CS277633B6

CS277633B6 - Digital transmission system

Info

Publication number: CS277633B6
Application number: CS902677A
Authority: CS
Inventors: Jean Bernard Rault; Yves Francois Dehery; Jean Yves Roudaut
Original assignee: France Etat; Telediffusion Fse; Philips Nv
Priority date: 1989-06-02
Filing date: 1990-05-30
Publication date: 1993-03-17
Also published as: ES2077631T3; DE69022119D1; AR246135A1; HU903285D0; FI110349B; UA37174C2; BR9002618A; CN1023280C; US5214678A; ATE127642T1; PL165159B1; CS9002677A2; EP0400755B1; CN1050116A; PL285436A1; DE69022119T2; HUT56672A; CA2017841A1; PT94224B; AU5615890A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká číslicového přenosového systému majícího vysílač a přijímač, přičemž vysílač obsahuje kodér a přijímač obsahuje dekodér pro dílčí pásmové kódování číslicového signálu, jako je číslicový zvukový signál, mající danou vzorkovací rychlost F_s, přičemž kodér je citlivý na číslicový signál pro vytváření několika M dílčích pásmových signálů s redukcí rychlosti vzorkování, přičemž kodér dělí pásmo číslicového signálu do po sobě následujících dílčích pásem pásmových čísel m/l<m<M/ se zvětšující se frekvencí, přičemž dekodér je citlivý na M dílčích pásmových signálů pro konstruování repliky číslicového signálu, přičemž tento dekodér spojuje dílčí pásma na pásmo číslicového signálu se vzrůstem vzorkovací rychlosti.

Dosavadní stav techniky

Systém pro dílčí pásmové kódování je znám z článku The Critical Band Coder - Digital encoding of speech signals based on the perceptual requirements of the auditory systém M.E.Krasnera, Proč. IEEE ICASSP80, sv. 1, str. 327 až 311, duben 9 až 10, 1980. V tomto známém systému se používá dělení signálu pásma řeči do několika dílčích pásem, jejichž šířky pásma v podstatě odpovídají pásmové šířce kritických pásem lidského sluchového systému v příslušných kmitočtových pásmech /srov. obr. 2 v Krasnerově článku/. Toto dělení na dílčí pásma bylo zvoleno, protože na bázi psychoakustických experimentů lze očekávat, že takový podobný kvantizační šum bude optimálně maskován signály uvnitř tohoto dílčího pásma, když kvantování bere v úvahu maskovací křivku šumů lidského zvukového systému (tato křivka udává práh pro maskování šumu v kritickém pásmu jediným tónem ve středu kritického pásma, srov., obr., 3. v. .Krasnerově článku),.

Vynález si klade za úkol vytvořit číslicový přenosový systém, ve kterém informace přenášená přenosovým prostředkem mezi vysílačem a přijímačem se dělí do dílčích pásem majících všechna přibližně stejnou šířku pásma, a který je konstruován tak, že nedochází prakticky k žádnému zkreslení v rekonstruovaném signálu na straně přijímače, a kde jsou kodér a dekodér velmi výkonné s ohledem na vypočítávání času a na složitost potřebné soustavy obvodů.

Podstata vynálezu

Číslicový přenosový systém podle vynálezu se vyznačuje tím, že kodér obsahuje analyzní filtrační prostředek a zpracovávací jednotku signálu, přičemž analyzní filtrační prostředek obsahuje M analyzních filtrů majících každý jeden vstup a dva výstupy, přičemž 2M výstupů na filtrech je připojeno ke 2M výstupů analyzního filtračního, prostředku pro poskytování 2M výstupních signálů se vzorkovací rychlosti F_s/M, přičemž každý analyzní filtr je upraven pro provádění odlišných filtrací na signálu přiváděném na jeho vstup a pro vedení každé ze dvou odlišných filtrovaných verzí vstupního signálu na odpovídající ze dvou výstupů, přičemž každý ze 2M výstupů filtru je připojen k odpovídajícímu z 2M vstupů zpracovávací jednotky singálů, přičemž zpracovávací jednotka signálů je upravena pro poskytování výstupních signálů na každém z M výstupů, přičemž výstupní signál je kombinace alespoň několika vstupních signálů vedených na jejich 2M vstupů, přičemž dekodér obsahuje další zpracovávací jednotku signálů a syntézní filtrační prostředek, přičemž druhá zpracovávací jednotka signálů má M vstupů pro přijímání M dílčích pásmových signálů a mající 2M výstupů, přičemž syntézní filtrační prostředek obsahuje M syntézních filtrů majících každý dva vstupy a jeden výstup připojený k výstupu dekodéru, přičemž druhá zpracovávací jednotka signálu je upravena pro vytváření výstupního signálu na každém z jejich 2M výstupů, přičemž výstupní signál je kombinace alespoň několika vstupních signálů vedených na jejich M vstupů, přičemž každá dvojice výstupů druhé zpracovávací jednotky signálů je připojena ke dvojici dvou vstupů odpovídajícího jednoho z M syntézních filtrů, přičemž každý syntézní filtr má jeden výstup a je upraven pro provádění odlišných filtrací na dvou signálech vedených na dva vstupy a pro poskytování kombinace dvou filtrovaných signálů na jeho výstup, přičemž každý výstup může být připojen k výstupu syntézního filtračního prostředku pro poskytování repliky číslicového signálu majícího vzorkovací rychlost F_s, přičemž kodér je upraven pro dělení číslicového signálového pásma do po sobě následujících dílčích pásem majících přibližně stejné šířky pásem, a přičemž součinitele každého z analyzních a syntézních filtrů jsou odvozeny od koeficientů standardního filtru, majícího charakteristiku dolní pro ústi s šířkou pásma přibližně rovnou polovině šířky pásma dílčích pásem, a přičemž standardní filtr má lichý počet koeficientů.

Opatření podle vynálezu jsou založena na seznání toho, že počítání může být značně zjednodušeno uspořádáním snižovacího prostředku vzorkovací rychlosti ve formě první jednotky přes analyznimi filtry ve vysílači a uspořádáním- zvyšovacího prostředku vzorkovací rychlosti ve formě druhé jednotky za syntézními filtry v přijímači, takže počítání se nyní provádí na signálech s nižší rychlosti vzorkování. Je třeba poznamenat, že publikace Digital filtering by polyphase network: application to sample-rate alternation and filter banks by M.G. Bellanger et al. in IEEE Trans, on ASSp, sv. 24, č. 2, duben 1876, str. 109 až 114 popisuje systém, v němž se číslicový signál dělí do několika dílčích pásem pomocí několika filtrů, přičemž uvedené filtry předchází snižovač vzorkovací rychlosti. Taková konstrukce zjednodušuje výpočet ve filtrech v tom, že zpracovávání signálů v těchto filtrech může být aplikováno na signály mající sníženou rychlost vzorkování.

Vysílač ve známém systému však nevytváří dílčí pásma mající v podstatě stejně velké šířky pásma, protože nejnižší dílčí pásmo ve známém systému má šířku yísma poloviční vzhledem k ostatním šířkám pásem. Kromě toho se filtry a zpracovávací jednotka ve známém systému liší od filtrů a zpracovávací jednotky v systému podle vynálezu v tom, že filtry provádějí dvě rozdílná filtrování na signálech vedených na jejich vstupy místo jednoho, jako je tomu ve známém způsobu. To zdvojnásobuje obsah přenosu informace mezi filtry a zpracovávací jednotkou podle vynálezu vzhledem ke známému systému. To umožňuje, použitím vhodné volby koeficientů filtru ve filtru, jakož i volbou vhodné konstrukce zpracovávacích v

jednotek na straně vysílače a přijímače, vytvořit na straně přijímače rekonstruovaný signál, který je prakticky prostý jakéhokoli zkreslení. Na rozdíl od tohoto dochází i rekonstruovaného signálu ve známém systému vždy ke zkreslení, a to i při nejoptimálnějších konstrukcích filtrů a zpracovávacích jednotek.

Je výhodné, že koeficienty pro analyzní filtry a syntézní filtry odvozeny od standardního filtru majícího lichý počet koeficientů. To vede k výrazné redukci počítání v (druhé) zpracovávací jednotce v tom, že je zde velká symetrie v koeficientech pro (druhou) zpracovávací jednotku.

Jsou možná různá provedení analyzních a syntézních filtrů.

V jednom provedení se systém na straně vysílače může vyznačovat tím, že každý analyzní filtr obsahuje sériové zapojení zpožďovacích sekcí majících stejné zpoždění (T), přičemž vstup filtru je spojen se vstupem první zpožďovací sekce, přičemž výstupy alespoň několika lichých sekcí v sériovém zapojení jsou připojeny k odpovídajícím vstupům první kombinační jednotky signálů, přičemž výstupy alespoň několika sudých zpožďovacích sekcí v sériovém zapojení jsou připojeny k odpovídajícím vstupům druhé kombinační jednotky signálů, přičemž výstupy první a druhé kombinační jednotky signálů jsou. připojeny k odpovídajícímu prvnímu a druhému výstupu filtru.

S výhodou jsou výstupy lichých zpožďovacích sekcí připojeny ke vstupům pouze první kombinační jednotky signálů a výstupy sudých zpožďovacích sekcí jsou připojeny ke vstupům pouze druhé kombinační jednotky signálů. V jiném provedení se systém může vyznačovat tím, že každý analyzní filtr obsahuje dvě sériová zapojení zpožďovacích sekcí majících stejné zpoždění (2T), přičemž vstup filtru je připojen ke vstupům první a alespoň několika'dalších zpožďovacích sekcí v sériovém zapojení, přičemž výstupy obou sériových zapojení jsou připojeny k prvnímu a ke druhému odpovídajícímu výstupu filtru, přičemž další zpožďovací sekce má zpoždění (T), které se rovná polovině zpoždění zpožďovacích sekcí v sériovém zapojení a je zapojena v dráze signálu od vstupu ke druhému výstupu filtru, přičemž uvedená další zpožďovací sekce není zahrnuta v dráze signálu od vstupu k prvnímu výstupu filtru.

