CZ20014451A3

CZ20014451A3 - Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice

Info

Publication number: CZ20014451A3
Application number: CZ20014451A
Authority: CZ
Inventors: František Hrabal
Original assignee: František Hrabal
Priority date: 2001-12-11
Filing date: 2001-12-11
Publication date: 2003-06-18
Also published as: CZ291909B6

Description

Zařízení ke sledování, udržování . upravování tlaku v pneumatice.

Oblast techniky

Vynález se týká^Ysledování, udržování upravování tlaku v pneumatice v závislosti na provozních vlastnostech pneumatiky a okamžitém nebo dlouhodobém způsobu jejího užívání.

Dosavadní stav techniky

Pneumatiky jsou dnes převážně huštěné plynem v průběhu nepoužívání vozidla^ to externími kompresory a pumpami. Tyto způsoby huštění jsou časově náročné a vyžadují periodickou kontrolu stavu huštění, kterou ne vždy uživatelé dodržují. Také tyto způsoby nezaručují optimální nahuštění pneumatiky v případě, že se styl jízdy průběžně liší od stylu, pro který byla pneumatika původně nahuštěna. Tím trpí jak samotná pneumatika vyšším opotřebením_;tak i bezpečnost provozu, kdy pneumatika není vždy schopná plnit v plné míře svou funkci,např. nižším přítlakem k vozovce. Nezanedbatelným je také ekonomické hledisko, kdy nesprávně nahuštěná pneumatika má větší valivý odpor a tím se zvyšuje spotřeba vozidla.

Dalším způsobem huštění je huštění v průběhu používání pneumatiky kompresory umístěními ve vozidle. Toto řešení je poměrně komplikované, vyžaduje kompresor ve vozidle a i přenos stlačeného plynu z vozidla do rotujícího kola je komplikovaný.

jízdy, které sestává z tlakem dočasně deformovatelného vaku, respektive manžety připojené zvnějšku k pneumatice automobilu. Vak je jednou hadičkou s ventilem propojen s vnitřním prostorem pneumatiky a druhým ventilem je spojen s vnějším prostředím s atmosferickým tlakem. Toto zařízení je řemenem připevněno k pneumatice, což je nepraktické a může ohrozit bezpečnost provozu.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody odstraňuje zařízení tvořené komorou s tvarovou pamětí objemově deformovatelnou^J po dobu působení vnějších mechanických sil při

Ί ) ) i ) ) ) > ί

I j ) ) ) » ) í ) > ) í ) 3 ) ) >

) ) ) > ) ) odvalování pneumatiky vozidla po jízdní ploše, propojenou nejméně jedním jednosměrným vnitřním ventilem s vnitřním prostorem pneumatiky a nejméně

Vjeho* P°ást<xto* a‘e, jedním jednosměrným vnějším ventilem s vnějším prostředím^ , že nejméně jedna stěna komory je součástí stěny pneumatiky nebo nejméně jedna stěna komory sousedí s vnitřní stěnou pneumatiky .

Vnitřní ventil a/nebo vnější ventil jsou propojeny s ovladačem, propojeným s prvním snímačem a/nebo druhým snímačem sffnimae

Prvním snímačem je snímač tlaku v pneumatice a/neboVprofilu pneumatiky , snťmAG —— -------*isníiw*© UjTluřwťté' a/neboYprófilu komory a/neboYÓbjemu komory a/neboYrozdílu tlaku y prostoru y SnťfMH komory vůči tlaku ve vnitřnímu prostoru pneumatiky a/neboYTózdílu tlaku v prostoru komory vůči tlaku ve vnějšímu prostředí. ,

Druhým snímačem je snímač rychlosti rotace pneumatiky a/nebo^zrychlení rotace pneumatiky.

S výhodou je délka komory větší než délka optimální styčné plochy pneumatiky sjízdní plochou.

Komora může sestávat z nejméně dvou samostatných a vzájemně propojených dílčích prostorů, uspořádaných symetricky u protilehlých boků pneumatiky .

Výhodou zařízení podle vynálezu je, že využívá část energie spotřebované podhuštěnou pneumatikou na překonání vyššího valivého odporu podhuštěné pneumatiky na částečnou nebo úplnou nápravu tohoto stavu a dohustění pneumatiky.

