CZ287126B6

CZ287126B6 - Circulating fluidized bed reactor

Info

Publication number: CZ287126B6
Application number: CZ19952394A
Authority: CZ
Inventors: Kiplin ALEXANDER; Felix Belin; David E James; David J Walker
Original assignee: Babcock & Wilcox Co
Priority date: 1993-03-25
Filing date: 1994-03-23
Publication date: 2000-09-13
Also published as: SK282785B6; EP0689654B1; CN1041232C; CA2119690A1; CZ239495A3; DE69425430D1; TW218908B; DE69425430T2; EP0689654A4; UA39123C2; RO116745B1; HU219519B; BG62579B1; RU2126934C1; WO1994021962A1; SK116095A3; ATE195171T1; US5343830A; HUT74197A; EP0689654A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká cirkulačního reaktoru s fluidním ložem, obsahujícího plášť reaktoru, částečně tvořený obvodovými stěnami, a majícího dolní část, horní část a výstupní otvor, umístěný na výstupu z horní části. Vynález se obecně týká cirkulačních reaktorů s fluidním ložem nebo spalovacích zařízení, majících odlučovače částic nárazového typu a konkrétněji cirkulačního reaktoru s fluidním ložem nebo spalovacího zařízení, opatřeného vnitřním primárním odlučovačem částic nárazového typu, umožňujícím interní zpětný transport všech primárně oddělených částic do spodní části reaktoru nebo spalovacího zařízení pro následnou recirkulaci bez použití vnějšího nebo vnitřního recyklačního vedení.

Dosavadní stav techniky

Použití odlučovačů částic nárazového typu k odstraňování pevných složek strhovaných tokem plynu je dobře známo. Typické příklady takových odlučovačů částic jsou uvedeny v US 2 083 764, Weisberger, US 2 163 600, How, US 3 759 014, Van Dyken, Π a spol., US 4 253 425, Gambie a spol., a US 4 717 404, Fóre.

Odlučovače částic pro cirkulační reaktory nebo spalovací zařízení s fluidním ložem mohou být kategorizovány buď jako vnější, nebo vnitřní. Vnější typy odlučovačů částic jsou umístěny mimo reaktor nebo vlastní spalovací zařízení, viz například patent US 4 165 717, Reh a spol., US 4 538 549, Stromberg, US 4 640 201 a 4 679 511, Holmes a spol., US 4 672 918, Engstrom a spol., a US 4 683 840, Morin. Vnitřní stěny odlučovačů částic jsou umístěny v samotném reaktoru nebo vlastním spalovacím zařízení, viz například patent US 4 532 871 a 4 589 352, Van Gasselt a spol., US 4699 068,4 708 092 a 4 732 113, Engstrom a US 4 730 563, Thombad.

Tyto, v druhém případě uvedené, vnitřní typy odlučovačů obsahují buď přepážky, umístěné napříč celým volným prostorem, což může činit potíže při údržbě nebo ucpávání, nebo obsahují vnitřní přepážky a žlabové uspořádání, které se těsně blíží vnějším typům odlučovačů částic.

Kotelní systémy s fluidním ložem, užívané při výrobě páry pro průmyslové využití a/nebo výrobu elektrické energie, jsou známé. Palivo a sorbent jsou dodávány do spodní části topeniště, umístěného v prostoru mezi obvodovými stěnami topeniště, obvykle opatřenými potrubím a chladicí kapalinou. Vzduch pro spalování a fluidizaci je zajišťován přes větrnou skříň a vstupuje do topeniště otvory v distribuční desce a stržené částice/pevné látky proudí vzhůru topeništěm za uvolňování tepla obvodovým stěnám. U většiny navržených zařízení je do topeniště přidáván přídavný vzduch pomocí horních přídavných kanálů.

Je známo několik typů provedení separace částic a jejich vrácení do topeniště. Výše popsaný systém je proveden s vnějším primárním cyklonovým odlučovačem, smyčkovým uzávěrem a případným sekundárním jímačem, diskutovaným dále. Další systémy obvykle zahrnují dvoustupňovou separaci částic. Jedno provedení například obsahuje v prvním stupni vnější kolektor částic nárazového typu, sběrnou násypku a L-ventil, a další provedení využívají nárazových separátorů částic nebo U-prvků. U-prvky, umístěné v topeništi, vracejí po sběru částice přímo do topeniště. Vnější U-prvky vracejí shromážděné částice do topeniště přes sběrnou násypku částic a L-ventil, kde tento systém je dohromady označen jako systém recyklace částic. Přívodem vzduchu je dodáván vzduch pro řízení průtoku pevných látek nebo částic L-ventilem.

-1 CZ 287126 B6

Spaliny a pevné látky proudí do konvekčního průchodu, který obsahuje konvekční ohřevnou plochu. Konvekční ohřevnou plochou může být podle potřeby odpařovák, ekonomizér nebo přehřívák.

V prvním výše popsaném systému odebírá další teplo ze spalin a pevných látek ohřívák vzduchu a tak pevné látky, unikající z vnějšího primárního cyklonového odlučovače, mohou být shromažďovány v sekundárním kolektoru nebo čističce s pytlovými filtry pro recyklaci nebo k likvidaci dle požadavků. Všechny výše popsané systémy využívají multiklonální lapač prachu pro recyklaci nebo likvidaci podle požadavků a rovněž využívají ohřívače vzduchu a čističe s pytlovými filtry pro využití tepla a shromažďování popílku.

U cirkulačního reaktoru s fluidním ložem jsou reagující a nereagující pevné látky strhávány prostorem reaktoru vzestupným tokem plynu, který nese pevné látky k výstupu v homí části reaktoru, kde jsou tyto pevné látky oddělovány vnitřními a/nebo vnějšími odlučovači částic. Shromážděné částice se vracejí na dno reaktoru obvykle pomocí vnitřních nebo vnějších kanálů. Jako součást vratného kanálu je nutné použít tlakotěsnicí zařízení, obvykle smyčkový uzávěr nebo L-ventil, vzhledem k vysokým tlakovým rozdílům mezi dnem reaktoru a výstupem odlučovače částic. Odlučovač na výstupu reaktoru, nazývaný také jako primární odlučovač, shromažďuje většinu cirkulujících pevných látek, obvykle 95 % až 99,5 %. V mnoha případech se užívá další odlučovač, sekundární odlučovač, částic se souvisejícími recyklačními prostředky k minimalizaci úniku cirkulujících pevných látek, způsobeného nízkou účinností primárního odlučovače.

