CZ2013364A3 - Montovaná podlaha a způsob její výroby - Google Patents

Abstract

Podlahové dílce (1, 2, 3) obsahují připojovací dutiny (4) probíhající mimo jejich lícní plochu z jedné boční strany na druhou. Dílce (1, 2, 3) jsou připojeny připojovacím prostředkem (5) pevného spojení s trnem, jehož jedna část je fixována v připojovací dutině (4) prvního dílce (1) a druhá část v těle sousedního druhého dílce (2). Připojovací dutiny (4) mají s výhodou různé průměry, větší pro hlavu (6) a menší pro trn. Případně je pro umístění hlav (6) vytvořena podélná drážka (7). Připojovací dutiny (4) se hloubí v dílcích (1, 2, 3) v řadě s pravidelnými odstupy. Pomocí přikládání dílců (1, 2, 3) k sobě a zapouštění trnů přes připojovací dutiny (4) se zhotovuje plovoucí podlaha. Upevnění přes připojovací dutiny (4) se s výhodou kombinuje s upevněním na tzv. zámky.

Description

Montovaná podlaha a způsob její výroby

Oblast techniky

Vynález se týká podlahy montované z dílců, jako plovoucí podlahy, palubkové podlahy a deskové průmyslové podlahy. Je navrženo nové konstrukční řešení podlahových dílců a z nich zhotovených podlah, a také je navržen způsob výroby montované podlahy využívající navržené konstrukční řešení podlah.

Dosavadní stav techniky

Klasickým typem podlah jsou podlahy z jednoduchých dřevěných desek a pero drážky. Jednoduché desky představují řešení podlah, při němž jsou desky uloženy vedle sebe na podložce a připevněny přímo k podložce pomocí vrutů nebo hřebíků, vedoucích přes desky ve směru shora dolů. Upevňovací prostředky, obvykle vruty nebo hřebíky, jsou umisťovány ve výškovém směru a hlavy hřebíků nebo vrutů zůstávají na lícní straně desek. Pokládka je jednoduchá, postupným pokládáním na místo a přibíjením nebo zavrtáváním vrutů, případně s předvídáním otvorů.

V případě pero drážek se ke zpevnění spoje a pro omezení spár využívá konstrukční řešení, při němž je na boční straně každé desky v podélném směru vytvořena drážka a na sousedící desce, přikládané vedle, je na odpovídající boční straně vytvořen podélný výstupek, pero. Postup zhotovení je rovněž velmi jednoduchý. Na podložku tvořenou rovným podkladem nebo nosnou konstrukcí se pokládá jedna deska vedle druhé a přitom se zasadí pero do drážky, načež se deska se přitluče nebo přivrtá na podložku kolmo přes lícní stranu desky, nebo případně šikmo přes pero v místě spoje.

Velkou nevýhodou výše uvedených typů podlah je skutečnost, že při vysychání materiálu, změnách teplot, nebo změnách vlhkosti nemůže materiál podlahy pracovat. Jednotlivé desky jsou pevně připojeny k podložce a nemohou se podle potřeby při dilataci posunovat, což má za následek vznik nežádoucích spár a prasklin v podlaze, nebo naopak vyboulenin na hotové podlaze. Další nevýhodou

těchto podlah je nevzhlednost způsobená zřetelně viditelnými hlavami vrutů nebo hřebíků, což je dnes již v moderním interiéru nepřijatelné.

Dalším typem podlah v dnešní době široce používaným jsou tzv. plovoucí podlahy. Jedná se o podlahy montované z dílců jako rovinné útvary, v nichž jsou k sobě jednotlivé dílce přimknuty pomocí různých typů zámků. Pomocí přikládání jednotlivých dílců k sobě a přitom zatlačování do sebe zapadajících zámků se postupně vytvoří pospolitý celek. Zhotovení takové podlahy je velmi snadné, stačí upravit délku dílců a po přiložení a přitlačení již dílce do sebe samy zaskočí. Na okrajích místnosti se ponechává volná dilatační spára, která se pohledově zakryje krycí lištou. Posunu jednotlivých dílců na podložce v tomto případě nic nebrání. Práce materiálu a jeho dilatace se projevuje v prvních letech provozu podlahy pouze zvětšením nebo zmenšením volných okrajů zhotovené plochy. Zpravidla se během kalendářního roku projeví několikrát změna, a proto se také těmto podlahám říká plovoucí. Spojovací prostředky, zámky, spočívají v rybinovém nebo jinak zapadajícím tvarování bočních stěn dílců. V dnešní době je již na trhu mnoho druhů těchto zámků.

Kupříkladu CZ U 16645 popisuje dřevěnou konstrukční plovoucí podlahu z desek na pero a drážku zámkového typu. Pero desek má horní plochu vodorovnou, dolní plocha pera svírá s horní plochou úhel 13 až 17 úhlových stupňů. Tloušťka pera činí u jeho základny 40 až 50% tloušťky desky a délka pera na jeho horní ploše činí 65 až 80% tloušťky desky. Současně, horní, rovné rameno drážky má tloušťku 25 až 35% tloušťky desky.

