CZ294885B6

CZ294885B6 - Připojovací nátrubek pro kapalinotěsné spojení s kanalizační trubkou z betonu

Info

Publication number: CZ294885B6
Application number: CZ19973458A
Authority: CZ
Inventors: Hans-Günter Funke; Norbert Funke
Original assignee: Kunststoffröhren Sendenhorst Gmbh
Priority date: 1996-03-25
Filing date: 1997-03-11
Publication date: 2005-04-13
Also published as: DE59703655D1; EP0828964A1; US6015169A; CZ345897A3; WO1997036128A1; SK149697A3; ATE201756T1; SK283001B6; ES2159127T3; PL182801B1; PL323495A1; EP0828964B1; DK0828964T3

Abstract

Připojovací nátrubek (2) pro kapalinotěsné spojení s kanalizační trubkou (1) z betonu, v jejíž stěně je vytvořen odbočovací otvor (13) pro připojovací nátrubek (2), sestává z trubkového tělesa (21), ve kterém jsou vytvořeny nejméně dvě po obvodu probíhající a se vzájemným odstupem v axiálním směru uspořádané těsnicí komory (24, 25) pro těsnicí prstence (4, 105, 5), a z distančního prstence, jehož dosedací příruba (33) je komplementární k vnějšímu povrchu (11) kanalizační trubky (1). Těsnicí prstenec (5, 105) je opatřen nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní (51; 142, 143). Distanční prstenec je proveden jako polohovací prstenec (3), který je na trubkovém tělese (21) připojovacího nátrubku (2) uchycen tak, že na trubkovém tělese (21), zasunutém do odbočovacího otvoru (13) kanalizační trubky (1) dosedá těsnicí prstenec (4, 105, 5), nacházející se v příslušné těsnicí komoře (24, 25) na boční stěnu (14) odbočovacího otvoru (13) v kanalizační trubce (1). Těsnicí prstenec (5; 105) opatřený nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní (51; 142, 143) je uložen v těsnicí komoře (25) u vnitřního povrchu (12) kanalizační trubky (1) a těsnicí prstenec (4) je uspořádán v těsnicí komoře (24) u vnějšího povrchu (11) kanalizační trubky (1), která je vyplněna těsnicím prstencem (4).ŕ

Description

Vynález se týká připojovacího nátrubku pro kapalinotěsné spojení s kanalizační trubkou z betonu, v jejíž stěně je vytvořen odbočovací otvor pro připojovací nátrubek, který sestává z trubkového tělesa, ve kterém jsou vytvořeny nejméně dvě po obvodu probíhající a se vzájemným odstupem v axiálním směru uspořádané těsnicí komory pro těsnicí prstence, a z distančního prstence, jehož dosedací příruba je komplementární k vnějšímu povrchu kanalizační trubky, přičemž těsnicí prstenec je opatřen nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní, přesahující vnější obrys těsnicí komory a těsnicí prstenec je tvořen pružnou těsnicí hmotou.

Dosavadní stav techniky

Připojovací trubka pro přívodní trubku je známa z dokumentu DE-U-29 601 453. Připojovací trubka je zde opatřena zástrčnou částí, která je opatřena obvodovými pryžovými těsněními. Po vytvoření odbočovacího otvoru v kanalizační trubce se zástrčná část zasune do tohoto odbočovacího otvoru. Funkci utěsnění zajišťují okraje pryžových těsnění, které jsou přitlačeny k vnitřní stěně kanalizační trubky z betonu.

Nevýhodou je, že utěsnění a uchycení připojovací trubky v odbočovacím otvoru je závislé na pružnosti materiálu pryžových těsnění. Při velké hrubosti betonu může dojít ke snížení těsnosti. Plyny, vznikající v kanalizační trubce, mohou zástrčnou část vytlačit podobně, jako je vytlačována zátka z láhve se sektem.

Spojení připojovací trubky s kanalizační trubkou je popsáno v dokumentu DE-U-29 514 881. Na konci připojovací trubky je uspořádána obvodová těsnicí komora, ve které je uložen těsnicí prstenec. Tento těsnicí prstenec je opatřen těsnicí chlopní, která přesahuje těsnicí komoru. Připojovací trubka se takto provedeným těsněním napřed zcela zasune do odbočovacího otvoru, který je vytvořen v kanalizační trubce. Těsného spojení se dosáhne povytažením připojovací trubky. Stažení těsnicího prstence je zajištěno stahovacím prstencem, pod kterým je uspořádán polohovací prstenec. Drážkou, vytvořenou v připojovací trubce, do které zasahuje výstupek polohovacího prstence, je zajištěno, že polohovací prstenec přiléhá na povrch kanalizační trubky ve správné poloze.

