CZ298525B6 - Holografické zabezpecovací zarízení - Google Patents

Abstract

Holografické zabezpecovací zarízení (1) zahrnující první a druhou holografickou generující strukturu (2, 3) zaznamenanou v odpovídajících sadách podstatne se neprekrývajících cástí záznamového média.Cásti jedné sady jsou proloženy cástmi jiné sady,takže obe proložené cárové struktury se stávají pouhým okem v podstate neviditelné, címž vytvárí uvedené holografické zabezpecovací zarízení (1) dva nebo více holografických obrazu (A, B), jsou-li nazírány ze dvou samostatných smeru pohledu kolem tohoto zarízení a normálne jsou viditelné, jakmile se toto zarízení nakloní. Každý jednotlivý holografický obraz v jednom smeru pohledu je utvoren celý nebo zcásti jako holografická struktura spojovaná s jednou sadou proložených car.

Description

Holografické zabezpečovací zařízení

Oblast techniky

Cenné dokumenty jako jsou bankovky mají často v současné době jako zabezpečovací prvek proti kopírování a padělání opticky proměnná zařízení (optically variable devices - OVD) jako jsou ohybové mřížky nebo holografické optické mikrostruktury. Důvodem toho byl pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti počítačové stolní typografie a skenování, čímž se usnadnilo padělání běžných zabezpečovacích tiskařských technologií jako je tisk z hloubky a ofsetový tisk.

Dosavadní stav techniky

Zvláště dobrým způsobem jak zlepšit zabezpečení cenných dokumentů proti padělání je kombinovat zabezpečovací tisk s opticky se měnícími ohybovými zařízeními, jejichž struktury nejsou kopírovatelné skenery, a které vykazují opticky proměnné efekty jako jsou změny barvy difrakcí, efekty zdánlivého posunu a pohybu a růžných přepínačů mezi obrazy. Zvláště výhodného efektu se dosahuje tam, kde opticky měnící se zařízení vytváří zřetelné jasné přepínání mezi dvěma nebo větším počtem překrývajících se obrazů, čímž se získává zřetelný efekt, který tiskem nelze simulovat.

Existuje několik takových druhů zabezpečovacích zařízení založených na difrakci. Dva běžné typy, zakládající se oba na řadě povrchových ohybových mřížek, jsou „Exelgram“ vyvinutý CSIRO (Organizace Britského společenství pro vědecký a průmyslový výzkum) v Austrálii, a „Kinegram, vyvinutý firmou Landis a Gyr, Švýcarsko. Jsou popsány ve WO-A-93/18419, WOA-95/04948 a WO-A-95/02200 pro Exelgram a US-A-4761253 a EP-A-0105099 pro Kinegram. Obě tyto techniky používají přímo zapisované lokalizované povrchové ohybové mřížky, zapisované v případě Exelgram u procesem přímého zapisování elektronovým paprskem a v případě Kinegramu opětovným spojováním procesu kroků a opakování, který je popsán v US-A4761253.

Obě uvedené techniky tak umožňují, aby byla na určitou plochu zapisována jedna přesná ohybová mřížka. V případě WO-A-95/02200 je uvedeno zařízení, ukazující dva úhlově oddělené, avšak překrývající se difrakční obrazy vytvořené ze dvou zcela se překrývajících ploch ohybové mřížky, zatímco WO-A-95/04948 podrobně popisuje ohybové mřížkové zařízení vytvořené z řady, stop struktur ohybové mřížky, které dávají jasně se přepínající obraz, kde mohou jednotlivé obrazy zaujímat překrývající se plochy. Obě tato zařízení byla použita pro aplikace na cenných papírech jako jsou bankovky. Dalším typem zařízení, které může vykazovat opticky se měnící efekty, je holografická struktura zhotovená za použití starších holografických technik. Typickým příkladem takovéhoto zařízení použitého jako zabezpečovací zařízení na bankovkách je vícenásobný redundantní hologram popsaný v EP-A-05558574, kde hologram využívá prostorově odděleného měnícího se obrazu, aby se tak udržela holografická účinnost.

Mikroskopicky hrubý povrch papíru může mít v současné době při aplikaci na cenné papíry jako jsou bankovky velmi škodlivý účinek na ohybový obraz za předpokladu, že je typicky nanášen jako tenká vrstva reliéfního laku nanášená pomocí známého tiskařského procesu ražení za tepla. Je tomu tak z toho důvodu, že drsnost povrchu a pronikání vláken papíru vážně narušuje celistvost tenké vrstvy laku, který nese ohybovou strukturu, čímž se znehodnocuje její optická účinnost. Je tedy velmi důležité, aby byla optická účinnost ohybové struktury maximalizována, což vedlo k použití ohybových zařízení, jakým je Exelgram, kde existuje zařízení, pomocí kterého se má dosáhnout opticky proměnného efektu, který je definován jako přepínání mezi dvěma nebo větším počtem překrývajících se obrazů. Je tomu tak proto, že tvořící technika řízeného stylu „přímého zápisu“ Exelgram nebo Kinegram umožňuje dokonalou kontrolu ploch ohybové mříž- 1 CZ 298525 B6 ky umožňující přepínání překrývajících se obrazů, které mají být vytvořeny ze dvou sad proložených stop (WO 95/04948), takže každá z mikroskopických ploch tohoto zařízení se skládá pouze z jedné ohybové mřížky, která, je-li zajištěna na hrubém povrchu papírového dokumentu, udržuje dobře svou ohybovou účinnost, jelikož je možné maximalizovat pouze jedinou mřížkovou modulaci, zatímco přepínací zařízení skládající se z překrývajících se ohybových mřížkových ploch by mělo celkovou ohybovou účinnost nižší vzhledem ke složitému charakteru překrývají cích se mikrostruktur.

Podstata vynálezu

V souladu s jedním aspektem tohoto vynálezu obsahuje holografícké zabezpečovací zařízení první a druhou holografickou generující strukturu, které jsou zaznamenány v odpovídajících sadách v podstatě se nepřekrývajících ploch záznamového média, přičemž plochy jedné sady jsou proloženy plochami druhé sady, čímž se obě proložené čárové struktury stávají pouhým okem v podstatě neviditelnými, čímž holografícké zabezpečovací zařízení generuje dva nebo větší počet holografických obrazů, které jsou nazírány z jednotlivých směrů pohledu kolem tohoto zařízení a normálně je možno je uvidět nakloněním tohoto zařízení, a čímž je ve směru pohledu každý holografícký obraz generován zčásti nebo celý holografíckou strukturou spojenou s jednou sadou proložených čar.