Jiný příklad plovoucí podlahy popisuje EP 1 350 904 B2. Je popsán profil ke kolmému spojení nejméně dvou podlahových prvků podél kolmé pohybové roviny, které jsou opatřeny horní stranou, dolní stranou, dvěma podélnými stranami a dvěma čelními stranami, přičemž profil vykazuje jednak drážku, jednak pero, a jednak na drážce i peru uspořádané, korespondující blokovací prvky, které drží nejméně dva spojované podlahové prvky v jejich vertikálním přidružení.

Plovoucí podlahy se zámky mají nevýhodu vtom, že časem dochází k lokálnímu rozestoupení jednotlivých dílců s následkem vzniku nevzhledných spár, případně k praskání spojovacích zámků. To je způsobeno tím, že při zastavění nábytkem a jinou zátěží, a/nebo při velké ploše podlahy, je posun jednotlivých dílců po podložce omezen a je nestejnoměrný. Vtom případě je • · · · lokální rozestoupení, nebo prasknutí spoje, pro podlahu jednodušší, než „plavání“. Zejména se tyto nevýhody projevují u dřevěných podlah, které jsou však významně dražší než laminát, dřevotříska a jiné umělé materiály. Dřevo je však materiál přírodní a má spoustu jiných výhod, jako prodyšnost, krásný vzhled aj., takže je považováno za nejkvalitnější a tedy hypoteticky nejžádanější materiál.

Stejné nevýhody mají i další známé spoje podlahových dílců, jako lepené spoje, spoje pomocí vložených spojovacích kolíků, pomocí vložené distanční ozdobné vrstvy, apod.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody odstraňuje vynález. Je navrženo nové konstrukční řešení a způsob výroby montované podlahy typu rovinného útvaru tvořeného vrstvou z plochých dílců, uložených vedle sebe a majících každý lícní a rubovou plochu. Podstata nového konstrukčního řešení této podlahy spočívá vtom, že alespoň některé dílce mají v sobě vytvořenu alespoň jednu připojovací dutinu, probíhající mimo lícní plochu dílce v proměnlivé nebo neproměnlivé vzdálenosti vůči jeho lícní ploše z jedné strany na opačnou stranu, tedy přes celý dílec, a to ve směru přímky směřující k sousednímu dílci. Sousedící dílce jsou k sobě připojeny pomocí alespoň jednoho připojovacího prostředku pevného spojení s trnem, jehož jedna část je umístěna v připojovací dutině prvního dílce a druhá část vystupuje z připojovací dutiny do těla druhého, sousedního dílce, kde je pevně fixována.

Připojovací dutina podle vynálezu je buď v podobě otvoru v dílci, nebo je v podobě drážky, provedené jako vybrání v rubové ploše dílce.

Připojovací dutina má s výhodou alespoň dva různé průměry, z toho větší průměr pro průchod hlavy připojovacího prostředku pevného spojení s hlavou, například pro hlavu vrutu, a menší průměr pro trn tohoto prostředku, například pro dřík vrutu. Použití vrutů jako připojovacích prostředků není podmínkou, alternativně mohou být použity například hmoždinky s vrutem, hřebíky nebo podobné prvky pro zatloukání nebo nastřelování, dvoudílné spojovací šrouby s různým typem matice jako spojovací šrouby s nábytkovou maticí, kotvy aj.

Připojovací dutina probíhá přes celý dílec z jedné strany na opačnou. Může probíhat v malém sklonu, například z důvodu snadnější montáže v malém sklonu • · · směrem dolů.. S výhodou snadné výroby a eliminace rizika nežádoucího praskání při montáži, nebo velké zátěži podlahy, probíhá připojovací dutina rovnoběžně s rovinou lícní plochy dílce.

S výhodou snadné montáže je připojovací dutina zhotovena o průběhu přes dílec v jeho příčném směru.

Zapuštění hlavy připojovacího prostředku může být podle vynálezu s výhodou vyřešeno následovně. Alespoň jeden z dvojice k sobě připojených dílců může být na alespoň své části strany s připojovací dutinou nebo dutinami, určené pro vstup trnu připojovacího prostředku, s výhodou opatřen alespoň jednou drážkou, probíhající na něm v podélném směru a uzpůsobené pro hlavu připojovacího prostředku. Tedy s výhodou obsahující mezeru mezi stěnami vybrání drážky o velikosti větší než hlava připojovacího prostředku. Z této drážky pak vybíhá alespoň jedna v tomto dílci provedená připojovací dutina.

Alespoň jeden dílec obsahuje s výhodou alespoň dvě připojovací dutiny.

S výhodou alespoň jeden dílec obsahuje alespoň tři připojovací dutiny, které na něm probíhají rovnoběžně vůči sobě v pravidelných odstupech.

