CZ281473B6

CZ281473B6 - Deriváty 6-/X-(2-hydroxyethyl)aminoalkyl/-5,11 -dioxo-5,6-dihydro-11H-indeno/1,2-c/-isochinolinu a způsob jejich výroby

Info

Publication number: CZ281473B6
Application number: CS912669A
Authority: CZ
Inventors: Jiří Rndr. Michalský; Jiří Phdr. Hrbata; Jiří Ing. Csc. Křepelka; Milan Mudr. Rndr. Mělka; Milan Doc. Ing. Csc. Miko; Milan Ing. Hrubý; Milan Rndr. Ferenc; Eva Skácelová; Irena Kejhová; Růžena Reichlová; Anna Kargerová; Jitka Šedivá; Josef Ing. Urbanec; Alois Ing. Koloničný
Original assignee: Vúfb, A.S.
Priority date: 1991-08-29
Filing date: 1991-08-29
Publication date: 1996-10-16
Also published as: NO940542L; DK0643699T3; DE69214842T2; NO180194C; HU9400563D0; WO1993005023A1; CZ266991A3; ATE144499T1; EP0643699B1; AU2583592A; FI940895A0; HUT70396A; PL169572B1; JPH07500581A; FI107256B; AU663729B2; SK278794B6; DE69214842D1; NO940542D0; SK266991A3

Abstract

Protinádorově účinné indenoisochinolinové deriváty se nejvýhodněji připravují kondenzací indeno/1,2-c/isokumarinu, resp.1-methoxy-2- (2-methoxykarbonylfenyl)-1-inden-3-onu s N-(2-hydroxyethyl)alkylendiaminem v prostředí horkého dimethylformamidu. Další metodou přípravy těchto látek je kondenzace 6-(X-chloralkyl)-5,11-dioxo-5,6-dihydro-11H- -indeno/1.2-c/isochinolinů s ethanolaminem v prostředí dimethylformamidu za přítomnosti bezvodého uhličitanu draselného. Nové deriváty jsou využitelné k přípravě antineoplastických léčivých přípravků pro léčení maligních neoplastických onemocnění u savců.ŕ

Description

2-Hydroxyethylaminosubstituované deriváty 5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu, způsob jejich výroby a farmaceutický prostředek s jejich obsahem.

Oblast techniky

Vynález se týká 2-hydroxyethylaminosubstituovaných derivátů 5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu a jejich solí s farmaceuticky a farmakologicky akceptovatelnými kyselinami, které mají využitelnou antineoplastickou aktivitu a mohou být využity v monoterapii, nebo v kombinaci s jinými protinádorové účinnými látkami pro léčení vhodných biologických objektů, zejména savčího původu, způsobu jejich výroby a farmaceutického prostředku s jejich obsahem.

Dosavadní stav techniky

Současná literatura referuje o některých indeno[1,2-c]indenoisochinolinových derivátech jako produktech degradace alkaloidu kryptopinu [Perkin W. H.: J. Chem. Soc. 109, 815 (1916); ibid. 115, 713 (1919); Dyke S. F., Brown D. W. : Tetrahedron 24, 1455 (1968)]. 11-H-indenoisochinolin a 5-hydroxy-llH-indeno[1,2-c]isochinolin-N-oxid byly připraveny reakcí llH-indeno[1,2-c]isokumarinu s ethanolickým amoniakem, resp. hydroxylaminem [Chatterjea J. N., Mukherjee H.: J. Indián Chem. Soc. 37, 379 (1960)].

Byla popsána syntéza 5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno-[1,2-c]isochinolinu, připraveného reakcí ll-oxo-llH-indeno-[1,2-c]isokumarinu s ethanolickým amoniakem za zvýšeného tlaku [Wawzonek

S., Stowell J. K., Karli R. E.: J. Org. Chem. 31, 1004 (1966)].