Zařízení je konstrukčně jednoduché a je s výhodou umístěné v pneumatice, kde koná práci bez potřeby přivádění energie a bez potřeby vyššího zastavěného prostoru.Pro svou funkci ani připevnění nevyžaduje žádné úpravy ráfků kol.

Zařízení snižuje nebo plné odbourává potřebu manuální kontroly a úpravy tlaku pneumatiky nebo její inicializaci operátorem v případě automatizované kontroly a huštění.

Zařízení upravuje tlak v pneumatice v průběhu jejího provozu, čímž se snižuje nebo plně eliminuje časová a pracovní náročnost manuálního nebo automatizovaného huštění z externích pump a kompresorů.

Jedna z variant zařízení může monitorovat styl jízdy a přizpůsobit se mu. V tomto případe bude u rychlého stylu jízdy automaticky zvýšena hodnota tlaku ? 7 ϊ > : '> > > ⁵ } > > ) } > ) ) ' '> ^{: 1} ϊ > > ) v pneumatice tak, jak je pro vyšší rychlosti doporučeno. Obdobně bude pro pomalejší styl jízdy hodnota tlaku snížena.

Zařízení udržuje optimální tlak v pneumatice, snižuje spotřebu paliva, zvyšuje bezpečnost provozu a prodlužuje životnost pneumatiky.

Přehled obrázků m

Na obr. 1.a) je znázorněna nezatížená pneumatika v řezu a profilu, kde komora je vytvořena uvnitř pneumatiky u běhounu pneumatiky .

Na obr. 1 .b) je znázorněna nezatížená pneumatika v řezu, kde komora je vytvořena uvnitř pneumatiky u boční stěny pneumatiky .

Na obr. 2.a) je znázorněna zatížená pneumatika v řezu a profilu, kde komora je vytvořena uvnitř pneumatiky u běhounu pneumatiky . Objem komory je zmenšen deformací pneumatiky .

Na obr. 2.b) je znázorněna zatížená pneumatika v řezu kde komora je vytvořena uvnitř pneumatiky u boční stěny pneumatiky . Objem komory je zmenšen deformací pneumatiky.

Na obr. 3. je přerušovanou čarou znázorněn průnik plynu přes vnitřní ventil z komory do vnitřního prostoru pneumatiky .

Na obr. 4. je přerušovanou čarou znázorněn průnik plynu přes vnější ventil z vnějšího prostředí do komory .

Na obr. 5. je přerušovanou čarou znázorněn průnik plynu přes třetí ventil z vnitřního prostoru pneumatiky do vnějšího prostředí.

Na obr. 6. je znázorněn řez pneumatikou, ve které jsou u ráfku kola umístěny první a druhý snímač. Oboustrannými šipkami je znázorněn přenos informací k počítači.

Příklady provedení

Příklad 1

Na obr. 1. a) je znázorněna pneumatika 2, která je opatřena zařízením ke sledování, udržování a upravování tlaku v pneumatice 2. Zařízení je tvořeno komorou 1, jejíž jedna stěna je součástí stěny běhounu pneumatiky 2 přičemž komora 1 je propojena jedním vnitřním ventilem 3 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2, jedním vnějším > « -> >;>»>» τ i 5 > y > ) >

->',>> ) J ) ) > ) ) > ' i 5 > 1 ventilem 4 je propojena s vnějším prostředím 5 a jedním třetím ventilem 7 je propojen vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5.

Objem komory 1. v okamžiku, kdy na ni nepůsobí zátěžová deformace pneumatiky 2, způsobená odvalováním pneumatiky 2, je maximální. Komora i je přes vnější ventil 4 naplněna vzduchem z vnějšího prostředí 5.