Holografickými strukturami jsou v tomto popisu míněny struktury vytvářející grafické obrazy pomocí mechanismu difrakce světla, kde byl původní obrazec generován holografickým způsobem optické interference, čímž může ve výrobní etapě tohoto procesu tvorby obsahovat nejméně jedna složka tohoto obrazu duhový hologram a kde se podle volby používá nejméně jeden holografícký intermediální hologram neboli Hl, což umožňuje, aby nejméně jedna složka výsledného obrazu obsahovala podle volby, bude-li to požadováno, skutečné holografícké hloubkové efekty (jak jsou spojovány s dvou-/trojrozměrnými nebo dvourozměrnými duhovými hologramy, jak je to v této technice známé). Tento popis rovněž platí pro povrchové dvourozměrné struktury vytvořené výše uvedeným holografickým procesem, které se však omezují na to, že v podstatě leží v obrazové rovině konečného zařízení a preferovaná volba se omezuje na rozsah prostorových frekvencí, které jsou zde obsaženy (např. úhel pohledu rekonstrukce). To představuje v mezním případě extrémního omezení holografíckou strukturu, která je v podstatě ve vizuálním výkonu podobná čisté struktuře ohybové mřížky, avšak lehce odlišná v tom, že na mikroskopické úrovni bude tato struktura vytvořena holografickým projekčním procesem a může obsahovat důkaz zaznamenaných struktur s tečkovaným obrazcem vytvořených laserem.

Tento vývoj má vztah k metodě, kterou se zvyšuje viditelnost a účinnost zabezpečovacího hologramu zvláště pro použití na papíroví cenné dokumenty jako jsou bankovky, kde drsnost papíru a nežádoucí pronikání vláken papíru vážně snižuje účinnost tradičního hologramu. Uvedený vývoj rovněž umožňuje tvorbu optické mikrostruktury, která při osvětlení generuje dva nebo více překrývajících se obrazů, což může být pozorováno zrakem nejméně ze dvou samostatných směrů pozorování kolem zařízení. I když je to možné za pomoci tradičních holografíckých technik zaznamenáváním překrývajících se holografíckých obrazů s optickou mikrostrukturou náležející ke každému obrazu jednoduše superponovanému v místě překrytí, výsledná složená mikrostruktura bude vždy ve srovnání s jedinou ohybovou strukturou rekonstruovat každou složku obrazu se sníženou účinností a jasem. Ve skutečnosti je vždy výsledkem přítomnosti překrývajících se ohybových mikrostruktur struktura mající sníženou optickou ohybovou účinnost ve srovnání s jedinou ohybovou strukturou v důsledku překrývající mikrostruktury a vždy má tendenci vykazovat přítomnost druhého „násobného“ obrazu („ducha“) v oblasti překrytí v důsledku nasycení média a snížení optické účinnosti. To je způsobeno přítomností překrývajících se ploch dvou velmi odlišných holografíckých struktur s odlišnou orientací vůči nosným mřížkovým kmitočtům. To omezuje celkovou optickou účinnost a pozorovaný jas holografíckého obrazu, což je obzvláště nevýhodné na hologramech bankovek, kde dochází k silnému snížení pozorovaného

-2CZ 298525 B6 jasu po přiložení horké razící fólie na bankovku. Z toho důvodu se tento typ hologramu pro bankovky používá zřídkakdy a namísto toho se často dává přednost obrazu založenému na ohybové mřížce vzhledem k tomu, že se po aplikaci udrží vyšší ohybová účinnost.

Tento aspekt vynálezu tak umožňuje vytvoření holografického zabezpečovacího zařízení (na rozdíl od obrazu zakládajícího se na ohybové mřížce) se dvěma nebo větším počtem velmi čistých a jasných grafických překrývajících se holografických obrazů umístěných na té stejné ploše tohoto zařízení, jež jsou však viditelné z různých směrů a, což je důležité, udržuje se tím vysoká ohybová účinnost při přiložení horké razící fólie na bankovku, přestože dochází k narušení této mikrostruktury, které je způsobeno drsností papíru a nežádoucím proniknutím vláken. To umožňuje, aby byl jas každého z pozorovaných překrývajících se obrazů srovnatelný s jasem jediného holografického obrazového zařízení. Tyto obrazy se jeví oku rovněž jako „kompaktní“.

Toho se dosáhne tím, že se zajistí, aby každá malá ploška tohoto zařízení obsahovala pouze tu holografickou strukturu, která náleží jednomu grafickému obrazu a umožnila, aby se dosáhlo mnohem větší modulace mikrostruktumí holografické mřížky, aniž by se přitom viditelně zhoršil druhý grafický obraz tím, že se objeví „násobný obraz (duch)“ prvního grafického obrazu, který by se jinak objevil v důsledků nasycení média na plochách superponovaných mikrostruktur. Důležité je zde to, že to umožňuje, aby matriční holografické ražební podložky a holografícká fólie pro ražení za tepla byly přemodulovány, aby se tak kompenzovalo uvolnění a zhoršení struktury způsobené drsností papíru při aplikaci, aby tak měla na papíře konečná optická mikrostruktura špičkovou ohybovou účinnost.

Toho se nejlépe dosáhne tím, že se dále rozdělí dva nebo více grafických obrazů do provázané mřížky z jemných čar, jejíž struktura by mohla být pravidelná, je však lepší, když je složitější a v měřítku 25 - 100 pm (i když jsou pro větší grafické obrazy možné větší šířky čar, i když při hodnotě 250 μ se šířky čar stávají přímo rozlišitelné prostým okem). Použití velmi jemných šířek čar o velikosti 25 - 50 μ nebo 25 - 75 μ zajišťuje, že čárové obrazce v obrazech nejsou prostým okem rozlišitelné (mezní rozlišovací schopnost oka je pro obrazy s větším kontrastem přibližně 20 μ a typicky se snižuje faktorem 3 nebo 4 pro obrazec s nižším kontrastem na 80 - 100 μ). Dalším důležitým aspektem tohoto vynálezu je to, že jelikož každý obraz je skutečně promítnutý holografický obraz obsahující nahodile zaznamenaný tečkovaný obrazec, zdánlivý kontrast jemné čárové struktury se signifikantně redukuje tím, že je s ním superponován v každém difrakčním obraze zrnitý tečkovaný obrazec zajišťující signifikantní kontrastní rozlišení v obrazcích z jemných čar a tak se snížením mezní rozlišovací schopnosti pozorování prostým okem před zrakem efektivně skryjí čárové obrazce.

