CZ293012B6 - Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice - Google Patents

Abstract

Zařízení je tvořené komorou (1) s tvarovou pamětí, alespoň ve své části objemově deformovatelnou na nulovou plochu průřezu po dobu působení vnějších mechanických sil, mající podlouhlý tvar alespoň částečně opisující tvar pláště pneumatiky (2), a propojenou s vnitřním prostorem (6) pneumatiky (2) a s vnějším prostředím (5), přičemž nejméně jedna stěna komory (1) sousedí se stěnou pneumatiky (2) nebo je součástí stěny pneumatiky (2). Komora (1) je opatřena blokem (10) s tvarovou pamětí a na jednom svém konci je volně otevřena do vnějšího prostředí (5) a na svém druhém konci nebo v jeho blízkosti je propojena nejméně jedním vnitřním ventilem (4) s vnitřním prostorem (6) pneumatiky (2), nebo naopak. Na konci komory (1) opatřeném vnějším ventilem (3) nebo vnitřním ventilem (4) může být vytvořena část (NK), která je působením vnějších sil deformovatelná na plochu průřezu komory (1) větší než nulovou, nebo je v části spodní stěny komory (1), vytvořen kanálek (K), jehož šířka je menší než vnitřní šířka komory (1), nebo je část tohoto konce umístěna v oblasti s nulovým působením vnějších mechanických sil deformujících komoru (1) až na nulovou plochu průřezu komory (1).ŕ

Description

Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice

Oblast techniky

Vynález se týká sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice v závislosti na provozních vlastnostech pneumatiky a okamžitému nebo dlouhodobému způsobu jejího užívání.

Dosavadní stav techniky l

Pneumatiky jsou dnes převážně huštěné plynem v průběhu nepoužívání vozidla, a to externími kompresory a pumpami. Tyto způsoby huštění jsou časově náročné a vyžadují periodickou kontrolu stavu huštění, kterou ne vždy uživatelé dodržují. Také tyto způsoby nezaručují optimální nahuštění pneumatiky v případě, že se styl jízdy průběžně liší od stylu, pro který byla pneumatika původně nahuštěna. Tím trpí jak samotná pneumatika vyšším opotřebením, tak i bezpečnost provozu, kdy pneumatika není vždy schopná plnit v plné míře svou funkci např. nižším přítlakem k vozovce. Nezanedbatelným je také ekonomické hledisko, kdy nesprávně nahuštěná pneumatika má větší valivý odpor a tím se zvyšuje spotřeba vozidla.

Dalším způsobem huštění je huštění v průběhu používání pneumatiky kompresory umístěními ve vozidle. Toto řešení je poměrně komplikované, vyžaduje kompresor ve vozidle a i přenos stlačeného plynu z vozidla do rotujícího kola je komplikovaný. V praxi užívané pumpy využívají ke své činnosti externí sílu a jejich součástí je blok z pružného materiálu s tvarovou pamětí jež po ukončení zatížení vrací pumpu do stavu před zátěží. Jedním z příkladů je pístová šlapací pumpa pro dohušťování pneumatik, jež při sešlápnutí komprimuje uzavřený vzduch a přesouvá jej přes výstupní ventil do pneumatiky.

Z amerického patentu US 4 432 405 je známo zařízení pro nahuštění pneumatik během jízdy, které sestává z tlakem dočasně deformovatelného vaku, respektive manžety připojené zvnějšku k pneumatice automobilu. Vak je jednou hadičkou s ventilem propojen s vnitřním prostorem pneumatiky a druhou hadičkou s ventilem je spojen s vnějším prostředím s atmosférickým tlakem. Toto zařízení je řemenem připevněno k pneumatice, což je dost nepraktické.

Dále je známé zařízení podle CZ Pat. 291 909 ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice tvořené komorou s tvarovou pamětí objemově deformovatelnou po dobu působení vnějších mechanických sil, jejíž nejméně jedna stěna sousedí neboje součástí stěny pneumatiky. Komora je propojena nejméně jedním vnitřním ventilem s vnitřním prostorem pneumatiky a nejméně jedním vnějším ventilem je propojena s vnějším prostředím.

