CZ288737B6 - Topení vozidla - Google Patents

Abstract

Topen vozidla m jednak topn t leso (3), kter m e spalov n m paliva vytv °et teplo a p°ed vat jej na kapaln teplonosn m dium, jednak poh n c motor (1) vozidla, jednak v²m n k (5) tepla pro vnit°n prostor vozidla a jednak okruh teplonosn ho m dia s p° vodn m potrub m (2), kter je vedeno od poh n c ho motoru (1) vozidla k topn mu t lesu (3) a odtud k v²m n ku tepla (5) a se zp tn²m potrub m (6), kter je vedeno od v²m n ku (5) tepla k poh n c mu motoru (1) vozidla. Proudov spojen je vedeno od zp tn ho potrub (6) k sti p° vodn ho potrub (2), kter je upraveno mezi poh n c m motorem (1) a mezi topn²m t lesem (3), m je vytvo°en okruh, kter² je p°i vylou en poh n c ho motoru (1) vozidla veden skrz topn t leso (3) a skrz v²m n k (5) tepla. V p° vodn m potrub (2) je uspo° d n ventil (8), kter² m tlakem teplonosn ho m dia samo inn zap nateln² sp nac element (82) pro proud n teplonosn ho m dia od poh n c ho motoru (1) vozidla k topn mu t lesu (3), a v proudov m spojen \

Description

Oblast techniky

Vynález se týká topení vozidla, které má jednak topné těleso, které může spalováním paliva vytvářet teplo a předávat jej na kapalné teplonosné médium, jednak poháněči motor vozidla, jednak výměník tepla pro vnitřní prostor vozidla, a jednak okruh teplonosného média s přívodním potrubím, které je vedeno od poháněcího motoru vozidla k topnému tělesu a odtud k výměníku tepla, a se zpětným potrubím, které je vedeno od výměníku tepla k poháněcímu motoru vozidla, jakož i proudové spojení, které je vedeno od zpětného potrubí k části přívodního potrubí, která je upravena mezi poháněcím motorem vozidla a mezi topným tělesem, čímž je vytvořen okruh, který je při vyloučení poháněcího motoru vozidla veden skrz topné těleso a skrz výměník tepla.

Dosavadní stav techniky

U známých topení vozidel tohoto typu se v topném tělese teplonosné médium, které prochází od topného tělesa do výměníku tepla topení, prostřednictvím kterého se vyhřívá prostor vozidla, a odtud se zpravidla ještě se značným obsahem tepla vrací k poháněcímu motoru vozidla a odtud opět do topného tělesa. Tento známý okruh má tu výhodu, že dobře předehřívá poháněči motor vozidla před studeným spouštěním v zimě. Má však také tu nevýhodu, že teplonosné médium na podkladě značných tepelných ztrát v poměrně dlouhých potrubích a na podkladě předávání tepla do poháněcího motoru vozidla se dostává k topnému tělesu velmi ochlazené a je třeba jej tam značně ohřívat. Aby se navzdory tomu vytvořily relativně krátké doby pro odmražení okenních tabulí, je třeba nasadit topné těleso se značným výkonem nebo je třeba uvažovat s delší dobou ohřevu. To opět znamená delší odběr proudu z vozidlové baterie a vyšší spotřebu paliva.

Z DE 39 20 505 Al je známé topení vozidla, u kterého je dána priorita vyhřívání kabiny vozidla a odmražení okenních tabulí. Toho se dosahuje tím, že okruh teplonosného média má spojovací potrubí, které vede od zpětného toku k první části přívodu, který je uspořádán mezi poháněcím motorem vozidla a mezi topným tělesem, čímž se vytvoří krátký okruh, který vede při vyloučení poháněcího motoru vozidla skrz topné těleso a skrz výměník tepla a který má pro první část přívodu nebo druhou část zpětného toku, která je upravena mezi odbočkou spojovacího potrubí a mezi poháněcím motorem vozidla, prouděním ovládaný ventil, přičemž tento prouděním ovládaný ventil je řízen řídicím ústrojím topného tělesa.