Každý bod na povrchu obrazu obsahuje mikrostrukturu náležející pouze jednomu grafickému obrazu. Tato struktura je holografickou ohybovou mikrostrukturou, je vytvořena interferencí čela rozptýlené vlny, které znovu vytváří grafický obraz a druhým koherentním svazkem paprsků. Velmi důležitou vlastností této struktury je to, že je tato plocha skutečnou holografickou strukturou obsahující určitý rozsah - i když malý - prostorových frekvencí mikrostruktury a rovněž obsahující zaznamenanou charakteristiku tečkového obrazce určité holografické mikrostruktury a kde rovněž každá malá plocha tohoto zařízení rekonstruuje řízené předem určené pevné jádro paprskových úhlů, i když s omezeným zorným úhlem na rozdíl od čisté ohybové mřížky, kde každý bod obrazu by rekonstruoval čistou rekonstrukci bodu. Obzvláště důležitým aspektem tohoto vynálezu je to, že každý obraz nebo součást obrazu může rekonstruovat předem určený a řízený kužel paprsků a, což je důležité, umožňuje přesné řízení zorného úhlu a paralaxy a úhlu pohledu.

Obzvláště důležitým aspektem tohoto vynálezu vzhledem k ostatním technikám s čistě ohybovou mřížkou a vícenásobnou grafickou rekonstrukcí jako je CSIRO a Landys & Gyr je to, že tato technika prokládání umožňuje, aby čistě holografický obraz rekonstruoval dva nebo více překrý

-3 CZ 298525 B6 vajících se a měnících se grafických obrazů s účinností srovnatelnou s tradičními zařízeními s čistou ohybovou mřížkou. Tato tradiční zařízení s čistou ohybovou mřížkou zpravidla vyžadují k vytvoření hlavní struktury ohybové mřížky nanejvýš nepohodlný a komplikovaný přístup přímého zápisu k vytvoření hlavní struktury ohybové mřížky aby se zajistilo, že hlavní struktura obsahuje v každé jednotlivé ploše pouze jednu čistou ohybovou mřížku. Tato nová technika umožňuje, aby se získal srovnatelný optický jas, účinnost a umožnilo se přepínání z čistého hologramu a holografickou techniku s ekvivalentním jasem při aplikaci na hrubý povrch papíru bankovky nebo jiného podobného cenného papíru.

Tohoto nepřekrývání obrazů je možno dosáhnout dalším rozdělením obrazového pole do řady vzájemně spojených otvorů jemné čáry - přičemž každý z proložených otvorů čáry definuje jednu směrovou složku ohybových/holografických obrazců, aby se tak zajistilo, že každá malá ploška tohoto zařízení obsahuje pouze jeden dominantní nosný kmitočet ohybové mřížky, aby se tak zajistilo, že se získá vysoká difrakční účinnost pro obraz po nanesení na hrubý papír. Jediná dominantní ohybová mřížka na každé ploše bude méně ovlivněna zhoršením vyvolaným proužkovou kompeticí a bude rovněž mít velký pracovní rozsah při expozici/vyvolávání a ražení kopií umožňující, aby byla struktura přemodulována v hloubce drážky na matriční podložce a na ražené fólii, aby se tak kompenzovalo uvolnění a zhoršení způsobené drsností povrchu. Výsledkem toho je, že každý odděleně pozorovaný holografícký obraz se jeví jako v podstatě nezávislý na jakémkoli zhoršení nebo na vstupu sytosti do jasu a obráceně nebo na účincích nasycení média z jiného obrazu (obrazů). Dalším důležitým aspektem je to, že otvory jemné čáry mají typicky šířku čáry pod mezní rozlišovací schopností normálního oka a jsou tak v podstatě pro pozorovatele neviditelné.

Výhodné příkladné provedení tohoto zařízení je tam, kde je holografícká struktura tvořena jako povrchový reliéf pro výrobu pomocí procesu ražení a odlévání a pro aplikaci na cenné dokumenty jako povrchové reliéfní struktury. Mohlo by tak tomu být na příklad v podobě nálepky nebo by mohla být aplikována jako fólie ražená za tepla nebo může být potenciálně přímo ražena do určité vrstvy na povrchu určitého dokumentu, kde tato technika zajistí pro tato zařízení velké zlepšení výkonu, jsou-li vytvářena holografícký. Je však rovněž možno použít jiných způsobů holografíckého záznamu, které jsou v tomto oboru známé, jako jsou na příklad reflexní hologramy.

U typického zařízení mají struktury proložených jemných čar velikost, která se nachází pod rozlišovací schopností pouhého oka. U typického zařízení jsou proložené složky grafického obrazu umístěny na povrchové rovině hologramu jako povrchové reliéfní dvourozměrné duhové hologramy.

Typický zabezpečovací hologram, jakým je typický dvourozměmý/trojrozměrný hologram jak je v tomto oboru znám (např. G. Saxby, Practical Holography, Publisher Prentice Halí), může být vytvořen z několika holografických složek - tyto různé složky budou mít různá další grafická členění normálně zaznamenaná různými prostorovými kmitočty a eventuálně i orientacemi mřížek nosného kmitočtu duhového hologramu, aby se tak zajistily na příklad různé směry pohledu a/nebo odlišné relativní barvy pomocí rozkladu světla. Je to běžná technika používaná pro vytlačené hologramy dvourozměmých/trojrozměrných obrazů, kde za účelem vytvoření odpovídajících holografických barevných efektů bude umělecké dílo rozděleno do oddělených grafických ploch, z nichž každá bude zaznamenaná v odlišném nosném mřížkovém prostorovém kmitočtu duhového hologramu, aby se tak získaly odlišné plochy různých úhlů rekonstrukce a různého rozptylu, přičemž se bude používat různých rozptylů, aby se dosáhlo odpovídajících barevných efektů a každé samostatné další členění uměleckého díla zaznamenané odlišným nosným mřížkovým prostorovým kmitočtem a/nebo v jiném směru může být popsáno jako „holografícká složka“ jakéhokoli jednotlivého holografíckého obrazu, přičemž součet rekonstrukcí těchto holografických složek bude vytvářet celkový pozorovaný holografícký obraz.

