CZ284153B6 - Střešní taška - Google Patents

Abstract

Na základní desce (G) tašky uspořádané kupole (4) s průchozím otvorem (3), má bočním hlubokým tažením do svých bočních stěn (4) vytvořena lůžka (11), do kterých zasahují úložné výstupky (12), vytvořené na spodní části (2'') trubky (2), jejíž konec zasahuje svým vnějším povrchem do nátrubku (6) krytu (5) kupole (4) a svým vnitřním povrchem je spojen prostřednictvím závitového spoje s horní částí (2') trubky (2).ŕ

Description

Vynález se týká střešní tašky sestávající ze základní desky s kupolí pro průchod dvoudílně provedené trubky s nastavitelným sklonem, která dosahuje až nad kupoli, přičemž ve vrcholové části kupole je v horní části této kupole vytvořen průchozí otvor podlouhlého tvaru a na trubce je nasazen tvarově přizpůsobený kryt přiléhající na horní stranu kupole, nad kterým se nachází spoj horní části trubky se spodní částí trubky a dosednutí krytu na kupoli je provedeno úložnými výstupky uspořádanými v oblasti spodní strany střešní tašky, které zasahují do lůžek na kluznicích bočních stěn kupole.

Dosavadní stav techniky

Střešní taška tohoto druhu je popsána ve zveřejněné německé patentové přihlášce č. 36 43 319. Zásluhou toho, že trubka je zde provedena jako dvoudílná se závitovým spojen nacházejícím se nad krytem, postačí připojit pouze horní část trubky odpovídající požadovanému účelu. Všechny ostatní základní součásti mohou zůstat bez změny. Takto docílená variabilita se týká jak různých délek, ta i tvarů a podobně, takže například místo odvětrávacího nástavce lze ke střešní tašce připojit anténní průchodku a podobně. Zásluhou vůle v závitech obou částí trubky lze prostřednictvím úložných výstupků, které slouží jako opěra, přitlačit kryt více nebo méně pevně ke kupoli, zásluhou čehož se i při vysokém zatížení vrstvou sněhu a podobně zajistí nastavená svislá poloha trubky. Podobně nedojde ke změně polohy trubky ani v důsledku příčných sil vyvozovaných na spodní konec trubky vratnými silami vznikajícími v pružných trubkách připojených ke zmíněnému spodnímu konci. Celý systém se v praxi dobře osvědčil. Při montáži se úložné výstupky zavedou zespodu do lůžek kupole, která jsou v tomto směru otevřena. Je třeba přitom přidržovat v protisměru spodní část trubky a vešroubovat do ní horní část trubky, což ovšem předpokládá určité soustředění pozornosti. Často se stává, že spodní část trubky vyklouzne při montáži z ruky. Pak nezbyde než sestoupit z obvykle vý še položeného stanoviště, zvednout spodní část trubky s podlahy a celý postup montáže zopakovat.

Úkolem vynálezu je další zdokonalení popsané střešní tašky tak, aby se jednoduchými konstrukčními opatřeními dosáhlo odstranění zmíněných nedostatků.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje a nedostatky známého řešení do značné míry odstraňuje střešní taška podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že úložné výstupky (12) jsou zahnuty do směrem dolů uzavřeného prostoru lůžek, která jsou hlubokotažnými součástmi bočních stěn kupole a jsou opatřena blokovacími lištami uzavírajícími tento prostor zespodu.

Je výhodné, jestliže blokovací lišta je tvořena vnitřním okrajem žlábku v základní desce přivráceném k průchozímu otvoru, ve kterém je dále pevně uložen věnec kupole. Tento směrem ven vystupující věnec dosedá ka je přilepen na úložné ploše dna žlábku a čelní okraj věnce dosahuje až ke stupni vymezujícímu obrys žlábku.

Tento stupeň je s výhodou tvořen dvojitým zahnutím stěny základní desky, která je s výhodou tvořena hlubokotažným výliskem, zatímco kupole je s vý hodou tvořena vstřikovaným odlitkem.