V okamžiku, kdy se pneumatika 2 odvaluje po vozovce a deformuje v místě, kde je komora 1, v komoře 1 se vytváří vyšší tlak než ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2. Objem komory 1 se zmenší. Tlak je dán poměrem bezzátěžového objemu komory 1 nebo její části a objemem komory 1 nebo její Části při zátěži, násobený tlakem vnějšího prostředí 5, ze kterého je komora 1 plněna. Pokud je tlak v komoře i větší, otevřením vnitřního ventilu 3 se tlak v prostoru komory 1_ vyrovná s tlakem vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2. Tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 se úměrně zvýší. V průběhu zmenšování zátěžové deformace pneumatiky 2 v místě sousedícím s komorou i se komora 1. vrací do původního objemu, v komoře I vznikne tlak nižší než byl původní tlak v komoře 1 bez zátěže, respektive nižší než tlak vnějšího prostředí 5. Otevřením vnějšího ventilu 4 se tlak v komoře i vyrovná s tlakem vnějšího prostředí 5.

Komora 1 může být konstruována v plášti pneumatiky 2 i tak, že na rozdíl od r~| obrázkut ^objem komory l|je v okamžiku, kdy ná ni nepůsobí zátěžová deformace pneumatiky 2 způsobená odvalováním pneumatiky 2 minimální a teprve vlivem mechanické zátěže a deformace pneumatiky 2 v oblasti sousedící se stěnou komory 1_ se objem komory 1 zvětší. V komoře 1_ se vytvoří tlak nižší než tlak vnějšího prostředí 5. Otevřením vnějšího ventilu 4 se tlak v komoře i vyrovná s tlakem vnějšího prostředí 5. V průběhu zmenšování zátěžové deformace pneumatiky 2 v místě sousedícím s komorou 1, se komora I vrací do původního objemu, v komoře 1 vznikne tlak vyšší než je tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 daný objemem komory i nebo její části ph zátěži a objemem komory i nebo její části po zátěži a tlakem vnějšího prostředí 5, ze kterého je komora 1 plněna. Otevřením vnitřního ventilu 3 se tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 úměrně zvýší a tlak v komoře 1 se s tlakem vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 vyrovná. Vzhledem k tomu, že vnější ventil 4 je jednosměrný, nedochází při každém cyklu k vyrovnání tlaku v komoře 1 s atmosferickým tlakem vnějšího prostředí 5. V komoře 1 zůstává veškeré množství vzduchu, které bylo do ní přes vnější ventil 4 přisáté avšak nebylo protlačeno po čas cyklu přes vnitřní ventil 3 do Vnitrního prostoru 6 pneumatiky 2.

)1)1

Objem komory i při zátěži může být minimální a pak tlak v komoře 1 při zátěži je větší než tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 a je daný bezzátěžovým objemem a tlakem komory i a objemem komory při zátěži nebo naopak objem komory 1 při zátěži je maximální a pak bezzátěžový tlak komory 1 je větší než tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 a je dán objemem a tlakem komory 1 při zátěži a bezzátěžovým objemem komory 1.

Příklad 2

Na obr 1. b) je znázorněna pneumatika 2, která je opatřena zařízením ke sledování, udržování a upravování tlaku v pneumatice 2 . Zařízení je tvořeno komorou 1, která je umístěna v plášti v boku pneumatiky 2. Komora 1 je propojena jedním vnitřním ventilem 3 s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2, jedním vnějším ventilem 4 je propojena s vnějším prostředím 5 a jedním třetím ventilem 7 je propojen vnitřní prostore pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5. Zátěžově deformovaná pneumatika 2 je znázorněná na obr. 3. Tlak v komoře 1_ je vyšší než ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2, vnitřní ventil 3 je otevřen a plyn z komory 1 proudí do vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2. Směr proudění plynu je naznačen přerušovanou šipkou. Pneumatika 2 po čas ukončování zátěžové deformace nebo po zátěžové deformaci je znázorněna na obr. 4.

Vnější ventil 4 je otevřen a plyn z vnějšího prostředí 5 proudí do komory 1. Směr proudění plynu je naznačen přerušovanou šipkou.

pneumatiky 2 snížit, jak je znázorněno na obr. 5. Třetí ventil 7 je otevřen a plyn z vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 proudí do vnějšího prostředí 5. Směr proudění je naznačen přerušovanou šipkou.

Příklad 3

Výhodným provedením je, když délka komory 1 je větší než délka optimální styčné plochy pneumatiky 2, například délka komory 1 je rovná polovině obvodu pneumatikyž.