-4 CZ 298525 B6

V některých realizacích tohoto zařízení může nejméně jedna složka proloženého holografického obrazu obsahovat skutečnou holografíckou hloubku. V některých realizacích tohoto zařízení může nejméně jedna složka proloženého holografického obrazu obsahovat trojrozměrný efekt z modelu. V některých realizacích tohoto zařízení mohou být použity obě složky proloženého holografického obrazu, aby vyjádřily skutečné holografícké hloubkové efekty nebo v některých realizacích tohoto zařízení mohou obě složky proloženého holografického obrazu obsahovat skutečné trojrozměrné obrazy a trojrozměrné efekty z modelů.

Užitečným aspektem tohoto vývoje je možnost změnit šířky čar připisovaných ke každému ohybovému kanálu, aby se tak dosáhlo požadovaného odpovídajícího jasu mezi pohledy a zachovala se přitom schopnost plně nasytit obě dvě mřížky, aby se dosáhlo optimální účinnosti a hloubky drážek na rozdíl od normálního hologramu, kde by nebylo možné plně nasytit obě mřížky v důsledku nasycení média („bum out“ - vypálení) a použít odpovídajícího jasu, aby se dosáhlo požadované rovnováhy jasu mezi pozorovacími kanály. Tento přístup umožňuje, aby byl dvoukanálový hologram přemodulován co se týče hloubky drážky, čímž se umožní, aby dvou nebo vícekanálový hologram bankovky získal stejný stupeň přemodulování jaký může být vytvořen čistě přímo zapisovaným ohybovým mřížkovým zařízením. Tato technika skýtá tedy způsob, jak vytvořit celou konečnou ohybovou strukturu při současném použití holografických technik přepisu používajících samostatné hologramy zaznamenané na nepřekrývajících se plochách za použití mřížkového vzorce s velmi jemnými čarami dosti pod prahem rozlišovací schopností lidského oka. To je v rozporu s jinými „technikami přímého zápisu“, které často mohou pouze zapsat jedinou mřížkovou strukturu na jedné ploše nebo získat falešné mřížky v místě překrytí stop (na příklad techniky elektronového paprsku CSIRO) a musejí tudíž zanechávat mezery. Tyto holografícké struktury jsou úmyslně sráženy k sobě a mohou se lehce překrývat, jelikož zhoršení ve struktuře hologramu na překrytí je mnohem menší než pro dvě překrývající se přímo zapisované ohybové mřížky, jelikož na plochách překrytí je menší účinnost difrakce v důsledku změny úhlu mezi dvěma stopami, které vytvářejí šumové mřížky. To umožňuje, aby tam existovalo malé překrytí mezi proloženými čárovými strukturami, aby se tak umožnilo nejúčinnější použití záznamového média.

Na mikroskopické úrovni (x50) obsahují tyto struktury podle tohoto vynálezu charakteristický tečkovaný obrazec. Jediným způsobem, jak vytvořit tento typ obrazu by byly vysoce sofistikované holografícké projekční techniky zahrnující dokonalé řízení forem rekonstrukce. Braggovy a holografícké parametry daleko přesahující to, co je normálně k dispozici ve standardní holografícké laboratoři. Tato zařízení by tedy byla na mikroskopické úrovni podle tečkované struktury zřejmě odlišná od ohybového mřížkového zařízení, čímž by při rekonstrukci velikosti pod mikroskopem měla charakteristický zrnitý vzorec. Další výhodou použití holografícké techniky a záznamu zrnitého tečkovaného vzorce v obraze je to, že tento zrnitý vzorec je hlavním faktorem snižování viditelnosti proložené čárové mřížkové struktury, kterou je možno udělat zcela neviditelnou pro pouhé nebo mírně podporované oko (xl 0).

Existují další užitečné aspekty tohoto vynálezu při aplikaci na trojrozměrné holografícké obrazy vytvořené buď ze skutečných trojrozměrných modelů nebo rovin plochého díla (dvourozměmé/trojrozměmé techniky) a rovněž při aplikaci na takové techniky jako jsou holografícké stereogramy, u kterých by zvětšení difrakční účinnosti (jasu)a poměru signál/šum (jasnost) mohlo být za použití těchto technik výhodné.

Vezme-li se do úvahy případ normálních duhových hologramů s hloubkou, normálně u holografického obrazu vytvořeného ze dvou nebo více pozorovacích kanálů z nichž se každý skládá z překrývajícího trojrozměrného modelu zkonstruovaného tak, aby zajišťoval přepínací efekt, plochy překrytí mezi modely vykazují signifikantní šum a nasycení média. Tyto překrývající se plochy a nasycení média obě omezují celkový jas, kterého je možno dosáhnout. Takže zvláště výhodnou technikou by bylo zaznamenat dva nebo více trojrozměrných modelů za použití tradiční techniky H1 (viz např. G. Saxby, „Practical Holography“, vydavatelství Prentice Halí),

-5CZ 298525 B6 zaznamenaných avšak přes prokládané masky s jemnými čarami. Při projekci každého H1 při záznamu konečného hologramu (což je prováděno buď sekvenčně nebo souběžně) by byly masky s jemnými čarami zaostřeny na obrazovou rovinu konečného hologramu H2, čímž by se zajistilo, aby byly ohybové optické mikrostruktury odpovídající hologramu každého trojrozměrného modelu umístěny na odlišných plochách média, čímž by se redukoval vstup signálu sytosti do kanálu jasu a obráceně a vzájemná degradace způsobená nasyceností prostředí. Důležitým aspektem toho je skutečnost, že každý trojrozměrný hologram by rekonstruoval svůj obraz v určitém lokalizovaném směru, aby se zajistil optický přepínací efekt mezi dvěma překiývajícími se obrazy, a aby použité masky s jemnými vzájemně propojenými čarami obsahovaly šířky čar, které jsou pod normální rozlišovací schopností lidského oka, a které by tudíž nebyly pro normálního pozorovatele viditelné (vyžadovalo by to oddělení masek s šířkami čar zhruba takovými, jak bylo uvedeno výše).

