová skupina, amino-nižší alkyl-karbonylová skupina, nižší alkoxy-karbonylová skupina nebo acylová skupina,

R₂ je atom vodíku nebo nižší alkylová skupina,

R₃ je atom vodíku nebo nižší alkylová skupina,

X je atom vodíku, nižší alkylová skupina nebo atom halogenu, a n je nula nebo 1, a farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami odvozené od těchto sloučenin.

Tyto sloučeniny podle uvedeného vynálezu jsou vhodné pro léčení paměťových dysfunkcí, které jsou charakterizované cholinergním deficitem, jako je typ spojený s Alzheimerovou nemocí a s jinými paměťovými poruchami.

Sloučeniny podle uvedeného vynálezu jsou rovněž použitelné jako modulátory neurotransmiterových funkcí, jako například noradrenergní a serotonergní, a jako takové jsou tyto sloučeniny vhodné pro léčení depresí a poruch osobnosti, jako jsou například obsesivní nutkavé poruchy.

Kromě toho je možno sloučenin podle uvedeného vynálezu použít jako protizánětových látek aplikovatelných lokálně pro léčení různých dermatóz.

Pokud nebude výslovně uvedeno nebo poznamenáno jinak, platí pro celý popis a připojené patentové nároky následující definice používaných termínů.

Termínem nižší alkylová skupina se míní alkylová skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, jako je například methylová skupina, ethylová skupina, n-propylová skupina, isopropylová skupina, n-butylová skupina, isobutylová skupina, sekundární butylová skupina, terciární butylová skupina a pentylová a hexylová skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem.

Termínem halogen se míní atom fluoru, chloru, bromu a jódu.

Termínem aryl se míní fenylová skupina substituovaná žádným substituentem, jedním substituentem nebo dvěma substituenty, přičemž každý z těchto substituentů je nezávisle vybrán ze skupiny zahrnující nižší alkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, atom halogenu a trifluormethylovou skupinu.

Termínem acylová skupina se míní substituent obecného vzorce

0 0 nižší alkyl-C- , nižší alkinyl-Č- , nižší alkenyl-C- , ⁰ aryl-C- nebo aryl-nižší alkyl-C- .

V popisu uvedeného vynálezu a v připojených patentových nárocích uvedené chemické vzorce nebo názvy sloučenin zahrnují všechny stereoisomery, optické isomery, geometrické isomery a tautomerní isomery, v případě, že v dané formě existují.

Sloučeniny podle uvedeného vynálezu se připraví následujícím způsobem. Substituenty Rj, R₂, R₃ , X a n mají v následujícím popisu stejný význam jako bylo uvedeno shora, pokud nebude uvedeno jinak.

Výchozí aminoindoly obecného vzorce II je možno připravit metodami, které jsou běžně známé z dosavadního stavu techniky, například je možno použít redukce nitroindolů vodíkem v přítomnosti katalyzátoru. V tomto směru je možno poukázat na publikaci Indoles, Part II, editor W.J. Houlihan, Wiley-Interscience, New York, 1972.

r₂

Výchozí aminobenzo[b]thiofeny obecného vzorce III je možno připravit postupy běžně známými podle dosavadního stavu techniky, jako je například postup podle Borwella a Stangeho, J. Amer. Chem. Soc., 77, 5939 (1955), nebo postup podle Martin-Smithe a Gatese, J. Amer. Chem. Soc. 78, 5351 (1956) .

(Π)

Výchozí aminoindazoly obecného vzorce IVa a IVb je možno rovněž připravit metodami známými z dosavadního stavu techniky, jako je například metoda podle Přímého a kol., J. Heterocyclic Chem. 13., 899 (1976).

Indazoly podle uvedeného vynálezu mohou být buďto ΙΗ-indazoly nebo 2H-indazoly, které mají společný obecný vzorec IV, přičemž jednotlivé indazoly mají následující obecné vzorce IVa a IVb :

1H (IVa)

2H (IVb)

Výchozí benzisothiazoly obecného vzorce V je možno rovněž připravit metodami všeobecně známými z dosavadního stavu techniky, jako je například postup podle Adamse a Slacka, J. Chem. Soc. 3061 (1959).

h₂n

(V)

Sloučenina obecného vzorce II se uvádí do reakce s hydrochloridem halogenpyridinu obecného vzorce VI, přičemž se připraví sloučeniny obecného vzorce VII :

-X (O)_n (VI)

N (O)_n (VID

Tato výše uvedená reakce se obvykle provádí ve vhodném rozpouštědle, jako je například l-methyl-2-pyrrolidinon, dimethylformamid nebo isopropanol, při teplotě pohybující se v rozmezí od asi 20 ‘C do 200 ’C po dobu v rozmezí od 1 hodiny do 24 hodin.

Podobným způsobem se do reakce uvádí sloučeniny obecného vzorce III, IV a V se sloučeninou obecného vzorce

VI za v podstatě stejných podmínek, přičemž se připraví odpovídající substituované benzo[b]thiofenové, indazolové a benzisothiazolové deriváty.

Sloučenina obecného vzorce VII se uvádí do reakce s alkylačním činidlem obecného vzorce

R₇Hal ve kterém znamená:

Hal atom chloru, bromu nebo jódu, a

R₇ je nižší alkylová skupina, nižší alkenylové skupina, nižší alkinylové skupina nebo aryl-nižší alkylová skupina, nebo s di-nižší alkyl-sulfátem obecného vzorce (RgO)₂SO₂ ve kterém znamená R_g nižší alkylovou skupinu, přičemž se postupuje rutinním způsobem běžně známým z dosavadního stavu techniky za vzniku sloučeniny obecného vzorce VIII

R₂ r₃

•x

N^x (0)_n (vm)

Tato reakce se provádí ve vhodném rozpouštědle, jako je například dimethylformamid nebo tetrahydrofuran, v přítomnosti vhodné bazické sloučeniny, jako je například hydrid sodný nebo hydrid draselný nebo t-butoxid draselný, při teplotě v rozmezí od asi 0 °C do asi 120 C, přičemž tato reakce se provádí po dobu v rozmezí od 1 hodiny do 24 hodin.

V alternativním provedení je možno do reakce uvádět sloučeninu obecného vzorce VII se nižším alkylchlormravenčanem obecného vzorce

O

C1-C-OR₄ ve kterém znamená R₄ nižší alkylovou skupinu, přičemž se získá sloučenina obecného vzorce IX :

(VII) + ϊ

C1-C-0R,

R₂

N-CORj

X (IX) (Ο)_η

Tato reakce se obvykle provádí ve vhodném rozpouštědle, jako je například halogenovaný uhlovodík, jako je například dichlormethan, nebo etherická rozpouštědla, jako je například tetrahydrofuran, dimethylformamid nebo dimethylsulfoxid nebo aromatická uhlovodíková rozpouštědla, přičemž tato reakce se provádí v přítomnosti vhodné bazické látky, jako je například triethylamin nebo hydrogenuhličitan sodný, při teplotě v rozmezí od asi -10 °C do 150 °C po dobu v rozmezí od 1 hodiny do 24 hodin.

V případě, kdy je cílem postupu příprava sloučenin, ve kterých je substituentem acylová skupina, potom se sloučenina obecného vzorce VII uvádí do reakce s acylačním činidlem obecného vzorce

R’jCZ ve kterém znamená :

Z atom halogenu, a

R'l znamená nižší alkylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, arylovou skupinu nebo aryl-nižší alkylovou skupinu, nebo s anhydridem kyseliny obecného vzorce

O (R’iC)₂O ve kterém má R’^ již shora uvedený význam.

