CZ282479B6

CZ282479B6 - Dětská stavebnice

Info

Publication number: CZ282479B6
Application number: CS913444A
Authority: CZ
Inventors: Joel I. Ing. Glickman
Original assignee: Connector Set Limited Partnership
Priority date: 1990-12-11
Filing date: 1991-11-13
Publication date: 1997-07-16
Also published as: PL292704A1; ES2075290T3; RU2085245C1; CN1062096A; NO179545C; NO913681L; DK0490033T3; ATE124877T1; JPH04276285A; NO179545B; DE69111204T2; SK279903B6; DE69111204D1; RO111247B1; PL170691B1; FI94493C; CN1040951C; CA2051905A1; YU179891A; CA2051905C

Abstract

Základními prvky dětské stavebnice jsou spojka (10) s jednou nebo několika upínacími objímkami (14) a tyčovité rozpěrky (13) s koncovými částmi (30) uzpůsobenými k zachycení v upínacích objímkách (14). Upínací objímky (14) obsahují dvojici rovnoběžných upínacích prvků (16) přiléhajících k základní stěně (15), vytvořených z ohebného plastu. Krajní části (20) upínacích prvků (16) mají vyduté drážky (18) pro boční montáž pomocí zaklapnutí tyčovitých rozpěrek (13), majících komplementární válcovité části spojky (10). Upínací prvky (16) mají blokovací výstupky (24) uspořádané k vzájemnému zablokování s prstencovitými zápichy (27) umístěnými blízko konců tyčovitých rozpěrek (13). Tyčovité rozpěrky (13) mají koncové příruby (26) zachycené ve vybrání (25) u uzavřeného konce upínacích objímek (14). Některé ze spojek jsou konstruovány tak, že spojení dvou takových spojek vytváří podmínky pro objímky v každé ze dvou rovin umístěných proti sobě v pravém úhlu, k vytvoření napřŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká dětské stavebnice, která obsahuje spojky a rozpěrky, přizpůsobené k vzájemnému rozebíratelnému zasunutí a k vytvoření složené konstrukce.

Dosavadní stav techniky

Jsou známé různé druhy dětských stavebnic, které se skládají z kombinace spojek a rozpěrek, které se mohou spojovat do rozmanitých tvarů, k vytvoření složené konstrukce. Příklad takové známé stavebnice je uveden např. ve spisu DE-A-3524467.

Podstata vynálezu

Stavebnice podle vynálezu, obsahuje spojky a rozpěrky ve tvaru tyčí, vytvořené z odstříknutého plastu a vzájemně rozebíratelně spojovatelné s dalšími prvky k vytvoření koherentní sestavy, přičemž alespoň některé spojky obsahují objímku uspořádanou na předem dané ose. Některé rozpěrky jsou tvořeny prodlouženým tyčovitým tělesem obsahujícím protilehlé koncové části rozpěrky a střední části rozpěrky integrálně spojující protilehlé koncové části.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že objímka obsahuje dvojici prostorově oddělených upínacích prvků v podstatě rovnoběžně konzolově uspořádaných a symetricky vyrovnaných s ohledem na osu. V upínacích prvcích jsou vytvořeny první blokovací prostředky k rozpojitelnému zablokování rozpěrky a pevnému držení rozpěrky v poloze vyrovnané s osou a v objímkách jsou vytvořeny druhé blokovací prostředky k rozpojitelnému zablokování rozpěrky a pevnému držení rozpěrky v předem dané axiální poloze proti jejímu pohybu podél osy. Protilehlé koncové části rozpěrky jsou opatřeny třetími blokovacími prostředky pro vzájemné spojení s prvními blokovacími prostředky uspořádanými na upínacích prvcích a zajištění rozpěrky v poloze symetrické s osou a čtvrtými blokovacími prostředky pro vzájemné spojení s druhými blokovacími prostředky uspořádanými v objímkách a zajištění rozpěrky v předem dané axiální poloze na ose. Každá dvojice upínacích prvků vzájemně vymezuje stranově otevřenou a axiálně umístěnou objímku a upínací prvky jsou pružně oddělitelné k bočnímu zaklapnutí koncové části rozpěrky v příčném směru k ose. Rozpěrka je po zavedení do objímky v ní pevně uložená a umístěná ve fixované poloze vůči objímce.

Spojky jsou opatřeny mnoha, v podstatě radiálně uspořádanými objímkami k podepření a blokovanému zasunutí koncových částí typických konstrukčních dílů provedených ve tvaru rozpěrek. Na spojkách jsou vytvořeny objímky určené k bočnímu zasunutí a zaklapnutí uvedených rozpěrek. Krajní části rozpěrek jsou opatřeny prstencovitými zápichy, vymezujícími přírubovitý konec. Objímky na spojkách jsou vymezeny oddělenými dvojicemi upínacích prvků, kde každý upínací prvek obsahuje dovnitř vyčnívající blokovací výstupek, uzpůsobený pro zachycení prstencovitého zápichu rozpěrky. Proto je rozpěrka blokována při bočním zaklapnutí proti axiálnímu vytažení ze spojky. Rozpěrky odlité s kruhovým průřezem na svých koncích jsou uspořádány tak, že v prostoru mezi oběma konci mají v podstatě drážkovou část s průřezem ve tvaru X. Tato část s průřezem ve tvaru X je uspořádána k záběru s opačnými blokovacími výstupky upínacích prvků tak, že když je rozpěrka natočená o 90° od své normální radiální orientace ve spojce, může být bočně zatlačena mezi dvojici upínacích prvků se zaklapnutím v blokovací poloze, s blokovacími výstupky zabírajícími do drážkové části s profilem X, kjejímu znehybnění. Uvedený charakteristický znak křížového upínání rozpěrek přináší konstrukční možnosti, jako například konstrukce článkových pásů, které mohou být zařazeny do

-1 CZ 282479 B6 dynamicky ovládaných konstrukcí hraček, jako jsou buldozery, tanky, dopravní pásy a podobně a také do statických konstrukcí, jako jsou řetězovitě zavěšené prvky.

Jeden typ spojky umožňuje spojení jedné spojky se druhou v rovinách uspořádaných vzájemně pravoúhle. Dvojice takto zapojených spojek je vytvořena pro připojení rozpěrek ve dvou základních rovinách. Každá z dostupných objímek kromě toho stále může zachycovat blokovacím způsobem rozpěrky otočené v pravých úhlech k základní rovině spojky. V jedné úpravě se může provést montáž spojek, která umožňuje připojení rozpěrek vystupujících ve čtyřech rovinných směrech ze středové osy. Jsou vytvořeny i modifikované tvary takových spojkových montážních skupin, kde vystupují rozpěrky ve třech rovinných směrech (tvořící spoj ve tvaru T) nebo ve dvou rovinných směrech (tvořící pravoúhlý koutový spoj). Návrh a konstrukce vybrání v objímce na jedné straně a konců rozpěrek na druhé straně přinášejí výhodu v tom, že záběr výstupku se zápichem slouží k přitlačení rozpěrky do těsného styku jejího koncového čela se základní stěnou vybrání objímky. Tím jsou vytvořeny podmínky dostatečného stupně přídavné stability ve spojení mezi rozpěrkou a spojkou.

Obzvláštní výhodou je, že tento systém dětské stavebnice obsahuje série rozpěrek odstupňovaných délek, odstupňovaných podle předem daného vzorce, jako například, když dvě rozpěrky dané délky v sérii jsou spojeny se spojkami pro vytvoření pravoúhlé spojené konstrukce, má rozpěrka s nejbližší větší délkou v sérii takovou vhodnou délku, že se může spojit do montážní skupiny po přeponě trojúhelníkové konstrukce. Tímto způsobem může být vytvořena velká montážní skupina s využitím tuhých trojúhelníkových montážních podskupin různých rozdílných velikostí, pro dosažení maximální pevnosti a tuhosti.

V novém systému, ve kterém je vytvořena série rozpěrek odstupňovaných délek podle uvedeného principu, má konstrukce, sestávající ze dvojice rozpěrek dané délky v sérii namontovaných koaxiálně na opačných stranách spojky, stejnou délku jako rozpěrka v sérii větší o dva velikostní stupně Toto uspořádání vytváří podmínky pro mimořádný stupeň pružnosti při použití rozpěrek v jakékoliv montážní skupině.

Důležitým hlediskem uvedeného geometrického vztahu je skutečnost, že rozpěrky se mohou spojovat se spojkami bočním zaklapnutím, takže se nemusí zvětšovat středové vzdálenosti dvojic spojek pro zachycení rozpěrky. Toto uspořádání umožňuje snadné přidávání konstrukčních prvků a/nebo modifikování konstrukce, dokonce i potom, když konstrukce dosáhla určitého stavu podstatné tuhosti.

U dynamických konstrukcí může být vyžadován hnací vztah mezi rozpěrkou, vykonávající funkci osy a připojenou spojkou. Za tím účelem obsahuje dětská stavebnice hnací prvek s vybráním, tvořícím objímku popsaného typu, která je určena ke křížovému zachycení rozpěrky, vykonávající funkci osy pro sousední spojku. Hnací prvek je vytvořen s bočně vystupujícím hnacím čepem, uspořádaným k zachycení mezi sousední paprskovitá žebra spojky, k zajištění hnacího spojení rozpěrky a podepřené spojky.

