CZ297965B6 - Barevník tiskarského stroje - Google Patents

Abstract

Barevník (6) tiskarského stroje (1) se zarízením (12, 47) na dávkování barvy má nejméne jeden dávkovací prvek (18), který v dotykové poloze (18.2) priléhá k válci (7), který je válcem pro nanásení barvy nebo k takovému válci pro nanásení barvy priléhá. Dávkovací prvek (18) je ulozen tak, ze je uzpusobený ke kmitání sem a tam mezi dotykovou polohou(18.2) a odstupovou polohou (18.1) prostrednictvím k nemu prirazeného kmitacího zarízení (31). Tiskarský stroj (1) má takto utvorený barevník (6).

Description

Barevník tiskařského stroje

Oblast techniky

Předmětný vynález se týká barevníku tiskařského stroje se zařízením na dávkování barvy s nejméně jedním dávkovacím prvkem, který v dotykové poloze přiléhá k válci, který je válcem pro nanášení barvy nebo k takovému válci pro nanášení barvy přiléhá. Vynález se také týká tiskařského stroje s barevníkem podle vynálezu.

Dosavadní stav techniky

V DE-AS 2323025 je popisován takový barevník, jehož dávkovači prvek, vytvořený jako stírací břit, přiléhá k dávkovacímu válci, který přiléhá k nanášecímu válci, takže je barevník poměrně krátký. Nevýhodou tohoto barevníku je, že se mezi dávkovacím válcem a stíracím břitem hromadí a usazují částečky nečistot, což může vést k ucpávání a v jeho důsledku k tvorbě pruhů ve filmu barvy na dávkovacím válci.

VDE 3714936 C2 se popisuje další barevník výše uvedeného druhu, jehož dávkovači prvek, utvořený jako dávkovači lišta, přiléhá k válci pro nanášení barvy, takže je barevník mimořádně krátký. U tohoto barevníku má být zamezeno ucpávání, způsobenému částečkami nečistot, tím, že je dávkovači lišta umístěna jako kmitající kolem osy. Osa leží u jednoho ze zobrazených provedení ve středu válce pro nanášení barvy a u jiného provedení ve středu zaoblení stírací hrany dávkovači lišty, takže tato lišta nemůže být z důvodu svého kmitání u žádného provedení odsunuta od nanášecího válce. Tloušťka filmu barvy, dávkovaného na nanášecí válec prostřednictvím dávkovači lišty, se dá nastavovat méně nebo více silným přitlačením dávkovači lišty na válec pro nanášení barvy. Nevýhodou tohoto barevníku je, že v důsledku pevné osy dávkovači lišty nenechají oddělit částečky nečistot, které na ní velmi silně ulpívají. Kromě toho je nevýhodné, že je k nastavení tloušťky filmu barvy, obzvláště nepatrné tloušťky, zapotřebí silného přitisknutí dávkovači lišty k válci pro nanášení barvy a že se dávkovači lišta v důsledku silného přitisknutí rychle opotřebovává. Je sice navrhován ochranný potah, napnutý přes dávkovači lištu, který je možné v opotřebovaném stavu vyměnit za nový, přesto je však navrhované technické řešení neuspokojivé, protože výměna ochranného potahu vyžaduje pokaždé delší dobu odstávky tiskařského stroje.

V DE-AS 2530109 se popisuje barevník který neodpovídá výše uvedenému druhu a proto tvoří jen vzdálenější stav techniky, jehož dávkovači prvek je utvořený jako barevníkové pravítko, které je rozdělené do zón, které se odtahují od barevnicového válce v závislosti na počtu impulzů. Nevýhodou tohoto barevníku je jeho dlouhá konstrukce, sestávající se z mnoha válců, totiž z barevnicového válce, válce pro předávání barvy a dalších válců barevníku, takže barevník vyžaduje nejen mnoho konstrukčního prostoru, nýbrž i rychlou reakci barevníku při změnách nastavení dávkovaného množství.

V US 5 226 364 je popisován rovněž pouze vzdálenější stav techniky, který představuje barevník, jehož dávkovači stěrač, přiléhající k dávkovacímu válci, je přiváděn do ultrazvukového kmitání. Dávkovači stěrač je součástí komorového stěrače, v jehož komoře se tiskařská barva nachází pod přetlakem, který drží dávkovači stěrač na dávkovacím válci.

Ve spisu US 1 981 912 je popsán barevník, který má buben s barvou a přenášecí válec. Tiskařská barva se přenáší z bubnu s barvou přes řadu válců na přenášecí barvy na válec tiskařské formy. Na základě existence mnoha válců na přenášení barvy, které tvoří řadu válců na přenášecí barvy, se jedná u tohoto barevníku o dlouhý barevník. Nevýhody spojené s dlouhým barevníkem jsou popsány v úvodu popisu předmětného vynálezu.

- 1 CZ 297965 B6

I US 3 037 451 a JP 06064151 uvádějí řešení s dlouhým barevníkem.