- 1 CZ 284153 B6

Touto úpravou se získá střešní taška se zvýšenými užitnými vlastnostmi, protože při zachování výhod základního systému se dosáhne podstatného usnadnění montáže. Přitom se zčásti využijí již existující konstrukční opatření. Řešení podle vynálezu spočívá konkrétně vtom, že úložné výstupky jsou zahnuty do směrem dolů uzavřeného prostoru lůžek. Tím je dosaženo toho, že spodní část trubky lze ve střešní tašce snadno zavěsit. Toto uchycení spodní trubky umožňuje, aby se pozornost při montáži mohla plně soustředit na připojování horní části trubky. Nemůže prakticky dojít k vypadnutí takto provizorně uchycené spodní části trubky. Přiměřeně tomu se také podstatně zvýší bezpečnost při práci a manipulaci. Pootočení úložných výstupků, které již u střešní tašky podle stavu techniky přesahují světlý rozměr kupole, je umožněno jednak využitím podlouhlého otvoru při zasouvání spodní části trubky, jednak využitím vlastní pružnosti spodní části trubky při natáčení úložných výstupků, takže se dosáhne pohodlně ovladatelného uchycení zasunutím a pootočením. Z konstrukčního hlediska se ukázalo výhodným, jestliže lůžka jsou vytvořena bočním hlubokým tažením bočních stěn kupole a jsou opatřena blokovacími lištami uzavírajícími tento prostor zespodu. Z tohoto důvodu není třeba, aby na spodních stranách úložných výstupků byly jako v řešení podle stavu techniky vytvořeny jinak potřebné šikmé náběhy, které mohou naopak odpadnout, aby se v tomto místě optimálně zajistilo uchycení na blokovací liště. Jestliže kupole a základní deska nejsou zjednoho kusu materiálu, ale jsou provedeny podle evropské patentové přihlášky č. 0433536 jako dva díly, je možné výhodné provedení spočívající v tom, že blokovací lišta je tvořena vnitřním okrajem žlábku v základní desce přivráceném k průchozímu otvoru, přičemž v základní desce je dále pevně uložen věnec kupole. Tento základní princip vyhovuje rovněž z hlediska variability při sestavování, protože s uvážením poměrně malé potřeby speciálních střešních tašek, například střešních tašek vybavených větracími nástavci, lze obratem ruky vyhovět i zvláštním požadavkům trhu a dodávat nejrůznější varianty. Bez ohledu na způsob výroby lůžek pro úložné výstupky tvoří boční okraje ústí směrem nahoru se zužujících lůžek dorazy, přes které při natáčení přeběhnou úložné výstupky, které přitom klouzají po před těmito dorazy se nacházející vnitřní ploše bočních stěn a pak zapadnou. Zmíněným zužováním je zajištěno vystředění a tak i definované místo zavěšení, kolem kterého se ustavuje poloha trubky. V této souvislosti se dále ukazuje výhodným, jestliže směrem ven vystupující věnec je přilepen k ploše dna žlábku a čelní okraj věnec dosahuje až ke stupni vymezujícímu obrys žlábku. Jednotlivé součásti lze tedy při zavěšování smontovat spolehlivě a nezaměnitelně. Zmíněný stupeň je s výhodou tvořen dvojitým zahnutím stěny základní desky. Konečně je výhodné, jestliže kupole je tvořena vstřikovaným odlitkem a základní deska je tvořena hlubokotažným výliskem. Zejména u kupole lze takto dosáhnout a dodržet všude stejnou tlouštku stěny, ačkoliv tvar kupole je velmi vyklenutý. Základní deska, která je jako celek do značné míry plochá, je naproti tomu vyrobena hlubokým tažením, při kterém zde nemůže dojít ke znatelným odchylkám tlouštky stěny.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňují na obr. 1 střešní tašku podle vynálezu s kupolí a trubkou, zčásti v řezu, na obr. 2 ve zvětšeném měřítku řez místem K spojení z obr. 1, na obr. 3 boční pohled na střešní tašku podle vynálezu při pohledu směrem ke hřebenu střechy, sjiným zakončením trubky, na obr. 4 střešní tašku se střešní průchodkou v rozloženém pohledu, na obr. 5 základní těleso střešní tašky v bočním pohledu a zvětšeném měřítku, na obr. 6 kupoli dosud nespojenou se základním tělesem v bočním pohledu, ve srovnání s obr. 4 rovněž ve zvětšeném měřítku, na obr. 7 řez v rovině VII - VII z obr. 1, je zde patrný prostor lůžka uzavřený blokovací lištou, na obr. 8 totéž jako na obr. 7 v perspektivním pohledu, na obr. 9 perspektivní pohled na provedení z obr. 1, čerchovanými čarami je zde naznačeno uchycení trubky zasunutím a pootočením a na obr. lé řez v rovině X - X z obr. 9 ve zvětšeném měřítku.