V obvyklém provedení se tato reakce provádí ve vhodném rozpouštědle, jako jsou například halogenovaná uhlovodíková rozpouštědla, aromatická uhlovodíková rozpouštědla nebo etherická rozpouštědla, při teplotě v rozmezí od asi -10 °C do 150 °C po dobu v rozmezí od 1 hodiny do 24 hodin v přítomnosti vhodné bazické sloučeniny, jako je například triethylamin nebo hydrogenuhličitan sodný.

V alternativním provedení, jestliže je cílem postupu příprava sloučenin, ve kterých substituent R-l představuje nižší alkoxy-karbonylamino-nižší alkyl-karbonylovou skupinu nebo aryl-nižší alkoxy-karbonylamino-nižší alkyl-karbonylovou skupinu, potom se sloučenina obecného vzorce VII uvádí do reakce s N-chráněnou aminokyselinou, jako je například karbobenzyloxyglycin nebo

N-(terc.-butoxykarbonyl)glycin obecného vzorce X

O O hocch₂nhcor<, (X) ve kterém znamená R_g aryl-nižší alkylovou skupinu nebo nižší alkylovou skupinu, v přítomnosti 1,3-dicyklohexylkarbodiimidu, přičemž se získá sloučenina obecného vzorce XI (VID + (X) +

N=C=N

(XI)

V následující fázi se sloučenina obecného vzorce XI hydrolyzuje, což se provede rutinním způsobem známým z dosavadního stavu techniky, přičemž se připraví sloučenina obecného vzorce XII :

r₂ <ΧΠ)

V alternativním provedení se sloučenina obecného vzorce XI, ve kterém substituent Rg znamená fenylmethylovou skupinu podrobí katalytické hydrogenolýze, což se opět provede běžným způsobem známým z dosavadního stavu techniky, přičemž se připraví sloučenina obecného vzorce XII. Tato hydrogenace se obvykle provádí za pomoci vhodného katalyzátoru, jako například Pd/C , Pt/C nebo PtO₂, a vhodného média, jako je například ethanol, při teplotě pohybující se v rozmezí od asi 20 ‘C do 80 ’C.

Substituované benzo[b]thiofeny, indazoly a benzisothiazoly se připraví v podstatě stejným způsobem jako bylo uvedeno shora.

Sloučeniny obecného vzorce I podle uvedeného vynálezu jsou vhodné pro léčení různých paměťových dysfunkcí charakterizovaných snížením cholinergní funkce. Tato možnost použití bude v dalším ilustrována na schopnosti těchto sloučenin inhibovat enzym acetylcholinesterázu a tím zvyšovat úroveň acetylcholinu v mozku.

Test na inhibování cholinesterázy.

Cholinesteráza se vyskytuje v celém těle, to znamená jak v mozku tak v séru. Ovšem pouze distribuce acetylcholinesterázy (AChE) v mozku souvisí s centrální cholinergní inervací. Rovněž bylo zjištěno, že tato stejná inervace je oslabena u Alzheimerových pacientů. Podle uvedeného vynálezu byla stanovena in vitro inhibice acetylcholinesterázové aktivity v corpus striatum u krys pomocí dále uvedeného postupu.

In vitro inhibice acetylcholinesterázové aktivity v corpus striatum u krys.

Acetylcholinesteráza (AChE), která se někdy označuje jako skutečná nebo specifická cholinesteráza, se nachází v nervových buňkách, v kosterním svalstvu, v hladkém svalstvu, v různých žlázách a v červených krvinkách. AChE je možno odlišit od jiných cholinesteráz substrátovými a inhibitorovými specifitami a regionální distribucí. Distribuce AChE v mozku zhruba odpovídá cholinergní inervaci a subfrakcionace vykazuje nejvyšší úroveň v nervových zakončeních.

Všeobecně se uvádí, že fyziologickou úlohou AChE je rychlá hydrolýza a inaktivace acetylcholinu. Inhibitory AChE vykazují značné cholinomimetické účinky v cholinergně inervovaných efektorech, přičemž tyto látky byly použity pro terapeutické účely pro léčení glaukomu, myastenie gravis a paralytického ilea. Ovšem poslední výzkumy ukázaly, že inhibitory AChE je možno rovněž výhodně použít pro léčení Alzheimerovy nemoci.

Podle uvedeného vynálezu byla použita dále uvedená metoda k testování anticholinesterázové účinnosti. Tato metoda představuje modifikaci metody podle Ellmana a kol., viz Biochem. Pharmacol. 7, 88 (1961).

Postup :

A. Reakční složky

1. 0,05 M fosfátový pufr, pH 7,2 (a) 6,85 g NaH₂P0₄.H₂0/100 mililitrů H₂0 (b) 13,40 g Na₂HP0₄.7H₂0/100 mililitrů H₂O (c) přidá se složka (a) ke složce (b) v takovém množství až hodnota pH dosáhne 7,2 (d) zředí se v poměru 1 : 10

2. Substrát v pufru (a) 198 miligramů acetylthiocholinchloridu (10 mM) (b) objem se upraví na 100 mililitrů za pomoci 100 mililitrů 0,05 M fosfátového pufru, pH 7,2

3. DTNB v pufru (a) 19,8 miligramu 5,5-dithiobisnitrobenzoové kyseliny (DTNB) (0,5 mM) (b) objem se upraví na 100 mililitrů pomocí 0,05 M fosfátového pufru, pH 7,2

4. Vytvoří se 2 mM zásobní roztok testované látky ve vhodném rozpouštědle a objem se upraví pomocí 0,5 mM DTNB (reakční složka 3). Léčivé látky se postupně zředí (1:10) tak, aby konečná koncentrace (v kývete) byla 10^-4 M a testuje se účinnost. V případě, že je látka aktivní, potom se stanoví hodnota IC_5Q z inhibiční účinnosti dosažené s následnými koncentracemi.

B. Tkáňový přípravek

Krysy druhu Wistar byly usmrceny, potom jím byl rychle vyjmut mozek, přičemž byl oddělen corpus striata a dále následovalo zvážení a homogenizování tohoto orgánu v 19 objemech (přibližně 7 miligramů proteinů/mililitr) 0,05 M fosfátového pufru o hodnotě pH 7,2, přičemž bylo použito Potter-Elvehjemova homogenizéru. Potom bylo 25 mikrolitrů alikvótního podílu homogenátu přidáno do 1,0 mililitru vehikula nebo k testované sloučenině o různých koncentracích a potom byla prováděna předběžná inkubace po dobu 10 minut při teplotě 37 ’C.

C. Test

Účinnost enzymu byla měřena pomocí spektrofotometru Beckman DU-50. Tuto metodu je možno použít pro stanovení hodnot ICg₀ a pro měření kinetických konstant.

Nastavení přístroje :

Kinetics Soft-Pac Module #598273(10)

Program #6 Kindata :

Zdroj - Vis

Vlnová délka - 412 nm

Sipper - žádný

Kyvety - 2 mililitrové kyvety v autodávkovači po 6 kusech Slepý pokus - 1 pro každou koncentraci substrátu Časový interval - 15 sekund (15 nebo 30 sekund pro kinetické charakteristiky

Celkový čas - 5 minut (5 nebo 10 minut pro kinetické charakteristiky)

Plot - ano

Spán - autoscale

Směrnice - stoupající

Výsledky - ano (dané směrnicí) Factor - 1

Reakční složky byly přidány do kyvety pro slepý pokus a pro kyvetu se vzorkem následujícím způsobem :

Slepý pokus : 0,8 mililitru fosfátový pufr/DTNB 0,8 mililitru pufr/substrát

Kontrolní pokus : 0,8 mililitru fosfátový pufr/DNTB/enzym 0,8 mililitru fosfátový pufr/substrát

Pokus s léčivem : 0,8 mililitru fosfátový pufr/DNTB/ léčivo/enzym

0,8 mililitru fosfátový pufr/substrát

Hodnoty ze slepého pokusu byly stanovovány pro každý pokus z toho důvodu, aby byla provedena kontrola neenzymatické hydrolýzi substrátu, přičemž tyto hodnoty byly automaticky odečítány pomocí kindata programu nastaveném na kinetice soft-pac modulu. Pomocí tohoto programu byla rovněž vyhodnocena rychlost změny absorbance pro každou kyvetu.