Na straně přijímače se systém může vyznačovat tím, že každý syntézní filtr obsahuje dvě sériová zapojení zpožďovacích sekcí, majících stejné zpoždění (2T), přičemž první a druhé vstupy filtru jsou připojeny ke vstupu první zpožďovací sekce odpovídajícího prvního a druhého sériového zapojení, přičemž výstupy alespoň některých zpožďovacích sekcí v prvním sériovém zapojení jsou připojeny k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky signálů, přičemž vstupy alespoň několika zpožďovacích sekcí ve druhém sériovém zapojení jsou také připojeny k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky signálů, přičemž výstup kombinační jednotky signálů je připojen k výstupu filtru, přičemž další zpožďovací sekce mající zpoždění (T), které je rovno polovině zpoždění zpožďovacích sekcí v sériovém zapojení je zapojena v dráze signálu od druhého vstupu k výstupu filtru, přičemž uvedená další zpožďovací sekce není vřazena v dráze signálů od prvního vstupu k výstupu filtru.

V jiném provedení se systém může vyznačovat tím, že každý syntézní filtr obsahuje sériové zapojení zpožďovacích sekcí majících stejné zpoždění (T), přičemž první vstup filtru je připojen ke vstupům alespoň několika lichých zpožďovacích sekcí v sériovém zapojení, přičemž druhý vstup filtru je připojen ke vstupům alespoň několika sudých zpožďovacích sekcí v sériovém zapojení, přičemž výstup poslední zpoždovací sekce je připojen k výstupu filtru. S výhodou je první vstup filtru připojen ke vstupům pouze lichých zpožďovacích sekcí a druhý vstup filtru je připojen ke vstupům pouze sudých zpožďovacích sekcí.

Jsou možná další různá provedení zpracovávací jednotky ve vysílači a druhé zpracovávací jednotky v přijímači. V jednom provedení obsahuje zpracovávací jednotka signálu M kombinačních jednotek signálu, z nichž každá má výstup připojený k jednomu z M výstupů zpracovávací jednotky signálů, přičemž pro každou kombinační jednotku signálů alespoň několik vstupů z 2M vstupů zpracovávací jednotky je připojeno k odpovídajícím vstupům uvedené kombinační jednotky signálů přes odpovídající násobící jednotky. Odpovídající druhá zpracovávací jednotka signálů na straně přijímače potom obsahuje 2M kombinačních jednotek signálů, z nichž každá má výstup připojený k odpovídajícímu ze 2M výstupů zpracovávací jednotky, přičemž pro každou kombinační jednotku signálů je alespoň několik vstupů z M vstupů zpracovávacích jednotek připojeno k odpovídajícím vstupům uvedené kombinační jednotky signálů přes odpovídající násobící jednotky.

Na straně vysílače se systém může dále vyznačovat tím, že dva výstupy každého z analyzních filtrů jsou každý připojeny k odpovídajícím vstupům zpracovávací jednotky signálů přes odpovídající zesilovací jednotku signálů, přičemž obě zesilovací jednotky signálů jsou upraveny pro zesilování signálů vedených na jejich vstupy stejnou komplexní hodnotou, přičemž komplexní hodnoty jsou s výhodou rozdílné pro zesilovací jednotky připojené k rozdílným analyzním filtrům. Dále může být každý výstup zpracovávací jednotky připojen k jejímu odpovídajícímu výstupu kodéru přes sériové zapojení zesilovací jednotky signálu a determinátor reálné hodnoty, přičemž zesilovací jednotka signálu je upravena pro zesilování signálu vedeného na její vstup komplexní hodnotou.

Na straně přijímače může být systém dále vyznačen tím, že dva výstupy každé dvojice výstupů druhé zpracovávací jednotky signálů jsou připojeny každý k jejich odpovídajícímu vstupu syntézního filtru přes odpovídající zesilovací jednotku signálu, přičemž obě zesilovací jednotky signálu jsou upraveno pro zesilování signálů vedených na jejich vstupy stejnou komplexní hodnotou, přičemž komplexní hodnoty jsou s výhodou rozdílné pro zesilovací jednotky připojené k rozdílným syntézním filtrům.

Kromě toho může být N vstupů dekodéru připojeno k jejich odpovídajícímu jednomu z M vstupů druhé zpracovávací jednotky přes zesilovací jednotku signálu, přičemž zesilovací jednotka signálu je upravena pro zesilování signálu vedeného na její vstup jinou komplexní hodnotou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, kde na obr. 1 je blokové schéma provedení přenosového systému podle vynálezu, na obr. 2 je grafické znázornění zvyšování vzorkovací rychlosti pomocí první jednotky, na obr. 3 a 4 jsou bloková schémata dvou provedení analyzního filtru v systému, na obr. 5 a 6 jsou bloková schémata dvou provedení syntézního filtru v systému, na obr. 7 je blokové schéma zpracovávací jednotky signálů ve vysílači nebo druhé zpracovávací jednotky v přijímači, na obr. 8 je blokové schéma jiného provedení vysílače v systému, na obr. 9 je blokové schéma jiného provedení přijímače v systému, na obr. 11 je blokové schéma jiného příkladu zpracovávací jednotky ve vysílači nebo druhé zpracovávací jednotky v přijímači , na obr. 12 je blokové schéma záznamového zařízení číslicových signálů a na obr. 13 je blokové schéma reprodukčního zařízení číslicových signálů.

Provedení vynálezu

Obr. 1.znázorňuje blokové schéma číslicového přenosového systému. Systém obsahuje kodér 200 a dekodér 300. Kodér 200 obsahuje analyzní filtrační prostředek 6 a zpracovávací jednotku 9 signálu a dekodér 300 obsahuje syntézní filtrační prostředek 16 a další zpracovávací jednotku 13 signálů. Kodér, 200 má vstupní svorku 1 připojenou ke vstupu 2 první jednotky 2 P^ro přijímání číslicového systému IN majícího danou vzorkovací rychlost F_s.

Prní jednotka má M výstupů 4.1 až 4.M, na nichž jsou k dispozici výstupní signály až U_M. První jednotka 3 je upravena pro realizování snížení vzorkovací rychlosti faktorem M na vstupním ·' siqňálu IN vedeném na'její vstup .2.; · Fungování první jednotky 3 bude vysvětleno níže s odvoláním na obr. 2. Zařízení obsahuje M analyzních filtrů 6.1 až 6 .M, přičemž každý analyzní filtr m má vstup 5.m připojený k odpovídajícímu (4.m) z M výstupů první jednotky 3. Hodnota m se pohybuje od 1 do M. Každý analyzní filtr

6.m má dva výstupy 7.ma a 7 .mb. Každý analyzní filtr (6.m) je upraven pro provádění dvou filtrací na signálu (U_m) vedeném na jeho vstup (5.m) a pro předávání každé ze dvou filtrovaných verzí tohoto vstupního signálu (U_m) na odpovídající ze dvou výstupů (7.ma a 7.mb). Konstrukce a funkce analyzních filtrů bude vysvětlena níže s odvoláním na obr. 3, 4 a 10. každý z 2M výstupů 7.1a. 7.1b. 7.2a. 7.2b. .... 7.ma. 7.mb, .... 7.Ma. 7Mb filtru je připojeno k odpovídajícímu z 2M vstupů 8.1, 8.2, .... 8M, 8M+1,

.... 8.2M zpracovávací jednotky 9 signálu. Zpracovávací jednotka 9, je uzpůsobena pro poskytování rozdílných výstupních signálů na každém z jejich M výstupů, přičemž výstupní signál je kombinací alespoň některých ze vstupních signálů přiváděných na jejich 2M vstupů.

Konstrukce a funkce zpracovávací jednotky 9 signálů budou vysvětleny níže s odvoláním na obr. 7 a 8. Jestliže výstupy 10.1 až 10.M jsou totožné s M výstupy filtračního prostředku, potom toto znamená, že zpracovávací jednotka signálu 9 poskytuje M dílčích pásmových signálů S-^ až S_M, přičemž každý dílčí pásmový signál S_m je· k dispozici na odpovídajícím z (lO.m) z M výstupů zpracovávací jednotky 9.

Vstupní signál IN, přiváděný na vstup 1 a mající vzorkovací rychlost F_s, zaujímá šířku pásma rovnou F_s/2. Dělení šířky pásma hodnotou M znamená, že pásmová šířka dílčích pásem Bf až B_M je vždy rovna F_S/2M, viz obr. 10c, přičemž Sf na obr. 1 je verze signálu přítomného v dílčím pásmu Bf vzorkovaná směrem dolů a s₂ je verze signálu přítomného v dílčím pásmu B₂ vzorkovaná směrem dolů atd.

M dílčích pásmových signálů může být v případě potřeby dále zpracováno, například v neznázorněném přídavném kvantizátoru, ve kterém mohou být signály podrobeny (adaptivnímu) kvantování za účelem provedení výrazné redukce bitové rychlosti. Příklady takových kvantizátorů jsou popsány například ve zveřejněné evropské patentové přihlášce č. 289 080.

Výše popsané zpracování signálů se provádí na straně vysílače přenosového systému. Vysílač v tomto systému tak alespoň obsahuje první jednotku J, filtry 6.1 až 6 .M a zpracovávací jednotku 9 signálů a popřípadě i kvantizátor.

Signály vytvářené ve vysílači jsou vedeny přes přenosové prostředí, schématicky vyznačené jako přenosové prostředí 11 na obr. 1, do přijímače. To může vyvolat potřebu dalšího kanálového kódování, aby se umožnila korekce chyby na straně přijímače. Přenos přes přenosové prostředí 11 se může provádět ve formě bezdrátového přenosu, jako je například radiový vysílací kanál. Jiná prostředí jsou vsak také možná. Je možné uvést optický přenos po optických vláknech nebo optických discích nebo přenos přes magnetické nosiče záznamu.