-2CZ 284153 B6

Příklady provedení vynálezu

Střešní 1 taška podle vynálezu, která slouží jako střešní průchodka, je za účelem dobrého optického přizpůsobení k ploše střechy provedena v zásadě stejně jako ostatní střešní tašky.

Trubka 2 sloužící například k odvětrávání prochází průchozím otvorem 3 ve střešní tašce 1 podle vynálezu, přesněji řečeno v její základní desce G. Základní deska G je vyrobena hlubokým tažením.

Na základní desce G je přilepením připevněna kupole 4. S ohledem na různá provedení střešních průchodek odpovídající různým účelům, například pro odvětrávání výparů, odvětrávání obecně nebo dokonce pro průchod antény, má kupole 4 samozřejmě různé tvary, a to i případech, kdy by vestavované prvky samy o sobě nevyžadovaly různé úpravy. Kupole 4 je vyrobena vstřikovacím litím. Je provedena tak, aby umožnila nastavování svislé polohy trubky 2 a v oblasti jejího vrcholu je v její směrem ven vyklenuté stěně vytvořen podlouhlý otvor L představující průchozí otvor 3. Vrcholové vyklenutí, v pohledu ve směru sklonu střešní tašky 1, probíhá kolem středu P - viz obr. 1. Zmíněný střed P vyklenutí sa nachází v nepatrné vzdálenosti nad horní stranou střešní tašky 1 a na podélné ose x - x trubky 2.

Ačkoliv by kupole 4 mohla být v zásadě provedena jako polokoule, je bočně zúžena v podstatě na vnější průměr trubky 2, takže má dvě boční stěny 4’ procházející rovnoběžně se sklonem střechy, které ve tvaru podlouhlé šachty přiléhají na plášť trubky 2, která má sama o sobě kruhový průřez.

Uvnitř jsou na bočních stěnách 4’ vytvořeny kluznice 4” probíhající rovnoběžně s rovinou základní desky G. Tyto kluznice 4” mají určitou svěmou sílu, takže již tímto působí proti samovolnému přestavování sklonu trubky 2. Zmíněné kluznice 4” kříží podélnou osu x - x trubky 2.

Vyklenutá horní strana kupole 4 je z části překryta krytem 5, kterým rovněž prochází trubka 2. Tento kryt 5 je nejméně na své vnitřní stěně, která přiléhá na vnější stranu kupole 4, tvarován podle této vnější strany kupole 4. Kryt 5, která je takto veden na kupoli 4, lze tedy v rovině sklonu přestavovat prakticky jako kulový kloub a tím přestavovat sklon vůči rovině střešní tašky

1, samozřejmě v rozsahu délky průchozího otvoru 3, popřípadě šachty v kupoli 4. Kryt 5 je za účelem těsného vedení trubky 2 na své horní straně opatřen nátrubkem 6 s průřezem odpovídajícím průřezu trubky 2, prakticky je kryt 5 připevněn na tomto nátrubku 6.

Trubka 2 s přestavitelným sklonem, která prochází od spodní strany střešní tašky 1 až nad horní stranu této střešní tašky 1, je provedena jako dvoudílná. Na nátrubkem 6 se nachází viditelná horní část 2’ trubky 2, zatímco do vnitřního prostoru pod střechou vyčnívá spodní část 2” trubky

2.