U tohoto známého topení vozidla se dosahuje toho, že při uzavřeném, proudění ovládajícím ventilu je celý obsah tepla teplonosného média, přicházejícího od topného tělesa, když se nevezmou v úvahu velmi nepatrné ztráty do okolního prostředí v krátkém okruhu, přiváděn do výměníku tepla topení. Teprve tehdy, když nelze množství tepla již zcela přivádět do vnitřního prostoru vozidla, to znamená, že teplota teplonosného média na výstupní straně topného tělesa nadměrně stoupla, se proudem ovládaný ventil úplně nebo částečně otevře a uvolní tak také proudový průchod teplonosného média skrz poháněči motor vozidla.

Toto topení vozidla je však velmi nákladné a lze jej doplňovat jen s vysokými náklady, přičemž má navíc tu velkou nevýhodu, že pro řízení okruhu je potřebný proud z palubní baterie a že zejména při nízkých teplotách má právě tato palubní baterie jen nepatrnou kapacitu. Proto je uživatel zpravidla odkázán na přídavnou baterii, aby měl v každém případě k dispozici dostatek elektrické energie pro spouštěcí proces vozidla.

-1 CZ 288737 B6

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol uspořádat topení vozidla se dvěma v úvodu uvedeného typu tak, aby 5 bylo možné zvláště jednoduše provozovat každý okruh samostatně nebo aby bylo možné propojit jeden okruh ke druhému, přičemž má být zajištěno, že topné těleso bude permanentně zásobováno teplonosným médiem, přičemž proces připojení jednoho okruhu ke druhému se má uskutečňovat samočinně v závislosti na teplotě a bez využití cizí energie a toto topení má být zvláště vhodné pro dodatečnou vestavbu.

Podle později zveřejněného DE42 29 608 Cl je známý okruh teplonosného média pro vozidla, u kterého dvoucestný ventil s integrovaným zpětným ventilem a s předem zatíženým ventilovým elementem vytváří přepojení mezi okruhem topného tělesa a mezi celým okruhem při zapojení poháněcího motoru vozidla. Tímto uspořádáním se vytváří náhlé přepojení, čímž dochází ve 15 vyhřívání kabiny k poklesu teploty. Připojení jednoho obvodu ke druhému okruhu však není možné.

Vytčený úkol se řeší topením vozidla, jehož podstata podle vynálezu spočívá vtom, že v přívodním potrubí je uspořádán ventil, přičemž tento ventil má tlakem teplonosného média 20 samočinně zapínatelný spínací element pro proudění teplonosného média od poháněcího motoru vozidla k topném,u tělesu a v proudovém spojení je upraven zpětný ventil. S výhodou jsou ventil a zpětný ventil vytvořeny jako konstrukční jednotka, která je připojena na přívodní potrubí a na zpětné potrubí. Spínací element přitom může mít na své jedné straně první plochu vystavenou tlaku teplonosného média v přítokovém úseku přívodního potrubí upraveném mezi poháněcim 25 motorem vozidla a mezi ventilem, a na své druhé straně druhou plochu vystavenou tlaku teplonosného média za čerpadlem teplonosného média pro provoz topného tělesa. Dvoucestný ventil přitom má průchod se spínacím elementem pohyblivým mezi dvěma narážkami, s prvním nátrubkem upraveným ve směru proudění za první narážkou a na ní upravený nátrubek, a se třetím nátrubkem odbočujícím od průchodu za druhou narážkou, přičemž v prvním nátrubku je za 30 odbočkou druhého nátrubku uspořádán zpětný ventil. Další výhodná provedení jsou patrna z dále uvedeného popisu.

Podstatná výhoda řešení podle vynálezu spočívá v tom, že při dodatečné vestavbě je třeba zamontovat do okruhu, který je k dispozici, jen jedinou konstrukční součást. Dvoucestný ventil 35 přitom může být výhodně vyroben tak, že odpadnou všechny přípojky pro cizí energii. Kromě toho je možné spínací element velmi jednoduše vyrobit jako tlakový odlitek, na který z hlediska tolerance nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky, protože je uspořádán volně pohyblivě v průchodu dvoucestného ventilu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí.

Je třeba poukázat ještě na tu skutečnost, že pod pojmem vozidlo je třeba chápat jak silniční vozidla, jako například osobní automobily, autobusy, nákladní automobily, tak i vozidla pro staveniště, jako jeřáby a bagry, ale také lodě a podobně.

