CS234009B2

CS234009B2 - Cathode-ray tube

Info

Publication number: CS234009B2
Application number: CS787626A
Authority: CS
Inventors: Jan Bijma; Henricusw M Linssen
Original assignee: Philips Nv
Priority date: 1977-11-24
Filing date: 1978-11-22
Publication date: 1985-03-14
Also published as: JPS58101457U; YU275078A; NL178374B; IT7830003A0; MX145245A; YU40989B; FR2410357B1; TR20153A; PL117458B1; IT1100173B; NL178374C; CA1112284A; GB2008851B; BR7807652A; US4358703A; JPS6244448Y2; BE872218A; DE2850369A1; JPS5485666A; FI66262C

Description

Vynález se týká obrazovky, která obsahuje ve vyčerpaném plášti elektronovou trysku pro vytváření elektronového svazku, obsahující postupně za sebou ve směru elektronového svazku katodu, jejíž emitující povrch je kolqý к tomuto směru, dále první mřížkovou elektrodu a druhou mřížkovou elektrodu, z nichž každá je opatřena otvorem pro elektronový svazek.

Takové obrazovky lze použít pro zobrazování televizních obrazů nebo v osciloskopu.

V tomto případě je terčík tvořen obrazovým stínítkem, které má fosforovou vrstvu nebo obrazec fosforových prvků, které světélkují v různých barvách. Takové obrazovky lze také použít pro zaznamenávání obrazu. V tomto případě je terěík tvořen fotoelektričky vodivou vrstvou. Ve věech uvedených aplikacích je požadována skvrna, která má určité rozměry a nemá zákal ji obklopující.'

Taková obrazovka je popsána v uveřejněné holandské patentové přihlášce č. 6 717 636.

V první mřížce elektronové trysky obrazovky popsané v tomto uveřejnění je upraven podlouhlý otvor, který ve spolupůsobení s druhou mřížkou tvoří nerotačně souměrnou elektronovou trysku, kteréžto nesouměrnost se projevuje hlavně jako působení kvadrupólová čočky. Skvrna získaná takovou tryskou jeví obvykle po odchýlení elektronového svazku v rozích a na okrajích terčíku značný zákal, který obklopuje skvrnu úplně nebo částečně. Zákal je oblast nízké, avšak rušivé intenzity světla v blízkosti skvrny.

Účelem vynálezu proto je vytvořit obrazovku, u které kolem skvrny vzniká daleko méně zákalu než u známé obrazovky·

Vynález spočívá v, tom, že otvor v první mřížkové elektrodě má v jeho výstupní rovině přivrácené ke druhé mřížkové elektrodě eliptický nebo obdélníkový tvar, jehož průřez je větší, než průřez otvoru v první mřížkové elektrodě v její vstupní rovině, přivrácené směrem ke katodě, který je sowněmý·

Podle výhodného provedení vynálezu má první mřížková elektroda dvě deskovíté části, které jsou к sobě připevněny a uloženy kolmo ke směru elektronového svazku, přičemž deskovitá část umístěná ná výstupní rovině první mřížkové elektrody, má podlouhlý, například obdélníkový otvor.

Podle účelného provedení vynálezu má první mřížková-elektroda deskovítou část, která je uložena kolmo ke směru elektronového svazku a má na vstupní rovině, obrácené ke katodě, středový otvor, a na výstupní rovině, obrácené ke druhé mřížkové elektrodě, diametrálně upravenou drážku, spojenou se středovým otvorem v druhé mřížkové elektrodě·

Podle dalšího provedení vynálezu má první mřížková elektroda deskovítou část, která je uložena kolmo ke směru elektronového svazku a má středový otvor, a na výstupní rovině, obrácené ke druhé mřížkové elektrodě, má dva elektricky vodivé pásky, upravené rovnoběžně a po obou stranách středového otvoru.

U známé obrazovky jsou průřezy první mřížky kolmé к ose v podstatě stejné. To je. z toho důvodu, že jeden spojitý otvor má stejný protáhlý tvar na stranách katody a anody. V důsledku toho se také vytvoří nesouměrná čočka ve spolupůsobení s katodou, a tato nesouměrnost se projevuje jako působení kvadťupólové čočky. Kvadrupólová čočka působí ve stejném směru jako shora uvedená kvadrupólová čočka. U obrazovky podle vynálezu tato kvadrupólová nesouměrnost není vůbec nebo prakticky není přítomna na straně katody. Průřez otvoru v první mřížce na straně katody může být kruhový. Aby se ovlivnil tvar svazku a tedy terčíku, může však otvor být také čtvercový nebo nepatrně oválný. Povrch otvoru na straně katody je však pokaždé mnohem menší než povrch otvoru na straně druhé mřížky.

Nesouměmý nálevkovítý otvor v první mřížce může být konstruován celou řadou postupů. Je například možné jej vytvořit leptáním, elektrojiskrovým obráběním apod.