, j 1 J : ' , t _ř ί , > ί I i 1 ΐ . ^: ‘ ¹ ’

Komora £_se v průběhu zátěžové deformace komory £ rozdělí na část zátěžově deformované komory £, kterou již proběhla zátěžová deformace komory 1 a na druhou části komory £, ve které zátěžová deformace právě probíhá. Stěny komory £ se v průběhu zátěžové deformace obou uvedených částí komory 1 nepřerušené neprodyšně dotýkají a vytlačený plyn se hromadí ve zbylé části komory £. Tlak plynu ve zbylé části komory 1, ve které ještě působením zátěžové deformace komory 1 neprodyšný dotek nenastal se úměrně se zmenšováním objemu zbylé části komory £ zvyšuje.

Takto konstruovanou komorou £ je možné zamezit náhodnému nebo nevhodnému přihuštění vnitřního prostředí 6 pneumatiky 2 pokud její zátěžová deformace byla vyvolána například kamenem. Zvolením vhodné délky komory £ a vhodného profilu komory £ zabezpečíme, že komora £ zvýší tlak nad tlak vnitřního prostředí 6 pneumatiky 2 pouze tehdy pokud zátěžová deformace probíhá v předem určené délce obvodu pneumatiky 2 a zároveň je v celé této délce minimálně dostatečná k vytvoření neprodyšného doteku protilehlých stěn komory £.

Příklad 4

Pneumatika 2 obsahuje komoru £, vnitřní ventil 3, vnější ventil 4, vnitřní prostor 6 pneumatiky 2, a třetí ventil 7. Dále je opatřena prvním snímačem 8 tlaku (obr. 6) a je obklopená vnějším prostředím 5. Pneumatika 2 je přehuštěná. Ovladač na základě informací z prvního snímače 8_tlaku ovládá třetí ventil 7 propojující vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5. Ovladač vyhodnotí stav tlaku vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 jako stav překračující prvnímu snímači 8 tlaku předdefinovaný hraniční limit a otevře třetí ventil 7 propojující vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5. Tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 se snižuje do okamžiku, kdy dosáhne první snímač 8 tlaku předdefinovaný hraniční limit. Ovladač uzavře třetí ventil 7 propojující vnitřní prostor 6 pneumatiky 2 s vnějším prostředím 5.

Prvním snímačem 8 tlaku je tlakoměr, kterému jsou přednastaveny hraniční hodnoty tlaku ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2. Při jejich překročení ovladač otevře nebo uzavře vnitřní ventil 3, vnější ventil 4 a/nebo třetí ventil 7.

První snímač 8 profilu pneumatiky 2 sleduje a vyhodnocuje vzdálenost pevného bodu zvoleného na běhounu z vnitřní strany pneumatiky 2 od jiného pevného bodu

Ί / , , :

,. . , ; i ’) i 5 i γ í s > i i > $ i > i i 7 i i i : ) na vnitrní straně pneumatiky 2 blíže k rotační ose pneumatiky 2. Pokud v průběhu zátěžové deformace pneumatiky 2 je snímaná vzdálenost mezi hraničními hodnotami přednastavenými prvnímu snímači 8 profilu, ovladač blokuje možnost otevření třetího ventilu 7, vnitřního ventilu 3 a vnějšího ventilu 4.

Pokud v průběhu zátěžové deformace pneumatiky 2 je vzdálenost bodů menší než nejnižší hraniční vzdálenost přednastavená prvnímu snímači 8 profilu, ovladač odblokuje vnější ventil 4 propojující komoru 1 s vnějším prostředím 5 a zároveň odblokuje vnitřní ventil 3 propojující komoru i s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2. Tím je umožněna funkce komory i popsaná výše zabezpečující přes komoru i přihuštění vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2.

Zvětšující se tlak zvětšuje v průběhu zátěžové deformace pneumatiky 2 vzdálenost bodů do okamžiku, kdy vzdálenost bodů dosáhne hraniční hodnotu přednastavenou prvnímu snímači 8 profilu. Ovladač pak opět zablokuje možnost otevření vnitřního ventilu 3 a vnějšího ventilu 4.