Úkolem předkládaného vynálezu je vytvořit krátký nebo mimořádně krátký barevník, u něhož jsou vyloučena ucpání v oblasti dávkovacího prvku a u něhož je minimalizováno opotřebování dávkovacího prvku.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší barevník tiskařského stroje se zařízením na dávkování barvy s nejméně jedním dávkovacím prvkem, který v dotykové poloze přiléhá k válci, který je válcem pro nanášení barvy nebo k takovému válci pro nanášení barvy přiléhá, u kterého je podle vynálezu dávkovači prvek uložen tak, že je uzpůsobený ke kmitání sem a tam, mezi dotykovou polohou a odstupovou polohou prostřednictvím k němu přiřazeného kmitacího zařízení.

Výhoda barevníku podle vynálezu spočívá v tom, že mezi dávkovacím prvkem a obvodovým povrchem válce existuje mezera vždy, když se dávkovači prvek v průběhu kmitání, vnuceného mu kmitacím zařízením, dostane do odstupové polohy. Mezera je dimenzována tak, aby byla větší než částečky nečistot, nacházející se v tiskařské barvě, takže tyto částečky nečistot mohou skrz ni prostupovat bez uvíznutí. Diskontinuální dolehnutí dávkovacího prvku k válci během dávkování je navíc výhodné z důvodu prodloužené životnosti dávkovacího prvku.

U zdokonaleného provedení barevníku, se zřetelem na dynamickým tlakem tiskařské barvy v maximální možné míře neovlivněné kmitání dávkovacího prvku, je výhodné, když kmitací zařízení obsahuje vedení k vedení dávkovacího prvku ve směru kmitání, který je relativně k válci přibližně radiální. Dynamický tlak tiskařské barvy tak působí přibližně kolmo ke směru kmitání dávkovacího prvku a nemá prakticky žádné silové složky, které působí ve směru kmitání na dávkovači prvek. Jeho oscilační pohyb tak není ovlivněn dynamickým tlakem, který zase závisí na rychlosti stroje, tj. rychlosti obvodového povrchu válce a na viskozitě tiskařské barvy. Například je u radiálního směru kmitání vyloučeno, aby se v důsledku zvýšení stroje rychlosti vzrůstající dynamický tlak projevoval ve zvýšeném tlumení kmitavého pohybu dávkovacího prvku.

U dalšího výhodného provedení barevníku, kde se provádí frekvenčně a/nebo amplitudě řízená změna hustoty barvy, je k dávkovacímu prvku přiřazen elektromagnetický kmitací pohon, který je rovněž součástí kmitacího zařízení. Odpovídajícím nastavením kmitacího pohonu lze měnit frekvenci kmitání dávkovacího prvku, resp. počet period kmitání najedno otočení válce, a tím i měnit počet a vzájemný odstup na válci vytvořených čar barvy. Odstupové poloze odpovídající amplituda kmitání dávkovacího prvku může být měnitelná, takže tisková barva, dávkovaná dávkovacím prvkem, vytváří na obvodovém povrchu válce u malé amplitudy nízká vyvýšení a u velké amplitudy vysoká vyvýšení, např. čáry barvy. U řízení dávkovaného množství, probíhajícího pomocí frekvence a/nebo amplitudy, je výhodné i to, že může být přitisknutí dávkovacího prvku na válec zvoleno nezávisle na nastaveném dávkovacím množstvím. Ke snížení tloušťky vrstvy filmu barvy z čar barvy, vytvořených na válci, není nutné zvětšení přitisknutí dávkovacího prvku na válec v dotykové poloze. Jinými slovy řečeno, ze snížení dávkovacího množství nevyplývá zvýšení oděru válce a dávkovacího prvku, závislého na přitisknutí. Přitisknutí může být u každého nastaveného dávkovacího množství stejné a srovnatelně nepatrné.

Dále může být namísto elektromagnetického kmitacího pohonu použit hydraulický, pneumatický nebo piezoelektrický kmitací pohon.

U dalšího výhodného provedení vynálezu, se zkrácením dávkovacího prvku se zřetelem na kompenzaci opotřebením, je dávkovacímu prvku přiřazena pružina, která je rovněž součástí kmitacího zařízení. Pružina tlačí nebo táhne dávkovači prvek z odstupové polohy zpět do dotykové polohy. Napětí pružiny je sice u dávkovacího prvku v odstupové poloze největší, pružina však i u dávkovacího prvku v dotykové poloze vykazuje předpětí. Změna trasy pružiny, vykonávané

- 2 CZ 297965 B6 pružinou mezi odstupovou a dotykovou polohou, vyplývající ze zkrácení dávkovacího prvku, způsobeného opotřebováváním, je tak nepatrná, že se tato změna prakticky neprojeví na velikosti přitisknutí dávkovacího prvku k válci. Jinými slovy řečeno, pružina tlačí dávkovači prvek v silněji opotřebovaném a zkráceném stavu k válci se zhruba stejnou silou, jako v méně opotřebovaném stavu dávkovacího prvku. Charakteristika pružiny je zvolena tak, že se změna trasy pružiny, odpovídající změně dávkovacího prvku, nemůže projevit nepříznivě. Přiřazení pružiny k dávkovacímu prvku umožňuje jeho automatické seřízení při opotřebení dávkovacího prvku i u toho výhodného dalšího provedení vynálezu, u kterého má dávkovači prvek relativně k válci přibližně radiální směr kmitání. Pružina seřizuje opotřebovaný dávkovači prvek právě v tomto přibližně radiálním směru kmitání. Pružné utvoření dávkovacího prvku, např. v podobě flexibilního nože z pružinové oceli je sice při přítomnosti pružiny přiřazené k dávkovacímu prvku stále možné, ovšem pružina umožňuje neflexibilní, tuhé provedení dávkovacího prvku ve značném množství geometrických tvarů, jako je např. tuhá dávkovači lišta, tuhý dávkovači výstředník nebo jeho tuhý dávkovači posuvník.

