CZ413297A3

CZ413297A3 - Základní materiál pro výrobu základních listů pro kotoučové pily, řezací kotouče, rámové pily, jakož i řezací a škrabací zařízení

Info

Publication number: CZ413297A3
Application number: CZ974132A
Authority: CZ
Inventors: Hans Joachim Deimel
Original assignee: Carl Aug. Picard Gmbh & Co. Kg
Priority date: 1995-06-30
Filing date: 1996-06-27
Publication date: 1998-06-17
Also published as: PL324004A1; JPH11508964A; CN1161491C; SK177697A3; CN1189194A; WO1997002367A1; CA2226145A1; ES2103242T3; BR9609638A; EP0751234B1; ES2153968T3; SK283013B6; CZ289874B6; HUP9901443A3; EP0835331A1; DE59606279D1; HU221935B1; RU2127174C1; DE59503930D1; HUP9901443A2

Description

£blast_techniky

Vynález se týká základního materiálu oro výrobu základních listů, zejména pro kotoučové pily, řezací kotouče, rámové pily stejně tak jako pro řezací a škrabací zařízení, ve tvaru tabule, sestávající , vycházeje od jejího povrchu vytvořeného ze dvou krycích ploch, dvou čelních krajních ploch a dvou podélných čelních ploch, ze základní ocele obohacené uhlíkem, přičemž základní ocel má základní obsah uhlíku menší než 0,3 % hmotn.

Dosavadní_stav techniky

Je známo, že se pro výrobu základního materiálu pro základní listy ,zejména pro kotoučové pily , řezací kotouče, rámové pily , stejně tak jako pro řezací a obráběcí zařízení používají obvykle nástrojové ocele s obsahem uhlíku mezi 0,5 až 1,0 % hmotn. nebo nízkolegované stavební ocele / jako ocel k zůšlechtění /. Tepelná zpracování těchto materiálů se při tom provádí s cílem dosáhnout homogenní strukturu a rovnoměrně vysoké kalení po celé oblasti tlouštěk . Nezbytná houževnatost základního materiálu se dosáhne cíleným popouštěním , přičemž toto je ale nutně spojeno se ztrátou tvrdosti. Vždy podle účelu použití a specifické zátěže základního materiálu , například pro pily se dnes provádí kalení na hodnoty asi mezi 17 až 50 HRC.

I l** -2~ '14

Zejména ρ+i procesu válcování za tepla vyklo ooužívané nástrojové ocele nebo ocele šlechtění a p^i jeho zpracování austenizací kalení difunduje uhlík z okrajové vrstvy materiálu. Dochází k oduhličení povrchu, takže po tepelném zpracování se oduhličená a malou tvrdost vykazující krajní vrstva musí obrousit.

ob k zů pro tvrdě chromuje , kovem nebo diamantem. Osazování ním nebo slinováním. Těmito zl^oší trvanlivost, aniž by pevnost základního pilového ní pro zleošení trvanlivosti výrobní nutně k čímž se se °ro zvýšení trvanlivosti se velký počet pil osazuje se nebo stelituje tvrdose provádí letováopatřeními se značně se ovlivnila vlastní listu. Pomocí ooatřeale značně zvýší náklady .vynaložené na tyto pily. To vede redukci ailových zubů popřípadě segmentů, zhorší jakost *ez\i a emise zvuku.

firemního spisu : Sie + Wir der Stahlwerke sešit 14/1975 , jsou známy výrobní y pro různé typy pil, přičemž se poukazuje na že se stále kladou požadavky na výrobu rovinžším pnutím , s nízkými hododuhličení a homogenní tvorbou struktury .

ocele musí mít po tvrzení a popouštění strukturu a dobrou houževnatostí, odstředivé síly a *ezné síly bezSůdwestfalen , cest.

to, ného nlechu s co nejni notami

Použití velmi jemnozrnnou aby se vznikající oečně zachytily.

Typi_zaCe pil v uvedeném firemním spisu se ooírá o obvyklé rozdělení na ti skupiny, orovedené

-3v souladu se se zpracovávaným -ezným materiálem. Podle skupiny ezného materiálu se kladou různé požadavky na vlastnosti pil. Tyto skupiny jsou :

1.

pily oro ř_ezání ly pro ř_ezání d dokovém,lesní o nily pily na kov / pily s tepelným okruhem /, segmentové kotoučové Dily,t*epily diamantové oro kamenivo / diamantové kotoučové pily, rámové pily/.

Jedním z požadavků,které se kladou na listy pil je existence vysoké pevnosti v ohybu pooMpadě tvarová stálost. Pro stabilizaci rámových pil. pásových pil, kotoučových pil a rychlořezných pilových listů, stejně tak jako diamantových kotoučů, zejména pro vyrovnávání pnutí vyvolaných v nástroji nerovnoměrným zahříváním ,soočívá známý znůsob v tom, ,že se vyvolá v určitých oblastech onutím listu cíleně vlastní pnutí / Vergleicnende Untersuchungen Uber čas Spannen von Xreisblát tern mit Maschinen und Richth&mmern ^:ve'zvláštním tisku z Eolz ais Roh-und Werkstoff , 3d. 21 /1963/ , «. 13^c - 144/. Takovéto vytvoření vlastního pnutí „^s® může v kalených ocelových kotoučích nebo ocelových pásech vy tvořit kováním za studená kladivem nebo strojně válcováním nebo tlačením,což ale představuje v každém p^íoadě nákladný obráběcí krok p^i výrobě.

Termochenické obohacení, železných materiálů a ocelárenských materiálů uhlíkem je samo o sobě dlouho známé a označuje se jako nauhličování. Kdy? se současně do materiálu zavádí dusík,mluví se o nitrocementaci. Přehled ,týkající se nauhličování zorostředkuje například článek Der Aufkohlungsvorgang v HSrter i Technische Mitteilungen ,sv. 50 / 1195/, 2, s. 8á-92. Nauhličování se může provádět v plynném prostředí, v solné lázni nebo v prášku a orovádí se obvykle při teplotách mezi 900 až 1000 °C. Jako donor uhlíku slouží při tom prostředky,jejichž aktivita uhlíku musí být vyšší než aktivita železného materiálu. Uhlík předaný donorem difunduje do krajní vrstvy materiálu, který se má nauhličovat. V souladu se zvolenými parametry proč 'su, jako teplotou a dobou zpracování, stejně tak jeko aktivitou uhlíku dárce a složením železného materiálu nastaví se charakteristický profil koncentrace uhlíku. Se zvyšující se vzdáleností od kraje klesá obsah uhlíku,až uvnitř materiálu odpovídá tento výchozí úrovni materiálu. Charakteristickými a pro praxi významnými veličinami je p*i tom hloubka A nauhličení. Hloubka A nauhličení, je definována jako kolmá vzdálenost od oovrchu až k mezi charakterizující tloušíku vrstvy obohacené uhlíkem. Koncentrace,při_kíeré se tato mez dosáhne, podléhá normě/ srovn. DIN EN 10 052/ a je obvykle dohodnuta v množství 0,35 % hmotn. uhlíku.Se zvyšující se dobou nauhličování se zvětšuje hloubka A nauhličení,přičemž určitou roli hraje také geometrie obráběného předmětu. Tak dochází u konvexně zakřivených novrchů obráběného předmětu , na hranách nebo špic-