V patentu US 4 990 085, Bělin a spol., se uvádí vnitřní separátor částic nárazového typu, diskutovaný výše. Je složen z mnoha konkávních nárazových prvků, upnutých ve stěnách topeniště a vertikálně se rozšiřujících nejméně do dvou řad přes výstupní otvor topeniště, kde oddělené částice padají volnými a kanál netvořícími spodními částmi sběrných prvků podél obvodové stěny. Tento odlučovač byl ověřen jako účinný při zvýšení průměrné hustoty v cirkulační spalovací komoře s fluidním ložem bez zvyšování toku externě shromážděných a recyklovaných částic. Toho bylo dosaženo při jednoduchém strukturním uspořádání odlučovače, bez ucpávání odlučovače a při stejnoměrnosti průtoku plynu na výstupu z topeniště. Poslední uvedený efekt je důležitý z hlediska prevence lokální eroze obvodových stěn a ohřevných povrchů v topeništi, jako opěrných zdí, působené nárazem toku plyn-pevná látka o vysoké rychlosti.

V tomto známém provedení se vnitřní odlučovač částic nárazového typu, složený ze dvou řad nárazových prvků, obvykle používá v kombinaci s vnějším poproudovým odlučovačem částic nárazového typu, ze kterého jsou shromážděné pevné látky vraceny vnějším kanálem do topeniště. Vnější odlučovač částic nárazového typu a s ním spojené prostředky pro recyklaci, například zásobník shromážděných částic a L-ventil, je nutný, protože účinnost vnitřního odlučovače částic nárazového typu, obsahujícího obvykle dvě řady nárazových prvků, není dostatečná k zabránění toho, aby nadměrné množství pevných látek přecházelo s tokem plynu do konvekčního pásma, kde může působit erozi konvekčních ploch a zvýšení požadavků na kapacitu sekundárních prostředků pro separaci/recyklaci.

Je známo, že účinnost odlučovače částic nárazového typu se zvyšuje, jestliže se zvýší počet řad nárazových prvků ze dvou na čtyři nebo sedm. Jedno uspořádání vnitřního odlučovače částic nárazového typuje uvedeno v patentu US 4 891 052, Bělina a spol. Nicméně účinnost vnitřního odlučovače částic nárazového typu podle patentu US 4 891 052 nemůže být zvýšena prostým zvýšením počtu řad, protože s prudce se zvyšující rychlostí toku plynu ve směru do centra topeniště se zvyšuje opětovné strhávání již oddělených pevných látek plyny a protože se zvyšuje obtok plynů výstupní plochou nárazových prvků.

-2CZ 287126 B6

Je zřejmé, že cirkulační reaktor s fluidním ložem nebo spalovací komora by mohly být vyrobeny mnohem jednodušeji a s menšími náklady za předpokladu úplné primární separace částic a recyklace, čímž by došlo k eliminaci potřeby vnějších prostředků pro recyklaci částic.

Hlavním úkolem tohoto vynálezu je vytvořit cirkulační reaktor s fluidním ložem nebo spalovací komoru s vnitřním primárním odlučovačem částic, umístěným v plášti reaktoru, a zajistit vnitřní zpětný tok všech primárně shromážděných částic do spodní části reaktoru nebo spalovací komory pro následnou recyklaci bez vnějších a vnitřních recyklačních kanálů.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje cirkulační reaktor s fluidním ložem, obsahující plášť reaktoru, částečně tvořený obvodovými stěnami, a mající dolní část, horní část a výstupní otvor, umístěný na výstupu z horní části, podle vynálezu, jehož podstatou je, že v horní části pláště reaktoru je umístěn primární odlučovač částic nárazového typu pro odlučování částic obsažených v plynu proudícím v plášti reaktoru z jeho dolní části do jeho horní části a jejich padání do dolní části, k primárnímu odlučovači částic je připojena dutina, umístěná zcela uvnitř pláště reaktoru, pro zachycování a shromažďování částic padajících z primárního odlučovače částic, přičemž k dutině jsou připojeny prostředky zpětného toku, umístěné zcela uvnitř pláště reaktoru, pro navracení částic z dutiny přímo do vnitřku pláště reaktoru pro jejich volné, nebráněné a neusměrňované padání dolů podél stěn dolní části pláště reaktoru a následnou recirkulaci.

Podle výhodného provedení je cirkulační reaktor opatřen prostředkem pro přívod paliva a sorbentu do dolní části pláště reaktoru.

K dolní části pláště reaktoru je s výhodou připojena větrná skříň.

Primární odlučovač částic obsahuje s výhodou řady konkávních nárazových prvků.

Podle dalšího výhodného provedení jsou všechny řady konkávních nárazových prvků umístěny a zkonstruovány pro způsobení padání částic odloučených z plynu přímo do dutiny.

Podle dalšího výhodného provedení jsou řady konkávních nárazových prvků uspořádány do dvou skupin, do protiproudné skupiny a poproudné skupiny, přičemž každá skupina má alespoň dvě řady konkávních nárazových prvků.

Podle dalšího výhodného provedení jsou konkávní nárazové prvky protiproudné skupiny provedeny pro oddělování částic obsažených v plynu a umístěny pro umožnění jejich volného padání dovnitř a přímo do dolní části pláště reaktoru.

Podle dalšího výhodného provedení jsou konkávní nárazové prvky poproudné skupiny provedeny pro oddělování části obsažených v plynu a umístěny pro umožnění jejich volného padání přímo do dutiny.

Podle dalšího výhodného provedení má plášť reaktoru zadní stěnu, která má vertikální osu, a dutina je umístěna v plášti reaktoru dovnitř od vertikální osy.

Dutina je s výhodou vymezena zadní stěnou pláště reaktoru, ochrannými deskami a přední stěnou.

Podle dalšího výhodného provedení je spodní konec přední stěny ohnut k zadní stěně pro vytvoření dutiny ve tvaru nálevky, jejíž výstup je uspořádán u zadní stěny.

-3 CZ 287126 B6 /

/ /

/ Přitom prostředky zpětného toku jsou s výhodou vytvořeny jako obdélníková štěrbina nebo řada / přiměřeně velkých od sebe vzdálených otvorů, rozkládajících se mezi spodním okrajem přední stěny a zadní stěnou po šířce pláště reaktoru.

Podle dalšího výhodného provedení je zadní stěna vytvořena z trubek, chlazených kapalinou, které jsou vyhnuty z roviny zadní stěny tak, že dutina má tvar nálevky, jejíž výstup je uspořádán u zadní stěny.