Alternativním způsobem jak tohoto výsledku dosáhnout by bylo zaznamenat ve stádiu záznamu relevantní H1 pro každý trojrozměrný model bez jakékoli masky s jemnými čarami ve stádiu záznamu Hl, zavést však masky s jemnými čarami ve stádiu přenosu H2. Je to dosti běžná technika maskování podobná technice používané v určitých dvourozměmých/trojrozměrných technikách. Předchozí techniky maskování však vytvářely povrchový duhový hologram, jelikož používaly určitou formu pravého nebo čočkovitého difuzoru, aby se vytvořila duhová štěrbina a masku na fotorezistu H2, která byla umístěna tak, aby definovala zaznamenané grafické vzorce. Zde navrhovaná technika se liší tím, že se používá pravý Hl trojrozměrného modelu (nebo podobného) k projekci obrazu na část H2, čímž se vytváří skutečný obraz v blízkosti roviny fotorezistu (nebo jiného povrchového, reliéfního záznamového materiálu) používaného k záznamu H2. Potom se umístí štěrbinová maska s jemnými čarami odpovídající jednomu záznamu před záznamový materiál H2, a to v jeho bezprostřední blízkosti. Funkce štěrbinové masky spočívá v prostorové lokalizaci záznamu na určitých plochách materiálu H2, čímž se lokalizují do jedné sady jemných čar plochy optické mikrostruktury odpovídající jednomu kanálu konstrukce přepínání obrazu. Další, nebo následující štěrbinová maska, propojená s první, by se potom používala podobným způsobem, aby se tak izolovaly záznamy H2 následných promítaných Hl odpovídající odlišným pozorovacím kanálům na jiných prostorově odlišných plochách záznamového materiálu. Její funkcí by bylo izolovat optickou mikrostrukturu odpovídající trojrozměrnému obrazu v druhém a následném pozorovacím kanálu do prostorově oddělených oblastí konečného materiálu za použití štěrbinové masky s šířkami čar, které by byly pouhým okem nerozlišitelné. Obzvláštní výhodou této projekční techniky spojené s technikou štěrbinové masky v blízkosti roviny H2 je to, že by to umožnilo, aby trojrozměrný obraz obkročil rovinu H2 a obsahoval části jak před, tak i za rovinou povrchu konečného H2. Na základě výše uvedeného popisu je možno si uvědomit, že to je obzvláště užitečná technika k zajištění vysoké věrnosti reprodukce dvoukanálových nebo vícekanálových hologramů trojrozměrných modelů skládajících se z rovin ploché grafiky (dvourozměmé/trojrozměrné techniky), nebo hologramů konečného obrazu obsahujících kombinace pravých trojrozměrných obrazů a ohybových struktur z plochých grafik, nebo dokonce na příklad neholograficky vytvořené struktury vytvořené za pomoci technik typu přímého zápisu - (např. rekombinací nebo elektronovým svazkem, přičemž typickými komerčními technikami s obchodním názvem by zde byly Kinegram a Exelgram, a že by to poskytlo efektivní způsob jak vytvořit novou třídu difrakčního zabezpečovacího zařízení obsahujícího dva nebo více překrývajících se difrakčních obrazů - jeden z pravého holografického trojrozměrného obrazu z modelu nebo kombinace plochých grafik a jedno neholograficky vytvořené povrchové reliéfové ohýbající zařízení.

To vede ke druhému aspektu tohoto vynálezu, ve kterém je zabezpečovací zařízení obsahující holografickou generující strukturu a ohybovou mřížkovou strukturu zaznamenáno v odpovídajících sadách v podstatě nepřekrývajících se částí záznamového média, přičemž části jedné sady jsou proloženy částmi druhé sady, čímž se stávají obě proložené struktury v podstatě pouhým okem neviditelnými, čímž holografické zabezpečovací zařízení vytváří holografický obraz a difrakční efekt nazíraný ze samostatných směrů pozorování kolem tohoto zařízení a normálně

-6CZ 298525 B6 viditelný nakloněním tohoto zařízení, a čímž je každý jednotlivý obraz nebo efekt v určitém směru pozorování vytvořen celý nebo zčásti strukturou spojenou s jednou sadou proložených čar.

Další použití nachází tato technika při tvorbě holografíckých stereogramů - což je běžná technika používaná k vytvoření zdánlivě trojrozměrného hologramu z mnoha (cca 20 - 200) pohledů na předmět (viz např. „Practical Holography“, autor G. Saxby). U tradičního holografického stereogramu je zaznamenáno mnoho různých pohledů (20 - 200) na předmět společně, aby se tak získal kompozitní trojrozměrný pohled skutečného předmětu. Výsledkem této techniky však normálně bývá silná nasycenost prostředí a vypálení (bum out), které je viditelné v důsledku mnoha odlišných překrývajících se obrazů. Jednou z užitečných aplikací maskovací techniky by bylo rozdělení jednoho pozorovacího kanálu do několika samostatných štěrbin masky (řekněme 3 nebo 4), aby se redukoval rozsah prostorových kmitočtů na každé jednotlivé ploše zařízení a zvýšil se tak jas. Tak na příklad jedna plocha tohoto zařízení by obsahovala pouze pohledy zleva na předmět v určitém úhlu, řekněme 10 nebo 20 pohledů, z nichž všechny by měly podobné nosné mřížkové intervaly a orientace, čímž by se snížilo nasycení prostředí (vypálení) a tak se zvýšil jas. Tato technika by tedy mohla být aplikovaná na holografické stereogramy, aby se zmenšil počet překrývajících se obrazů na každé ploše prostředí a zvýšil se tak jas obrazu - základem je opět použití masek a křivočarých vzorců pod normální rozlišovací schopností lidského oka.

Vynález tak poskytuje způsob jak zvýšit jasnost a čistost vícekanálových holografíckých obrazů a zvláště jak snížit účinky drsnosti povrchu tím, že holografíckými prostředky se vytvářejí dva nebo více překrývajících se přepínacích holografíckých obrazů o vysoké jasnosti obsahující trojrozměrné moduly nebo dvourozměmé/trojrozměrné obrazy nebo dvourozměrné grafiky umístěné na stejné ploše tohoto zařízení a viditelné v různých směrech rozdělením obrazového pole do určitého počtu diskrétních propojujících se ploch a používající štěrbinové čárové masky, z nichž každá je velikosti pod rozlišovací schopností normálního oka, aby se tak umožnil záznam v ideálním případě pouze jednoho nebo omezeného počtu prostorových kmitočtů ohybové mřížky, aby se tak maximalizovala účinnost a zdánlivý jas každého z pozorovaných obrazů, a aby se zabránilo přechodům „ducha“ z jednoho obrazu na druhý normálně viditelný u vícekanálových obrazů.