kách ke vzniku větší hloubky A nauhličení, nebol uhl'k, který vdifundovává ze všech stran má zde k disoozici menší objem. Tím může docházet k ořebytečnému nauhličení, které je charakterizováno vylučováním karbidů pop^íiadě oo kalení nevítaně zvýšeným obsahem zbytkového austenitu.Článek představuje teoretické pojednání, ve kterém jsou soojena v sumárním přehledu výpočty profilukoncentrace uhlíku v nauhliěených železných a ocelárenských materiálech, které byly provedeny různými autory. Do jaké míry jsou o*i tom uvedené matematické modely založeny na experimentálních zkoumáních skutečných materiálů a s jakými skutečnostmi souhlasí , není možné z článku bez znalosti sekundární literatury seznat. Autoři článku se opírají o velký počet různých zírojů.p~i tom není možné předpokládat , že stávající výsledky jednoho autora byly získány za stejných oodmínek, jako výsledky jiného autora ooD^padě jiných autorů a proto se dají navzájem přenášet.Zejména se u matematického modelování vyšlo ze zjednodušených předpokladů, které nejsou v praxi tak solnčny. Proto se také jen požadovalckuvést hodnoty nastavení pro posouzení různých veličin, jako například použité hloubky kalení. Pochody povrchového oduhličení a nadbytečného odůhličení, stejné tak jako jevy p*í kalení a pooouštění jsou v matematických modelech zohledněny jen nedostatečně po příoadě vůbec nejsou zohledněny. Zejména se u geometrií označených jako deska se uvažuje abstrakce reálné geometrie konstrukčních součástí, když se ρ*ί oochodu nauhličování oozoruje například jen rovná

plocha popřípadě polonekonečný prostor. Základní materiál ve tvaru tabule, který je uveden výše , není popsán, ani nelze z článku v principu seznat vhodnost nauhličeného materiálu nebo kriteria vhodnosti pro nějaký účel použití.Průmyslová po užitelnost znázorněných výsledků není s ohledem na přenesení výše uvedený materiál nebo dokonce korelace charakteristických veliičin, které se po zadují pro základní pilové listy dělících, řeza cích a škrabacích zařízení, seznat.

Z DE-OS 24 31 797 byl znám způsob uvedeného druhu pro výrobu vysoce legované pásové ocele , která se používá jako rychlořezná ocel a nástrojová ocel mimo jiné promáčely výroby ohebných čepelí popřípadě břitů , jako například použití pro holící čepelky nebo listy pily na kovy. Vysoký obsah legujících prvků a druh legujících prvků , například 12 až 13 % hmotn. chrómu,čímž se může dosáhnout vysoká tvrdost při vyšších teplotách , odpovídá tomuto účelu použití pásové ocele, podle výše uvedeného začlenění do druhé skupiny, pro pily na kov popřípadě holící čepelky. Vysoce legované ocele s dodatečně vysokým obsahem uhlíku se při tepelném procesu válcování za tepla a válcování za studená dají špatně zpracovávat, to znamená,že jsou ohroženy trhlinami a lomy.Proto se pásový materiál podle popsaného způsobu nejdříve bud. slinuje nebo válcuje za studená a potom se v celé ploše nebo částečně v oblasti řezu obohatí uhlíkem.Obohacení uhlíkem se provádí po celém průřezu popřípadě tloušťce pásového materiálu. Tím se ustaví po celé, v soul jdu s předpokládaným použitím materiálu • ····· · · · ·· · · · • ···· ··· • · · ·· · · ··· ·· ··

-7malé tloušťce pásové ocele koncentrace uhlíku s téměř konstatním průběhem,která co se týká její výšky odpovídá koncentraci uhlíku nástrojových ocelí.

Z AT-PS 372 709 je znám řezací nástroj ,zejména pila, z legované ocele, která je v oblasti svých pracovních ploch popřípadě ozubení až do hloubky 0,02 až 0,10 mm obohacena 1,8 až 2,2 % hmotn. uhlíku, přičemž obsah uhlíku dosahuje v hloubce 0,15 až 0,25 mm obsah uhlíku legované ocele. Legovaná ocel je ze železa s nevyhnutelnými nečistotami a obsahuje 0,1 až 0,3 % hmotn. uhlíku,0,2 až 2,0 % hmotn. křemíku,0,2 až 1,5 % hmotn.manganu, 5,0 až 7,0 % hmotn. chrómu, 1,0 až 2,0 % hmotn. wolframu, 1,0 až 2,0 % hmotn, molybdenu, 0_? až 0,5 % hmota, titanu,0 až 0,5 % hmotn. niobu. Pro výrobu řezných nástrojů se materiál předkovku, zejména list pily, podrobí nauhličení při teplotách v rozmezí 850 až 1050°C, načež následuje kalení ve vzduchu, oleji nebo teplé lázni. Malá hloubka A nauhličení a silné nauhličení vedou od krycí ploše ve směru k oblasti neobohacené uhlíkem pro vytvoření středních gradientů uhlíku asi 6 až 14 % hmotn. C/mm v krajní oblasti základní ocele. Tímto způsobem se má získat zejména povrchová vrstva se zvýšenou odolností vůči opotřebení. U použitého legování se jedná o speciální ocel,které odpovídá obsahu legujících prvků legování rychlořezné ocele, aniž by ovšem měla odpovídající vysoký obsah uhlíku.Obsah uhlíku je při tom typický, vysoký obsah legujících prvků je ale pro cementační ocel atypi-8Použití takovéhoto materiálu sleduje ten cíl, aby se uvedeným a oopsaným způsobemprovedeným legováním nahradila legovaná ocel. I zde je - podobně jako u způsobu podle DE-OS 24 31 797 - kromě toho sledováno snížení výrobních nákladů snížením rizika výroby zmetků a ušetření materiálu tím, že se zabrání přebytečnému použití pásové ocele při jejích pochodech přetváření. Při tom se může v nástreji dosáhnout vysoká tvrdost při vyšších teplotách,která jeccharakterizována přípustnými teplotami 500 °C a a vyššími. IT tvrdosti jádra materiálu se při tom vychází jako u cementačních ocelí od hodnoty asi 45 až 55 HRC.