U dalšího provedení vynálezu, s neměnící se geometrií stírací hrany nebo břitu dávkovacího prvku se zřetelem na jeho opotřebování, má dávkovači prvek pracovní oblast končící v břitu, jehož tloušťka lamely nebo příčného průřezu zůstává konstantní. Tloušťka příčného průřezu se měří kolmo k seřizovacímu směru dávkovacího prvku, který odpovídá směru kmitání a kolmo k ose rotace válce. Podél seřizovacího směru se nemění tloušťka průřezu uvnitř pracovní oblasti. Při vytvoření dávkovacího prvku jako dávkovacího stěrače odpovídá šířka průřezu tloušťce břitu dávkovacího stěrače. Na rozdíl od dávkovacího stěrače, ostře se sbíhajícího směrem k řezné hraně, nezpůsobuje u dávkovacího prvku podle vynálezu zkrácení podmíněné opotřebováváním žádné rozšiřování břitu snižující přesnost dávkování.

U výhodného provedení z hlediska rozválcování vyvýšení z barvy, vytvořených nejméně jedním dávkovacím prvkem na obvodovém povrchu válce, do šířky na souvislý film barvy s konstantní tloušťkou, pokrývající obvodovou plochu, je za dávkovacím prvkem podél obvodové linie válce umístěn alespoň jeden hladicí válec, který se nachází ve valivém styku výlučně s válcem. Hladicí válec leží pouze na tom válci, k němuž je přiřazen dávkovači prvek. Hladicí válec není v odvalovacím styku se žádným dalším válcem. K. vícestupňovému hlazení čar nebo vyvýšenin barvy a z nich vznikajícího filmu barvy je k válci s výhodou přiřazeno více takovýchto hladicích válců po sobě.

U dalšího výhodného provedení vynálezu s celoplošným nanášením tiskařské barvy na válec, které předchází dávkování, je před dávkovacím prvkem, viděno ve směru otočení válce, podél obvodové linie válce umístěno zařízení na přívod barvy a je utvořeno jako přiváděči válec. Prostřednictvím zařízení na přívod barvy se tiskařská barva, čímž se rozumní i lak, nanáší na válec a vytváří potom na ní relativně tlustý film barvy s uzavřeným povrchem filmu. Působením kmitajícího se dávkovacího prvku se nanesený film barvy se jeho tloušťka snižuje na potřebnou míru a povrch filmu se strukturuje. Strukturováním filmu barvy se tento film barvy periodicky ztenčuje nebo přerušuje. Vzor z barvy, vznikající na válce v důsledku strukturování, se sestává ze stejnoměrně rozmístěných čar barvy nebo vyvýšenin barvy, které v případě přerušeného filmu barvy leží na povrchu válce od sebe zcela odděleny nebo mohou v případě filmu barvy se sníženou tloušťkou vytvářet profil barvy s uzavřenou vrstvou barvy.

U výhodného provedení vynálezu se zřetelem na vytváření vzoru barvy, který se sestává z vyvýšenin barvy, rozmístěných vedle sebe v obvodovém směru, je k válci přiřazeno více dávkovačích prvků, které jsou utvořeny a umístěny způsobem odpovídajícím výše popsanému dávkovacímu prvku. Dávkovači prvky jsou umístěny těsně vedle sebe v řadě rovnoběžné s osou válce, táhnoucí se přes jeho oblast určenou k nanášení barvy a vytvářejí společně dávkovači zařízení.

U výhodného provedení vynálezu se zřetelem na vytváření vzoru barvy na válci, sestávající se z více vedle sebe ležících a k válci se v osově rovnoběžném směru táhnoucích řad vyvýšením barvy, jsou dávkovači prvky uloženy jako na sobě navzájem nezávisle a střídavě spolu

- 3 CZ 297965 B6 oddalovatelné od válce. Kupříkladu mohou u výše zmíněného dávkovacího zařízení vytvářet v rámci řady na sudých pozicích umístěné dávkovači prvky zuby prvního dávkovacího hřebenu, a v rámci řady na lichých pozicích umístěné dávkovači prvky zuby druhého dávkovacího hřebenu. Dávkovači hřebeny vykonávají navzájem fázově posunuté kmitání mezi dotykovou polohou a odstupovou polohou, takže na sudých pozicích spočívající dávkovači prvky jsou stavěny proti válci stále střídavě s dávkovacími prvky, spočívajícími na lichých pozicích.

