CZ64295A3 - Loading of loads to a train or unloading thereof therefrom and a device for making the same - Google Patents

Description

Způsob nakládání nákladů na vlak nebo vykládání z vlaku a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu nakládaní as vykládání náklado-;

í i — f vých jednotek jako kontejnerů, výměnných nádob-,—sedlových návěsů a podobně, z pomalu jedoucího vlaku nebo na pomalu jedoucí vlak sestavený z nosných vozů, pomocí překládačích zdvihadel, jakož i zařízení k provádění tohoto způsobu, sestávajícího z alespoň jedné kolejové dráhy, ze skladiště s vnitřním dopravním systémem a s překládacími zdvihadly, dosahujícími do prostoru kolejové dráhy a vnitřního dopravního systému.

Dosavadní stav techniky

Způsob a zařízení výše popsaného druhu jsou známé. Jede-li vlak z jednoho místa A k místu Z přes místa B, C,.., vykládá se na místech B, C, ... zpravidla jen část nákladu. Na volnou nebo tím uvolněnou nosnou kapacitu nosných vozů vlakové soupravy je možno naložit jiné nákladové jednotky.

Při překládání z pohybujících se nosných vozů, popřípadě na pohybující se nosné vozy, vznikají i při pomalých rychlostech vozů značné problémy, spočívající v tom, že je třeba nákladovou jednotku bezpečně a rychle zachytit a vyložit. Vykládá-li se z úseku vlaku jen malá část nákladu, může se vlak se zřetelem ke kapacitě překládačích zdvihadel pohy2 bovat přiměřenou rychlostí dále. Pokud je však z následujícího úseku vlaku vykládáno velké množství nákladu, musí vlak pojíždět pomaleji, vzhledem k dané vykládací kapacitě. V důsledku nutného přibrzďování vlaku a tím vznikajícího pružícího účinku vlaku (odpružené tažné a tlačné zařízení mezi jednotlivými vozy) vznikají další nejistoty a problémy při přenášení nákladových jednotek, které se mají vykládat, popřípadě při jejich nakládání na vlak.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je zdokonalit výše uvedený způsob a zlepšit zařízení k provádění tohoto způsobu tak, aby bylo překládání nákladu prováděno urychleně a bezpečně.

Pokud jde o způsob, je tento úkol vyřešen vynálezem tak, že se ke každému nosnému vozu, který má být vyložen nebo naložen, přiřadí referenční bod (R), jehož v prostoru časově absolutně proměnná poloha ve vztahu k určité pevné měřicí dráze se kontinuálně měří a nato se v případě vykládání nákladové jednotky vytváří v podélném směru kolejnic stejným způsobem měnitelná poloha alespoň jednoho působiště síly na nákladovou jednotku (například nosných bodů kontejnerů), a že v případě nakládání nákladové jednotky se ve směru kolejnic měří časově proměnná poloha usazovacích prvků nosných vozů vzhledem k pevné měřené dráze a rozdíl dráhy se definuje jako referenční bod R, načež se zjišťuje společný střed nosných bodů nákladové jednotky, popřípadě usazovacích prvků se zřetelem k referenčnímu bodu (R), měří se poloha středu nosných bodů k nákladové jednotce přiřazeného překládacího zdvihadla vůči stabilní měřené dráze, a překládači zdvihadlo se svým středem pro uchopení nákladové jednotky zavádí na střed nosných bodů, popřípadě na střed usazovacích prvkům

Základní myšlenkou vynálezu je, že časově proměnná poloha nosných bodů nákladových jednotek, popřípadě usazovacích prvků vlaku, je před uchopením nebo před vyložením nákladových jednotek v každém okamžiku zjistitelná ve vztahu k absolutnímu měřítku dráhy a nezávisle na momentální rych losti, takže je možno překládači zdvihadlo přesně navádět do potřebné polohy. Pomocí referenčního bodu pro každý nosný vůz je v každém okamžiku měření známa časově proměnná poloha příslušného vozu. Následujícím měřením nosných bodů nákladu a bodů rozhodných pro usazení nákladu a jejich příslušného středu ve kterémkoliv okamžiku, lze zjišťovat jejich relativní vzdálenost vzhledem k referenčnímu bodu, měřenému ve stejném čase. Tak je také každý bod uchopení nákladu, popřípadě každý bod překládacího prvku a příslušný střed uchopení, popřípadě střed ukládání, vzhledem k absolutnímu měřítku dráhy v každém okamžiku známý. Uvedená měřicí dráha může přitom být buď samostatná, nebo může obsahovat několik navzájem koordinovaných drah.

Přitom se může zjišťování společného středu nosných bodů, popřípadě usazovacích prvků, provádět měřením dalšího nosného bodu nákladové jednotky, popřípadě jejího dalšího usazovacího prvku.