Nedostatkem tohoto řezného nástroje a způsobu jeho výroby je to, že se pásové pily musí vysloveně vyloučit, domněle proto , že se nemůže dosáh nout potřebná pevnost v tlaku a proměnná pevnost v ohybu. Dále se jako obrobky nástroje vyrábí například vysekáváním, soustružením a rozváděním zubů listů děrovky,která se teprve potom nauhličují,kalí a popouštějí.Musí se ale vycházet z toho,že listy pil se nedají po tomto zpracování s ohledem na vysoký obsah uhlíku v krajní vrstvě již rozvádět- V důsledku nauhličování, ke kterému dochází ze všech stran, například na zubech pily , může kromě toho , jak je výše popsáno, dojít v určitých okrajových oblastech k přeuhličení, které, tím že vede ke zkřehnutí materiálu , se projevuje napříznivě na řezacích vlastnostech a pevnosti zubů.

Vynález si klade za základní úlohu , uvést základní materiál výše uvedeného druhu ,pomocí něhož

by se s vysokou reprodukovatelnsotí mohly vyrábět základní listy pro kotoučové pily, řezací kotouče, rámové pily, stejně tak jako pro řezací a škrabací zařízení se zvýšenou prvností konstrukčních dílů za zabránění vytvoření oduhličené krajní oblasti , přičemž pro zvýšení odolnosti vůči opotřebení by byla dosažitelná větší Ityrdosti na oovrchu Dři stejné provozní bezpečnosti popřípadě bezpečnosti proti zlomu a snížila se emise hluku při provozu. Dále by měly být z tohoto základního materiálu vyrobitelné zejména neosazené pily na dřevo a plst, jako například kotoučové pily na dřevo, lesní pily a rámové pily, které p*i malém nákladu na výrobu mají velkou životnost,

Podstata vynálezu

- '*—'?----T7 T* '·' ~ '?

Tato úloha je vyřešena základním materiálem výše uvedeného druhu, u kterého má základní materiál v důsledku termochemického zpracování nejméně jedné krycí plochy nebo tabule krajní oblasti obohacené uhlíkem vycházeje od 0,5 až 1,1 % hmotn.,které přecházejí při snižujícím se obsahu uhlíku do ob lasti neobohacené uhlíkem nebo jen málo obohacené uhlíkem, přičemž na plochách hran je sendvičová struktura vytvořená z krajní oblasti obohacené uhlíkem a z oblasti neobohacené uhlíkem. Termochemické zpracování je při tom s výhodou proces nauhličování, ale může to být také výhodné, když médium pro nauhličení obsahuje dusík nebo sloučeniny dusíku, jako například amoniak, proces nitrocementace. Nitridy vytvořené takto v základním materiálu

-10oodle vynálezu působí dodatečná zvýšení odolnosti vůči opotřebení a působí proti únavě materiálu.

I^mto zoůsobe® se mohou nahradit obvykle používané nástrojové ocele s vysokým stupněm čistoty základním materiálem podle vynálezu, jehož základní ocel nemusí odpovídat těmto požadavkům na čistotu. Speciální ocele nejsou také zapotřebí jako výchozí materiál, což znamená snížení nákladů na výrobu ocele. Pomocí základního materiálu podle vynálezu se dá dosáhnout nejen větší odolnost vůči opotřebení na krycích plochách , nýbrž i vyšší pevnost konstrukčních dílů, vyznačující se například vyšší pevností v ohybu, statickou tuhostí při ohybu nebo proměnnou pevností v ohybu.

Základní materiál může mít také s výhodou sendvičovou struktutu, která sestává z krycí plochy obohacené uhlíkem, vnitrního jádra neobohaceného uhlíkem nebo obohaceného jen malým množstvím uhlíku a další krycí plochy základního materiálu obohacené uhlíkem. Tato struktura existuje po výrobě pil, řezných kotoučů nebo ^ežacích zařízení potom i na zubech pily popřípadě břitech. P*i opakovaném použití nástroje nedochází proto u tloušťky materiálu k nerovnoměrnému opotřebení, a sice k tak zvanému vymletí. To znamená,že kalené a proti opotřebení odolné krycí plochy se opotřebovávají oomaleji naž jádro neobohacené uhlíkem, čímž plocha hran získá konkávní tvar a na *ezné oblasti dojde k samoostřícímu účinku.

Ukázalo se, že , vzhledem k tomu,že fazikál-11• ·· ·· · ·· ·· ···· ···· ···· ······ · · ·· • ····· · · · ···· · • ···· ··· ··· ·· ·· ··· ·· ·· ní vlastnostizákladního materiálu se dají pomocí různého obsahu uhlíku postupně měnit, je nro vlastnosti ooot^ebení a pevnosti ,které se mají docílit v základních pilových listech,výhodné, když podíl z nauhličení A krajní oblasti základního materiálu, který je podle obsahu uhlíku 0,35 % hmotn., a z tloušťky základního materiálu má hodnotu 0,15 až 0,40 . Hloubka nauhličené oblasti může být p*i tom zvolena tak, aby po kalení a popouštění termochemicky zpracované základní ocele měla maximálně 1/3 celkové tloušíky základní ocele v podstatě □úvodní tvrdost základního materiálu nebo poněkud vyšší tvrdost a nejméně asi 2/3 tloušíky základního materiálu měly vyšší tvrdost, zejména je výhodné, aby po kalení a popouštění termochemicky zpracované základní ocele maximálně asi 50 % tloušťky základního materiálu mělo v podstatě původní tvrdost základní ocele nebo nepatrně vyšší tvrdost a minimálně asi 50 % tloušíky základního materiálu mělo vyšší tvrdost. S výhodou je po kalení a pojištění kalení krycích ploch základního materiálu v rozmezí asi 50 až 63 HRC , s výhodou v rozmezí 55 až 60 HRC, a v oblastech neobohacených uhlíkem okolo 20 až 40 , s výhodou okolo 20 až 35 HRC. Obohacení základní ocele uhlíkem se provádí s výhodou oboustranně na celé krycí ploše ocelového plechu, obohacení uhlíkem se může ale provádět pro výlučné vytvoření speciálních vlastností v pozdější oblasti zubů pily oboustranně i jen částečně nebo se dílčí oblasti mohou opatřit místy pro pozdější letování nebo podobně,které se neobohatí uhlíkem. Oblasti neobohacené uhlíkem nebo obohacené uhlíkem jen nepatrně sestávají po kalení a popouště-12-

ní z feritickoperlitick$ směsná struktury surového materiálu a/nebo z bainitu, s výhodou v jeho dolní® stupni.

Tak se mohou při malých požadavcích na základní ocel vyrobiti pily které sestávají z ocelového plechu, který je s výhodou oboustranně, nebo ale i jen částečně obohacen pomocí termochemifekého zpracování , zejména nauhličení, uhlíkem.. S překvapením bylo zjištěno,že p*i použití základní ocele s velmi nízkým obsahem uhlíku 0,1 až 2,2 % hmotn, a následujícím nauhličení a popouštění, to znamená po ukončení dokonaleého tepelného zpracování, se dají vyrobit pily, které , vztaženo na tloušíku a plochu, nemají lineární průběh tvrdosti/pevnosti a se zlepšenými vlastnostmi.Krajní oblast základní i ocele ,obohacená uhlíkem, má při tom lepší střední gradient uhlíku asi 0,25 až 0,75 % hmotn. C/mm , s výhodou 0,40 až 0,50 % hmotn. C/mm, probíhající od krycí plochy k oblasti neobohacené uhlíkem.