Informace přítomná v M dílčích pásmech může být přenášena paralelně přes přenosové prostředí, jak ukazuje obr. 1 nebo může být přenášena sériově. V tomto případě je zapotřebí kompresních postupů na straně vysílače, aby se převedl paralelní datový tok na sériový datový tok, a současně jsou třeba odpovídající postupy pro časovou expanzi na straně přijímače pro opětovné převedení datového proudu do paralelního datového toku, takže M dílčích pásmových signálů Sf až S_M může být přiváděno na odpovídajících M vstupů 12.1 až 12 .M druhé zpracovávací jednotky 13,. Tato zpracovávací jednotka 13 signálu má 2M výstupů 14.1 až 14.M a je uzpůsobena pro vytváření výstupního signálu na každém z jejich 2M výstupů, přičemž výstupní signál je kombinace alespoň několika vstupních signálů na jejich M vstupech.

Konstrukce a funkce druhé signálové zpracovávací jednotky 13 budou vysvětleny níže s odvoláním na obr. 7 a 9. Dvojice výstupů, jako 14.1 a 14.2 druhé zpracovávací jednotky 13 jsou spojeny ke dvojicím vstupů, jako 15.la a 15.lb odpovídajícího z M syntézních filtrů 16.1 až 16.M. Každý syntézní filtr 16.m má jeden výstup

17.m. Syntézní filtry jsou určeny pro provádění rozdílného filtrování na dvou signálech vedených na jejich dva vstupy a pro poskytování kombinace obou filtrovaných signálů na jejich výstup. Konstrukce a funkce syntézního filtru bude vysvětlena níže s odvoláním na obr. 5, 6 a 10. Výstup (17.m) každého syntézního filtru (16.m) je připojen k odpovídajícímu (18.m) z M výstupů 18.1 až 18.M druhé jednotky ,19. Výstup 20 ' druhé jednotky je připojen k výstupu 21 přenosového systému. Funkce druhé jednotky 19 bude vysvětlena níže s odvoláním na obr. 2.

Přijímač v systému obsahuje alespoň další zpracovávací jednotku 13., výstupy 17♦ 1 až 17.M a druhou jednotku 19.

Jestliže byly dílčí pásmové signály kvantovány na straně vysílače, odpovídající dekvantizátor bude zapotřebí v přijímači. Takový dekvantizátor by měl být připojen před druhou zpracovávací jednotkou 13 signálů. Příklady takového dekvantizátoru je také možno najít ve výše uvedené zveřejněné evropské patentové přihlášce č. 289 080. Zpracovávání signálu na straně vysílače musí být takové, že signály Uf až u_m jsou přítomné na výstupech syntézních filtrů 16.1 až 16.M, a že rekonstruovaný signál OUT je přítomen na výstupní svorce 21, přičemž v ideálním případě se tento signál rovná vstupnímu signálu IN, přiváděný na vstupní svorku 1.

Obr. 2 znázorňuje funkci první jednotky 3 a druhé jednotky 19. Signál IN přiváděný na vstupní svorku 1 je poskytován schématicky na obr. 2(a) jako funkce času. Obr. 2a ukazuje vzorky, z nichž je sestaven vstupní signál IN. Ukazuje pouze polohu vzorků v čase, nikoliv amplitudu těchto vzorků. Vzorky jsou uloženy v časovém intervalu Tj, který je roven 1/F_g. Vzorkovací rychlost vstupního signálu je tak rovná· F_g..· V příkladě.

z obr. 2 se předpokládá, že M je rovno 8. Signály uváděné na obr. 2b až 2i (opět pouze polohy v čase, nikoliv amplitudy, jsou znázorněny na obrázku) jsou signály υθ až Uj_, přítomné na výstupech 4.1 až 4.7 jednotky 3.. Jednotka £ působí skutečně jako komutátor v tom, že rozděluje pokaždé osm vzorků obsažených v po sobě následujících imaginárních blocích cyklicky do osmi výstupů, viz také komutátor jednotky £ na obr. 8.

Z obr. 2 je zřejmé, že výstupní signály, které jsou k dispozici na M výstupech jednotky 3, mají vzorkovací rychlost F_s/M. Vzorky ve výstupních signálech jsou nyní umístěny ve vzájemných roztečích o velikosti časového intervalu T, který je roven M.Tf.

Rekonstrukce výstupního signálu OUT ve druhé jednotce 19 bude vysvětlena níž. Jednotka 19 může také být považována za komutátor, protože cyklicky spojuje každý z M vstupů 18.1 až 18.8 s výstupem 20.. V tomto případě se vzorky objevují po sobě na vstupech 18.1 až 18.M v tomto pořadí a jsou vedeny na výstup 20 komutátorem 19. Toto je zřetelněji znázorněno komutátorem jednotky 19 na obr. 9.

První jednotka může také být konstruována odlišným způsobem, totiž použitím zpožďovacího vedení majícího napojení ve správných polohách podél zpožďovacího vedení. Tato napojení jsou potom, připojena ke vstupům decimátorů, které snižují vzorkovací rychlost směrem dolů na správnou hodnotu. Je také možné kombinovat první jednotku a analyzní filtry, obzvláště použitím zpožďovacího vedení v první jednotce pro zpožďovací vedení (jeho nebo jejich část) v anylyzních filtrech, což je v oboru velmi dobře známé. Stejné uvažování také platí pro druhou jednotku 19.

V tomto případě je zapotřebí interpolátorů pro provedení zvýšení vzorkovací rychlosti.

Obr. 3 ukazuje první provedení analyzního filtru 6.m. Vstup 30 analyzního filtru, který odpovídá vstupu 5.m na obr. 1, je připojen k sériovému zapojení 31 zpožďovacích sekcí, mající stejná zpoždění T. Výstupy lichých zpožďovacích sekcí 32.1, 32.3

..., 32.n jsou připojeny ke vstupům první kombinační jednotky 33 signálů. Výstupy sudých zpožďovacích sekcí 32.2, 32.4 .... jsou připojeny ke vstupům druhé kombinační jednotky 34 signálů. Výstupy první a druhé kombinační jednotky 33 a 34 tvoří odpovídající první a druhý výstup 35.1 a 35.2 analyzního filtru 6 ..m. Odpovídají odpovídajícím výstupům 7 .mb a 7.ma na obr. 1. Vstup 30' filtru 6.m je připojen ke vstupu druhé kombinační jednotky 34 signálů přes násobiči jednotku 36.1. Tato násobící jednotka násobí signály (vzorky), přiváděné na její vstup, hodnotou a_Qm. Výstupy lichých zpožďovacích sekcí jsou připojeny ke vstupům kombinační jednotky 33 signálů přes násobiči jednotky

36.2, 36.4,' .... .36.n-1, 36.n+1.. Násobí signály (vzorky) přiváděné do jejich odpovídajících jednotek odpovídajícími hodnotami a_lm, a_3m, ... a_nm. Výstupy lichých zpožďovacích sekcí jsou připojeny ke vstupům kombinačních jednotek 34 signálů přes násobiči jednotky 36.3, 36.5, ... · 36.n. Násobí signály (vzorky) přiváděné na jejich odpovídající vstupy odpovídajícími hodnotami ^a2m^{ř a}4m' '* * ’ obecnější definici kombinačních jednotek signálů mohou být tyto násobící jednotky považovány jako zahrnuté do kombinačních jednotek. V tomto případě kombinační jednotky signálů nejen realizují sčítání signálů přiváděných na jejich vstupy, ale realizují vyváženou kombinaci (sčítání) těchto signálů. Je zřejmé, že v případě, kdy násobiči jednotka má hodnotu aj__m rovnou nule, může být vypuštěno spojení od zpožďovací sekce ke kombinační jednotce signálů zahrnující uvedenou násobiči jednotku. Je dále zřejmé, že v případě, že uvedená násobiči jednotka má hodnotu a_4m násobícího činitele, který se rovná jedné, může být vypuštěna násobiči jednotka, takže násobiči jednotka je ve formě přímého elektrického propojení.

Obr. 4 ukazuje jiné provedení analyzního filtru 6 .m I když konstrukce obvodu filtru na obr. 4 je rozdílná od konstrukce obvodu filtru na obr. 3, může provádět stejné funkce a stejné filtrování, pokud jsou splněny některé podmínky. Filtr na obr. 4 obsahuje dvě sériová zapojení 40 a 41 zpožďovacích sekcí majících stejné zpoždění (27). Vstup 30 filtru je připojen ke vstupům zpožďovacích sekcí v sériovém zapojení 40 přes odpovídající násobiči jednotky 42.1 až 42.P-1 a je spojen s výstupem 35.2 filtru přes násobící jednotku 42.p. To znamená, že sériové zapojení 40 zahrnuje p-1 zpožďovacích sekcí 44.1 až 44.p-1. Vstup 30 filtru je dále připojen ke vstupům zpožďovacích sekcí v sériovém zapojení 41 přes násobiči jednotky 43.1 až 43.q-1, a dále se výstupem 35.1 filtru přes násobiči jednotku 43 .q. To znamená, že sériové zapojení 41 zahrnuje q-1 zpožďovacích sekcí

45.1 až 45.q-1. Násobiči jednotky 42.1 až 42 .p násobí jejich vstupní signály odpovídající hodnotou ^blm' ^b2m' * *· bp_m. Násobiči jednotky 43.1 až 43.q násobí jejich vstupní signály hodnotou c_lm,'

.... Cg_m. Kombinační jednotky 46.1 až 46.p-1 signálů jsou připojeny k výstupům zpožďovacích sekcí 44♦1 až 44.P-1 sériového zapojení 40. Kombinační jednotky 47.laž 47.q-lsiqnálů jsou připojeny k výstupům zpožďovacích sekcí 45.l až 45.q-1 sériového zapojení 41. Výstup kombinační jednotky 47.q-1 je připojen k výstupu 35.1 filtru přes přídavnou zpožďovací sekci 48, mající zpoždění T, které je rovné polovině zpoždění ve zpožďovacích sekcích v sériových zapojeních. Zpožďovací sekce 4_8 by mohla být umístěna někde jinde na dráze signálu od vstupu 30 na výstup 35.1, za podmínky, že tato zpožďovací sekce není vřazena do dráhy signálu od vstupu 30 na výstup 35.2.

