CZ2004753A3

CZ2004753A3 - Způsob a systém přenosu signálů používající frekvenční skoky

Info

Publication number: CZ2004753A3
Application number: CZ2004753A
Authority: CZ
Inventors: Martin Sandal Nielsen; Erik Bundsbaek Mouridsen; Henning Sorensen; Jacob Trelborg
Original assignee: Vkr Holding A/S
Priority date: 2002-01-03
Filing date: 2002-01-03
Publication date: 2005-02-16
Also published as: WO2003056530A1; JP2005513940A; KR20040071290A; CN100399367C; US20050118954A1; CN1613099A; ATE300073T1; EP1461790A1; DE60205137D1; DE60205137T2; KR100904405B1; US20090036057A1; PT1461790E; DK1461790T3; US7356041B2; JP4101179B2; US8155061B2; EA006563B1; AU2002216949A1; EA200400898A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a systému přenosu signálů používajícího frekvenční skoky, a to např. řídících signálů, požadavkových signálů, dotazovacích signálů atd. v řídícím systému obsahujícím alespoň dvě jednotky, kde alespoň jedna z těchto jednotek je určena pro práci jako hlavní jednotka a alespoň jedna z těchto jednotek je určena pro práci jako přidružená jednotka, jak je uvedeno v předvýznakové části nároku 1.

Vynález se též týká systému pro přenos signálů, např. řídících signálů, požadavkových signálů, dotazovacích signálů atd., který obsahuje alespoň dvě jednotky, kde alespoň jedna z těchto jednotek je určena pro práci jako hlavní jednotka a alespoň jedna z těchto jednotek je určena pro práci jako přidružená jednotka, jak je uvedeno v předvýznakové části nároku 14.

Stav techniky

Při používání dálkových ovládání u různých zařízení dochází běžně k jejich používání doma, a to takových, jako jsou např, bezdrátové domovní zvonky, bezdrátové ovládání oken, dveří, garážových vrat atd., přičemž se normálně používají zařízení pracující na specifické frekvenci, která je společná pro mnoho těchto zařízení. To může ovšem vést k nečinnosti a/nebo nevyhovující funkci těchto zařízení, ·

4 • ··*« 4 * zaviněnou kolizní situaci, když více než jeden uživatel, zhruba v téže oblasti, se pokouší pracovat se zařízením používajícím tutéž frekvenci.

Byly též navrženy systémy pro překonání těchto problémů. Tato řešení však mají tendenci být složitá a drahá, např. jako je řešení používající systém „Blue Tooth. Tato řešení však nedoznala širší použití ve vztahu k ovládání domovních zařízení.

Je proto jedním cílem vynálezu vytvořit způsob a systém, kterým by bylo možno přenášet mezi jednotkami řídící signály, dotazovací signály atd., přičemž systém používá více než jeden kanál.

Dalším cílem vynálezu je vytvořit takový způsob a takový systém, který je nákladově efektivní a relativně jednoduchý.

Ještě dalším cílem vynálezu je vytvořit takový způsob a takový systém, který je spolehlivý a účinný.

Konečně dalším cílem vynálezu je vytvořit takový systém, který může být pohotově používán s běžnými zařízeními v domech, budovách, skupinách domů atd.

Tyto a další cíle jsou dosaženy vynálezem tak, jak je vysvětleno v následujícím textu.

Podstata vynálezu

Jak je uvedeno v nároku 1, vynález se týká způsobu přenosu signálů, např. řídících signálů, požadavkových signálů, dotazovacích signálů atd. v řídícím systému » * · ♦··· • · · • · · «« • · ···· • · · *· · «· obsahujícím alespoň dvě jednotky, kde alespoň jedna z těchto jednotek je uspořádána pro práci jako hlavní jednotka a kde alespoň jedna z těchto jednotek je uspořádána pro práci jako přidružená jednotka, přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, že pro přenos může být použito více kanálů, že hlavní jednotka provádí kroky detekce volného kanálu a přenosu signálu tímto volným kanálem, a že alespoň jedna přidružená jednotka provádí krok skenování kanálů pro přenášené signály.

Je tak vytvořen způsob, s jehož pomocí dochází k účinnému, spolehlivému a relativně jednoduchému přenosu signálů mezi jednotkami v systému používajícím více než jeden kanál.

S výhodou, jak je uvedeno v nároku 2, tento signál přenášený první jednotkou může obsahovat úvod mající délku, která odpovídá alespoň Času požadovanému pro alespoň jednu přidruženou jednotku k testování kanálů pro přenášený signál.

Tím je dosaženo, že přidružená jednotka v systému může mít dostatek času pro testování všech dosažitelných kanálů během délky úvodu.

S výhodou pak, jak je uvedeno v nároku 3, krok detekce volného kanálu může obsahovat krok testování na nosnou vlnu.