Barevník je přednostně utvořený jako takzvaný bezoblastní barevník ke stejnoměrnému dávkování tiskařské barvy přes celou tiskařskou šířku. Tomu zmíněné a z dávkovačích prvků složené utvoření dávkovacího zařízení v žádném případě neodporuje, protože se jím nevytváří profil oblastí barvy ve vlastním smyslu slova. Profil oblastí barvy se vyznačuje nerovnoměrným průběhem přes tiskařskou šířku. U známých zařízení na nastavování profilu oblastí barvy k vytváření takovéhoto profilu barvy je každý z dávkovačích prvků individuálně řízen stupni plošného pokrytí a potřebě barvy tiskařské formy v oblasti barvy, jíž je příslušný dávkovači prvek přiřazen. V příkrém rozporu k tomu se prostřednictvím dávkovacího zařízení složeného z dávkovačích prvků v rámci vynálezu popsaného bezoblastního barevníku vytváří přes tiskařskou šířku na válci stejnoměrný vzor barvy. Tento vzor barvy se může táhnout přes tiskařskou šířku jako jedna z již vícekrát zmíněných čar barvy bez přerušení. Výška čáry barvy, tj. tloušťka vrstvy, je přes celou tiskařskou šířku konstantní. Vzor barvy může rovněž sestávat z již zmíněných vyvýšenin barvy, které jsou naneseny na válec v řadě táhnoucí se přes tiskařskou šířku a ve vzájemném odstupu. Rada sestávající se z vyvýšenin barvy může být nazírána rovněž jako čára barvy přerušovaná ve stejnoměrné rozteči. Všechny vyvýšeniny barvy mají stejnou výšku, tj. tloušťku vrstvy. I jiné přes tiskařskou šířku stejnoměrné, tj. periodicky se opakující dávkovacím zařízením na válci vytvářené vzory barvy v žádném případě neodporují bezoblastnímu utváření barevníku.

Přehled obrázků na výkresech

Další konstrukčně a funkčně výhodné vývojové formy barevníku podle vynálezu vyplývají z následujícího popisu výhodných příkladů provedení a k nim náležejících obrázků.

Obrázky znázorňují následující:

obr. 1 je tiskařský stroj s ultrakrátkým barevníkem se zařízením na dávkování barvy, obr. 2 je zvětšený výřez z obr. 1, obr. 3a je kmitací zařízení u zařízení na dávkování barvy, obr. 3b je kmitací zařízení s opotřebeným dávkovacím prvkem, obr. 4 je kmitací zařízení z obr. 3a v bokorysu, obr. 5a až 5c jsou kmitací zařízení v různých fázích kmitu, obr. 6 je vzor barvy, vytvořený během fází kmitání pomocí zařízení na dávkování barvy, obr. 7 je alternativní konstrukce zařízení na dávkování barvy a obr. 8 je modifikovaná a poněkud delší konstrukce barevníku z obr. 1.

I

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zobrazený tiskařský stroj 1, zejména rotační ofsetový tiskařský stroj na tisk na archy, s dotlačovacím válcem 2 k vedení potiskovaného materiálu 3, válcem 4 tiskařské formy, válcem 5 s pryžovým obložením k přenášení obrazu tisku z válce 4 tiskařské formy na potiskovaný materiál 3 a s barevníkem 6 k obarvování válce 4 tiskařské formy.

- 4 CZ 297965 B6

Barevník 6 zahrnuje válec 7, který se jako válec pro nanášení barvy otáčí úhlově synchronně na válci 4 tiskařské formy a je opatřen pryžově elastickým, respektive elastomerovým, obvodovým povrchem, který je hladký a plochý. Průměry válce 7 a válce 4 tiskařské formy jsou stejně velké.

Válci 7 je přiřazeno zařízení 8 na přivádění barvy, které na válec 7 nanáší celoplošný, tj. nevzorovaný, film 9 barvy a které sestává z ponorného válce 10, který se souběžně odvaluje na válci 7, a z vany 11 s barvou, v níž je uspořádán ponorný válec 10 jako do barvy ponořený.

Zařízení 12 na dávkování barvy k přeměně filmu 9 barvy na stejnoměrný vzor 13 z barvy je znázorněno z hlediska smyslu otáčení válce 7 tak, že následuje po zařízení 8 na přivádění barvy a je před válcem 4 tiskařské formy.

Za zařízením 12 na dávkování barvy následuje první hladicí válec 14, druhý hladicí válec 15 a třetí hladicí válec 16, které se odval ují výlučně na válci 7 a rozválcovávají do šíře vzor 13 z barvy na celoplošný, tj. nevzorovaný, film barvy s tloušťkou vrstvy od 10 do 15 pm, která je podstatně menší než tloušťka vrstvy filmu 9 barvy. Film 17 z barvy se musí válcem 7 a válcem 4 tiskařské formy štěpí a přitom se částečně přenáší na válec 4 tiskařské formy.