Zatím co běžné pily mejí průběžně martensitickou strukturu s homogenními vlastnostmi,existuje tato u pil vyrobených ze základního materiálu podle vymálezu pouze na povrchách oblasti obohacené uhlíkem. Požadavky na tuhost jsou co nejvíce splněny měkčím jádrem, zatím co povrch se svou tvrdostí v případě neosazené nebo nestelitované pily -určuje dobrou obrobitelhsot a vysokou stablitu pily.

Jak již bylo znázorněno, jsou nízkolegované nebo nelegované stavební ocele jako základní ocele pro základní materiál podle vynálezu výhodné- Tak se všechny ocele, které jako nelegované nebo legované

-13se mohou používat jako csmentační ocele,hodí pro základní materiál podle vynálezu.Rovněž se mohou používat z^šlechtěné ocele s nízkými obsahy uhlíku jakož i ocele odolné vůči rezivění a kyselinám, se zvýšeným obsahem chrómu / 12 až 13 % hmotn./. V tabulce 1 jsou například uvedeny takovéto ocele , pouřitelné podle vynálezu, aniž by se vynález omezoval pouze na ně.

Tabulka 1 : možné základní ocele pro základní materiál podle vynálezu

označení podle DIN 17006	označení podle DIN 17007	typ legování	% hmotn
C 10	1.1121	0,10 e
C15	1.1141	0,15 C
15 Cr 3	1.7015	0,15 C ; 0,6	Cr
16 MnCr 5	1.7131	0,16 C ; 1,2	Mn; 0,9 <
15 CrNi 6	1.5919	0,15.0 ; 1,5	Cr; 1,6 1
18 CrNi 8	L.5920	0,18 C; ; 2,0	Cr; 2,0 1
25 CrMo 4	1.7218	0,26 C ; 1,1	Cr; 0,3 1
X 10 Cr 13	1.4006	0,11 C ; 13 Cr

V podnárocích a následujícím popisu jsou další výhodná provedení vynálezu.

^ns výkrese

Dále je vynález blíže vysvětlen pomocí několika příkladů s ohledem na přiložený výkres . Obr. ukahujíí obr. 1 : v perspektivním znázornění, pohled na tabuli základního materiálu podle vy: nálezu pro výrobu základních listů • ·· ·Φ « ·· ·· ···« · · ·· *«·· ······ ···· • ····· · · · ···· · • · · · · · · · ··· ·· ·* ··· ·· *· kotoučové pily, řezací kotouče, rámové pily, stejně tak jako pro řezací a škrabací zařízení , obr. 2 srovnávací znázornění profilů kon centrací uhlíku t*í kvalit základ ního materiálu podle vynálezu,který byl vy roben za použití různých druhů ocelí jako základní oceli, obr. 3 srovnávací znázornění kalených profilů základního materiálu podle vynálezu , z obr.-2, obr. 4 srovnávací znázornění statické ohybové tuhostijobvyklého základního materiálu z kalené nástrojové oceli a základního materiálu podle vynálezu při různé tloušťce plechu, obr. 5 výsledek ohýbacího pokusu provedeného na plochých vzorkách základního materiálu podle vynálezu ve tvaru diagramu síly a průhybu.

P*íklad^ provedení vynálezu

Na obr. L je znázorněna tabulezákladního materiálu podle vynálezu,která je charakteristická pro všechny dále popsané příklady provedení. Povrch tabule 1 je vytvořen ze dvou krycích ploch 2, stejně tak jako dvou ploch 3 čelních hran a dvou ploch podélných hran 4 . Jako základní materiál byly tabule 1 tohoto druhu po termochemi<kém zpracování na plochách 3 čelních hran a na plochách 4 oodélných hran oříznuty a v této forsiě zaslány výrobci nebo vyseknuty výrobčem nástroje

-15nebo se z nich lazují požadované díly tak, aby se zabránilo zpracování nauhličených oblasti ploch 3, hran na základní listy. Podle vynálezu je základní materiál obohacen uhlíkem jen co se týká krycích oloch 2 a ne ploch 3_X4 hran. V důsledku termochemického zpracování má základní materiál obohacené uhlíkem krajní oblasti 5 vycházeje od krycí plochy y to v množství uhlíku 0,5 až 1,1 % hmotn.,které přecházejí do oblasti 6 neobohacené uhlíkem - v tomto případě na základě oboustranného nauhličení v oblasti jádra 6 . Na plochách 3_X4 hran má základní materiál sendvičovou strukturu, vytvořenou z oblasti obohacené uhlíkem a z oblasti 6 neobohacené uhlíkem.

Ve znázornění jsou již naznačeny obrysy 7 obrobky 8a listů pro kotoučové pily a obrobky 8b* _ listů pro rámové pily. Pro výrobu tabule 1 základního materiálu podle vynálezu se vycházelo od dále uvedených základních ocelí s obsahem uhlíku menším než 0,3 % hmotn.

Příklad 1

Použitý materiál : C 15 žíhaná pásová ocel vál• cováná za studená tloušťka vzorků : D = 2,5 až 2,7 mm

Na několika vzorkách bylo provedeno při teplotě , která byla mezi 880 až 93θ °C, a při době zpracování , která byla v rozmezí 60 až 90 minut,tenkovrstvé nauhličení v atmosféře endoplynu obohacené oropanem, tak že , jak lze seznat z obr. 2 , vznikla krajní vrst-16-

va 5 se střední hloubkou A uniknutí asi 0,8 mm,jejíž. rozptyl byl u různých vzorků asi 0,6 až 1,0 mm. Podíl hloubky A nauhličení krajní oblasti 5 termochemicky zpracované základní ocele a tloušťky D základního materiálu odpovídal hodnotě 0,15 až 0,40 a ve středu byl okolo 0,32 . Jak dále ukazuje obr. 2 oohyboval se obsah uhlíku přímo na krycích plo chách 2 mezi 0,7 až 0,8 % hmotn. Krajní oblast 5 základní ocele obohacená uhlíkem měla ve směru od krycí plochy 2 k oblasti 6 neobohacené uhlíkem střední gradient uhlíku mezi asi 0,30 až 0,55 % hmotn. C/mm.