Vynález bude nyní popsán na několika příkladech provedení v soiuislosti s výkresy·

Obr. 1 je průřez obrazovkou provedenou podle vynálezu·

Obr. 2 je axonornetrický průmět trojnásobné elektronové trysky pro obrazovku podle' vyirálezu.

Obr. 3 je podélný průřez jednou ze tří trysek znázorněných na obr. 2.

Obr. 4 a 5 jsou posedy v průřezu na obr. 6 podle čar IV-IV popř. V-V.

Obr. 6 až 8 jsou polhLedy Ha jimé výhodné provedení první mfžky.

Obr. 9' je šikmý průmět dalšího provedení první mřížky.

Obr. 10 je šikmý průmět ještě dalšího provedení první mřížky.

Obr. 11 a 12 jsou poMsdy na průřezy ' vychýlených elektronových ' svazků, přičimž obr. 11 je vytvořen na obrazovce podle dosavadního stavu' techniky a obr*. 12 na obrazovce podle vynálezu.

Obr. 1 je schematický pohled v průřezu na obrazovku podle vynálezu, v tomto případě na obrazovku barevné televize tak zvaného řádkového typu, in-line. Ve skleněném plášti 1, který je složen z obrazového stínítka 2, z nálevkovité části } a z hrdla £, jsou v hrdle umístěny tři elektronové trysky 5., g a 2 ' a vytvářeeí elektronové svazky g, popř. 2, popř. 10. V obrazovce pro barevnou televizi shora uvedeného typu jsou oey elektronových trysek umístěny'v jídné rovině, v tomto'případě v rovině výkresu. Osa ' střední elektronové trysky £ splývá v podstatě s osou 11 obrazovky.

Uvedené tři elektronové trysky ústí do objímky 11 která'je umístěna souose v ' hrdle 4* Obrazové okénko 2 má velký počet trojic ' fosforových čar na vnitřním povrchu. Každá trojice obepluje přímku se8tááitící z fosforu světélkujícího 'zeleně, přímku z fosforu světélkujícího , modře'a přímku se8tááitící z fosforu světélkujícího červeně. Všechny ' trojice čili triplety dohromady tvoří obrazové stínítko 12. Fosforové přímky nebo řádky probíhej kolmo k rovině výkresU. Před obrazovým stínítkaa je umístěna stínící maska 13, která má velmi velký počet protáhlých otvorů 14 rovnoběžných s fosforovými řádky; těmito otvory proccháejí elektronové svazky '8, 9 a 10. Elektronové svazky jsou vychylovány ve vodorovném směru, v rovině výkresu a ve svislém simru, kolmo k rovině výkresu, vycktylovací soutavou U,

Uvedené tři elektronové desky jsou sestaveny tak, že jejich osy svvrají navzájem malý úhel. V důsledku toho dopaaaaí vytvářené elektronové svazky skrze otvory ' 14 v uvedeném

Úhlu, 'tak zvaném úhlu barevné selekce, a každý dopadá pouze na fosforové řádky jedné barvy.

Uvedené ' tři elektronové trysky 1, á a 2 mohou mít společnou jednu nebo několik elektrod, ' jak je to na]p5íkltd popsáno v USA patentovém spisu č. 3 772 554.

Obr. 2 je perspektivní pohled na tři elektronové trysky g, ' £ a 2· Elektrody této trojnásobné soustavy elektronových trysek jsou co do polohy vůči sobě ustáleny kovovými pá?ky 12, 'které jsou zataveny do skleněných ustalo^cích tyčí 18. Každá elektronová tryska obsahuje první mřížkovou elektrodu 21 a tři další mřížkové elektrody 22. 23 a 24.

Obr. 3 ' je podélný průřez jednou z trysek znázorněných na obr. 2. RycW.e se 'žhavicí katoda 12 ' je umístěna v první mřížkové elektrodě 21· Srinutý žhaavcí drát 28 je umístěn ve spodku 22. · katody, která proti otvoru 34 v první ' mřížkové elektrodě 21 má emisní povrch sestávající z vrstvy kysličníku ' barya a strcncla. Spodek katody ϋ je připevněn k nosnému válci 33 pomocí tří tenkých kovových pásků 32, přičemž tento nosný válec 33 je umístěn v první mřížkové elektrodě 21 sa pomoci skla JL upevněného v kovovém kroužku. Nosné tyče 32 jsou také zataveny do akla Jl, takže zajišťuj vlákno katody £2. Otvor JÁ je v první mřížkové elektrodě 21 . proveden leptáním.

Obr. 4 jo průřez podle čáry IV-IV ne obr. 3 a že na povrchu 36 první mřížkové elektrody 21 né tento otvor' Jí kruhový průřez.