Přehled obrázků na výkrese

K lepšímu porozumění uvedených a následujících význaků tohoto vynálezu bude vynález popsán podle přiloženého výkresu, kde na obr. 1 je znázorněna v nárysu, v částečném řezu, spojka podle vynálezu, s vybranými rozpěrkami spojenými se spojkou, na obr. 2 je znázorněna ve zvětšeném měřítku, v částečném perspektivním pohledu část spojky podle obr. 1, na obr. 3 je ve zvětšeném měřítku, v částečném pohledu znázorněna koncová část rozpěrky, vytvořené podle vynálezu, na obr. 4 je znázorněna rozpěrka v řezu v rovině 4-4 dle obr. 3, na obr. 5, 6 a 7 jsou znázorněny sekvenční pohledy, v podstatě v rovině 7-7 dle obr. 1, zobrazující postupné boční zasunutí se zaklapnutím rozpěrky do objímky spojky z obr. 1, na obr. 8 a 9 je ve zvětšeném měřítku,

-2CZ 282479 B6 v příčném řezu v rovinách 8-8, resp. 9-9 dle obr. 1 znázorněna rozpěrka a spojka, na obr. 10 je znázorněna v nárysu rozpěrka podle vynálezu, na obr. 11 je ve zvětšeném měřítku, v částečném perspektivním pohledu znázorněna rozpěrka podle obr. 10, umístěná do objímky spojky, pravoúhle, vzhledem k normální radiální orientaci, na obr. 12 je znázorněna objímka s rozpěrkou v příčném řezu v rovině 12-12 dle obr. 11, na obr. 13 je v perspektivním pohledu zezdola znázorněn stavebnicový nástavec k připojení dětské stavebnice k oblíbenému typu obdobné stavebnice, na obr. 14 je znázorněn v nárysu, částečně v řezu stavebnicový nástavec dle obr. 13, na obr. 15 je znázorněna v půdorysu montážní skupina z obr. 14, na obr. 16 je znázorněno v perspektivním pohledu vzájemné spojení dvojice upravené spojky, na obr. 17 jsou znázorněny v rozloženém pohledu spojky z obr. 16, na obr. 18 je znázorněna ve zvětšeném měřítku, v částečném perspektivním pohledu spojka z obr. 16, na obr. 19 je znázorněna ve zvětšeném měřítku, v částečném řezu montážní skupina z obr. 16, na obr. 20 je ve zvětšeném měřítku, v částečném řezu znázorněn způsob zasunutí rozpěrky z obr. 19 do jedné z objímek spojky, na obr. 21 je v bokorysu znázorněna jednoprvková objímka spojky konstruovaná k zachycení rozpěrky uspořádané axiálně ve vybrání tvořící objímku a druhé rozpěrky v ložiskovém otvoru uložené v pravém úhlu k první rozpěrce, na obr. 22 je v bokorysu znázorněna dvouprvková objímka spojky, na obr. 23 až 29 jsou znázorněny další modifikace spojek, na obr. 30 je skupinový pohled na sérii rozpěrek v odstupňované délce a také poměr délky dané rozpěrky ze série k menším rozpěrkám spojených koaxiálně se spojkou, na obr. 31 je znázorněna ve zvětšeném měřítku, v řezu, objímka spojky spojená s rozpěrkou, na obr. 32 je v nárysu znázorněna montážní skupina z rozpěrek a spojek uspořádaných v trojúhelníkových podskupinách, v rostoucích velikostech, na obr. 33 je v půdorysu znázorněna konstrukce článkového nebo oběžného pásu, sestaveného z mnoha stavebnicových spojek a rozpěrek, vzájemně křížově spojených, na obr. 34 je v řezu v rovině 34-34 dle obr. 33 znázorněna konstrukce podle obr. 33, na obr. 35 až 39 jsou znázorněny v různých pohledech modifikované tvary spojek s možností spojení s obdobnými spojkami, na obr. 40 a 41 jsou znázorněny spojky typu dle obr. 35 až 39 ve spojení se spojkou typu na obr. 16 až 20, na obr. 42 je v perspektivním pohledu znázorněn hnací prvek určený k příčnému zachycení rozpěrky vykonávající činnost osy a opatřené hnacím výstupkem, na obr. 43 je v nárysu znázorněn hnací prvek z obr. 42 zobrazující příčně upnutou rozpěrku, na obr. 44 je v podobném pohledu jako na obr. 43 znázorněna spojka uchycená na rozpěrce s možností vzájemného hnacího otáčení, na obr. 45 je znázorněn v nárysu konstrukční prvek, znázorňující kombinaci řemenice a kola, na obr. 46 je znázorněn prvek ve tvaru pneumatiky, uzpůsobený ke spojení s prvkem z obr. 45, na obr. 47 a 48 jsou znázorněny prvky z obr. 45 a 46, v řezu v rovinách 47-47 a 48-48 podle obr. 45, resp. 46.

Příklady provedení vynálezu

Na přiloženém výkresu na obr. 1 obsahuje spojka 10 centrální náboj 11 a radiální paprsky 12. Zobrazený tvar spojky 10 umožňuje spojení s osmi, radiálně uspořádanými rozpěrkami 13. Radiální paprsky 12 podpírají seskupení osmi radiálních objímek 14, z nichž každá obsahuje základní stěnu 15 a prostorově oddělené, protilehlé upínací prvky 16. Radiální objímky 14 jsou radiálně rozmístěné vzhledem ke středové ose 17 spojky 10 a jednotlivé dvojice upínacích prvků 16 jsou vhodně uspořádány na protilehlých stranách radiální osy 19 radiální objímky 14, obvykle rovnoběžně s touto radiální osou 19. Upínací prvky 16 jsou ve svých vnitřních částech opatřeny vydutými drážkami 18 soustředně uspořádanými kolem radiální osy 19 objímky 14 a procházejícími od vnějších krajních částí 20 upínacích prvků 16 do vhodné vzdálenosti k základní stěně 15 radiální objímky 14, obvykle asi do poloviny této vzdálenosti. Rozpěrky 13 mají obvykle na svých koncích válcovitý tvar. Rozpěrky 13 mohou mít jmenovitý průměr, například asi 6,35 mm pro záběr s vydutými drážkami 18 upínacích prvků 16 vytvarovaných do stejného průměru. Jak je zřejmé z obr. 5, slouží oblouk vydutých drážek 18 ke zúžení vstupní oblasti 21 na rozměr značně menší, než je průměr 6,35 mm rozpěrky 13. Rozměr hrdla nebo otvoru vstupní oblasti 21 může být v tomto uspořádání 5,33 mm. Podle toho je vhodné vytvarovat boční hrany 22 upínacího prvku 16 do rozšíření od vstupního hrdla oblasti 21 směrem k vnějšímu bočnímu

-3 CZ 282479 B6 povrchu 23 upínacího prvku 16. Přiměřený úhel rozšíření je asi 15°. To usnadňuje boční zasunutí rozpěrky 13 do vyduté drážky 18 tím, že upínací prvky 16 se bočně přestaví a rozevřou. Když se rozpěrka 13 usadí ve vydutých drážkách 18, upínací prvky 16 se kolem ní smykově uzavřou a udržují ji v dané poloze.

Každý upínací prvek 16 je opatřen blokovacím výstupkem 24 vhodného poloválcovitého tvaru procházejícím pravoúhle k radiální ose 19 radiální objímky 14 vymezené upínacími prvky £6. Ve zobrazené konstrukci mají blokovací výstupky 24 obvykle jednotný průřez a procházejí od jedné boční hrany 22 upínacího prvku 16 ke druhé, jak je nejlépe znázorněno ve zvětšeném io měřítku, v perspektivním pohledu na obr. 2. Blokovací výstupky 24 jsou radiálně rozmístěny v krátkých vzdálenostech vně od základní stěny 15 radiální objímky a vymezují společně s ní vybrání 25 k zachycení příruby na vnitřní nebo základní stěně objímky 14.

Jak je znázorněno na obr. 3, je koncová část každé rozpěrky 13 uspořádána tak, že její podélný 15 průřez je přibližně tentýž, jako podélný průřez radiální objímky 14, podél její radiální osy 19 v rovině rovnoběžné s plochými stranami spojky £0. Rozpěrky 13 mají válcovité koncové příruby 26 o rozměru a tvaru k uchycení ve vybrání 25 radiální objímky £4. Těsně u válcovité koncové příruby 26 je prstencovitý zápich 27 půlkruhového průřezu, uzpůsobený k zachycení ve zúženém prostoru mezi protilehlými blokovacími výstupky 24. Těsně u prstencovitého zápichu 20 27 je válcovitá upínací část 28, uzpůsobená k zachycení ve vydutých drážkách 18 a ke smykovému upnutí vnějšími částmi upínacích prvků 16. Axiální délka upínacích částí 28 odpovídá účinné délce vydutých drážek £8. Válcovitá příruba 26 může mít axiální délku, například 15,75 mm. Prstencovitý zápich 27 a blokovací výstupky 24 mohou mít typický rádius přibližně 15,75 mm. Rozpěrka 13 jmenovitého průměru 6,35 mm má celkovou délku pro upínací 25 objímku 14 asi 8,9 mm.