Spoj K obou částí 2’, 2” trubky 2 se nachází nad krytem 5, přesněji řečeno v oblasti nátrubku 6. Uvnitř tohoto nátrubku 6, kterým je zakryt spoj K, je horní část 2’ trubky 2 zašroubována do příslušně upraveného konce spodní části 2” trubky 2. Horní část 2’ trubky 2 je za tím účelem opatřena vnějším závitem, zatímco ve spodní části 2” trubky 2 je vytvořen odpovídající vnitřní závit. Tímto způsobem lze horní část 2’ trubky 2 snadno připojit ke spodní části 2” a také podle potřeby zaměnit za jinou horní část 2Λ Je tedy možno nahoře otevřenou a větracími štěrbinami opatřenou horní část 2’ sloužící k odvětrávání výparů - viz obr. 1, zaměnit za horní část 2’ opatřenou například podle obr. 3 stříškou. Kromě těchto možných úprav lze střešní tašku 1 podle vynálezu použít i pro účely nijak nesouvisející s větráním, například jako průchodku pro anténní svod a podobně. V tomto případě je třeba vešroubovat anténní kryt opatřený odpovídajícím závitem.

Na horní části 2” trubky 2 je vytvořeno prstencové osazení 2’”, které mimo jiné za účelem podepření trubky 2 nátrubkem 6 dosedá na odpovídající čelní okraj 6’ nátrubku 6. Tohoto prstencového osazení 2’” se snadno dosáhne ubráním vnějšího průměru horní části 2’ trubky 2. Šířka prstencového osazení 2”’ odpovídá přibližně tlouštce stěny trubky 2, popřípadě ji poněkud přesahuje. Zmíněné prstencové osazení 2”’ může mít podle obr. 2 tvar chlopňovitého přesazení, které zapadá do venkovního prstencového vybrání na vnějším obvodu nátrubku 6.

V dalším provedení jsou prstencové osazení 2’” a šroubové spojení částí 2’, 2” trubky 2 využity k vytvoření přestavovacího a stavěcího ústrojí pro přestavování sklonu trubky 2. Provádí se to upnutím krytu 5 překrývajícího kupoli 4 na této kupoli 4, a to v místě mezi oběma části 2’, 2” trubky 2. Aby se dosáhlo i odpovídajícího podepření ze strany spodní strany střešní tašky 1, jsou na spodní části 2” trubky 2 vytvořeny úložné výstupky 12 přesahující výrazně plochu pláště této spodní části 2” trubky 2. Tyto úložné výstupky 12 se nacházejí proti sobě ve stejné výšce a mají tvar podlouhlých výstupků s oboustranným zaoblením, takže tyto úložné výstupky 12, které mají funkci čepů, mají oválné čelní plochy. Obvodová strana těchto úložných výstupků 12 svírá se stěnou pláště trubky 2, popřípadě spodní části 2” trubky 2 úhel 90 °.

Příslušná uložení úložných výstupků 12 se nacházejí na bočních stěnách 4’ kupole 4, a to v oblasti základní kupole 4 v blízkosti jejího spodního okraje 4’”. Jedná se o prostory vycházející směrem ven ze spodních okrajů 4’” kupole 4, které tvoří lůžka 11 pro úložné výstupky 12. Tato lůžka 11 jsou poněkud hlubší než je výška úložných výstupků 12 ve svislém směru. Jejich zapadnutí do lůžek 11 je zvláště patrné z obr. 7. Zmíněné prostory jsou zvenčí omezeny zmíněnými spodními okraji 4”’, respektive vnitřními plochami bočních stěn 4\

Lůžko U pro uložení úložných výstupků 12 se směrem nahoru zužuje. Přechází v konkávní zaoblení 1L která odpovídá hornímu konvexnímu zaoblení 12’ úložného výstupku 12. Směrem dolů divergující vnitřní hrany 11” lůžka 11 navazující na zaoblení 12’ umožňují naklonění trubky 2 bez ovlivnění jejího spolehlivého uložení. Průběh vnitřních hran 11” odpovídá příslušné hraně úložného výstupku 12, je tedy stejně strmý.