Prostředky zpětného toku mají s výhodou formu otvorů přiměřené velikosti mezi sousedními 10 trubkami po šířce pláště reaktoru v místě, v němž jsou vyhnuty z roviny zadní stěny.

Plášť reaktoru má s výhodou zadní stěnu, která má vertikální osu, a dutina je umístěna uvnitř pláště reaktoru, avšak vně vertikální osy.

Dutina je s výhodou vymezena zadní stěnou, ochrannými deskami a přední stěnou.

Přední stěna je s výhodou přímá a zadní stěna je vyhnuta od vertikální osy zadní stěny pro vytvoření dutiny ve tvaru nálevky, jejíž výstup je uspořádán u zadní stěny.

Přitom prostředky zpětného toku jsou s výhodou vytvořeny jako obdélníková štěrbina nebo řada přiměřeně velkých od sebe vzdálených otvorů, rozkládajících se mezi spodním okrajem přední stěny a zadní stěnou po šířce pláště reaktoru.

Zadní sténaje s výhodou vytvořena z trubek, chlazených kapalinou, a přední sténaje přímá a je 25 tvořena některými z těchto trubek, chlazených kapalinou, rozkládajících se podél vertikální osy nahoru ke stropu pláště reaktoru.

Prostředky zpětného toku jsou s výhodou tvořeny otvory mezi sousedními trubkami po šířce pláště reaktoru v místě, kde jsou některé trubky, chlazené kapalinou, vyhnuty z roviny zadní 30 stěny.

Podle dalšího výhodného provedení obsahuje primární odlučovač částic řady konkávních nárazových prvků, uspořádaných do dvou skupin, do protiproudné skupiny, mající nejméně dvě řady konkávních nárazových prvků, provedených pro odlučování částic obsažených v plynu a 35 umístěných pro způsobení jejich volného padání dovnitř a přímo do dolní části pláště reaktoru, přičemž protiproudná skupina má ochrannou desku provedenou pro zabránění průchodu plynu a pro jeho usměrnění přímo nahoru podél konkávních nárazových prvků, a do poproudné skupiny, mající nejméně dvě řady konkávních nárazových prostředků, provedených pro odlučování částic obsažených v plynu a umístěných pro způsobení volného padání částic přímo do dutiny, přičemž 40 ochranná deska tvoří horní část dutiny.

Dutina je s výhodou vymezena zadní stěnou, ochrannou deskou a přední stěnou, a prostředky zpětného toku jsou tvořeny druhými výstupními otvory, uspořádanými po šířce pláště reaktoru, jejichž průtoková plocha poskytuje tok pevných částic 100 až 500 kg/m²s.

Prostředky zpětného toku dále s výhodou obsahují kanály, vytvořené v zadní stěně v kombinaci s druhými výstupními otvory.

Podle dalšího výhodného provedení je dutina vymezena zadní stěnou, ochrannou deskou a přední 50 stěnou, přičemž prostředky zpětného toku jsou tvořeny druhými výstupními otvory, umístěnými po šířce pláště reaktoru mezi koncem přední stěny a zadní stěnou, a krátkým vertikálním kanálem připojeným k přední stěně, uspořádaným přímo proti druhému výstupnímu otvoru a provedeným pro zabránění průchodu plynu do dutiny a umístěným pro zvýšení zpětného toku pevných částic do dolní části pláště reaktoru volným podáním vertikálně podél zadní stěny.

-4CZ 287126 B6

Dutina je s výhodou vymezena zadní stěnou, ochrannou deskou a přední stěnou, přičemž prostředky zpětného toku jsou tvořeny druhými výstupními otvory, umístěnými po šířce pláště reaktoru mezi koncem přední stěny a zadní stěnou, a klapkovým ventilem, umístěným přes každý výstupní otvor a otočně připojeným k přední stěně.

Konkávní nárazové prvky mají s výhodou tvar písmen U, E, W nebo jinou podobnou konkávní konfiguraci.

Podle dalšího výhodného provedení do dutiny zasahují trysky pro udržení hladiny částic v dutině na požadované úrovni a pro jejich udržování ve fluidním stavu a pro jejich kontinuální odvádění z dutiny.

Podle dalšího výhodného provedení je k přední stěně připojena druhá ochranná deska a zasahuje do dutiny při vytvoření těsnění smyčkového typu, majícího vstupní komoru a výstupní komoru, ohraničené přední stěnou, dnem dutiny, druhou ochrannou deskou a zadní ohraničující stěnou.

Touto konstrukcí se docílí požadovaná hustota proudící směsi plyn/pevné látky v topeništi, což vede k vyšším rychlostem přenosu tepla v topeništi, zlepšení účinnosti konverze uhlíku a zlepšenému využití sorbentu. Těchto efektů se docílí za současné eliminace hlavního investičního nákladu, který se týkal primárního recyklačního systému částic, zahrnujícího zásobník shromážděných částic, L-ventil a související kontrolní prvky. Významné úspory lze takto docílit v použití konstrukční oceli a dalších prvků, souvisejících s cirkulačním reaktorem s fluidním ložem, rovněž jako v provozní ploše a v objemech, vyžadovaných pro cirkulační reaktor s fluidním ložem.

Přehled obrázků na výkresech

Pro lepší porozumění tomuto vynálezu, provozním výhodám a specifickým výhodám, získaným využitím vynálezu, jsou uvedeny připojené výkresy a popisy, znázorňující výhodné provedení vynálezu, kde obr. 1 znázorňuje schematický boční řez cirkulačním kotlem s fluidním ložem, majícím spalovací komorou nebo plášť reaktoru podle jednoho provedení podle vynálezu, obr. 2, 3 a 4 schematické boční řezy horní částí cirkulačního reaktoru s fluidním ložem podle dalších provedení podle vynálezu, obr. 5 a 6 detailní schematické nákresy provedení na obr. 4, přičemž na obr. 6 je znázorněn obr. 5, ve směru na místo A obr. 7, 8 a 9 schematické nákresy ještě dalších provedení podle vynálezu, přičemž obr. 8 představuje nákres obr. 7 ve směru na místo A a obr. 9 půdorys obr. 7, obr. 10, 11 a 12 schematické nákresy ještě dalších provedení podle vynálezu, přičemž obr. 11 představuje řez obr. 10 a obr. 12 představuje půdorys obr. 10, obr. 13 a 14 schematické nákresy dalších provedení vynálezu, přičemž obr. 14 představuje nákres obr. 13 ve směru na místo A obr. 15 a 16 schematické nákresy ještě dalšího provedení vynálezu, přičemž obr. 16 představuje nákres obr. 15 ve směru na místo A a

-5CZ 287126 B6 obr. 17 a 18 schematické nákresy ještě dalšího provedení vynálezu, přičemž obr. 18 představuje nákres obr. 17 ve směru na místo A.