Na obr. 10 je znázorněn typický tvar rozpěrky 13. Rozpěrka 13 může být samozřejmě jakékoliv délky a typická sada dětské stavebnice podle principu vynálezu používá velký počet těchto prvků různých vhodných délek. Obzvláště výhodné je, že části rozpěrek 13 mezi svými koncovými 30 částmi 30 mají drážkový tvar příčného průřezu ve tvaru X, obsahující žebra 31, vystupující radiálně v typicky 90° roztečích a zejména s vnějšími povrchy 32 žeber 31, ležícími ve válcovém plášti rozpěrky 13 vymezeném jejími válcovými koncovými částmi 30. Vhodným dimenzováním tloušťky 33 žeber 31 a lehkým sešikmením jejich boků 34, se může rozpěrka 13 bočně zasunout do otevřeného konce radiální objímky 14 a zatlačit mezi dvojici protilehlých blokovacích 35 výstupků 24, jak je znázorněno na obr. 11 a 12, usazením blokovacích výstupků 24 do průchozích drážek 39 mezi sousedními žebry 31. Příčný průřez ve tvaru X rozpěrky 13 může být pravidelně přerušen jednou nebo několika dvojicemi válcovitých částí 35, odděleně rozmístěných ve vzdálenosti přibližně stejné, jako je šířka 36 upínacích prvků £6. Když je rozpěrka 13 zaklapnuta v blokovací poloze blokovacími výstupky 24, jak je znázorněno na 40 obr. 11 a 12, je v této poloze blokována axiálně, bočně a otočně. Alternativně, když je rozpěrka 13 vložena bočně do radiální objímky 14 některým místem své delší drážkové části 37, která rozsáhle odděluje sousední válcovité části 35, je možno nastavit osovou polohu rozpěrky £3 v rozmezí této části.

V obzvláště výhodném provedení vynálezu může být tloušťka 33 žeber 31 asi 2,362 mm, které se úkosovitě sbíhají směrem ven, jak je zejména znázorněno na obr. 4. Je samozřejmé, že uspořádání rozpěrky 13 ve tvaru X není principiálně omezeno na použití dvou párů žeber 31. Může být například použito tří párů žeber 31, uspořádaných v úhlových roztečích po 60°. Podle toho výraz ve tvaru X, který je zde použitý, může být interpretován tak, že zahrnuje tyto 50 alternativy.

Jak je znázorněno na obr. 13 a 15, obsahuje tento vynález stavebnicový nástavec 40, blokového uspořádání, který je uzpůsoben k propojování obvyklých prvků blokového typu a prvků dětské stavebnice podle vynálezu. Na obr. 14 a 15 jsou například stavebnicové prvky 41 a 42, blokové

-4CZ 282479 B6 konstrukční prvky známého typu, konstruované ve tvaru bloku s otevřenými stranami opatřenými horní stěnou 44 a bočními stěnami 45 až 48 tvořícími otevřenou dutinu 49. Horní stěna 44 je opatřena mnoha krátkými (osm na obrázku) válcovitými výstupky 50. Z horní stěny 44 procházejí také dutinou 49 tři prodloužené trubkovité třecí podpěry 51. Podle známé konstrukce stavebnicových prvků 44, 42 blokového typu, jsou vnitřní rozměry otevřené dutiny 49 takové, že jsou smykově uloženy kolem vnějších válcovitých výstupků 50. Kromě toho jsou třecí podpěry 51 dimenzovány tak, že jsou v tangenciálním dotyku s boky krátkých válcovitých výstupků 50, když jsou stavebnicové prvky 41, 42 umístěny jeden na druhém. To umožňuje vytvoření složené konstrukce třecím spojením z mnoha stavebnicových bloků. Stavebnicový nástavec 40 obsahuje vrchní stěnu 52 a postranní stěny 53. V zobrazeném uspořádání je stavebnicový nástavec uspořádán čtvercovitě, ale v rozsahu vynálezu jsou možná i další uspořádání. Z vrchní stěny 52 vystupují čtyři prodloužené válcovité výstupky 54 průměru a roztečí odpovídajících krátkým válcovitým výstupkům 50 stavebnicových prvků 44, 42. Tyto prodloužené válcovité výstupky 54 mohou být zasunuty do otevřené dutiny 49 stavebnicového prvku 44, 42 a je vhodné, že mají délku odpovídající všeobecně hloubce otevřené dutiny 49. Z vrchní stěny 52 stavebnicového nástavce 40 prochází otevřeným vybráním 56 trubkovitá objímka 55. Vnitřní průměr trubkovité objímky 55 je takový, že smykově zachytí koncovou část 30 rozpěrky 13, jak je znázorněno na obr. 14. Trubkovitá objímka 55 je zapuštěna pod otevřený okraj 57 bočních stěn stavebnicového nástavce 40, takže stavebnicový nástavec 40 může být spojen s obvyklým konstrukčním blokem známým způsobem.

Na obr. 16 a 17 je znázorněna spojka 70 v obecném uspořádání ve tvaru sněhové vločky podle popsaného vynálezu a má mnoho konstrukčních význaků dříve popsaného vynálezu, ale je speciálně upravena ke spojení se druhou podobně uspořádanou spojkou, natočenou k této spojce v pravém úhlu. Spojka 70 je obecně uspořádána v plochém otevřeném provedení, obvykle asi o tloušťce 6,35 mm. Spojka 70 má ve svém středu pevné poloválcovité jádro 71. Z opačných stran jádra 71 vystupují vodicí stěny 72, 73, které jsou prostorově oddělené a vzájemně rovnoběžné. Rozteč mezi vodícími stěnami 72, 73 je v podstatě stejná jako tloušťka spojky 70 a umožňuje zachycení druhé takové spojky v zahloubení 74 vymezeném prostorově oddělenými vodícími stěnami 72, 73 a plochou příčnou stěnou 75, která tvoří jednu stěnu jádra 71 a je umístněna v axiální rovině procházející spojkou 70. Z jádra 71 vystupuje radiálně vnějším směrem několik paprskovitých prvků 76 až 78, spojených na svých vnějších koncích s okrajovými stěnami 79, 80. Ve zobrazeném uspořádání vymezují okrajové stěny 79, 80 sedm stran obecně osmihranné konstrukce, s osmou stranou otevřenou pro umístění zahloubení 74. Jak je zřejmé z obr. 17, procházejí některé okrajové stěny 79 průběžně z jednoho paprsku do druhého (nebo od paprsku k vodicím stěnám 72, 73). Okrajová stěna 80, která leží přímo naproti zahloubení 74, je však opatřena štěrbinou 81, jejíž funkce bude vysvětlena v další části popisu. Každá z okrajových stěn 79, 80 tvoří základní stěnu radiální objímky 82 k zachycení rozpěrky (v případě okrajových stěn 79) nebo 83 (v případě přerušené stěny 80). Každá z těchto objímek 82. 83 je vymezena dvojicí protilehlých upínacích prvků 84 opatřených uvnitř poloválcovitými blokovacími výstupky 85, které vystupují pravoúhle k obecně radiální ose objímky. Blokovací výstupky 85 ve spojení s okrajovými stěnami 79, 80 vymezují vybrání 86 k zachycení příruby. Krajní části upínacích prvků 84 jsou vytvořeny s vydutými drážkami 87 soustředně uspořádanými, vzhledem k obecně radiální ose 88 objímky 82, 83.

Jak je znázorněno na obr. 19, rozpěrky 90 jsou opatřeny válcovitými koncovými přírubami 91, přilehlými prstencovitými zápichy 92 a válcovitými částmi 93, uspořádanými ke smykovému uložení ve vydutých drážkách 87 upínacích prvků 84. Stavební prvek, označovaný jako rozpěrka 90, je normálně spojen se spojkou 70 bočním zatlačením do jedné z radiálních objímek 82. Boční vstup do objímky 82 je částečně uzavřen úzkým ústím vymezeným horní a dolní hranou 94 vyduté drážky 87. K usnadnění bočního zasunutí rozpěrky 90, je v objímce 82, 83 rozevřená vodicí plocha 95. Obzvláště výhodné uspořádání objímek a rozpěrek je takové, když je konec rozpěrky zachycen v objímce, kde je plochá koncová stěna 91 a válcovité příruby 91 rozpěrky 90 tlačena pružně do pevného čelního kontaktu s plochou okrajovou stěnou 79 (nebo 80) radiální

-5CZ 282479 B6 objímky 82, 83. Toto uspořádání významně zvyšuje stabilitu a tuhost spojených součástí. Požadovaného vztahu se dosáhne lehkým přesazením blokovacích výstupků 85 ve směru okrajové stěny 79 objímky 82, s ohledem na normální polohu prstencovitého zápichu 92 rozpěrky 90. Potom, když rozpěrka 90 zaklapne ve smontované poloze, je automaticky přitlačována ke dnu objímky 82 do pevného čelního kontaktu mezi koncovou stěnou 91a a okrajovou stěnou 79.

S odvoláním na rozložený pohled na obr. 17 je druhá spojka 70a totožná se spojkou 70, ale natočená tak, že její základní rovina je kolmá k základní rovině spojky 70 a její zahloubená stěna (neznázoměná na obr. 17) přiléhá k zahloubení 74 spojky 70. Když se tyto dvě spojky 70, 70a zasunou dohromady ve směru šipky 96, zachytí se část spojky 70 nalevo od příčné stěny 75 do zahloubení spojky 70a. Rovněž zahloubení 74 spojky 70 zachytne pravou část spojky 70a. Úplné spojení těchto dvou spojek 70, 70a je patrné v perspektivním pohledu na obr. 16. Sestavené spojky 70, 70a vytvářejí radiálně orientovaná zahloubení ve dvou rovinách k zachycení rozpěrek, takže se značně zvyšují konstrukční možnosti systému. K zajištění dvou spojek 70, 70a v sestaveném stavu jsou v jednotlivých dílech vytvořeny zadržovací žebra 98 a drážky 97. Vodicí stěny 72. 73 jsou opatřeny příčnými zadržovacími drážkami 97. Jsou uspořádány k zachycení vhodně umístěných zadržovacích žeber 98 na protilehlé spojce. Zadržovací žebra 98, jak je vyznačeno na obr. 17, jsou vytvořena na radiálních paprskovitých prvcích ΊΊ. Během spojení dvojice spojek 70, 70a, když zadržovací žebra 98 dosahují do krajního konce vodicích stěn 72, 73, vodicí stěny 72, 73 se pružně rozevřou na vzdálenost postačující k umístění zadržovacích žeber 98. Toto pružné rozevření je usnadněno vytvořením malé štěrbiny 81 v zahloubené okrajové stěně 80. Tedy během montážního procesu se protilehlé poloviny rozdělené okrajové stěny 80 vzájemně rozevírají a usnadňují vzájemné rozevření vodicích stěn 72, 73. Tento proces se provádí současně na obou spojkách 70, 70a.