Na obr. 1 až 3 jsou znázorněny ve zjednodušeném provedení dva příklady provedení, na jejichž 50 podkladě je vysvětleno topení vozidla a jeho další vytvoření.

Na obr. 1 je schematicky znázorněno uspořádání topení vozidla v okruhu.

Na obr. 2 je znázorněn ventil podle obr. 1 v částečném řezu, ale s jinou přípojnou rovinou. Na 55 obr. 3 je znázorněn bokorys ventilu podle obr. 2.

-2CZ 288737 B6

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 znázorněný topný okruh sestává ze dvou dílčích okruhů, které mohou být provozovány odděleně nebo společně. První okruh obsahu je poháněči motor 1 vozidla, který při provozu vytváří kromě poháněči energie také teplo, přívodní potrubí 2, topné těleso 3, ve kterém se spalováním paliva vytváří teplo předávané na teplonosné médium, a jeho příslušné čerpadlo 4 teplonosného média, které je u příkladu provedení znázorněno odděleně od topného tělesa 3, a výměník 5 tepla, připojený přes zpětné potrubí 6 k vodnímu čerpadlu 7 poháněcího motoru 1 vozidla. U tohoto v dalším jako velký okruh označovaného a jednoduchými šipkami označeného okruhu se teplo, vytvářené při provozu poháněcího motoru 1 vozidla, přivádí do výměníku 5 tepla a odtud známým způsobem například do kabiny vozidla. Topné těleso 3 je včetně jeho přiřazeného čerpadla 4 teplonosného média protékáno teplonosným médiem. Toto topné těleso 3 může být připojeno do velkého okruhu také jako přídavný zdroj energie. Přitom se v topném tělese 3, které je včetně jeho čerpadla 4 teplonosného média provozováno nezávisle na poháněcím motoru 1 vozidla, vytváří teplo, čímž lze ve výměníku 5 tepla odebírat více tepla, než kolik ho je k dispozici z poháněcího motoru J vozidla. V takovém případě působí topné těleso 3 jako přídavné topné ústrojí.

Ve druhém okruhu, který je v dalším označován jako malý okruh a který je na výkrese označen šipkami s dvojitou špičkou, se přivádí do topného tělesa 3 teplonosné prostředí, například voda, načež se vede z topného tělesa 3 prostřednictvím příslušného čerpadla 4 teplonosného média přes výměník 5 tepla a tam se teplo využívá pro vytápění například kabiny vozidla.

V popsaném okruhu podle obr. 1 je znázorněno uspořádání s tak zvaným přímým topidlem. Tím se rozumí integrované uspořádání topného tělesa 3 s vlastním vozidlovým výměníkem 5 tepla, jak je to znázorněno například v DE 39 07 222 Al. Přitom prochází teplonosné médium, ohřívané v topném tělese 3, které musí být stejné jako chladivo použité v poháněcím motoru 1 vozidla, bezprostředně z topného tělesa 3 do výměníku 5 tepla. Tento druh vytápění je zvláště účinný, protože mezi místem vzniku tepla a mezi výměníkem 5 tepla nejsou potřebná žádná potrubí a vystačí se s krátkými hrdly. Z hlediska účinku lze tedy toto přímé topidlo srovnat s ponorným ohřívačem, přiřazeným k výměníku 5 tepla. Protože pro takové přímé topidlo je zpravidla k dispozici jen velmi zástavbový objem, bylo čerpadlo 4 teplonosného média, které je upraveno v topném obvodu, znázorněném na obr. 1, a které přísluší k topnému tělesu 3, uspořádáno odděleně od topného tělesa 3, i když je součástí topného tělesa 3. Prostřednictvím tohoto malého okruhu se tak ohřívá jen relativně malé množství teplonosného média, takže již velmi rychle po uvedení topného tělesa 3 do provozu lze prostřednictvím výměníku 5 tepla předávat teplo do kabiny vozidla a tak ji ohřívat. Topné těleso 3 s čerpadlem 4 teplonosného média má nezávisle na svém uspořádání v okruhu a na svém vytvoření značný počet ovládacích a regulačních ústrojí, která jsou u jednotlivých topných těles 3 sloučena v jednom ovládacím ústrojí a která řídí a regulují jak přívod paliva a spalovaného vzduchu z hlediska času a množství, zapalování a případně vyfukování nespálených částic paliva ze spalovací komory po odpojení topného tělesa 3, jakož i topný výkon. Přitom lze postupovat podle předem stanovených programů, například ve spolupráci s časově spínanými hodinami. Řídicí ústrojí však také může mít ústrojí pro analýzu chyb, což umožňuje diagnostiku chyb.