Stanovení hodnot IC_5Q :

Koncentrace substrátu byla 10 mM, přičemž při provádění testu bylo provedeno zředění 1:2, takže konečná dosažená koncentrace byla 5 mM. Koncentrace DNTB byla 0,5 mM, přičemž při provádění testu byla podobně po zředění konečná koncentrace 0,25 mM.

inhibice směrnice kontrolní - směrnice léčiva - x 100 směrnice kontrolní

Výsledky tohoto testu pro některé sloučeniny podle uvedeného vynálezu a pro physostigmin (referenční sloučenina) jsou uvedeny v následující tabulce č. 1.

TABULKA 1

Sloučenina	Inhibiční koncentrace AChE v mozku (μΜ)
maleát l-methyl-5-(propyl-4-pyridinylamino)-lH-indolu	31,85
Referenční sloučenina :
Physostigmin	0,006

g

Sloučeniny podle uvedeného vynálezu obecného vzorce I jsou rovněž použitelné jako modulátory neurotransmiterových funkcí, což bude dále prokázáno následujícími biochemickými testy.

O [ ^JH]-Serotoninové vychytávání v synaptosomech celého mozku a v hypotalamu u krys.

Sloučeniny podle uvedeného vynálezu jsou rovněž vhodné pro léčení depresí a/nebo obsesivních nutkavých poruch vzhledem k jejich schopnosti inhibovat zpětný příjem serotoninu.

V publikacích náležících do dosavadního stavu techniky bylo poukázáno na to, že subjekty se serotonergní hypofunkcí představují biochemickou podskupinu pacientů s depresemi. V jiných publikacích podle dosavadního stavu techniky bylo poukázáno na to, že změněná serotonergní funkce určuje změny spojené s obsesivními nutkavými poruchami.

Tato aktivita se stanoví pomocí testu, ve kterém se zjišťuje [³H]-serotoninové vychytávání u krys v synaptosomech celého mozku a v hypotalamu. Tento testu bude popsán v následujícím textu, přičemž tento test slouží k biochemickému vyhledání účinných antidepresiv, které blokují vychytávání serotoninu (5-hydroxytryptamin, 5HT).

o [ H]-5HT transport byl podle publikací dosavadního stavu techniky charakterizován ve tkáni centrálního nervového systému jako saturovatelný, závislý na sodíku a na teplotě a inhibovatelný Strophantinem G (ouabain), metabolickými inhibitory, tryptaminovými analogy a tricyklickými antidepresivy.

Postup :

A. Testovaná zvířata :

samečkové krys druhu CR Wistar (o hmotnosti v rozmezí od 100 do 125 gramů).

B. Reakční činidla :

1. Krebs-Henseleitův hydrogenuhličitanový pufr, pH 7,4 (KHBB) :

připraven 1 litr zásobního roztoku obsahujícího následující soli :

	gramy/litr	mM
NaCl	6,92	118,4
KC1	0,35	4,7
MgSO₄.7H₂O	0,29	1,2
kh₂po₄	0,16	2,2
NaHCOg	2,10	24,9
CaCl ₂	0,14	1,3
Před použitím se	přidá :
dextroza	2 mg/ml	11,1
Iproniazidfosfát 0,30 mg/ml	0,1

Vsázka byla aerována po dobu 60 minut za pomoci 95 % O₂/5 % C0₂, kontrola hodnoty pH na hodnotu v rozmezí 7,4 ± 0,1.

2. Přidán 0,32 M roztok sacharozy : 21,9 gramu sacharozy, objem upraven na 200 mililitrů.

3. Zásobní roztok 0,1 mM serotoninkreatininsulfátu byl upraven za pomoci 0,01 N kyseliny chlorovodíkové. Tento roztok byl použit pro zředění specifické aktivity radiooznačeného 5HT.

4. Použit 5-[1,2-³H(N)]-hydroxytryptaminkreatininsulfát (serotonin) o specifické aktivitě 20 - 30 Ci/mmol.

Konečná požadovaná koncentrace [³H]-5HT v tomto testu byla 50 nM. Zřeďovací faktor byl 0,8. Uvedený KHBB byl upraven tak, aby obsahoval 62,5 nM [³H]-5HT.

Přidáno ke 100 mililitrům KHBB :

(A) 56,1 μΐ 0,1 mM 5HT (B) 0,64 nmolu [³H]-5H = 56,1 nM = 6,4 nM

62,5 nM

5. Pro většinu prováděných testů byl připraven 1 mM zásobní roztok testované sloučeniny ve vhodném rozpouštědle a tento zásobní roztok byl postupně zřeďován tak, aby se konečná koncentrace u testovaného roztoku pohybovala v rozmezí od 2 x IO^-8 do 2 x ΙΟ^-5 M. Pro každý test bylo použito sedm koncentrací.

C. Příprava tkáně.

Samečkové krys druhu Wistar byly usmrceny, dále jím byly odděleny hlavičky a okamžitě byl vyjmut mozek. Celý mozek bez mozečku nebo bez hypotalamu byl zvážen a homogenizován v 9 objemech ledově chladného 0,32 M roztoku sacharozy, přičemž bylo použito Potter-Elvejhemova homogenizéru. Takto získaný homogenát byl potom odstředěn při 1000 g, přičemž odstřeďování bylo prováděno po dobu 10 minut při teplotě v rozmezí od 0 do 4 ’C. Kapalina nad pevným podílem (S·^) byla dekantována a použita pro stanovení vychytávání.

D. Provedení testu.

800 μΐ KHBB + [³H]-5HT, μΐ vehikula nebo vhodné testované sloučeniny,

200 μΐ koncentrované tkáňové suspenze.

Trubice byly inkubovány při teplotě 37 °C a pod atmosférou 95 % O₂/⁵ % ^co2 P° dobu 5 minut. Pro každý test byly 3 trubice inkubovány společně se 20 μΐ vehikula při teplotě 0 °C na ledové lázni. Po inkubování byly všechny trubice okamžitě odstředovány, což bylo prováděno při 4000 g po dobu 10 minut. Kapalina nad pevným podílem byla odsáta a pelety byly rozpuštěny přídavkem 1 mililitru rozpouštěcího činidla (Triton X-100 + 50 % EtOH, 1 : 4 obj./obj.). Obsah těchto trubic byl potom intenzivně zpracováván vířením, potom byla provedena dekantace do scintilačních zkumavek a vyhodnocení v 10 mililitrech scintilačního vyhodnocovacího roztoku Liquiscint. Aktivní spotřeba (vychytávání) je rozdíl mezi cpm při teplotě 37 °C a 0 ’C. Procentuální hodnota inhibice při každé koncentraci léčivé sloučeniny byla stanovena jako průměr ze tří stanovení. Hodnoty IC₅₀ byly vyhodnoceny z log-probitové analýzi.

O _> [ H]-Norepinephrinove vychytávaní v synaptosomech celeho krysího mozku.