Další výhodou této proložené struktury hologramu je zajistit maximální zvýšení účinnosti rekonstrukce a tudíž i jasu obrazu nad to, co by bylo možné z čistě sinusoidové struktury ohybové mřížky. Tento proložený přístup umožňuje, aby byla každá mikrostruktura aplikovatelná na každý kanál překrývajícího se vícekanálového obrazu uložena na v podstatě samostatné prostorové ploše podložky. To snižuje na těchto plochách proužkovou kompetici tak jak bylo uvedeno výše a tak pro obraz vytváří optické složky s podstatně vyšší účinností. To však rovněž umožňuje, aby byly na těchto plochách zaznamenávány nesinusoidové mřížkové struktury (na příklad struktury mající podstatně odlišnou ohybovou účinnost mezi ohybovými řády +1 a -1 na rozdíl od sinusoidových mřížkových struktur, které mají mezi ohybovými řády stejnou účinnost). Zvláštním typem užitečné struktury je typ, kde je požadovaný difrakční řád nadřazen nad nežádoucím řádem, čímž se optický jas pozorovaného obrazu zvyšuje.

Takováto struktura je typicky známá jako ohybový řád se zvýšenou odrazností („blazed“) - to je známé v oblasti výroby čistých ohybových mřížek pro spektroskopii (např. M. Hutley, „Diffraction Gratings“, Academie Press 1982), nikoliv však v obrazových holografíckých strukturách rekonstruujících grafické obrazy, zvláště tam, kde se holografický obraz přepíná mezi dvěma překrývajícími se grafikami, obrazy kde normálně k takovýmto strukturám se zvýšenou účinností není přístup vzhledem k povaze obrazových holografíckých procesů a proužkové kompetice. Aby se dosáhlo preferované zvýšení účinnosti, je v jedné typické geometrii zaznamenávána holografická struktura obrazu se zvýšenou odrazností záznamem vzorce interference mezi referenčním světelným svazkem a předmětovým světelným svazkem, přičemž oba světelné svazky dopadají na záznamový materiál ze stejné strany geometrické normály. Povšimněte si, že proložený způsob kombinovaný s preferovaným způsobem tvorby H1 - H2 umožňuje, aby každá složka proloženého hologramu byla zaznamenána s individuálně odlišným úhlem zvýšené odraz

-7CZ 298525 B6 nosti, aby se tak přednostně zvýšila difrakční účinnost v požadovaném pozorovacím řádu pro tuto složku. Je to podstatné zlepšení ve srovnání s dříve známými systémy navrženými Landisem a Gyrem a systémem CSIRO, který byl zmíněn výše. Systém Landise a Gyra tím, že razí pouze malé plochy lineární mřížky v různých úhlech, může používat v podstatě stejnou sinusoidní strukturu pro jakýkoli speciální prostorový kmitočet - systém CSIRO nemůže vytvářet profilovanou mřížkovou strukturu se zvýšenou odraznosti do určitého směru a tudíž nemůže zvýšit požadované řády - výhoda prokládané struktury kombinované s H1 - H2 nebo maskovacím způsobem tvorby spočívá v tom, že jednotlivé prvky prokládaného hologramu jsou automatický odraženy se zvýšenou odraznosti do správných směrů v geometrii zápisu.

Jedna nebo obě struktury mohou tudíž obsahovat holografícké struktury se zvýšenou odraznosti, aby se tak zvýšila účinnost difrakce struktury nebo každé ze struktur.

Holografícká zabezpečovací zařízení podle tohoto vynálezu mohou být použita pro velmi rozmanité účely, aby se zajistila bezpečnost dokumentů a druhů zboží. Jak již bylo uvedeno, jsou obzvláště vhodné k použití u dokumentů nebo druhů zboží, které mají poměrně drsný povrch a jsou zhotoveny z papíru a podobně, je však možno jich použít i s jinými materiály jako jsou plasty. Příklady druhů zboží, které mohou být těmito zařízeními zabezpečeny jsou pasy, vkladní knížky, legitimace, povolení, licence, karty s finančními transakcemi, včetně šekových průkazek, úvěrových karet, kreditních karet, karet na výběr hotovosti, karet na elektronický převod fondů, karet na nárokování služeb, osobních průkazů a průkazů zboží, předplatních karet, telefonních karet, karet s proměnnou např. snižující se hodnotou, dluhopisů, bankovek, šeků včetně cestovních šeků, etiket identifikujících obchodní značky, etiket zabraňujících falšování nebo indikačních etiket.

Uvedené zařízení je vhodně konstruováno v podobě sestavy pro přenos např. fólie pro ražení za studená, umožňující její přenos na dokument nebo zboží, které má být zabezpečeno. V takovémto případě je typické, že má toto zařízení na svém vnějším povrchu lepidlo citlivé na teplo (nebo lepidlo citlivé na tlak).

Příklady provedení vynálezu

Dalšího zabezpečení určitého zboží, jako je cenný dokument, u kterého je tohoto zařízení použito, je možno dosáhnout tím, že je toto zařízení zahrnuto do všeobecného vzorce s velkým počtem zařízení.

Některé příklady holografíckých zabezpečovacích zařízení podle tohoto vynálezu spolu se způsoby jejich výroby budou v dalším textu popsány s odkazem na průvodní schematické výkresy, ve kterých, obr. 1A ilustruje první příklad zařízení podle tohoto vynálezu, obr. 1B ilustruje vzhled zařízení ze dvou různých pohledů, obr. 1C a ID podrobněji ilustrují dvě holografícké generující struktury, obr. 1E ilustruje čárové vzorce používané dvěma holografíckými strukturami ve zvětšené podobě, obr.lF a 1G ilustruj různá barevná rozhraní používaná ke tvorbě struktury uvedené na obr. 1C a ID; obr. IH podrobněji ilustruje posun mezi čárovými vzorci, obr. 2A a 2B ilustrují hologramy vytvořené dvěma holografíckými generujícími strukturami druhého příkladu, obr. 2C ilustruje druhý příklad tohoto zařízení, obr. 2D a 2E ilustrují čárovou strukturu superponovanou na dvě holografícké struktury, obr. 2F ilustruje zvětšené čárové struktury, obr. 3A a 3B ilustrují první příklad způsobu konstrukce holografíckého zabezpečovacího zařízení, obr. 4A a 4B ilustrují první krok ve druhém příkladu způsobu výroby zabezpečovacího zařízení, obr. 5A a 5B ilustrují druhý krok tohoto postupu, obr. 6A ilustruje holografícké zařízení vytvořené pomocí postupu uvedeného na obr. 4 a 5, obr. 1B ilustruje část zvětšené první holografícké struktury, a obr. 6C a 6D ilustrují vzhled tohoto zařízení ve dvou odlišných úhlech pohledu.