To co bylo řečeno s odvoláním na obr. 3 v případě, že násobiči jednotka má násobiči činitel rovný jedné nebo nule, platí samozřejmě i pro tento případ. V tomto případě, za předpokladu, že b_2m by bylo rovno nule, toto také znamená, že odpovídající kombinační jednotka 46.1 signálu, která by byla jinak připojena k výstupu příslušné násobiči jednotky 42.2, může být také vypuštěna. To znamená, že zpožďovací sekce 44.1 je přímo připojena ke zpožďovací sekci 44.2 nebo mohu být kombinovány do zpožďovací sekce mající zpoždění 4T.

Za určitých okolností pracuje filtr z obr. 4 stejně a provádí stejné filtrace na vstupním signálu, jako filtr z obr. 3. Podmínky pro to jsou následující:

p=q=(n+l) /2, b_pm = a_Qm, Cg_m = a_lm, bp__1<m = a_2m, ~ a_3m,

...., b_lm - a_n_i._m a c_lm = a_nm.

V tomto případě se předpokládá, že n je liché číslo.

Jestliže je však n sudé číslo, počet přípojů ke kombinační jednotce 34 na obr. 3 je větší, než je počet připojení ke kombinační jednotce 3.3. V tomto případě jsou podmínky následující:

q = p-1 = n/2, bp_m = a_Qm, Cg_m = a_lm, bp__lm = a_2m, ^cq-i.m ~ ^a3m' .b_lm = a_nm a c_lm = a_n__1>m.

Je třeba si povšimnout toho, že zapojení zahrnující násobící jednotku 36.n+1 ve filtru z obr. 3, kde n je sudé číslo, je spojení od výstupu sériového zapojení 31 ke kombinační jednotce 34 signálů.

Obr. 5 ukazuje syntézní filtr 16.m mající dva vstupy 50.1 a

50.2 a výstup 51. Vstupy odpovídají vstupům 15.ma a 15mb a výstup odpovídá výstupu 17 .m na obr. 1. Syntézní filtr zahrnuje dvě sériová zapojení 52 a 53 zpožďovacích sekcí majících stejné zpoždění 2T. Filtr 16.m dále zahrnuje kombinační jednotku 54 signálů a přídavnou zpožďovací sekcí 55, mající zpoždění T, které je rovné polovině zpoždění -zpožďovacích sekcí v zapojeních.

Vstupy 50.1 a 50.2 jsou připojeny ke vstupům kombinační jednotky 54 signálů přes odpovídající násobiči jednotky 56.1 a 57.1. Sériové zapojení 52 zahrnuje p-1 zpožďovacích sekcí 58.1 až

58. p-1. Výstupy těchto zpožďovacích sekcí jsou připojeny k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky 54 přes odpovídající násobiči jednotky 56.2 až 56. p. Násobiči jednotky 56.1 až 56.p násobí jejich vstupní 'signály odpovídající hodnotou d_lm až d_pm.

Sériové zapojení 53 obsahuje q-1 zpožďovacích sekcí 59.l až

59. q-1. Výstupy těchto zpožďovacích sekcí jsou připojeny k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky 54 přes odpovídající násobiči jednotky 57.2 až 57-q. Násobiči jednotky 57.1 až 57.q násobí jejich vstupní signály odpovídající hodnotou e_lm až e_qm.

Výstup 60 kombinační jednotky 54 je připojen mezi vstupem 50.2 a vstupem sériového zapojení 53.. Všeobecněji řečeno, může být zpožďovací sekce 55 vřazena kdekoli na signálové dráze od vstupu 50.2 k výstupu 51 tak, aby nebyla vřazena v signálové dráze od vstupu 50.1 k výstupu 51.

Aby filtr 16.m prováděl správné filtrace na straně přijímače na dvou signálech vedených na vstupy 50.1 a 50.2, když je m-tý filtr na straně vysílače filtr 6.m z obr. 3, musí být splněna následující podmínka:

P ⁼ 3 ⁼ /ⁿ⁺¹/ /²/ ^dim ^{= a}om' ^elm ^{= a}lm' ^d2m ^{= a}2m' ^e2m ^{= a}3m'

...., d_pm = a_n__1>m a e_gm = a_nm. Opět se předpokládá, že n je liché čísloí'Stejný způsobem, jako bylo vysvětleno shora, je možné zjistit, že pro sudé číslo odpovídající n jsou podmínky následující:

q = p - 1 = n/2, d_lm = a ^lom' lm lm' ^l2m

2m' ^e2m

3m' ' ^eqm ^an-l.m ^{a d} pm

n.m' jako násobiči jednotky a^, a_n„, a_o«, a,„, ... b_n^, ... b

Pro jednoduchost a lepší orientaci v patentových nárocích ve vztahu k výkresům jsou v nárocích vztahujících se na podrobnosti těchto násobících jednotek násobiči jednotky označeny podtrženými vztahovými značkami odpovídajících násobících koeficientů, tj.

lm' -2m' —3m' **' -lm' ··· -pm' ···

-lm' ' ^qm'

-lm' -2m' -3m' ' -lm' —2m' -3m'

Obr. 6 ukazuje jiné provedení syntézního filtru 16.m, označeného jako syntézní filtr 16.m. Filtr obsahuje sériové zapojení 65 zpožďovacích sekcí 66.1 až 66 .η, majících stejné zpoždění T. Vstup 50.1 je spojen se vstupy sudě číslovaných zpožďovacích sekcí přes násobiči jednotky 67.2, 67.4 . . . . ,

67.n+1. Hodnota n je tak uvažována jako liché číslo. Vstup 50.2 je připojen ke vstupům lichých zpožďovacích sekcí přes násobiči obvody 67.1, 67.3, .. .. , 67.n. Aby filtr 16.m mohl provádět správná filtrování na straně přijímače na signálech přiváděných na vstupy 50.1 až 50.2, když je m-tý filtr na straně vysílače

11.

filtr 6.m z obr. 3, koeficienty s nimiž násobiči jednotky 67.1 až 67χι+1 násobí jejich vstupní signály by měly být, jaké jsou uvedeny na obr. 6. Tyto koeficienty jsou.tak rovné odpovídajícím hodnotám a_nm, a_n__lm, . . . . , a_2m, a_lm, a_om.

Volba koeficientů a_Qin až a_nm pro filtr 6.m z obr. 3 bude dále vysvětlena s odvoláním na obr. 10.

Obr. 10 (c) ukazuje filtrační pásmo číslicového signálu, které je široké F_s/2 Hz. Celkové pásmo filtru je rozděleno do M dílčích pásem B-j_ až B_M stejné pásmové šířky F_S/2M. Obr. 10 (a) ukazuje imaginární nebo standardní dolní propust mající filtrační charakteristiku H(f) a šířku pásma F_B rovnou polovině šířky pásma dílčích pásem. Obr. 10 (b) ukazuje impulzní charakteristiku dolní propusti M(f) jako funkci času. Tato impulzní charakteristika je ve formě sady impulzů v ekvidistantnich časových intervalech, umístěných od sebe ve vzájemných odstupech T^ = 1/F_S- Impulzní charaktristika se vyznačuje sadou hodnot h_Q, h·^, h₂, ....

udávajících amplitudu impulzů v časových intervalech t = 0, Τ_χ, 2T_X ,.....'

Obr. 10 (d) až (g) ukazuje jak násobiči činitele pro násobící jednotky ve filtrech 6.1 až 6.M mohou být získány při použití impulzní charakteritiky standardní dolní propustí H(f). Jak je možno pozorovat, jsou činitele a_Ql až a_oM násobiči činitele pro násobiči jednotky 36.1 ve filtrech 6.1 až 6.M, viz obr. 3, rovné odpovídajícím hodnotám h_Q až h_M-1. Činitele a-^^ až ^alM^z které jsou násobiči činitele pro násobiči jednotky 36.2 ve filtrech 6.1 až 6 .M, viz obr. 3, jsou rovné odpovídajícím hodnotám h_M až h_2M__lz činitele a₂₁ až a_2M rovné odpovídajícím hodnotám -h_2M až ^-h3M_lz činitele a31 až a3M rovné odpovídajícím hodnotám -h3M až ^-h4M_-]_ atd., viz zejména filtr na obr. lOd, který je propracován poněkud dále. S výhodou má standardní filtr H(f) lichý počet impulzů. To znamená, že filtr má lichý počet koeficientů h_Q, h^, h₂, .... Výhoda tohoto provedení bude patrná níže.

Obr. 7 ukazuje provedení zpracovávací jednotky 9. Zpracovávací jednotka 9 obsahuje x signálových kombinačních jednotek 70.1 až 70.x. Y vstupů, 71.1 až 71. Y, zpracovávací jednotky 9 signálů je připojeno přes odpovídající násobící jednotky 72.11 až 72.1Y k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky 70.1. Y vstupů zpracovávací jednotky 9. je připojeno také ke vstupům kombinační jednotky 70.2 přes odpovídající násobiči jednotky 72.21 až 72.2Y. To pokračuje pro všechny ostatní kombinační jednotky 70.x, kde x se pohybuje od 1 do X včetně. To znamená, že y-tý vstup 71.v je připojen k odpovídajícímu vstupu x-té kombinační jednotky 70.x přes odpovídající násobící jedotku 72.xv, kde y se pohybuje od 1 do Y. Bude zřejmé, že Y se rovná 2M a x se rovná M. Vstupy 71.1 až 71.2M odpovídají v tomto pořadí vstupům 8.1 až 8.2M na obr. 1. Výstupy 74.1 až 74.M v tomto pořadí odpovídají výstupům 10.1 až 10.M na obr. 1. Násobiči jednotky 72.11 až 72.1Y, 72.21 až 72.2Y, 72.31 až 72.3Y. ...

