CZ289549B6

CZ289549B6 - Způsob a zařízení pro vypouątění práąku z reaktoru a pouľití tohoto zařízení

Info

Publication number: CZ289549B6
Application number: CZ19941307A
Authority: CZ
Inventors: Jean-Jacques Ing. Ruelle
Original assignee: Solvay Polyolefins Europe-Belgium (Société Anonyme
Priority date: 1993-05-27
Filing date: 1994-05-27
Publication date: 2002-02-13
Also published as: NO941959L; JPH0776601A; HUT69810A; US5939027A; FI942489A0; CN1065152C; HU217852B; CZ130794A3; BE1007150A3; CA2123762A1; HU9401589D0; RO117002B1; EP0626197A1; ES2127346T3; DE69414755T2; DE69414755D1; BR9402073A; CN1097650A; RU2141373C1; NO941959D0

Abstract

P°i zp sobu vypou t n pr ku z reaktoru, kter² obsahuje sou asn pr ek a plyn pod tlakem, se st pr ku a plynu z reaktoru vypou t do zhu ovac ho p sma p°ipojen ho k reaktoru a tvo°en ho nejm n jedn m nekem, ulo en²m v pouzd°e, se zmen uj c m se stoup n m z vit a/nebo s progresivn se zv t uj c m pr m rem h° dele, p°i em se pr ek p°esouv od m sta p°ipojen k reaktoru na opa n² konec zhu ovac ho p sma p°i soub n m zmen ov n objemu, kter² je k dispozici pro pr ek, a mno stv plynn f ze, ani by se pr ek stal kompaktn . Za° zen sest v z nejm n jednoho zhu ovac ho p sma (3), p°ipojen ho k reaktoru (1) a tvo°en ho nejm n jedn m nekem (4), ulo en²m v pouzd°e (5), s progresivn se zmen uj c m stoup n m z vit a/nebo s progresivn se zv t uj c m pr m rem h° dele, pro umo ov n zmen ovat sou asn objem, kter² je k dispozici pro pr ek, a mno stv plynn f ze poch zej c z reaktoru a vypou t n s pr kem, ani by p°itom doch zelo ke stla ov n pr ku do kompaktn ho stavu, p°i em konec tohoto zhu ovac ho p sma, opa n² vzhledem k m stu p°ipojen k reaktoru, je p°ipojen² ke koncov mu p smu (10), obsahuj c mu vypou t c prost°edek pro kone n vypou t n pr ku. Je rovn navr eno pou it v² e uveden ho za° zen pro vypou t n reaktoru pro polymeraci .alfa.-olefin v plynn f zi.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu vypouštění prášku z reaktoru, který obsahuje současně prášek a plyn pod tlakem. Dále se týká zařízení pro provádění tohoto způsobu a jeho použití.

Dosavadní stav techniky

Je známa polymerace a-olefinů pomocí katalytického systému, obsahujícího sloučeninu přechodného kovu, náležejícího do skupin Illb, IVb, Vb a VIb periodické soustavy (verze zveřejněná v příručce Handbook of Chemistry and Physics, 50. vydání, str. B-3, 1969-1970), a aktivační látku, zvolenou z organokovových sloučenin prvků skupin I až III periodické soustavy. S výhodou je organokovová sloučenina sloučenina hliníku a sloučenina přechodného kovu je pevná látka na bázi titanu. Rovněž je známo, že se tato polymerace provádí udržováním monomeru či monomerů v plynné fázi. Taková polymerace se obecně provádí v reaktorech s fluidním ložem, což jsou nejčastěji reaktory se svislou osou, ve kterých jsou částice vytvářejícího se polymeru udržovány ve fluidním stavu proudem plynu, proudícím vzhůru, a obsahujícím olefin nebo olefiny určené k polymeraci. Takový reaktor má ve spodní části děrovanou desku, běžně označovanou jako fluidizační mříž, a umožňující rozdělovat proud plynu, potřebný pro udržování částic polymeru ve fluidním stavu. Boční potrubí umožňuje odvádět z reaktoru část polymeru, který se v něm vytvořil.

