CZ285247B6 - Způsob zakládání útku při neortodoxní tkací technice a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

U zakládání útku při neortodoxní tkací technice se provede mechanické uchopení útku v době přírazu paprsku bidlenu následované případně odstřižením konce útku. Konec útku je držen mechanicky do okamžiku, kdy se provede jeho uvolnění a současně pneumatické založení do následujícího prošlupu, přičemž jak mechanické uchopení a uvolnění útku, tak jeho pneumatické založení je elektricky řízeno a elektromagneticky zprostředkováno. Zakladač útku na neortodoxním tkacím stroji je tvořen čelistmi /1/ omezeně pohyblivě uloženými v pouzdru /2/, spojenými s dutým jádrem /3/ elektromagnetu /4/ a vybavenými přívodem /5/ tlakového vzduchu. Pro průchod tlakového vzduchu jsou čelisti /1/ opatřeny v zadní části /6/ vstupními otvory /7/ a v přední části /8/ v sousedství kontaktních ploch /9/ výstupními otvory /10/. Elektromagnet /4/ a elektromagnetický ventil /11/ tlakového vzduchu jsou propojeny s ovládací jednotkou /12/.ŕ

Description

Způsob zakládání útku při neortodoxní tkací technice a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zakládání útku a zařízení k jeho provádění, jež jsou využitelné na všech typech neortodoxních - bezčlunkových - tkacích strojů.

Dosavadní stav techniky

Při všech bezčlunkových tkacích technologiích, kdy se místo nekonečného útku používá útek stříhaný, prohazovaný zjedné strany tkacího stroje, vznikají na okraji tkaniny volné konečky útku. Přerušením útku vzniká problém zajištěné okraje tkaniny. Okraj se zajišťuje buď pomocí perlinkové vazby nebo zatavením konečků taviči smyčkou. Oba způsoby představují z technologického hlediska komplikaci, taviči smyčku lze navíc použít pouze u syntetických materiálů. Proto je pozornost odborníků zaměřena na třetí možný způsob - zakládání konečků útku do následujícího prošlupu.

Proces zakládání útku sestává vždy ze dvou podstatných kroků, společných všem způsobům zakládání: uchopení konečku útku a jeho držení až do okamžiku, kdy následuje vlastní založení do následujícího prošlupu. Známé a nejvíce rozšířené je mechanické zakládání, u něhož je jak držení, tak vlastní založení vyvoláno, zprostředkováno i prováděno ryze mechanickými prostředky. Chapač útku (kleštiny), zakládací jehla a často i nůžky jsou poháněny vačkovými a klikovými mechanismy.

Mechanické zakládání útku jako nejstarší, nejrozšířenější a poměrně spolehlivá metoda má své nedostatky především v omezených možnostech dosažení vyšších výkonů. Vzhledem k tomu, že hnací segmenty jsou uloženy v olejových skříních, existuje riziko ušpinění tkaniny, mechanicky prováděné založení jehlou/háčkem může způsobovat vady (stopy) ve tkanině. Zařízení k provádění mechanického zakládání zvyšuje nároky na obsluhu a údržbu tkacího stroje a vyžaduje relativně velkou zastavěnou plochu na stroji v oblasti okrajů tkaniny.

Proto byly hledány alternativní způsoby zakládání útku s cílem alespoň částečného odstranění uvedených nevýhod mechanických prvků. Jedním z těchto způsobů je pneumaticko-mechanické zakládání, u něhož je koneček útku držen pomocí vzduchu v trubičce podtlakem a po mechanickém natočení trubičky je proudem vzduchu zafouknut buď do prošlupu, nebo do dírky v zakládací jehle, provádějící klasické mechanické zatažení do prošlupu. Vzhledem ktomu, že záměna mechanického způsobu pneumatickým je zde pouze částečná a navíc se týká víceméně jen první fáze - držení útku, přičemž nevýhody mechanického způsobu souvisely spíše s vlastním zakládáním, nepřinesly tyto nové způsoby očekávané výhody. Nedošlo ke snížení rizika vad a ušpinění tkaniny, nebylo možno dosáhnout vyšších výkonů. Zařízení k provádění pneumatickomechanického zakládání neměla snazší obsluhovost, naopak jejich spolehlivost a rozsah použití byly na nízké úrovni.

Vzhledem k trendu celkového odstranění nebo minimalizace mechanického podílu na zakládání útku se objevilo další řešení, využívající k držení konečku útku permanentního magnetu. Na jeho plošku přiléhá letmo přidržovaný kovový jazýček a mezi magnet a jazýček je vkládán koneček útku. Vlastní zakládání do prošlupu pak zajišťuje tlakový vzduch, jdoucí profrézovanou rádiusovou drážkou. Nevýhodou je nízká spolehlivost držení konečku útku a současně zanášení přidržovacího systému vlákny, strženými při uvolňování konečku útku. Obě tyto nevýhody souvisí se skutečností, že držení útku je řešeno pasivním způsobem, u něhož není rozlišena fáze uchopení a uvolnění. Z těchto důvodů nedošel ani právě jmenovaný způsob významnějšího praktického uplatnění.