Spojení připojovací trubky s kanalizační trubkou je popsáno také v dokumentu DE-A-3 446 360. V kanalizační trubce se vytvoří otvor. Připojovací trubka je pro zajištění spojení mezi touto připojovací trubkou a kanalizační trubkou opatřena zástrčným dílem, jehož pro zastrčení do otvoru určený konec má tvar směrem ven orientovaného vydutí, jehož vnější průměr v podstatě odpovídá průměru otvoru. Druhý konec připojovací trubky, který je určen pro uložení odbočného potrubí, je opatřen vnějším závitem. Připojovací trubka je opatřena zástrčným dílem, jehož průměr je menší než vnější průměr vydutí a konce opatřeného vnějším závitem. Připojovací trubka je kromě toho opatřena stahovacím prstencem. Do vzniklé těsnicí komory se vloží těsnicí prstenec s profilem ve tvaru písmene L, který se pak sevře stahovacím prstencem.

Nevýhodou je, že těsného spojení se dosahuje pouze upnutím jednotlivých součástí vnější trubky. Těsnicí prstenec přitom přiléhá na vnější stranu kanalizační trubky a zasahuje dovnitř otvoru.

Z dokumentu AT-C-332 815 je znám těsnicí prstenec pro připojovací spoj mezi kanálovými šachtami a k nim kolmými trubkami.

-1 CZ 294885 B6

Nevýhodou je, že těsnicí prstenec musí odpovídat rozměrům otvoru kanálové šachty, protože přiléhá na vnější a vnitřní stranu kanalizační trubky a současně tvoří výstelku otvoru. V důsledku tohoto speciálního tvaru musí těsnicí prvek zároveň převzít funkci přívodní trubky.

Z dokumentu EP-A-0 603 775 je znám způsob těsného spojování kanalizační trubky s připojovací trubkou a připevnitelná trubka pro tento účel. Připojovací trubka je na jednom svém konci opatřena úložnou komorou pro těsnění, ve které je vložen těsnicí prstenec. V kanalizační trubce se vytvoří odbočovací otvor, do kterého se těsnicí komorou napřed zasune připojovací trubka, a to tak daleko, aby se uvolnila zatlačená těsnicí chlopeň. Povytažením přívodní trubky a následným upnutím upínacího prstence je přívodní trubka v odbočovacím otvoru těsně uchycena. Případné zvýšení tlaku uvnitř kanalizační trubky nemůže takto uchycenou přívodní trubku vytlačit z odbočovacího otvoru. Přídavně se pomocí plnicího, přívodního a rozváděčího systému zavede mezi připojovací trubku a boční stěnu odbočovacího otvoru plastová pěna, která vyplní tento prostor a vytvoří tak pěnový těsnicí a úchytný prvek. Tento prvek chrání zvenčí pouze boční stěnu odbočovacího otvoru a do tohoto otvoru volně zasahující připojovací trubku a přidržuje ji ještě přídavně v tomto odbočovacím otvoru.

V dokumentu EP-A-0 479 172 je popsán zásuvný přírubový spoj, který sestává z příruby, na konci zúžené trubky, která tvoří zástrčný díl, a aktivovatelného těsnicího prstence z elastomerního materiálu. Vtlačením vzduchu nebo plastického či trvale elastického média je těsnicí prstenec, který je uspořádán v zúženém konci trubky, aktivován tak, že vyplní a tak utěsní zbylou štěrbinu mezi přírubou a zúženým koncem trubky. Před těsnicím prstencem je uspořádána pomocná prstencová těsnicí chlopeň, která podchycuje střihové namáhání, které by mohlo vést k přetížení těsnění.

Popsané řešení je s velmi vysokými náklady použitelné pouze pro tento zásuvný přírubový spoj. Těsnicí prstenec musí sestávat ze základní části, která odpovídá šířce úložné drážky, dvou bočních stran, které probíhají rovnoběžně s bočními stěnami úložné drážky, a deformovatelné čelní části, přičemž v neaktivovaném stavu musí mít čelní část takový tvar, že oba okraje ve tvaru části kruhových oblouků se musí nacházet v úrovni plochy zúženého konce trubky, zatímco vnitřní část ve tvaru oblouku se nachází uvnitř úložné drážky.