Známý způsob provádění tohoto vypouštění spočívá v přerušovaném přesouvání, prostřednictvím plynného proudu a prostřednictvím odpovídajícího ventilového ústrojí, části fluidního lože, obsahující polymer dispergovaný v plynné fázi, a to od místa, ležícího pod vrcholem fluidního lože a nad fluidizační mříží, k řadě nádob, vystavených nižšímu tlaku, než je tlak v polymeračním reaktoru. V těchto nádobách je pevná látka oddělována od plynné fáze působením gravitace, a tato plynná fáze je znovu zaváděna přímo nebo nepřímo do polymeračního reaktoru v bodě, nacházejícím se nad bodem, z něhož se přesouvání provádí. Pevná látka je potom dopravována do následující nádoby (EP-0071430).

Systémy vypouštění reaktoru podle dosavadního stavu techniky mají řadu nevýhod. Jejich používání je relativně složité vzhledem k počtu ventilů, které obsahují. Protože jsou tyto ventily nepřetržitě v provozu, dochází u nich ke značnému opotřebení, a ventily potřebují nákladnou údržbu. Další nevýhodou je to, že dochází ke kolísání tlaku v reaktoru, které je někdy značné. Dále dochází k tomu, že vypouštěná část fluidního lože obsahuje podíl plynné fáze, pocházející z reaktoru a obsahující monomery, takže v nádobách na vypuštěný prášek nekontrolované probíhá polymerační reakce. Často se ukazuje jako nutné zbavovat takto vypouštěný práškový polymer plynu před jeho skladováním a/nebo s manipulací s ním, což vyžaduje přídavné operace s plynem, pocházejícím z odplynování. Konečně dochází k tomu, že práškový polymer se v nádobách na jeho ukládání zhutňuje vlastní tíží, takže mohou vznikat aglomeráty, které způsobují poruchy nebo zablokování procesu vypouštění. K těmto problémům dochází obzvláště tehdy, jestliže se z reaktoru vypouštějí lepivé práškové materiály.

Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob vypouštění prášku z reaktoru, který obsahuje současně prášek a plyn pod tlakem, ale který by neměl nedostatky způsobu podle stavu techniky.

I

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo způsobem vypouštění prášku z reaktoru, který obsahuje současně prášek a plyn pod tlakem, jehož podstatou je, že se část prášku a plynu z reaktoru vypouští do zhušťovacího pásma připojeného k reaktoru a tvořeného nejméně jedním šnekem, uloženým v pouzdře, se zmenšujícím se stoupáním závitu a/nebo s progresivně se zvětšujícím průměrem hřídele, přičemž se prášek přesouvá od místa připojení k reaktoru na opačný konec zhušťovacího pásma při postupném a souběžném zmenšování objemu, který je k dispozici pro prášek, a množs10 tví plynné fáze, pocházející z reaktoru, přičemž se však zachovává sypkost zhuštěného prášku i na výstupu ze zhušťovacího pásma, aniž by se prášek stal kompaktním, a prášek se v koncovém pásmu vypouští.

Ve zhušťovacím pásmu se tedy zmenšuje objem, který je k dispozici pro prášek, vypouštěný z reaktoru, aniž by tento prášek byl stlačován do té míry, že se zhutní a stane se kompaktním. Zhuštění práškuje provázeno zmenšením množství plynné fáze, pocházející z reaktoru.

V rámci vynálezu se jako plyn, obsažený v rektoru, rozumí jakákoli směs, obsahující jednu nebo více složek, které jsou za podmínek teploty a tlaku, působících v reaktoru, v plynném skupenství.

Podle výhodného provedení vynálezu se prášek vypouští z reaktoru, v němž je jedna z reakčních látek v plynné fázi.

S výhodou se směs prášku a plynu vypouští z reaktoru, pracujícího s fluidním ložem. Prášek se v tomto případě účelně vypouští z místa ležícího mezi vrcholem fluidního lože afluidizační mříží.

Podle výhodného provedení vynálezu se prášek vypouští z polymeračního reaktoru. S výhodou se prášek vypouští z reaktoru pro polymeraci α-olefinů v plynné fázi, obsahujících 2 až 22 atomů 30 uhlíku.