Byla rovněž připravena indenoisochinolinová analoga vysoce toxického nitidinu a fagaroninu [Cushman Μ., Mohan P., Smith E.C.R.: J. Med. Chem. 27, 544 (1984); Cushman Μ., Mohan P.: J.

Med. Chem. 28, 1031 (1985)].

Jmenované indenoisochinolinové sloučeniny nevykazují využitelnou biologickou aktivitu až na indenoisochinolinová analoga fagaroninu a nitidinu s nízkou antineoplastickou účinností.

Podle současných vědomostí sloučeniny, uvedené v tomto patentu, 2-hydroxyethylaminosubstituované deriváty 5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu obecného vzorce I, ve kterém n značí celým číslem 0 až 5 hodnotu počtu uhlíků v aminoalkylové skupině, umístěné na atom dusíku v poloze 6 indenoisochinolinové základní struktury (tj. báze sloučenin obecného vzroce I) a jejich soli s farmaceuticky a farmakologicky akceptovatelnými kyselinami, představují novou a dříve nepopsanou třídu sloučenin, které překvapivě vykazují výraznou antineoplastickou aktivitu in vitro a in vivo, která nebyla dosud popsána. Hlavními přednostmi nových sloučenin je vysoká účinnost po orálním podáni, nízká toxicita a ve srovnáni s interkalačními přípravky (antibiotiky) syntetická dostupnost.

-1CZ 281473 B6

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou 2-hydroxyethylaminosubstituované deriváty 5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu obecného vzorce I,

N-(CH₂)_n-NH--OH ve kterém n značí celé číslo 0 až 5, a jejich soli s anorganickými a organickými kyselinami, způsoby jejich výroby a farmaceutické prostředky na jejich bázi. Deriváty mají využitelnou antineoplastickou aktivitu a mohou být využity v monoterapii nebo v kombinaci s jinými protinádorovými přípravky k léčbě vhodných biologických objektů, zejména savčího původu.

K syntéze indeno[1,2-c]isochinolinů typu I lze použít tří způsobů přípravy, z nichž každý má charakter obecného postupu. Jako výchozí látky byly aplikovány:

1. Snadno dostupný ll-oxo-llH-indeno[1,2-c]isokumarin (II) /Pailer Μ., Wórther Η., Meller A.: Mh. Chem. 92, 1037, (1961)/,

2. l-methoxy-2-(2-methoxykarbonylfenyl)-l-inden-3-on (IV) /Pailer Μ., et al.: 1. c./ a

3. 6-(n-chloralkyl)-5,ll-dioxo-5,6-díhydro-llH-indeno[1,2-c]isochinoliny (V).

Indeno /1,2-c/isochinoliny obecného vzorce I, kde n = 0 až 5, lze tedy nejvýhodněji získat kondenzací indeno/1,2-c/isokumarinu vzorce II, nebo l-methoxy-2-(2-methoxykarbonylfenyl)-1-inden-3-onu vzorce IV s N-(2-hydroxyethyl)alkyllendiaminem obecného vzorce III o počtu uhlíků 0 až 5 v alkylovém řetězci v prostředí horkého dimethylformamidu (100-120 ’C). Další obecnou metodou přípravy látek obecného vzorce I je kondenzace 6-(n-chloralkyl )-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]-isochinolinů obecného vzroce V, kde n =0 až 5 s ethanolaminem vzorce VI v prostředí dimethylformamidu za přítomnosti bezvodého uhličitanu draselného (100-110 °C).