Podle dalšího výhodného provedení, uvedeného v nároku 4, alespoň jedna přidružená jednotka může provádět krok testování kanálů pro přenášený signál pomocí testování úvodu na předem definovanou charakteristiku, např. na symbol, sekvenci bitů atd.

Podle dalšího výhodného provedení, uvedeného v nároku 5, alespoň jedna přidružená jednotka může provádět krok testování kanálů na předem definovanou charakteristiku, např. na symbol, sekvenci bitů atd. opakovaně během určitého počtu dob, např.

dvakrát, třikrát, čtyřikrát atd.

S výhodou, jak je uvedeno v nároku 6, alespoň jedna přidružená jednotka může provádět krok testování kanálů pro přenášený signál pomocí testování na nosnou vlnu.

V upřednostněném jednoduchém provedení, uvedeném v nároku 7, může být použito dvou kanálů.

V dalším upřednostněném jednoduchém provedení, uvedeném v nároku 8, může být použito tří kanálů.

S výhodou, jak je uvedeno v nároku 9, může být použito alespoň čtyř kanálů a nejvíce může být použito patnáct kanálů.

S výhodou, jak je uvedeno v nároku 10, hlavní jednotka může provádět krok testování na volný kanál pomocí skenování množství kanálů.

Ve výhodném provedení, uvedeném v nároku 11, skenování prováděné hlavní jednotkou může být prováděno v souhlase s předem definovanými algoritmy, např. při možném zohlednění předchozích provedených přenosů.

S výhodou, jak je uvedeno v nároku 12, alespoň jedna přidružená jednotka může provádět krok skenování kanálů pro přenášené signály pomocí souvislého nebo v podstatě souvislého skenování kanálů v sekvenčním pořádku nebo toto může být prováděno v souhlase s předem definovanými algoritmy.

· · • 9 9 · ·· • 99999 9 · · ♦ 9 · • V V 9 *···

V dalším upřednostněném provedení, uvedeném v nároku 13, hlavní jednotka může čekat na odpověď po provedení přenosu signálu, a neobdrží-li odpověď nebo obdrží-li chybnou odpověď, může pokračovat krokem detekce volného kanálu.

Jak je uvedeno v nároku 14, vynález se také týká systému pro přenos signálů, např. řídících signálů, požadavkových signálů, dotazovacích signálů atd., obsahujícího alespoň dvě jednotky, kde alespoň jedna z těchto jednotek je uspořádána pro práci jako hlavní jednotka a kde alespoň jedna z těchto jednotek je uspořádána pro práci jako přidružená jednotka, přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, že tyto jednotky jsou uspořádány pro použití množství kanálů k přenosu, že hlavní jednotka je uspořádána pro provádění kroků detekce volného kanálu a přenosu signálu tímto volným kanálem, a že alespoň jedna přidružená jednotka je uspořádána pro provedení kroku skenování kanálů pro přenášené signály.

Je tím vytvořen systém jehož pomocí může docházet k přenosu signálů efektivním, spolehlivým a relativně jednoduchým způsobem, a to mezi jednotkami v systému používajícím více než jeden kanál.

S výhodou, jak je uvedeno v nároku 15, alespoň jedna jednotka uspořádaná pro práci jako hlavní jednotka může obsahovat řídící prostředky pro provádění skenování množství kanálů.

V upřednostněném provedení, uvedeném v nároku 16, tyto řídící prostředky mohou obsahovat prostředky pro práci v souhlasu s předem definovanými algoritmy.

Ξ výhodou, jak je uvedeno v nároku 17, alespoň jedna jednotka uspořádaná pro práci jako přidružená jednotka může • · · · • · · ♦ ·

- 6 • · ··· ♦ · · ·· · • · ···* obsahovat řídící prostředky pro provedení sekvenčního skenování množství kanálů.

V dalším výhodném provedení, uvedeném v nároku 18, systém může být uspořádán pro práci v souhlasu s e způsobem podle jednoho nebo více nároků 1 až 13.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude detailně vysvětlen s odkazem na připojené výkresy, na nichž obr.l znázorňuje celkový přehled systému podle jednoho provedení vynálezu, obr.2 znázorňuje strukturu zprávy a zejména první nosné takové zprávy, použité v jednom provedení vynálezu, obr.3 znázorňuje postupový diagram, zobrazující algoritmus přenosu podle jednoho provedení vynálezu, např. zobrazující práci hlavní jednotky, která inicializuje přenos údajů, obr.4 znázorňuje část postupového diagramu z obr.3 pro znázornění vynálezu v dalším detailu, obr.5 znázorňuje postupový diagram zobrazující příjem algoritmu podle jednoho provedení vynálezu, např. zobrazující kroky prováděné přidruženou jednotkou podle jednoho provedení vynálezu, a obr.6 znázorňuje celkový přehled podle obr.l, avšak s jednotkami umístěnými v prostorově rozdílném uspořádání.