Prášek se může podle vynálezu z reaktoru vypouštět kontinuálně nebo přetržitě.

Po zmenšení objemu, který je k dispozici pro prášek, a před vypouštěním v koncovém pásmu, se prášek s výhodou přesouvá do zřeďovacího pásma, v němž se zvětšuje objem, který je k dispozici pro prášek, při ředění prášku inertním plynem. Podle výhodného provedení se prášek ředí přiváděním inertního plynu o tlaku vyšším, než jaký působí v reaktoru. Prášek se potom dopravuje do koncového pásma, v němž se provádí jeho konečné vypouštění. Do rámce vynálezu spadají způsoby vypouštění, v nichž se část prášku vypouští do jediného prostoru, obsahujícího zhušťo40 vací pásmo a zřeďovací pásmo, vzájemně se od sebe lišící nebo nikoli, a následně se přesouvá do koncového pásma. Přesouvání do koncového pásma se může provádět buď přímo po zřeďovacím pásmu nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více za sebou následujících sledů, obsahujících zhušťovací a zřeďovací pásmo.

Vynález dále navrhuje zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu, sestávající z nejméně jednoho zhušťovacího pásma, připojeného k reaktoru a tvořeného nejméně jedním šnekem, uloženým v pouzdře, se zmenšujícím se stoupáním závitu a/nebo s progresivně se zvětšujícím průměrem hřídele, pro umožňování zmenšovat současně objem, který je k dispozici pro prášek, a množství plynné fáze pocházející z reaktoru a vypouštěné s práškem, aniž by přitom docházelo ke stlačování prášku do kompaktního stavu, přičemž konec tohoto zhušťovacího pásma, opačný vzhledem k místu připojení k reaktoru, je připojený ke koncovému pásmu, obsahujícímu vypouštěcí prostředek pro konečné vypouštění prášku.

-2CZ 289549 B6

Zařízení podle vynálezu je jednoduché a spotřebovává malé množství energie. Umožňuje minimalizovat dopravní délku materiálů tím, že nevyvolává nároky na prostory mimo reaktor. Potřebuje jen malý počet ventilů a vyžaduje tedy jen nepatrnou údržbu.

Zařízení dovoluje zmenšit množství plynné fáze, pocházející z reaktoru a současně omezit nebo zcela potlačit nekontrolované reakce, které by jinak v zařízení mohly vznikat. Není zapotřebí používat přídavných odplynovacích prostředků. Je možné provádět zpracovávání prášku přímo za reaktorem, což umožňuje vyřešit ekonomické problémy, spojené s využitím sil a pneumatickou dopravou, obvykle nutnou v takových provozech.

Podle jednoho provedení zařízení podle vynálezu zhušťovací pásmo obsahuje nejméně jeden šnek, uložený v pouzdře, se zmenšujícím se stoupáním závitu. Zhušťovací pásmo může obsahovat dva šneky s otáčením v protichůdném smyslu nebo dva šneky s otáčením ve stejném smyslu.

Podle dalšího znaku vynálezu zařízení obsahuje na výstupní straně od zhušťovacího pásma a před koncovým pásmem pro konečné vypouštění zřeďovací pásmo s inertním plynem o tlaku vyšším, než je tlak působící v reaktoru, a obsahující prostředek umožňující zvětšovat objem, který je k dispozici pro prášek. Zřeďovací pásmo obsahuje jeden nebo více šneků, uložených v jednom nebo více pouzdrech.

Zhušťovací pásmo a zřeďovací pásmo mohou být v jednom objemu. Zařízení je s výhodou tvořeno pouzdrem, obsahujícím dva šneky otáčivé ve stejném smyslu, se zhušťovacím pásmem, v němž se zmenšuje stoupání závitů šneku, po kterém následuje zřeďovací pásmo, v němž se zvyšuje stoupání závitů šneku a které obsahuje boční nátrubek pro přívod inertního plynu.

Zařízení podle vynálezu může obsahovat více po sobě následujících sledů zhušťovacího pásma a zřeďovacího pásma.

Vynález dále navrhuje použití výše uvedeného zařízení pro vypouštění reaktoru pro polymeraci a-olefinů v plynné fázi.