-2CZ 281473 B6

-Cl

-3CZ 281473 B6

Antineoplastická aktivita látek podle vynálezu byla zjišťována hodnocením látek této skupiny v pokusech in vivo na zvířatech s experimentálními nádory, jako je solidní forma Ehrlichova nádoru (STE) a nádor HK (transplantabilní, původně adenokarcinomy mléčné žlázy), Krebsův ascitický nádor (Kr2), ascitický sarkom 37 (Sa37), Németh-Kellepův lymfom (NK), všechny udržované na myších H, iymfosarkom Gardnerův (LsG, udržovaný na myších C3H), myši leukemie P388 a L1210 (udržované na myších DBA2), metastazujíci melanokarcinom B16 (udržovaný na myších C57B16) a Yoshidův ascitický nádor (Y, udržovaný na krysách Wistar), a to metodou podle V. Jelínka [Neoplasma 12, 469 (1965); ibid. 7, 146 (1960)], a rovněž in vitro postupem podle M. Mika et al. [Cancer Res. 39, 4242 (1979), Neoplasma 26, 449 (1979), ibid. 16, 161 (1969)], modifikovnaým podle J. Matterna [Mattern J.: Studies on the Drug Sensitivity of Short Term Cultured Tumour Cell Suespensions v knize Human Tumours in Short Term Culture (red. Dendy, P.P.), str. 301, Academie Press 1976], v pokusech s radioaktivními prekurzory biosyntézy nukleových kyselin a bílkovin. Pro hodnocení doby přežití a výpočet optimální dávky byl použit Coxův proporcionální rizikový model a postup podle Cartera [Carte W. H. et al.: Cancer Res. 42, 2963 (1982)].

Léčením pro účely této přihlášky se rozumí inhibice charakteristických znaků a příznaků onemocnění biologických objektů, nesoucích nádory, zejména inhibice růstu nádoru, inhibice zkrácení doby přežíváni biologického objektu a inhibice zvyšování počtu a inhibice růstu nádorových buněk. Nádorový růst může být pozorován klinicky, nebo v pokusech in vivo, tj. na experimentálních zvířatech, nebo in vitro, např na tkáních a buňkách, připravených z nádorů. Stanovení nádorového růstu může být prováděno vážením nádorové hmoty nebo efektivněji měřením radioaktivity po inkorporaci určitých látek přirozeného původu, jako jsou aminokyseliny (např. valin, leucin, směs přirozených aminokyselin), nukleové báze (např. adenin), nukleosidy (např. thymidin, uridin), nebo jejich analogů (např. jóddeoxyuridin), značených radioaktivními atomy, jako je ¹⁴C, ³H atd.

Takový příznivý terapeutický účinek látek podle vynálezu na myší samice kmene H byl prokázán snížením hmotnosti nádoru na zvířatech s ascitickou formou sarkomu 37, adenokarcinomem HK a solidní formou Ehrlichova nádoru, a to při orálním i parenterálním podání látek této chemické skupiny. Bylo prokázáno statisticky významné (p < 0,05), resp. vysoce významné (p < 0,01) snížení průměrné hmotnosti nádorů ve srovnání s neléčenou kontrolou (viz příklady).

Látky podle vynálezu prodlužují rovněž dobu přežiti vhodných biologických objektů, např. myší a krys s nádory S37, HK, STE, LsG a Y, a leukémiemi L1210 a P388, a to zejména při orálním podání; protože tyto použitelné testovací systémy mají letální povahu, protinádorový účinek látek je dokumentován srovnáním přežití léčených zvířat (přežívají déle) s neléčenými zvířaty kontrolními. V těchto typických pokusech (viz příklady) bylo po desíti zvířatech ve skupině a léčené skupiny přežívaly statisticky významné déle než kontrolní skupiny neléčené. Při intravenóznim podání hydrochloridu 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl]-5,ll-dioxo-

5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu, typické látky této

-4CZ 281473 B6 chemické skupiny, bylo rovněž prokázáno vysoce významné prodloužení přežiti myší DBA2 s leukémii P388.

Látky a jejich soli jeví in vitro přímou cytotoxicitu vůči buňkám Yoshidova, Ehrlichova a Gardnerova nádoru a také vůči buňkám leukemie L1210 a jej,í linie, vzniklé z recidivy tohoto nádoru po léčbě mitoxantronem. Sloučeniny podle vynálezu jsou účinnými inhibitory biosyntézy DNA, RNA a proteosyntézy nádorových buněk, jak vyplývá z příkladů. Inhibice kteréhokoliv z těchto základních životních pochodů je spojována s protinádorovým působením cytostatik.