Účinnost způsobu podle vynálezu lze ještě dále zvýšit tím, že se zjišťuje poloha nosných bodů nákladu a popřípadě usazovacích prvků i ve vztahu k jejich vodorovně a/nebo svisle a, vzhledem k podélnému směru kolejnic, příčně probíhajícím složkám. Tím je umožněno, že lze dříve, než dojde k uchopení nebo uložení nákladové jednotky, provést potřebnou stranovou a/nebo úhlovou korekturu podávacího rámu překládačích zdvihadel a tím urychlit překládání. Protože se vzhledem k sinusovému pohybu nosných vozů mohou příčné složky stále měnit, je výhodné, provádí-li se nebo opakuje-li se odpovídající měření bezprostředně před uchopením popřípadě složením nákladu, to znamená tak krátce před tímto úkonem, jak je technicky účelné. Pro tento účel mohou být vhodné senzory pro měřeni vzdálenosti, uspořádané jak na překládacím zdvihadle, tak i na vhodných pevných bodech v prostoru.

K zajištění plynulého automatického provozu přispívá, zadávají-li se známé údaje a měřené polohy nákladových jednotek, nosných vozů a překládačích zdvihadel do počítače a zjišťované hodnoty, zejména pro ovládáni překládačích zdvihadel, jsou dodávány tímto počítačem.

Podstatou zařízení k provádění tohoto způsobu je, že ke kolejové dráze je přiřazeno alespoň jedno vykládací a jedno nakládací překladiště, souběžně s kolejovou dráhou je uspořádána měřicí dráha, ke které jsou přiřazeny nosným vozem unášené měřicí jednotky pro vytvoření referenčního bodu R, a ve směru jízdy vlaku je před každým překladištěm uspořádáno měřicí zařízení pro zachycení časově proměnné polohy nosných bodů nákladových jednotek, popřípadě usazovacích prvků nosných vozů, vztažené na měřicí kolejnici, a že překládači zdvihadla jsou pomocí měřicího zařízení jednotlivě napojena na další měřicí dráhu, přiřazenou k prvé měřicí dráze.

Pro různé nákladové jednotky musí být na vozech upraveny rozdílné usazovací prvky, například nosné nebo usazovací čepy. Aby bylo možno bezpečně provádět usazování nákladové jednotky a kontrolovat usazovací prvky pomalu jedoucího vlaku při případné změně nákladové jednotky (v nejjednodušším případě při změně délky kontejneru), zařazuje se mezi nakládací a vykládací oblast oblast pro přípravu vozů.

Měřicí jednotky, přiřazené k měřicí dráze, jsou výhodně opatřeny částí spojitelnou s příslušným nosným vozem. Tato část může mít tvar převislého ramene, na jehož konci je uspořádána kladka.

Aby se při dotyku převislého ramene a nosného vozu redukovaly silové špičky, je výhodné, je-li kladka na převislém rameni uložena pomocí tlumiče nárazů s vratným zařízením, přičemž vratné zařízení uvádí kladku vzhledem k převislému rameni do požadované nebo základní polohy.

Aby se unášecí část měřicího zařízení v případě náhlého zpomalení nosného vozu nenadzvedla, je výhodné, je-li k této unášecí části přiřazen magnet, který je ve vhodném provedení uložen na výkyvné páce s další opěrnou kladkou, která dosedá na nosný vůz, popřípadě na jeho kolo. Výkyvné uspořádání umožňuje přizpůsobení polohy magnetu na kola rozdílných průměrů, přičemž další kladka zajišťuje potřebnou vzdálenost mezi magnetem a kolem nosného vozu.

Aby se i v příčném směru (směr y) získaly spolehlivé údaje o momentálních souřadnicích bodů pro uchopení nákladových jednotek, popřípadě usazovacích prvků nosných vozů, jsou podle dalšího výhodného provedení vynálezu měřicí jednotky opatřeny příčně uspořádaným zařízením pro měření vzdálenosti, nastavitelným na část kola nosného vozu, s výhodou na jeho vnitřní plochu.

Aby bylo možno měřicí jednotky připojovat k nosným vozům v obou směrech jejich pohybu, je výhodné, jsou-li jejich unášecí jednotky s kladkou a výkyvnou pákou s magnetem a další kladkou uspořádány symetricky vzhledem k převislému rameni.

Pro zajištění nutného zpětného pohybu měřicích jednotek je vhodné uspořádat na obou koncích měřicí dráhy zařízení, které umožňuje odsunutí měřicích jednotek z oblasti měřicí dráhy a/nebo jejich zasunutí do měřicí dráhy.

K odsouvání měřicí jednotky dochází s výhodou po dopravní dráze, uspořádané souběžně s měřicí dráhou, ke které je přiřazeno pohonné ústrojí tvořené nekonečným dopravním pásem s unášecími prvky pro měřicí jednotky.

Nekonečný pás je výhodně vytvořen z nemagnetického materiálu a unášecí prvky z magnetického materiálu, zatím co měřicí jednotky jsou opatřeny magnety uspořádanými v oblasti dráhy unášecích prvků.