Příklady provedení vynálezu

Ve smyslu zde použitém se výraz cirkulační spalovací komora s fluidním ložem týká cirkulačního reaktoru s fluidním ložem, ve kterém probíhá spalovací proces. Přestože předložený 10 vynález je zaměřen zejména na kotle nebo generátoiy, které používají cirkulační spalovací komory s fluidním ložem jako prostředky pro výrobu tepla, je třeba chápat, že předložený vynález lze snadno použít u různých typů cirkulačních reaktorů s fluidním ložem. Například lze vynález aplikovat u reaktoru, který je používán pro chemické reakce jiné, než je spalovací proces, nebo v případě směsi plyn/pevné látky, pocházející ze spalovacího procesu na jiném 15 místě a dodávané do reaktoru pro další zpracování nebo tam, kde reaktor poskytuje pouze kryt, ve kterém jsou částice nebo pevné látky strhávány do plynu, který není nutným vedlejším produktem spalovacího procesu.

Pokud jde o výkresy obecně, představují stejné vztahové značky stejné prvky pro několik 20 obrázků, pokud jde o obr. 1, znázorňuje cirkulační kotel s fluidním ložem podle prvního provedení tohoto vynálezu. V následujícím popise je přední část cirkulačního kotle 30 s fluidním ložem nebo pláště 32 reaktoru definována levou stranou nákresu na obr. 1, zadní část cirkulačního kotle 30 s fluidním ložem nebo pláště 32 reaktoru je definována pravou stranou nákresu na obr. 1. Šířka cirkulačního kotle 30 s fluidním ložem nebo pláště 32 reaktoru je kolmá 25 k rovině papíru, na kterém je obr. 1 znázorněn. Na ostatních nákresech, pro které se to hodí, je použito stejné konvence.

Cirkulační kotel 30 s fluidním ložem má topeniště nebo pláště 32 reaktoru obvykle v příčném řezu pravoúhlé a částečně vymezené obvodovými stěnami 34, chlazenými kapalinou. Obvodové 30 stěny 34 jsou obvykle tvořeny trubkami vzájemně od sebe oddělenými ocelovými membránami k dosažení plynotěsného uzavření pláště 32 reaktoru. Plášť 32 reaktoru je dále definován dolní částí 36, homí částí 38 a výstupním otvorem 40, umístěným na výstupu homí části 38. Palivo 42 jako uhlí a sorbent jako vápenec je dodáváno do dolní části 36 regulovaným a dávkovým způsobem jakýmikoliv konvenčními způsoby, známými v oboru. Typickými zařízeními, která lze 35 uvést jako příklady, ale bez omezení pouze na ně, která lze použít, jsou odvažovací dávkovač, rotační šoupátka a injektážní šrouby. Primární vzduch 44 je dodáván do dolní části 36 přes větrnou skříň 46 a na ni připojenou distribuční desku 48. Odpad lože 50 odstraňuje popel a další odpad z dolní části 36 podle potřeby a přívodními otvory 52 pro homí vzduch je vyrovnáván přívod vzduchu potřebného pro spalování.

Směs 56 spalin/pevných látek, produkovaná v cirkulačním spalovacím procesu s fluidním ložem, proudí směrem vzhůru pláštěm 32 reaktora z dolní části 36 do homí části 38 za současného přenosu části obsaženého tepla do chladicí kapaliny obvodových stěn 34.

Primární odlučovač 58 částic nárazového typuje umístěn v homí části 38 pláště 32 reaktora. Ve výhodném provedení obsahuje primární odlučovač 58 částic nárazového typu čtyři až šest řad konkávních nárazových prvků 60, uspořádaných do dvou řad, skupiny 62 protiproudného uspořádání, mající dvě řady, a skupiny 64 poproudného uspořádání, mající dvě až čtyři řady, výhodně tři řady. Prvky 60 jsou vedeny ze stropu 66 pláště 32 reaktora a jsou navrženy podle 50 poznatků patentu US 4 992 085, jehož popis je zde začleněn pro úplnost.

Jak bylo uvedeno v patentu US 4 992 085, jsou nárazové prvky 60 neplanámí, tedy mohou být ve tvaru písmene U, tvaru písmene E, tvaru písmene W nebo jakémkoliv jiném tvaru, pokud tento má konkávní povrch. První dvě řady prvků 60 jsou uspořádány vzájemně střídavě tak, aby plynné

-6CZ 287126 B6 spaliny/pevné látky směsi 56 proudily skrze ně a strhávané pevné částice mohly narazit es konkávní povrch. Druhé dvě až čtyři řady nárazových prvků 60 jsou uspořádány rovněž střídavá. Ve výhodném provedení nárazových prvků 60 se ve skupině 62 protiproudné uspořádání shromažďují částice, strhávané v plynu, a působí tak, aby částice padaly volně přímo a vnitřně dolů směrem k dolní části 36 pláště 32 reaktoru proti příčnému toku plynných spalin/pevných látek.

Nárazové prvky 60 jsou umístěny v horní části 38 pláště 32 reaktoru proti a zcela přes první výstupní otvor 40. Mimo to, že prvky pokrývají první výstupní otvor 40, každý nárazový prvek 60 ve skupině 64 poproudného uspořádání je také prodloužen pod spodní pracovní místo 68 prvního výstupního otvoru 40 o přibližně asi 30 cm. Ve výhodném provedení však, na rozdíl od nárazových prvků 60 skupiny 62 protiproudného uspořádání, dolní konce nárazových prvků 60 skupiny 64 poproudného uspořádání jsou protaženy do dutiny 70, umístěné zcela v plášti 32 reaktoru a sloužící ke shromažďování zachycených částic při jejich spadu z prvků skupiny 64 poproudného uspořádání. Různá provedení dutiny 70 podle vynálezu a jejich propojení s nárazovými prvky 60 jsou diskutována dále.

Částice, oddělené skupinou 64 poproudného uspořádání, musí být rovněž vráceny do dolní části 36 pláště 32 reaktoru. Pro toto jsou na zařízení prostředky 72 zpětného toku, připojené k dutině 70, které jsou také zcela umístěny v plášti 32 reaktoru. Prostředky 72 zpětného toku vrací částice z dutiny 70 vnitřně a přímo do pláště 32 reaktoru tak, že padají volně a bezkanálově dolů podél obvodových stěn 34 pláště 32 do dolní části 36 pláště 32 reaktoru pro následující recyklaci. V tomto provedení působí dutina 70 spíše převodním, transportním, mechanismem než jako prostor pro uskladnění částic po nějakou významnější časovou periodu. Tím, že částice padají podél obvodových stěn 34 pláště 32 je minimalizována možnost jejich opětovného stržení do vzestupného toku směsi 56 plynu/pevných látek pláštěm 32 reaktoru. Různá provedení prostředků zpětného toku 72 podle vynálezu a jejich připojení k dutině 70 jsou diskutována níže.