První snímač 8 profilu komory 1 sleduje například vzdálenost dvou zvolených pevných bodů na dvou různých vnitřních stěnách komory I a porovnává je s hraničními hodnotami přednastavenými prvnímu snímači 8 profilu komory T První snímač 8 objemu komory 1 sleduje například vzdálenost dvou zvolených pevných bodů na dvou různých vnitřních stěnách komory 1. , jejichž vzdálenost je úměrná objemu komory i a ovladač je porovnává s hraničními hodnotami přednastavenými prvnímu snímači 8 objemu komory i.

První snímač 8 rozdílu tlaků prostoru komory 1 vůči vnitřnímu prostoru 6 pneumatiky 2 a rozdílu tlaků prostorů komory i vůči vnějšímu prostředí 5 může být tvořen pružnou membránou umístěnou ve stěně oddělující prostor komory 1 od vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 nebo prostor komory 1 od vnějšího prostředí 5, jejíž velikost vyklenutí je úměrná rozdílu tlaků mezi sousedícími prostory. Ovladač porovnává velikost vyklenutí s hraničními hodnotami přednastavenými prvnímu snímači 8 rozdílů tlaků.

Příklad 5

Pneumatika 2 obsahující komoru 1, vnitřní ventil 3, vnější ventil 4, vnitřní prostor 6 pneumatiky 2, a třetí ventil 7. Dále je opatřena prvními snímači 8 a druhými snímači 9 rychlosti rotace pneumatiky i a/nebo zatáčení pneumatiky 2 znázorněnými na obr. 6.

i ϊ ; i > 1 Í i 1 i i i í i i > >

Profil pneumatiky 2 se v průběhu jízdy mění v závislosti na hmotnosti vozu, rychlosti a směru jízdy. Pokud chceme postihnout tyto vlivy a vyloučit například přehuštění pneumatiky 2 v průběhu zatáčení, kdy první snímač 8 profilu může indikovat podhuštění a ovladač se snaží pneumatiku 2_dohustit i když podhuštěná není, údaje získané z druhého snímače 9 zatáčení však dohušťování zabrání.

Dalším způsobem použití druhého snímače 9 může být zvýšení hodnoty huštění, pokud druhý snímač 9 rychlosti zaznamená zvýšenou rychlost nebo zvýšenou průměrnou rychlost vozidla a posune hraniční hodnotu huštění prvního snímače 8 tlaku pneumatiky 2_ na vyšší , pro daný styl jízdy, doporučenou hodnotu tlaku. Stejným způsobem při zpomalení rychlosti vozidla může ovladač ve spolupráci s druhým snímačem 9_rychlosti snížit hodnotu tlaku přednastavenou v prvním snímači 8.

Druhý snímač 9 rychlosti rotace pneumatiky 2 tvoří závaží zatěžující vnější ventil 4 silou působící na vnější ventil 4 kolmo k ose rotace pneumatiky 2 přímo vyvolanou odstředivou silou hmoty závaží přímo úměrnou rychlosti rotace pneumatiky 2. Při vyšších rychlostech pak na hmotu působí větší odstředivá síla, která otevření vnějšího ventilu 4 podle směru orientace síly ve směru nebo proti směru otevírání vnějšího ventilu 4, ulehčí nebo ztíží. Při snížení rychlosti a menší odstředivé síle je tomu naopak.

První snímače 8 a druhé snímače 9_mohou předávat informace o stavu pneumatiky 2 do počítače, který může být součástí ovladače umístěného v automobilu. Počítač informaci vyhodnotí a vizuálně nebo akusticky informací může předat obsluze vozidla.

Příklad 6

Objem komory i je v okamžiku kdy není deformována naplněn vzduchem z okolí. Při deformaci odpovídající správně nahuštěné pneumatice 2 se komora 1 výrazně nedeformuje a tlak v komoře 1 výrazně nestoupne. Naopak v případě, že je pneumatika 2 podhuštěná, objem komory 1 se zmenší a tlak v komoře 1 stoupne na hodnotu vyšší než je tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2. Vzduch z komory 1_ je vytlačen do vnitřního prostoru 6_pneumatiky 2 přes vnitřní ventil 3. V okamžiku, kdy již komora 1 není zátěžově deformována, vrátí se do původního tvaru, vznikne v ní nižší tlak než je tlak vnějšího prostředí 5 a komora 1 si přisaje přes vnější ventil 4 vzduch.