Tento test byl použit jako biochemický způsob vyhledávání sloučenin, které podporují adrenergní mechanismus blokováním vychytávání norepinephrinu.

Mechanismus neuronového zpětného příjmu norepinephrinu (NE) je nejdůležitějším fyziologickým prostředkem inaktivování NE odstraněním přenašeče ze synaptické štěrbiny. NE vychytávání je uskutečněno nasytitelným, stereospecifickým, aktivním transportním systémem s vysokou afinitou, který je závislý na sodíku, u kterého bylo prokázáno, že se vyskytuje jak ve tkáni periferního tak centrálního nervového systému. NE vychytávání je účinným způsobem inhibována kokainem, fenethylaminy a tricyklickými antidepresivy. Toto NE vychytávání je rovněž inhibováno Strophantinem G (ouabain), metabolickými inhibitory a fenoxybenzaminem. Toto tlumení NE vychytávání klinicky účinnými tricyklickými antidepresivy představuje důležitý článek catecholaminové hypotézy poruch afektivity, přičemž při vychytávání NE vychází najevo existence rozsáhlejších strukturálních vztahů.

Existují velké regionální rozdíly vychytávání NE, což souvisí s endogenní úrovní NE. Hypotalamus vykazuje nejvyšš úroveň NE a největší úroveň vychytávání. Synaptosomální [³H]-NE vychytávání je vhodným markérem integrity noradrenergních neuronů po provedení experimentů vyvolávajících lézi a rovněž tak zkouškou na sloučeniny, které zesilují účinek NE blokováním mechanismu zpětného příjmu.

Postup :

A. Testovaná zvířata :

samečkové krys druhu CR Wistar (o hmotnosti v rozmezí od 100 do 125 gramů).

B. Reakční činidla :

1. Krebs-Henseleitův hydrogenuhličitanový pufr, pH 7,4 (KHBB) :

připraven 1 litr zásobního roztoku obsahujícího následující soli :

	gramy/litr	mM
NaCl	6,92	118,4
KC1	0,35	4,7
MgSO₄.7H₂O	0,29	1,2
kh₂po₄	0,16	2,2
NaHC0₃	2,10	24,9
CaCl ₂	0,14	1,3
Před použitím se	přidá :
dextroza	2 mg/ml	11,1
Iproniazidfosfát 0,30 mg/ml	0,1

Vsázka byla aerována po dobu 60 minut za pomoci 95 % O₂/5 ^{% co}2^; kontrola hodnoty pH na hodnotu v rozmezí 7,4 ± 0,1.

2. 0,32 M Roztok sacharozy : 21,9 gramu sacharozy, objem upraven na 200 mililitrů.

3. Zásobní 0,1 mM roztok L(-)-norepinephrinbitartarátu byl upraven za pomoci 0,01 N kyseliny chlorovodíkové. Tento roztok byl použit ke zředění specifické aktivity radiooznačeného NE.

4. Levotočivý [kruh-2,5,6-³H]-norepinephrin (40 - 50 Ci/mmol) byl získán od firmy New England Nuclear.

Konečná požadovaná koncentrace [³H]-NE v tomto testu byla 50 nM. Zřeďovací faktor byl 0,8. Uvedený KHBB byl upraven tak, aby obsahoval 62,5 nM [³H]-NE.

Přidáno ke 100 mililitrům KHBB :

(A) 59,4 μΐ 0,1 mM NE = 59,4 nM (B) * 0,31 nmolu [³H]-NE = 3,1 nM

62,5 nM *Vypočtený přidaný objem ze specifické aktivity [³H]-NE

5. Pro většinu prováděných testů byl připraven 1 mM zásobní roztok testované sloučeniny ve vhodném rozpouštědle a tento zásobní roztok byl postupně zřeďován tak, aby se konečná koncentrace u testovaného roztoku pohybovala v rozmezí od 2 χ 10~⁸ do 2 χ ΙΟ⁵ M. Pro každý test bylo použito sedm koncentrací. Podle účinnosti testované sloučeniny je možno použít vyšších nebo nižších koncentrací.

C. Příprava tkáně.

Samečkové krys druhu Wistar byly usmrceny, dále jím byly odděleny hlavičky a okamžitě byl vyjmut mozek. Celý mozek bez mozečku nebo bez hypotalamu byl zvážen a homogenizován v 9 objemech ledově chladného 0,32 M roztoku sacharózy, přičemž bylo použito Potter-Elvejhemova homogenizéru. Homogenizaci je třeba provést 4-5 pohyby nahoru a dolů při středních rychlostech aby byla minimalizována synaptosomní lýza. Takto získaný homogenát byl potom odstředěn při 1000 g, přičemž odstřeďování bylo prováděno po dobu 10 minut při teplotě v rozmezí od 0 do 4 °C. Kapalina nad pevným podílem (S^) byla dekantována a použita pro stanovení vychytávání.

D. Provedení testu.

800 μΐ KHBB + [³H]-NE, μΐ vehikula nebo vhodné testované sloučeniny,

200 μΐ koncentrované tkáňové suspenze.

Trubice byly inkubovány při teplotě 37 ’C a pod atmosférou 95 % O₂/5 % ^C02 P° dobu 5 minut. Pro každý test byly 3 trubice inkubovány společně se 20 μΐ vehikula při teplotě 0 °C na ledové lázni. Po inkubování byly všechny trubice okamžitě odstředovány, což bylo prováděno při 4000 g po dobu 10 minut. Kapalina nad pevným podílem byla odsáta a pelety byly rozpuštěny přídavkem 1 mililitru rozpouštěcího činidla (Triton X-100 + 50 % EtOH, 1 : 4 obj./obj.). Obsah těchto trubic byl potom intenzivně zpracováván vířením, potom byla provedena dekantace do scintilačních zkumavek a vyhodnocení v 10 mililitrech scintilačního vyhodnocovacího roztoku Liquiscint. Aktivní spotřeba (vychytávání) je rozdíl mezi cpm při teplotě 37 C a 0 ^eC. Procentuální hodnota inhibice při každé koncentraci léčivé sloučeniny byla stanovena jako průměr ze tří stanovení. Hodnoty inhibiční koncentrace (IC₅₀) byly vyhodnoceny z log-probitové analýzi (Ref. : Snyder a Coyle, J. Pharmacol. Exp. Ther. 165, 78-86 (1969)).

[ H]-clonidinová vazba : a₂~receptor

Cíl testu :

Cílem tohoto testu bylo stanovit vzájemné působení testovaných sloučenin a centrálních a₂-receptorů. Clonidin působí jak na periferních tak na centrálních a₂~receptorech, přičemž studium těchto funkcí ([³H]-NE uvolňování) prokázalo presynaptický mechanismus u clonidinu jak v centrálním nervovém systému tak i v periferních oblastech. Vazba clonidinu může souviset s aktivitou určitých typů léčivých látek jako antidepresivních a antihypertenzních činidel, které vstupují do vzájemné interakce s a₂~receptory.

Postup.

A. Reakční činidla :

2.

Tris pufr, pH 7,7 (a) 57,2 gramu Tris HCl

16,2 Tris báze- objem upraven na 1 litr (0,5 M Tris pufr, pH 7,7) (b) provedeno zředění 1 : 10 pomocí destilované vody (0,05 M Tris pufr, pH 7,7);

Tris pufr obsahoval fyziologické ionty (a) zásobní roztok

NaCl KC1 CaCl ₂MgCl₂

7,014 gramu 0,372 gramu 0,222 gramu 0,204 gramu upraví se na 100 mililitrů v 0,5 M Tris pufru (b) zředí se v poměru 1 : 10 v destilované vodě. Tímto se získá 0,05 H Tris HCl, pH 7,7 obsahující NaCl (120 mM), KCl (5 mM), CaCl₂(2 mM) a MgCl₂ (1 mM);

Hydrochlorid [4-³H]-clonidinu (20 - 30 Ci/mmol) byl získán od firmy New England Nuclear. Pro stanovení hodnot IC₅₀ byl [³H]-clonidin upraven na koncentraci 120 nM, přičemž do každé trubice bylo přeneseno 50 μΐ tohoto roztoku (tímto byla dosažena konečná koncentrace 3 nM pro testy s objemem 2 mililitry).