Na obr. 2 je zobrazen dávkovači prvek 18 zařízení 12 na dávkování barvy, který funguje jako dávkovači stěrač, v odstupové poloze 18.1 a v dotykové poloze 18.2 vůči válci 7. Dávkovači prvek 18 při dávkování kmitá sem a tam podél lineárního směru 19 kmitání mezi odstupovou polohou 18.1 a dotykovou polohou 18.2 s frekvencí nastavitelnou v oblasti od 200 Hz do 10 kHz. Přitom se dávkovači prvek 18 periodicky zdvihá od válce 7 o průchodovou výšku 20, která leží s výhodou v oblasti od 20 do 40 pm, a která je v každém případě menší než 100 pm. Odstupová poloha 18.1, v níž dávkovači prvek 18 dosahuje průchodové výšky 20, a dotyková poloha 18.2, jsou body obratu kmitání dávkovacího prvku ]_7. Průchodová výška 20 je mnohem větší než velikost částeček nečistot 21, 22, které se nacházejí v tiskařské barvě, která vytváří film 9 barvy, takže částečky nečistot 21, 22 mohou procházet dávkovači mezerou určenou průchodovou výškou 20 mezi dávkovacím prvkem 18 a obvodovým povrchem válce 7, aniž by v této dávkovači mezeře uvízly.

Dále je patrné, že se vzor 13 z barvy sestává z vyvýšení 23, 24 tvořených barvou, která se nacházejí na obvodovém povrchu válce 7 jako čáry barvy, které jsou rovnoběžné s osou válce 7 a jsou vzájemně vůči sobě vždy posunuty o obloukovou délku 25. Oblouková délka 25, která je mezi všemi sousedícími vyvýšeními 23, 24, tvořenými barvou, na válci 7 stejně velká, je přímo úměrná k frekvenci kmitání dávkovacího prvku 18 a může být v oblasti od 1 mm do 20 mm.

Obvodový povrch válce 7 může vykazovat mikrostrukturu, např. díky drsnosti povrchu vytvořené pískováním nebo kalíškového rastru vytvořeného rytím, která propouští u dávkovacího prvku 18, nacházejícího se v dotykové poloze 18.2, mezi válcem 7 a dávkovacím prvkem 18, velmi tenký film 26 maziva. Film 26 maziva zabraňuje předčasnému opotřebení dávkovacího prvku 18 oděrem a je co do množství menší než je množství barvy, které je zapotřebí k tisku i nejmenší požadované hustoty barvy, např. u plnotónové barevné nasycenosti 0,5.

Tloušťku vrstvy filmu 17 z barvy lze měnit změnou nastavení frekvence kmitání dávkovacího prvku 18 a/nebo změnou nastavení odstupové polohy 18.1 a tím i průchodové výšky 20. Oblouková délka 25, tj. rozteč mezi vyvýšeními 23, 24, tvořenými barvou, je přímo úměrná k frekvenci kmitání, která představuje první nastavovaný parametr. Čím vyšší je frekvence, tím kratší je oblouková délka 25 a tím větší je tloušťka vrstvy filmu 17 z barvy a tím i množství barvy přenášené na válec 4 tiskařské formy.

Rovněž existuje přímá úměra mezi druhým nastavovaným parametrem, kterým je průchodová výška 20 a tloušťkou vrstvy filmu 17 z barvy. Čím víc se odstupová poloha 18.1 přesouvá dál od válce 7, tím větší je výška profilu 27 barvy u vyvýšení 23, 24 tvořených barvou a tím i tloušťka filmu 17 z barvy.

- 5 CZ 297965 B6

Směr kmitání 19 a tečna 28 válce 7 se protínají v bodě 29 styku, v němž dávkovači prvek 18 dosedá na válec 7. Uhel a mezi směrem 19 kmitání a tečnou 28 v bodu 29 styku může činit 70 až 90°, takže je směr 19 kmitání seřízen buď tak, že je a = 90°, takže je směr 19 kmitání v radiálním směru válce 7, nebo je směr 19 kmitání seřízen v úhlu 90° > a > 70°, vztaženo na smysl otáčení 30 válce 7, tj. směr 19 kmitání je seřízen jako nepatrně protiběžný. U nepatrně protiběžně seřízeného směru 19 kmitání může být dávkovači prvek 18 označen rovněž jako takzvaný negativní stěrač.

Na obrázcích 3a a 3b je představena možná první forma provedení kmitacího zařízení 31 a zařízení 12 na dávkování barvy. Ke kmitacímu zařízení 31, které kmitá dávkovacím prvkem £8 periodicky z odstupové polohy 18.1 do dotykové polohy 18.2 a zase zpět, náleží kmitací pohon 32 k vyvolání kmitání dávkovacího prvku 18 a vedení 33, které dávkovacímu prvku £8 předurčuje směr 19 kmitání.

Kmitací pohon 32 je utvořený jako elektrický lineární motor a sestává ze statoru 34 a běžně 35. Pouzdrovitý stator 34 zahrnuje magnet 36, např. permanentní magnet, a na tento magnet 36 nasazenou pólovou desku 37. Běžec 35 sestává z pouzdra 38, na němž je upevněný dávkovači prvek 18 a které nese elektrickou cívku 39, která je zalita do pouzdra 38 neboje na něj navinuta. Pouzdro 38 je posunovatelné ve směru 19 kmitání na vodicím čepu 40 statoru 34, takže pouzdro 38 spolu s vodicím čepem 40 tvoří vedení 33. Součástí kmitacího zařízení 31 je rovněž šroubovitá pružina 41 nasazená na vodicím čepu 40 a předpjatá mezi statorem 34 a běžcem 35 tlakovým zatížením.