Popisované látky mohou být podány vhodným biologickým objektům, zejména savcům, pro využití jejich protinádorových účinků konvenčními způsoby podání, a to samotné nebo s výhodou jako aktivní složka s jakýmkoliv vyhovujícím netoxickým farmaceutickým nosičem, rozpuštěné nebo suspendované, např. ve vodě, fyziologickém roztoku, roztoku methylcelulózy, polyethylenglykolu, polypropylenglykolu, apod. Zejména je vhodné orální podáni. Podaná dávka závisí na typu nádoru, jehož léčení je požadováno, na typu biologického objektu, který je léčen a jeho hmotnosti, resp. tělesném povrchu, na lokalizaci nádoru, jeho morfologickém typu, na frekvenci podávání apod.; z provedených biologických testů vyplývá, že např. při orálním podáni je vhodná dávka až 400 mg/kg p.o. (1 200 mg/m²). EDg5 j® 225 mg/kg p.o. (675 mg/m²) báze typické látky u myší DBA2 s leukémií L1210. Intravenózní dávky jsou zhruba poloviční, stejné jako pětkrát opakované orální denní dávky. Toxicita látek je nízká, LD5Q u myší lze hledat kolem 700 mg/kg p.o.

Je zřejmé, že využitelné terapeutické účinky lze očekávat v dávkách zcela netoxických pro savčí organismus. Z provedených biologických testů lze odhadnout jednorázovou orální dávku pro člověka na 675 mg/m², kterou lze očekávat jako tolerovatelnou a účinnou u člověka.

Přehled obrázků na výkrese

Na obr. 1 je znázorněn graf účinnostni křivky (závislost efektu na dávce) pro typickou sloučeninu vzorce I, n = 2 (viz příklad 8) u krys s Yoshidovým nádorem.

Na ose x je vynesena dávka sloučeniny vzorce I, n = 2 v mg/kg. Na ose y je vynesen přirozený logaritmus indexu relativního rizika z Coxova proporcionálního rizikového modelu, vypočtený postupem podle Cartera (viz dřívější citace).

Křivka č. 1 znázorňuje účinnostni křivku po orálním podání látky, křivka č. 2 účinnostni křivku po podání podkožním.

Příklady provedení vynálezu

Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I a vybrané výsledky jejich biologického studia jsou ilustrovány a blíže objasněny v následujících příkladech provedeni, které však rozsah vynálezu nijak neomezují. Teploty tání byly stanoveny na Koflerové bloku bez korekce.

-5CZ 281473 B6

Přiklad 1

6-/2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl/-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolin (I; n = 2)

K suspenzi 5 g ,ll-oxo-llH-indeno[1,2-c]isokumarinu (II, t.t. 258 ’C) v 60 ml dimethylformamidu se přidají najednou 3 g N-(2-hydroxyethyl)ethylendiaminu (III, n = 2), a směs se za mícháni vyhřeje na 110 ’C. Po 1 hodině zahřívání se čirý červeně zbarvený roztok ochladí na teplotu místnosti a vyloučený produkt se po 12 hodinách stání odsaje, promyje 60 ml ethanolu a vysuší při 60 ’C. Výtěžek 6 g (89 % teorie), teplota tání produktu 184 ’C. Čištěni uvedeného indenoisochinolinu (I; n = 2) se provede krystalizací ze směsi dimethylformamidu a ethanolu. Látka tvoří oranžové jehličky o teplotě tání 184 ’C.