Aby bylo možno i jinak využít místa vedle koleje, může být výhodné, jsou-li měřicí dráha včetně měřicích jednotek a jejich dopravního systému (vedení, posuvna a pohon pro zpětnou dopravu) uspořádány mezi kolejnicemi koleje.

Ί

Měřicí zařízení pro zjišťování polohy nosných bodů nákladových jednotek, popřípadě usazovacích prvků nosných vozů, jsou výhodně vytvořena jako senzory pro měření vzdálenosti, které jsou výkyvné okolo pevné svislé osy a okolo vodorovné osy, a obsahují integrované úhlové senzory. Při pevné poloze, změřené vzdálenosti a změřených úhlech (ve vodorovném i svislém směru) je tak kdykoliv možno zjistit odpovídající souřadnice jak v podélném směru kolejnic, tak i v jejich příčném směru.

Pro urychlení překládání nákladových jednotek jsou měřicí jednotky a ovládací zařízení pohonu pojezdu zvedacích zařízení spojeny s centrálním počítačem.

Ukládání nákladových jednotek ve skladišti usnadňuje dopravní systém pro vnitřní skladovou dopravu, který obsahuje alespoň jeden příčný dopravník s deskovými dopravními prvky, přičemž dopravní prvky alespoň občas zaujímají předem stanovenou polohu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, zčásti schematicky znázorňujích jeho příkladné provedení, které jsou dále podrobněji popsány. Na obr. 1 je znázorněno skladiště ve velmi zjednodušeném pohledu shora, na obr. 2 je ve schematickém pohledu znázorněna měřicí dráha s měřicími jednotkami a s vlakem sestávajícím z nosných vozů, na obr. 3 jsou v průřezu podél čáry III - III na obr. 2 znázorněny měřicí jednotky přiřazené k měřicí dráze, na obr. 4 je vratný dopravní pás přiřazený měřicím jednotkám, v částečném řezu z pohledu podél čáry IV - IV na obr. 3, na obr. 5 je zvětšené detailní znázornění vratného dopravního pásu, na obr. 6 je zařízení k přejímání měřicích jednotek nosným vozem v nárysu, na obr. 7 je v pohledu shora měřicí zařízení k zjištování nosných bodů nákladu, na obr. 8 je pohled na měřicí zařízení podle obr. 7, kolmý na rovinu svislé osy natáčení měřicího zařízení a rohový snímek kontejneru zaměřený laserovým paprskem, se svislým průřezem kontejnerem, na obr. 9 je pohled na překládači zdvihadlo v podélném směru kolejí, na obr. 10 je znázorněn měřicí vozík s přídavným příčným měřicím zařízením, zasahujícím na okolek kola vozu, a na obr. 11 je znázorněno zařízení podle obr. 10 v příčném řezu podél čáry XI-XI.

Příklady provedení vynálezu

Celé překládači zařízeni obsahuje skladiště 1, kolej 2 uspořádanou podél skladiště 1, jízdní okruh 3_, vedoucí okolo skladiště 1 a popřípadě také parkoviště 4 pro silniční vozidla 5. V pohledu ve směru koleje 2 jsou před a za skladištěm 1 - vzhledem ke směru jízdy vlaku 6, který se má nakládat nebo vykládat - uspořádány vstupní stanice 7, popřípadě výstupní stanice 8, označované také jako vstupní nebo výstupní brány.

Skladiště 1 obsahuje také tři od sebe oddělené sklady s výškovými regály, popřípadě skladové oblasti, a to dvě koncové části nebo oblasti 11, 12 a střední část nebo oblast

13, které jsou vzájemně od sebe odděleny uličkou, popřípadě pracovním prostorem 14, 15. Oblast, zahrnující kolej 2. a hraničící se skladištěm 1, nacházející se v podstatě podél koncové oblasti 12 a uličky nebo pracovního prostoru 15., představuje vždy oblast kolejového překladiště 16. popřípadě 17. V každém kolejovém překladišti 16, 17 jsou uspořádána dvě překládači zařízení nebo překládači zdvihadla 18, která jsou pojízdná po jeřábových dráhách 22, 23.

Ve vnějším směrem ne bezprostředně přístupné střední oblasti 13 skladiště je upravena oblast pro přípravu vozů 24. Na straně protilehlé koleji 2 skladiště 1, v oblasti uliček nebo pracovních prostorů 14., 15, je upraveno překladiště 25 na silniční vozidla 5, vždy s jedním překládacím zařízením 27 pro nakládání a vykládání silničních vozidel 5.