V průběhu kmitání dávkovacího prvku 18 je tento dávkovači prvek 18 přesouván kmitacím pohonem 32 z dotykové polohy 18.2 do odstupové polohy 18.1 a pružinou 41 je z odstupové polohy 18.1 vracen zpět do dotykové polohy 18.2. Elektronické řídicí zařízení 42, na němž lze nastavit proudový takt, a tím i frekvenci kmitání dávkovacího prvku £8, snižuje a zvyšuje podle nastavené frekvence intenzitu elektrického proudu, protékajícího cívkou 39, takže při snížené, např. vypnuté intenzitě proudu pružina 41 vytlačí běžec 35 ze statoru 34 a při zvýšené, např. zapnuté intenzitě proudu zatáhne magnetická síla, působící mezi statorem 34 a běžcem 35, běžec 35 opět zpátky do statoru 34.

Je myslitelné utvořit kmitací pohon 32 jako dávkově řízený elektrický lineární pohon. U takovéhoto provedení může být při každém kontaktu dávkovacího prvku 18 s válcem 7 zjišťována aktuální skutečná poloha dávkovacího prvku 18 prostřednictvím čidla nebo vyhodnocením motorových proudů lineárního pohonu a vycházeje ze skutečné polohy může proběhnout kompenzace na opotřebení dávkovacího prvku 18 a na ovality válce 7, čímž se stanovuje nová požadovaná poloha dávkovacího prvku 18, zohledňující opotřebení a ovality.

Dávkovači prvek 18 obsahuje pracovní oblast 44 končící břitem 43 s tloušťkou 45 průřezu, která při zkracující se délce pracovní oblasti 44 v důsledku opotřebení zůstává stále konstantní, takže se břit 43 nerozšiřuje a přesnost dávkování není negativně ovlivňována opotřebením dávkovacího prvku £8. Při utvoření dávkovacího prvku 18 jako tzv. tence vybroušeného stěrače lze použít i označení tloušťka lamely místo termínu tloušťky 45 průřezu a termínu zábřit namísto termínu břit 43.

Na obrázku 3a je znázorněn dávkovači prvek 18 v méně opotřebovaném stavu. Ve srovnání s tím znázorňuje obr. 3b dávkovači prvek 18 v silněji opotřebovaném stavu, v němž je pracovní oblast 44 oděrem o válec 7 zkrácená. Přímo úměrně ke zvyšujícímu se zkrácení dávkovacího prvku 18 se zvětšuje trasa pružiny 41, mezi odstupovou polohou 18.1 a dotykovou polohou 18.2, takže se zkrácení kompenzuje. Zvětšení trasy pružiny 41 je tak nepatrné a charakteristika pružiny 41 je zvolená tak, aby se pružinou 41 způsobené přitisknutí dávkovacího prvku 18 v dotykové poloze 18.2 vůči válci 7 a průchodová výška 20 v odstupové poloze 18.1 nezměnily v míře, která by ve znatelné míře ovlivnila přesnost dávkování, a aby zůstaly v zásadě zachované.

- 6 CZ 297965 B6

Cívka 39, fungující jako ponorná cívka 39, je utvořena tak, aby nezávisle na své zaujímavé poloze vůči statoru 34 vytvářela v dotykové poloze 18.2 podle zkrácení dávkovacího prvku 18 při stejném elektrickém impulzu od řídicího zařízení 42 stejný silový náraz a tím vždy stejnou průchodovou výšku 20.

Odstupová poloha 18.1 a tím i průchodová výška 20 jsou velmi přesně nastavitelné prostřednictvím seřizovacího zařízení 46 tím, že je kmitací zařízení 31 polohovatelné prostřednictvím seřizovacího zařízení 46 směrem k válci 7 nebo od válce 7. Seřizovači zařízení 46 je utvořeno jako šroubové spojení spojující stator 34 s rámem tiskařského stroje 1, jehož otáčením je nastavitelný odstup kmitacího zařízení 31 relativně k válci 7. Podstatné je, že pružina 41 zatěžuje dávkovači prvek 18, resp. ho tlačí proti válci 7, když se dávkovači prvek 18 nachází v dotykové poloze 18.2. Pružina 41 však nekompenzuje jen zkrácení dávkovacího prvku 18, nýbrž i vyskytující se ovality válce 7. Stejně tak jsou pružinou 41 kompenzovány změny průměru válce 7, způsobené provozními výkyvy teploty válce 7.

Ke kompenzaci rozdílů v průměru, vyskytujících se podél axiální délky válce 7, existují různé možnosti. První možnost je výhodná, když se dávkovači prvek 18, např. ve formě dávkovači lišty nebo dávkovacího nože, nachází jako jediný dávkovači prvek zařízení 12 na dávkování barvy přes celou oblast válce 7, která má být opatřena barvou, tak, že je rovnoběžný z osou válce 7. Dávkovači prvek 18 může být v tomto případě utvořen jako ohebný, flexibilní, takže se dávkovači prvek 18 může podél své délky přitisknout k přímce pláště válce 7, která není z důvodu rozdílů v průměru ideálně rovná (tvoří křivku) tím, že tuto křivku sleduje. Aby se dávkovači prvek 18 přizpůsobil obrysu válce 7, nepůsobí na něj pouze pružina 41, nýbrž na něj působí po délce dávkovacího prvku 18 několik takových pružin 44.