Příklad 2

6-/3-(2-hydroxyethyl)aminopropyl/-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolin (I; n = 3)

Za stejných podmínek, jak je uvedeno v příkladu 1, byla provedena kondenzace 5,9 g l-methoxy-2-(2-methoxykarbonylfenyl)-1-inden-3-onu (IV. t.t. 116-118 °C) s 2-(3-aminopropylamino)etanolem v prostředí 60 ml dimethylformamidu 110 C teplého.

Po skončení reakce bylo k ještě horkému roztoku přidáno po částech 70 ml dest. vody. Směs byla ochlazena na 3-5 °C, vyloučená cihlové červená krystalická látka byla po 20 hod. stání odsáta, promyta vodou (100 ml) a po vysušeni při 60 °C (teplota táni produktu 151-153 ’C, výtěžek 5,35 g, tj. 80 % teorie) překrystalována z ethanolu. Produkt taje při teplotě 155 ’C.

Příklad 3

Směs 1 g 6-(2-chlorethyl)-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (V, n = 2, t.t. 214-215 °C), 1 g suchého

2-aminoethanolu (VI) a 1 g bezvodého uhličitanu draselného v prostředí 30 ml bezvodého dimethylformamidu se zahřeje na 100-110 C a na uvedené teplotě se udržuje po dobu 2 hodin. Směs se za horka zfiltruje a produkt na filtru se promyje 10 ml ethanolu. Po 12 hod. stání v lednici (5 °C) se vyloučená krystalická látka odsaje, promyje ethanolem a vysuší při 60 °C. Výtěžek 0,7 g (65 % t.), teplota tání produktu 184 C. Látku lze čistit způsobem uvedeným v příkladu 1.

-6CZ 281473 B6

Příklad 4

Hydrochlorid 6-/2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl/-5, ll-dioxo-5,6-dihydro~llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (I; n = 2)

120 ml dest. vody.se zahřeje na teplotu 75-80 C, přidá se 6 g báze látky I (n = 2) a po krátkém promícháni se přidá 30 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po 5 minutách mícháni se k suspenzi přidá 300 ml ethanolu, zahřátého na teplotu 50-60 ’C. Po rozpuštění suspenze (mírný reflux 10 minut) se roztok rychle zfiltruje a ponechá krystalovat při teplotě 20 ’C 20 hodin. Výtěžek 6,1 g (91 % t.).

Příklad 5

Ilustrace protinádorové aktivity 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl]-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indenoC1,2-c]isochinolinu (látka I, n = 2) u myší po orálním podání látky

Osmdesát myších samic H, vážících přibližně 20 g, bylo rozděleno do čtyř skupin, jedné kontrolní a tří pokusných skupin po 20 zvířatech. Všem zvířatům byla intraperitoneálné natransplantována smrtelná dávka ascitické tekutiny ze sarkomu Sa37. Pokusné skupiny byly léčeny látkou ve vodné suspenzi. Suspenze obsahovala látku v takovém množství, že dávka 0,6, resp. 0,4 ml a 0,2 ml suspenze p.o. byla ekvivalentní dávce 240, resp. 160 a 80 mg/kg. Pokusná zvířata obdržela tuto dávku jedenkrát, a to den po transplantaci nádoru. Desátý den po transplantaci byla polovina zvířat z každé dávkové skupiny utracena v etherové narkóze, ascity po laparotomii vypuštěny a z rozdílu hmotnosti před a po vypuštění ascitu byla stanovena hmotnost nádoru u každého zvířete. Rovněž byl v ascitické tekutině stanoven objem, připadající na nádorové elementy. Zbývající zvířata byla ponechána pro sledování doby hynuti. Bylo pozorováno, že léčená zvířata měla statisticky vysoce významné (t-test, p < 0,001) nižší průměrnou hodnotu hmotnosti nádoru a hmotnosti, připadající na nádorové buňky (tzv. totální ascitokrit), ve srovnání s neléčenou kontrolou. Rovněž průměrná hodnota doby hynutí byla statisticky vysoce významné vyšší (p < 0,01) ve srovnání s neléčenou kontrolou. Výsledky shrnuje následující tabulka:

Protinádorová aktivita 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl]-5,11-dioxo-5,6-dihydro-llH-indenoÍ1,2-c]isochinolinu (látka I, n = 2) u myši se sarkomem S37

Látka	Podání	Dávka (mg/kg)	Hmotnost nádoru %	Přežiti %	Totální ascitokrit %
			c)	b)	c)
I	p.o.	240	42	119	47
(n=2)			c)		c)
		160	59	111	65
			c)		c)
		80	61	107	64

-7CZ 281473 B6

b) p < 0,01

c) p < 0,001

Příklad 6

Ilustrace protinádorové aktivity 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl]-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I , n = 2) a 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminopropyl]-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I, n = 3)

V analogickém pokusu na zvířatech s nádorem S37 byla látka I (n=2) podána opakované v sedmi dávkách, látka I (n=3) čtyřikrát. Výsledky shrnuje následující tabulka:

Protinádorová aktivita 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl]-5,11-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I, n = 2) a

6-[2-(2-hydroxyethyl)aminopropyl] -5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I, n=3) u myši se sarkomem S37

Látka	Podání	Dávka (mg/kg)	Hmotnost nádoru %	Přežiti Totální ascitokrit % % O o
			b)		b)
I	p.o.	30	32	86	40
(n=2)			b)	a)	a)
		20	64	129	73
			b)		b)
		10	66	129	73
			b)		b)
I	p.o.	30	35	tox	43
(n=3)			c)		c)
		20	56	99	62
			b)		a)
		10	70	119	80

a) p < 0,05

b) p < 0,01

c) p < 0,001 tox - toxická dávka

Příklad 7

Ilustrace protinádorové aktivity 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl ] -5 , ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I, n=2) u myší po orálním podání

-8CZ 281473 B6

Šedesát myších samic H, vážících přibližně 20 g, bylo rozděleno do tří skupin, jedné kontrolní a dvou pokusných skupin po 20 zvířatech. Všem zvířatům byla podkožně natransplantována smrtelná dávka nádorového homogenátu z Ehrlichova nádoru. Pokusné skupiny byly léčeny látkou ve vodné suspenzi. Suspenze obsahovala látku v takovém množství, že dávka 0,4, resp. 0,2 mlsuspenze p.o. byla ekvivalentní dávce 400, resp. 200 mg/kg. Pokusná zvířata obdržela tuto dávku jedenkrát, a to pátý den po transplantaci nádoru. Čtrnáctý den po transplantaci byla polovina zvířat z každé dávkové skupiny utracena v etherové narkóze a nádory vypitvány. Vážením byla stanovena hmotnost nádoru u každého zvířete. Zbývající zvířata byla ponechána pro sledováni doby hynutí. Bylo pozorováno, že léčená zvířata měla statisticky vysoce významně (t-test, p < 0,01) nižší průměrnou hodnotu hmotnosti nádoru ve srovnáni s neiéčenou kontrolou. Rovněž průměrná hodnota doby hynuti byla statisticky významně vyšší ve srovnání s neiéčenou kontrolou. Výsledky shrnuje následující tabulka:

Látka	Podání	Dávka (mg/kg)	Hmotnost nádoru %	Přežití %
			b)	a)
I	p.o.	400	31	152
(n=2)			a)
		200	79	111

a) p < 0,05 b) p < 0,01 c) p < 0,001

Příklad 8

Ilustrace protinádorové aktivity 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl]-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I, n=2) na krysách při orálním a paranterálnim podání