Obr. 5 je polhled podle čáry V-V na obr. 3 a znázorňuje povrch J£ první mřížkové elektrody 21· Na této straně mé otvor protáhlý tvar, takže v první mřížkové elektrodě 21 je vyleptán podlouhlý důlek JZ· Při poouití takové první mřížkové elektrody 21 se v rozích a . na oleímjloh obrazového stínítka obdrfcť skvrna, která je obklopena zanedbatelným zákalem. - .

Obr. 6 je průřez jedním s jných provedení první mřížkové elektrody 21» které může být získáno jednoduchým a levným způsobem» V tomto případě obaUiuje první mřížková elektroda 21 deskovitou čáat Jfi, která má oMélníkový otvor 39. jek je také znázorněno na obr. 7, což je . polhled podle čáry VII-VII na obr. 6, a kromě toho má deskovitou část . , umístěnou proti první deskovité části Jfi a mající malý čtverco^tf.otvor Ц, jak je také znázorněno na obr. 8, což je pohled podle čáry VIIX-VIXI na obr. 6.

Tím, že se tvar otvoru £1 . učiní čtvercovým, lze OTl.iviit tvar skvrny. V důsledku obdélníkového otvoru J2 se na straně druhé mřížkové elektrody 22 dostane účinek kvadrupolové čočty, takže zákal kolem skvrny v rosích a na okroji obrazového stínítka se značně smanní.

Obr. 9 znázorňuje v šikmém průmětu dalíí provedení první makové elektrody 21· V kovové deakoovté části ££ se provede drážka £2. o tvaru V nebo V a středový otvor £0.. První mřížková elektroda 21 as obdrží tím, že se deskoovté část 48 uloží kolmo k ose první mřížkové elektrody 21 takovým způsobem, že strana 21» vbathující drážku £2, je obrácena ke druhé mřížkové elektrodě 22· <

Obr. 10 je také perspeetivní ' pohled na první mřížkovou elektrodu 21» která sestává s deskoovté čássi 21» mjjcí kruhový středový otvor 21· Na té straně, která je obrácena ke druhé mřížkové elektrodě 22» . des^ovtá část 22. dva rovnoběžné kovové pásky 24 a 22· V důsledku toho se otvor v průřezu první mřížkové elektrody 21 straně druhé mřížkové elektrody 22 etane nekonečně dlouhým·

Obr. 11 znázorňuje skvrnu 2f vychýleného elektronového svazku na .okraji obrazového stínítka' u známé obrazový. gkvrna 2Í je obklopena zákalem 22, což je oblijas., která má nízkou, avěak rušivou intensitu světle.

Obr. 12 znázorňuje skvrnu 2f vychýl^ého elektronového svazku, který je vytvářen obrazovkou, jejíž první mřížková elektroda je typu popsaného v souuvesosti s obr. 3 - Ю. Jak je naznačeno, je zákal £9. zanedbatelný o je nepravděpodobné, že by byl příčinou závad.

PftlDMiT VYNÁLEZU

Claims

PftlDMiT VYNÁLEZU

1. Obrazovka, která obsahuje ve vyrčerprném plášti elektronovou tyraku pro vytváření el^ekto^r^^v^ého svazku, vb8thuUící postupně sa sebou ve směru elektoonviéhv svazku katodu, jejíž emitující povrch je kolmý k tomuto směru, dále první mřížkovou elektrodu e druhou mřížkovou elektrodu, z nichž každá je opatřena otvorem pro elektronový svazek, vyzn^č^jcí se tím, že otvor (34) v první mřížkové elektrodě (21) má v jeho výstupní rovině (35) přivrácené ke druhé mřížkové elektrodě (22) eliptický nebo obdélníkový tvar, jehož průřez je větší než průřez otvoru v první ’mřížkové elektrodě (21) v její vstupní rovině (36), přivrácené směrem ke katodě, který je
2. Obrazovka podle bodu 1, vy^znečující se tím, že první mřížková elektroda (21) má dvě deekovité části (38, 40), které jsou k sobě připevněny a jsou uloženy kolmo ke směru . elektronového svazku, přičemž deskooitá část (38), umístěná na výstupní rovině (35) první mřížkově elektrody (21), má podlo^lý otvor (39), například oMélníkový·
3. Obrazovka podle bodu 1, vyznačující se tím, že první m*ížková elektroda (21) má deskoví tou Část (43), která je uložena kolmo ke směru-elektronového svasku a má na vstupní rovině, obrácené ke katodě (19), středový otvor (50), a na výstupní rovině, obrácené ke druhé mřížkové elektrodě (22), diametrálně upravenou drážku (49), opojenou se středovým otvorem v druhé mřížkové elektrodě (22).
4. Obrazovka podle bodu 1, vyz^ě^ící se tím, že první mřížková elektroda ' (21) má deskovitou část (52), která je uložena kolmo ke směru elektronového svazku a má středový otvor (53), a na výstupní rovině (35), obrácené k druhé mřížkové elektrodě (22), má dva elektricky vodivé pásky (54, 55), upravené rovnoběžně a po obou stranách· středového'otvoru (53).