U příkladu provedení se uskutečňuje zapojení okruhů prostřednictvím jen jediného, samočinně působícího dvoucestného ventilu 8, který je konstrukčně sdružen se zpětným ventilem 9, přičemž odstup mezi dvoucestným ventilem 8 a mezi zpětným ventilem 9 se může měnit podle vedení přívodního potrubí 2 a zpětného potrubí 6. Pod pojmem samočinně působící se přitom rozumí, že ovládání se uskutečňuje bez pomoci cizí energie, jako například elektrické energie u magnetických ventilů nebo tlakového média u pneumatických ventilů, ale výlučně přítomným médiem, to je u příkladu provedení u dvoucestného ventilu 8 tlakem teplonosného média v přívodním potrubí 2, případně u zpětného ventilu 9 tlakem teplonosného média ve zpětném potrubí 6.

-3CZ 288737 B6

Na obr. 2 znázorněný a v dalším popsaný dvoucestný ventil 8 se zpětným ventilem 9, který je v dalším označován jako kombinovaný ventil 8/9. má na rozdíl od vyobrazení podle obr. 1 dvě v jiné rovině uspořádaná přípojná hrdla, případně nátrubky. Kombinovaný ventil 8/9 je uspořádán 5 v přívodním potrubí 2 topného okruhu s přítokovým úsekem 21 od poháněcího motoru vozidla 1 a s odtokovým úsekem 22 k topnému tělesu 3. V průchodu 81 kombinovaného ventilu 8/9 je uspořádán spínací element 82, který se může pohybovat mezi dvěma narážkami 83 a 84. Tyto narážky 83, 84 mohou být vytvořeny jako pouzdra, vložená do průchodu 8L Spínací element 82 je u daného příkladu provedení vytvořen jako na jedné straně uzavřený trubkový kus, jehož délka 10 má hodnotu zhruba 1,5 až 2,5 násobku prvního nátrubku 85, připojeného na průchod 81. Tento první nátrubek 85 vede ke zpětnému ventilu 9, který je připojen nátrubkem mezi přípojkou 91 na zpětné potrubí 6. Mezi průchodem 81 a mezi zpětným ventilem 9 odbočuje od prvního nátrubku 85 druhý nátrubek 86. který je připojen na potrubí 10, které vede k čerpadlu 4 teplonosného média topného tělesa 3, přičemž u uspořádání podle obr. 1, kde je čerpadlo 4 teplonosného média 15 uspořádáno odděleně od topného tělesa 3, proudí teplonosné médium, přiváděné potrubím 10, skrz potrubí 11 opět do přívodního potrubí 2. K tomu účelu odbočuje na průchodu 81 třetí nátrubek 87, na kterém je provedeno připojení potrubí 11. Délka prvního nátrubku 85, případně přípojky 91 je dána velikostí odstupu mezi přívodním potrubím 2 a mezi zpětným potrubím 6. Protože ten může být pro jednotlivé zástavbové situace topení do vozidla značně rozdílný, jsou 20 také délky prvního nátrubku 85 a přípojky 91 rozdílné.

Spínací element 82 je vytvořen tak, jak to bylo popsáno v příkladu provedení, jako na jedné straně uzavřený trubkový kus. Může však také být vytvořen jako konstrukční součást s konkávně vytvořeným pláštěm a jednostranným uzávěrem, přičemž potom obě čelní plochy vytvářejí 25 těsnicí plochy a dosedací plocha na průchodu 81 se zmenší. Uzavřená strana spínacího elementu je vždy ta strana, která směřuje k poháněcímu motoru 1 vozidla.