4. Hydrochlorid clonidinu byl získán od firmy Boehringer Ingelheim. Zásobní roztok 0,1 mM clonidinu byl upraven za účelem stanovení nespecifických vazeb. Tímto způsobem byla dosažena konečná koncentrace 1 μΜ k provedení testu (20 μΐ na 2 mililitry).

5. Testované sloučeniny. Pro většinu prováděných testů byl připraven 1 mM zásobní roztok sloučeniny ve vhodném rozpouštědle a tento zásobní roztok byl postupně zřeďován tak, aby se konečná koncentrace u testovaného roztoku pohybovala v rozmezí od 10^-5do 10 ° M. Pro každý test bylo použito sedm koncentrací, přičemž v závislosti na účinnosti testovaných léčivých látek je možno použít vyšších nebo nižších koncentrací.

B. Příprava tkáně.

Samečkové krys druhu Wistar byly usmrceny dekapitací a kortikální tkáň byla rychle oddělena. Tato tkáň byla potom homogenizována v 50 objemech 0,05 M Tris pufru, pH 7,7 (pufr lb), přičemž bylo použito přístroje Brinkman Polytron, a odstřeďování bylo prováděno při 40 000 g po dobu 15 minut. Kapalina nad pevným podílem byla odvedena a pelety byly opětně homogenizovány v původním objemu 0,005 M pufru, pH 7,7 a potom bylo prováděno opět odstřeďování stejným způsobem jako je uvedeno výše. Kapalina nad pevným podílem byla odstraněna a tyto konečné pelety byly potom opět homogenizovány v 50 objemech pufru 2b. Tato tkáňová suspenze byla uchovávána na ledu. Konečná koncentrace tkáně byla 10 mg/ml.

C. Provedení testu.

100 μΐ 0,5 Tris-fyziologické soli, pH 7,7 (pufr 2a),

830 μΐ vody, μΐ vehikula (pro celkové vazby) nebo 0,1 mM roztok clonidinu (pro nespecifické vazby) nebo vhodná koncentrace léčivé látky, μΐ [³H]-clodininového zásobního roztoku,

1000 μΐ tkáňové suspenze.

Tkáňový homogenát byl inkubován po dobu 20 minut při teplotě 25 °C s roztokem 3 nM [³H]-clonidinu a s různými koncentracemi léčivé látky, přičemž potom byl okamžitě zfiltrován za sníženého tlaku na filtrech Whatman GF/B. Tyto filtry byly potom promyty třemi pětimililitrovými podíly ledově chladného 0,05 M pufru, pH 7,7, přičemž potom byl získaný podíl převeden do scintilačních zkumavek. Potom bylo přidáno deset mililitrů scintilačního vyhodnocovacího roztoku ke každému vzorku, který byl potom vyhodnocován kapalnou scintilační spektroskopickou metodou. Specifické clonidinové vazby jsou definovány jako rozdíl mezi množstvím celkových vazeb a množstvím vazeb v přítomnosti neoznačeného clonidinu. Procentuální hodnota inhibice při každé koncentraci léčivé látky byla stanovena jako průměr ze tří stanovení. Hodnoty IC_5Q byly vypočteny za použití log-probitové analýzi (Ref. : U. Pritchard a kol., Mol. Pharmacol. 13, 454-473 (1977)).

Výsledky těchto tří testovacích metod popsaných výše jsou uvedeny v následující tabulce č. 2 pro reprezentativní sloučeniny podle uvedeného vynálezu.

TABULKA 2

Sloučenina	5-HT vychytávání ΙΟ₅₀(μΜ)	NE ( vychytávání Ι<=₅₀(μΜ)	; ³H]-clodininové vazby ΙΟ_5θ(μΜ)
l-methyl-5-(4pyridinylamino)- lH-indol			0,012
maleát 1-methyl5-(propyl-4pyridinylamino)- lH-indolu	0,76	0,034	0,33
Amitriptylin (referenční látka)		7,7	3,9
Notriptylin (referenční látka)		4,0
Chloripramin (referenční látka)	0,15
Fluoxetin (referenční látka)	0,25
Mianserin (referenční látka)			0,10

Sloučeniny podle uvedeného vynálezu projevují účinnost modulátorů neurotransmiterových funkcí při podání těchto sloučenin subjektu, který vyžaduje toto léčení, přičemž tyto sloučeniny je možno podávat v účinných orálních, parenterálních nebo intravenózních dávkách pohybujících se v rozmezí od asi 0,01 do 100 mg/kilogram tělesné hmotnosti na den. Předpokládá se jako samozřejmé, že specifický dávkovači režim je možno upravovat u každého subjektu vyžadujícího léčení podle individuální potřeby a podle posouzení profesionálního odborníka, který je určen k provádění těchto úkonů nebo k dohlížení a kontrole dávek těchto výše uvedených sloučenin. Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené dávky jsou pouze příkladné, přičemž nijak nemohou omezovat rozsah uvedeného vynálezu ani nemohou mít na tento rozsah vliv.

Sloučenin podle uvedeného vynálezu je rovněž možno použít jako místních protizánětových činidel pro léčení různých dermatóz, do kterých je možno zařadit například exogenní dermatitidy (jako například popálení od slunce, fotoalergická dermatitida, kopřivka, kontaktní dermatitida, alergická dermatitida), dále endogenní dermatitidy (jako je například atopická dermatitida, seboroická dermatitida, numulární dermatitida), dermatitidy neznámého původu (jako je například celková exfoliantová dermatitida) a jiné další kožní poruchy spojené se zánětlivými příznaky (jako například psoriáza).

Dermatologická účinnost těchto sloučenin podle uvedeného vynálezu byla určena pomocí následující metody.

Ušní edem vyvolaný TPA (TPAEE).

Cílem tohoto testu bylo určit schopnost místně aplikovaných sloučenin zabraňovat vzniku edemu na uších, který byl vyvolán místní aplikací TPA (phorbol

12-myristátacetát). K testu byly použity samičky myší druhu Swiss Webster, u kterých byl místně aplikován TPA (v množství 10 μΐ/ucho) na pravé ucho, přičemž na levé ucho bylo aplikováno vehikulum. Testovaná sloučenina (v množství 10 μΐ/ucho) byla aplikována na obě uši. Asi po 5 hodinách byla zvířata usmrcena, přičemž jím byl odebrán 4 mm vzorek z každého ucha a tento vzorek byl zvážen. U každého zvířete byl stanoven rozdíl hmotnosti mezi vzorkem z pravého a levého ucha. Protizánětová účinnost těchto testovaných sloučenin byla vyjádřena jako průměrný procentuální rozdíl hmotnosti vzorků z ucha u ošetřeného zvířete v porovnání s průměrným procentuálním rozdílem hmotnosti vzorku z ucha u kontrolních zvířat (Young, J.M. a kol. J. Invest. Dermatol., 80 (1983), str. 48-52).