Jednotlivá spojka popsaná na obr. 1 až 5 je vytvořena se symetrickým polem osmi objímek k zachycení rozpěrek 13. Individuální spojky 70, 70a na druhé straně mají jednu objímku, která není určena k zachycení rozpěrky, protože mají otevřené zahloubení 74 na jedné straně spojky. Přesto, když jsou sestaveny dvě spojky 70, 70a, jak je například znázorněno na obr. 16, přináší ve skutečnosti každá spojka objímku k zachycení rozpěrky do druhé spojky, takže v každé rovině jsou čtyři dvojice protilehlých objímek. Když jsou dvě spojky 70, 70a sestaveny podle obr. 16, jsou tři protilehlé dvojice objímek na každé spojce 70, 70a otevřeny a přístupny pro boční zasunutí rozpěrky 90. Avšak v případě jedné z protilehlých dvojic objímek 83, 83a, je vyloučeno normální boční zasunutí rozpěrky 90 z důvodu bezprostřední blízkosti vně rozevřených upínacích prvků 84, nesených opačnou spojkou této sestavy.

Zasunutí rozpěrky 90 do částečně nepřístupných objímek 83. 83a se usnadní pomocí štěrbiny 81 v okrajové stěně 80. Tato štěrbina 81 umožňuje omezené vnější rozevření sousedních upínacích prvků 84, umožňujících zaklesnutí do polohy pákovým pohybem, schématicky znázorněným na obr. 19 a 20. Podle obr. 19 představuje poloha rozpěrky 90 znázorněná přerušovanou čárou typickou počáteční polohu k zasunutí rozpěrky 90 do objímky 83a spojky 70a. Koncová plocha 100 rozpěrky 90 je umístěna proti krajní ploše 101 sousedního upínacího prvku 84, která slouží poněkud jako vedení, když je rozpěrka 90 zatlačována do objímky 83a, zatímco všeobecné udržování úhlového směru je znázorněno na obr. 19. Během této operace nastává počáteční rozevírání protilehlých upínacích prvků 84, způsobené štěrbinou 81, která má snahu se otevřít na větší šířku, než je normální šířka. Kromě toho je vodicí stěna 72 zahloubení lehce odkloněna směrem ven, a to je způsobeno pákovým pohybem rozpěrky 90 ve směru první šipky 102 na obr.

19. Výsledkem je páčení směrem vzhůru proti vodicí krajní ploše 101, takže sousední upínací prvek 84 je přemísťován ve směru druhé šipky 103 na obr. 20. Pákový pohyb rozpěrky 90 pokračuje, dokud koncová příruba 91 rozpěrky 90 nezaklapne na místě v zahloubení, jak je znázorněno plnou čarou na obr. 19. Vyjmutí rozpěrky 90 z částečně blokovaných objímek 83, 83a se provede všeobecně opačným způsobem.

-6CZ 282479 B6

Jak je znázorněno na obr. 31, uspořádání zahloubení v objímce 150 a rozpěrky 140 je s výhodou takové, že střed zakřivení blokovacích výstupků 130, 131 je umístěn na ose 151, která je posunutá od povrchu 152 základní stěny 125 o vzdálenost poněkud menší, než je posunutí mezi osou 153 obsahující střed zakřivení prstencovitého zápichu 147 a koncovou plochou 154 rozpěrky 140. Výsledkem je, že když je rozpěrka 140 bočně zatlačována do upínací polohy v objímce 150, blokovací výstupky 130, 131 jsou v tlakovém styku s boční částí prstencovitého zápichu 147 k silovému zatlačení koncové plochy 154 rozpěrky 140 do pevného čelního kontaktu s povrchem 152 v zahloubení základní stěny 125. Těsným udržováním těchto dvou ploch v čelním kontaktu se tomuto spojení rozpěrky a spojky uděluje požadovaný stupeň dodatečné tuhosti.

Spojky mohou být vytvořeny v široké rozmanitosti typů a způsobů mající od jedné do mnoha objímek 150. Spojky, mající více než jednu objímku, jsou uspořádány tak, že objímky jsou úhlově rozmístěny po 45° nebo v násobku tohoto úhlu, i když je v rámci vynálezu možné i jiné uspořádání.

Na obr. 21 je znázorněna spojka 160 s jedinou objímkou 150. Obsahuje náboj 161 vymezený válcovitou stěnou 162. Vnitřní průměr náboje 161 je přibližně stejně velký jako průměr válcovitého pláště vytvořeného rozpěrkou 140. Průměr tohoto válcovitého pláště odpovídá průměru válcovitých koncových částí koncové příruby 146, koncové upínací části 148 rozpěrky 140 a také průměru žeber 145. Rozpěrka 140 je tedy volně zachycena ve válcovitém otvoru 163 náboje 161 s lehkou vůlí k umožnění volného otáčení a volného podélného posuvu rozpěrky 140 v náboji 161. Osa 164 náboje 161 je umístěna kolmo k podélné ose 165 objímky 150. Stěna 167, která tvoří základní stěnu objímky 150, je oddělena od osy 164 náboje 161 dvojicí distančních výstupků 166, které jsou integrální částí základní stěny 167 a válcovité stěny 162. Spojky jsou obvykle konstruovány s předem danými jednotnými tloušťkami ve směru osy 164 náboje 161. S výhodou je tloušťka přibližně stejná, jako průměr válcovitého pláště rozpěrek 140. Obzvláště vhodná byla shledána tloušťka asi 6,19 mm s tím, že v mnoha případech umožňuje spojování bočních části spojek příčně, vzhledem k rozpěrce, přes celou délku středního tělesa rozpěrky, bez ponechání účinného prostoru na některém z obou konců. To umožňuje vytváření konstrukcí skutečně pevných stěn ze spojkových prvků příčně spojených rozpěrkami přes celou šíři části tělesa rozpěrky.

Na obr. 22 je nakreslena spojka 170 podobná spojce z obr. 21, ale s dvojicí radiálních objímek 150 úhlově otočených o 180° a souose vyrovnaných v podélné ose 171, která protíná středovou osu 172 náboje spojky 170. Spojka 170 podle obr. 22 je obzvláště vhodná ke spojování konců rozpěrek do osově vyrovnaných spojení, jak je znázorněno na obr. 30. Z tohoto a dalších důvodů je vzdálenost d od středové osy 172 náboje k základní stěně vybrání objímky (odpovídající povrchu 152 základka. Kromě v obr. 31) stejná pro obě objímky 150 spojky 170 z obr. 22, jako pro jednoobjímkovou spojku 160 z obr. 21. Tento geometrický vztah je také aplikován u různých variant spojek, které jsou na výkresech zobrazeny. Ve všech případech je rozpěrka zajištěna ve vybrání objímky spojky, umístěna v pevné, předem dané vzdálenosti d od středové osy náboje spojky.

Na obr. 23 je znázorněna spojka 180, která je také opatřena dvěma objímkami 150. Objímky 150 jsou vyrovnány podle radiálních os 181 protínajících středovou osu 182 náboje 185 umístěnou kolmo k těmto radiálním osám 181. Konstrukce náboje 185. objímek 150 atd. je v podstatě stejná, jak bylo popsáno u spojek 160 a 170. Ale u modifikace podle obr. 23 jsou objímky 150 k zachycení rozpěrky prostorově odděleny v úhlu 45°. Spojky 190 a 200 na obr. 24, resp. 25, jsou opatřeny třemi, resp. čtyřmi objímkami 150, seskupenými podél osy 191 a 201, protínající příčnou středovou osu 192 a 202 náboje 195, 205 a prostorově oddělenými v úhlu 45°. Jak je znázorněno na obr. 23 až 25, zobrazené spojky obsahují střední, radiálně umístěné paprskovité stěny 183, 193, 203, které radiálně vystupují ze středových os 182, 192, 202 náboje a jsou

-7CZ 282479 B6 integrálně spojeny se základními stěnami přilehlých objímek 150. Vnější stěny 184, 194, 204 na druhé straně vystupují tangenciálně, vzhledem k nábojům 185, 195, 205.

Spojky 210, 220, 230, znázorněné na obr. 26 až 28, jsou opatřeny pěti, resp. šesti a sedmi radiálními objímkami 150. seskupenými podél radiálních os 211, 221 a 231 protínajících středové osy a vystupujících ze středových os 212, 222 a 232 nábojů 215, 225 a 235. Jednotlivé radiální osy 211, 221 a 231 jsou prostorově odděleny v úhlu 45° jako v případě spojek na obr. 23 až 25. Vnější stěny 214, 224 a 234 každé spojky z obr. 26 až 28 jsou s výhodou uspořádány tangenciálně k nábojům 215, 225 a 235, jak z estetických, tak z funkčních důvodů. Vnější stěna 214 spojky 210 například vytváří ve spojení s pokračující stěnou připojené objímky široký, plochý povrch k podepření spojky a/nebo k vymezení vnějšího okraje konstrukce.