Příklad 7

V© stěnách pneumatiky 2 jsou vytvořeny dvě části komory 1 navzájem symetrické k ploše kolmé na osu rotace pneumatiky 2. Obě části komory 1 jsou vzájemně propojené. Nejméně jeden vnitřní ventil 3 propojuje komoru 1 s vnitřním prostředím 6 pneumatiky 2. V průběhu zátěžové deformace pneumatiky 2 se části komory 1 zátěžově deformují a tlak se v nich zvyšuje na tlak vyšší než je tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 a otevřením vnitřního ventilu 3 propojujícím komoru I s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 je komora i s vnitřním prostorem 6 pneumatiky 2 propojena a tlak ve vnitřním prostoru 6 pneumatiky 2 se zvýší. Umístění propojených části komory 1 do opačných stěn pneumatiky 2 sníží možnost nevhodnému přihuštění vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 v případech, kdy na stranách pneumatiky 2 dochází k náhodným nebo pro dohuštění pneumatiky 2 nevhodným asymetrickým zátěžím. I pokud budou části komory 1 zátěžově deformovány rozdílně zůstane tlak v obou stejný. Ve vnitřním prostoru 6_pneumatiky 2 bude přes vnitřní ventil 3 zvýšena hodnota tlaku vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2 pouze tehdy, pokud hodnota tlaku komory £ překročí tlak vnitřního prostoru 6 pneumatiky 2.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle vynálezu je využitelné v automobilovém průmyslu.

Claims

Patentové nároky

1. Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice vozidla, tvořené komorou (1) s tvarovou pamětí objemově deformovatelnou po dobu působení vnějších mechanických sil při odvalování pneumatiky po jízdní ploše, propojenou nejméně jedním jednosměrným vnitřním ventilem (3) s vnitřním prostorem (6) pneumatiky (2) a nejméně jedním jednosměrným vnějším ventilem (4) s vnějším prostředím (5), vyznačující se tím, že nejméně jedna stěna komory (1) sousedí s vnitřní stěnou pneumatiky (2).
2. Zařízení ke sledování, udržování a/nebo upravování tlaku v pneumatice vozidla, tvořené komorou (1) s tvarovou pamětí objemově deformovatelnou po dobu působení vnějších mechanických sil při odvalování pneumatiky po jízdní ploše, propojenou nejméně jedním jednosměrným vnitřním ventilem (3) s vnitřním prostorem (6) pneumatiky (2) a nejméně jedním jednosměrným vnějším ventilem (4) s vnějším prostředím (5), vyznačující se tím, že nejméně jedna stěna komory (1) je součástí stěny pneumatiky (2).
3. Zařízení nároků 1 a 2_/vyznačující se tím, že vnitřní ventil (3) a/nebo vnější ventil (4) jsou propojeny s ovladačem propojeným s prvním snímačem (8) a/nebo druhým snímačem (9).
4. Zařízení^íe nároku 3₁ vyznačující se tím, že prvním snímačem (8) je snímač tlaku v pneumatice (2) a/nebo snímač profilu pneumatiky (2), a/nebo snímač profilu komory (1) a/nebo snímač objemu komory (1) a/nebo snímač rozdílu tlaku v prostoru komory (1) vůči tlaku ve vnitřnímu prostoru (6) pneumatiky (2) a/nebo snímač rozdílu tlaku v prostoru komory (1) vůči tlaku ve vnějšímu prostředí (5).
5. Zařízení^íe nároku 3,vyznačující se tím, že druhým snímačem (9) je snímač rychlosti rotace pneumatiky (2) a/nebo snímač zrychlení rotace pneumatiky (2).
6. Zařízení{ďle nároků 1 až 5_? vyznačující se tím, že délka komory (1) je větší než délka optimální styčné plochy pneumatiky (2) s jízdní plochou.
7. Zařízení ^fe nároků 1 až 6,vyznačující se tím, že komora (1) sestává z nejméně dvou samostatných a vzájemně propojených dílčích prostorů, uspořádaných symetricky u protilehlých boků pneumatiky (2).