-8CZ 298525 B6

Obr. 1 znázorňuje dvoukanálové holografické zařízení 1 se dvěma obrazovými kanály ukazujícími překrývající se přepínací grafické hologramy A a B (obr. 1A), přičemž každý kanál je zaznamenáván jako sada velmi jemných čar 2, 3 (ilustrativně uvedeno na obr. IC a ID, jelikož tyto čárové struktury by byly normálně pod normální rozlišovací schopností zraku a tak by byly normálně neviditelné), takže každá plocha obrazu obsahuje pouze jednu difrakční strukturu na příklad s obrazy přepínajícími se při naklánění doleva a doprava (obr. 1B). Zvětšení těchto nepřekrývajících se obrazových kanálů je uvedeno na obr. 1E, který ukazuje stejnou plochu obou těchto kanálů obrazů A a B zvětšených v měřítku, ve kterém jedna čára odpovídá typicky hodnotě mezi 20 a 120 mikrony podle tohoto individuálního případu, který schematicky ukazuje, jak jsou obě tyto plochy obsahující každá obrazový kanál proloženy, zatímco obrázek IH opět znázorňující značně zvětšený pohled na každý z těchto vzorců dále ilustruje dvě prostorově oddělené plochy sražené dohromady, aby se ukázalo, jak čáry 6 jedné struktury jsou odsazeny od čar 5 druhé struktury, takže tyto optické mikrostruktury odpovídající jednotlivým ohybovým prvkům zaujímají v podstatě nezávislé plochy a v podstatě se nepřekrývají. Na obr. 1F a 1G je znázorněn způsob, kde se grafika může pro každý kanál dále podrozdělit na různé ohybové struktury, aby se tak dosáhlo různých optických efektů jako jsou optické přepínače. Je také nutno si uvědomit, že jako holografický obraz nemusejí být grafiky A a B nutně umístěny na povrchu, nýbrž že mohou mít skutečnou hloubku, i když by maskovací vzorce z jemných čar definující každou samostatnou ohýbající plochu byly umístěny na povrchu.

Obr. 2 ukazuje podobné dvoukanálové zařízení 9 (obr. 2C), tentokrát se však skládá ze dvou trojrozměrných modelů 7, 8 (obr. 2A, 2B), kde se holografický obraz přepíná mezi krychlí 7 a ptákem 8 (na příklad)při překlápění zleva doprava. V tomto případě je každý obraz obrazem skutečného trojrozměrného modelu zaznamenaný jako holografícká generující struktura na samostatné definované plochy povrchové reliéfní struktury a používá vzorce jemných proložených čar, jak je uvedeno na zvětšeninách (jsou uvedeny pro ilustraci na obr. 2D, 2E, jelikož by tyto struktury z jemných propojených čar byly normálně pod obvyklou rozlišovací schopností zraku a tudíž neviditelné). Na obr. 2F je uveden velmi zvětšený pohled na malou plochu tohoto vzorce a ukazuje, jak jsou v mikroskopickém měřítku čáry každé ze struktur poměrně odsazené a podstatně se nepřekrývají, takže v podstatě pouze jedna ohýbající struktura zaujímá pouze nějakou jednu malou plochu tohoto zařízení. To by bylo velmi výhodné pro redukci účinků nasycenosti média a vstupu signálu sytosti do kanálu jasu a obráceně, čímž se dosahuje obrazů velmi vysoké kvality a vysoké jasnosti, přičemž čárové vzorce, do kterých jsou tyto obrazy rozděleny, jsou vybrány tak jemné, že se nacházejí pod normální rozlišovací schopností lidského oka.

Je nutno rozumět, že tyto čáry nebudou normálně pouhým okem viditelné, takže se tyto obrazy budou jevit jako celistvé, přičemž obr. 2D, 2E ukazují čáry pouze pro ilustraci a obr. 2F ukazuje zvětšení v mikroskopickém měřítku.

Na obr. 3 je uveden první způsob, jak vytvořit přepínající se dvou nebo vícekanálový obraz při použití grafických matric skládajících se z polí jemných čar. Nejdříve se připraví grafika 17, která vypadá z dálky jako písmeno A, ale při bližším zkoumání vidíme, že se skládá z řady křivočar 18. Tato grafika je exponovaná přes difuzor 16 na záznamové médium 14 spolu s referenčním světelným svazkem 15, aby se vytvořila expozice Hl. Podobný Hl je vytvořen expozicí druhého grafického obrazu jako B (zde neuvedeno). Uvedené uspořádání je pro záznam prvního dílčího obrazu A. Pro obraz B je vytvořen podobný Hl podobným postupem, při němž se exponuje grafický obraz grafiky pro obraz B. Potom se použije zpracovaný Hl 19 s referenčním světelným svazkem 20, aby se promítl skutečný obraz komplexního vícebarevného dvou/trojrozměmého hologramu, aby se tak zaznamenal H2 21 s přidaným druhým referenčním světelným svazkem (není uveden)., jak je to v tomto oboru dobře známo, aby se vytvořil v podstatě přenosný hologram obrazové roviny neboli H2. Čáry prvního obrazu A jsou proloženy s čarami druhého obrazu B.

-9CZ 298525 B6

Na obr. 4 a 5 je uvedena alternativní výrobní technika, která může být použita za pomoci trojrozměrných modelů. V první etapě (obr. 4) je vytvořen Hl 22 promítnutím na trojrozměrný model 24 ve spojení s referenčním světelným svazkem 23 ( obr. 4A). Tento hologram je zaznamenán v horní části 12 Hl, přičemž dolní část 13 je maskována. Dolní část 13 je potom odmaskována a horní část 12 maskována (obr. 4B) a je zaznamenán druhý předmět 27 pomocí referenčního světelného svazku 26.

Horní část 12 zpracovaného Hl 28 je potom vystavena na konjugovaný referenční světelný svazek 29 vytvářející promítnutý obraz 30, který je vytvořen na obrazové rovině 31 obsahují masku mající mnoho oddělených křivočar uvedených podrobněji na 37 a umístěnou v bezprostřední blízkosti záznamového média 32. Původní předmět 24 je tak holografícky zaznamenán v řadě linek 37 s malými mezerami na záznamové médium 32. Tím se vytváří řada lokalizovaných ohýbajících struktur.