Spojka 240 podle obr. 29 je v podstatě stejného uspořádání jako na obr. 1, v tomto případě vytvořená jako část série spojek společných rozměrů. V tomto ohledu je vzdálenost d od osy 242 náboje 122 k základní stěně vybrání objímky stejná a jednotná, jako u ostatních zobrazených tvarů spojek.

Podle obr. 30 a 32 obsahuje systém vynálezu rozpěrky v různých odstupňovaných délkách podle předem stanovených velikostních stupňů, takže rozpěrky různých velikostí v jedné sadě se mohou spojovat s popsanými spojkami k vytváření pravoúhlých trojúhelníkových konstrukčních jednotek montážních skupin. Na výkrese sestavy na obr. 30 jsou znázorněny různé série rozpěrek 140a až 140f, včetně progresivně vzrůstajících délek. Toto progresivní vzrůstání je stanoveno tak, že když jakékoliv dvě rozpěrky dané délky se spojí se spojkou a vytvoří odvěsny pravoúhlého trojúhelníku, má rozpěrka o následující větší délce takový vhodný rozměr, že tvoří přeponu tohoto trojúhelníka. Například na obr. 32 je třípolohová spojka 190 s pravým úhlem spojena se dvěma rozpěrkami 140a nejmenší velikosti a vytváří odvěsny pravoúhlého trojúhelníku. Vertikálně orientovaná rozpěrka 140a a na obrázku je spojena se čtyřpolohovou spojkou 200.

Rozpěrka 140a a orientovaná horizontálně je spojena s pětipolohovou spojkou 210. Rozpěrka 140b, vytvářející příští délkový stupeň proti rozpěrce 140a, je spojena se spojkami 200 a 210.

Na obr. 32, kde rozpěrka 140b tvoří přeponu prvního popsaného pravoúhlého konstrukčního prvku 250, tvoří tato rozpěrka 140b současně odvěsnu dalšího pravoúhlého konstrukčního prvku 260 větší velikosti. V tomto ohleduje spojka 200 spojena se druhou rozpěrkou 140b k vytvoření dvou odvěsen trojúhelníkového konstrukčního prvku 260. Druhá čtyřpolohová spojka 200 je připojena k hornímu konci horní rozpěrky 140b a rozpěrka 140c, tvořící třetí prvek v progresivně vzrůstajících délkách, je spojena s horní spojkou 200 a s uvedenou spojkou 210 a vytváří přeponu trojúhelníkového konstrukčního prvku 260. Jak je patrné z obr. 32, může dvojice rozpěrek 140c postupně vytvářet strany stále větší pravoúhlé trojúhelníkové konstrukční jednotky 270, jejíž přepona je vytvořena rozpěrkou 140, nejblíže většího rozměru. Tak mohou být montovány progresivně větší pravoúhlé trojúhelníkové konstrukční jednotky v rozmezí maximální délky rozpěrky v dané sadě.

V systému vynálezu se vytváří délka progresivního zvětšování rozpěrek podle předem stanoveného vzorce. Tedy v systému n různých délek je délka rozpěrky vymezena podle tohoto vzorce:

L_x = /1.414Α^υ x D_min - /2 x d/, kde

L_x = délka x té rozpěrky v sérii od 1 do n,

D_min = vzdálenost mezi osou náboje dvou spojek spojených nejkratší rozpěrkou ze série, d = vzdálenost od osy náboje k základní stěně objímky.

-8CZ 282479 B6

Spojení konstrukcí pravoúhlých trojúhelníkových jednotek, kde přepona jedné trojúhelníkové jednotky vytváří odvěsnu druhé, větší pravoúhlé trojúhelníkové jednotky, je známé.

V tomto systému dětské stavebnice podle vynálezu vyplývá však jedinečná výhoda z konstrukce spojek a rozpěrek přizpůsobených k bočnímu zaklapávacímu spojení rozpěrek ve spojkách. To umožňuje spojování a rozpojování součástí z konstrukce bez nutnosti změny středových vzdáleností mezi spojkami a spojovacími body. Tak může být zkonstruována a sestavena mnohorozměrová konstrukce velmi snadným způsobem. Jak je znázorněno na obr. 30, je zde také výhodný geometrický vztah mezi rozpěrkami 140a až 140f odstupňované délky a spojkami, v nichž jsou vytvořeny objímky vzájemně orientované po 180°. To se týká zejména spojek 170 na obr. 22, kde dvoupolohová spojka má své objímky 150 seřazené v ose a umístěné na protilehlých stranách. Tato spojka slouží s výhodou jako nastavovací spojka ke spojování dvou kratších rozpěrek do delší montážní skupiny z rozpěrek, když jedna ze spojek 170 (která může být obvykle označena jako nastavovací spojka) je spojena se dvěma rozpěrkami dané velikosti, vytvořená montážní skupina z rozpěrek má stejnou délku jako rozpěrka o dva stupně delší. Tedy jak je znázorněno na obr. 30, dvě z nejkratších rozpěrek 140a jsou spojeny tak, že vytvoří montážní skupinu z rozpěrek v délce rozpěrky 140c. Dvě z dalšího velikostního stupně rozpěrek 140b jsou spojeny tak, že vytvoří montážní skupinu stejné délky jako rozpěrka 140d. Na obr. 30 jsou znázorněna další odpovídající spojení. Samozřejmě je možné spojit nastavovací spojkou 170 rozpěrky různých délek k vytvoření montážních skupin rozpěrek o délkách, které se liší od standardu, progresivních délek rozpěrek znázorněných na obr. 30. Protože všechny spojky, bez ohledu na uspořádání, používají společnou vzdálenost d od osy náboje k základní stěně zahloubení objímky, vztah zobrazený na obr. 30 může být dosažen v jakékoliv situaci, v níž jsou rozpěrky spojeny se spojkami v souosém směru.

Montážní skupina znázorněná na obr. 33 a 34 se skládá z mnoha jednoobjímkových spojek 160 (obr. 21) spojených s mnoha rozpěrkami předem dané jednotné velikosti jako je rozpěrka 140c znázorněná na obr. 30. První z mnoha jednoobjímkových spojek 150 (tři na obrázku) jsou bočně uspořádány, vzájemně oddělené šířkou spojky a jsou otočně spojeny s rozpěrkami 280, dle obr. 34. Rozpěrka 280 prochází otvorem 281 náboje, kde je volně uložena. Střídavě se spojkami 282 první skupiny jsou uspořádány spojky 283 druhé skupiny.

Spojky 283 druhé skupiny jsou uloženy se zaklapnutím na rozpěrkách 280, s blokovacími výstupky 130, 131 spojky pevně zachycenými v průchozích drážkách 144 rozpěrky, k pevnému upnutí rozpěrky. Tedy zatímco jednotlivé spojky 282 první skupiny jsou volně pohyblivé, vzhledem k rozpěrkám 280, střídavě uložené spojky 283 druhé skupiny jsou na rozpěrkách pevně zajištěny jak proti otáčení, tak proti posuvu. Sled tohoto spojení vytváří článkovanou pásovou konstrukci, která může být nekonečná, nebo v konečné délce, jak je třeba a může být v jakékoliv vhodné šířce podle zamýšleného účelu. Jak je znázorněno na obr. 33, vyčnívají krajní části rozpěrek v krátké vzdálenosti na každém okraji pásového spojení. Konstrukce typu podle obr. 33 a 34 má široký rozsah výhodných použití. Mezi nimi je vytváření pásů pro pásová vozidla, jako jsou buldozery, jeřáby, tanky a podobně. Může být také vytvořena konstrukce panelového typu pro použití u dětské stavebnice jako stěnové nebo střešní panely, střešní krytina a podobně. Těsné spojení může být například využito u ohebných prvků kabelového typu.

Na obr. 35 až 41 je znázorněn obzvláště výhodný typ spojky uspořádané ke spojení s další spojkou, mající podobné znaky, k vytvoření spojkových montážních skupin k připojení rozpěrek procházejících mnoha rovinný i směry. Spojky 310 znázorněné na obr. 35 jsou vytvořeny se čtyřmi objímkami 150, úhlově oddělených po 45°. Přímo naproti jedné z objímek 150a každé spojky je umístěno speciální zahloubení 311 objímky. Zahloubení 311 objímky je vymezeno prostorově oddělenými bočními vodícími stěnami 312, 313 a příčnou dosedací stěnou 314. Boční vodicí stěny 312, 313 jsou prostorově odděleny na vzdálenost rovnající se standardní tloušťce spojky a jsou symetricky uspořádány v pomyslné rovině procházející geometrickým středem

-9CZ 282479 B6 spojky 310 a obsahující podélnou osu protilehle uspořádané objímky 150a k zachycení rozpěrky. Volný povrch příčné dosedací stěny 314 leží v rovině, která je v pravém úhlu proti dříve uvedené rovině a také prochází geometrickým středem spojky 310, středovou osou 315. Spojky 310 jsou uzpůsobené ke vzájemnému spojení způsobem označeným na obr. 35 až 37 pomocí jednotlivých speciálních zahloubení 311 objímek, které na sebe vzájemně přiléhají, přičemž základní roviny jednotlivých spojek 310 jsou natočené o 90°. Jednotlivé spojky 310 se do sebe zatlačí dokud nejsou příčné dosedací stěny 314 zahloubení 311 objímek v těsném čelním kontaktu, takže jednotlivé středové osy 315 každé spojky 310 leží v podstatě ve společné rovině. Každá z bočních vodicích stěn 312, 313 je opatřena, pokud je třeba, příčnou zadržovací drážkou 316, uzpůsobenou k zachycení blokovacím způsobem zadržovacích žeber 317, vyčnívajících z protilehlých stran paprskovitých stěn 319. Tedy, když jsou obě spojky 310 sesazeny dohromady, jsou poměrně pevně vzájemně blokovány proti jakémukoliv oddělování, kromě úmyslného oddělování.