Vyjde-Ii se z výše popsaných konstrukcí připojovací trubky, popřípadě připojovacího nátrubku, je úkolem vynálezu zdokonalení vkládání a zejména připevnění připojovacího nátrubku v odbočovacím otvoru kanalizační trubky.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých připojovacích nátrubků tohoto druhu do značné míry odstraňuje připojovací nátrubek pro kapalinotěsné spojení s kanalizační trubkou z betonu, v jejíž stěně je vytvořen odbočovací otvor pro připojovací nátrubek, který sestává z trubkového tělesa, ve kterém jsou vytvořeny nejméně dvě po obvodu probíhající a se vzájemným odstupem v axiálním směru uspořádané těsnicí komory pro těsnicí prstence, a z distančního prstence, jehož dosedací příruba je komplementární k vnějšímu povrchu kanalizační trubky, přičemž těsnicí prstenec je opatřen nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní, přesahující vnější obrys těsnicí komory a těsnicí prstenec je tvořen pružnou těsnicí hmotou, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že distanční prstenec je proveden jako polohovací prstenec, který je na trubkovém tělese připojovacího nátrubku uchycen připevňovacími prvky tak, že na trubkovém tělese, zasunutém do odbočovacího otvoru kanalizační trubky, dosedá těsnicí prstenec, nacházející se v příslušné těsnicí komoře, na boční stěnu odbočovacího otvoru v kanalizační trubce, těsnicí prstenec, opatřený nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní, přesahující vnější obrys této těsnicí komory, je uložen v těsnicí komoře u vnitřního povrchu kanalizační trubky a těsnicí prstenec, tvořený pružnou plnicí hmotou, je uspořádán v těsnicí komoře u vnějšího povrchu .7 CZ 294885 B6 kanalizační trubky, která je v těsnicím prstencem vyplněna až k boční stěně odbočovacího otvoru.

Výhoda popsaného řešení spočívá zejména v tom, že připojovací nátrubek se může do připojeného odbočovacího otvoru zasunout jako zátka. Polohovací prstenec, který je uchycen na připojovacím nátrubku a jehož dosedací příruba je komplementární k vnější obvodové ploše kanalizační trubky, zajišťuje, že trubkové těleso připojovacího nátrubku se nasadí ve správné poloze. Přispívá k tomu také obvodová prstencová těsnicí chlopeň těsnicího prstence, který je uložen v těsnicí komoře, která svým průběhem sleduje zakřivení stěny kanalizační trubky, takže tato prstencová těsnicí chlopeň těsní a ve správné poloze dosedá na boční stěnu odbočovacího otvoru. Zasouvání do odbočovacího otvoru je usnadněno zahnutým provedením prstencové těsnicí chlopně. Po zasunutí připojovacího nátrubku do odbočovacího otvoru klade prstencová těsnicí chlopeň značný aktivní odpor proti opětnému vytažení tohoto připojovacího nátrubku. Pružností této prstencové těsnicí chlopně je kromě toho zajištěno, že tato prstencová těsnicí chlopeň přiléhá kapalinotěsně. Navíc se takto usnadní zavádění plnicí hmoty.

Zmíněná plnicí hmota je s výhodou tvořena pružnou a bezprostředně tuhnoucí dvousložkovou polyuretanovou pryskyřicí, která je prosta přídavných změkčovacích prostředků a jiných těkavých složek.

Těsnicí prstenec je s výhodou tvořen těsnicím tělesem, na kterém je vytvarována prstencová těsnicí chlopeň.

Po zavedení připojovacího nátrubku do odbočovacího otvoru se tedy použije pružná plnicí hmota. Tato plnicí hmota nemusí být předem nějak speciálně tvarována. Po zasunutí připojovacího nátrubku je následně pouze třeba vyplnit těsnicí komoru plnicí hmotou tak, aby došlo k vyplnění a tak těsnému uzavření štěrbinové komory mezi připojovacím nátrubkem a boční stěnou odbočovacího otvoru. Měněním plnicího tlaku je především možné těsně uzavřít vzduchem vyplněné póry v betonu kanalizační trubky.

Na těsnicím tělese připojovací trubky jsou se vzájemným odstupem nad sebou uspořádány první prstencová těsnicí chlopeň a druhá prstencová těsnicí chlopeň.

Mezi první prstencovou těsnicí chlopní a druhou prstencovou těsnicí chlopní je vytvořeno po obvodu těsnicího tělesa probíhající vybrání s průřezem ve tvaru části kružnice.

Je výhodné, jestliže těsnicí komory mají na průřezu tvarové uspořádání obvodu, které odpovídá vzorci y = 1 /2 (D · V D² - fď ' sin a)^) a/nebo y = π · d kde a je obvodový úhel probíhající v rozsahu 0 až 360°,

D je světlost kanalizační trubky, d je světlost připojovacího nátrubku.

- J CZ 294885 B6

Nejjednodušším průběhem těsnicí komory je kruh kolem připojovacího nátrubku. Tento průběh je použitelný v případě, že kanalizační trubka má poměrně velkou tloušťku stěny.

Výhodnější než tento nejjednodušší průběh je však meandrovitý průběh podle uvedeného vztahu y = 1/2 (D · V D² - (d · sin a)²)

Výhodnost tohoto průběhu spočívá v tom, že se takto předejde vyčnívání připojovacího nátrubku do vnitřního prostoru kanalizační trubky.

Zakřivení stěny závisí zásadně na tvaru dané kanalizační trubky. Použije-li se kanalizační trubka s kruhovým průřezem, odpovídá zakřivení stěny průměru kanalizační trubky. Zakřivení stěny se přitom může volit tak, že může být použitelné pro kanalizační trubky s různými průměry. Zakřivení stěny se pro kanalizační trubku s průměrem 50 cm může volit tak, že zároveň zahrnuje i kanalizační trubky s jmenovitou světlostí 40 až 60 cm.