Z ruského patentu 2106978 je známo zařízením pro automatické nafukování (nahuštění) pneumatik. Zařízení je tvořeno deformovatelnou komorou vytvořenou v plášti pneumatiky. Jeden konec komoiy je přes regulátor tlaku - hadičku, která se při určitém tlaku jejího okolí smrští a uzavře, spojen s vnějším prostředím a druhý konec komory je přes jednosměrný ventil propojen i s vnitřním prostorem pneumatiky. Popsaný regulátor tlaku funguje v podstatě jako obousměrný ventil. V případě, že je tlak v pneumatice kterou prochází smrštitelná hadička propojující deformovatelnou komoru s vnějším prostředím menší než je kritická hodnota smrštitelné hadičky, plyn volně proudí přes smrštitelnou hadičku oběmi směry. Když tlak ve vnitřním prostoru pneumatiky překročí kritickou hodnotu smrštitelné hadičky, tato se bortí a dále neumožňuje komoře nasávat plyn z vnějšího prostředí. Na druhém konci deformovatelné komory je ventil propojující komoru s vnitřním prostředím pneumatiky a propouštějící plyn pouze směrem z komory do pneumatiky pokud tlak v komoře překročí tlak vnitřního prostředí pneumatiky.

-1 CZ 293012 B6

Při odvalování kola se původně zdeformovaná část komory vrací do původní polohy a nasává vzduch z vnějšího prostředí přes smrštitelnou hadičku pouze potud, pokud ji určitý předem definovaný tlak ve vnitřním prostoru pneumatiky nezbortí a neuzavře. Další vzduch se nenasává a zařízení pneumatiku nedohustí dokud v ní neklesne tlak pod předem nadefinovaný a smrštitelná 5 hadička se opět zprůchodní. Konstrukce smrštitelné hadičky a definování okamžiku jejího borcení a tím i maximálního hustícího tlaku komory je technologicky náročné.

V případě, že tlak v prostoru pneumatiky nedosáhl do konce pracovního cyklu tlaku potřebného pro dohuštění pneumatiky a smrštitelná hadička spojující deformovatelnou hadici s vnějším pro’ 10 středím není uzavřena, celý vnitřek deformovatelné hadice je před počátkem nového cyklu spojen s vnější atmosférou a tlak v celé hadici klesne na atmosférický tlak. Komora počíná každý svůj cyklus opět pouze s atmosférickým tlakem vnějšího prostředí.

Všechny tyto pumpy ke své činnosti potřebují být opatřeny minimálně dvěma ventily, a to 15 vnějším a výstupním.

Podstata vynálezu

Konstrukčně daleko jednodušší a uživatelsky jednodušší je zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice tvořené komorou s tvarovou pamětí, alespoň ve své části objemově deformovatelnou na nulovou plochu průřezu po dobu působení vnějších mechanických sil, mající podlouhlý tvar alespoň částečně opisující tvar pláště pneumatiky, a propojenou s vnitřním prostorem pneumatiky a s vnějším prostředím, přičemž nejméně jedna stěna komory sousedí 25 se stěnou pneumatiky nebo je součástí stěny pneumatiky, které podle vynálezu spočívá v tom, že komora je opatřena blokem s tvarovou pamětí a na jednom svém konci je volně otevřena do vnějšího prostředí a na svém druhém konci nebo v jeho blízkosti je propojena nejméně jedním vnitřním ventilem s vnitřním prostorem pneumatiky. Nebo naopak je komora na jednom konci volně otevřena do vnitřního prostoru pneumatiky a na druhém konci nebo v jeho blízkosti je 30 propojena nejméně jedním vnějším ventilem s vnějším prostředím.

Na konci komory opatřeném vnějším ventilem nebo vnitřním ventilem může být vytvořena část NK, která je působením vnějších sil deformovatelná na plochu průřezu komory větší než nulovou, nebo je v části spodní stěny komory, vytvořen kanálek K, jehož šířka je menší než vnitřní 35 šířka komory, nebo je část tohoto konce umístěna v oblasti s nulovým působením vnějších mechanických sil deformujících komoru až na nulovou plochu průřezu komory.

Zařízení s výhodou obsahuje nejméně jeden první snímač vybraný ze skupiny tvořené snímačem tlaku a/nebo snímačem profilu pneumatiky, a/nebo snímačem profilu komory a/nebo snímačem 40 objemu komory a/nebo snímačem rozdílu tlaků prostoru komory vůči vnitřnímu prostoru pneumatiky a/nebo snímačem rozdílu tlaků prostorů komory vůči vnějšímu prostředí.