Druhá možnost předpokládá, že zařízení 12 na dávkování barvy nezahrnuje pouze dávkovači prvek 18 a kmitací zařízení 31, nýbrž že zahrnuje další takové dávkovači prvky 18', 18, 18' a jim vždy přiřazená kmitací zařízení 31', 31 a je zobrazena na obr. 4. Na tomto obr. 4 jsou znázorněny přehnaně veliké rozdíly v průměru, aby to bylo zřetelné.

Obrázky 5a až 5c znázorňují pomocí po sobě probíhajících fází kmitů průběh časově odstupňovaného pohybu dávkovačích prvků 18, 18', 18, 18' segmentového zařízení 12 na dávkování barvy na obr. 4.

V první fázi kmitu, viz obr. 5a, jsou otevřené dávkovači prvky 18', 18', umístěné na sudých místech v rámci jedné řady, tj. druhý, čtvrtý dávkovači prvek atd., a dávkovači prvky 18, 18, umístěné na lichých místech, tj. první, třetí dávkovači prvek atd., jsou zavřené. Během první fáze kmitu se na válci 7 vytváří čára z barvy tvořená vyvýšením 23 tvořeným barvou a dalšími vyvýšeními 23', 23 tvořenými barvou.

Ve druhé fázi kmitu, viz obr. 5b, se nacházejí jak na lichých, tak i na suchých místech umístěné dávkovači prvky 18, 18', 18, 18' ve svých příslušných dotykových polohách 18.2 na válci 7. Přechod z první fáze do druhé fáze kmitu probíhá kmitnutím dávkovačích prvků 18', 18' na sudých místech do svých uzavřených poloh.

Ve třetí fázi kmitu, viz obr. 5c, zaujmou dávkovači prvky 18, 181, 18, 18' vzhledem k první fázi kmitu opačné polohy kmitu, přičemž se na sudých místech umístěné dávkovači prvky 18', 18' nacházejí ve svých příslušných dotykových polohách 18.2 a na lichých místech umístěné dávkovači prvky 18, 18' se nacházejí na svých příslušných odstupových polohách 18.1 vůči válci

7. Přechod z druhé do třetí fáze kmitu probíhá kmitnutím na lichých místech umístěných dávkovačích prvků 18, 18 do svých otevřených poloh. Během třetí fáze kmitu se na válci 7 vytváří čára z barvy, jejíž vyvýšení 24, 24', 24 tvořená barvou jsou posunuta do mezery vůči vyvýšením 23, 23', 23 tvořeným barvou v první fázi kmitu vytvořené čáry z barvy.

- 7 CZ 297965 B6

Přes čtvrtou fázi kmitu, v níž se zařízení 12 na dávkování barvy krátkodobě nachází v poloze odpovídajícím druhé fázi kmitu, dosáhne zařízení 12 na dávkování barvy opět své na obr. 5a zobrazené výchozí polohy kmitu, a děj pokračuje popsaným způsobem a periodicky se opakuje.

Je-li časový úsek druhé fáze kmitu rovný nule, tj. dávkovači prvky 18, 18 se krátce před nebo v okamžiku po dávkovačích prvků 18', 18' na válec 7 z něj zdvihnou, vznikne odlišně od na obr. 6 zobrazeného a z popsaných kyvných fází vyplývajícího vzoru 13 z barvy šachovnicový vzor z barvy bez čar, kde chybí barva mezi čarami barvy.

Na obr. 7 je namísto zařízení 12 na dávkování barvy zobrazeno použitelné zařízení 47 na dávkování barvy spolu se zařízením 48 na přívod barvy namísto zařízení 8 na přívod barvy. U následujícího popisu zařízení 47 na dávkování barvy a zařízení 48 na přívod barvy se pro funkčně shodné části přijímají vztahové značky již použité při popisu zařízení 8, 12. Konstrukční odchylky těchto funkčně shodných částí zařízení 47, 48 od odpovídajících částí zařízení 8, 12 budou následně podrobně vysvětleny.

Kmitací pohon 32 zařízení 47 na dávkování barvy je utvořen jako elektrický motor s otáčejícím se hřídelem 49 motoru. Tento hřídel 49 motoru je hnacím způsobem spojen kardanovým hřídelem 50 a čepem 51 výstředníku, kteiý je otočně uložen přes své osazení 51.1 ve volném kmitacím prvku 52 a přes k osazení 51.2, vykazují excentricitu e vůči osazení 51.1, prostřednictvím valivého ložiska v nosníku 53.