Jak vyplývá z obr. 36, když boční vodicí stěny 312, 313 zabírají nejdříve s vystupujícími zadržovacími žebry 317, tak se tyto stěny 312, 313 roztáhnou. Malá štěrbina 318, vytvořená v opačně umístěné objímce 150a, umožňuje snazší přiblížení upínacích prvků této objímky k sobě, zatímco boční vodicí stěny 312, 313 jsou rozevřeny žebry 317. Když jsou jednotlivé díly stlačeny dohromady do své konečné polohy, s příčnými dosedacími stěnami 314, usazenými na sobě, je usazené každé ze sady zadržovacích žeber 317 v každé ze sady zadržovacích drážek 316 v podstatě tak, jak je znázorněno na obr. 37.

Spojky sestavené podle obr. 35 až 39 vytvářejí podmínky k podepření rozpěrek v každé ze dvou rovin uspořádaných v pravém úhlu. Uspořádání spojek tedy tvoří dokonalé, vhodné spojení vnějších rohů konstrukce, jak může být patrné z obr. 38 a 39.

V sestavě na obr. 40 je spojka 310 typu znázorněného na obr. 35 až 39 uzpůsobena ke spojení se druhou sedmipolohovou spojkou 410. Spojka 410 obsahuje speciální zahloubení 411 souose umístěné na opačné straně proti objímce 150a určené k zachycení rozpěrky. Sestavení spojek 310 a 410 k vytvoření vícerovinné montážní skupiny se provede stejným způsobem, jak bylo popsáno u obr. 35 až 39. Výsledné spojení je uspořádáno ve tvaru T, při pohledu seshora, jak vyplývá z obr. 41 a vytváří podmínky pro montáž rozpěrek v každé ze tří rovin. Ve spojení ve tvaru T podle obr. 40, 41 není horní objímka 150a přístupná pro normální boční zaklapnutí rozpěrky z důvodu připojené spojky. Avšak vytvořením štěrbiny 318 v dosedací stěně objímky 150a je možné zasunout rozpěrku nejdříve pod úhlem a usadit ji točivým pohybem, jak již bylo popsáno dříve. Štěrbina 318 umožňuje snazší rozevření upínacích prvků 126, 127 k přizpůsobení montáže rozpěrky točivým pohybem.

V určitých aplikacích však může být požadováno zablokování spojky společně s rozpěrkou procházející otvorem jejího náboje pro společné otáčení a/nebo k zajištění polohy spojky v axiálním směru, vzhledem k rozpěrce. K tomu účelu obsahuje systém hnací prvek, jak je zobrazeno na obr. 42 a 44 k třecímu a neotočnému upnutí rozpěrky. Ve zobrazeném provedení obsahuje hnací prvek hnací blok 510 vyrobený vstřikovým litím z vhodného plastu a s výhodou obsahující objímku 150 dříve popsaného tvaru. Objímka 150 je zejména vybavena protilehlými blokovacími výstupky 130, 131, vymezujícími úzký prostor mezi upínacími prvky 126, 127. Těsně u uzavřeného konce objímky 150 je na hnacím bloku s výhodou namontován hnací čep 511 bočně vystupující z koncového čela 512 v podstatě rovnoběžně se směrem blokovacích výstupků 130 a 131. V typickém použití hnacího bloku 510 je spojka 240, obvykle ve tvaru úplné sněhové vločky, s osmi polohami na zachycení rozpěrek a montuje se na rozpěrku 513. Hnací blok 510 se nasadí na těleso rozpěrky 513, takže příslušné blokovací výstupky 130, 131 jsou zachyceny a blokovány v záběru s protilehlými průchozími drážkami 144 rozpěrky 513. Hnací blok 510 je tak pevně fixován k rozpěrce 513 proti otáčení a je také pomocí tření brzděn proti podélnému posouvání po rozpěrce 513 (je však na ní podélně posuvný za použití přiměřené síly). Takové umístění hnacího čepu 511 je možné tehdy, když spojka 240 a hnací blok 510 na sebe

- 10CZ 282479 B6 vzájemně přiléhají a hnací čep 511 je umístěn v lichoběžníkovém prostoru mezi dvojicí sousedních, radiálně uspořádaných paprskovitých stěn 123, přičemž tento prostor v podstatě vyplňuje. Rozpěrka 513 a spojka 240 jsou tedy blokovány proti vzájemnému otáčení tak, že rotační pohon udělovaný jednomu z těchto prvků je odpovídajícím způsobem přenášen na druhý prvek. Umístěním hnacího bloku 510 na opačné straně spojky 240 může být spojka axiálně blokována v poloze na rozpěrce.

Na obr. 45 je znázorněn výhodný kombinovaný hnací prvek 610, řemenice/kolo. Je to díl ve tvaru kola vyrobený vstřikovým litím, vytvořený s vnějším okrajem 611 a středovým otvorem 612 uzpůsobeným k těsnému zachycení na rozpěrce. V radiálním směru od středového otvoru 612 k okraji je na hnacím prvku 610. např. řemenici, vytvořen jeden nebo několik hnacích zápichů 613. Jsou určené k zachycení hnacího čepu 511 hnacího bloku 510 dle obr. 42. Jak je znázorněno na obr. 47, je hnací prvek 610 např. řemenice, opatřen prstencovitým vybráním 614 pro funkci řemenice ve spojení s vhodným hnacím řemenem (není znázorněno). Když má tento hnací prvek 610 funkci řemenice, je hnacím způsobem připojen k rozpěrce s využitím hnacího bloku 510 a může působit buď jako hnací řemenice, nebo jako hnaná řemenice, podle potřeby. Hnací prvek 610 může být opatřen prstencovitým prvkem 620, např. pneumatikou a vytváří tak kolo.

Pneumatika je vytvořena z pružného elastomeru, jako je neopren. Vnitřní část 621 pneumatiky má šířku odpovídající těsnému zachycení v prstencovitém vybrání 614. Vnější část 622 pneumatiky je širší, než vnitřní část 621, s výhodou o šířce jako je tloušťka vnějšího okraje 611 hnacího prvku 610. Na každé straně pneumatiky jsou vytvořeny nákružky 623. Tyto nákružky 623 jsou v záběru s vnějšími přírubami 624 ráfku kola k soustřednému uložení pneumatiky na nosném vnějším okraji 611. Je-li hnacího prvku 610 použito jako kola, může nebo nemusí být toto kolo poháněno. Když má být poháněno, použije se hnacího bloku 510, jak již bylo uvedeno.