Příklady provedení vynálezu

Obr.l znázorňuje celkový přehled systému podle prvního provedení vynálezu. Systém obsahuje více jednotek 2, £, 6, 8 (U1 - (Jn) zahrnujících nebo napojených např. na hnací jednotky různých zařízení 10, 12, 14, 16. Tato zařízení mohou např.být aktivátory různých typů a použitá v široké paletě uspořádání, ··«» · « * · · · · ···*· • · · · · .· !

·· · ·· · jak je dále vysvětleno. Jednotky mohou být nebo obsahovat nebo být napojeny na vybrané přístroje, měřící zařízení, indikační zařízení, ovladače atd., které mají dostávat informační, řídící signály atd. v určitých časových úsecích. Společným význakem jednotek /, 4, 6, 8 je, že je nutné nebo výhodné, aby byly schopny vyslat nějaký druh informace, signálu atd. přijímacím jednotkám. Dále může být nutné nebo výhodné, aby byly schopny dostávat informace nebo signály od přijímacích jednotek, např. potvrzovací signály, opětovací signály, měřící signály atd.

V provedení podle obr.l jsou všechny jednotky 2, £, 6, Í3 vybaveny přijímacími prostředky pro radiofrekvenční signály, např. zahrnující anténní prostředky 18, 20, 22, 24. Každá jednotka obsahuje např. jednu nebo více motorových hnacích jednotek nebo řídících jednotek a je napojena na hnaná nebo řiditelná zařízení 10, 12, 14, 16. Rozumí se, že hnané, řiditelné atd. prostředky jednotek mohou být s jednotkou integrovány. Rozumí se, že systém může obsahovat jednu nebo více jednotek Ul - Un a že, je-li použita více než jedna jednotka, mohou být tyto vzájemně podobné nebo nepodobné a mohou ovládat jedno nebo více podobných nebo různých zařízení. Jednotky Ul - Un mohou být také nazývány řiditelnými jednotkami nebo přidruženými jednotkami, jak je dále uvedeno.

Systém dále obsahuje jednotku (Cl) 26 dálkového ovládání, uspořádanou pro přenos signálů pomocí radiofrekvenčních přenosových prostředků, např. obsahujících anténní prostředky 28. Tato ovládací jednotka může být použita pro přenos řídících signálů nebo jiných typů signálů jedné nebo více jednotkám Ul - Un systému.

Jak je zobrazeno, systém může obsahovat alespoň jednu přídavnou jednotku (C2 - Cn) 30, 34 dálkového ovládání, která • 9 9999 • 9 · *9 9 • 9 9 9 • · 9 * ·· • 9 9··· • 99

9 je podobná prvnímu uvedenému dálkovému ovládání, a která je např. uspořádána pro přenos signálů pomocí radiofrekvenčních přenosových prostředků, např. obsahujících anténní prostředky 32, 36 nebo která není podobná prvnímu uvedenému dálkovému ovládání, a která je např. uspořádána pro přenos jinými prostředky, jako jsou kabelové prostředky, infračervené přenosové prostředky atd. { nezobrazené na obr.l).

Dálková ovládání Cl - Cn jsou dále označována jako ovladače nebo jako hlavní jednotky.

Jednotky (JI - Un a ovladače Cl - Cn jsou dále ve znázorněném systému označovány také jakožto uzly.

Způsob provádění komunikace mezi jednotkami nebo uzly, obsaženými ve znázorněném systému, např. mezi hlavní jednotkou, např. dálkovým ovládáním 26 (Cl) a jednou nebo více ostatními (řiditelnými) jednotkami (JI - (Jn, které jsou dále také označovány jako přidružené jednotky, bude nyní detailněji popsán. Rozumí se, že v tomto kontextu hlavní jednotka zahrnuje jednotku nebo uzel v komunikačním systému, který inicializuje přenos údajů, a že přidružená jednotka rovněž zahrnuje jednotku, která dostává a odpovídá na přenos z hlavní jednotky. Takto může být kterákoliv z jednotek zahrnutých do systému, který je zobrazen na obr.l, v zásadě hlavní jednotkou, a právě tak i přidruženou jednotkou v souhlase s touto definicí.

Přenos údajů mezi jednotkami systému má podobu přenosu zpráv obsahujících určitý počet nosných, skupin nebo podobně, které jsou přenášeny mezi jednotkami, např. první nosná z první jednotky na druhou jednotku, druhá nosná z druhé jednotky na první jednotku atd. Nosná nebo skupina obsahuje určitý počet bitů, které jsou postupně přenášeny. V navrženém • •Φ · *

- 9 ·· • · · · · • * · · ·· ·· • ft999· 9 9 9 ·· · provedení vynálezu obsahuje zpráva dvě nebo čtyři nosné, ale rozumí se, že podle aktuální aplikace a potřeby může být použit i jiný počet nosných, např. jedna, dvě, tři, čtyři, pět atd.