Aby bylo možno připojit k připojovacímu nátrubku těsně přívodní trubku, je trubkové těleso na svém vnitřním povrchu, protilehlém k těsnicím komorám, opatřeno nejméně jednou vnitřní obvodovou drážkou, ve které je uložen připojovací těsnicí prstenec.

Na vnitřním povrchu trubkového tělesa je uspořádán vymezovací výstupek, probíhající nejméně po části obvodu trubkového tělesa. Tento vymezovací výstupek je montážní pomůckou při vkládání přívodní trubky.

Trubkové těleso může na jednom svém konci přecházet ve vnější obvodový prstenec, probíhající nejméně po části obvodu, pod kterým je uspořádán polohovací prstenec, přičemž vnější obvodový prstenec s můstkem uspořádaným na trubkovém tělese a k němu kompatibilní vnitřní vodicí stěna polohovacího prstence jsou připevňovací prvky.

Je výhodné, jestliže trubkové těleso připojovací trubky je spolu s vnějším obvodovým prstencem vyrobeno vcelku z plastu, zejména polyvinylchloridu (PVC). Mohou se však použít také jiné plasty, například polyethylen. Rovněž polohovací prstenec může být vyroben z plastu. Může se však použít také kov, zejména kov se zušlechtěným povrchem. Polohovací prstenec může být kromě toho vyroben také z betonu. Tyto materiály jsou zvláště vhodné pro zvláštní provedení, která souvisejí s funkcí, kterou mají tyto díly plnit.

Trubkové těleso může být provedeno jako plné trubkové připojovací těleso s jednodílnou stěnou nebo jako těleso s dvojitou stěnou. V případě plného trubkového připojovacího tělesa se jedná o trubku se sílou stěny přibližně 10 až 40 mm, s výhodou 20 mm.

Provedení trubkového tělesa jako plného trubkového připojovacího tělesa přináší výhodu spočívající vtom, že těsnicí komory mohou být provedeny jako dvě se vzájemným odstupem probíhající úložné drážky pro těsnění, které sledují zakřivení stěny kanalizační trubky. Ve vnitřní straně trubkového tělesa pak může být vytvořena připojovací těsnicí komora, provedená jako vnitřní obvodová drážka, ve které je uložen těsnicí prstenec pro utěsnění přívodní trubky.

Těsnicí prstenec a připojovací těsnicí prstenec jsou naproti tomu z měkkého pružného materiálu, zejména z pryže. Může se však použít také plast s odpovídající pružností a tvrdostí.

Polohovací prstenec může být z plastu, kovu, zejména kovu se zušlechtěným povrchem, nebo z betonu.

-4CZ 294885 B6

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále blíže objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňují:

- na obr. 1	těsný spoj s použitím dvousložkové polyuretanové pryskyřice jako těsnicího prvku mezi kanalizační trubkou a připojovacím nátrubkem, v perspektivním pohledu, zčásti v řezu;
- na obr. 2	řez spojem v rovině II - II z obr. 1;
- na obr. 3	schematický řez připojovacím nátrubkem pro spoj podle obr. 1 a 2;
- na obr. 4	ve schematickém řezu další provedení těsnicího prstence pro připojovací nátrubek podle obr. 3.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 a 2 je znázorněn pro kapalinu těsný spoj mezi připojovacím nátrubkem 2 a kanalizační trubkou 1 z betonu.

Kanalizační trubka 1 z betonu je podle obr. 1 vymezena svým vnějším povrchem 11 a vnitřním povrchem 12, mezi kterými je odstup, který představuje sílu S stěny. Kanalizační trubka 1 z betonu má jako jiné kanalizační trubky různé poloměry R, které jsou patrné z následující tabulky:

jmenovitý rozměr kanalizační trubky f z betonu v mm	DN300	DN400	DN500/600	DN 700/1200
rozměr R v mm	220	227	340	610

Poloměry R kanalizační trubky 1 a světlé průměry D odpovídají síle S stěny, která je příslušně normalizována.

V této kanalizační trubce 1 je vytvořen odbočovací otvor 13. Tento odbočovací otvor 13 je vytvořen vmiste, kde se k hlavnímu kanalizačnímu potrubí má připojit odbočka od pozemku. Průměr odbočovacího otvoru 13 je dán rozměry připojovacího nátrubku 2. Použitím speciálních vrtacích zařízení je zajištěno, že odbočovací otvor 13 má v podstatě hladkou boční stěnu 14. Povrch této boční stěny 14 a jeho drsnost jsou do značné míry ovlivněny materiálem kanalizační trubky 1, to jest betonem. Je-li kanalizační trubka 1 opatřena neznázoměnou vnitřní výstelkou, je uvedený odbočovací otvor 13 proveden i skrze tuto výstelku.