V oblasti uliček nebo pracovních prostorů 14, 15 jsou uspořádány příčné dopravníky 30. 31. Tyto jsou opatřeny jednotlivými dopravními jednotkami nebo paletami 32., které mají vlastní pohon v obou směrech. Přitom na sebe alespoň v horní rovině navazují tak úzce, že vytvářejí průběžnou podlahu”. Na obou koncích příčných dopravníků 30, 31 jsou vně vlastního skladiště 1 uspořádána zvedací zařízení 33. (v oblasti koleje 2) a 34. (v oblasti překladiště 25 na silniční vozidla 5), takže dopravní jednotky 32 mohou být zvedány z jedné roviny do jiné roviny, popřípadě snižovány z jedné do druhé roviny. Při vykládání vlaku 6 pomocí překládacího zdvihadla 18 pro převzetí a předávání nákladové jednotky se dopravní jednotka 32 zvedacího zařízení 33 nachází vždy v horní rovině, popřípadě je zvednuta do této roviny. Dopravní jednotky 32 příčných dopravníků 30, 31 se při vykládání vlaku a/nebo nakládání na silniční vozidla 5 pohybují v horní rovině, směrem od koleje 2, a při nakládání na vlak 6 a/nebo vykládání silničního vozidla 5 se pohybují směrem ke koleji 2 (porovnej dvojité šipky ve směru regálových uliček, t.j. pracovních prostorů 14, 15).

Nad příčnými dopravníky 30, 31 je v uličkách nebo pracovních prostorech 14, 15 uspořádáno pojízdné zvedací lešení, v němž je upraven směrem vzhůru a dolů pohyblivý vodicí rám. Na vodicím rámu je zavěšeno t. zv. kanálové vozidlo, které může pomocí drapákového rámu (spreader) uchopit ukládané jednotky a zakládat je do jednotlivých boxů oblastí 11. 13 nebo 12 a 13 skladiště 1.

Souběžně s kolejí 2 je uspořádána měřicí kolejnice 40. která dosahuje v podstatě od vstupní stanice 7 až k výstupní stanici 8, a představuje pevné měřítko absolutně pracující měřicí dráhy (obr. 1 až obr. 3). Opět souběžně, avšak pouze podél délky skladiště, je uspořádána další měřicí kolejnice 41 pro překládači zdvihadla 18 (obr. 9). Obě měřicí kolejnice 40., 41 jsou navzájem kalibrovány.

Souběžně s měřicí kolejnicí 40 je uspořádáno vedení 43 sestávající ze dvou vodicích kolejnic 42. na kterém jsou pohyblivě vedeny měřicí jednotky nebo měřicí vozíky 44. Měřicí vozíky 44 jsou opatřeny převislým ramenem 45, na jehož konci je unášeč. Tento unášeč, vytvořený například jako kladka 46. dosahuje do oblasti kol 47 dopravních nebo nosných vozů 48 tvořících vlak 6, vně profilu vozidla. Měřicí vozíky 44 jsou na straně přivrácené k měřicí kolejnici opatřeny měřicí nebo čtecí hlavou 49 a na protilehlé straně unášecím křídlem 51. Na měřicí hlavě 49 je provedena drážka 52, kterou měřicí hlava 49 objímá měřicí kolejnici 40. Kterákoliv poloha měřicího vozíku 44 je odečitatelná na měřicí kolejnici 40 a může pomocí vhodného systému pro přenos dat být dále předávána na centrální počítač. Měřicí vozíky 44 spolu s měřicí kolejnicí 40 tvoří tedy absolutně pracující soustavu pro měření dráhy.

Nachází-li se měřicí vozík 44 ve směru vedení 43 (porovnej obr. 3), zasahuje unášeč 46 do profilu kola - v oblasti běžné plochy (obr. 3) nebo okolku kola (obr. 10) - a je uchopen prvním kolem 47 blížícího se nosného vozu 48, a je tak převislým ramenem 45 unášen nosným vozem 48. Střed, popřípadě osa 54 kladky 46, představuje pro příslušný nosný vůz 48 - v pohledu ze strany - vztažný měřicí bod nebo referenční bod R (obr. 6), který se vzhledem k nosnému vozu 48 ve směru koleje 2 a k měřicí kolejnici 40 (směr - x) nemění a z časového hlediska urazí stejnou dráhu.

Aby nedocházelo k poškození kladky 46 a k přetížení převislého ramene 45, je kladka 46 na převislém rameni 45 uložena pomocí tlumiče nárazů 55, přičemž tlačná pružina 56 rychle zabezpečuje základní nebo příslušnou polohu kladky 46 vzhledem k převislému rameni 45. Aby se kladka 46 při zpoždění nosného vozu 48 nezvedla s kola 47 a aby se neztratil referenční bod R, je u zařízení uspořádán rám nebo páka 57 výkyvná okolo osy 54, která je na svém opačném konci opatřena další opěrnou kladkou 58 a ve své střední části magnetem 59. Výkyvné uspořádání páky 57, popřípadě magnetu 59, umožňuje bezpečně připojovat měřicí vozík 44 ke kolům různých průměrů.

Měřicí vozíky 44 jsou určeny pro měření v obou jízdních směrech. Unášecí část na převislém rameni 45 směřuje proto na obě strany a má tedy v podstatě symetrickou konstrukci.