TABULKA 3

Sloučenina	Zmenšení edemu (10 μΐ/ucho)
l-methyl-5-(4-pyridinylamino)-
1H-indol	-67 %
Indomethacin
(referenční látka)	-86 % při 1 mg/ucho

Zmenšení zánětu je možno dosáhnout jestliže se sloučeniny podle uvedeného vynálezu podávají místně, včetně oftalmického podávání, danému subjektu, který vyžaduje toto léčení v účinné dávce, která se pohybuje v rozmezí od 0,01 do 100 mg/kilogram tělesné hmotnosti za den. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se účinná dávka pohybuje v rozmezí od asi 10 do 50 mg/kilogram tělesné hmotnosti za den. V této souvislosti je třeba poznamenat, že se předpokládá jako samozřejmé, že pro každý subjekt je možno upravovat specifický dávkovači režim podle individuální potřeby podle posouzení profesionálního odborníka, který je určen k provádění těchto úkonů nebo k dohlížení a kontrole dávek těchto výše uvedených látek. Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené dávky jsou pouze příkladné, přičemž nemohou nijak omezovat rozsah uvedeného vynálezu ani nemohou mít vliv na tento rozsah.

Účinná množství sloučenin podle uvedeného vynálezu je možno podávat danému subjektu libovolným zvoleným způsobem, jako je například orální podávání ve formě tablet nebo kapslí, parenterální podávání ve formě sterilních roztoků nebo suspenzí, místní podávání ve formě krémů, roztoků nebo mastí, a v některých případech i intravenózní podávání ve formě sterilních roztoků. Sloučeniny podle uvedeného vynálezu, i když jsou samy o sobě účinné, mohou být formulovány a podávány ve formě svých farmaceuticky přijatelných adičních solí, které jsou někdy výhodnější z hlediska stability, snadnosti krystalizace, lepší rozpustnosti a podobně.

Mezi kyseliny, které je možno použít pro přípravu farmaceuticky přijatelných adičních solí odvozených od sloučenin podle uvedeného vynálezu, je možno zařadit anorganické kyseliny, jako je například kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina fosforečná a kyselina chloristá, a rovněž tak je možno použít organických kyselin, jako je například kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina octová, kyselina jantarová, kyselina maleinová, kyselina fumarová a kyselina štavelová.

Účinné sloučeniny podle uvedeného vynálezu mohou být podávány orálně, jako například společně s inertním ředidlem nebo s jedlou nosičovou látkou, nebo je možno tyto látky zapouzdřit do želatinových kapslí, nebo je rovněž možno tyto sloučeniny stlačit do formy tablet. Pro účely orálního therapeutického podávání mohou být účinné sloučeniny podle uvedeného vynálezu přimíchávány do libovolného vehikula a použity ve formě tablet, pastilek, kapslí, elixírů, suspenzí, sirupů, oplatek, žvýkacích gum a podobně. Tyto prostředky mohou obsahovat přinejmenším 0,5 % účinné sloučeniny, přičemž ovšem se toto množství může měnit v závislosti na konkrétní použité formě. Obvykle se toto množství pohybuje v rozmezí od 4 % do 70 % hmotnostních dané látky na jednu jednotku. Množství účinné látky v těchto prostředcích je takové, aby byla získána vhodná dávková forma. Ve výhodném provedení podle vynálezu se tyto prostředky a přípravky připraví tak, aby orální dávková jednotková forma obsahovala 1,0 až 300 miligramů účinné látky.

Tyto tablety, pilulky, kapsle, pastilky a podobné jiné formy mohou rovněž obsahovat další následující složky : pojivo, jako je například mikrokrystalická celulóza, tragakantové klé nebo želatina; vehikulum, jako je například škrob nebo laktóza; dezintegrační činidlo, jako je například alginová kyselina, Primogel, kukuřičný škrob a podobné jiné látky; mazivo, jako je například stearát hořečnatý nebo Sterotex; látka podporující polykání, jako je například koloidní oxid křemičitý; a sladidlo, jako je například sacharóza nebo sacharin, přičemž tyto látky je možno přidávat společně s aromatizačním činidlem, jako je například peprmint, salicylát methylnatý nebo pomerančové aroma. V případě, že dávkovači formou je kapsle, potom může připravovaný prostředek kromě látek výše uvedeného typu obsahovat rovněž kapalnou nosičovou látku, jako je například mastný olej. Ostatní dávkovači formy mohou obsahovat jiné další látky, které modifikují formu připravované dávkové jednotky, jako například látky, které modifikují povlak. Takže například tablety nebo pilulky mohou být opatřeny povlakem cukru, šelaku nebo jinou látkou. Sirupy mohou kromě účinné látky obsahovat sacharózu jako sladidlo a dále mohou obsahovat konzervační přísady, barviva, pigmentační přísady a chuťové přísady. Látky, které se používají při přípravě těchto různých prostředků, musí být farmaceuticky čisté a netoxické v používaných množstvích.

Například je možno uvést, že v případě parenterálního therapeutického podávání mohou být účinné látky podle uvedeného vynálezu vpravovány do roztoků nebo suspenzí. Tyto prostředky obsahují přinejmenším 0,1 % účinné látky, ovšem toto množství se může pohybovat v rozmezí od 0,5 do 30 % hmotnostních. Množství účinné látky v těchto prostředcích je takové, aby byl připraven prostředek se vhodnou dávkou účinné sloučeniny. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se prostředky a přípravky připraví takovým způsobem, aby parenterální dávka obsahovala účinnou látku v množství v rozmezí od 0,5 do 100 miligramů.

Roztoky nebo suspenze mohou rovněž obsahovat následující látky : sterilní ředidlo, jako je například voda pro injekce, solný roztok, netuhnoucí oleje, polyethylenglykoly, glycerin, propylenglykol nebo jiná další syntetická rozpouštědla; antibakteriální činidla, jako je například benzylalkohol nebo methylparabeny; antioxidačni činidla, jako je například kyselina askorbová nebo hydrogensiřičitan sodný; chelatační činidla, jako je například kyselina ethylendiamintetraoctová; pufry jako jsou například acetáty, citronany nebo fosfáty, a dále činidla pro úpravu tonicity, jako je například chlorid sodný nebo dextróza. Parenterální prostředky mohou být ve formě injekcí na jedno použití nebo ampulek s vícenásobnými dávkami, které jsou zhotoveny ze skla nebo z plastické látky.

Pro účely místního podávání je možno účinné sloučeniny podle uvedeného vynálezu vpravovat do roztoku, suspenze, masti, krému, gelu, aerosolu nebo balzámu. Tyto prostředky by měly obsahovat přinejmenším 0,1 % účinné sloučeniny, ovšem toto množství se může pohybovat v rozmezí od asi 0,05 do asi 20 % hmotnostních této látky. Množství účinné látky v těchto prostředcích se volí takové, aby byla připravena vhodná dávková forma. Ve výhodném provedení obsahují prostředky pro místní aplikaci účinnou látku v množství v rozmezí od asi 0,1 do asi 10 % hmotnostních.

Prostředky pro lokální aplikaci mohou rovněž obsahovat následující složky : vodu, stabilní oleje, polyethylenglykoly, glycerin, kyselinu stearovou, včelí vosk, další syntetická rozpouštědla nebo směsi těchto látek, dále antibakteriální činidla, jako jsou například benzylalkohol nebo methylparaben, dále antioxidanty, jako je například α-tocopherolacetát, dále chelatační činidla, jako je například kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA), dále pufry, jako jsou například acetáty, citronany nebo fosfáty, dále emulgační činidla, jako je například polyoxyethylenmonooleát a barvící přísady a pomocné látky, jako je například oxid železitý a mastek. Tyto prostředky pro místní aplikaci jsou uchovávány v tubách, nádobách nebo láhvích, které mohou být zhotoveny z kovu, skla nebo z plastické látky.