Jak je zřejmé, umožňuje předchozí konstrukce primární separací částic z proudící směsi 56 plynu/pevných látek bez potřeby vnějšího zásobníku částic, spojovacích kanálů nebo L-ventilů, které jsou obvykle vyžadovány v dosavadních provedeních.

K prvnímu výstupnímu otvoru 40 pláště 32 reaktoru je připojen konvekční průchod 74. Po průchodu nejprve přes skupinu 62 protiproudného uspořádání a pak přes skupinu 64 poproudného uspořádání, směs 56 plynných spalin/pevných látek, kde obsah pevných látek byl významně snížen, ale kde jsou ještě přítomny jemné částice, které nebyly odstraněny v primárním odlučovači 58 částic nárazového typu, opouští plášť 32 reaktoru a vstupuje do konvenčního průchodu 74. V konvekčním průchodu 74 je umístěna plocha 75 přenosu tepla, vyžadovaná zejména u návrhu cirkulačního kotle 30 s fluidním ložem. Jsou možná různá uspořádání. Jeden typ uspořádání je znázorněn na obr. 1. V konvekčním průchodu 74 však mohou být umístěny jiné typy ploch 75 tepelného přenosu, jako jsou odpařovací plochy, ekonomizér, přehřívač nebo ohřívač vzduchu a podobně, omezené pouze požadavky výroby a využitelností páry nebo energie a termodynamickými omezeními, známými v oboru.

Po průchodu přes celou ohřevnou plochu nebo její část v konvekčním průchodu 74 prochází směs 56 plynných spalin/pevných látek sekundárním odlučovačem 78 částic, obvykle multiklonálním lapačem prachu, za účelem odstranění většiny částic 80, zbývajících v plynu. Tyto částice 80 jsou rovněž vraceny do spodní části 36 pláště 32 reaktoru pomocí sekundárního systému zpětného toku 82. Vyčištěné plynné spaliny pak procházejí ohřívačem 84 vzduchu, sloužícímu k předehřátí vstupního vzduchu pro spalování, dodávaného ventilátorem 86. Ochlazené a vyčištěné plynné spaliny 88 se pak vedou konečným sběračem 89 částic, jakým je elektrostatický odlučovač nebo čistička s pytlovými filtry, sacím ventilátorem 90 a komínem 91.

-ΊCZ 287126 B6

V následujícím popise jsou diskutována různá provedení dutiny 70 a prostředků 72 pro zpětný tok podle vynálezu. Na obr. 2, 3 a 4 jsou schematické řezy horní části cirkulačního reaktoru s fluidním ložem různých provedení podle vynálezu. Hlavní rozdíly mezi těmito provedeními zahrnují přesné umístění dutiny 70 s ohledem na vertikální osu 92 zadní stěny 94 pláště, zda jedna nebo obě skupiny 62 a 64 nárazových prvků 60 odvádějí částice, oddělené nárazovými prvky 60, do dutiny 70 a počet nárazových prvků 60 v každé ze skupin 62 a 64.

Jak bylo uvedeno dříve, obvodové stěny 34 pláště, včetně zadní stěny 94 pláště, jsou obvykle tvořeny trubkami, chlazenými kapalinou, oddělenými vzájemně od sebe ocelovou membránou k docílení plynotěsnosti pláště 32. Cirkulační kotle 30 s fluidním ložem typu, uvedeného v tomto popise, jsou obvykle shora závěsné pomocí neznázoměných prvků z konstrukční oceli, spojených s vertikálními obvodovými stěnami 34 pláště. Obvodové stěny 34 pláště jsou tedy kapalinou chlazené nosné prvky. Některé trubky 100, tvořící zadní stěnu 94 pláště, tedy musí směřovat vzhůru a procházet stropem 66 a musí být připojeny závěsy na prvky z konstrukční oceli. Zbytek trubek, tvořících zadní stěnu 94 pláště, je v pracovním místě 68 zakřiven a tvoří kapalinou chlazené dno konvekčního průchodu 74.

Na obr. 2 je dutina 70 umístěna zcela v plášti 32 reaktoru a směrem dovnitř od vertikální osy 92 a dále je vymezena zadní stěnou 94 pláště, ochrannými deskami 96 a přední stěnou 98, a tyto prostředky shromažďují všechny částice oddělené jak protiproudným, tak poproudným uspořádáním skupin 62 a 64 nárazových prvků 60. Na horním okraji přední stěna 98 přesahuje spodní okraje nárazových prvků 60 o 30 cm nebo více. Přední stěna 98 je v místech A a B zahnuta tak, že jejím spodním okrajem E je dutina 70 zformována do nálevkovitého tvaru, jehož výstup těsně souvisí se zadní stěnou 94 pláště a představuje první provedení prostředků 72 zpětného toku. Ve výhodném provedení může být přední stěna 98 vyrobena z kovové desky a jednoduchým provedením prostředků 72 zpětného toku může být pravoúhlá štěrbina nebo série stejných oddělených otvorů, rozložených přes šířku pláště 32 reaktoru. Nicméně může být přední stěna 98 tvořena několika trubkami, chlazenými kapalinou, které jsou vyhnuty od roviny 99 zadní stěny 94 pláště, kde mezeiy mezi nimi jsou spojeny membránou nebo deskou. Prostředky 72 zpětného toku mohou mít formu přibližně stejně velkých otvorů mezi sousedními trubkami podél šířky pláště 32 reaktoru v místech, kde jsou vyhnuty od roviny 99 zadní stěny 94 pláště. Ochranné desky 96 jsou umístěny v blízkosti spodní části nárazových prvků 60 v pracovním místě 68 nebo pod ním. Ochranné desky 96 jsou obvykle horizontální a tvoří horní část dutiny 70 a spojení s nárazovými prvky 60, tvořícími primární odlučovač 58 částic nárazového typu. Ochranné desky 96 mohou být navrženy v mnohém jako ochranné desky, popsané v patentu US 4 992 085. Zejména částice, oddělené nárazovými prvky 60, mohou proudit dolů malými otvory v ochranných deskách 96, které jsou uspořádány tak, aby kryly horní část dutiny 70, ale nikoliv konkávní povrch v každém nárazovém prvku 60, čímž zabraňují možnému opětovnému strhávání částic do plynu, proudícího přes horní část dutiny 70.