Nosník 53 je veden podél směru 19 kmitání vedením 33, které je uspořádáno na pohyblivě uloženém rámu 55, k přisunutí a odsunutí zařízení 48 na přívod barvy k válci 7 resp. jeho odsunutí od válce 7. Zařízení 48 na přívod barvy je vytvořeno jako komorový stěrač, který zahrnuje na druhém nosníku 53 upevněný dávkovači prvek 18 jako pracovní, popřípadě dávkovači stěrač a negativně nasměrovaný uzavírací stěrač 54 a je připojeno na nezobrazené čerpadlo na přívod barvy.

Mezi nosníkem 53 a rámem 55 tiskařského stroje 1 je předpjatá pružina 41, která tlačí nosník 53 a s ním i dávkovači prvek 18 proti válci 7. Oblouková délka 25 je nastavitelná prostřednictvím změny počtu otáček kmitacího pohonu 32, realizované na řídicím zařízení 42. Při snížení počtu otáček se snižuje frekvence kmitání dávkovacího prvku 18 a při zvýšení počtu otáček se frekvence zvyšuje a tím i dávkované množství barvy. Toto množství však lze zvyšovat a snižovat rovněž i prostřednictvím změny nastavení amplitudy kmitání. U zařízení 47 na dávkování barvy k tomu lze nastavovat např. excentricitu e a/nebo předpjetí pružiny 41.

Dále může řídicí zařízení 42 řídit kmitací pohon 32 tak, že se tento kmitací pohon 32 střídavě otáčí dopředu a dozadu přes určitý úhel otočení. Velikost úhlu otočení je v tomto případě přímo úměrná k amplitudě, tj. k odstupové poloze 18.2. U příkladu provedení zobrazeného na obr. 7 se však kmitací pohon 32 otáčí stále v jednom a témž smyslu otáčení.

Na obr. 8 je znázorněno upravené uspořádání válců, která se od uspořádání na obr. 1 odlišuje jen tím, že se válec 7, na němž se vytvoří vzor 13 z barvy, neotáčí na válci 4 tiskařské formy, nýbrž na válci 56, utvořeném jako válec pro nanášení barvy, který se opět otáčí na válci 4 tiskařské formy 4. Proto je obvod válce 56, jehož průměr odpovídá průměru válce 7 a válce 4 tiskařské formy, opatřen pryžovým elastickým, resp. elastomerovým povrchem. Válec 4 tiskařské formy a válec 56 rotují navzájem úhlově synchronně se stejným počtem otáček, přičemž se na sobě odvalují. Válec 7 je opatřen s výhodou hladkým nebo eventuálně rovněž i kalíšky rastrovaným, tvrdým a např. keramickým odvodovým povrchem. Válce 10, 14, 15, 16 jsou opatřeny pryžovými elastickými, resp. elastomerovými obvodovými povrchy.

- 8 CZ 297965 B6

Rozumí se samo sebou, že se i u uspořádání válců, zobrazeného na obr. 8, může použít namísto zařízení 8 na přívod barvy rovněž i zařízení 48 na přívod barvy a namísto zařízení 12 na dávkování barvy rovněž i zařízení 47 na dávkování barvy.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Barevník (6) tiskařského stroje (1) se zařízením (12, 47) na dávkování barvy s nejméně jedním dávkovacím prvkem (18), který v dotykové poloze (18.2) přiléhá k válci (7), který je válcem pro nanášení barvy nebo k takovému válci pro nanášení barvy přiléhá, vyznačující se tím, že je dávkovači prvek (18) uložen tak, že je uzpůsobený ke kmitání sem a tam mezi dotykovou polohou (18.2) a odstupovou polohou (18.1) prostřednictvím kněmu přiřazeného kmitacího zařízení (31).
2. 2. Barevník podle nároku 1, vyznačující se tím, že kmitací zařízení (31) obsahuje vedení (33) určené k vedení dávkovacího prvku (18) ve směru (19) kmitání, který je relativně k válci (7) přibližně radiální.
3. 3. Barevník podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že kmitací zařízení (31) obsahuje elektromagnetický kmitací pohon (32) spojený s dávkovacím prvkem (18).
4. 4. Barevník podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že kmitací zařízení (31) obsahuje pružinu (41) k vracení dávkovacího prvku (18) proti válci (7).
5. 5. Barevník podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že pracovní oblast (44) dávkovacího prvku (18), končící v břitu (43), vykazuje tloušťku (45) příčného průřezu zůstávající konstantní.
6. 6. Barevník podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že je za dávkovacím prvkem (18) podél obvodové linie válce (7) umístěn alespoň jeden hladicí válec (14, 15, 16), který se nachází ve valivém styku výlučně s válcem (7).
7. 7. Barevník podle jednoho z nároků laž6, vyznačující se tím, že je před dávkovacím prvkem (18) podél obvodové linie válce (7) umístěno zařízení (8, 48) na přívod barvy.
8. 8. Barevník podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že je k válci (7) přiřazen nejméně jeden další dávkovači prvek (18', 18”, 18').
9. 9. Barevník podle nároku 8, vyznačující se tím, že jsou dávkovači prvky (18, 18', 18”, 18') uloženy jako střídavě spolu oddalovatelné od válce (7).
10. 10. Tiskařský stroj (1) s barevníkem (6) utvořeným podle jednoho z nároků 1 až 9.