Pro dosažení optimální komunikace mezi jednotkami může být použit určitý počet komunikačních kanálů nebo frekvencí. Rozumí se, že s přidruženou jednotkou může ve specifickém časovém úseku komunikovat více než jedna hlavní jednotka, jak je zobrazeno v systému podle obr.1, a dále se rozumí, že v blízkosti může být umístěn podobný systém obsahující podobné jednotky, např. kde jednotky jednoho systému mohou obsadit kanál nutný pro komunikaci mezi jednotkami v jiném systému. Pro usnadnění optimální komunikace v této situaci nebo v jiných situacích, kdy se používá určitý počet kanálů nebo frekvencí, se podle tohoto vynálezu používá technika frekvenčních skoků.

Pro vysvětlení provedení použitého v tomto vynálezu je dále uvedena možná struktura zprávy podle znázornění na obr.2.

Na něm je zobrazena první nosná F1 zprávy přenášené z hlavní jednotky, právě tak jako následující nosné F2 a F3. Každá z nosných obsahuje část úvodu PREn a část ukládací ch údajů PAYn. Úvod PRE1 první nosné F1 je podstatně větší než úvody ostatních nosných ve zprávě. Následující nosné jsou určeny k tomu, aby obsahovaly aktuální informaci, ovládací signalizaci atd., která má být přenesena na přidruženou jednotku, zatímco úvod PRE1 první nosné dané zprávy slouží pro uvedení přidružené jednotky do pohotovosti pro přenos zprávy na daném kanálu, jak je dále detailně vysvětleno.

Na daném kanálu je přenášena znázorněná zpráva v souhlase s dále popsaným procesem. Je-li přenášena zpráva, zamýšlený

- 10 přijímač, např. příslušná přidružená jednotka, musí detekovat, že na určitém kanálu dochází k přenosu zprávy. Tiby to bylo možno provést, každá z přidružených jednotek bude skenovat všechny přístupné kanály, např. CH1, CH2 až CHm. V časovém intervalu A přezkoumá každá přidružená jednotka, jak je znázorněno, každý kanál pro zprávu, např. napojí se na něj, nebo spíše přezkoumá úvod obsažený v první nosné této zprávy. Je také možno, že každá přidružená jednotka může dodatečně přezkoumat každý kanál na nosnou vlnu. Jelikož má toto zkoumání časové trvání A, úvod první nosné zprávy z hlavní jednotky bude mít trvání alespoň rovné m krát A. Podle možnosti zohlední trvání takovéhoto úvodu PRE1 i čas potřebný k tomu, aby přidružená jednotka mohla přepínat z jednoho kanálu na další.

Takto je zobrazena první nosná Fl, která obsahuje úvod PREl, sloužící pro uvedení přidružených jednotek do pohotovosti, přičemž dále může úvod obsahovat zvláštní informaci, např. systémovou specifickou informaci pro přidruženou jednotku nebo pro přidružené jednotky, a to, že zpráva pochází od hlavní jednotky zařazené do téhož systému jako přidružená jednotka nebo přidružené jednotky. Např. může úvod obsahovat číslo 55h, odpovídající bitové sekvenci 01010101. Takto, detekuje-li přidružená jednotka nosnou na určitém kanálu a detekuje-li tuto sekvenci bitů v časovém intervalu A, zastaví se proces skenování a dojde k napojení na příslušný kanál.

S výhodou může být způsob a systém podle vynálezu uspořádán tak, že daná sekvence bitů se opakuje k-krát v úvodu první nosné zprávy, a že přidružené jednotky jsou uspořádány tak, že daná sekvence bitů se bude detekovat 1-krát (<k) předtím, než přidružená jednotka zastaví proces skenování a napojí se na kanál, na němž byla detekována sekvence bitů.

* · ···· » · »·'··· · ··?· ··· · · · · ♦ · ;

..........

Takto může být přidružená jednotka nastavena, aby vyžadovala detekci specifického symbolu jednou, dvakrát, třikrát, čtyři-

nebo vícekrát pokusí přenést	předtím, zprávu na	než se určí, že daném kanálu.	hlavní	jednotka se
Jestliže	je na	kanálu přítomen	šum,	je určitá

pravděpodobnost, že předem definovaný symbol bude náhodně jednou přítomen, ale pravděpodobnost, že symbol bude ještě jednou nebo vícekrát opakován, je podstatně nižší. Tím, že předem definovaný symbol, např. sekvence bitů se několikrát opakuje a tím, že přidružená jednotka detekuje sekvenci bitů několikrát před tím, než se tato přidružená jednotka rozhodne, že došlo k přenosu zprávy příslušným kanálem, se riziko chybné detekce zaviněné šumovými signály na kanálu podstatně sníží.