Při provozu v malém okruhu, který je vyznačen šipkami s dvojitou špičkou, začne při zapojení topném tělese 3 pracovat čerpadlo 4 teplonosného média a dopravuje jako teplonosné médium 30 vodu prostřednictvím potrubí 11 ke kombinovanému ventilu 8/9, k topnému tělesu 3 a prostřednictvím potrubí 10 opět k čerpadlu 4 teplonosného média. Přitom vzniká vyšší tlak proti přítokovému úseku 21 v přívodním potrubí 2 poháněcího motoru 1 vozidla na kombinovaném ventilu 8/9 na straně odtokového úseku 22. Prostřednictvím tohoto vyššího tlaku v odtokovém úseku 22 přívodního potrubí 2 je v kombinovaném ventilu 8/9 pohybován spínací 35 element 82 ve směru k přítokovému úseku 21 až na první narážku 83 a uzavře přítokový úsek 21 a první nátrubek 85, takže pracuje jen malý okruh. Přitom se ve srovnání s velkým okruhem velmi rychle ohřívá jen malé množství vody a tak lze již po velmi krátké době po zapojení topného tělesa 3 ve výměníku 5 tepla předávat teplo do kabiny vozidla, čímž se také zajistí rychlé odmražení okenních tabulí. Známým způsobem je možné po dostatečném vyhřátí kabiny přepojit 40 topné těleso 3 v závislosti na teplotě na menší topný výkon. V tomto malém okruhu je zpětný ventil 9 otevřen tlakem vznikajícím ve zpětném potrubí 6.

Jakmile je poháněči motor 1 vozidla spuštěn a vodní čerpadlo 7, které je přiřazeno k poháněcímu motoru i vozidla začne dopravovat vodu, vytvoří se v přívodním potrubí 2 vyšší tlak. Tlak, který 45 přes přítokový úsek 21 vznikne na kombinovaném ventilu 8/9. přemístí spínací element 82 na druhou narážku 84. Tím se uvolní přítok k prvnímu nátrubku 85. Zpětný ventil 9 je v tomto směru uzavřen, čímž se teplonosné médium dostává přes druhý nátrubek 86 do potrubí 10 a odtud přes čerpadlo 4 teplonosného média, potrubí 11 a odtokový úsek 22 k topnému tělesu 3 a odtud k výměníku 5 tepla a přes zpětné potrubí 6 opět k vodnímu čerpadlu 7 a poháněcímu motoru 1 50 vozidla. U tohoto velkého okruhu není topné těleso 3 a příslušné čerpadlo 4 teplonosného média zapojeno. Protože tlak ve zpětném potrubí 6 je menší než ovládací tlak zpětného ventilu 9, zůstane tento uzavřen. Proto se ve výměníku 5 tepla přenáší do kabiny vozidla výlučně teplo z motorového okruhu, to znamená teplo vytvořené poháněcím motorem 1 vozidla.