Úložné výstupky 12 lze tedy při montáži základní desky G střešní tašky 1, to jest při připojování sodní části 2” trubky 2, jednoduše zavést otočením trubky 2 kolem její podélné osy x-x. Zmíněné úložné výstupky 12 přitom přesahují boční ústí lůžek 11, která působí jako dorazy A. Protože světlá vzdálenost mezi oběma rovnoběžně probíhajícími vnitřními plochami 4”” bočních stěn 4’ kupole 4 je menší než v tomto směru měřená čelní vzdálenost od jednoho úložného výstupku 12 k druhému úložnému výstupku 12, vznikají dokonce značné vratné síly, které vyplývají z materiálové paměti trubky 2 a/nebo kupole 4. Otáčení trubky 2 je na obr. 9 příkladně naznačeno šipkou F. Spodní část 2’” trubky 2, která se s výhodou zasouvá zespodu, nemůže již tedy vypadnout z lůžka 11, protože prostor tvořící lůžko 11 je směrem zespodu uzavřen blokovací lištou S. Při dosud nespojených částech 2’, 2” trubky 2 se spodní část 2” trubky 2 opírá spodním zaoblením 12’ úložného výstupku 12 o horní stranu blokovací lišty S.

Místo lůžka 11 vytvořeného hlubokým tažením do stran lze použít také řešení podle následujícího příkladu provedení, ve kterém je blokovací lišta S tvořena vnitřním okrajem 3’ žlábku 8 v základní desce G přivráceného k průchozímu otvoru 3. Ve žlábku 8 je pevně uložen směrem ven orientovaný věnec 7 kupole 4. Jedná se o kloboukovité rozšíření stěny kupole 4. Věnec 7 probíhá ve stejné šířce po celé délce oválného tvaru kupole 4. V zamontovaném stavu je věnec 7 uložen ve žlábku 8 tak, že spočívá na úložné ploše 8’, kde je přilepen vrstvou 9 lepidla. Jedná se o lepidlo, které naleptává styčné plochy obou součástí, takže ve vytvrzeném stavu zajišťuje velmi dobré spojení. Vrstva 9 lepidla je na obr. 7 naznačena hustým tečkováním.

Ze řezů na obr. 8 a 10 je patrné, že věnec 7 je ve žlábku 8 uložen tak, že do tohoto žlábku 8 tvarově zapadá. Hloubka uložení je taková, že horní strana 7’ věnce 7 lícuje s příslušnou horní stranou základní desky G střešní tašky 1. Vytvoření žlábku 8 se dosáhne dvojitým zahnutím

-4CZ 284153 B6 materiálu základní desky G, to jest stěny této základní desky G. Touto cestou se dosáhne stupně 10 otevřeného ve směru zasouvání, který probíhá prostorově rovnoběžně s oválným obrysem základny takto provedené kupole 4 a s přihlédnutím k tomu rovnoběžně i se směrem ven orientovaným úzkým čelním okrajem 7” věnce 7. Také vrstva 9 lepidla mezi základní deskou G 5 a kupolí 4, které jsou navzájem spojeny, má odpovídající zahnutý průběh.

Protože čelní okraj 7” věnce 7 končí prakticky bezprostředně před stupněm 10, je možné snadné přesné usazení kupole 4 v základní desce G, čímž se dosáhne znázorněného tvarového uložení. Přechodová oblast mezi základní deskou G a kupolí 4 je v obou směrech dvouvrstvá.

Z obr. 7 je patrné, že rozměrové poměry žlábku 8 jsou voleny tak, aby okrajová hrana 3” žlábku 8, to jest hrana materiálu tvořícího plochu 8’ dna žlábku 8 vztaženo vůči svislé základně lůžka 11 úložného výstupku 12, lícovala s takto vytvořenou blokovací lištou S a její vnitřní plochou 4’””. Vně oblasti lůžka 11 by okrajová hrana 3” mohla například z důvodu úspory materiálu 15 ustupovat, prakticky až do roviny, která lícuje se svislou základnou lůžka 11 úložného výstupku

12.