Komunikace podle techniky frekvenčních skoků, jak je uváděna v tomto vynálezu, bude dále popsána podrobněji s odvoláním na obr.3 - 5, které zobrazují práci vysílače, např. hlavní jednotky, a přijímače, např. přidružené jednotky.

Obr.3 znázorňuje postupový diagram s algoritmem přenosu, který např. zobrazuje činnost 40 hlavní jednotky, která inicializuje přenos údajů.

Jako první se provede krok přenosu startu 45 (TX-SP), po kterém je hlavní jednotka připravena k činnosti. Hlavní jednotka nyní pátrá, zda jiné jednotky, včetně jednotek jiných typů, značek atd. používají kanály přiřazené k systému. To se provede pro všechny kanály, příslušející k danému systému a je dále podrobněji popsáno. Není-li první kanál k dispozici, tj. není-li volný, hlavní jednotka pokračuje k dalšímu kanálu atd. Na obr.3 jsou zobrazeny tři kanály náležející k systému, jak je znázorněno vztahovými značkami 41, 42, 43, a provedené operace jsou v podstatě identické. Není-li přístupný žádný z přiřazených kanálů, hlavní jednotka se vrátí na první kanál a pokračuje ve smyčce, jak je znázorněno. Vztahová značka £6 označuje blok, kdy je do systému zahrnut počítač se stanoveným horním limitem n, který může být předem definován. Nenalezneli se volný kanál po průchodu n smyčkami, celá operace může být zrušena a je možno ji po předem definované době obnovit.

Operace provedené ve spojitosti s jediným kanálem jsou nyní detailně popsány s odvoláním na obr.4, který odpovídá jednomu z postupových diagramů pro každý kanál 41-43 na obr.3, přičemž jsou dále použity tytéž odkazy a zkratky.

V prvním kroku 50 na obr.4 se provede výběr kanálu, např. kanál 1 (CH1). V kroku 51 hlavní jednotka zkoumá, zda je přítomna nosná vlna (Carr), např. změřením síly elektromagnetického pole. Je-li tomu tak, např. indikuje-li se, že jiný vysílač používá tento kanál, hlavní jednotka pokračuje k dalšímu kanálu CH2 atd. Není-li na daném kanálu nosná vlna přítomna a náhodně se vybere časová mezera, čeká hlavní jednotka na tuto časovou mezeru (WTS) 52. Ve výhodném provedení jsou zahrnuty čtyři časové mezery, každá o trvání x milisekund, které mohou být zvoleny náhodně. Podle vynálezu může být pochopitelně použito i méně časových mezer než čtyři, ale i více. Na počátku vybrané časové mezery se opět zkoumá přítomnost nosné vlny (Carr) 53. Je-li nosná vlna přítomna, systém pokračuje smyčkou k dalšímu kanálu.

Není-li nosná vlna přítomna, inicializuje se přenos údajů (TX-D) v kroku 54. Jak již bylo popsáno v souvislosti s obr.2, úvod první nosné určité zprávy bude zvlášť dlouhý, aby umožnil přidružené jednotce uvedení do stavu pohotovosti. Operace provedené přidruženou jednotkou nebo přidruženými jednotkami jsou popsány dále.

99*9 9 • 99999 • 99

9

Je-li přenos údajů ukončen, hlavní jednotka se přepne na příjem v modu (RX-M) 55 na daném kanálu. Není-li provedeno přidruženou jednotkou během předem definovaného časového intervalu potvrzení (Ack?) 56, hlavní jednotka pokračuje k dalšímu kanálu. Jak je naznačeno, může pokračovat k sousednímu kanálu, avšak z výhodou provede náhodný skok k jinému kanálu. Tím se předejde tomu, že příslušná hlavní jednotka a jiná hlavní jednotka, rovněž zkoušející provést přenos dat volným kanálem, budou postupovat paralelně a jejich úsilí o přenos údajů bude vzájemně kolidovat.

Toto bude nyní podrobně popsáno s odkazem na obr.6, který znázorňuje tentýž systém, např. tytéž jednotky, které jsou zobrazeny na obr.l, avšak umístěné v prostorově rozdílném uspořádání. Např. jednotka dálkového ovládání Cn se může pokoušet o přenos zprávy na jednotku U2. I když hlavní jednotka Cn prověří kanál na nosnou vlnu, jiný vysílač, např. dálkové ovládání Cl, umístěné ve vzdálenosti od zmíněné hlavní jednotky, se může pokoušet o kontakt s přidruženou jednotkou, např. U2, a to týmž kanálem. Protože obě hlavní jednotky, např. Cn a Cl, jsou v této situaci umístěny od sebe poměrně daleko a protože jsou mezi nimi možné překážky, jedna z hlavních jednotek, např. Cn, nemusí být schopna změřit nosnou vlnu z jiného vysílače, např. Cl. Obě hlavní jednotky se pak pokoušejí přenést údaje na kanále, ale selžou při zřízení komunikace s přidruženou jednotkou, např. U2. Budouli obě hlavní jednotky pokračovat k sousednímu kanálu, vznikne riziko opětné kolize, zvolí-li tutéž náhodnou časovou mezeru. Dojde-li však k tomu, že obě použijí skok na náhodně vybraný jiný kanál, jak bylo vysvětleno shora, riziko kolize se sníží. Jak řečeno, strategie skoků na jiný kanál může záviset na množství činitelů a může být prováděna různými způsoby, např.

skokem zpět, dopředu, na kanál mající relativně velký poměr úspěšnosti atd.