72.XI až 72.XY násobí jejich vstupní signály odpovídajícím činitelem až α_ιγ, α₂₁ až α_2γ, α₃₁ až α_3γ, ...., α_χι až α_χγ. Činitele α_χγ mohou být vypočítány při použití následujícího vzorce:

<cos pro y rovné lichému číslu ^axy = <

I sin pro y rovné sudému číslu kde / = (-l)^x-1 ir(x-l/2) [l/2-(y-l) /DIV 2/M/]

V předchozím popisu se předpokládalo, že impulzní charakteristika standardního filtru M(f) na obr. 10b měla lichý počet impulzů, a tak i lichý počet koeficientů.

Obr. 7 bude také používán pro vysvětlení konstrukce a fungování druhé zpracovávací jednotky 13 na straně přijímače. V tomto případě je Y rovné M a X je rovné 2M. V tomto případě vstupy. 71.1 až 71.M odpovídají v tomto pořadí vstupům 12.1 až

12.M na obr. 1 a výstupy 74.1 až 74.2M odpovídají v tomto pořadí výstupům 14.1 až 14.2M na obr. 1. Činitele α_χ^ pro zpracovávací jednotku 13 mohou být vypočítány při použití následujícího vzorce:

pro x jako sudé číslo, sm

^axy	V^cos
kde	/'= (-1)*-¹
pro	lichý počet
obr.	10b.

ir(y-í/2) [1/2-( x-l)DIV2/M] koeficientů v impulzové charakteristice H(f) na

Při použití koeficientů α_χ^ ve zpracovávacích jednotkách na straně vysílače a přijímače se vytváří přenosový systém, který je prakticky zcela prostý rušivého zkreslení. To také skutečně vyžaduje omezení šířky pásma kladené na funkci přenosu frekvence ve standardním filtru. S výhodou přechodová šířka pásma tohoto filtru nepřesahuje Fs/4M. Číselný příklad udává tabulka I pro koeficienty pro zpracovávací jednotku I a tabulka II pro koeficienty pro druhou zpracovávací jednotku 13, kde M bylo uvažováno jako rovné 8, při předpokladu, že impulzní charakteristika H(f) na obr. 10b má lichý počet koeficientů. Koeficienty pro odpovídající syntézní filtry 16.m mohou být odvozeny od koeficientů v tabulce III způsobem jak bylo vysvětleno s odvoláním na obr. 5 a 6. Dále tabulky IV a V udávají koeficienty a_Xy pro zpracovávací jednotku 9 a druhou zpracovávací jednotku 13 a tabulka VI koeficienty pro osm analyžních filtrů

6.m, v případě, že impulzní charakteristika standardního filtru

H(f) zahrnuje sudý očet koeficientů. Z tabulky I a II, pro situaci, kde standardní filtr má lichý počet koeficientů, je zřejmé, že existuje velká symetrie v koeficientech pro zpracovávací jednotky. Velký počet koeficientů v jedné tabulce je si vzájemně rovno nebo se liší pouze ve znaménku. To umožňuje velké zmenšení násobiči kapacity. Tomu je tak naopak od tabulek IV a V pro situaci, kde standardní filtr má sudý počet koeficientů. Zde se koeficienty mnohem více liší jeden od druhého.

Jak již bylo vysvětleno, tabulka III obsahuje filtrové koeficienty odvozené ze standardního filtru majícího lichý počet impulzů v impulzní charakteristikové funkci. To je filtr, který vytváří 127 impulzů po aplikaci jednoho vstupního impulzu, a fi-ltr proto obsahuje 127 filtrových koeficientů. Tahbulka však obsahuje 128 koeficientů. To bylo provedeno přidáním jedné nuly jako prvního koeficientu h_Q, viz hodnotu α_ο3_ v tab. III. Tab. VI byla získána ze standardního filtru majícího sudý počet (128) koeficientů. V obou případech je impulzní charakteristika standardního filtru symetrická. To znamená, že dva koeficienty ležící souměrně okolo středu jsou shodné, kromě jejich znamének. Tento střed je pro lichý případ v časové poloze impulzu hg₄. To znamená, že /=a_{Q 2}/ ^se rovná h₁₂₇ /^{= a}16.8^//' <*0.3/ se rovná. h₁₂₆ /= a₁₆.₇/, h₃ /= a_Q>4/ se rovná h₁₂₅ /= a_16>6/, h₄ /= <*0.5/ ^se rovná h₁₂₄ /= α_16>5/, h₅ /= a_0>6/ se rovná h₁₂₃ /= a_16>4/, h₆ /= «0.7/ ^{se rovná h}122 ^α16.3/' ^h7 ^{/= a}0.8^ ^{se rovná} ^h121 /^{= a}16.2/' ^h8 b= ^αχ.χ/ ^se rovná h₁₂₀ /α₁₆.χ/, h_g /= a_1<2/ se rovná h^_ig /= a^g. θ/ atd. Všechny rovnosti platí kromě znaménka. Hodnota h_g4, která je rovna a₈ stojí samotná, viz tab. III.

Střední hodnota pro sudý případ je v poloze přesně v polovině· mezi h_g3 a-h₆₄. -To' znamená, že h_Q /=a_Q χ/ se rovná h₁₂₇

7= ^aX6 8/' ^hX ^{/= a}0 2/ ^{se rovná h}X26 ^{/= a}16.7/' ^ň2 ^/= <*0.3/ ^serovna h125 /= cug θ?, h3 /= αθ<4/ se rovna h124 /= a^gg/, h4 /= a0<5/ se rovná h123 /= α1θ< 4/,’h5 /= <*0.6/ se rovná h12, /= ^aX6.3// ^h6 /^{= a}0.7/ ^se rovna h121 /= ^χ6.2/ζ h7 /= <*0.8? ^{se rovná h}120 ^aX6.l/' ^8 ^αχ.χ/ ^se rovná hllg /= ctxs.g/z ··. atd. ...

az hg₃ /= a₇₈/ se rovna n₆₄ /= a_8<1/. Všechny rovnosti platí kromě znamének.

Jestliže je mezi počtem koeficientů ve standardním filtru a koeficienty α potřebnými pro analyzní (a syntézni) filtry, větší výchylka než jedna, jak bylo vysvětleno shora pro standardní filtr s lichým počtem koeficientů, potom by měly být přidávány nuly symetricky počínaje od vnějšku směrem dovnitř.

Předpokládáme-li, že standardní filtr má 126 koeficientů, potom a₀₁, jakož i a_16<8 jsou nula.

Obr. 8 ukazuje provedení vysílače, který dělí vstupní signál do osmi dílčích pásmových signálů. Výstup 7.la a 7.lb analyzního filtru 6.1 jsou připojeny ke vstupům odpovídající zesilovací jednotky 80.1 a 81.1. Výstupy těchto jednotek 80.1 a 81.l jsou připojeny k odpovídajícím vstupům 85.1 a 85.9 zpracovávací jednotky 82.. Výstupy 7.2a a 7.2b filtru 6.2 jsou připojeny k odpovídajícím vstupům odpovídající zesilovací jednotky 80.2 a

81.2. Obě zesilují jejich vstupní signály komplexním činidlem k₂.

Výstupy těchto jednotek jsou připojeny ke vstupům 85.2 a 85.10 zpracovávací jednotky 82. Stejným způsobem jsou všechny ostatní filtrační výstupy připojeny přes odpovídající zesilovací jednotky

80.3, 81.3, ... 80.8, 81.8, ke vstupům 85.3, 85.11, 85.4, 85.12,

.. . . , 85.8, 85.16 zpracovávací jednotky 82.. Zesilovací jednotky připojené k výstupům stejného filtru 6.m násobí jejich vstupní signály stejnou komplexní hodnotou k^. Komplexní hodnoty k_modpovídají následujícímu vzorci:

= exp [j/m-l/T/2M].

Zpracovávací jednotka 82 provádí 2M/=16/ bodovou IFFT (inverzní rychlou Fourierovu transformaci) na šestnácti vstupních signálech přiváděných na vstupy 85.1 až 85.16. Konstrukce takové zpracovávací jednotky je všeobecně známa z učebnic o číslicovém zpracovávání signálů, jako je kniha Discrete-time signál Processing: an introduction od A. W. M. van den Endena a N. A.

M. Verhoeckxe, Prentice Halí, viz obzvláště kapitolu 5.7, str.

143 až 151. 16-bodová IFF transformace má šestnáct výstupů. Jen prvních M/=8/ výstupů bude pužito. Tyto výstupy jsou všeobecně sdruženy s nízkofrekvenčními výstupy bloku 82.. Tyto výstupy 86.1 až 86.8 jsou každý spojen přes odpovídající zesilovací jednotku

83.1 až 83.8 a odpovídající determinátor 84.1 až 84.8 pro určování reálné hodnoty k odpovídajícím výstupům 10.1 až 10.8, které jsou připojeny k přenosovému prostředí 11. Zesilovací jednotky 83.1 až

83.8 zesilují jejich vstupní signály odpovídající komplexní hodnotou V₁ až V₈. Komplexní hodnota V_m je rovná následujícímu vztahu, ^vm ^{= ex}P 3 Pm ’ kde musí být náležitě zvoleno a mělo by být zvoleno tak, že

Chování obvodu v čárkovaném bloku 9.·/· se-rovná chování obvodu · popsaného s odvoláním na obr. 7 a tab. I nebo tab. IV. Výhoda zpracovávací jednotky 8 je, že může zajistit fungování vysvětlené s odvoláním na obr. 7 jak pro sudý, tak i pro lichý počet koeficientů H(f). V tomto případě musí být pouze hodnoty β_ zvoleny odlišně. Všeobecně se liší komplexní hodnoty od sebe navzájem pro různé hodnoty m.