Připojovací nátrubek 2 pro připojení ke kanalizační trubce 1 sestává podle obr. 1 z trubkového tělesa 21 připojovacího nátrubku 2, které je patrné také na obr. 2 a 3. Toto trubkové těleso 21 může být provedeno jako duté nebo plné připojovací těleso 28. Na jednom konci je toto připojovací těleso 28 opatřeno vnějším obvodovým prstencem 22. Trubkové těleso 21 připojovacího nátrubku 2 a na něj navazující vnější obvodový prstenec 22 jsou vyrobeny z plastu.

Na konci protilehlém k vnějšímu obvodovému prstenci 22 je trubková těleso 21 připojovacího nátrubku 2 na své vnitřním povrchu 21” opatřeno prstencovým vymezovacím výstupkem 29. Na vnějším povrchu 21' trubkového tělesa 21 je vytvořena těsnicí komora 24 a pod ní, oddělena mezilehlým nákružkem, se nachází další těsnicí komora 25. Tyto těsnicí komory 24, 25 jsou provedeny tak, že sledují zakřivení stěny kanalizační trubky 1, které je dáno poloměry R24 a R25 a silou S její stěny. Podobné zakřivení s poloměrem R23 má i odtokové čelo 23 připojovacího tělesa 28. Kdyby se připojovací těleso 28 ve tvaru dutého válce rozřízlo a rozvinulo, mělo by toto rozvinutí tvar odpovídající vzorci y = 1 /2 (D · 7' D² - (d · sin a)‘) a/nebo y = π · d kde a je obvodový úhel probíhající v rozsahu 0 až 360°,

D je světlost kanalizační trubky 1, d je světlost připojovacího nátrubku 2.

Těsnicí komory 24 a 25 a odtokové čelo 23 s poloměrem R23 zakřivení připojovacího tělesa 28 mají tedy tvar sinusovek.

Do těsnicí komory 25 je vložen těsnicí prstenec 5, na jehož základní těleso navazuje prstencová těsnicí chlopeň 51.

Do těsnicí komory 25 může být jako obvodové těsnění vložen také těsnicí prstenec 105, jehož průřez je v detailu patrný z obr. 4. Na těsnicím tělese 141 těsnicího prstence 105, které je vymezeno vnitřní obvodovou plochou 144 a navzájem protilehlými vnějšími plochami 145 a 146. jsou vytvarovány dvě prstencové těsnicí chlopně 142 a 143. Prstencová těsnicí chlopeň 142 má v průřezu tvar zahnutého zoubku. Od vnější plochy 145 těsnicího tělesa 141 vychází oblouk 148, který pak od hrotu pokračuje rovným úsekem. Prstencová těsnicí chlopeň 143 naproti tomu od vnější plochy 146 těsnicího tělesa 141 probíhá nahoru přibližně rovnoběžně s rovným úsekem prstencové těsnicí chlopně 142 a vybíhá rovněž v hrot, který je však vymezen v podstatě radiálně orientovanou plochou. Mezi prstencovou těsnicí chlopní 142 a prstencovou těsnicí chlopní 143 je v těsnicím tělese 141 těsnicího prstence 105 vytvořeno vybrání 147, které má v průřezu tvar části kružnice. Toto vybrání 147 a již zmíněny oblouk 148 umožňují odpovídající deformaci prstencových těsnicích chlopní 142 a 143. Zaoblení současně zajišťují, že se mohou plně rozvinout vnitřní pružné síly materiálu, ze kterého je vyroben těsnicí prstenec 105. Podobně jako těsnicí prstenec 5 je i těsnicí prstenec 105 vyroben z elastomeru, s výhodou z pryže. Vzdálenost mezi hroty prstencových těsnicích chlopní 142 a 143 je v určitém poměru k délce vnitřní obvodové plochy 144 těsnicího tělesa 141. Tato délka vnitřní obvodové plochy 144 je v rozsahu 37 až 48 mm, čemuž odpovídá vzájemná vzdálenost 8,8 až 12 mm mezi hroty prstencových těsnicích chlopní 142 a 143. Šířka vnějších ploch 145 a 146 činí přibližně 5 až 8 mm. Konkrétní rozměry těsnicího prstence 105 závisí na daných rozměrech připojovací trubky 2. Uvedené rozměry mohou být samozřejmě až o 90 % menší nebo větší.