Dráha nebo vedení 43 se vztahuje v podstatě na celou délku měřicí kolejnice 40 a tím i od jedné vstupní stanice 7 popřípadě 8 ke druhé. V oblasti stanice 8 se nachází převáděč nebo posuvna 60 s vodícími kolejnicemi 61, odpovídajícími vodicím kolejnicím 42. Posuvna 60 je pojízdná po dvou vzhledem ke koleji 2 příčně uspořádaných kolejnicích 62. Odpovídající posuvna (převáděč) 63 se nachází na začátku měřicí kolejnice v blízkosti stanice 7. Souběžně s vedením 43 je na straně odvrácené od koleje 2 uspořádána další dráha 65. sestávající z odpovídajících kolejnic 66. Bezprostředně za dráhou 65, a to na straně unášecích křídel 51 měřicích vozíků 44, je souose uspořádán nekonečný dopravní pás 68, osazený unášecími prvky 69 z magnetického materiálu. Nekonečný dopravní pás 68 přechází přes dva válce 70, 71 a může být poháněn na obě strany. Pod unášecími křídly 51 měřicích vozíků 44 jsou uspořádány magnety 72.. Vůči unášecím prvkům 69 vyvozují tyto magnety 72 sílu, pomocí které mohou být měřicí vozíky 44 pohybovány nebo poháněny nekonečným dopravním pásem 68 podél dráhy 65.

Celé zařízení pro kontinuální měření časově proměnné polohy referenčních bodů R nosných vozů 48., včetně měřicích kolejnic 40, měřicích vozíků 44, vedení 43., dráhy 65, posuven 60, 63 a vratného dopravního pásu 68., může být uspořádáno buď (jak je znázorněno na obr. 3) stranově vedle obsluho13 váné koleje 2 nebo uvnitř této koleje 2, t.j. mezi oběma kolejnicemi koleje 2.

Při průjezdu vlaku 6, sestaveného z dopravních nebo nosných vozů 48, pomalou rychlostí vstupní stanicí 7 popřípadě 8, se podle sledu kol zjišťuje pomocí neznázorněného kolejnicového přepínače kol mezera mezi nosnými vozy 48 a ke každému nosnému vozu 48, který se má vykládat a/nebo nakládat, se přiřazuje měřicí vozík 44. Za tímto účelem je příslušný měřicí vozík 44 na posuvně 63, která je například pohyblivá pomocí neznázorněného hydraulického válce, přesunut k měřicí kolejnici 40 a unášeč 46 je přesunut do oblasti kol 47 nosného vozu 48.. Jak již bylo uvedeno, měřicí vozík 44 je tak kolem 47 nosného vozu 48 unášen ve směru ke kolejovému překladišti 16 (porovnej šipku 74 na obr. 2). Tak je pro každý nosný vůz 48 k dispozici referenční bod R, jehož časově proměnná absolutní poloha v podélném směru (směru - x) je stále odečítána čtecí hlavou 49 příslušného měřicího vozíku 44♦ V návaznosti na vedení 43 zajíždí měřicí vozík 44 na posuvnu 60. Bezprostředně nato se posuvna 60 pohybuje z koleje 2 směrem na dráhu 65.. Měření referenčního bodu R je tím deaktivováno .

Pokud jsou vodicí kolejnice 61 posuvny 60 souosé s kolejnicemi 66 dráhy 65., je měřicí vozík 44 unášen nekonečným dopravním pásem 68 ve směru k posuvně 63., jak již bylo uvedeno. Bezprostředně před posuvnou 63 je vestavěno blokovací zařízení 73., které uvolňuje měřicímu vozíku 44 průchod jen v tom případě, jsou-li kolejnice posuvny 63 souběžné s kolejnicemi 66 dráhy 65.

Při zjištění mezery mezi dvěma nosnými vozy 48 se měřicí vozík 44 na posuvně 63 znovu zavádí do profilu kol 47.

Mezi stanicemi 7 a 8 a kolejovými překladišti 16, popřípadě 17, jakož i v oblasti pro přípravu vozů 24, jsou uspořádány běžné laserové senzory vzdálenosti 75 (obr. 1, 7 a 8). Tyto senzory vzdálenosti 75 jsou namontovány na polohovacím držáku, výkyvném okolo pevné svislé osy 77 a jsou také výkyvné okolo vodorovné osy 76. Jsou vybaveny integrovanými úhlovými senzory. Přitom je vodorovná osa 76 výkyvná okolo svislé osy 77. Vysílaný laserový paprsek 80 může například být pomocí neznázorněné ovládací páky (joy stick), alespoň v určitém rozsahu, libovolně usměrňován do prostoru. Svislá osa 77 má definovanou vzdálenost y , vzhledem ke svislé rovině 78 středem koleje 2 a definovanou vzdálenost χθ k nulovému bodu měřicí kolejnice 40 v podélném směru kolejnic. Na obr. 7 je znázorněn laserový paprsek 80, zaměřený na rohový nosný bod 81 (corner casting) kontejneru 82, který je uspořádán na nosném voze £8. Zaměření laserového paprsku 80 na požadované místo může být prováděno a kontrolováno pracovníkem pověřeným obsluhou. Současným okamžitým měřením horizontálního úhlu a, vertikálního úhlu β a vzdálenosti laserového paprsku 80 se zjišťují podélné a příčné souřadnice x a y rohového nosného bodu 81 vzhledem ke svislé ose 77 senzoru vzdálenosti 75 v měřeném čase. Ve stejném okamžiku je pomocí kontinuálního měření pomocí měřicího vozíku 44 známa poloha referenčního bodu R v podélném směru (směr - x), takže je možno zjistit časově neměnnou relativní vzdálenost dx^ mezi referenčním bodem R a nosným bodem 81 (obr.