Obr. 9 ukazuje provedení přijímače, který může spolupůsobit s vysílačem z obr. 8. Svorky 12.1 až 12.8 jsou připojeny k prvním M(=8) odpovídajícím vstupům 92.1 až 92.8 zpracovávací jednotky přes odpovídající zesilovací jednotku 90.1 a 90.8. Tyto zesilovací jednotky zesilují jejich vstupní signály odpovídajícím činitelem V-^. až Vg.. Zpracovávací jednotka 91 provádí 2M/=16/

- bodovou rychlou Fourrierovu transformaci. Konstrukce takových jednotek mohou být také nalezeny ve shora uvedené knize Van den Endena a kol. Takové jednotky mají 16 vstupů. To znamená, že hodnota nula bude přiváděna na druhých M/=8/ vstupů 92.9 až 92.16 zpracovávací jednotky 91. Dvojice dvou výstupů 93.1 a 93.9,

93.2 a 93.10..... 93.8 a 93.16 jsou připojeny ke dvěma vstupům odpovídajících filtrů 16.1, 16.2, .... 16.8 přes odpovídající zesilovací jednotky 94.1 a 95.1, 94.2 a 95.2, .... 94.8 a 95.8.

Zesilovací jednotky 94.m a 95.m zesilují jejich vstupní signály stejnými komplexními hodnotami 1^.. Komplexní hodnoty k^. jsou rovné následujícímu vztahu:

]^. = exp [-j(m-l)/2M/]

Komplexní hodnoty V_m. se rovnají následujícímu vztahu:

V_m. = exp /-j e'_m/kde β’_m je nutno náležitě zvolit a mělo by být zvoleno tak, že chování obvodu uvnitř bloku 13.' označeného čárkovanými čarami se rovná chování obvodu popsaného s odvoláním na obr. 7 a tab. II nebo tab. V. Výhoda druhé zpracovávací jednotky z obr. 9 je ta, že může také realizovat funkce vysvětlené s odvoláním na obr. 7 jak pro sudý, tak i pro lichý počet koeficientů pro H/f/. V tomto případě je zapotřebí pouze hodnoty P'_m. volit odlišně.

Obr. 11 ukazuje opět jiné provedení zpracovávací jednotky 9 signálů z obr. 1, označené jako jednotka 9''. Zpracovávací jednotka 9'' má přepínací prostředek 100 a M kombinačních jednotek signálů, z nichž jsou znázorněny pouze první dvě a jsou označené· jako jednotky 102 a 103. Vstupy 8.1 až 8.2M zpracovávací jednotky 9'' jsou připojeny ke 2M vstupům přepínacího prostředku 100. Tyto prostředky 100 mají jeden výstup 101, který je spojen se vstupy všech kombinačních jednotek signálů. Pouze přípoje ke vstupům 104 a 105 kombinačních jednotek 102 a 103 jsou dané. Výstupy M kombinačních, jednotek jsou výstupy 10.1 až 10.M zpracovávací jednotky 9''. Každá kombinační jednotka má násobiči jednotku 106, paměť 107 mající 2M paměťových poloh, sčítač 108 a akumulační registr 109.

Přepínací prostředky 100 jsou upraveny pro uspořádávání vzorků pokaždé v blocích 2M vzorků, které se objevují více nebo méně ve stejném okamžiku na 2M vstupech 8.1 až 8.2M, a to každý vzorek na jednom vstupu, sériově na výstupu 101. Obsahy paměti 107 pro kombnační jednotku 102 a 103 jsou uvedeny na obr. 11. Násobiči činitele a-^ až ₂m ^{a a}21 ^a^ ^a2 2M °bsažené v uvedených pamětích se rovnají odpovídajícím činitelům ve zpracovávací jednotce 9 na obr. 7. Zpracovávací jednotka 9. a 9.'' by měla samozřejmě provádět stejné zpracovávání na signálech vedených na jejich vstupy. Paměť 107 je řízena takovým způsobem, že vede činitele a·^ na vstup 111 násobící jednotky 106, když spínací prostředek 100 vede vzorek, který se objevil na vstupu

8.1, na vstup 112 jednotky 106. Obsah registru 109 je nula v tento okamžik, takže po násobení je výsledek uložen do registru 109. Dále je vzorek, který se objevil na vstupu 82, veden na vstup 112 a činitel a₁₂ je veden na vstup 111 jednotky 106, a'jsou vzájemně spolu vynásobeny.

Pomocí sčítačky 108 se výsledek tohoto násobení, který je veden na vstup 113 sčítačky 108 přičítá k obsahu registru 109, tj. vede se na vstup sčítačky 108, a je ukládán do registru 109.

Zpracovávání pokračuje pro násobení všemi 2M činiteli obsaženými v paměti 107. Kromě toho toto zpracovávání je prováděno paralelně v ostatních kombinačních jednotkách, jako jednotce -103. Po· 2M-tém násobení se výsledek tohoto násobení přičte k obsahu registru. Obsah potom získaný se vede na výstup 10.1 tím, že se uloží ve vyrovnávací paměti 110. Dále se obsah registru 109 nastaví na nulu a příští cyklus 2M násobení může začít. Je zřejmé, že druhá zpracovávací jednotka 12 může být sestavena stejným způsobem. Taková zpracovávací jednotka obsahuje 2M kombinačních jednotek signálů, jako jednotka 102 na obr. 11, s tím rozdílem, že paměť 107 nyní obsahuje M činitelů a₃₁ až nebo a₂₁ až a_{2 M} pro paměť 107 v jednotce 103. Dále jsou přepínací prostředky 100 rozdílné v tém, že mají M vstupů 12.1 až

12.M a že uspořádávají pokaždé vzorky v po sobě následujících blocích M vzorků, které se vyskytují více nebo méně ve stejném okamžiku na M vstupech 12.1 až 12.M, každý vzorek na jednom vstutpu, sériovým způsobem a výstup 101. Dále je registr 109 nyní nastaven na nulu po M-tém násobení.

Obr. 12 a 13 ukazují přenos přes magnetické nosiče'záznamu. Obr. 12 ukazuje číslicové záznamové zařízení, které obsahuje vysílač·, jaký je znázorněn na obr. 1. Zařízení dále obsahuje záznamový prostředek 120 mající M vstupů 121.1 až 121.M, z nichž každý je připojen k odpovídajícímu z M výstupů zpracovávací jednotky 9 signálů. Zařízení je určeno pro záznam číslicového zvukového signálu, který se má přivádět na vstup 1, na magnetický nosič záznamu pomocí alespoň jedné magnetické hlavy 123.

Záznamový prostředek 120 může být typu RDAT, použíající šroubovitý sledovací princip pro záznam signálů až S_M do stop ležících jedna- vedle druhé na nosiči záznamu ve formě magnetické pásky. V tomto případě by mělo být potřebné, aby záznamový prostředek 120 obsahoval prostředek pro provádění paralelně-sériového převádění signálu vedeného na vstupy 121.1 až 121.M.

Záznamový prostředek 120 může být také dobře záznamový prostředek typu SDAT, v němž jsou signály s-j. až s_M, které se mají zaznamenávat, rozděleny do několika stop, přičemž uvedený počet stop není nutně rovný M, ležících paralelně ve směru délky na nosiči záznamu. Také v tomto případě může být potřebné provádět paralelně-sériové převádění signálů, například je-li počet stop menší než M.

Záznamové prostředky typu RDAT a SDAT jsou velmi dobře známé v oboru a mohou být například nalezeny v knize The art of digital audio J. Watkinsona, Focal press, Londýn, 1988. Není proto zapotřebí dalšího vysvětlení.

Obr. 13 ukazuje číslicové reprodukční zařízení, které obsahuje přijímač znázorněný na obr. 1. Zařízení dále obsahuje reprodukční prostředek 124 mající M výstupů 125.1 až 125.M, z nichž každý je připojen k jednomu ze vstupů 12.1 až 12.M druhé zpracovávací jednotky 13 signálů. Zařízení je určeno pro reprodukci číslicového signálu, zaznamenaného na nosič 122 záznamu pomocí zařízení z obr. 12. Reprodukční prostředek 124 proto obsahuje alespoň jednu čtecí hlavu 126. Reprodukční prostředek může být typu RDAT nebo SDAT. Pro další vysvětlení reprodukčního prostředku ve formě zařízení RDAT nebo SDAT je možno se odvolat na výše zmíněné knihy J. Watkinsona.

Je třeba poznamenat, že vynález není omezen na shora popsaná provedení. Vynález lze také aplikovat na provedení, která se liší od znázorněných provedení ve znacích nepodstatných pro předmět vynálezu. Jako příklad může být vynález také aplikován v zařízeních popsaných ve zveřejněných nizozemských patentových přihláškách č. 88 027 69 a č. 89 010 32 ve kterém jsou nejméně dva signály kombinovány do složeného signálu, jsou přenášeny a jsou děleny do nejméně dvou signálu na straně přijímače.