Konstrukce dětské stavebnice podle vynálezu vytváří výjimečně zjednodušený, ale přesto neobyčejně univerzální konstrukční prostředek k vytváření neohraničeně rozmanitých sestav jak statického, tak dynamického charakteru. Tento konstrukční systém se výborně hodí k výrobě, a to k ekonomicky výhodné masové výrobě technikami vstřikového lití standardizovaných stavebních prvků velké rozmanitosti a umožňuje relativně rychlou a zjednodušenou montáž různých sestav. Podle základních konceptů vynálezu lze vytvářet zjednodušené a účinné tvary dynamických sestav, jako jsou pásy nebo řemeny, poháněné otočné systémy a podobně. Toho se dosáhne důsledným používáním standardizovaných rozpěrek a standardizovaných spojek. To znamená, že spojky využívají standardizovaných objímek, třebaže různého počtu, ale umístěných ve standardizovaných roztečích od základní osy spojky. Rovněž rozpěrky mají standardní uspořádání koncových částí, ve spojení s tělesem rozdílných délek. Dále použitím nastavovací spojky, schopné spojování konců dvou rozpěrek, se násobí konstrukční kombinace dostupná z poměrně limitovaného počtu standardizovaných délek jednotlivých rozpěrek. Prvky dětské stavebnice podle vynálezu jsou lehce přizpůsobeny k produktivní výrobě součástí vstřikovým litím z vhodného plastu. K těmto účelům je mnoho vhodných materiálů z plastu, ale je nutné vybrat samozřejmě materiál s rozumným stupněm pevnosti a pružnosti k umožnění správné funkce upínacích prvků, například k provádění četných spojovacích a rozpojovacích operací. Tím, že se mohou spojky spojovat s rozpěrkami bočním zaklapnutím, je praktické spojovat velké a komplexní sestavy, protože se nemusí měnit středové rozteče mezi spojkami během jejich spojování. Naopak, když sestavování jednotlivých prvků vyžaduje axiální zasunutí jedné části do druhé, tak se středové rozteče dočasně rozšíří, což v nejlepším případě vyžaduje velkou pozornost a v nejhorším případě se může stát, že určité typy sestav se nemohou smontovat. Uspořádání podle vynálezu vytváří unikátní možnost dvoucestného upínání mezi spojkami a rozpěrkami, kde krajní ohebné části upínacích prvků vytvářejí boční uložení, zatímco nejvnitřnější části upínacích prvků vytvářejí boční uložení, zatímco nejvnitřnější části upínacích prvků tvoří poměrně neohebné vybrání pro zachycení příruby rozpěrky během bočního spojení, ale vytváří pozitivní brzdění proti axiálnímu posuvu rozpěrky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Dětská stavebnice obsahující spojky a rozpěrky ve tvaru tyčí, vytvořené z odstříknutého plastu a vzájemně rozebíratelně spojovatelné s dalšími prvky k vytvoření koherentní sestavy, přičemž alespoň některé spojky obsahují objímku uspořádanou na předem dané ose a alespoň některé rozpěrky jsou tvořeny prodlouženým tyčovitým tělesem obsahujícím protilehlé koncové části rozpěrky a střední části rozpěrky integrálně spojující protilehlé koncové části, vyznačující se tím, že objímka (14) obsahuje dvojici prostorově oddělených upínacích prvků (16) v podstatě rovnoběžně konzolově uspořádaných a symetricky vyrovnaných s ohledem na osu (19), kde v upínacích prvcích (16) jsou vytvořeny první blokovací prostředky k rozpojitelnému zablokování rozpěrky (13) a pevnému držení rozpěrky (13) v poloze vyrovnané s osou (19), a v objímkách (14) jsou vytvořeny druhé blokovací prostředky k rozpojitelnému zablokování rozpěrky (13) a pevnému držení rozpěrky (13) v předem dané axiální poloze proti jejímu pohybu podél osy (19), přičemž protilehlé koncové části rozpěrky (13) jsou opatřeny třetími blokovacími prostředky pro vzájemné spojení s prvními blokovacími prostředky uspořádanými na upínacích prvcích (16) a zajištění rozpěrky (13) v poloze symetrické s osou (19) a čtvrtými blokovacími prostředky pro vzájemné spojení s druhými blokovacími prostředky uspořádanými v objímkách (14) a zajištění rozpěrky (13) v předem dané axiální poloze na ose (19), přičemž každá dvojice upínacích prvků (16) vzájemně vymezuje stranově otevřenou a axiálně umístěnou objímku (14) a upínací prvky (16) jsou pružně oddělitelné k bočnímu zaklapnutí koncové části rozpěrky (13) v příčném směru k ose (19), přičemž rozpěrka (13) je po zavedení do objímky (14) v ní pevně uložená a umístěná ve fixované poloze vůči objímce (14).
2. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že koncové části rozpěrky (13) mají v podstatě kruhovitý průřez a jsou tvořeny válcovitými upínacími částmi (28), přičemž vzdálenost mezi dvojicí upínacích prvků (16) je menší, než průměr tohoto kruhovitého průřezu, a že první blokovací prostředek uspořádaný na upínacím prvku (16) je tvořen vydutou drážkou (18), jejíž prostorový tvar v podstatě odpovídá tvaru odpovídající části povrchu válcovité upínací části (28).
3. Dětská stavebnice podle nároku 2, vyznačující se tím, že spojka (10) obsahuje základní stěnu (15) spojující vnitřní koncové části dvojice upínacích prvků (16), přičemž základní stěna (15) vymezuje spolu s dvojicí upínacích prvků (16) zahloubení v podstatě ve tvaru U k bočnímu zachycení koncové části rozpěrky (13), přičemž průřez tímto zahloubením ve směru osy (19) a v rovině půlící upínací prvky (16) je v podstatě shodný s podélným průřezem koncové části rozpěrky (13).
4. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhý blokovací prostředek je tvořen blokovacím výstupkem (24) vypouklého obloukového tvaru, který je uspořádán v podstatě od jedné hrany upínacího prvku (16) ke druhé, a čtvrtý blokovací prostředek je tvořen prstencovitým zápichem (27) v rozpěrce (13), do něhož po uložení rozpěrky (13) do objímky (14) zapadá blokovací výstupek (24) a rozpěrka (13) je v objímce (14) blokována proti oddělení od spojky (10) ve směru osy (19).
5. Dětská stavebnice podle nároku 4, vyznačující se tím, že rozpěrky (13) mají alespoň v části své délky v podstatě kruhovitý průřez a rovněž alespoň v části délky průřez tvaru X, jehož velikost je vymezena obrysem uvedeného kruhovitého průřezu, přičemž části rozpěrky (13) o průřezu tvaru X mají rozměry, které umožňují zachycení této části rozpěrky (13) v prostoru mezi dvojicí upínacích prvků (16) při osové poloze rozpěrky (13) v pravém úhlu

- 12CZ 282479 B6 k ose (19), přičemž rozpěrka (13) je těsně uložena mezi blokovacími výstupky (24) na upínacích prvcích (16), pro umožnění silového zatlačení rozpěrky (13) mezi dvojici protilehlých blokovacích výstupků (24).
6. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhé blokovací prostředky jsou tvořeny protilehlými blokovacími výstupky (130, 131) uspořádanými příčně na upínacích prvcích (126, 127) a vystupujícími do prostoru mezi upínacími prvky (126, 127), kde rozpěrka (140) má koncovou přírubu (26) vymezenou prstencovitým zápichem (147) a koncovou plochou (154) prostorově oddělenou od prstencovitého zápichu (147), přičemž prstencovitý zápich (147) a blokovací výstupky (130, 131), povrch (152) základní stěny (125) a koncová plocha (154) jsou v takovém geometrickém vztahu, že při spojení rozpěrky (140) s objímkou (150) je koncová plocha (154) rozpěrky (140) tlačena pevně a pružně v axiálním směru do čelního kontaktu s povrchem (152) základní stěny (125).
7. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že první spojka (70; 310), tvořená středovým jádrem (71) vymezujícím středovou osu první spojky (70; 310) a objímkami (82, 83: 150, 150a), uspořádanými v podstatě radiálně kolem jádra (71), k zachycení rozpěrek (90, 140) je v podstatě plochého uspořádání a má předem danou tloušťku, dále otevřené zahloubení (74; 311) na jedné straně první spojky (70; 310) procházející ke středové ose a mající stejnou šířku jako je tloušťka první spojky (70; 310), kde toto otevřené zahloubení (74; 311) je přizpůsobeno k zachycení druhé spojky (70a; 310, 410) k vytvoření složené spojkové skupiny s objímkami (82, 83; 150, 150a) vybíhajícími radiálně ve dvou rovinách.
8. Dětská stavebnice podle nároku 7, vyznačující se tím, že první spojka (70, 310) má objímku (83, 150a) uspořádanou přímo proti otevřenému zahloubení (74, 311), přičemž ve spojení první a druhé spojky (70, 70a; 310; 410) má druhá spojka (70a, 310, 410) objímku (82, 150) k zachycení rozpěrky (90, 140) na místě otevřeného zahloubení (74, 311) v první spojce (70, 310).
9. Dětská stavebnice podle nároku 7, vyznačující se tím, že otevřené zahloubení (74; 311) je vymezeno dvojicí prostorově oddělených rovnoběžných vodicích stěn (72, 73; 312, 313), k uložení druhé spojky (70a, 310, 410), opatřených zadržovacími drážkami (97, 316) zabírajícími se zadržovacími žebry (98, 317) druhé spojky (70a, 310, 410) k zadržení spojené dvojice spojek (70, 70a; 310, 410) ve spojeném stavu.
10. Dětská stavebnice podle nároku 9, vyznačující se tím, že první spojka (70, 310) má několik objímek (82, 83; 150, 150a), z nichž každá obsahuje dvojici upínacích prvků (84, 126, 127) a okrajovou stěnu (79, 80), kde okrajové stěny (79, 80) sousedních objímek (82, 83, 150, 150a) jsou těsně a integrálně spojeny a alespoň jedna z těchto okrajových stěn (80) je rozdělena štěrbinou (81, 318) k usnadnění vnějšího odklonění vodicích stěn (72, 73; 312, 313) během spojování první a druhé spojky (70, 70a, 310, 410) před spojením zadržovacích drážek (97, 316) a zadržovacích žeber (98, 317).
11. Dětská stavebnice podle nároku 10, vyznačující se tím, že první spojka (70, 310) má objímku (83, 150a) umístěnou přímo proti otevřenému zahloubení (74, 311) a objímka (83, 150a) má rozdělenou okrajovou stěnu (80).
12. Dětská stavebnice podle nároku 11, vyznačující se tím, že objímky (82, 83; 150, 150a) jsou uzpůsobené pro boční zaklapnutí koncových částí rozpěrek (90, 140) a upínací prvky (84, 126, 127) objímek (83, 150a) jsou oddělitelné pomocí rozdělené okrajové stěny (80) pro připojení rozpěrky (90, 140) jiným, než bočním zaklapnutím.