Sedmdesát krysích samic Wistar o hmotnosti 63,0-64,8 g bylo rozděleno do sedmi skupin, jedné kontrolní a šesti pokusných skupin po 10 zvířatech. Všem zvířatům byla intraperitoneálné natransplantována smrtelná dávka nádorové ascitické tekutiny z Yoshidova nádoru. Pokusné skupiny byly léčeny látkou ve vodné suspenzi. Suspenze obsahovala látku v takovém množství, že dávka 0,6, resp. 0,4 nebo 0,2 ml suspenze byla ekvivalentní dávce 200, 100 a 50 mg/kg p.o., resp. 40, 20 a 10 mg/kg s.c. Pokusná zvířata obdržela tuto dávku pětkrát, a to první až pátý den po transplantaci nádoru. Zvířata byla ponechána pro sledováni doby hynutí. Bylo pozorováno, že léčená zvířata měla statisticky vysoce významné (t-test, p < 0,01) průměrnou hodnotu doby hynuti vyšší ve srovnáni s neiéčenou kontrolou. Výsledky shrnuje následující tabulka a graf č. 1.

-9CZ 281473 B6

Látka	Podání (mg/kg)	Dávka	Přežití %
			b,d)
i	p.o.	200	219
(n=2)			b,e)
		100	230
		50	132
	s.c.	40	86
			a)
		20	139
			b)
		10	203

a) p < 0,05

b) p < 0,01

d) 3 přežívající zvířata při ukončení pokusu utracena

e) 1 přežívající zvíře při ukončení pokusu utraceno

Přiklad 9

Ilustrace protinádorové aktivity 6-[(2-hydroxyethyl)amino]-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno-[1,2-c]isochinolinu (látka I, n=0)

V pokusu na zvířatech s nádorem S37 byla látka I (n=0) podána opakované v osmi dávkách (analogicky jako v přikladu 6). Bylo pozorováno, že léčená zvířata méla statisticky vysoce významné (t-test, p < 0,01) nižší průměrnou hodnotu hmotnosti nádoru a průměrnou hodnotu totálního ascitokritu ve srovnání s neléčenou kontrolou, a to v dávkách 50 mg/kg p.o. (60, resp. 68 %) a 20 mg/kg s.c (68, resp. 71 %).

Příklad 10

Ilustrace protinádorové aktivity 6-[(2-hydroxyethyl)amino]-5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I, n = 0)

V pokusu na zvířatech s Ehrlichovým solidním nádorem (viz příklad 7) byla látka I (n = 0) podána jedenkrát v dávce

100 mg/kg p.o. (snížila hodnotu průměrné hmotnosti nádoru na 72 % statisticky vysoce významné), nebo osmkrát pátý den po transplantaci nádoru. V dávce 50 mg/kg p.o. x 8 bylo pozorováno statisticky významné (p < 0,05) snížení hodnoty průměrné hmotnosti nádoru o 13 % a v dávce 25 mg/kg p.o. x 8 zvýšeni průměrné hodnoty doby hynutí na 115 % (p < 0,05) ve srovnáni s neléčenou kontrolní skupinou.

-10CZ 281473 B6

Příklad 11

Cytotoxicita hydrochloridu 6—[2—(2-hydroxyethyl)aminoethyl]-5,11-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I, n = 2) ve srovnání s klinicky užívanými přípravky.

Stupeň ovlivnění rychlosti inkorporace [³H]thymidinu a [¹⁴C]uridinu do frakce buněk Yoshidova nádoru, nerozpustné v kyselině trichloroctové, slouží jako míra cytotoxicity. Hodnota ^IC50 3^e koncentrace cytostatika, která snižuje počáteční rychlost inkorporace značky (³H, resp. ¹⁴C) na 50 % neovlivněných kontrolních cells. Experimentální výsledky shrnuje následující tabulka:

Účinnost hydrochloridu 6-[2-(2-hydroxyethyl)aminoethyl]-5,11-dioxo-5,6-dihydro-indeno[1,2-c]isochinolinu (látka I, n = 2) na buňky Yoshidova nádoru

Látka	Rel. mol. hmotnost	Prekurzor	^IC50 (μπιοί. I’¹)
I (n=2)	370,9	[6~³]thymidin	5
Hydrochlorid		[uracil-U-¹⁴C]uridin	7
DOXORUBICIN	548,0	[6-³H]thymidin	16
		[uracil-U-¹⁴C]uridin	8
MITOXANTRON	517,4	[6-³H]thymidin	25
		[uracil-U-¹⁴C]uridin	23