Jako příklady konkrétních sloučenin podle uvedeného vynálezu je možno uvést následující sloučeniny : l-methyl-5-(4-pyridinylamino)-ΙΗ-indol,

1- methyl-5-(propyl-4-pyridinylamino)-1H-indol,

5-(4-pyridinylamino)-ΙΗ-indol,

5-(propyl-4-pyridinylamino)-ΙΗ-indol,

N-(l-methyl-lH-indol-5-yl)-N-(4-pyridinyl)-2-aminoacetamid, 5-(propyl-4-pyridinylamino)-lH-indazol,

5-(4-pyridinylamino)benzo[b]thiofen,

5-(propyl-4-pyridinylamino)benzo[b]thiofen,

N-(benzo[b]thiofen-5-yl)-N-(4-pyridinyl)-2-aminoacetamid,

5-(4-pyridinylamino)-1,2-benzisothiazol,

5- (propyl-4-pyridinylamino)-1,2-benzisothiazol,

6- (4-pyridinylamino)-ΙΗ-indol,

2- methyl-5-(4-pyridinylamino)-2H-indazol,

6- (4-pyridinylamino)benzo[b]thiofen, l-methyl-5-(4-pyridinylamino)-ΙΗ-indazol,

7- (4-pyridinylamino)benzo[b]thiofen,

5-(3-pyridinylamino)-ΙΗ-indol,

5-(3-pyridinylamino)benzo[b]thiofen, l-methyl-5-(4-pyridinylamino)-lH-indol-N⁵-oxid, l-methyl-5-(propyl-4-pyridinylamino)-lH-indol-N⁵-oxid,

5-(methyl-4-pyridinylamino)benzo[b]thiofen-N⁵-oxid,

5-(4-pyridinylamino)-1,2-benzisothiazol-N⁵-oxid, a £

6-(3-pyridinylamino)benzo[b]thiofen-N -oxid.

Příklady provedeni vynálezu

V následujícím budou uvedeny pro ilustraci příklady sloučenin podle uvedeného vynálezu a postupy jejich přípravy, přičemž tyto příklady jsou pouze příkladné a nijak neomezují rozsah uvedeného vynálezu. Všechny hodnoty teploty jsou uvedeny ve stupních Celsia (°C), pokud nebude výslovně uvedeno jinak.

Příklad 1

Postup přípravy l-methyl-5-(4-pyridinylamino)-lH-indolu.

Při provádění postupu podle tohoto příkladu byl hydrochlorid 4-chlorpyridinu (v množství 8 gramů) přidán k roztoku obsahujícímu 5-amino-l-methylindol (v množství 7 gramů) v 75 mililitrech l-methyl-2-pyrrolidinonu, který byl předem předehřát na teplotu 100 °C. Přídavek hydrochloridu

4-chlorpyridinu (v množství 4 gramy) po jedné hodině nezpůsobil žádnou další reakci, což bylo potvrzeno chromatografickou analýzou v tenké vrstvě. Po dvou hodinách byla takto získaná reakční směs ochlazena, promíchána s vodou, převedena do zásaditého stavu přídavkem uhličitanu sodného a potom byl tento podíl extrahován ethylesterem kyseliny octové. Usušená organická vrstva (použito bezvodého síranu hořečnatého) byla potom zfiltrována a odpařena, čímž bylo získáno 12,7 gramu oleje. Tento olej byl potom eluován přes silikagel za pomoci 10 %-ního methanolu v dichlormethanu za použití mžikové sloupcové chromatografie a získaný produkt byl potom triturován etherem, čímž bylo připraveno 5,7 gramu pevného produktu o teplotě tání v

rozmezí získáno Teplota	od 202 do 203 °C. Rekrystalizací z acetonitrilu bylo 5 gramů produktu ve formě krystalů.
tání :	209 - 211	’c,
Analýza	pro	^C14^H13^H3 ^:
vypočteno :	75,31 % C	5,87 % H 18,82 % N
nalezeno :	75,13 % C	6,08 % H 18,76 % N.

Příklad 2

Postup přípravy maleátu l-methyl-5-(propyl-4-pyridinylamino)-ΙΗ-indolu.

Při provádění postupu podle tohoto příkladu byl terc.butoxid draselný (v množství 2 gramy) přidán po částech k ledově chladnému roztoku obsahujícímu l-methyl-5-(4pyridinylamino)-lH-indol (v množství 3 gramy) v 50 mililitrech tetrahydrofuranu. Po deseti minutách byl po kapkách k tomuto podílu přidán roztok 1-brompropanu (v množství 2 gramy) v 10 mililitrech tetrahydrofuranu. Tato reakční směs byla potom pomalu ohřátá na teplotu okolí a potom byla promíchána s vodou a extrahována ethylesterem kyseliny octové. Organická vrstva byla potom promyta vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného a potom byl tento podíl usušen (za pomoci bezvodého síranu hořečnatého), zfiltrován a odpařen, čímž bylo získáno 3,5 gramu oleje. Tento olej byl potom eluován přes oxid křemičitý za pomoci 5 %-ního methanolu v dichlormethanu metodou mžikové sloupcové chromatografie, čímž bylo získáno 3,1 gramu produktu ve formě oleje. Tento produkt byl potom převeden na maleátovou sůl ve směsi methanolu a etheru. Tímto postupem bylo získáno

3,5 gramu produktu ve formě krystalků.

Teplota tání : 136 - 138 °C,

Analýza pro vypočteno : nalezeno :

^C21^H23^N3°4 66,12 % C 66,06 % C

6,08 % H 5,99 % H

11,02 % N 10,95 % N.

Příklad

Postup přípravy hydrochloridu N-(l-methyl-lH-indol-5-yl)N-(4-pyridinyl)-2-(karbamová kyselina, fenylmethylester)acetamidu.

Při provádění postupu podle tohoto příkladu byl

1,3-dicyklohexylkarbodiimid (v množství 6 gramů) přidán k roztoku obsahujícímu l-methyl-5-(4-pyridinylamino)-lHindol (v množství 6,2 gramu) a karbobenzyloxyglycin (v množství 5,8 gramu) ve 200 mililitrech dichlormethanu (DCM). Takto připravená reakční směs byla potom promíchávána po dobu jedné hodiny při teplotě okolí a potom byla zfiltrována za účelem odstranění 1,3-dicyklohexylmočoviny jako vedlejšího produktu této reakce a potom bylo provedeno odpaření tohoto produktu, čímž bylo získáno 12 gramů pevné látky. Tato látka byla potom eluována na oxidu křemičitém za pomoci 50 %-ního ethylesteru kyseliny octové v DCM mžikovou chromatografickou metodou, přičemž bylo získáno 9 gramů pevného produktu. Podíl 1,5 gramu tohoto produktu byl převeden na hydrochloridovou sůl ve 20 %-ním methanolu v etheru, čímž bylo získáno 1,35 gramu krystalů. Teplota tání tohoto produktu byla 166 - 168 ’C (za rozkladu). Rekrystalizací ze 20 %-ního methanolu v etheru bylo získáno

1,1 gramu krystalů.

Teplota tání : 170 - 172 ’C (za rozkladu).

Analýza pro vypočteno : nalezeno :

^C24^H23^C1N4°3 63,92 % C 63,58 % C

5,14 % H 5,36 % H

12,43 % N 12,28 % N.

Příklad

Postup přípravy methylesteru kyseliny N-(1-methyl-lHindol-5-yl)-N-(4-pyridinyl)karbamové.