Claims

1. Číslicový přenosový systém, obsahující vysílač a přijímač, přičemž vysílač obsahuje kodér a přijímač obsahuje dekodér, pro kódování dílčích pásem číslicového signálu, jako je číslicový zvukový signál, mající danou vzorkovací rychlost F_s, přičemž kodér je citlivý na číslicový signál pro vytváření několika M dílčích pásmových signálů se snížením vzorkovací rychlosti, přičemž kodér dělí pásmo číslicového signálu do po sobě následujících dílčích pásem pásmových čísel m (1 < m < M) zvětšujících se s frekvencí, přičemž dekodér je citlivý na M dílčích pásmových signálů pro konstruování repliky číslicového signálu, přičemž tento dekodér spojuje dílčí pásma na pásmo číslicového signálu se vzrůstající vzorkovací .·· rychlosti,-vyznačující· se tím, že. kodér (20.0) obsahuje ,.

analyzní filtrační prostředek (6) a zpracovávací jednotku (9) signálů, přičemž analyzní filtrační prostředek obsahuje M analyzních filtrů (6.1 až 6.M) majících každý jeden vstup a dva výstupy, přičemž 2M výstupů na filtrech je připojeno ke 2M výstupů analyzního filtračního prostředku pro poskytování 2M výstupních signálů se vzorkovací rychlosti F_s/M, přičemž každý analyzní filtr (6.1) je upraven pro provádění odlišných filtrací na signálu přiváděném na jeho vstup (5.1) a pro vedení každé ze dvou odlišných filtrovaných verzí vstupního signálu na odpovídající ze dvou výstupů (7.1a, 7.1b), přičemž každý ze 2M výstupů filtru je připojen k odpovídajícímu z 2M vstupů (8.1 až 8.2M) zpracovávací jednotky (9) signálů, přičemž zpracovávací jednotka má M dílčích pásmových signálů, přičemž zpracovávací jednotka (9) signálů je upravena pro poskytování výstupních signálů na každém z M výstupů, přičemž výstupní signál je kombinace alespoň několika vstupních signálů vedených na jejich 2M vstupů, přičemž dekodér (300) obsahuje další zpracovávací jednotku signálů (13) a syntézní filtrační prostředek (16), přičemž druhá zpracovávací jednotka (13) signálů má M vstupů (12.1 až 12.M) pro přijímání M dílčích pásmových signálů a mající 2M výstupů (14.1 až 14.2M), přičemž syntézní filtrační prostředek (16) obsahuje M syntézních filtrů (16.1 až 16.M) majících každý dva vstupy a jeden výstup (20) připojený k výstupu dekodéru, přičemž druhá zpracovávací jednotka (13) signálu je upravena pro vytváření výstupního signálu na každém z jejich 2M výstupů, přičemž výstupní signál je kombinace alespoň několika vstupních signálů vedených na jejich M vstupů, přičemž každá dvojice výstupů (14.1, 14.2) druhé zpracovávací jednotky (13) signálů je připojena ke dvojici dvou vstupů (15.1a, 15.1b) odpovídajícího jednoho z M syntézních filtrů (16.1), přičemž každý syntézní filtr (16.2) má jeden výstup (17.1) a je upraven pro provádění odlišných filtrací na dvou signálech vedených na dva vstupy a pro poskytování kombinace dvou filtrovaných signálů na jeho výstup, přičemž každý výstup může .být připojen k výstupu syntézního filtračního prostředku pro poskytování repliky číslicového signálu majícího vzorkovací rychlost F_s, přičemž kodér je upraven pro dělení číslicového signálového pásma do po sobě následujících dílčích pásem (Bg_, B₂, ..·) majících přibližně stejné šířky pásem, přičemž součinitele každého z analyzních a syntézních filtrů jsou odvozeny od koeficientů standardního filtru (H/f/) mající charakteristiku dolní propusti s šířkou pásma přibližně rovnou polovině šířky pásma dílčích pásem, a přičemž standardní filtr má lichý počet koeficientů.

2. Číslicový přenosový systém podle bodu 1, vyznačující se tím, že analyzní filtrační prostředek (6) obsahuje první jednotku (3) mající vstup (2) připojený ke vstupu kodéru (200), pro přijímání vzorků číslicového signálu a M výstupů (4.1 až 4.M) pro poskytování M výstupních signálů se vzorkovací rychlostí F_s/M, přičemž první jednotka (3) je upravena pro poskytování na M výstupech pokaždé M vzorků, které se vyskytují v po sobě následujících.blocích M vzorků číslicového vstupního signálu, takže m-tý vzorek každého' bloku je veden na m-tý výstup, přičemž každý z M výstupů je připojen ke vstupu odpovídajícího z M analyzních filtrů (6.1 až 6.M), přičemž syntézní filtrační prostředek (16) dále obsahuje druhou jednotku (19) mající M vstupů (18.1 až 18.M) připojených k M výstupům syntézních filtrů (16.1 až 16.M) a výstup (20) připojený k výstupu (21) syntézního filtračního prostředku, přičemž druhá jednotka je upravena pro uspořádávání M vzorků, pokaždé když jsou přítomné na M vstupech, jeden za druhým v jednom bloku po sobě následujících bloků M vzorků, takže vzorky přijaté na m-tém vstupu jsou ukládány do m-té polohy v po sobě následujících blocích, a tyto bloky jsou vedeny na výstup (20).

3. číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý analyzní filtr (6.m) obsahuje sériové zapojení (31) zpožďovacích sekcí (32.1, 32.2, ...) majících stejné zpoždění (T), přičemž vstup (30) filtru je připojen ke vstupu první zpoždovací sekce (32.1), přičemž výstupy alespoň několika lichých zpoždovacích sekcí (32.1, 32.3 ...) v sériovém zapojení (31) jsou připojeny k odpovídajícím vstupům první signálové kombinační jednotky (33) signálů, přičemž výstupy alespoň několika sudých zpoždovacích sekcí (32.2, 32.4, ...) v sériovém zapojení (31) jsou připojeny k odpovídajícím vstupům druhé kombinační jednotky (34) signálů, přičemž výstupy první a druhé kombinační jednotky signálů jsou připojeny k odpovídajícímu prvnímu a druhému výstupu (35.1, 35.2) filtru.

4. Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý analyzní filtr obsahuje dvě sériová zapojení (40, 41) zpožďovacích sekcí majících stejné zpoždění (2T), přičemž vstup (30) filtru je připojen ke vstupům první (44.1,

45.1) a alespoň několika dalších zpožďovacích sekcí (44.2,

45.2) v každém sériovém zapojení (40, 41), přičemž výstupy obou sériových zapojení jsou připojeny k prvnímu a druhému odpovídajícímu výstupu (35.1, 35.2) filtru, přičemž další zpožďovací sekce (48) mající zpoždění (T), které je rovno polovině zpoždění sekcí v sériovém zapojení, je připojena v dráze signálu od vstupu (30) ke druhému výstupu (35.1) filtru, přičemž uvedená další zpožďovací sekce není vřazena v dráze signálu od vstupu (30) k prvnímu výstupu (35.2) filtru.

5. Číslicový přenosový systém podle bodu 3, vyznačující se tím, že výstupy lichých zpožďovacích sekcí jsou připojeny ke vstupům pouze první kombinační jednotky (33) signálů, á výstupy sudých zpožďovacích sekcí jsou připojeny ke vstupům pouze druhé kombinační jednotky (34) signálů.

6. Číslicový přenosový systém podle bodů 3 nebo 5, vyznačující se tím, že výstupy zpožďovacích sekcí jsou připojeny k odpovídajícím vstupům první a druhé kombinační jednotky signálů přes násobiči jednotky (a_lm,' a_2m, a_3m,. ...).

7. Číslicový přenosový systém podle bodů 3, 5 nebo 6, vyznačující se tím, že vstup (30) filtru je připojen ke vstupu druhé kombinační jednotky ('34) signálů, přes násobiči.· jednotku; (a_Om).

8. číslicový přenosový systém podle bodu 4, vyznačující se tím, že vstup (30) filtru je připojen ke vstupům zpožďovacích sekcí (40, 41) přes násobící jednotky (b_lm, c_lm).

9. Číslicový přenosový systém podle bodu 8, vyznačující se tím, že výstup násobiči jednotky (b_2jn) , je připojen k prvnímu vstupu kombinační jednotky (46.1) signálů, druhý vstup kombinační jednotky signálů je připojen k výstupu zpožďovací sekce (44.1) v jednom z obou sériových zapojení, a výstup kombinační jednotky signálu je připojen ke vstupu další zpožďovací sekce (44.2) v uvedeném zapojení (40).

10. Číslicový přenosový systém podle bodů 4, 8 nebo 9, vyznačující se tím, že vstup (30) filtru je připojen k prvnímu a druhému výstupu přes odpovídající první a druhou dráhu signálu, přičemž uvedená první a druhá dráha obsahuje každá násobiči jednotku (bp_m, Cg_m) a je zapojena paralelně k odpovídajícímu prvnímu a druhému sériovému zapojení.

11. Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý syntézní filtr obsahuje dvě sériová zapojení (52, 53) zpožďovacích sekcí, majících stejné zpoždění (2T), přičemž první a druhý vstup (50.1, 50.2) filtru jsou připojeny k odpovídajícímu vstupu první zpožďovací sekce prvního sériového zapojení a druhého sériového zapojení, přičemž výstupy alespoň několika zpožďovacích sekcí v prvním sériovém zapojení jsou také připojeny k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky (54) signálů, přičemž výstupy alespoň několika zpožďovacích sekcí ve druhém sériovém zapojení jsou také připojeny k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky (54) signálů, přičemž výstup (60) .kombinační jednotky signálů· je připojen k výstupu (51) filtru, přičemž další zpožďovací sekce (55) mající zpoždění (T), rovné polovině zpoždění zpožďovacích sekcí v sériových zapojeních, je zapojena v dráze signálu od uvedeného druhého vstupu (50.2) k výstupu (51) filtru, a přičemž tato další zpoždovací sekce není zahrnuta v dráze signálu od prvního vstupu (50.1) k výstupu (51) filtru.

12. Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý syntézní filtr obsahuje sériové zapojení (65) zpožďovacích sekcí majících stejné zpoždění (T), přičemž druhý vstup (50.2) filtru je připojen ke vstupům alespoň několika lichých zpožďovacích sekcí (66.1, 66.3, ...) v sériovém zapojení, přičemž, první vstup (50.1) filtru je připojen ke vstupům alespoň několika sudých zpožďovacích sekcí (66.2,

66.4, ...) v sériovém zapojení, přičemž výstup poslední zpožďovací sekce (66.n) je připojen k výstupu (51) filtru.

13. Číslicový přenosový systém podle bodu 12, vyznačující se tím, že druhý vstup (50.2) filtru je připojen ke vstupům pouze lichých zpožďovacích sekcí, a první vstup (50.1) filtru je připojen ke vstupům pouze sudých zpožďovacích sekcí.