Dále se může riziko kolize snížit zvýšením počtu časových mezer, které jsou k dispozici, jestliže se provedl neúspěšný pokus o přenos. Počet použitelných časových mezer může být ve vztahu k jejich normálnímu počtu zdvojnásoben, atd., přičemž se možnost výběru téže časové mezery dvěma nebo více hlavními jednotkami sníží.

Vrátíme-li se k obr.4, rozumí se, že dojde-li k potvrzení 56, komunikace bude pokračovat na daném kanálu a neprovede se kontrola volných kanálů předtím, než se vyšlou následné nosné. Ty se vyšlou s úvodem normálního trvání, jelikož prodloužené trvání bude nutné pouze tehdy, má-li přidružená jednotka nalézt správný kanál, jak bylo shora popsáno. Dojde-li ke kompletnímu přenosu celé zprávy 57 (C-MES) obsahující určitý počet nosných, systém může na kanálu zůstat. Má-li se přenést jiná zpráva, může být inicializována pomocí TX-S s použitím téhož kanálu, jak je označeno dalším startem přenosu 58. Systém pak nastartuje následující přenos další zprávy prověřením na nosnou vlnu (Carr) při detekci nosné 51. Je-li nosná vlna přítomna, systém pokračuje k dalšímu kanálu atd. Není-li nosná vlna přítomna, hlavní jednotka pokračuje dále jak popsáno.

Může však dojít k tomu, že namísto setrvání na daném kanálu po ukončení přenosu zprávy, systém přeskočí na jiný kanál, jak je naznačeno krátce čárkovanou linkou 59 na obr. 3 a 4. Takovýto skok může být zaviněn množstvím činitelů a/nebo založen na určitých algoritmech, statistických údajích atd. Např. může přenášená zpráva obsahovat informaci o kanálu, na který má systém po ukončení přenosu přeskočit. Dále může systém obsahovat údaje o procesních a úložných prostředcích, přičemž informace o poměru úspěchu pro každý kanál se vypočítá a uloží, a systém může být řízen tak, že přeskočí na kanál s největším poměrem úspěšnosti. Takový algoritmus může být modifikován, aby zohlednil okolnost, kdy je právě minulá úspěšnost přeskoku významnější než předchozí úspěšnost, např. že úspěšný přenos kanálem před jednou hodinou je významnější než úspěšný přenos jiným kanálem před třemi hodinami. Jednoduchý algoritmus pak přivede systém k tomu, že přeskočí na kanál· s největším poměrem úspěšnosti během posledních např. pěti nebo deseti přenosů. Jsou však jistě možné i jiné způsoby řízení přeskoku na jiné kanály.

S odkazem na obr.5 bude nyní vysvětlena činnost přidružené jednotky, přičemž je znázorněn postupový diagram 60 pro přidruženou jednotku se zobrazením příslušných kroků, prováděných touto přidruženou jednotkou.

Přidružená jednotka nezahrnutá do přenosu a/nebo do příjmu údajů bude průběžně skenovat kanály přiřazené k systému, např. tři znázorněné kanály.

Jak je znázorněno na obr.5, začne hledání kanálu přijímačem 65 (RXCS), a nastartuje se přidružená jednotka např. na kanálu CH1 při provedení výběru 66 kanálu U Jak je vysvětleno nahoře, provede se detekce 67 (C-R), zda je přítomen určitý předem definovaný symbol, např. určitý počet bajtů, např. dva s určitým obsahem, např. číslem 55h odpovídajícím symbolu 01010101b, a zda je několikrát opakován. Dále může přidružená jednotka dodatečně přezkoumat přítomnost nosné vlny. Detekce nosné vlny může být nepovinná, jelikož detekce předem definovaného symbolu, podle možnosti několikrát opakovaného, je pro určení požadavku dostatečná. Dále pak musí být skenování, jak uvedeno provedeno během omezeného časového intervalu A.

• ····* · • · · ·· · • « · · » · · * ·· ·· • I ···· • * · • · ·

Není-li předem definovaný symbol během tohoto časového intervalu přečten, pokračuje přidružená jednotka k dalšímu kanálu.