Přenos prášku zařízením podle vynálezu může být prováděn jakýmikoli známými prostředky, vhodnými pro tento účel. Vypouštění reaktoru může být s výhodou usnadněno nakloněním zhušťovacího pásma tak, že konec, protilehlý k místu připojení, je umístěn na nižší úrovni, než místo připojení. Rovněž je možné ve vypouštěcím zařízení působit tlakem, který je nižší, než tlak v reaktoru.

Podle výhodného provedení způsobu a zařízení podle vynálezu se prášek vypouští z polymeračního reaktoru, například z reaktoru pro polymeraci α-olefinů v plynné fázi, obsahujících 2 až 22 atomů uhlíku. V rámci myšlenky vynálezu se pod polymeraci α-olefinů rozumí jejich homopolymerace nebo kopolymerace mezi sebou nebo s jinými nenasycenými monomery, například nenasycenými organickými kyselinami a jejich deriváty nebo s konjugovanými či nekonjugovanými diolefiny.

Zvlášť výhodné vypouštění prášku podle vynálezu je zajišťováno šneky, uloženými v jednom nebo několika pouzdrech, ve kterých se vytvoří postupně vždy zhušťovací pásmo a zřeďovací pásmo (pásmo snížení hustoty). Zhušťování prášku je s výhodou zajišťováno zmenšováním stoupání závitů šneku. Následné snižování hustoty prášku ve zřeďovacím pásmu je dosahováno zvětšováním stoupání závitu šneku. Do zřeďovacího pásma se může přivádět inertní plyn.

V tomto konkrétním případě je přenos prášku z reaktoru až na konec zřeďovacího pásma zajištěn otáčením šneků. Toto otáčení by mělo být dostatečné pro zajištění dopravního přesunu prášku, aniž by došlo k jeho stlačení. Nejčastěji se volí tak, aby nedocházelo k tavnému spojování částic

-3 CZ 289549 B6 '1 prášku. Během tohoto dopravního přesunu je možné pozorovat snižování množství plynné fáze, pocházející z reaktoru.

Prášek se poté vypouští do koncového pásma. Podle vynálezu se reaktor přednostně vypouští 5 plynule. Množství prášku, vypouštěné za jednotku času, závisí na řadě parametrů, jako je například místo připojení zhušťovacího pásma k reaktoru, naklonění tohoto pásma a eventuální rozdíly tlaků a/nebo rychlostí otáčení šneků. Vytvoření zhušťovacího pásma s jedním nebo více šneky umožňuje řídit rychlost otáčení těchto šneků tak, aby množství prášku, odváděné za jednotku času, bylo rovné množství prášku, vytvářeného uvnitř reaktoru.

Takové řešení se dobře hodí pro vypouštění reaktoru pro polymeraci v plynné fázi. Hodí se také pro vypouštění reaktorů s fluidním ložem, ve kterých je alespoň jedna reakční látka v plynné fázi. V takovém případě se obecně prášek odvádí z místa reaktoru, ležícího mezi vrcholem fluidního lože a fluidizační mříží, do pásma zhuštění.

Způsob vypouštění prášku podle vynálezu má řadu výhod. Umožňuje snadné vypouštění reaktoru, obsahujícího prášek a stlačený plyn, udržováním stálého tlaku, působícího uvnitř reaktoru. Jestliže navíc způsob vypouštění probíhá plynule, může být průtok vypouštěného prášku řízen v závislosti na rychlosti reakce vytvářející prášek, což umožňuje udržovat uvnitř reaktoru stálé 20 množství prášku.

Jinou výhodou vynálezu je možnost významného snížení množství plynné fáze, pocházející z reaktoru a obsažené v prášku, odváděném z vypouštěcího zařízeni. Z toho důvodu nemusí být tento prášek podrobován přídavnému zpracování a může s ním být zacházeno bez nebezpečí. 25 Taková výhoda se snadno získá například řízením délky zhušťovacího pásma nebo zřeďovacího pásma ve vypouštěcím zařízení.

Rovněž je možné konstatovat, že vypouštění práškuje značně usnadněno, což je zvlášť žádoucí v případech vypouštění lepivých prášků.