Při provádění postupu podle tohoto příkladu byl roztok obsahující methylester kyseliny chlormravenčí (v množství 1,3 gramu) v 5 mililitrech DCM přidán do roztoku obsahujícího l-methyl-5-(4-pyridinylamino)-lH-indol (v množství 2,5 gramu) ve 120 mililitrech DCM a 6 mililitrech triethylaminu (odpovídá 4,4 gramu). Tato reakční směs byla potom promíchávána po dobu jedné hodiny při teplotě okolí, přičemž potom byla tato směs promyta vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, potom byla usušena (za pomoci bezvodého síranu hořečnatého), zfiltrována a odpařena, čímž byly získány 4 gramy pevného produktu. Tento produkt byl potom eluován na oxidu křemičitém za pomoci 50 %-ního ethylesteru kyseliny octové v dichlormethanu mžikovou chromatografickou metodou v koloně. Tímto postupem bylo získáno 3,1 gramu pevného produktu. Rekrystalizací z methanolu bylo získáno 2,4 gramu krystalů.

Teplota tání : 157 - 159 °C ^C16^H15^N3°2 ^:

68,31 % C 68,36 % C

Analýza pro vypočteno : nalezeno :

14,94 % N 14,98 % N.

5.37

5.38

Příklad 5

Postup přípravy 5-(4-pyridinylamino)-lH-indazolu.

Při provádění postupu podle tohoto příkladu byl hydrochlorid 4-chlorpyridinu (v množství 15 gramů) přidán ve formě prášku k roztoku obsahujícímu 5-aminoindazol (v množství 10 gramů) ve 220 mililitrech l-methyl-2pyrrolidinonu, který byl předběžně zahřát na teplotu v rozmezí 75 až 80 °C. Tato reakční směs byla potom po třech hodinách ochlazena, potom byla promíchána s vodou, převedena do zásaditého stavu za pomoci uhličitanu sodného a potom byla extrahována ethylesterem kyseliny octové. Takto získaný organický extrakt byl potom promyt vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, potom byl takto získaný podíl usušen (za pomoci bezvodého síranu hořečnatého), zfiltrován a odpařen, čímž vznikl olejový produkt. Tento olejový produkt byl potom eluován na oxidu křemičitém za pomoci 15 %-ního methanolu v DCM metodou vysokotlaké kapalinové chromátografie. Tímto způsobem bylo získáno 6,1 gramu pevného produktu. Tento produkt byl potom triturován acetonitrilem, přičemž bylo získáno 5,2 gramu pevné látky o teplotě tání v rozmezí od 184 do 186 ’C. Takto získaná látka byla potom dále přečišbována eluováním na oxidu křemičitém za pomoci 10 %-ního methanolu v ethylesteru kyseliny octové metodou mžikové sloupcové chromatografie. Tímto postupem bylo připraveno 4,4 gramu pevného produktu. Tento produkt byl potom rekrystalován z acetonitrilu, přičemž bylo připraveno 3,3 gramu 5-(4-pyridinylamino)ΙΗ-indazolu ve formě krystalků.

Teplota tání : 189 - 190 °C,

Analýza pro ^c12^H10^N4 vypočteno : 68,56 % C nalezeno : 68,26 % C

4,79 % H 4,81 % H

26,65 % N 26,57 % N.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sloučenina obecného vzorce I

Ri 'N

V²

N (O)n (I) ve kterém znamená :

Q atom síry, dusíku nebo skupinu NR₂,

Y je skupina CH, atom dusíku nebo skupina NR₂, je atom vodíku, nižší alkylová skupina, nižší alkinylová skupina, nižší alkenylová skupina, aryl-nižší alkylová skupina, nižší alkoxy-karbonylamino-nižší alkylkarbonylová skupina, aryl-nižší alkoxy-karbonylamino-nižší alkyl-karbonylová skupina, amino-nižší alkyl-karbonylová skupina, nižší alkoxy-karbonylová skupina nebo acylová skupina,

R₂ je atom vodíku nebo nižší alkylová skupina,

R-j je atom vodíku nebo nižší alkylová skupina,

X je atom vodíku, nižší alkylová skupina nebo atom halogenu, a n je nula nebo 1, a farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami odvozené od této sloučeniny.
2. Sloučenina podle nároku 1, ve které Y je skupina CH nebo atom dusíku a Q je skupina NR₂·
3. Sloučenina podle nároku 2, ve které je substituentem R₃ atom vodíku, X je atom vodíku a n je nula.
4. Sloučenina podle nároku 3, ve které je substituentem R^ atom vodíku, nižší alkylová skupina, nižší alkoxy-karbonylová skupina nebo aryl-nižší alkoxykarbonylamino-nižší alkyl-karbonylová skupina.
5. Sloučenina podle nároku 4, ve které Y znamená skupinu CH.
6. Sloučenina podle nároku 1, kterou je 1-methyl5-(4-pyridinylamino)-lH-indol nebo farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou odvozená od této sloučeniny.
7. Sloučenina podle nároku 1, kterou je l-methyl-5(propyl-4-pyridinylamino)-lH-indol nebo farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou odvozená od této sloučeniny.
8. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou složku sloučeninu obecného vzorce

I podle nároku 1 a farmaceuticky vhodnou nosičovou látku.
9. Použití sloučeniny obecného vzorce I podle nároku

1 pro přípravu léčiva, které je účinné při léčení paměťových dysfunkcí, depresí, poruch osobnosti a dermatóz.
10. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí «

sloučenina obecného vzorce II

H₂N (Π) ve kterém mají Q, Y a R₃ již shora uvedený význam, s hydrochloridem halogenpyridinu obecného vzorce VI * HC1 (θ)η (VI) ve kterém znamená ;

Hal atom halogenu, a X a n mají shora uvedený význam, (b) sloučenina obecného vzorce I, ve kterém R^ znamená atom vodíku, se popřípadě alkyluje sloučeninou obecného vzorce

HaI ve kterém R? je nižší alkylová skupina, nižší alkenylová skupina, nižší alkinylová skupina nebo aryl-nižší alkylová skupina, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Q, Y, R₂, R₃, X a n mají stejný význam jako bylo uvedeno shora a R-j_ má stejný význam jako R? uvedený výše, (c) sloučenina obecného vzorce I, ve kterém R-j. znamená atom vodíku, se popřípadě acyluje sloučeninou obecného vzorce

O O | nebo (R\C)₂O R’iCZ ve kterých znamená :

Z atom halogenu, a

R'j je nižší alkylová skupina, nižší alkinylová skupina, nižší alkenylová skupina, arylová skupina nebo aryl-nižší alkylová skupina, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Q, Y, R₂, R₃, X a n mají stejný význam jako bylo uvedeno shora a Rj je

0 0 0 nižší alkyl-C- , nižší alkinyl-C- , nižší alkenyl-C- ,

O O aryl-C- , aryl-nižší alkyl-C- , (d) sloučenina obecného vzorce I, ve kterém je atom vodíku, se popřípadě uvádí do reakce s N-chráněnou aminokyselinou v přítomnosti 1,3-dicyklohexylkarbodiimidu za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Q, Y, R₂, R₃,

X a η nají stejný význam jako bylo uvedeno shora a je nižší alkoxy-karbonylamino-nižší alkyl-karbonylová skupina nebo aryl-nižší alkoxy-karbonylamino-nižší alkyl-karbonylová skupina, a (e) sloučenina obecného vzorce I, získané postupem podle výše uvedeného stupně (d), se popřípadě hydrolyzuje za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Q, Y, R₂, R₃, X a n mají stejný význam jako bylo uvedeno shora a R-^ je amino-nižší alkyl-karbonylová skupina.