Na základě zkušeností s mechanickým zakládáním útku a ostatními, právě popsanými způsoby zakládání, které je měly nahradit, byl vytvořen plně pneumatický způsob zakládání útku. Koneček útku je uchycen zafouknutím malým otvorem do většího otvoru a zde je držen pneumaticky až do vlastního založení, které probíhá obdobně jako u předchozího magnetickopneumatického způsobu - zafouknutím do prošlupu dírkou, vytvořenou na boku zakladače. Stejně jako předchozí způsob má i tento vzhledem k nutnosti zohlednění průměru vlákna při konstrukci kanálků omezené možnosti použití ve vztahu kjemnosti (tex) vláken. Vzhledem k nutnosti spolehlivého zajištění držení konce útku v první fázi je tento způsob spojen s vyšší energetickou náročností na tlakový vzduch. Protože útek není mechanicky uchopen, ale pouze přidržen, dochází k jeho třepení a otěru, což vede k citelným hmotnostním úbytkům konečku útku, doprovázeným zvýšenou prašností provozu.

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody a nedostatky dosud známých způsobů zakládání útku do značné míry odstraňuje způsob zakládání útku při neortodoxní tkací technice a zařízení kjeho provádění podle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá vtom, že se provede mechanické uchopení útku v době přírazu paprsku bidlenu a útek je držen mechanicky až do okamžiku, kdy se provede jeho uvolnění a současně pneumatické založení útku do následujícího prošlupu, přičemž jak mechanické uchopení a uvolnění útku, tak jeho pneumatické založení je elektronicky řízeno a elektromagneticky zprostředkováno.

Zakladač útku podle vynálezu je tvořen čelistmi, které jsou omezeně pohyblivě uloženy v pouzdru, spojeny s kotvou elektromagnetu a vybaveny přívodem tlakového vzduchu, pro nějž jsou v zadní části čelisti vytvořeny vstupní otvory a v přední části čelistí v sousedství kontaktních ploch výstupní otvory, a přitom je jak elektromagnet čelistí, tak elektromagnetický ventil tlakového vzduchu propojen s ovládací jednotkou.

Čelisti jsou s výhodou paralelně orientovány a v pouzdru šikmo posuvně uloženy rozbíhavě při vysunutí z pouzdra a sbíhavé při zasunutí do pouzdra, kdy k sobě kontaktními plochami přiléhají.

Čelisti podle výhodného provedení jsou duté a ve vnější krajní poloze jsou drženy pružinou.

Výhodnost způsobu zakládání útku podle vynálezu i souvisejícího konstrukčního řešení zakladače útku je dána volbou a spolupůsobením hlavních prvků tohoto řešení. Bezprostřední držení útku je mechanické, vyznačující se vysokou spolehlivostí. Samotné zakládání útku je pneumatické, výhodné svou šetrností k tvořící se tkanině (nedochází k poškození ani ušpinění), snadností faktickou i konstrukční a konečně efektem samočištění čelistí při každém založení útku. Zprostředkování obou operací - uchopení i založení útku - je elektromagnetické, umožňující dosažení vysokých lychlostí, které jsou vyžadovány při nejmodemějších tkacích technikách. Řízení celého procesu je elektronické a je tedy dána dostatečná možnost přesné synchronizace zakládání s pracovním cyklem i velmi rychle pracujících tkacích strojů.

K doprovodným výhodám technologie a zařízení podle vynálezu dále patří stranová univerzálnost, nízká prostorová i energetická náročnost a snadní obsluhovost. Zařízení podle vynálezu má navíc významnou výhodu v tom, že je možno je instalovat na každý stávající bezčlunkový tkací stroj, přičemž jedinou podmínkou je možnost přívodu tlakového vzduchu.

-2CZ 285247 B6

Přehled obrázků na výkrese

Příklad konkrétního provedení zakladače k provádění způsobu podle vynálezu je znázorněn na přiloženém výkrese, kde značí:

obr. 1 - zakladač s vysunutými čelistmi (částečný řez), obr. 2 - zakladač se zasunutými čelistmi (částečný řez), obr. 3 - blokové schéma ovládání zakladače.

Příklady provedení vynálezu

Jak je zřejmé z obr. 1 a 2 přiloženého výkresu, jsou hlavní pracovní částí zakladače čelisti 1, uložené v pouzdru 2. Uložení čelistí 1 v pouzdru 2 umožňuje jejich omezený posuvný pohyb zasouvání do pouzdra a opětné vysouvání, přičemž se mění vzájemná vzdálenost obou čelistí L Díky čepům, umístěným při vnějších stranách čelistí 1, a šikmo profrézovaným drážkám v pouzdru 2, do nichž čepy zapadají, dochází při vysouvání čelistí 1 z pouzdra 2 zároveň k jejích vzájemnému oddalování - rozevírání, zatímco při zasouvání čelistí 1 zpět do pouzdra 2 se čelisti 1 svírají.