7) v podélném směru kolejnic. Stejným způsobem může také být provedeno zaměření nosného bodu 83 a jeho relativní vzdálenosti dx_z vzhledem k referenčnímu bodu R. Z těchto hodnot je možno zjistit relativní vzdálenost dx společného středu nosných bodů 81. 83. ... kontejneru 82 vzhledem k referenčnímu bodu R. Přídavně je také možno z výše uvedených tří měřicích hodnot zjistit vzdálenosti nosných bodů 81 popřípadě 83 a vzdálenost jejich společného středu od střední svislé roviny 78.

Pomocí takto zjištěných údajů může být překládači zdvihadlo 18 středem 86 svého podávacího rámu 87, při správném nastavení podávacího rámu 87 (délka pro 20'- nebo 40' kontejneru, atd.), přesně nasazeno na pomalu se pohybující kontejner 82. Pro ovládání pohonů překládačiho zdvihadla 18 je v oblastech kolejových překladišť 16, 17 rovnoběžně s jeřábovou dráhou 23 uspořádána další měřicí kolejnice 41, ke které je přiřazena na nosiči jeřábu 88 uspořádaná měřicí hlava 89.

Jeřábové kočky 90 jsou vybaveny odpovídající měřicí hlavou 91 a nosiče jeřábu 88 odpovídající měřici kolejnicí 92. uspořádanou ve směru příčném na směr koleje 2.

Podávači rám 87 (spreader) je ovladatelný jak do snížené, tak i do zvýšené polohy a přestavitelný v podélném i příčném směru kolejí, a je výkyvný okolo všech tří prostorových os. Výhoda tohoto provedení překládacího zdvihadla 18 spočívá v tom, že je poloha podávacího rámu 87 stále definována a nevybočuje z kontroly v důsledku svého kyvadlového pohybu. Případná, po předcházejícím měření známá příčná poloha kontejnerů 82 na podávacim rámu 87, může být do značné míry vyrovnávána pomocí hydraulických válců.

Když podávači rám 87 dosedne na kontejner 82 a je s ním spojen, lze kontejner 82 zvednout. Přitom překládači zdvihadlo 18 synchronně pojíždí s nosným vozem 48 tak dlouho, až je kontejner 82 zvednut z průjezdného profilu. Po zvednutí a opuštění průjezdného profilu vlaku je kontejner 82 vystředěn překládacím zdvihadlem 18, to znamená, že se usměrní jeho poloha v příčném a úhlovém směru.

Překládači zdvihadlo 18 pak usadí kontejner 82 v určené poloze na dopravní paletu 32., nacházející se ve zvedacím zařízení 24. Tuto polohu mohou také bez dalšího vyměřování zjistit obsluhovací zařízení regálů i překládači zařízení 27 pro silniční vozidla 5, i přes další pohyb dopravních palet 32.

Po vyložení kontejneru 82 se na nosný vůz 48 překládá jednotka jiného druhu, například 40'-kontejner místo 20'-kontejneru. Za tímto účelem se již nepotřebné, na obr. 7 vztahovou značkou 93 označené nosné nebo usazovací čepy odklopí a znovu potřebné usazovací čepy se na nosném voze 48 vyklopí. Aby se zajistilo, že poloha nově přestavených usazovacích čepů 93 odpovídá nové nákladové jednotce, měří se opět poloha usazovacích čepů 93 se zřetelem k referenčnímu bodu R nosného vozu £8, a to tentokrát pomocí laserového senzoru vzdálenosti 75 v oblasti pro přípravu vozů 24, a porovnává se s předepsanými rozměry. Když nosný vůz 48 dojede na konec měřicí kolejnice 40, vrací se měřicí vozík 44 z příslušné posuvny 60 z oblasti nosného vozu 48 zpět pomocí nekonečného dopravního pásu 68 je dopraven zpět na druhý konec měřicí kolejnice 40 a čímž je druhou posuvnou 63, popřípadě 60. opět připraven k převedení na měřicí dráhu.