Dolní část Hl 13 je potom exponovaná za použití konjugovaného světelného svazku 34, přičemž výsledný obraz je utvořen na obrazové rovině 35 obsahující druhou masku s jemnými čarami uvedenou podrobněji na pozici 38, přičemž čáry masky 38 jsou proloženy čarami masky 37 a výsledný obraz je zaznamenán na záznamové médium 32. Masky 37, 38 představují amplitudové masky. Oba dva obrazy budou zaznamenány tak, aby určovaly levý a pravý kanál, zatímco čáry masek 37, 38 budou pod normální rozlišovací schopností lidského oka a normální pozorovatel je tedy nerozezná.

Obr. 6A ilustruje dokončené zařízení 39 osvětlené bílým světlem 40. Obr. 1B znázorňuje zvětšení malé plochy holografícké struktury z modelu 24 a je možno pozorovat jemnou čárovou strukturu.

Pohled zleva na zařízení 39 je uveden na pozici 1 na obr. 6C a pohled zprava na pozici 43 na obr. 6D.

Claims (20)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Holografícké zabezpečovací zařízení obsahující mikrostruktury generující první a druhý holografícký obraz, přičemž každá z těchto mikrostruktur vznikla vytvořením intermediámího prvního hologramu z odpovídajícího předmětu a prvního referenčního světelného svazku, přičemž první dva intermediámí hologramy byly potom osvětleny odpovídajícími přenosovými světelnými svazky, které byly konjugáty odpovídajících prvních referenčních světelných svazků, aby se rekonstruovaly jejich příslušné předměty jako holografícké obrazy, které byly potom použity k záznamu struktur generujících první a druhý holografícký obraz na běžné holografícké záznamové médium pomocí metody optické interference s druhým referenčním světelným svazkem, kde jsou mikrostruktury zaznamenávány v odpovídajících sadách v podstatě se nepřekrývajících částí záznamového média, přičemž části jedné sady jsou proloženy částmi druhé sady, čímž jsou rozměry a vzorec proložení v podstatě nerozlišitelné pouhým okem, čímž toto holografícké zabezpečovací zařízení vytváří dva vizuálně odlišné obrazy nazírané z různých směrů pozorování kolem zařízení a které jsou normálně viditelné nakloněním tohoto zařízení, a čímž je každý jednotlivý holografícký obraz vytvořen v určitém směru pozorování celý nebo zčásti strukturou generující holografícký obraz spojenou s jednou nebo druhou sadou proložených částí.
2. 2. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že tyto části jsou lineární.

   - 10CZ 298525 B6
3. 3. Zařízení podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se t í m , že lineární části jsou křivočaré.
4. 4. Zařízení podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že struktury vytvářející holografícký obraz jsou tvořeny jako povrchový reliéf.
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vztahující se k nároku 2 nebo nároku 3, vyznačující se t í m, že každá část má šířku v rozsahu 25 - 75 mikronů.
6. 6. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že každá struktura generující holografícký obraz vytváří pouze jeden holografícký obraz.
7. 7. Zařízení podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že holografické obrazy vytvořené strukturami vytvářejícími první a druhý holografícký obraz jsou viditelné pod různými úhly pozorování.
8. 8. Zařízení podle nároku 7, v y z n a č u j í c í se t í m , že struktury generující první a druhý holografícký obraz vytvářejí holografícké obrazy určující různé pohledy na ten stejný předmět.
9. 9. Zařízení podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že nejméně jedna ze struktur vytvářející holografícký obraz vytváří holografícký obraz skládající se z určitého počtu součástí grafického obrazu.
10. 10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že součásti grafického obrazu jsou umístěny v povrchové rovině tohoto zařízení jako povrchové reliéfní dvourozměrné duhové hologramy.
11. 11. Zařízení podle nároku 9 nebo nároku 10, vyznačující se tím, že nejméně jedna součást holografického obrazu má skutečnou holografickou hloubku.
12. 12. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 9 až 11, vyznačující se tím, že nejméně jedna součást holografického obrazu obsahuje trojrozměrný efekt z modelu.
13. 13. Zařízení podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že obě generující struktury vytvářejí holografícký obraz vykazující skutečné holografícké hloubkové efekty.
14. 14. Zařízení podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, v y z n a č u j í c í se tím, že nejméně jedna ze struktur generujících holografícké obrazy je ve tvaru struktury vytvářející holografický obraz se zvýšenou odrazností.
15. 15. Přenosová sestava zahrnující nosný prvek a holografícké zabezpečovací zařízení podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že je odnímatelně upevněna na nosný prvek.
16. 16. Sestava podle nároku 15, vyznačuj ící se tím, že nosný prvek může být oddělen od holografického zabezpečovacího zařízení za použití tepla.
17. 17. Dokument nebo jiný druh zboží nesoucí holografícké zabezpečovací zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 14.
18. 18. Způsob výroby přenosných hologramů, přičemž tento způsob zahrnuje vytvoření dvojice intermediámích prvních hologramů z odpovídajících předmětů a prvních referenčních světelných

    - 11 CZ 298525 B6 svazků; osvětlení dvou prvních intermediálních hologramů odpovídajícími přenosovými světelnými svazky, které jsou konjugáty odpovídajících prvních referenčních světelných svazků k rekonstruování jejich odpovídajících předmětů jako holografíckých obrazů; použití holografických obrazů k záznamu mikrostruktur generujících první a druhý holografický obraz na společné holografické záznamové médium na základě metody optické interference s druhým referenčním světelným svazkem, kde jsou tyto mikrostruktury zaznamenávány do odpovídajících sad v podstatě se nepřekrývajících částí záznamového médie, přičemž části jedné sady jsou proloženy s částmi druhé sady, čímž se stávají rozměry a vzorec proložení v podstatě nerozlišitelnými pouhým okem, čímž tento přenosný hologram generuje dva vizuálně odlišné holografické obrazy nazírané z různých směrů pozorování kolem tohoto hologramů a normálně je viditelný nakláněním zařízení, a čímž je každý určitý obraz ve směru pozorování generován jako celek nebo částečně strukturou spojovanou s jednou nebo druhou sadou proložených částí.
19. 19. Způsob výroby holografíckého zabezpečovacího zařízení, přičemž tento způsob zahrnuje zhotovení přenosného hologramů podle způsobu uvedeného v patentovém nároku 18; a používá tento přenosný hologram k přenosu struktur generujících holografický obraz na další záznamové médium.
20. 20. Způsob podle nároku 19 k výrobě zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 17.