- 13 CZ 282479 B6
13. Dětská stavebnice podle nároku 7, vyznačující se tím, že otevřené zahloubení (74, 311) je opatřeno zadržovacími drážkami (97, 316) a části první spojky (70, 310) umístěné proti otevřenému zahloubení (74, 311) jsou opatřeny zadržovacími žebry (98, 317) pro zapojení se zadržovacími drážkami (97, 316) pro blokovací zapojení dvojice spojek (70, 70a; 310: 410) ve spojeném stavu.
14. Dětská stavebnice podle nároku 7, vyznačující se tím, že první spojka (310) má několik objímek (150, 150a), z nichž každá obsahuje dvojici upínacích prvků (126, 127) a dosedací stěnu (314), přičemž dosedací stěny (314) sousedních objímek (150, 150a) jsou těsně a integrálně spojeny, a alespoň jedna z těchto objímek (150a) je uspořádána přímo proti otevřenému zahloubení (311), a že ostatní objímky (150) jsou rovnoměrně uspořádány na téže straně roviny obsahující otevřené zahloubení (311) a uvedenou jednu objímku (150a), přičemž je-li první spojka (310) připojena ke druhé spojce (310, 410), která je v rovině, v níž jsou osy jejích objímek (150, 150a), pak roviny obou spojek (310,410) jsou na sebe kolmé.
15. Dětská stavebnice podle nároku 14, vyznačující se tím, že první spojka (310) obsahuje jednu objímku (150a) umístěnou přímo proti otevřenému zahloubení (311) a všechny další objímky (150) na jedné straně roviny, obsahující tuto jednu objímku (150a) a uvedené zahloubení (311), jsou uspořádány v pravých úhlech k rovině první spojky (310).
16. Dětská stavebnice podle nároku 15, vyznačující se tím, že spojená dvojice stejně uspořádaných spojek (310) vymezuje sestavu ve tvaru pravoúhlého rohu.
17. Dětská stavebnice podle nároku 15, vyznačující se tím, že druhá spojka (410) obsahuje objímky (150, 150a) v seskupení o úhlu větším než 180°, přičemž dvojice sestavená z této první a druhé spojky (310, 410) vymezuje spojenou sestavu ve tvaru T.
18. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhý blokovací prostředek obsahuje blokovací výstupky (24) umístěné naproti sobě na prostorově oddělených upínacích prvcích (16) a odpovídající prstencovitému zápichu (27) na protilehlých koncových částech rozpěrek (13), kde blokovací výstupky (24) jsou orientovány příčně k ose (19) k zachycení odpovídajícího prstencovitého zápichu (27) během bočního upínání koncové části rozpěrky (13) mezi dvojicí upínacích prvků (16).
19. Dětská stavebnice podle nároku 17, vyznačující se tím, že objímka (150) obsahuje koncový povrch (152) základní stěny (125) integrálně uspořádaný s upínacími prvky (126, 127) a oddělený od blokovacích výstupků (130, 131), koncová plocha (154) rozpěrky (140) je oddělená od odpovídajícího prstencovitého zápichu (147), přičemž vzdálenost mezi blokovacími výstupky (130, 131) a koncovou plochou (154) rozpěrky (140) je taková, ve vztahu k vzdálenosti mezi prstencovitým zápichem (147) a povrchem (152), že koncová plocha (154) a povrch (152) jsou přitlačovány do těsného kontaktu, když je rozpěrka (140) zachycena v objímce (150).
20. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhé blokovací prostředky obsahují žebrovité blokovací výstupky (24, 130, 131) na jedné z objímek (14, 150) nebo rozpěrce (13, 140) a odpovídající prstencovité zápichy (27, 147) na druhé z uvedených objímek (14, 150) nebo na rozpěrce (13, 140).
21. Dětská stavebnice podle nároku 20, vyznačující se tím, že objímka (14, 150) má uzavřený konec vytvořený koncovým povrchem (152) základní stěny (15, 125), rozpěrka (13, 140) má koncovou plochu (154), přičemž druhé blokovací prostředky tvořené výstupky (24, 130, 131) a čtvrté blokovací prostředky tvořené zápichem (27, 147) přitlačují koncový povrch (152) do těsného kontaktu s koncovou plochou (154).

- 14CZ 282479 B6
22. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že spojka (160) obsahuje náboj (161) s příčným otvorem (163) o rozměru a tvaru pro axiální upnutí rozpěrky (140) a vymezení středové osy (164) náboje (161), kde osa (164) náboje (161) je uspořádaná v pravém úhlu k podélné ose (165) objímky (150), kterou protíná, a spojka (160) obsahuje jedinou objímku (150) integrálně spojenou s jediným nábojem (161).
23. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že spojka (170) obsahuje dvojici objímek (150) integrálně spojených s jediným nábojem (161), kde objímky (150) jsou uspořádány protilehle a jsou vyrovnány podél společné osy (171) objímek (150).
24. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že spojka (180, 190,

200, 210, 220, 230, 240) obsahuje dvě až osm objímek (150), přičemž podélné osy (181, 191,

201, 211, 221, 231, 241) sousedních dvou objímek (150) jsou uspořádány v podstatě v úhlu 45° a všechny tyto osy (181, 191, 201, 211, 221, 231, 241) se vzájemně protínají v ose (182, 192,

202, 212, 222, 232, 242) náboje (185, 195, 205, 215, 225, 235, 122).
25. Dětská stavebnice podle nároků 23 nebo 24, vyznačující se tím, že všechny objímky (150) jsou uspořádány v pevné, předem dané vzdálenosti (d) od osy (182, 192, 202, 212, 222, 232, 242) náboje (185, 195, 205, 215, 225, 235, 122), přičemž, když je rozpěrka (140) držena v kterékoliv objímce (150), je vzdálenost nejvzdálenějšího konce rozpěrky (140) od osy (182, 192, 202, 212, 222 232, 242) náboje (185, 195, 205, 215, 225, 235, 122) pevná a jednotná.
26. Dětská stavebnice podle nároku 25, vyznačující se tím, že obsahuje sérii rozpěrek (140_a.f) ve stupňovaných délkách, přičemž délka L_x každé rozpěrky (140_a._f) je dána vzorcem:

L_x = (1,414)^.0^-(2^), kde

L_x = délka x té rozpěrky ze série od 1 do n, kde n je celkový počet různých délek rozpěrek (140_a.f),

Dmin je vzdálenost mezi osami nábojů dvou spojek spojených nejkratší rozpěrkou v sérii, d je vzdálenost od osy náboje k základní stěně objímkové části, přičemž spojky a rozpěrky stavebnice jsou upraveny ke spojení do nejméně jednoho pravoúhlého trojúhelníku (250, 260, 270).
27. Dětská stavebnice podle nároku 26, vyznačující se tím, že montážní skupina obsahující spojku (170) s dvojicí objímek (150) spojenou se dvěma rozpěrkami (140b) délky Lx v sérii, má stejnou délku jako rozpěrka (140d) o délce L_(x+2) v této sérii.
28. Dětská stavebnice podle nároku 1, vyznačující se tím, že upínací prvky (16) jsou opatřeny žebrovitými blokovacími výstupky (24) procházejícími napříč, vzhledem kose (19) objímky (14), a vystupujícími dovnitř k ose (19) objímky (14), přičemž rozpěrky (13, 513) jsou opatřeny v předem stanovené oblasti mezi jejich konci opačně uspořádanými podélně procházejícími drážkami (39) a rozpěrka (13) je zachycena v objímce (14) s úhlem nastavení 90° proti ose (19) objímky (14), přičemž žebrovité blokovací výstupky (24) jsou zachyceny protilehlou dvojicí drážek (39), přičemž rozpěrka (13) je neotočně upnuta spojkou (10) v poloze kolmé k ose (19) objímky (14).

-15CZ 282479 B6
29. Dětská stavebnice podle nároku 28, vyznačující se tím, že spojka (10, 160) obsahuje nábojovou část s příčným otvorem velikosti a tvaru pro axiální upnutí rozpěrky (280) a vymezení osy (164) náboje (161), kde osa (164) náboje (161) je uspořádána v pravém úhlu k ose (165) objímky (150) a současněji v podstatě protíná, přičemž další spojky (282, 283) jsou spojeny k vytvoření pásové sestavy, kde spojky (282) první skupiny jsou uspořádány bočně jedna vedle druhé, s prostorovým oddělením ve vzdálenosti alespoň stejné jako je šířka spojky, kde osy (164) náboje každé spojky (282) první skupiny jsou osově vyrovnány, a kde první rozpěrka (280) prochází náboji každé spojky (282) první skupiny, přičemž spojky (283) druhé skupiny jsou uspořádány bočně jedna vedle druhé a rozloženy v prostorech mezi spojkami (282) první skupiny, kde spojky (283) druhé skupiny upínají první rozpěrku (280) pomocí žebrovitých blokovacích výstupků (131, 130) do protilehlé dvojice podélných drážek (144) první rozpěrky (280), a že dále obsahuje přídavné skupiny spojek a rozpěrek spojených do prodloužených sérií k vytvoření článkové sestavy ve tvaru pásu.
30. Dětská stavebnice podle nároku 29, vyznačující se tím, že rozpěrka (280) má vzhledem k výsledné šířce první a druhé skupiny spojek (282, 283) takovou délku, že z každé strany montážní skupiny spojek (282, 283) vystupuje bočně koncová část rozpěrky (280).
31. Dětská stavebnice podle nároku 28, vyznačující se tím, že hnací blok (510) je opatřen integrálním, bočně vystupujícím hnacím čepem (511), a je připevněn na rozpěrku (513) žebrovitými blokovacími výstupky (130, 131) zachycenými v protilehlých drážkách (144) rozpěrky (513), přičemž hnací blok (510) je blokován v pevném vztahu s rozpěrkou (513), přičemž přídavná spojka (240) je kluzně otočně uložená na rozpěrce (513), kde hnací čep (511) je v hnacím spojení se sousední částí přídavné spojky (240), přičemž tato spojka (240) pohání rozpěrku (513).
32. Dětská stavebnice podle nároku 31, vyznačující se tím, že přídavná spojka (240) obsahuje kruhový hnací prvek (610) ve tvaru kola s vnějším okrajem (611) a nábojem, kde náboj je opatřen středovým otvorem (612) k zachycení rozpěrky, přičemž hnací prvek (610) je opatřen hnacím zápíchem (613) umístěným ve stanovené vzdálenosti v radiálním směru od středu náboje k zachycení hnacího čepu (511) spojky (510), přičemž hnací prvek (610) má ve vnějším okraji vytvořené vnější obvodové prstencovité vybrání (614).
33. Dětská stavebnice podle nároku 32, vyznačující se tím, že v prstencovitém vybrání (614) je snímatelně uložen prstencovitý prvek (620) ve tvaru pneumatiky z elastomeru.