Následující kalení, prováděné při teplotě 820 až 860 °C v oleji vedlo p*i rovinnosti desky 1 zá kladního materiálu k tvrdosti asi 63 až 65 HRC v jádru 6 . Po době popouštění asi 3 hodin při teplotě 260 °C, která byla zjištěna jako optimální, jak ukazuje obr. 3 , byly tvrdosti na ploše 2 asi 56 HRC / 700 HV / a v jádru 6 asi 40 HRC / 400 HV/ .Krajní oblast 5 základního materiálu , obohacená uhlíkem má ve směru od krycí plochy 2 k oblasti 6 neobohacené uhlíkem nebo obohacené uhlíkem jen málo střední gradienty tvrdosti asi mezi 9 až 15 HRC/ mm. Za existence takovéhoto průběhu křiv ky kalení se dá při použití základního materiálu pro pily provést ještě rozvádění zubů pily.Pila vyrobená z tohoto základního materiálu má vysokou tuhost a vyhovující dynamické namáhání,je velmi tichá a má asi o 10 HRC větší tvrdost než pila známá ze stavu technikya je i dobře odolná vůči opotřebení .

··

-17Zejména se zdá , že se tento základní materiál hodí také pro nerotující pily stejně tak jako pro *ezací a škrabací zařízení.

Příklad 2

Použitý materiál : 13 CrMo 4 4 žíhaná pásová ocel válcovaná za studená tloušíka vzorků : D = 2,4 až 2,7 mm

Na několika vzorkách bylo při podsínkách procesu jako u prvního příkladu provedení provedeno tenkovrstvé nauhličení v plynu, tak že, jak je to znázorněno na obr. 2, vznikla nyní krajní vrstva 5 se střední hloubkou A vniknutí asi 0,7 mm. Podíl z hloubky A nauhličení krajní oblasti 5 termochemicky zpracované základní ocele a z tloušíky D základního materiálu měl střední hodnotu okolo O,25.Jak obr. 2 dále ukazuje, byl obsah uhlíku přímo na krycích plochách 2 asi okolo 0,7 % hmotn.Krajní oblast 5 obohacená uhlíkem měla střední gradient uhlíku od krycí plochy 2 k oblasti 6 neobohacené uhlíkem asi 0,46 až 0,53 % hmotn. C/mm.

Následující kalení, prováděné v podstatě rovněž za stejných podmínek jako v prvním příkladu provedení, vedlo p*i dobré rovinnosti desky 1 základního materiálu na krycích plochách 2 popřípadě v jádru 6 k k hodnotám tvrdosti ,které se jen málo liší od hodnot z prvního příkladu. Po době popouštění 3 hodin p*i teplotě 300 °C, která byla zjištěna jako optimální,dosáhly hodnoty tvrdosti na krycí ploše 2 asi 54 až 55 HJRS / asi 670 HV/ a v jádru asi 38 HRC /380 HV/.Kraj

-18ní oblast 5 základního materiálu, obohacená uhlíkem má od krycí plochy 2 ve směru k oblasti 6 neobohacené uhlíkem střední gradienty tvrdosti asi 15 HRC/mm.

Základní materiál podle tohoto příkladu provedení vynálezu se zdá být zejména vhodný pro výrobu stolních pil, omítacích pily jako kotoučových pil s rozvedenými zuby asi s 55 HRC. Tvrdost takovýchto pil vyrobených obvykle z nástrojové ocele je okolo 43 až 44 HRC,

Ze základního materiálu podle vynálezu byl vyroben pro zjištění statické ohybové tuhosti C, Statická ohybová tuhost Clistu pily vyplývá při tom jako podíl z ohýbací síly F kterou se působí za definovaných podmínek při statickém případu zátěže a průhybu f vznikající tím na místě zatížení. List pily měl rozměry průměru Dg a tloušíky D ,uvedené v tabulce 2 pod číslem I. Průměr Dj vnitřního kruhového otvoru listu pily byl 40 mm. List pily byl upnut pomocí příruby,která měla průměr Dg 118 mm. Z toho vyplynula jako charakteristický poměr průměru upnutí k průměru pily Dg/Dg hodnota 0,34. Měřické body,na které se působí ohýbací silou F a na kterých byl.naměřen průhyb f, jsou na na měřícím kruhu,který byl vzdálen 95 mm od vnější hrany příruby. Ohýbací síla byla 19,7 N a působilo se jí nyní na čtyři body měřícího kruhu na přední straně a zadní straně listu pily.

Tabulka 2 : rozměry listu pilj

list pily č.	průměr Dg- v mm	tloušíka D v mm
I	330	2,4
II	350	2,5
III	351	2,5

-19Byla zjištěna střední statická ohybová tuhost C 145 N/mm , která je uvedena v tabulce 3 pro srovnání se třetím příkladem provedení.

Příklad 3

Použitý materiál : 10 Ni 14 žíhaná pásová ocel válcovaná za studená tloušťka vrstvy : D = 2,5 až 3,0 mm

Na několika vzorkách bylo provedeno nauhličení při parametrech procesu jako v prvním příkladu provedení, čímž se ,jak to znázorňuje obr. 2 , vytvořila nyní krajní vrstva 5 se střední hloubkou A vnik nutí asi 0,5 až 0,6.Podíl z hloubky A nauhličení krajní vrstvy termochemicky zpracovaní základní ocele a z tloušťky D základního materiálu byla u střední hodnoty asi 0,20. Obr. 2 ukazuje dále,že obsah uhlíku přímo na krycích plochách 2 byl asi mezi 0,65 až 0,65 % hmotn.Krajní oblast 5 základní ocele, obohacený uhlíkem, měl od krycí plochy 2 ve směru k oblasti 6 neobohacené uhlíkem střední gradient uhlíku asi 0,48 % hmotn. C/mm. Tyto ve srovnání se stavem techniky malé hodnoty gradientu způsobují, Že se dosáhne nejen velké odolnosti vůči opotřebení na krycích plochách 2, nýbrž i integrálně vysoké hodnoty pevnosti základního materiálu podle vynálezu.

Následující kalení, provedené v podstatě za stejných podmínek jako v prvním příkladu provedení ,vedlo Jáobré rovinnosti desky 1 základního materiálu k nepatrně nižším hodnotám tvrdosti než v prvním příkladu provedení, Po době popouštění 3 hodin při teplotě

-20200 °C, se, jak to ukazuje obr. 3, dosáhly na krycí ploše 2 hodnoty tvrdosti až asi 54 HRC / asi 650 EV/ a v jádru 6 asi 31 HRC / 310 HV/. Krajní oblast 5 základního materiálu, obohacená uhlíkem měla od krycí plochy 2 směrem k oblasti 6 neobohacemé uhlíkem nebo obohacené jen málo uhlíkem, měla střední gradient tvrdosti asi 17 až 20 HRC/mm.

Na šesti vzorkách s rozměry 12,5 mm x 3 mm se po kálání a popouštění nauhličené základní ocele provedla zjištění pevnosti v tahu. Při tom se zjistila střední hodnota pevnosti v tahu R asi ^m1550 N/mm . Ve srovnání s tímto je pevnost v tahu kalené a popouštěné nástrojové ocele ooužité pro známé základní materiály, okolo střední hodnoty R_ffi asi 1600 N/mm².