-4CZ 288737 B6

Oba okruhy, to je velký okruh a malý okruh, lze také kombinovat. Zpravidla je nejprve zapojeno topné těleso 3 včetně čerpadla 4 teplonosného média, aby se rychle vyhřála kabina vozidla. Tento malý okruh již byl popsán. Pokud je nyní spuštěn poháněči motor 1 vozidla a tím i velký okruh, vytvoří se provozem vodního čerpadla 7 v přítokovém úseku 21 v přívodním potrubí 2 nárůst tlaku, který působí na spínací element 82 a přesune jej ve směru na druhou narážku 84. Tím se uvolní cesta, jak to bylo popsáno u velkého okruhu a teplonosné médium, které je dopravováno vodním čerpadlem 7 přiřazeným k poháněcímu motoru 1 vozidla, se přimíchává k malému okruhu. Tím nejprve dojde k poklesu teploty teplonosného média v malém okruhu. To má sice tu nevýhodu, že po velmi krátkou dobu se předává z výměníku 5 tepla méně tepla do kabiny, která i však již byla předehřátá, avšak naproti tomu vzniká velká nevýhoda spočívající vtom, že prostřednictvím zpětného potrubí 6 je poháněči motor 1 vozidla od počátku napájen teplonosným médiem, to je vodou, ohřátou v malém okruhu a tím je předehříván. V průběhu provozu obou okruhů, to je při zapojeném poháněcím motoru 1 vozidla a zapojeném topném tělese 3, se nastaví, jak ukázala měření, před a za spínacím elementem 82 zhruba stejný tlak, takže spínací element 82 zaujme polohu mezi první narážkou 83 a mezi druhou narážkou 84 a oba okruhy jsou v provozu. Je samozřejmě také možné připojit topné těleso 3 při pracujícím poháněcím motoru 1 vozidla, tedy připojit malý okruh k velkému okruhu, což odpovídá přitápění. To však bude potřebné jen tehdy, pokud je poháněči motor 1 vozidla při nízké vnější teplotě provozován v takovém provozním stavu, ve kterém poháněči motor 1 vozidla předává relativně málo tepla pro účely vytápění.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Topení vozidla, které má jednak topné těleso, které může spalováním paliva vytvářet teplo a předávat jej na kapalné teplonosné médium, jednak poháněči motor vozidla, jednak výměník tepla pro vnitřní prostor vozidla, ajednak okruh teplonosného média s přívodním potrubím, které je vedeno od poháněcího motoru vozidla k topnému tělesu a odtud k výměníku tepla, a se zpětným potrubím, které je vedeno od výměníku tepla k poháněcímu motoru vozidla, jakož i proudové spojení, které je vedeno od zpětného potrubí k části přívodního potrubí, která je upravena mezi poháněcím motorem vozidla a mezi topným tělesem, čímž je vytvořen okruh, který je při vyloučení poháněcího motoru vozidla veden skrz topné těleso a skrz výměník tepla, vyznačující se tím, že v přívodním potrubí (2) je uspořádán ventil (8), přičemž tento ventil (8) má tlakem teplonosného média samočinně zapínatelný spínací element (82) pro proudění teplonosného média od poháněcího motoru (1) vozidla k topnému tělesu (3), a v proudovém spojení je upraven zpětný ventil (9).
2. 2. Topení vozidla podle nároku 1,vyznačující se tím, že ventil (8) a zpětný ventil (9) jsou vytvořeny jako konstrukční jednotka, která je připojena na přívodní potrubí (2) a na zpětné potrubí (6).
3. 3. Topení vozidla podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že spínací element (82) má na své jedné straně první plochu vystavenou tlaku teplonosného média v přítokovém úseku (21) přívodního potrubí (2), upraveném mezi poháněcím motorem (1) vozidla a mezí ventilem >

   (8), a na své druhé straně druhou plochu vystavenou tlaku teplonosného média za čerpadlem (4) teplonosného média pro provoz topného tělesa (3).
4. 4. Topení vozidla podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že dvoucestný ventil (8) má průchod (81) se spínacím elementem (82), volně pohyblivým mezi dvěma narážkami (83, 84), s prvním nátrubkem (85), který je upraven ve směru proudění za první narážkou (83), na které je uspořádán další, druhý nátrubek (86), a se třetím nátrubkem (87), který

   -5CZ 288737 B6 odbočuje od průchodu (81) za ve směru proudění druhou narážkou (84), a že v prvním nátrubku (85) je za odbočkou druhého nátrubku (86) uspořádán zpětný ventil (9).
5. 5. Topení vozidla podle nároku 4, vyznačující se tím, že druhý nátrubek (86) a třetí 5 nátrubek (87), mezi kterými je uspořádáno topné těleso (3) nebo pro provoz topného tělesa (3) upravené čerpadlo (4) teplonosného média, jsou upraveny rovnoběžně a ve stejném směru.
6. 6. Topení vozidla podle nároku 4 nebo 5, v y z n a č u j í c í se t í m , že spínací element (82) je vytvořen jako jednostranně uzavřený trubkový kus.
7. 7. Topení vozidla podle nároku 4 nebo 5,vyznačující se tím, že spínací element (82) je vytvořen jako trubkový kus s integrovaným dalším zpětným ventilem (9).
8. 8. Topení vozidla podle jednoho z nároků 4 až 7, vyznačující se t í m , že narážky

   15 (83, 84) jsou vytvořeny do průchodu (81) vloženými pouzdry.
9. 9. Topení vozidla podle jednoho z nároků 4 až 8, vyznačující se tím, že délka spínacího elementu (82) má hodnotu 1 až 3,5 násobku průměru prvního nátrubku (85).

   20 10. Topení vozidla podle jednoho z nároků 4 až 9, v y z n a č u j í c í se t i m, že průchod (81) a nátrubky (85, 86, 87) mají stejný průměr.