Jak je patrné z obr. 2 a 3, je na vnějším povrchu 21' připojovacího tělesa 28 vytvořen nákružek 27, který je obepnut komplementární vnitřní vodicí stěnou 35 polohovacího prstence 3. Pomocí této vnitřní vodicí stěny 35 je polohovací prstenec 3 fixován na spodní straně 22.2 vnějšího obvodového prstence 22. Nákružek 27 může být také vytvořen na polohovacím prstenci 3 a vodicí vybrání na připojovacím tělese 28. Protilehlá prstencová horní strana 22.1 vnějšího obvodového prstence 22 se přitom jako ochrana nachází před jednotlivými součástmi polohovacího prstence

3. Tento polohovací prstenec 3 sestává z prstencového tělesa 31, které končí dosedací přírubou 33, která je přizpůsobena zakřivenému vnějšímu povrchu 11 kanalizační trubky 1. Prstencové těleso 31 je na své vnější straně opatřeno opěrnými můstky 34, které jsou spojeny s dosedací přírubou 33 a probíhají až k čelní straně 32 prstencového tělesa 3j_. Takto se dosáhne toho, že

-6CZ 294885 B6 polohovací prstenec 3 může na všech stranách dobře dosednout a podepírat spodní stranu 22.2 vnějšího obvodového prstence 22.

Na svém vnitřním povrchu 21 je připojovací těleso 28 opatřeno vnitřní obvodovou drážkou 26, ve které je uložen připojovací těsnicí prstenec 6, jehož těleso vybíhá v prstencovou těsnicí chlopeň 61. Přibližně ve výši těsnicí komory 24 je uspořádán nejméně zčásti spojitý prstencový vymezovací nákružek 29. Tento prstencový vymezovací nákružek 29 má tvar prstence, vytvarovaného na vnitřním povrchu 21 trubkového tělesa 21. Z důvodu názornosti je tento prstencový vymezovací nákružek 29 znázorněn jako poněkud zakřivený.

Kapalinotěsného spojeni popsaného připojovacího nátrubku 2 s kanalizační trubkou 1 se dosáhne následujícím způsobem:

Polohovací prstenec 3 se svou vnitřní vodicí stěnou 35 nasune na nákružek 27 až ke spodní straně 22.2 vnějšího obvodového prstence 22. Délka nákružku 27 je rovna nejvýše výšce prstencového tělesa 31. Kromě toho se do připravené těsnicí komory 25 vloží těsnicí prstenec 5 a do vnitřní obvodové drážky 26 připojovací těsnicí prstenec 6.

Takto připravený připojovací nátrubek 2 podle vynálezu se pak jako zátka zasune do připraveného odbočovacího otvoru 13 v kanalizační trubce 1 z betonu. Prstencové těsnicí chlopně 142 a 143, popřípadě 51, se při tomto zasouvání ohnou dozadu. U těsnicího prstence 105 je to usnadněno obloukem 148 a vybráním 147 ve tvaru části kruhového oblouku. U vloženého těsnicího prstence 5 je to usnadněno v podstatě trojúhelníkovým vybráním mezi prstencovou těsnicí chlopní 51 a tělesem těsnicího prstence 5. Zásluhou této deformace vjednom směru se prstencové těsnicí chlopně 142, 143 a 51 při zasouvání pružně poddají. Nerovnost betonu v odbočovacím otvoru 13 tedy nemůže ovlivnit či poškodit prstencové těsnicí chlopně 142, 143, popřípadě vloženou prstencovou těsnicí chlopeň 51. Podstatné je, že přitlačený polohovací prstenec 3 zajišťuje, aby připojovací nátrubek 2 byl zasunut ve správné poloze. Zásluhou toho, že dosedací příruba 33 polohovacího prstence 3 je komplementární k vnějšímu povrchu 11 kanalizační trubky 1 z betonu, může připojovací nátrubek 2 zaujmout v zasunutém stavu pouze jedinou konečnou polohu. Zásluhou této velmi důležité vodicí funkce polohovacího prstence 3 také prstencové těsnicí chlopně 142 a 143 těsnicího prstence 105. a/nebo prstencové těsnicí chlopeň 51 těsnicího prstence 5 správně dosednou na boční stěnu 14 odbočovacího otvoru 13.

Přitlačení prstencových těsnicích chlopní 142, 143, popřípadě 51 k hrubé boční stěně 14 vede k tomu, že je kladen značný odpor proti vytažení připojovacího nátrubku 2 z odbočovacího otvoru 13. Pružnost materiálu prstencových těsnicích chlopní 142, 143, 51, to jest použité pryže, zajišťuje plošné přilehnutí těchto prstencových těsnicích chlopní 142, 143, 5L Prstencová těsnicí chlopeň 51 působí zásluhou velkoplošného přilehnutí jako těsnění vůči boční stěně 14 odbočovacího otvoru 13. Kromě toho se takto přídavně dosáhne rozepření v odbočovacím otvoru 13.

Po dosažení konečné polohy připojovacího nátrubku 2 se horní těsnicí komora 24 skrze plnicí otvor 41 vyplní pružnou dvousložkovou polyuretanovou pryskyřicí, představující těsnicí prstenec

4. Tato polyuretanová pryskyřice přitom vyplní štěrbinovou komoru 1424, která se rozprostírá mezi těsnicí komorou 24 až k boční stěně 14 odbočovacího otvoru 12- Proces plnění se může ukončit po úplném vyplnění štěrbinové komory 1424 polyuretanovou pryskyřicí. Při procesu plnění mohou opakovaným plněním vzniknout přítlačné nopky 42, 43, které podporují uchycení a utěsnění.