Obr. 3 znázorňuje podobné provedení jako obr. 2, avšak s tím rozdílem, že dutina 70 je umístěna vně od vertikální osy 92 zadní stěny 94 pláště. Prostředky 72 zpětného toku jsou v tomto případě vytvořeny zahnutím zadní stěny 94 pláště, který společně s okrajem E přímé přední stěny 98 formuje dutinu 70 do nálevkovitého tvaru, jehož výstup opět těsně souvisí se zadní stěnou 94 pláště. Přední stěna 98 může být tvořena kovovou stěnou, prostředky 72 zpětného toku, podélnou štěrbinou nebo mnoha od sebe oddělenými otvory mezi spodním okrajem E a zadní stěnou 94 pláště. Alternativně může být přední stěna 98 tvořena trubkami 100 chlazenými kapalinou, vedoucími ke stropu 66, kterým procházejí. V tomto případě mohou být prostředky 72 zpětného toku tvořeny otvory mezi sousedními trubkami podél šířky pláště 32 reaktoru v místě, kde zbytek trubek, tvořících zadní stěnu 94 pláště, je vyhnut od roviny vertikální osy 92 zadní stěny 94 pláště.

Provedení na obr. 2 a 3 dovolují použití nezbytného počtu nárazových prvků 60, vyžadovaných pro vysokou účinnost oddělení, při zajištění úplného vnitřního zpětného toku částic do dolní části

-8CZ 287126 B6 pláště 32 reaktoru pro následnou recyklaci bez použití vnějších nebo vnitřních kanálů pro zpětný tok nebo systémů pro zpětný tok částic.

Na obr. 4 je znázorněno další provedení podle vynálezu, jak je znázorněno na obr. 1, které ve výhodném provedení má nejméně čtyři řady nárazových prvků 60, uspořádaných do dvou skupin 62 a 64. První dvě řady nárazových prvků 60, tvořících skupinu 62 protiproudného uspořádání, odvádějí oddělené částice přímo do pláště 32 reaktoru volným spadem podél zadní stěny 94 pláště 32 reaktoru, zatímco pevné částice oddělené skupinou 64 poproudného uspořádání, padají do dutiny 70, opět umístěné zcela v prostoru pláště 32 reaktoru a vně vzhledem k vertikální ose 92 zadní stěny 94 pláště. Opět jsou použity ochranné desky 96, sloužící jako vrchní část dutiny 70 a jako usměrňovač čela prvních dvou řad nárazových prvků 60, tvořících skupinu 62 protiproudného uspořádání. Ochranné desky 96 na skupině 62 protiproudného uspořádání působí, že tok směsi 56 plynu/pevných látek je veden přes nárazové prvky 60, a zabraňují průchodu plynu nebo jeho proudění nahoru podél nárazových prvků 60, jak uvádí patent US 4 992 085. Toto uspořádání dále zjednodušuje primární odlučovač 58 částic nárazového typu a činí ho kompaktnějším ve srovnání s provedením na obr. 2. Kromě toho toto uspořádání pomáhá zvýšit účinnost primárního odlučovače 58 nárazového typu tím, že skýtá oddělený odvod pevných částic z prvních dvou řad od řad vzdálených. To redukuje odtok plynu mezi skupinou 62 protiproudného uspořádání a skupinou 64 poproudného uspořádání a následně opětné strhávání částic.

Zabránění nebo minimalizace průchodu plynu prostředku 72 zpětného toku je rovněž žádoucí ze stejného důvodu, který vedl k instalaci ochranných desek 96 na čelo dvou řad nárazových prvků 60 na obr. 4. Obr. 5 a 6 dokládají, že toho lze docílit přibližně stejně velkými druhými výstupními otvory 102 v prostředcích 72 zpětného toku při zajištění odvodu oddělených částic pevných látek bez jejich akumulace v dutině 70. Na obr. 7, 8 a 9 je znázorněno použití přibližně stejně velkých kanálů 103, umístěných v zadní stěně 94 pláště v kombinaci s druhými výstupními otvory 102. což je rovněž vhodné uspořádání. Na obr. 10,11 a 12 je znázorněno použití krátkých vertikálních kanálů 106, připojených na přední stěnu 98 přímo proti druhým výstupním otvorům 102, které rovněž zabraňují průchodu plynů do dutiny 70 při dalším zvýšení zpětného toku pevných látek do dolní části 36 pláště 32 reaktoru při jejich volném vertikálním spadu podél zadní stěny 94 pláště.

Plošný průtok druhými výstupními otvory 102 prostředků 72 zpětného toku je výhodně volen tak, aby vznikl průtok hmoty od 100 do 500 kg/m².s. U kanálů 103 by měla být jejich délka výhodně 6-10násobná, než je předpokládaný tlakový rozdíl druhých výstupních otvorů 102 dutiny 70, vyjádřený v milimetrech vodního sloupce. Tlakové utěsnění výše zmíněným uspořádáním prostředků zpětného toku je jednodušší ve srovnání se smyčkovými uzávěry nebo L-ventily, užívanými ve známých cirkulačních reaktorech s fluidním ložem, ve kterých se pevné látky vracejí z odlučovače na dno reaktoru kanály. To je možné díky relativně malým rozdílům tlaku mezi horní částí 38 topeniště a dutinou 70 ve srovnání s rozdílem tlaku mezi spodní částí cirkulačního reaktoru s fluidním ložem u výše popsaného horkého cyklonového odlučovače známého druhu nebo násypného zásobníku oddělených částic. Odhadovaný tlakový rozdíl zařízení podle vynálezu je 25,4 mm až 38,1 mm vodního sloupce, tedy 249,1 až 373,6 Pa, zatímco obvyklý tlakový rozdíl známých cirkulačních spalovacích komor s fluidním ložem je kolem 635 mm až 762 mm nebo dokonce 1016 mm až 1143 mm vodního sloupce, tedy 6227,2 až 7472,6 Pa nebo dokonce 9963,5 až 11 208,94 Pa.

Na obr. 13 a 14 jsou uvedeny prostředky 72 zpětného toku, které obsahují klapkový ventil 108, kteiý může být umístěn přes každý druhý výstupní otvor 102 a který je otočně připojen k přední stěně dutiny 70 pomocí čepu 109 a pouzder 112. Klapkový ventil 108 sám nastavuje příčný průřez otvorů a umožňuje odvod pevných látek z dutiny 70, aniž by docházelo k průchodu plynů do otvorů. Velikost druhých výstupních otvorů 102 by měla být výhodně v souladu s výše popsanými kritérii.