Na dalších šesti vzorkách o rozměrech 55 mm x 10 mm x 3 mm bylo po kalení a popuštění nauhličeného základního materiálu provedeno zjištění rázové houževnatosti. Při tom byla zjištěna střední hodnota rázové houževnatosti asi 60 J/cm . Srovnávací zkoušky na šesti vzorkách kalené nástrojové ocele,používané pro známé základní materiály, poskytla střední honotu rázové houževnatosti asi 52 J/cm².

Tyto zkoušky ukazují, že se pomocí základního materiálu podle vynálezu dají docílit hodnoty pevnosti v tahu R_ffi, které odpovídají přibližně hodnotám pevnosti v tahu R_m základních známých materiálů, ale že se pro tak důležité charakteristické veličiny rázové houževnatosti,které jsou zejména důležité v případě zatížení základních listů p*i pochodu řezání, mohou dosáhnout v prostředku

-21asi o 15 % vyšší hodnoty-než u kaleného materiálu na bázi nástrojové ocele,

Pomocí metalografických analýz se mohlo stanovit podle vynálezu optimální složení struktury základního materiálu v různé vzdálenosti od kry cích ploch 2. Takovéto struktury jsou na obr. 3 naznačeny pomocí čtyř mikroskopilckých zorných po21^21111.^2, schématicky.Krajní oblast 5, obohacená uhlíkem, sestává z popouštěné směsné struktury / zorná pole 9_r10_rll /. Tato směsná struktura obsahuje martensit, zčásti s karbidickými vyloučeninami, nepatrný podíl zbytkového austenitu a mezistupňovou strukturu, přičemž podíl martensitu se s přibývající vzdáleností od krycích ploch 2 ve směru k oblasti 6 neobohacené uhlíkem nejdříve zvyšuje až na maximální hodnotu / zorné pole 10 / a potom téměř mizí v oblasti 6 neobohacené uhlíkem. Zbytkový podíl austenitu popřípadě podíl mezi stupňové struktury se se zvětšující se vzdáleností od krycích ploch 2 ve směru k oblasti 6 neobohacené uhlíkem snižuje až na místní minimální hodnotu / zorné pole 10 /, potom nepatrně stoupá / zorné pole 11 /, aby konečně velmi silně klesal v oblasti 6 neobohacené uhlíkem nebo jen nepatrně obohacené uhlíkem. Zorné pole 12 ukazuje v oblasti jádra 6 ferritickoperlitickou strukturu,jaká je charakteristická pro základní strukturu Doužité základní ocele.

S ohledem na vlastní pnutí vznikající v základním materiálu podle vynálezu se dalo konstatovat, že příslušné optimální poměry existují,když

po kalení a popuštění termochemicky zpracované základní ocele krajní oblaat 5 má ve vzdálenosti od krycích plcoch 2, která je menší než hloubka A nauhličení,. maximální tlakové vlastní pnutí v rosaezí až do 0,90 GPa, s výhodou v rozmezí mezi 0,40 až 0,75 GPa. V protikladu k tomu vznikají u známého základního materiálu vyrobeného na bázi nástrojové ocele, přídavná vlastní pnutí ve vnější krajní ob lasti 5 . Tato přídavná vlastní pnutí zvýhodňují při provozu pil zavedení a rozšíření řezu,popřípadě vyvolávají tyto jevy.Ve spojení se změnami teplot opakujících se při častějším upotřebení nástroje , může toto kromě jiného vést k urychlení únavy materiálu.

Dále je výhodné, když základní materiál po kalení a popuštění termochemicky zpracované základní ocele má ve vzdálenosti od krycích ploch 2, která je přibližně stejná nebo nepatrně větší než hloubka A nauhličení, maximální přídavná vlastní pnutí v rozmezí až asi do 0,60 GPa , s výhodou ale jen v rozmezí až do 0,20 GPa. Při vyšších vznikájícícíh přídavných vlastních pnutích v tomto rozmezí se mohou snadno tvořit trhlinky po kalení v materiálu.Zejmona je proto výhodné, když se vzrůstající vzdálenosti od krycích ploch 2 přídavná vlastní pnutí se opět zmenšují a potom ve vzdálenosti od krycích ploch 2,která je větší než hloubka nauhličení A, vznikají tlaková vlastní pnutí s maximem v rozmezí až asi 0,30 GPa. Rozdělení vlastních pnutí v základním materiálu podle vy. nálezu může za určitých okolností nahradit napínání listů pil pilových listů pomocí vyrovnávacích kladiv

-23• ····· · · · ···· · • · · · · ··· • ·· · · ·* ··· ·· ·· nebo strojů,které je pak zbytečné.

Základní materiál tohoto příkladu provedení vynálezu se zdá být zejména vhodný pro výrobu kotoučových pil s rozvedenými zuby až asi do 57 HRC.

Ze základního materiálu podle vynálezu byly vyrobeny pro stanovení statické pevnosti v ohybu C dva listy kotoučové pily. Statická pevnost v ohybu C listů pily se určuje methodou popsanou u druhého příkladu. Pilové listy měly rozměry průměru Dg a tloušťky D,uvedené v tabulce 2 pod čísly II a III. Průměr Dj vnitřního kruhového otvoru pilových li _ stů byl jako v prvním příkladu 40 mm. Pilový list byl upnut pomocí příruby se stejným průměrem Dg jako ve druhém příkladu. Také poloha měřících bodů a velikost ohýbací síly byly identické se druhým příkladem provedení vynálezu. Střední hodnoty zjištěné ohýbací síly obsahuje tabulka 3. Teploty popouštění se lišily od výše uvedené hodnoty při asi 180°C /11/ a při asi 220 °C/ III/.

Tabulka 3 : neměřené hodnoty pevnosti v ohybu C

pilový list č.	pevnost v ohybu C / st?eMá?^mhodnota /
I	143
II	147
III	. 142

Obecně jsou vždy podle kvality oro termochemicky zpracovanou a kalenou základní ocel p*i věnování pozornosti odolnosti proti popouštění vý-

hodné popouštěcí teploty 150 až 350 °C. Kromě pomocí technologických parametrů termochemického zpracování a kalení mohou být výstavba struktury a fyzikální vlastnosti základního materiálu,jako například průběh křivky kalení ovlivněny teplotou popouštění a dobou trvání popouštění .Tak byly, na povrchu těchto vzorků naměřeny hodnoty asi 57 až 58 HRC.

Na základě hodnot uvedených v tabulce 3 a dále zjištěných je pro srovnání postaven proti sobě na obr. 4 průběh statické tuhosti v ohybu C obvyklého základního materiálu z kalené nástrojové ocele a ze základního materiálu podle vynálezu pro charakteristický poměr upínací průměr k průměru pily Dg/Dg ~ Oj 34 u různých tlouštěk plechu D.Ukazuje se, že se pro pilové listy dá pomocí základního materiálu podle vynálezu dosáhnout 1,5 až dvojnásobná tuhost v ohybu C oproti obvyklým listům pily.