Je podstatné, že se použije pružná a ihned tuhnoucí dvousložková polyuretanová pryskyřice, která neobsahuje žádná rozpouštědla, přídavné změkčovací prostředky a jiné těkavé složky. Polyuretanová pryskyřice má zásluhou toho pružící vlastnosti jako vzduch a trvalou hmotnost jako pevné materiály. Polyuretanová pryskyřice má následující technické vlastnosti:

Reakční údaje:
viskozita při míchání při 15 °C		Pas	cca 20
reakční doba při 25 °C		min.	8-9
D-tvrdost podle Shorea		—	54
Údaje o materiálech:
		složka A	složka B
hustota při 15 °C	kg/m³	990	cca 1170
bod vzplanutí
(DIN 51758)	°C	140	170
viskozita při 15 °C	mPas	520± 100	500± 100

Složka A je směsí různých polyetherpolyolů a aditiv, která se složkou B reaguje za vzniku elastického polyuretanu. Při intenzivním promíchání s vodou může tato směs mírně napěnit. V důsledku vysoké viskozity směsi je voda při normálním použití vytlačena, aniž by byla směsí přijata. Složka B je tvořena prepolymerem na bázi 4,4'-difenylmethandiizokyanátu s aditivy.

Při zpracování je třeba polyolovou složku dobře promíchat. Obě složky A a B se v objemovém poměru 1 : 1 pomocí dvousložkového čerpadla a hadic nebo 2-K-kartuší nebo koaxiálních kartuší transportují do statického mísiče o průměru 5-10 mm, kde se navzájem dokonale promísí a trubkou se skrze plnicí otvor 41 vtlačí do štěrbinové komory 1424.

Po ukončeném vyplňování štěrbinové komory 1424 dvousložkovou polyuretanovou pryskyřicí se plnicí trubka z plnicího otvoru 41 vytáhne a tento plnicí otvor 41 se může uzavřít uzavíracím prvkem ve tvaru zátky nebo provedeným jako ventil. Podstatné je, že vtlačená polyuretanová pryskyřice je jako hadicové těsnění stlačena mezi připojovacím nátrubkem 2 a odbočovacím otvorem 13, kde působí jednak jako těsnění, jednak jako spojovací tmel. Vytažení připojovacího nátrubku 2 z odbočovacího otvoru 13 již na rozdíl od předchozího snadného zasunutí tohoto připojovacího nátrubku 2 možné není. Polyuretanová pryskyřice kromě toho zajišťuje velmi účinné utěsnění také vůči hrubému betonu. Zásluhou použitého principu dvoukomorového těsnění, při kterém jsou navzájem nad sebou uspořádány těsnicí prstenec 5 a dvousložková polyuretanová pryskyřice, tvořící další těsnicí prstenec 4, který tvoří hadicové těsnění, se takto jednoduše a především účinně dosáhne trvalého utěsnění mezi připojovacím nátrubkem 2 a kanalizační trubkou 1.

Po popsaném kapalinotěsném spojení připojovacího nátrubku 2 s kanalizační trubkou 1 z betonu se do připojovacího nátrubku 2, který představuje přírubu, zasune odboČovací trubka, která tvoří spojení mezi objektem a kanalizační trubkou 1 z betonu, která slouží jako hlavní odtokový kanál. Správné zasunutí této odbočovací trubky je zajištěno prstencovým vymezovacím nákružkem 29. Při zasouvání odbočovací trubky dosedne na tuto odbočovací trubku těsnicí prstenec 6, jehož prstencová těsnicí chlopeň 61 převezme funkci stabilizace a utěsnění. Trubkové těleso 21 připojovacího nátrubku 2, které je tvořeno připojovacím tělesem 28, je zásluhou své tuhosti schopné přežít jak transport, tak i hrubé zacházení při vkládání do kanalizační trubky 1 z betonu. Hladký spojitý vnější povrch 21' připojovacího tělesa 28 kromě toho přídavně zajišťuje stabilitu jeho polohy v odbočovacím otvoru 13, ve kterém zčásti dosedá na jeho boční stěnu 14. Rovněž hladký a spojitý vnitřní povrch 21 zajišťuje čisté vedení a především čisté uchycení odbočovací trubky. Předejde se tím také vzpříčení jednotlivých součástí kapalinotěsného spoje, takže odbočka, vytvořená jednou připojovacím nátrubkem 2, je trvale těsná. Tato optimální těsnost je jednoduše a trvale zajištěna použitým principem dvoukomorového těsnění.