Pneumatika je s výhodou opatřena nejméně jedním výše popsaným zařízením.

J

Dále může být pneumatika opatřena nejméně jedním třetím ventilem propojujícím vnitřní prostor pneumatiky s vnějším prostředím.

Působením síly Fe, například vahou vozidla, se komora s tvarovou pamětí v místě působení síly deformuje a zmenšuje plochu průřezu v příslušné části komory.

Působením vnější mechanické síly Fe na jednotku plochy vyšší než je součet velikosti odporu na jednotku plochy stěny komory s tvarovou pamětí vůči deformaci v daném místě a tlaku média obsaženého v komoře je část komory v řezu dočasně deformovatelná až na uzavření průřezu komory, respektive až na minimální nebo nulovou plochu průřezu komory. Dále v textu pro

-2CZ 293012 B6 označení těchto popsaných sil používáme označení vnější síla Fe větší než hraniční síla Fh nebo Fe>Fh.

Nulovou nebo minimální hodnotou plochy průřezu komory je míněna velikost průřezu, při níž množství unikajícího média již není schopno zabránit kompresi, respektive nárůstu tlaku v komoře.

Místo působení síly na stěny komory se přesouvá ve směru od volného propojení komory s vnějším prostředím k vnitřnímu ventilu propojujícímu druhou část komory s vnitřním prostorem pneumatiky. Část komory, která se vlivem postupující vnější síly Fe v řezu dočasně defor- I muje na nulovou plochu průřezu komory se chová obdobně jako píst a zmenšuje objem uzavřený v komoře před ní. Část komory, na kterou síla Fe již nepůsobí nebo přestává působit se vlivem bloku s tvarovou pamětí vrací úplně nebo částečně do stavu před počátkem působení síly Fe. Objem prostoru komory za částí komory s nulovou plochou průřezu komory se zvětšuje a objem prostoru komory před částí komory s nulovou plochou průřezu komory se zmenšuje. Prostor komory před částí komory s nulovou plochou průřezu komory je propojen s vnitřním prostorem pneumatiky vnitřním ventilem, který při dosažení přetlaku vůči vnitřnímu prostoru pneumatiky odpouští médium do vnitřního prostoru pneumatiky a dohušťuje ji. Po ukončení nebo snížení síly Fe pod hraniční hodnotu se stěny komory vlivem bloku s tvarovou pamětí vracejí úplně nebo částečně do stavu před počátkem působením síly Fe. Vnitřní ventil je uzavřen. Prostor komory se postupně naplňuje médiem z vnějšího prostředí. Ve vnitřním prostoru pneumatiky vzrostl tlak.

V případě, že komora je opatřena vnějším ventilem v místě spojení komory s vnějším prostředím a je otevřena volně do vnitřního prostoru pneumatiky se místo působení síly Fe na stěny komory přesouvá ve směru od vnějšího ventilu propojujícího komoru s vnějším prostředím k volnému propojení druhé části komory s vnitřním prostorem pneumatiky. Část komory, která se vlivem postupujících vnějších mechanických sil Fe v řezu dočasně deformuje na nulovou plochu průřezu komory se chová obdobně jako píst, který objem média v komoře uzavřený před sebou vytlačuje do vnitřního prostoru pneumatiky. Část komory, na kterou mechanická síla již nepůsobí nebo přestává působit se vlivem bloku s tvarovou pamětí vrací úplně nebo částečně do stavu před počátkem působení mechanické síly Fe. Objem prostoru komory za částí komory s nulovou plochou průřezu komory se zvětšuje a přes vnější ventil se doplňuje médiem z vnějšího prostředí. Po zániku působení síly Fe na komoru a uzavření vnějšího ventilu dochází k vyrovnání tlaku v komoře a vnitřním prostoru pneumatiky. Celkový tlak v pneumatice vzrostl.