U měřicího vozíku 44' jsou unášeče 46' a opěrná kladka 58' uspořádány jako unášecí díly v oblasti okolku 94 kola 47 nosného vozu 48. Převislé rameno 45' je opatřeno laserovým senzorem 95 jako měřicím přístrojem vzdálenosti, jehož optická osa 96 - při na okolku 94 doléhajících unášecích 46' nebo opěrných kladkách 58' - je v bezprostření blízkosti referenčního bodu R nasměrována na vnitřní plochu 97 věnce 98 kola 47. Dotykem unášečů 46' a opěrných kladek 58' na okolku 94 se po celé dráze pohybu kontinuálně měří okamžitá vzdálenost mezi vnitřní plochou 97 věnce 98 a laserovým senzorem 95, popřípadě mezi vedením 43., přiřazeným k měřicí kolejnici 40 a laserovým senzorem 95, a tím i jejich vzdálenost Yg_7/7e vzhledem ke svislé rovině 78, procházející kolejí 2.

Výše popsaným individuálním měřením příčné souřadnice y nejbližšího rohového spoje 81, popřípadě nosného čepu 93 vzhledem k vodorovné ose 76 senzoru vzdálenosti 75 v okamžiku, který spadá do kontinuálního měření, obdržíme v tomto okamžiku přes pevnou hodnotu y_o (vzdálenost vodorovné osy 76 od svislé roviny 78) vzdálenost d nosného bodu 81, popřípadě nosného prvku 93 vzhledem ke svislé rovině 78.. Z porovnání hodnoty d^ a kontinuálního měření aktuálně zjištěné vzdálenosti y vnitřní plochy 97 kola 47 od střední svislé roviny 78, vyplývá v průběhu dalšího kontinuálního měření okamžitá, časově proměnná příčná složka nosného bodu

81. popřípadě nosného prvku 93. vztažená na svislou rovinu 78. Zahrne-li se do měření i další nosný bod 83., popřípadě další nosný prvek 93., je tak možno v libovolném okamžiku stanovit příčnou složku - opět vztaženou na svislou rovinu 78 - středu 85 kontejneru 82 (která je v ideálním případě nulová). S takto zjištěnou hodnotou může být střed 86 překládači ho zdvihadla 18 přiveden přesně nad střed 85 kontejneru 82, čímž se urychluje jeho uchopení.

Pro měření nákladu a nosného vozu je pro dosažení plně automatického provozu možno použít místo laserového světelného měřidla a sensoru pro měření vzdálenosti laserový snímací přístroj (scanner).

!Λ131Να5·7ΊΛ otsca

V, S i V í , výměnhých ’

Claims (25)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Ba ne.ba vy k ΙλΰΙίηιί z vlaku.