Z obr. 1 je patrné, že kupole 4 půlkulového tvaru je v zájmu vytvoření průchozího otvoru pro trubku 2 šikmo vyříznuta. Prakticky to znamená, že horní okraj 13 bočních stran kupole 4 svírají 20 s rovinou věnce 7 ostrý úhel. Při znázorněném sklonu střechy přibližně 30 stupňů probíhají zmíněné horní okraje 13 přibližně vodorovně a přecházejí prostřednictvím vydutých zaoblených úseků horního okraje 13” v příčnou oblast kupole 4. Zaoblení v podstatě odpovídá kruhovému průřezu stěny trubky 2. Montáž se provádí následovně: Do jednotky sestávající ze základní desky G a kupole 4 se zespodu zavede spodní část 2” trubky 2 tak, že úložné výstupky 12 vyčnívají do 25 volného prostoru podlouhlého otvoru L. Takto zhruba průchozím otvorem 3 ustavená trubka 2 se při hloubce zasunutí odpovídající úložným výstupkům 12 na úrovni lůžka 11 pootočí ve směru šipky F. Úložné výstupky 12 přitom přeskočí dorazy A a zapadnou do lůžek 11. Poté lze na takto uchycenou spodní část 2” trubky 2 nasadit další funkční prvky, to jest nasunout nátrubek 6 a vešroubovat horní část 2’ trubky 2. Pomocí závitového spoje lze, jak již bylo naznačeno dříve, 30 sestavit trubku 2 a nastavit, popřípadě zafixovat její sklon. Upínací vůle y, která vyplývá z rozdílu délek závitu a nátrubku 6, umožňuje spojité zvětšování upínací síly. Horní zaoblení 12’ úložných výstupků 12 přitom pevně dosedne na odpovídající konkávní zaoblení 11’ lůžka 11. Úložné výstupky 12 jsou při utahování závitu vytaženy o odpovídající vzdálenost nahoru. Délka úložných výstupků 12 měřená v tomto směruje menší než světlá délka lůžek 11.

Znaky vynálezu popsané v předchozím popisu, znázorněné na výkresech a popsané v připojených nárocích mohou být pro uskutečňování vynálezu významné jak jednotlivě, tak i v libovolné kombinaci. Z hlediska vynálezu jsou významné všechny zmíněné znaky. Rozsah ochrany a jejího popisuje dále určen i celým obsahem prioritní přihlášky.

Claims (6)

1. I. Střešní taška sestávající ze základní desky s kupolí pro průchod dvoudílně provedené trubky s nastavitelným sklonem, která dosahuje až nad kupoli, přičemž ve vrcholové části kupole je v horní části této kupole vytvořen průchozí otvor podlouhlého tvaru a na trubce je nasazen 50 tvarově přizpůsobený kryt přiléhající na horní stranu kupole, nad kterým se nachází spoj horní části trubky se spodní částí trubky a dosednutí krytu na kupoli je provedeno úložnými výstupky uspořádanými v oblasti spodní strany střešní tašky, které zasahují do lůžek na kluznicích bočních

   -5CZ 284153 B6 stěn kupole, vyznačující se tím, že úložné výstupky (12) jsou zahnuty do směrem dolů uzavřeného prostoru lůžek (11).
2. 2. Střešní taška podle nároku 1, vyznačující se tím, že lůžka (11) jsou hlubokotažnými součástmi bočních stěn (4’) kupole (4) a jsou opatřena blokovacími lištami (S) uzavírajícími tento prostor zespodu.
3. 3. Střešní taška podle nároku 2, vyznačující se tím, že blokovací lišta (S) je tvořena vnitřním okrajem (3’) žlábku (8) v základní desce (G) přivráceném k průchozímu otvoru (3), ve které je dále pevně uložen věnec (7) kupole (4).
4. 4. Střešní taška podle nároku 3, vyznačující se tím, že směrem ven vystupující věnec (7) dosedá a je přilepen na úložné ploše (8’) dna žlábku (8) a čelní okraj (7’) věnce (7) dosahuje až ke stupni (10) vymezujícímu obrys žlábku (8).
5. 5. Střešní taška podle nároku 4, vyznačující se tím, že stupeň (10) je tvořen dvojitým zahnutím stěny základní desky (G).
6. 6. Střešní taška podle předchozích nároků, vyznačující se tím, že kupole (4) je tvořena vstřikovaným odlitkem a základní deska (G) je tvořena hlubokotažným výliskem.