Tlak v komoře narůstá geometricky. Pokud vlivem pohybu místa působení vnější síly schopné uzavření průřezu komory se natlačí médium původně obsažené v celé komoře do její poloviny, naroste tlak média na dvojnásobek. Při natlačení média do poslední čtvrtiny bude jeho tlak čtyřnásobný, v poslední osmině osminásobný a tak dále. V případě že z této části médium vůbec neodvádíme nebo jej odvádíme pomalu tlak roste teoreticky do nekonečna. V tomto případě se síla odporu komprimovaného uzavřeného média vůči kompresi zvyšuje a její součet se sílou odporu bloku s tvarovou pamětí vůči deformaci převýší sílu Fe a nulová plocha průřezu části komory zaniká. Pokud však nulová plocha průřezu komory zanikne pomalu, může prudce rostoucí tlak komoru mechanicky poškodit. i

Tomuto je možno zabránit vytvořením komory, která je na konci opatřeném vnitřním ventilem nebo vnějším ventilem působením vnějších sil nedeformovatelná až na nulovou plochu průřezu komory.

V komoře, ve které takto budou například plně deformovatelné dvě třetiny délky a jedna třetina zcela nedeformovatelná, může tlak maximálně dosáhnout trojnásobku původní hodnoty.

V případě umístění vnějšího ventilu na rozhraní komora - vnější prostředí bude komora fungovat již popsaným způsobem pouze při odvalování pneumatiky jedním směrem. Při couvání se

-3CZ 293012 B6 v komoře médium natlačuje směrem k původně vnějšímu ventilu a může dojít k jejímu porušení.

Tomuto je také možno zamezit tím, že komora u vnějšího ventilu nebude plně deformovaná až na nulovou plochu průřezu komory.

Obdobně je v případě umístění vnitřního ventilu na rozhraní komora - vnitřní prostor pneumatiky možné omezit maximální dosažitelnou kompresi tím, že komoru u výstupního ventilu není možno plně deformovat až na nulovou plochu průřezu komory.

Dalším způsobem zabránění růstu tlaku v komoře nad kritickou hodnotu nebo omezení maximální komprese je umístění části komory mimo místo působení vnějších sil Fe.

Zařízení je konstrukčně jednoduché a je s výhodou umístěné v pneumatice, kde koná práci bez potřeby přivádění zvláštní energie a bez potřeby vyššího zastavěného prostoru.

Zařízení snižuje nebo plně odbourává potřebu manuální kontroly a úpravy tlaku pneumatiky nebo její inicializaci operátorem v případě automatizované kontroly a huštění.

Zařízení upravuje tlak v pneumatice v průběhu jejího provozu, čímž se snižuje nebo plně eliminuje časová a pracovní náročnost manuálního nebo automatizovaného huštění z externích pump a kompresorů.

Výhodou zařízení podle vynálezu je, že využívá část energie spotřebované podhuštěnou pneumatikou na překonání vyššího valivého odporu podhuštěné pneumatiky na částečnou nebo úplnou nápravu tohoto stavu a dohuštění pneumatiky. Jedna z variant zařízení může monitorovat styl jízdy a přizpůsobit se mu. V tomto případe bude u rychlého stylu jízdy automaticky zvýšena hodnota tlaku v pneumatice tak, jak je pro vyšší rychlosti doporučeno. Obdobně bude pro pomalejší styl jízdy hodnota tlaku snížena.

Zařízení udržuje optimální tlak v pneumatice, snižuje spotřebu paliva, zvyšuje bezpečnost provozu a prodlužuje životnost pneumatiky.

Přehled obrázků na výkresech

Obrázky 1. a)ažd) znázorňují jednotlivé fáze funkce komory 1 spojené vnějším ventilem 3 s vnějším prostředím 5 a volně spojené s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2.

Obrázky 2. a) až d) znázorňují jednotlivé fáze funkce komory 1 spojené vnitřním ventilem 4 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 a volně spojené s vnějším prostředím 5.

Obrázky 3. a) až d) znázorňují řez pneumatikou 2 a komorou 1 spojenou vnějším ventilem 3 s vnějším prostředím 5 a volně spojenou s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 v různých fázích otáčení pneumatiky 2.

Obrázky 4. a) až c) znázorňují jednotlivé fáze funkce komory 1 spojené vnitřním ventilem 4 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 a volně spojené s vnějším prostředím 5 přičemž část komory 1. označená Nk je sílou Fe nedeformovatelná.