-9CZ 287126 B6

Na obr. 15 a 16 je uvedeno další provedení prostředků 72 zpětného toku, ve kterých je druhý výstupní otvor 102 dále omezen vytvořením lože 104 cirkulujících pevných látek. Lože 104 je vytvořeno na mírně skloněném dnu 105, 106, kterým prochází množství vzdušných trysek 110, 5 pronikajících pod lože 104 cirkulujících pevných látek. Fluidizační vzduch, plyn nebo podobně, tryská do lože 104, udržuje lože 104 na požadované hladině fluidizace částic a působí jejich kontinuální odvod z dutiny 70. Lože 104 zpěvných částic, udržované ve zcela nebo mírně fluidním stavu, vytváří tlakové těsnění zabraňující průchodu směsi 56 plynu/pevných látek druhými výstupními otvory 102.

Obměna uspořádání tlakového těsnění na obr. 15 a 16 je znázorněna na obr. 17 a 18. V tomto provedení spodní okraj L druhých výstupních otvorů 102 je umístěn nad dnem 114 dutiny 70. Ze dna 114 vychází zadní ohraničující stěna 116, která je v daném provedení skloněná. Druhá ochranná deska 118 má první část 120, která je připojena k přední stěně 98, a druhou část 122 15 k ní připojenou a zasahující do dutiny 70. Spodní okraj druhé části 122 je umístěn tak, že je níže než spodní okraj L výstupních otvorů 102, čímž se vytvoří těsnicí závěr 124 smyčkového typu, který má vstupní komoru 126 a výstupní komoru 128 vymezenou přední stěnou 98, dnem 114, druhou ochrannou deskou 118 a zadní ohraničující stěnou 116. Fluidizační vzduch, plyn nebo podobně, tryská do lože 104 částic pomocí trysek 110 stejně jako v případě na obr. 15 a 16. 20 Hladina pevných látek ve výstupní komoře 128 je stejná nebo poněkud nad spodním okrajem L, přes který částice přepadávají a padají dolů podél zadní strany reaktoru. Hladina částic ve vstupní komoře 126 se nastavuje sama pro vyrovnání tlakových rozdílů mezi homí částí 38 pláště 32 reaktoru a dutinou 70. Protože tento rozdíl je poměrně malý, je nutný pouze nízký tlak fluidizačního plynu v obou provedeních na obr. 15al6al7al8k zajištění tlakového uzávěru 25 fluidního lože ve srovnání s tlakem plynu, vyžadovaným pro těsnění smyčkového typu pro vratné prostředky, známé v oboru.

Tento vynález tak poskytuje jednoduché uspořádání reaktoru nebo spalovací komory s fluidním ložem, které eliminuje potřebu vnějších primárních odlučovačů a snimi spojených zpětných 30 vedení pro pevné částice, jakož i smyčkových těsnění nebo L-ventilů. Další výhodou tohoto vynálezu je, že eliminace výše uvedených struktur znamená zvýšený přístup do dolní části 36 reaktoru nebo spalovací komory s fluidním ložem, který není omezen vedeními pro zpětný tok pevných částic. Zejména ve spalovacích komorách s fluidním ložem je tak vytvořena možnost jednotnějšího přívodu paliva a sorbentu, čímž se zlepší účinnost spalování a emise a také je 35 vytvořen lepší přístup, jestliže má být spalován více než jeden druh paliva.

I když byla uvedena a podrobně popsána specifická provedení vynálezu pro ilustraci aplikace principů podle vynálezu, odborníkům v oboru bude zřejmé, že je možno provádět změny, aniž by byly tyto principy narušeny. Například tento vynález může být aplikován na nové konstrukce, 40 zahrnující cirkulační reaktory s fluidním ložem nebo spalovací komory, nebo nahrazení, opravu nebo modifikaci existujících cirkulačních reaktorů s fluidním ložem nebo spalovacích komor. V určitých provedeních vynálezu lze určité znaky vynálezu někdy výhodně použít bez odpovídajícího použití ostatních znaků vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Cirkulační reaktor s fluidním ložem, obsahující plášť (32) reaktoru, částečně tvořený obvodovými stěnami (34), a mající dolní část (36), homí část (38) a výstupní otvor (4Cý umístěný na výstupu zhomí části (38), vyznačující se tím, že vhomí části (3řý pláště (32) reaktoru je umístěn primární odlučovač (58) částic nárazového typu pro odlučování částic obsažených v plynu proudícím v plášti (32) reaktoru z jeho dolní části (36) do jeho horní části (38) a jejich padání do dolní části (36), k primárnímu odlučovači (58) částic je připojena dutina (70), umístěná zcela uvnitř pláště (32) reaktoru, pro zachycování a shromažďování částic padajících z primárního odlučovače (58) částic, přičemž k dutině (70) jsou připojeny prostředky (72) zpětného toku, umístěné zcela uvnitř pláště (32) reaktoru, pro navracení částic z dutiny (70) přímo do vnitřku pláště (32) reaktoru pro jejich volné, nebráněné a neusměrňované padání dolů podél stěn (34) dolní části (36) pláště (32) reaktoru a následnou recirkulaci.
2. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že je opatřen prostředkem pro přívod paliva (42) a sorbentu, připojeným k dolní části (36) pláště (32) reaktoru.
3. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že kdolní části (36) pláště (32) reaktoru je připojena větrná skříň (46).
4. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že primární odlučovač (58) částic obsahuje řady konkávních nárazových prvků (60).
5. Cirkulační reaktor podle nároku 4, vyznačující se tím, že řady konkávních nárazových prvků (60) jsou uspořádány do dvou skupin, do skupiny (62) protiproudného uspořádání a skupiny (64) poproudného uspořádání, přičemž každá skupina (62, 64) má alespoň dvě řady konkávních nárazových prvků (60).
6. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že plášť (32) reaktoru má zadní stěnu (94), která má vertikální osu (92), a dutina (70) je umístěna v plášti (32) reaktoru dovnitř od vertikální osy (92).
7. Cirkulační reaktor podle nároku 6, vyznačující se tím, že dutina (70) je vymezena zadní stěnou (94) pláště (32) reaktoru, ochrannými deskami (96) a přední stěnou (98).
8. Cirkulační reaktor podle nároku 7, vyznačující se tím, že spodní konec přední stěny (98) je ohnut k zadní stěně (94) pro vytvoření dutiny (70) ve tvaru nálevky, jejíž výstup je uspořádán u zadní stěny (94).
9. Cirkulační reaktor podle nároku 8, vyznačující se tím, že prostředky (72) zpětného toku jsou vytvořeny jako obdélníková štěrbina nebo řada přiměřeně velkých od sebe vzdálených otvorů, rozkládajících se mezi spodním okrajem přední stěny (98) a zadní stěnou (94) po šířce pláště (32) reaktoru.
10. Cirkulační reaktor podle nároku 7, vyznačující se tím, že zadní stěna (94) je vytvořena z trubek, chlazených kapalinou, a přední stěna (98) je tvořena některými z těchto trubek, chlazených kapalinou, které jsou vyhnuty z roviny zadní stěny (94) tak, že dutina (70) má tvar nálevky, jejíž výstup je uspořádán u zadní stěny (94).