Je-li předem definovaný symbol přítomen v předem definovaném počtu opakování, např. jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát atd. a během časového intervalu přečten, přidružená jednotka tento úkon interpretuje jako označení, že hlavní jednotka inicializovala přenos, a dále hlavní jednotka použije způsob komunikace podle provedení vynálezu. Může však dojít i k tomu, že se použije vysílač s jiným způsobem komunikace pro přenos signálu na přidruženou jednotku, což však vyžaduje tutéž modulaci a počet baudů a okolnost, že úvod musí obsahovat tentýž symbol, pokud možno opakovaný v předepsaném počtu opakování.

Rozpozná-li přidružená jednotka symbol v úvodu, bude čekat na kanál, až obdrží po čekání kompletní nosnou 68 (WCF). Dojde-li k chybě nebo překročí-li se předem definovaný čas, přidružená jednotka se vrátí k procesu skenování kanálů.

Přijme-lí přidružená jednotka kompletní nosnou, prověří, zda je adresována přímo jí, tedy na moji adresu 69 (MA?) . Není-li tomu tak, vrátí se přidružená jednotka ke skenování kanálů.

Je-li adresa správná, přidružená jednotka odpoví na tomto kanálu hlavní jednotce pomocí nosné s normální délkou. Hlavní jednotka může vyslat přidružené jednotce další nosné a obráceně, přičemž tyto nosné mohou být vysílány na témže kanálu (RC-MES) až do kompletace celé zprávy 70 s nosnými a úvody. Poté se systém vrátí ke skenování kanálů.

Β · ΒΒΒΒ * · · · · · · · ··♦·

I·· » · * * · · * «· Β ΒΒ «Β ·· ·

Nedojde-li k příjmu dalších nosných po odpovědi přidružené jednotky nebo dojde-li k chybě, vrátí se přidružená jednotka opět ke smyčkovému skenování kanálů.

Vynález byl takto popsán obecně, ale rozumí se, že může být obzvláště výhodný ve spojitosti s dálkovými ovladači řízeného otvírání určitých zavíratelných a otevíratelných členů, jako jsou okna, dveře atd. Dále může být vynález použit ve spojitosti s jakýmkoliv členem napojeným např. na okno, dveře nebo podobný otevíratelný člen budovy, kde je požadováno a/nebo kde je výhodné uvést do pohybu takový člen, jako je záclona, žaluzie atd.

Rozumí se také, že vynález není omezen na uvedené zvláštní příklady, nýbrž že může být použit s Širokou paletou aplikací. Zvláště pak může být vynález použit v souvislosti s domácími informačními a/nebo automatizovanými systémy, jako je větrání, topení, klimatizační systémy atd. v budovách a podobných strukturách, atd.

Dále se rozumí, že způsob a systém podle vynálezu je určen pro využití v mnoha variantách v rozsahu vynálezu tak, jak je specifikován v nárocích.

Např. počet použitelných kanálů se může měnit podle okolností a potřeb, např. se mohou použít kanály dva, tři, čtyři atd. Pro docílení relativně jednoduchého systému může být počet kanálů menší než např. 25, např. menší než 20, menší než 15, menší než 10 atd.

Dále pak se může počet jednotek v systému měnit poměrně ve velkém rozsahu a rozumí se, že jednotky mohou být konstruovány tak aby byly schopny pracovat pouze jako hlavní jednotka nebo pouze jako přidružená jednotka nebo některé nebo všechny jednotky mohou pracovat jako hlavní jednotky, tak i jako přidružené jednotky. Do rozsahu vynálezu spadá ovšem i situace, kdy se použijí pouze dvě jednotky, a to hlavní jednotka a přidružená jednotka.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob přenosu signálů, např. řídících signálů, požadavkových signálů, dotazovacích signálů atd. v řídícím systému obsahujícím alespoň dvě jednotky, kde alespoň jedna z těchto jednotek je uspořádána pro práci jako hlavní jednotka a kde alespoň jedna z těchto jednotek je uspořádána pro práci jako přidružená jednotka,

- kde pro přenos může být použito více kanálů,

- kde hlavní jednotka provádí kroky detekce volného kanálu a přenosu signálu tímto volným kanálem, a

- kde alespoň jedna přidružená jednotka provádí krok skenování kanálů pro přenášené signály, vyznačující se tím,