-4CZ 293012 B6

Obrázky 5. a) až d) znázorňují fáze funkce komory 1 v různých pohledech spojené vnitřním ventilem 4 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 a obsahující kanálek K.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Na obr. 1. a) je zobrazena pumpa tvořena komorou 1 jejíž stěna obsahuje blok 10 s tvarovou pamětí, vnější ventil 3 který komoru 1 propojuje s vnějším prostředím 5. Komora 1 je volně propojena s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Volný pohyb média mezi komorou 1 a vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 je znázorněn obousměrnou přerušovanou šipkou. Po je tlak vnějšího prostředí 5, Pk je tlak v komoře 1 a Pvp je tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2. Médium volně proudí mezi komorou 1 a vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Vnější ventil 3 je uzavřen. Pk=Po=Pvp.

Na obr. 1. b) na stěnu komory 1 obsahující blok 10 s tvarovou pamětí počala působit síla Fe, která je větší než hraniční síla Fh. Stěny komory 1 se deformují, a v místě jejich dotyku je plocha průřezu komoiy 1 nulová. Komora 1 je nulovou plochou průřezu komory 1 rozdělena na dva oddělené prostory. V prostoru komory 1 mezi vnějším ventilem 3 a nulovou plochou průřezu komory 1 je tlak Ps. V prostoru komory 1 mezi nulovou plochou průřezu komory 1 a místem volného propojení s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 je tlak Pv.

Místo působení síly Fe se posouvá směrem od vnějšího ventilu 3 k místu volného propojení s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 přičemž síla Fe je neustále větší než hraniční síla Fh až se dostane do polohy zobrazené na obr. 1. c). Souběžně se komorou 1 posouvá i místo deformace stěny komory 1, místo deformace bloku 10 s tvarovou pamětí a nulová plocha průřezu komory L Blok 10 s tvarovou pamětí se v místě kde na něj na obr. 1. b) působila síla Fe vrací do stavu před deformací. Objem prostoru uzavřeného v prostoru komory 1 mezi vnějším ventilem 3 a nulovou plochou průřezu komory 1 se zvětšuje a přes otevřený vnější ventil 3 do něj proudí médium z vnějšího prostředí 5. Tok média přes vnější ventil 3 je naznačen jednosměrnou přerušovanou šipkou. Tlak Po=Ps. Objem prostoru komory 1 mezi nulovou plochou průřezu komory 1 a místem volného propojení s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 se zmenšuje a tlak média v něm roste. Tlak Pv=Pvp > Po=Ps.

Na obr. 1. d) je síla Fe nižší než hraniční síla Fh a nulová plocha průřezu komory 1 zaniká. Médium volně proudí mezi všemi prostory komory 1 a vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Vnější ventil 3 je uzavřen. Pk=Pvp>Po. Množství média uzavřeného v komoře 1 narostlo o množství média přisáté přes vnější ventil 3. Po úplném zániku síly Fe se komora 1 vrací do stavu znázorněného na obr. 1. a). Tlak Pk = Pvp > Po. Tlak ve spojeném prostoru komory 1 a vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 narostl úměrně s nárůstem množství v těchto prostorech uzavřeného média.

Příklad 2

Na obr. 2. a) je zobrazena pumpa tvořena komorou 1 jejíž stěna obsahuje blok 10 s tvarovou pamětí, vnitřní ventil 4 který komoru 1 propojuje s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Komora 1 je volně propojena s vnějším prostředím 5. Volný pohyb média mezi komorou 1 a vnějším prostředím 5 je znázorněn přerušovanou obousměrnou šipkou. Poje tlak vnějšího prostředí 5, Pk

-5CZ 293012 B6 je tlak v komoře 1 a Pvp je tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2. Vnitřní ventil 4 je uzavřen.

Pk=Po=Pvp.

Na obr. 2. b) na stěnu komory 1 obsahující blok 10 s tvarovou pamětí počala působit síla Fe která je větší než hraniční síla Fh. Stěny komory 1 se deformují, a v místě jejich dotyku je plocha průřezu komory 1 nulová. Komora 1 je nulovou plochou průřezu komory 1 rozdělena na dva oddělené prostory. V prostoru komory 1 mezi místem volného propojení s vnějším prostředím 5 a nulovou plochou průřezu komory 1 je tlak Ps = Po. V prostoru komory 1 mezi místem nulové plochy průřezu komory 1 a vnitřním ventilem 4 je tlak Pv. Vnitřní ventil 4 je otevřen a Pv = Pvp.