'

14·.Číslicový přenosový systém podle bodu 11, vyznačující se tím,, že výstupy zpožďovacích sekcí prvního a druhého sériového zapojení jsou připojeny k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky signálů přes násobiči jednotky (d_2m, d_3m, e_2m, e_3m).

15. Číslicový přenosový systém podle bodů 11 nebo 14, vyznačující setím, že první a druhý vstup (50.1, 50.2) filtru jsou také připojeny k odpovídajícím vstupům kombinační jednotky signálů přes násobiči jednotky (d_lm, e_lm).

16. Číslicový přenosový systém podle bodů 12 nebo 13, vyznačující se tím, že vstupy filtru jsou připojeny ke vstupům zpožďovacích sekcí přes násobící jednotky (a_lm, a_2m, ...).

17. Číslicový přenosový systém podle bodu 16, vyznačující se tím, že výstup násobící jednotky (67.3) signálů je připojen k prvnímu vstupu kombinační jednotky signálů, přičemž druhý vstup kombinační jednotky signálů je připojen k výstupu zpožďovací sekce (66.2) v sériovém zapojení, přičemž výstup kombinační jednotky signálů je připojen ke vstupu příští zpožďovací sekce (66.3) v sériovém zapojení (65).

18. Číslicový přenosový systém podle bodů 12, 13, 16 nebo 17, vyznačující se tím, že druhý vstup (50.1) filtru je připojen k výstupu (51) filtru přes dráhu signálu, která zahrnuje násobící jednotku (a_Om) ^a Ď^e zapojena paralelně se sériovým zapojením (65).

19. Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zpracovávací jednotka signálů obsahuje M kombinačních jednotek (70.1, 70.2, ...) signálů, ž nichž každá má výstup připojený k odpovídajícímu z M výstupů (74.1, 74.2, ...) zpracovávací jednotky signálů, přičemž pro každou kombinační jednotku signálů je připojeno alespoň několik vstupů (71.1,

71.2, ...) z 2M vstupů zpracovávací jednotky připojeno k odpovídajícím vstupům uvedené kombinační jednotky (70.1) signálů přes odpovídající násobiči jednotky (72.11, 72.12, ...).

20. Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že druhá zpracovávací jednotka signálů obsahuje 2M kombinačních jednotek (70.1, 70.2, ...) signálů, z nichž každá má výstup připojený k odpovídajícímu z 2M výstupů (74.1,

74.2, ...) zpracovávací jednotky, přičemž pro každou kombinanční jednotku signálů je připojeno alespoň několik vstupů (71.1, 71.2, ...) zM vstupů zpracovávacích jednotek k odpovídajícím vstupům uvedené kombinační jednotky (70.1) signálů přes násobiči jednotky (72.11, 72.12, ...).

21. Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dva výstupy každého analyzního filtru (6.1) jsou každý připojeny k odpovídajícím vstupům zpracovávací jednotky signálů přes odpovídající zesilovací jednotku (80.1, 81.1) signálů, přičemž obě zesilovací jednotky jsou upraveny pro zesilování signálů vedených na jejich vstupy stejnou komplexní hodnotou (k_x).

;-

22. Číslicový přenosový systém., podle bodu 21,vyznačující se tím, že každý výstup (86.1) zpracovávací jednotky je připojen k jeho odpovídajícímu výstupu (10.1) kodéru přes sériové zapojení zesilovací jednotky (83.1) signálu a determinátoru (84.1) reálné hodnoty, přičemž zesilovací jednotka signálu je upravena pro zesilování signálu vedeného na její vstup komplexní hodnotou (v-jJ.

23. Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dva výstupy (93.1, 93.9) každé dvojice výstupů druhé zpracovávací jednotky (13) signálů jsou připojeny každý k jejich odpovídajícímu vstupu syntézního filtru (16.1) přes odpovídající zesilovací jednotky (94.1, 95.1) signálu, přičemž obě zesilovací jednotky jsou upraveny pro zesilování signálů vedených na jejich vstupy stejnou komplexní hodnotou (k-^').

24. Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že M vstupů dekodéru jsou každý připojeny k jejich odpovídajícímu jednomu z M vstupů druhé zpracovávací jednotky přes zesilovací jednotku (90.1, 90.2, ...) signálů, která je upravena pro zesilování signálu přiváděného na její vstup jinou komplexní hodnotou (v^', v₂',...).

25. Číslicový přenosový systém podle kteréhokoli z bodů 6 až 10 a 14 až 20, vzynačující se tím, že ty násobiči jednotky, pro které jsou násobící činitele, jimiž násobí své vstupní signály rovny jedné, jsou ve formě elektrického propojení.

26.Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zpracovávací jednotka (9'') signálu obsahuje přepínacíprostředek (100) a- M kombinačních jednotek (102) signálů, přičemž každý z 2M vstupů (8.1 až 8.2M) zpracovávací jednotky signálu je připojen k odpovídajícímu z 2M vstupů přepínacího prostředku, přičemž přepínací prostředek má jeden výstup (101) připojený ke vstupu každé z M kombinačních jednotek (102) signálů, přičemž každá kombinační jednotka signálu obsahuje násobiči jednotku (106), paměť (107)mající 2M poloh, sčítačku (108) a akumulační registr (109), přičemž vstup kombinační jednotky signálu a výstup paměti je připojen k odpovídajícímu prvnímu vstupu a druhému vstupu (112, 111) násobící jednotky (106), přičemž výstup násobiči jednotky a akumulační registr (109) jsou připojeny k odpovídajícímu prvnímu a druhému vstupu (113, 114) sčítačky (108), který má výstup připojený ke vstupu registru, přičemž výstup akumulačního registru (109) m-té kombinační jednotky signálů je připojen k m-tému výstupu (10.1) zpracovávací jednotky (9'') signálů, přičemž přepínací prostředek (100) je upraven pro cyklické spojování každého z jeho M vstupů (8.1 až 8.2M) a jeho výstupem (101), takže vede po každé vzorky v blocích 2M vzorků, které se vyskytují na jeho 2M vstupech (8.1, až 8.2M), jeden vzorek na každém vstupu, sériově na jeho výstup, přičemž paměť (107) obsahuje 2M násobících činitelů a je upravena pro kruhové poskytování 2M násobících činitelů na její výstup takovým způsobem, že i-tý' násobiči činitel je veden a její-výstup, když přepínací prostředek (100) poskytuje i-tý vzorek z 2M vzorků v bloku na svůj výstup (101), kde i je od 1 do 2M, přičemž sčítačka (108) a akumulační registr (109) ^: jsou upraveny pro· přičítání výsledku i-tého násobení k obsahu obsaženému v akumulačním registru (109), přičemž akumulační registr (109) je dále upraven pro poskytování svého obsahu získaného pro 2M-tém násobícím kroku na výstup (10.1) kombinační jednotky signálů a k následnému nastavení svého obsahu na nulu.

27.Číslicový přenosový systém podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že druhá zpracovávací jednotka signálů obsahuje přepínací prostředek (100) a 2M kombinačních jednotek (102) signálů, přičemž každý z M vstupů druhé zpracovávací jednotky (13) signálů je připojen k odpovídajícímu z M vstupů přepínacího prostředku, přičemž přepínací prostředek má svůj jeden výstup spojený se vstupem každé z 2M kombinačních jednotek signálů, přičemž každá kombinační jednotka signálů obsahuje násobiči jednotky (106), paměť (107) mající M ukládacích poloh, sčítačku (108) a akumulační registr (109), přičemž vstup kombinační jednotky signálů a výstup paměti je připojen k odpovídajícímu prvnímu a druhému vstupu násobiči jednotky (106), přičemž výstup násobiči jednotky (106) a akumulační registr (109) jsou spojeny s odpovídajícím prvním vstupem a druhým vstupem sčítačky,· přičemž sčítačka (108) má výstup připojený ke vstupu registru (109), přičemž výstup registru i-té kombinační jednotky (102) signálů je připojen k i-tému výstupu druhé zpracovávací jednotky (13) signálů, kde se i pohybuje od 1 do 2M, přičemž přepínací prostředek (100) je upraven pro cyklické spojování každého z jeho M vstupů s jeho výstupem tak, aby poskytoval pokaždé vzorky v blocích M vzorků, které se vyskytují na jeho M výstupech, jeden vzorek na každém vstupu, sériově na jeho výstup, přičemž pamět (107) obsahuje M násobících činitelů, přičemž paměť (107) je upravena pro poskytování kruhovým způsobem M násobících činitelů na jejím výstupu takovým způsobem, že m-tý násobiči činitel je veden na její výstup, když přepínací prostředek (100) vede m-tý vzorek z M vzorků v bloku na jeho výstup, přičemž sčítačka (108) a akumulační registr (109) jsou upraveny pro přičítání výsledku m-tého násobení, k obsahu obsaženému v akumulačním registru (109), přičemž akumulační registr je dále upraven pro poskytování svého obsahu získaného po M-tém násobícím kroku na výstup (10.1) kombinační jednotky (102) signálů a pro následné nastavení svého obsahu na nulu.

28. Číslicový přenosový systém podle kteréhokoliv z bodů 1 až 11, vyznačující se tím, že vysílač obsahuje záznamový prostředek (120) mající M vstupů (121.1, až 121.M), přičemž každý z M vstupů je připojen k odpovídajícímu z M výstupů (10.1 až

10.M) zpracovávací jednotky (9), přičemž záznamový prostředek je upraven pro zaznamenávání M dílčích pásmových signálů vedených na jeho M vstupu ve stopě na nosiči (122) záznamu.

29. Číslicový přenosový systém podle kteréhokoliv z bodů 1 až 3,

12 až 19, vyznačující se tím, že přijímač obsahuje reprodukční prostředek (124) mající M výstupů (125.1 až 125.M), z nichž každý je připojen k odpovídajícímu z M vstupů (12.1 až 12.M) druhé zpracovávací jednotky (13), přičemž reprodukční prostředek je upraven pro čtení M dílčích pásmových signálů ze stopy na nosiči záznamu (122).