-11CZ 287126 B6
11. Cirkulační reaktor podle nároku 10, vyznačující se tím, že prostředky (72) zpětného toku mají formu otvorů přiměřené velikosti mezi sousedními trubkami po šířce pláště (32) reaktoru v místě, v němž jsou vyhnuty z roviny zadní stěny (94).

5
12. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že plášť (32) reaktoru má zadní stěnu (94), která má vertikální osu (92), a dutina (70) je umístěna uvnitř pláště (32) reaktoru, avšak vně vertikální osy (92).
13. Cirkulační reaktor podle nároku 12, vyznačuj ící se tím, že dutina (70) je io vymezena zadní stěnou (94), ochrannými deskami (96) a přední stěnou (98).
14. Cirkulační reaktor podle nároku 13, vyznaču j ící se tím, že přední stěna (98) je přímá a zadní stěna (94) je vyhnuta od vertikální osy (92) zadní stěny (94) pro vytvoření dutiny (70) ve tvaru nálevky, jejíž výstup je uspořádán u zadní stěny (94).
15. Cirkulační reaktor podle nároku 14, vyznačující se tím, že prostředky (72) zpětného toku jsou vytvořeny jako obdélníková štěrbina nebo řada přiměřeně velkých od sebe vzdálených otvorů, rozkládajících se mezi spodním okrajem přední stěny (98) a zadní stěnou (94) po šířce pláště (32) reaktoru.
16. Cirkulační reaktor podle nároku 14, vyznačující se tím, že zadní stěna (94) je vytvořena z trubek, chlazených kapalinou, a přední stěna (98) je přímá a je tvořena některými z těchto trubek, chlazených kapalinou, rozkládajících se podél vertikální osy (92) nahoru ke stropu (66) pláště (32) reaktoru.
17. Cirkulační reaktor podle nároku 16, vyznačující se tím, že prostředky (72) zpětného toku jsou tvořeny otvory mezi sousedními trubkami po šířce pláště (32) reaktoru v místě, kde jsou některé trubky, chlazené kapalinou, vyhnuty z roviny zadní stěny (94).

30
18. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že primární odlučovač (58) částic obsahuje řady konkávních nárazových prvků (60), uspořádaných do dvou skupin, do skupiny (62) protiproudného uspořádání, mající nejméně dvě řady konkávních nárazových prvků (60), provedených pro odlučování částic obsažených v plynu a umístěných pro způsobení jejich volného padání dovnitř a přímo do dolní části (36) pláště (32) reaktoru, přičemž skupina (62) 35 protiproudného uspořádání má ochrannou desku (96) provedenou pro zabránění průchodu plynu a pro jeho usměrnění přímo nahoru podél konkávních nárazových prvků (60), a do skupiny (64) poproudného uspořádání, mající nejméně dvě řady konkávních nárazových prostředků (60), provedených pro odlučování částic obsažených v plynu a umístěných pro způsobení volného padání částic přímo do dutiny (70), přičemž ochranná deska (96) tvoří horní část dutiny (70).
19. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že dutina (70) je vymezena zadní stěnou (94), ochrannou deskou (96) a přední stěnou (98), a prostředky (72) zpětného toku jsou tvořeny druhými výstupními otvory (102), uspořádanými po šířce pláště (32) reaktoru, jejichž průtoková plocha poskytuje tok pevných částic 100 až 500 kg/m²s.
20. Cirkulační reaktor podle nároku 19, vyznačující se tím, že prostředky (72) zpětného toku dále obsahují kanály (103), vytvořené v zadní stěně (94) v kombinaci s druhými výstupními otvory (102).

50
21. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že dutina (70) je vymezena zadní stěnou (94), ochrannou deskou (96) a přední stěnou (98), přičemž prostředky (72) zpětného toku jsou tvořeny druhými výstupními otvory (102), umístěnými po šířce pláště (32) reaktoru mezi koncem přední stěny (98) a zadní stěnou (94), a krátkým vertikálním kanálem

-12CZ 287126 B6 (106), připojeným k přední stěně (98), uspořádaným přímo proti druhému výstupnímu otvo (102) a provedeným pro zabránění průchodu plynu do dutiny (70) a umístěným pro zvyš ; zpětného toku pevných částic do dolní části (36) pláště (32) reaktoru volným padáním vertikálně podél zadní stěny (94).
22. Cirkulační reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že dutina (70) je vymezena zadní stěnou (94), ochrannou deskou (96) a přední stěnou (98), přičemž prostředky (72) zpětného toku jsou tvořeny druhými výstupními otvory (102), umístěnými po šířce pláště (32) reaktoru mezi koncem přední stěny (98) a zadní stěnou (94), a klapkovým ventilem (108),

10 umístěným přes každý výstupní otvor (102) a otočně připojeným k přední stěně (98).
23. Cirkulační reaktor podle nároku 4, vyznačující se tím, že konkávní nárazové prvky (60) mají tvar písmen U, E, W nebo jinou podobnou konkávní konfiguraci.

15
24. Cirkulační reaktor podle nároku 15, vyznačující se tím, že do dutiny (70) zasahují trysky (110) pro udržení hladiny částic v dutině (70) na požadované úrovni a pro jejich udržování ve fluidním stavu a pro jejich kontinuální odvádění z dutiny (70).
25. Cirkulační reaktor podle nároku 24, v y z n a č u j í c í se t í m , že k přední stěně (98) je 20 připojena druhá ochranná deska (118) a zasahuje do dutiny (70) při vytvoření těsnění smyčkového typu, majícího vstupní komoru (126) a výstupní komoru (128), ohraničené přední stěnou (98), dnem (114) dutiny (70), druhou ochrannou deskou (118) a zadní ohraničující stěnou (H6).