Místo působení síly Fe se posouvá směrem od místa volného propojení s vnějším prostředím 5 k vnitřnímu ventilu 4 přičemž síla Fe je neustále větší než hraniční síla Fh až se dostane do polohy zobrazené na obr. 2. c). Souběžně se komorou 1 posouvá i místo deformace stěny komory 1, místo deformace bloku 10 s tvarovou pamětí a nulová plocha průřezu komory 1. Blok 10 s tvarovou pamětí se v místě kde na něj na obr. 2. b) působila síla Fe vrací do stavu před deformací. Objem prostoru uzavřeného v prostoru komory 1 mezi místem volného propojení s vnějším prostředím 5 a nulovou plochou průřezu komory 1 se zvětšuje a médium do něj volně proudí z vnějšího prostředí 5. Tok média je naznačen přerušovanou šipkou. Tlak Po=Ps. Objem prostoru komory 1 mezi nulovou plochou průřezu komory 1 a vnitřním ventilem 4 se zmenšuje a tlak média v něm roste. Přes otevřený vnitřní ventil 4 médium proudí do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2. Tok média je naznačen jednosměrnou přerušovanou šipkou. Tlak Pv = Pvp > Po = Ps.

Na obr. 2. d) je síla Fe nižší než hraniční síla Fh a nulová plocha průřezu komory 1 zaniká. Médium volně proudí mezi všemi prostory komory 1 a vnějším prostředím 5. Vnitřní ventil 4 je uzavřen. Pk = Po < Pvp. Množství média uzavřeného ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 narostlo o množství média vytlačené z komory 1 přes vnitřní ventil 4 od okamžiku vzniku nulové plochy průřezu komory 1 znázorněné na obr. 2. b) po okamžik jeho zániku znázorněný na obr. 2. d). Po úplném zániku síly Fe se komora 1 vrací do stavu znázorněného na obr. 2. a). Tlak Pvp> Pk = Po. Tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 narostl úměrně s nárůstem v něm uzavřeného množství média.

Příklad 3

Na obrázku 3. a) je znázorněn řez pneumatikou 2, v ní obsaženého vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2, komorou 1, vnější ventil 3 a vnější prostředí 5 tvořené okolním prostředím pneumatiky 2. Komora 1 je volně propojena s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Zaoblenou šipkou je naznačen směr rotace pneumatiky 2 a s ní i komory L Vnější ventil 3 je uzavřen. Na komoru 1 na obrázku 3. b) počíná vlivem deformace pneumatiky 2 působit síla Fe větší než hraniční síla Fh, komora 1 se deformuje a část jejího vnitřního prostoru má nulovou plochou průřezu komory T Plyn z komory 1 je vytlačován do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2. Směr vytlačování je naznačen přerušovanou šipkou. Na obrázku 3. c) je komora 1 rozdělena nulovou plochou průřezu komory 1 na dvě části, přičemž v části komory 1, která prošla nulovou plochou průřezu komory 1, veškerý v ní před deformací obsažený plyn byl vytlačen do zbytku komory 1 a do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2, je tlak nižší než je tlak vnějšího prostředí 5 a přes otevřený vnější ventil 3 se tato část komory 1 plní plynem z vnějšího prostředí 5. V průběhu deformace komory 1 a jí procházející nulové plochy průřezu komory 1 se veškerý plyn obsažený na počátku deformace v komoře 1 vytlačí do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 a vyprázdněná komora 1 se přes vnější ventil 3 doplní plynem z vnějšího prostředí 5. Vnější ventil 3 se uzavře. Následně se všechny prostory komory 1 propojí s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 tak jak je zobrazeno na obrázku 3. d). Tlak v propojené celé komoře 1 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 je vyšší než před počátkem cyklu zobrazeném na obr. 3. a).