Claims

1. Připojovací nátrubek (2) pro kapalinotěsné spojení s kanalizační trubkou (1) z betonu, v jejíž stěně je vytvořen odbočovací otvor (13) pro připojovací nátrubek (2), který sestává z trubkového tělesa (21), ve kterém jsou vytvořeny nejméně dvě po obvodu probíhající a se vzájemným odstupem v axiálním směru uspořádané těsnicí komory (24, 25) pro těsnicí prstence (4, 105, 5), a z distančního prstence, jehož dosedací příruba (33) je komplementární k vnějšímu povrchu (11) kanalizační trubky (1), přičemž těsnicí prstenec (5, 105) je opatřen nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní (51; 142, 143), přesahující vnější obrys těsnicí komory (25) a těsnicí prstenec (4) je tvořen pružnou těsnicí hmotou, vyznačující se tím, že distanční prstenec je proveden jako polohovací prstenec (3), který je na trubkovém tělese (21) připojovacího nátrubku (2) uchycen připevňovacími prvky (22, 27, 35) tak, že na trubkovém tělese (21), zasunutém do odbočovacího otvoru (13) kanalizační trubky (1), dosedá těsnicí prstenec (4, 105, 5), nacházející se v příslušné těsnicí komoře (24, 25), na boční stěnu (14) odbočovacího otvoru (13) v kanalizační trubce (1), těsnicí prstenec (5; 105), opatřený nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní (51; 142, 143), přesahující vnější obrys této těsnicí komory (25), je uložen v těsnicí komoře (25) u vnitřního povrchu (12) kanalizační trubky (1) a těsnicí prstenec (4), tvořený pružnou plnicí hmotou, je uspořádán v těsnicí komoře (24) u vnějšího povrchu (11) kanalizační trubky (1), která je těsnicím prstencem (4) vyplněna až k boční stěně (14) odbočovacího otvoru (13).

2. Připojovací nátrubek podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že plnicí hmota je tvořena pružnou a bezprostředně tuhnoucí dvousložkovou polyuretanovou pryskyřicí, která je prosta přídavných změkčovacích prostředků a jiných těkavých složek.

3. Připojovací nátrubek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že těsnicí prstenec (5; 105) je tvořen těsnicím tělesem (141), na kterém je vytvarována prstencová těsnicí chlopeň (51; 142, 143).

4. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 3, v y z n ač u j i c í se t í m , že na těsnicím tělese (141) jsou se vzájemným odstupem nad sebou uspořádány první prstencová těsnicí chlopeň (142) a druhá prstencová těsnicí chlopeň (143).

5. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že mezi první prstencovou těsnicí chlopní (142) a druhou prstencovou těsnicí chlopní (143) je vytvořeno po obvodu těsnicího tělesa (141) probíhající vybrání (147) s průřezem ve tvaru části kružnice.

6. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že těsnicí komory (24, 25) mají na průřezu tvarové uspořádání obvodu, které odpovídá vzorci v = 1/2 (D · 7 D² - (d · sin ap) a/nebo y = π · d kde a je obvodový úhel, probíhající v rozsahu 0 až 360°,

-9CZ 294885 B6

D je světlost kanalizační trubky (1), d je světlost připojovacího nátrubku (2).

7. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že trubkové těleso (21) je na svém vnitřním povrchu (21), protilehlém k těsnicím komorám (24, 25), opatřeno nejméně jednou vnitřní obvodovou drážkou (26), ve které je uložen připojovací těsnicí prstenec (6).

8. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 7, vy zn a č u j í c í se t í m , že na vnitřním povrchu (21) trubkového tělesa (21) je uspořádán vymezovací výstupek, probíhající nejméně po části obvodu trubkového tělesa (21).

9. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 8, v y z n a č u j í c í se t í m , že trubkové těleso (21) na jednom svém konci přechází ve vnější obvodový prstenec (22), probíhající nejméně po části obvodu, pod kterým je uspořádán polohovací prstenec (3), přičemž vnější obvodový prstenec (22) s můstkem, uspořádaným na trubkovém tělese (21) a k němu kompatibilní vnitřní vodicí stěna (35) polohovacího prstence (3) jsou připevňovacími prvky.

10. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že trubkové těleso (21) spolu s vnějším obvodovým prstencem (22) je vytvořeno v celku z plastu, zejména polyvinylchloridu (PVC).

11. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 10, v y z n a č u j í c í se tím, že trubkové těleso (21) je provedeno jako plné trubkové připojovací těleso (28) je provedeno jako plné trubkové připojovací těleso (28) s jednodílnou stěnou nebo jako těleso s dvojitou stěnou.

12. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že polohovací prstenec (3) je z plastu, kovu, zejména kovu se zušlechtěným povrchem, nebo z betonu.

13. Připojovací nátrubek podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že těsnicí prstenec (5; 105) a připojovací těsnící prstenec (6) jsou z měkkého pružného materiálu, zejména z pryže.