   1. Způsob jwrfekládání nákladu^ jako kontejnerů, nádob, sedlových návěsů a podobně , pomocí překládabrcrtr z dví hade 1, a peaaln jedoucího vlaku nabo na pomalu joidnutkdi. v ti k ei sestává z nosných vozů, vyznačuj í c í se tím, že se ke každému nosnému vozu, který má být vyložen nebo naložen, přiřadí referenční bod (R), jehož časově v prostoru absolutně proměnná poloha ve vztahu k určité pevné měřicí dráze se kontinuálně měří a nato se v případě vykládání nákladové jednotky vytváří v podélném směru kolejnic stejným způsobem měnitelná poloha alespoň jednoho působiště síly na nákladovou jednotku, a v případě nakládání nákladové jednotky se ve směru kolejnic časově proměnná poloha usazovacích prvků nosných vozů vzhledem k pevné měřené dráze měří a rozdíl dráhy se definuje jako referenční bod (R), načež se zjišťuje společný střed nosných bodů nákladové jednotky, popřípadě usazovacích prvků se zřetelem k referenčnímu bodu (R), měří se poloha středu nosných bodů nákladové jednotce přiřazeného překládacího zdvihadla vůči stabilní měřené dráze, a překládači zdvihadlo se svým středem pro uchopeni nákladové jednotky zavádí na střed nosných bodů, popřípadě na střed usazovacích prvků.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zjišťováni společného středu nosných bodů popřípadě usazovacích prvků nákladové jednotky se prová20 dí měřením dalšího nosného bodu nákladové jednotky, popřípadě jejího dalšího usazovacího prvku.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zjišťování společného středu nosných bodů nákladové jednotky se provádí podle předem známých údajů nákladové jednotky.
4. 4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že poloha nosných bodů nákladové jednotky a/popřípadě usazovacích prvků se zjišťuje také pomocí složky probíhající příčně vzhledem k podélnému směru kolejnic.
5. 5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se známé údaje a měřené polohy nákladových jednotek, nosných vozů a překládačích zdvihadel zadávají do počítače a zjišťované hodnoty, zejména pro ovládání překládačích zdvihadel, jsou dodávány tímto počítačem.
6. 6. Zařízení k provádění způsobu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 5, obsahující kolejovou dráhu sestávající z alespoň jedné koleje, ze skladu s vnitřním dopravním systémem a s překládacími zdvihadly, zasahujícími do oblasti kolejové dráhy a vnitřního dopravního systému, vyznačující se tím, že ke koleji (2) je přiřazeno alespoň jedno vykládací a jedno nakládací překladiště (16, 17), souběžně s kolejí (2) je uspořádána měřicí dráha (40), ke které jsou přiřazeny nosným vozem (48) unášené měřicí jednotky (44) pro vytvoření referenčního bodu (R), a ve směru jízdy vlaku (6) je před každým překladištěm (16, popřípadě 17) uspořádáno měřicí zařízení (75) uzpůsobené k zachycení časově proměnné polohy nosných bodů (81) nákladových jednotek (82), popřípadě usazovacích prvků (93) nosných vozů (48), vztažené na měřicí kolejnici (40), a překládači zdvihadla (18) jsou pomocí měřicího zařízení (89) jednotlivě napojena na další měřicí dráhu (41), přiřazenou k prvé měřicí dráze (40).
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že mezi nakládacím překladištěm (16, popřípadě 17) a vykládacím překladištěm (16, popřípadě 17) je zařazena oblast pro přípravu vozů (24).
8. 8. Zařízení podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že měřicí jednotky (44) přiřazené k měřicí kolejnici (40) jsou za účelem vytvoření referenčního bodu (R) opatřeny částí (45, 46) spojitelnou s příslušným nosným vozem (48).
9. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že část měřicího zařízení (44), spojitelná s nosným vozem (48), je tvořena převislým ramenem (45).
10. 10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že na konci převislého ramene (45) je uspořádána kladka (46).
11. 11. Zařízení podle nároku 9 nebo 10, vyznačující se tím, že kladka (46) je na převislém rameni (45) uložena pomocí tlumiče nárazů (55) s vratným zařízením (56), přičemž vratné zařízení (56) uvádí kladku (46) vzhledem k převislému rameni (45) do požadované nebo základní polohy.
12. 12. Zařízení podle nároku 10 nebo 11, vyznačuj ící se tím, že ke kladce (46) je přiřazen magnet (59)
13. 13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že magnet (59) je uspořádán na páce (57) výkyvné okolo osy (54) kladky (46) a páka (57) je opatřena další opěrnou kladkou (58) dosedající na nosný vůz (48), popřípadě na kolo (47).
14. 14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že unášecí díl, sestávající z kladky (46), magnetu (59), výkyvné páky (58) a další opěrné kladky (58), je uspořádán symetricky vzhledem ke svislé rovině (78) vedoucí podélnou osou převislého ramene (45).
15. 15. Zařízení podle některého z nároků 6 až 14, vyznačující se tím, že měřicí jednotky (44) obsahují zařízení pro měření vzdálenosti (95), ustavítělně v příčném směru (směr y) na část (vnitřní plochu 97 kola 47) nosného vozu (48).
16. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že měřicí jednotky (44) jsou opatřeny laserovým senzorem (95) pro měření vzdálenosti, v příčném směru nastavitelným na vnitřní plochu (97) věnce (98) kola (47) nosného vozu (48).
17. 17. Zařízení podle některého z nároků 6 až 16, vyznačující se tím, že na obou koncích měřicí dráhy (40) je uspořádáno zařízení (60, 63) pro odsunutí měřicí jednotky (44) ze směru měřicí dráhy (40) a opětné zasunutí do směru této měřicí dráhy (40).
18. 18. Zařízení podle některého z nároků 6 až 17, vyznačující se tím, že pro vracení měřicích jednotek (44) je uspořádána s měřicí dráhou (40) souběžná dopravní dráha (65).
19. 19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím, že k dopravní dráze (65) je přiřazeno pohonné ústrojí.
20. 20. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se tím, že pohonné ústrojí je nekonečný dopravní pás (68) s unášecími prvky (69) pro měřicí jednotky (44).
21. 21. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se tím, že nekonečný dopravní pás (68) je vytvořen z nemagnetíckého materiálu a unášecí prvky (69) z magnetického materiálu, a měřici jednotky (44) jsou opatřeny magnety (72) uspořádanými v oblasti dráhy unášecích prvků (69).
22. 22. Zařízení podle některého z nároků 6 až 21, vyznačující se tím, že měřicí dráha (40) včetně měřicích jednotek (44) a jejich dopravního systému (43, 65, 60, 63, 68) jsou uspořádány mezi kolejnicemi koleje (2).
23. 23. Zařízení podle některého z nároků 6 až 22, vyznačující se tím, že měřicí zařízení (75) jsou vytvořena jako senzory pro měření vzdálenosti, které jsou výkyvné okolo pevné svislé osy (77) a okolo vodorovné osy (76), a obsahují integrované úhlové senzory.
24. 24. Zařízení podle některého z nároků 6 až 23, vyznačující se tím, že měřicí zařízení (75) a ovládání pohonů pojezdu překládačích zdvihadel (18) jsou spojeny s centrálním počítačem.
25. 25. Zařízení podle některého z nároků 6 až 24, vyznačující se tím, že dopravní systém pro vnitřní skladovou dopravu obsahuje alespoň jeden příčný dopravník (30, 31) s deskovými dopravními paletami (32), které alespoň občas zaujímají předem stanovenou