-6CZ 293012 B6

Příklad 4

Na obrázku 4. a) a 4. b) je zobrazena část komory 1 jejíž stěna obsahuje blok 10 s tvarovou pamětí, vnitřní ventil 4 který komoru 1 propojuje s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Dále je zobrazena nedeformovatelná část NK. Na komoru 1 působí síla Fe jež se posouvá ve směru tečkované šipky. Nulová plocha průřezu komory 1 stlačuje médium a přes vnitřní ventil 4 jej vytlačuje do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2. Nulová plocha průřezu komory 1 postupuje komorou 1. Na obrázku 4. c) je znázorněna síla Fe působící na stěnu komory 1 v nedeformovatelné části NK. Síla Fe již nevytváří nulovou plochu průřezu komory 1 a všechny části komory 1 jsou navzájem propojeny.

Příklad 5

Na obrázku 5. a) je zobrazena část komory 1 jejíž stěna obsahuje blok 10 s tvarovou pamětí, vnitřní ventil 4 který komoru 1 propojuje s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Dále je zobrazený kanálek K vytvořený ve spodní stěně komory L Na obrázku 5. b) je řez touto komorou 1 a kanálkem K v nedeformovaném místě komory L Na komoru 1 působí síla Fe jež se posouvá ve směru tečkované šipky. Nulová plocha průřezu komory 1 stlačuje médium a přes vnitřní ventil 4 jej vytlačuje do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2. Nulová plocha průřezu komory 1 postupuje komorou 1 až do polohy zobrazené na obrázcích 5. c) a 5. d). V této poloze nulová plocha průřezu komory 1 přejela přes hranu kanálku K a tento propojil navzájem všechny části komory 1 bez ohledu na velikost síly Fe. Nulová plocha průřezu komory 1 zanikla. Médium proudící kanálkem K mezi všemi částmi komory 1 je znázorněno tenkou zaoblenou šipkou.

Průmyslová využitelnost

Zařízení dle vynálezu je využitelné u dopravních prostředků, při výrobě pneumatik.

Claims (5)

1. Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice, tvořené komorou (1) s tvarovou pamětí, alespoň ve své části objemově deformovatelnou na nulovou plochu průřezu po dobu působení vnějších mechanických sil, mající podlouhlý tvar alespoň částečně opisující tvar pláště pneumatiky, a propojenou s vnitřním prostorem pneumatiky a s vnějším prostředím, přičemž nejméně jedna stěna komory sousedí se stěnou pneumatiky nebo je součástí stěny pneumatiky, vyznačující se tím, že komora (1) je opatřena blokem (10) s tvarovou pamětí a na jednom svém konci je volně otevřena do vnějšího prostředí (5) a na druhém konci nebo v jeho blízkosti je propojena nejméně jedním vnitřním ventilem (4) s vnitřním prostorem (6) pneumatiky (2).

2. Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice tvořené komorou (1) s tvarovou pamětí, alespoň ve své části objemově deformovatelnou na nulovou plochu průřezu po dobu působení vnějších mechanických sil, mající podlouhlý tvar alespoň částečně opisující tvar pláště pneumatiky, a propojenou s vnitřním prostorem pneumatiky a s vnějším prostředím, přičemž nejméně jedna stěna komory sousedí se stěnou pneumatiky nebo je součástí stěny pneumatiky, vyznačující se tím, že komora (1) je opatřena blokem (10) s tvarovou pamětí, komora (1) je na jednom konci volně otevřena do vnitřního prostoru (6) pneumatiky (2)

-7CZ 293012 B6

I 10 a na druhém konci nebo v jeho blízkosti je propojena nejméně jedním vnějším ventilem (3) s vnějším prostředím (5).

3. Zařízení podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že na konci komory (1) opatřeném vnějším ventilem (3) nebo vnitřním ventilem (4) je vytvořena část (NK), která je působením vnějších sil deformovatelná na plochu průřezu komory (1) větší než nulovou.

4. Zařízení podle nároků la2, vyznačující se tím, že část komory (1) na konci opatřeném vnějším ventilem (3) nebo vnitřním ventilem (4) je uspořádána v oblasti s nulovým působením vnějších mechanických sil deformujících komoru (1) až na nulovou plochu průřezu komory (1).

5. Zařízení podle nároků la2, vyznačující se tím, že část dolní stěny komory (1) na konci opatřeném vnějším ventilem (3) nebo vnitřním ventilem (4) je opatřena kanálkem (K), jehož šířka je menší než vnitřní šířka komory (1).