Vynález umožňuje provádět polymeraci v plynné fázi v reaktoru s fluidním ložem, používajícím výše popsané zařízení. Polymerační reakce je obecně uskutečňována prostřednictvím katalytického systému, obsahujícího sloučeninu přechodného kovu, náležejícího do skupiny Blb, IVb, Vb a VIb periodické soustavy, který může obsahovat aktivační látku, zvolenou mezi organokovo35 vými sloučeninami ze skupin I až III periodické soustavy. S výhodou je sloučenina přechodného kovu pevná látka na bázi titanu a organokovová sloučenina je sloučenina hliníku. Polymerační reakce může být rovněž uskutečněna pomocí katalyzátoru na bázi chrómu, naneseného na nosič na bázi oxidu křemičitého.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojený výkres, na kterém jediný obrázek představuje schéma reaktoru se zařízením pro vypouštění 45 prášku podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na jediném obrázku výkresu je znázorněn reaktor 1 s fluidním ložem, připojený přes oddělovací ventil 2 k zařízení pro vypouštění prášku. To obsahuje první pouzdro 5, ve kterém je uložen první podvojný šnek 4 (na obrázku, který je bokorysným pohledem, nejsou dva vedle sebe ležící šneky patrné), a druhé pouzdro 8, ve kterém je uložen druhý podvojný šnek 7 (zde platí totéž, co bylo řečeno pro šnek 4) zřeďovacího pásma 6. První podvojný šnek 4 má ve směru vypouštění

-4CZ 289549 B6 prášku zmenšující se stoupání závitů, zatímco druhý podvojný šnek 7 má zvětšující se stoupání závitů. Za druhým pouzdrem 8 je uspořádáno koncové pásmo 10, umožňující vypouštění prášku. Podvojné šneky 4, 7 jsou spřaženy s motorem 11 pro jejich pohon.

Příklad

Reaktor l· pro polymeraci propylenu ve fluidním loži má svislou osu a pracuje při tlaku asi 35.10⁵ Pa a při teplotě od 80 do 110 °C. Je plynule vypouštěn přes ventil 2 a zařízení pro vypouštění, obsahující šneky, které se otáčejí synchronizované a které jsou vytvořeny ze součástí, obvyklých u vytlačovacích strojů, popsaných například v publikaci SCHNECKENMASCHINEN IN DER VERFAHRENSTECHNIK”, vydané Springer Verlag (1972), str.60-66, 120-128 a 151-154. Tyto šneky tvoří postupně za sebou následující zhušťovací pásmo 3 azřeďovací pásmo 6 prášku. Ve zhušťovacím pásmu se postupně zmenšuje stoupání závitů šneků 4, takže se zhušťuje, aniž by přitom docházelo k jeho stlačování a hutnění. Rovněž se zjišťuje, že nedochází k tavnému spojování částic polymeru. Ve zřeďovacím pásmu, udržovaném na tlaku 36,4.10⁵ Pa dusíkem, přiváděným přívodem 9 ve formě bočního nátrubku, se postupně zvětšuje stoupání závitů šneků 7, takže se zvětšuje objem, který je k dispozici pro prášek. Otáčení šneků je zajišťováno motorem 11, který je seřízen tak, aby výška vrcholu fluidního lože zůstávala konstantní. Na konci zřeďovacího pásma 6 je polymemí prášek vypouštěn v koncovém pásmu 10 do odpovídající nádoby.

Claims

1. Způsob vypouštění prášku z reaktoru, který obsahuje současně prášek a plyn pod tlakem, vyznačený tím, že se část prášku a plynu z reaktoru vypouští do zhušťovacího pásma připojeného k reaktoru a tvořeného nejméně jedním šnekem, uloženým v pouzdře, se zmenšujícím se stoupáním závitů a/nebo s progresivně se zvětšujícím průměrem hřídele, přičemž se prášek přesouvá od místa připojení k reaktoru na opačný konec zhušťovacího pásma při souběžném zmenšování objemu, který je k dispozici pro prášek, a množství plynné fáze, pocházející z reaktoru, přičemž se však zachovává sypkost zhuštěného prášku i na výstupu ze zhušťovacího pásma, aniž by se prášek stal kompaktním, a prášek se v koncovém pásmu vypouští.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačený tím, že se prášek vypouští z reaktoru, v němž je jedna z reakčních látek v plynné fázi.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že se směs prášku a plynu vypouští z reaktoru s fluidním ložem.