Obr. 5 ukazuje výsledek trojbodového ohýbacího pokusu na plochých vzorkách se šířkou 15 mm a tloušťkou D 2,8 mmzákladního materiálu podle vynálezu, vyrobeného podle třetího příkladu provedení. úložná vzdálenost vzorků byla při tom 30 mm. Znázornění reprodukuje diagram síly průhybu, který byl získán z 1000 naměřených hodnot. Jak ukazuje průběh křivek,dosáhne se při překročení meze pružnosti u průhybu f asi 0,75 mm s asi 810 daN při průhybu f asi 2,00 mm maxima ohýbací síly F.Maximálně vznikající ohybové naoětí je na tomto místě asi okolo 305 daN/mm , Při změn-25·· »í 9 99··

9 φ 9 ·· 9 9 99

99999 9 9 · ····· • · · · · · · tt 9 9 9 9 9 9··· šení ohýbací síly F se potom dá pozorovet další průhyb vzorků, což ukazuje na to, že zlom ,k němuž dochází při průhybu $ asi 3,75 mm není střep nýbrž deformační zlom. Takovéto lomové chování základního materiálu podle vynálezu nabízí pro pilové listy z něho vyrobené atd. šanci odkladu , to znamená, že se před vznikem lomu může provést výměna, čímž se zvýší pracovní bezpeč nost.

V souhrnu mají pily, řezací kotouče atd., vyrobené ze základního materiálu , oproti známým ze stavu techniky následující přednosti :

Pomocí rovnoměrně naneseného uhlíku se dají vyrobit nástroje s vysokou reprodukovatelností jejich vlastností.

Až dosud nezbytné oduhličení při válcování za tepla a při kalení se může vyrovnat, čímž odpadá dodatečné broušení krycích ploch. Při válcování za studená se při věnování pozornosti změnám rozměrů, ke kterým dochází při termochemi ckém zpracování, stanoví požadovaná tloušťka materiálu D.

Pomocí cíleného termochenického zpracování a popřípadě následujícího tepelného zpracování se mohou na základě odstupňované výstavby při stejné provozní popřípadě lomové bezpečnosti docílit větší tvrdosti nástrojů na povrchu.

Po termocheickém zpracování základní ocele se může pomocí rychlého ochlazenívyrobit již

-26po kalení jemnozrná struktura . Tím může odpadnout nássledující proces kalení nebo se fyzikální vlastnosti mohou ještě dále zlepšit pomocí dvojího kalení.

Cíleným výběrem parametrů zpracování při termochemickém zpracování, při kalení a p*i popouštění vznikne větší počet stupňů volnosti pro výrobu profilů uhlíku,podle vynálezu, křivek průběhu tvrdosti , rozdělení vlastního pnutí a rozdělení struktury a následně požadované vlastnosti kon strukčních dílů.

Tvorba trhlin pil za tepla se sníží jak při procesu oddělování žíhaných ocelových profilů tak i při zvýšení teplot při vesokých obvodových rychlostech při zpracování kovů.Zejména při tak zvaném tavném ř_ezání.

Pomocí malého obsahu uhlíku v jádru se sníží nebezpečí zacementovatelnosti při nechtěném ohřevu, což vzbuzuje obavy o bezpečnost obsluhujícího personálu .

Pomocí rozdílné struktury povrchu a >jádra a έ tím spojené změny objemu při kalení a popouštění se mohou při změně struktury vyrobit tlaková pnutí na povrchu. V souladu s tím vzniká zejména s ohledem na stav vlastního pnutí pil silná ale kontrolovatelná nehomogenita,která se projevuje výhodně pro užitné vlastnosti, zejména se ukazuje mít kladný vliv na zpoždění únavy materiálu a na nepatrný sklon k tvorbě trhlin na povrchu.

Pomocí základního materiálu podle vynálezu se může integrálně zvýšit pevnost konstrukčních dílů . Tím se snižují kmitání v ohybu ,zejména při vysokých počtech otáček , ke kterým dochází ρ^ί užívání.Důsledek toho je snížení emise zvuku. Všechna dosavádní opatření pro snížení emise hluku pil zůstávají vynálezem nedotčena a mohou se dodatečně používat.

Vlastnosti tlumení směsných struktur jsou lepší než vlastnosti čistého martensitu. Dojde k dalšímu snížení hluku.

Na základě vyšší pevnosti konstrukčních dílů se může zmenšit tloušíka listu. Z toho opět rezultuje,že pomocí menší možné řezné spáry dochází ke snížení ztráty řezem a tím se ušetří materiál nástroje ,kterým se řeže.

Při stejné síle listů je na základě srovnatelně tužšího listu potom možné, pracovat při vyšších rychlostech řezání v rozmezí 25 až 75 m/ min, čímž se významně zvýší výkon řezání.

Pomocí vysokých tvrdostí pil, které se dají dosáhnout, je možná určitá substituce /náhrada/ až dosud používaných osazených a stelitovaných pil popřípadě tvrdě chromovaných rámových a kotoučových pil.

Pomocí nerovnoměrného průběhu tvrdosti napříč ke směru řezu / sendvičová struktura/ opotřebovává se zub pilyoo svém průřezu různě rychle.Tím se může nastavit určitý samočinný brou• ·· ·· · ·· ·· ·· · · ♦··· ··· ··· · · · ···· • ····· · · · ···· • · · · ♦ · · ··« «· ·· ··· ·· ··

-28sící jev ” ,lze rovněž zaznamenati přeostřování.

Vznikem mechanismu deformace proti lomu je pro pilové listy vyrobené ze základního materiálu podle vynálezu *' šance odkladu , čímž se zvýší bezpečnost práce.

Pomocí částečného termochemického zpracování je možné zabránit vysokým obsahům uhlíku rušících v oblasti letovaných spojů nebo svarových spojů. Právě v oblasti opracování kamene má toto podstatnou výhodu.

'^!Na základě měkčího jádra pil je možné vyrobit pomocí zavedení klínu tak zvaný spěchovaný zub. To bylo až dosud možné pouze u niklových ocelí.