Sbíhavé posuvný pohyb čelistí 1 je vyvolán posuvem dutého jádra 3 elektromagnetu 4, které je ukotveno k zadní části 6 čelistí 1 a jeho posuv je odezvou na změnu pole elektromagnetu 4. Z přívodu 5 je tlakový vzduch dále veden středem zakladače až k zadní části 6 čelistí 1, v níž jsou vytvořeny vstupní otvory 7. Zde tlakový vzduch vstupuje do čelistí 1 a prochází jimi do přední části 8 čelistí 1, kde je v blízkosti kontaktních ploch 9 vyfukován výstupními otvory 10.

Mezi dutým jádrem 3 elektromagnetu 4 a další, pevnou vnitřní dutou částí, navazující na přívod 5 tlakového vzduchu, je umístěna pružina 13. držící čelisti 1 mimo dobu jejich aktivního působení ve vysunuté poloze.

Přívod 5 tlakového vzduchu je veden přes elektromagnetický ventil U, propojený s ovládací jednotkou 12. Stejně tak je i elektromagnet 4, obsahující duté jádro 3, propojen s ovládací jednotkou 12 (viz obr. 3).

Popsané zařízení pracuje následujícím způsobem.

Činnost zakladače útku je ovládací jednotkou 12 řízena synchronně s činností tkacího stroje. V době, kdy se objeví v dosahu čelistí 1 volný konec útku (kolem přírazu paprsku bidlenu), je dán ovládací jednotkou 12 signál elektromagnetu 4, což způsobí vtažení dutého jádra 3 a zpětný posun s ním spojených čelistí 1. Přitom je koneček útku sevřen mezi čelistmi 1 a držen i po odstřižení vstupními a doletovými nůžkami (jsou součástí tkacího stroje) až do okamžiku založení v následujícím prošlupu.

Operace založení útku jako druhá z obou fází činnosti zakladače je opět iniciována ovládací jednotkou 12, nyní povelem k otevření elektromagnetického ventilu 11. Tlakový vzduch proniká do pouzdra 2, působí na zadní část 6 čelistí 1 a vstupními otvory 7 plní jejich dutou část až k výstupním otvorům 10, jimiž je v přední části 8 čelistí 1 vyfukován do okolí. Tlakový vzduch způsobí nejen vysunutí a tím i otevření čelistí 1, ale současně je proudem vzduchu, vycházejícím z výstupních otvorů 10, založen a vhodně přidržen koneček útku až do tzv. zástupu osnovních nití, kdy je koneček útku tkaninou dostatečně uchycen. Mezitím je dán ovládací jednotkou 12 signál ke změně pole elektromagnetu 4, odpovídající vysunutí dutého jádra 3, na což navazuje po ukončením založení útku signál k uzavření elektromagnetického ventilu TI· Čelisti 1 zůstávají dále ve vysunuté a rozevřené poloze, umožněné pružinou 13, až o doby nového přírazu paprsku bidlenu, kdy se celý popsaný cyklus opakuje.

-3CZ 285247 B6

Průmyslová využitelnost

Způsob zakládání útku a zakladač, určený k jeho provádění, je dobře využitelný při všech tkacích technikách, založených na stříhání útku, zejména pak při moderních postupech, dosahujících vysokých provozních rychlostí.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob zakládání útku při neortodoxní tkací technice, vyznačující se tím, že se provede mechanické uchopení útku v době přírazu paprsku bidlenu a útek je držen mechanicky až do okamžiku, kdy se provede jeho uvolnění a současně pneumatické založení útku do následujícího prošlupu, přičemž jak mechanické uchopení a uvolnění útku, tak jeho pneumatické založení, je elektronicky řízeno a elektromagneticky zprostředkováno.
2. 2. Zakladač útku na neortodoxním tkacím stroji, určený k provádění způsobu podle nároku 1, vyznačující se tím, že je tvořen čelistmi (1), které jsou omezeně pohyblivě uloženy v pouzdru (2), spojeny s dutým jádrem (3) elektromagnetu (4) a vybaveny přívodem (5) tlakového vzduchu, pro nějž jsou v zadní části (6) čelistí (1) vytvořeny vstupní otvory (7) a v přední části (8), v sousedství kontaktních ploch (9), jsou čelisti (1) opatřeny výstupními otvory (10), a přitom je jak elektromagnet (4), tak elektromagnetický ventil (11) přívodu (5) tlakového vzduchu propojen s ovládací jednotkou (12).
3. 3. Zakladač útku podle nároku 2, vyznačující se tím, že čelisti (1)jsou paralelně orientovány a jsou v pouzdru (2) šikmo posuvně uloženy rozbíhavě při vysunutí z pouzdra (2) a sbíhavé při zasunutí do pouzdra (2), přičemž při zasunutí k sobě čelisti (1) přiléhají kontaktními plochami (9).
4. 4. Zakladač útku podle nároku 2, vyznačující se t í m , že čelisti (1) jsou duté a ve vnější krajní poloze jsou drženy pružinou (13).