4. Způsob podle nároku 3, vyznačený tím, že se prášek vypouští z místa ležícího mezi vrcholem fluidního lože a fluidizační mříží.

5. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačený tím, že se prášek vypouští z polymeračního reaktoru.

6. Způsob podle nároku 5, v y z n a č e n ý t í m , že se prášek vypouští z reaktoru pro polymeraci α-olefmů v plynné fázi, obsahujících 2 až 22 atomů uhlíku.

-5CZ 289549 B6

7. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že se po zmenšení objemu, který je k dispozici pro prášek, a před vypouštěním v koncovém pásmu, prášek přesouvá do zřeďovacího pásma, v němž se zvětšuje objem, který je k dispozici pro prášek, při ředění prášku inertním plynem.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačený tím, že se prášek ředí přiváděním inertního plynu o tlaku vyšším, než jaký působí v reaktoru.

9. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačený tím, že se prášek vypouští kontinuálně.

10. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačený tím, že se prášek vypouští přetržitě.

11. Zařízení pro provádění způsobu podle kteréhokoli z nároků lažlO, vyznačené tím, že sestává z nejméně jednoho zhušťovacího pásma (3), připojeného k reaktoru (1) a tvořeného nejméně jedním šnekem (4), uloženým v pouzdře (5), se zmenšujícím se stoupáním závitů a/nebo s progresivně se zvětšujícím průměrem hřídele, pro umožňování zmenšovat současně objem, který je k dispozici pro prášek, a množství plynné fáze pocházející z reaktoru a vypouštěné s práškem, aniž by přitom docházelo ke stlačování prášku do kompaktního stavu, přičemž konec tohoto zhušťovacího pásma, opačný vzhledem k místu připojení k reaktoru, je připojený ke koncovému pásmu (10), obsahujícímu vypouštěcí prostředek pro konečné vypouštění prášku.

12. Zařízení podle nároku 11, vyznačené tím, že zhušťovací pásmo obsahuje nejméně jeden šnek (4), uložený v pouzdře (5) se zmenšujícím se stoupáním závitů.

13. Zařízení podle nároku 11, vyznačené tím, že zhušťovací pásmo obsahuje nejméně jeden šnek (4), uložený v pouzdře (5), s progresivně se zvětšujícím průměrem hřídele.

14. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že zhušťovací pásmo obsahuje dva šneky s otáčením v protichůdném smyslu.

15. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že zhušťovací pásmo obsahuje dva šneky s otáčením ve stejném smyslu.

16. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 15, vyznačené tím, že obsahuje na výstupní straně od zhušťovacího pásma a před koncovým pásmem pro konečné vypouštění zřeďovací pásmo (6) s inertním plynem o tlaku vyšším, než je tlak působící v reaktoru (1), a obsahující prostředek umožňující zvětšovat objem, který je k dispozici pro prášek.

17. Zařízení podle nároku 16, vyznačené tím, že zřeďovací pásmo obsahuje jeden nebo více šneků (7), uložených v jednom nebo více pouzdrech (8).

18. Zařízení podle nároku 16 nebo 17, vyznačené tím, že zhušťovací pásmo azřeďovací pásmo jsou v jednom prostoru.

19. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že je tvořeno pouzdrem, obsahujícím dva šneky, otáčivé ve stejném smyslu, se zhušťovacím pásmem, v němž se zmenšuje stoupání závitů šneku, po kterém následuje zřeďovací pásmo, v němž se zvyšuje stoupání závitů šneku a které obsahuje boční nátrubek pro přívod (9) inertního plynu.

20. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 19, vyznačené tím, že obsahuje více po sobě následujících sledů zhušťovacího pásma (3) a zřeďovacího pásma (6).

21. Použití zařízení podle kteréhokoli z nároků 11 až 20 pro vypouštění reaktoru pro polymeraci a-olefinů v plynné fázi.