Příklad 12

Cytotoxicita látky I (n = 2) in vitro proti buňkám leukemie

L1210 a její linii L1210/MX, rezistentní k mitoxantronu

V analogickém pokusu (viz příklad 11) srovnání stupně ovlivnění počáteční rychlosti inkorporace [U-¹⁴C]aminokyselinové smési do frakce buněk, nerozpustné za chladu v kyselině trichloroctové u leukemie L1210 a její linie L1210/MX, rezistentní k mitoxantronu, sloužilo jako míra zkřížené rezistence mezi látkou I (n = 2) a mitoxantronem. Experimentální výsledky shrnuje následující tabulka:

Cytotoxicita látky I (n = 2) in vitro proti buňkám leukemie

L1210 a její linie L1210/MX, rezistentní k mitoxantronu

-11CZ 281473 B6

Látka	Nádor	Prekurzor	^IC50 ( μπιοί. I^-1)
I (n=2)	L1210	[U-¹⁴C]aminokyselinová	smés	78
báze
I (n=2)	L1210/MX	[u-¹⁴C]aminokyselinová	směs	119
báze

Z výsledků je evidentní, že látka má pouze částečnou rezistenci s mitoxantronem. Látka může být klinicky užitečná u nádorů, rezistentních vůči mitoxantronu.

Průmyslová využitelnost

Indenoisochinolinové deriváty, připravené způsobem podle vynálezu, jsou použitelné například k přípravě léčivých přípravků pro léčeni nádorové choroby u savců.

Claims

1. 2-Hydroxyethylaminosubstituované deriváty 5,ll-dioxo-5,6-dihydro-HH-indeno [ 1,2-c ] isochinolinu obecného vzorce I

OH

I ve kterém n značí celé číslo 0-5, a jejich soli s anorganickými a organickými kyselinami.

2. Způsob výroby 2-hydroxyethylaminosubstituovaných derivátů

5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že se sloučenina vzorce II

-12CZ 281473 B6 (II) ,

O nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce III

NH₂(CH₂)_nNH/V OH (III), kde n má význam uvedený v nároku 1, při teplotě 100-120 ’C v prostředí aprotického rozpouštědla, s výhodou dimethylformamidu.

3. Způsob výroby 2-hydroxyethylaminosubstituovaných derivátů

5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že se sloučenina vzorce IV (IV) , nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce III, kde n má význam uvedený v nároku 1, při teplotě 100-120 “C v prostředí aprotického rozpouštědla, s výhodou dimethylformamidu.

4. Způsob výroby 2-hydroxyethylaminosubstituovaných derivátů

5,ll-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že se sloučenina vzorce V (V) ,

-13CZ 281473 B6 kde n má význam uvedený v nároku 1, nechá reagovat s aminoethanolem vzorce VI

Η₂ΝζΛ/ΟΗ (VI) při teplotě 100-110 .°C v prostředí aprotického rozpouštědla, s výhodou dimethylformamidu, v přítomnosti bezvodého uhličitanu draselného.

5. Farmaceutický prostředek s antineoplastickým účinkem, vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky účinný 2-hydroxyethylaminosubstituovaný derivát 5,11-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu obecného vzorce I podle nároku 1, popřípadě jeho sůl s anorganickou a organickou kyselinou a popřípadě farmakologicky a farmaceuticky vhodný nosič, excipient nebo rozpouštědlo.

6. Použití 2-hydroxyethylaminosubstituovaných derivátů 5,11-dioxo-5,6-dihydro-llH-indeno[1,2-c]isochinolinu obecného vzorce I a jejich soli podle nároku 1 pro přípravu léčivých přípravků s antineoplastickým účinkem.