Claims

P A T E K T O V á NÁROKY

1. Základní materiál pro výrobu základních listů, zejména pro kotoučové pily, řezací kotouče, rámové pily, stejně tak jako pro řezací a škrabací zařízení, ve tvaru tabule /1/ , sestávající vycházeje od jejího povrchu vytvořeného ze dvou krycích ploch /2/ dvou čelních krajních ploch /3/ a dvou podélných čelních ploch /4/ ze základní ocele obohacené uhlíkem, přičemž základní ocel má žákladní obsah uhlíku menší než 0,3 % hmotn. uhlíku , vyznačující se tím, že základní ocel má v důsledku termochemického zpracování minimálně jedné krycí plochy /2/ krajní oblasti /5/ obohacené uhlíkem v množství od 0,5 až

1,1 % hmotn. , které při snižování obsahu uhlíku přecházejí do oblasti /6/ neobohacené uhlíkem nebo obohacené jen malým množstvím uhlíku, přičemž na plochách /3,4/ hran je sendvičová struktura , vytvořená z krajní oblasti /5/ obohacené uhlíkem a z oblasti /6/ neobohacené uhlíkem a v souladu se zvolenou hloubkou krajní oblasti /5/ obohacené uhlíkem má po kalení a popouštění termochemicky zpracované základní ocele maximálně asi 50 % tloušťky tabule /1/ v podstatě původbí tvrdost základní ocele nebo jen nepatrně vyšší tvrdost a minimálně asi 50 % tloušťky tabule /1/ má větší tvrdost.
2. Základní materiál podle nároku 1 , vyznačující se tím, Že základní ocel má v důsledku termochického zpracování obou krycích ploch /2/ , vycházeje od těchto, krajní oblasti /5/ obohacené uhlíkem a základní materiál na plcohách /3,4/ hran má sendvičovou strukturu vytvořenou z krajní oblasti /5/ obohacené uhlíkem a z oblasti /6/ neobohacené uhlíkem.
3. Základní materiál podle nároku 1 nebo 2 , vyznačující se tím, že základní materiál je v krajní oblasti /5/ pro obohacení uhlíkem nauhličen.
4. Základní materiál podle nároku 1 nebo 2 , vyznačující se tím, že základní materiál je v krajní oblasti /5/ pro obohacení uhlíkem nitrocementován.
5. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 4 , vyznačující se t í m , ž základní ocel je nelegovaná stavební ocel.
6. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 4 , vyznačující se t í m ,.že základní ocel je nízkolegovaná stavební ocel.
7. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 4 , vyznačující se tím, že podíl z hloubky /A^/ nauhličení krajní oblasti /5/ termochenicky zpracované základní ocele , ve které obsah uhlíku je 0,35 % hmotn. , a z tloušíky /D/ základní ocele má hodnotu 0,15 až 0,40.
8. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 7 , vyznačující se tím, že v souladu se zvole nou hloubkou krajní oblasti /5/ obohacenou uhlíkempo kalení a popuštění termochenicky zpracované základní ocele maximálně 50 % tloušťky /D/ základního materiálu má v podstatě původní tvrdost základní ocele nebo nepatrně vyšší tvrdost a nejméně asi 50 % tloušťky /D/ základního materiálu má vyšší tvrdost.
9. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 8 , vyznačující setím, že v souladu se zvolehou hloubkou krajní oblasti /5/ obohacené uhlíkem, pokalení a popouštění termochenicky zpracované zá kladní ocele maximálně asi 1/3 tloušťky /D/ základního materiálu má v podstatě původní tvrdost základní ocele nebo nepatrně vyšší tvrdost a minimálně asi 2/3 tloušťky /D/ základního materiálu má vyšší tvrdost.
10. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že krajní oblast /5/ obohacená uhlíkem základní ocele má ve směru od krycí plochy /2/ k oblasti /6/ neobohacené uhlíkem střední gradient uhlíku asi 0,25 až 0,75 % hmotn. C/mm, s výhodou 0,40 až 0,50 % hnotn. C/mm.
11. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 10 , vyznačující setím, že po kalení a popouštění ter mochenicky zpracované základní ocele má krajní obůast /5/ obohacená uhlíkem, základního mate riálu vycházeje od krycí plochy /2/ ve směru k oblasti /6/ neobohacené uhlíkem, střední gradi ent tvrdosti asi 10 až 22 HRC/mm , s výhodou 14 až 18 HRC/mm.
12. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 11 , vyznačující se tím, že po kalení a popouštění termochemicky zpracovaná základní ocele má ob last krycích ploch /2/ tvrdost asi 50 až 63 HRC , s výhodou 52 až 55 HRC a oblast /6/ neobohacené uhlíkem má tvrdost 20 až 40 HRC , s výhodou JO až 35 HRC.
13« Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 12 , vyznačující setím, že po kalení a popouštění termochemicky zpracované základní ocele má krajní oblast /5/ ve vzdálenosti od krycích ploch /2/, která je menší než· hloubky /A^./ nauhličení,maximální tlakové pnutí v rozmezí asi do 0,90 GPa , s výhodou v rozmezí mezi 0,40 až 0,75 GPa .
14. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 13 , vyznačující setím, že po kalení a popouštění ter mochemicky zpracované základní ocele má základní materiál ve vzdálenosti od krycích ploch /2/, která je přibližně stejná nebo nepatrně v.jb^íK neg hlouUka /A^./ nauhličení, maximální přídavně vlastní pnutí v rozmezí až asi 0,60 GPa , s výhodou v rozmezí až do 0,20 GPa.
15. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 14 , vyznačující se tím, že po kalení a popouštění termochenicky zpracované základní ocele má základní materiál ve vzdálenosti od krycích ploch /2/, která je větší než hloubka /A^/ nauhličení, maxi mální tlaková pnutí v rozmezí a# asi do 0,30 GPa.
16. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 15 , vyznačující se t í m _u Že krajní oblast /5/ obohacená uhlíkem sestává z popouštěné směsné struktury /9,10,11/, která obsahuje martensit, obsahující Dopřípadě karbidické vylouČeniny, malý podíl zbytkového austenitu a/nebo mezistupňovou strukturu, přičemž podíl martenzitu se se zvětšující se vzdálenostíod krycích ploch /2/ ve směru k oblasti /6/ neobohacené uhlíkem nejdříve zvyšuje až na maximální hodnotu /10/ a potom v oblasti /6/ neobohacené uhlíkem se snižuje až téměř na nulu a při tom podíl zbytkového austenitu a/nebo podíl mezistupňové struktury se se zvyšující se vzdáleností od krycích ploch /2/ ve směru k oblasti /6/ neobohacené uhlíkem se nejdříve snižuje až na místní minimální hodnotu /10/,potoa se nepatrně zvyšuje na hodnotu /11/ a potom se v oblasti /6/ neobohacené uhlíkem zmenšuje na hodnotu menší než je minimální hodnota /10/.
17. Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 16 , vyznačující ae tím, že se základní ocel zpracovává v oblasti krycích ploch termochemicky jen zčásti.
18.Základní materiál podle jednoho nebo několika nároků 1 až 17 , vyznačující se tím, že óblasti/6/ neobohacená v tloušťce /D/ základního materiálu uhlíkem nebo obohacené* uhlíkem jen nepatrně a/nebo základní oblasti/6/ neobohacené na povrchu /2,3,4/ základního materiálu uhlíkem nebo obohaceni uhlíkem jen nepatrně, sestávají z ferriticky perlitické směsné struktury /12/ surového materiálu a/nebo z bainitu, s výhodou v jeho dolním stupni.