- že signál přenášený hlavní jednotkou obsahuje úvod mající délku odpovídající alespoň době potřebné pro alespoň jednu přidruženou jednotku k testování kanálů pro přenášený signál, a že alespoň jedna přidružená jednotka provádí krok testování kanálů pro přenášený signál pomocí testování tohoto úvodu na předem definovanou charakteristiku, např. na symbol, sekvenci bitů atd., přičemž předem definovaná charakteristika obsahuje systém specifické informace označující přidružené jednotce, že zpráva pochází od hlavní jednotky v témže systému.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jedna přidružená jednotka po detekci předem definované charakteristiky přeruší skenování a provede test obdržené zprávy na adresu.
3.Způsob podle nároku 2,vyznačující se tím, že alespoň jedna přidružená jednotka rekapituluje skenování * * ·999 9 9 · « • · 9 9 · · ·» 9 «9 kanálu pro přenášené signály, obdrží-li zprávu neobsahující adresu odpovídající adrese pro alespoň jednu přidruženou jednotku.
4. Způsob podle nároku 1,2 nebo 3, vyznačující se tím, že krok detekce volného kanálu obsahuje krok testování na nosnou vlnu.
5. Způsob podle nároku 1,2,3 nebo 4, vyznačující se t í m, že alespoň jedna přidružená jednotka provádí krok testování kanálů na předem definovanou charakteristiku, např. na symbol, sekvenci bitů atd. opakovaně během určitého počtu dob, např. dvakrát, třikrát, čtyřikrát atd.

6. Způsob podle nároku 1,2,3,4 nebo 5, vyznačuj ící se t í m, že alespoň jedna přidružená jednotka provádí krok • · 9 9 ·· 9

testování kanálů pro přenášený s: nosnou vlnu. ígnál pomocí testování na 7.Způsob podle jednoho nebo více nároků 1 až 6, vyzná čující se tím, že kanály jsou dva. 8.Způsob podle jednoho nebo více nároků 1 až 6, vyzná čující se tím, že kanály jsou tři. 9.Způsob podle jednoho nebo více nároků 1 až 6, vyzná čující s e t í m, že kanály jsou alespoň čtyři a nejvíce je jich patnáct. 10.Způsob podle jednoho nebo více nároků 1 až 9,

vyznačující se tím, že hlavní jednotka provádí krok testování na volný kanál pomocí skenování množství kanálů.

• ···· ·· · · · · * · ····

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že skenování prováděné hlavní jednotkou je prováděno v souhlase s předem definovanými algoritmy, např. při možném zohlednění předchozích provedených přenosů .
12. Způsob podle jednoho nebo více nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že alespoň jedna přidružená jednotka provádí krok skenování kanálů pro přenášené signály pomocí souvislého nebo v podstatě souvislého skenování kanálů v sekvenčním pořádku.
13. Způsob podle jednoho nebo více nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že hlavní jednotka čeká na odpověď po provedení přenosu signálu, a neobdrží-li odpověď nebo obdrží-li chybnou odpověď, pokračuje krokem detekce volného kanálu.
14.Systém pro přenos signálů, např. řídících signálů, požadavkových signálů, dotazovacích signálů atd., obsahujícího alespoň dvě jednotky, kde alespoň jedna z těchto jednotek je uspořádána pro práci jako hlavní jednotka a kde alespoň jedna z těchto jednotek je uspořádána pro práci jako přidružená jednotka, kde tyto jednotky jsou uspořádány pro použití množství kanálů k přenosu, kde hlavní jednotka je uspořádána pro provádění kroků detekce volného kanálu a přenosu signálu tímto volným kanálem, a kde alespoň jedna přidružená jednotka je uspořádána pro provedení kroku skenování kanálů pro přenášené signály, vyznačující se tím,

- že signál přenášený hlavní jednotkou obsahuje úvod mající délku odpovídající alespoň době potřebné pro alespoň »··· · * 0 0 • 0 · 0 0 • · 0 »«00 jednu přidruženou jednotku k testování kanálů na přenášený signál, a

- že alespoň jedna přidružená jednotka provádí krok testování těchto kanálů na přenášený signál pomocí testování tohoto úvodu na předem definovanou charakteristiku, např. na symbol, sekvenci bitů atd., přičemž předem definovaná charakteristika obsahuje systém specifické informace označující přidružené jednotce, že zpráva pochází od hlavní jednotky v témže systému.
15.Systém podle nároku 14, vyznačující se tím, že alespoň jedna přidružená jednotka je uspořádána po detekci předem definované charakteristiky pro přerušení skenování a provedení testu obdržené zprávy na adresu.
16. Systém podle nároku 14 nebo 15, vyznačuj ící se t í m, že alespoň jedna jednotka uspořádaná pro práci jako hlavní jednotka obsahuje řídící prostředky pro provádění skenování množství kanálů.
17.Systém podle nároku 16, vyznačující se tím, že tyto řídící prostředky obsahují prostředky pro práci v souhlasu s předem definovanými algoritmy.
18.Systém podle nároku 14,vyznačující se tím, že alespoň jedna jednotka uspořádaná pro práci jako přidružená jednotka obsahuje řídící prostředky pro provedení sekvenčního skenování množství kanálů.
19.Systém podle jednoho nebo více nároků 14 až 18, vyznačující se tím, že je uspořádán pro práci v souhlasu se způsobem podle jednoho nebo více nároků 1 až