S výhodou je konstrukční systém podle navrženého řešení kombinován s moderním typem plovoucích podlah, jež mají vytvořeny tzv. zámky. Sousedící dílce mají kromě upevnění k sobě pomocí připojovacích dutin a upevňovacího prostředku podle vynálezu, navíc ještě i na sebe zapadající tvar, typu kde jeden dílec má vytvořen alespoň jeden připojovací výstupek a druhý dílec má vytvořeno alespoň jedno připojovací vybrání pro tento výstupek, obojí ve formě prostředků pro zajištění přesné vzájemné polohy v připojeném stavu.

Způsob výroby montované podlahy s využitím konstrukčního řešení podle vynálezu je určen pro podlahy typu, při němž se hotová podlaha tvoří jako vrstva z dílců, jejich postupným pokládáním vedle sebe na místo určení a upevnění. Zejména je vhodný pro plovoucí podlahy, palubkové podlahy, nebo průmyslové podlahy z jednovrstevných nebo vícevrstevných desek sestávajících z jednoho nebo více materiálů. Podle navrženého způsobu se alespoň některé dílce připevňují na své místo pomocí vytvoření připojovacích dutin a poté připevnění na místo určení pomocí vetknutí připojovacích prostředků pevného spojení přes takto vytvořené připojovací dutiny. Toto se však podle vynálezu neděje s otvory shora • · • · · · dolů a s připevňováním vůči podložce jako je tomu u dosavadního stavu, ale jako budování plovoucí podlahy, tedy budováním vrstvy z dílců jež nemusí být vůči podložce nijak připevněny. Toho je dosaženo tím, že alespoň některé dílce se předem opatří připojovacími dutinami procházejícími přes celý dílec ve směru mimoběžně vůči lícní ploše dílce z jedné strany dílce na opačnou stranu, směrem k sousedícímu podlahovému dílci, na nějž má být tento připojovaný dílec připevněn, uvažováno podle polohy dílců v sestavené podlaze. Podlaha se potom zhotovuje tak, že připojovaný dílec se přiloží k jinému dílci již položenému na místě určení, do připojovací dutiny se umístí připojovací prostředek pevného připojení nesoucí na sobě trn, přes připojovací dutinu se konec tohoto připojovacího prostředku zapustí do těla sousedního dílce a zde pevně fixuje, avšak současně se alespoň část trnu ponechá v připojovací dutině připojovaného dílce, a tam se také pevně fixuje opačný konec připojovacího prostředku. Při celém tomto procesu pokládání podlahy se každé vložení i upevňování připojovacího prostředku provádí mimo lícní stranu jak připojovaného dílce, tak i dílce již položeného na místě určení.

Připojovací dutiny se hloubí do dílců v nepatrném až mírném slonu vůči lícní ploše v případě, že se upřednostní snadnost montáže. S výhodou snadné výroby připojovacích dutin se hloubí rovnoběžně vůči lícní ploše dílce, a to buď provrtáváním dílců, za vzniku otvorů, nebo odfrézováním z rubové strany dílců, za vzniku drážek.

S výhodou se alespoň jeden úsek připojovací dutiny vyrobí o větším průměru než jiný úsek téže připojovací dutiny, načež při pokládání podlahy se provrtaný dílec přiloží k jinému již položenému dílci ústím užší části připojovací dutiny a do připojovací dutiny se umisťuje přes širší část připojovací dutiny, trnem napřed, připojovací prostředek s hlavou, a to v optimálním případě až na doraz. Tedy se připojovací prostředek v připojovací dutině umístí s výhodou tak daleko, až se jeho hlava opře o místo zúžení připojovací dutiny. Přitom se musí použít připojovací prostředky samozřejmě takové délky, aby byl konec trnu připojovacího prostředku zapuštěn do již položeného, sousedního dílce. Toto řešení brání praskání dílců v případě zapouštění vrutů nebo jiných připojovacích prostředků s hlavou. V případě, že je prostředek zapuštěn až po zúžené místo, je dosaženo velké pevnosti a životnosti spoje.

•· · · · · ···· · ···« • · · · · · » · · · ··· ····· · · ······ · · · ·

Dílec s připojovací dutinou se pokládá k jinému již položenému dílci s výhodou tak, aby připojovací dutina ústila na celistvou část boční stěny již položeného dílce.. Toto však není bezpodmínečnou podmínkou, například v případě používání spojovacích šroubů se zápustnou matkou je možno dílce připojovat k sobě přes spojitě navazující připojovací dutiny, jak popisuje též jeden z dále uvedených příkladů provedení.

Různé, nebo všechny, připojovací dutiny v dílcích mají s výhodou tytéž rozměry, avšak do různých připojovacích dutin se s výhodou mohou cíleně umisťovat připojovací prostředky různé délky. Této možnosti lze využít zejména v případě montáže podlah z masívu, tedy z přírodního dřeva, a volit délku připojovacích prostředků tak, aby nedosahovaly do suků nebo jiných problematických míst materiálu..

Připojovací dutiny se s výhodou hloubí ve směru šířky dílců, do řady v níž se připojovací dutiny nachází v pravidelném odstupu, přičemž se vzdálenost krajních připojovacích dutin od konců dílce volí tak, aby stejný odstup jako mezi sousedními připojovacími dutinami v řadě vznikl i mezi krajními připojovacími dutinami dílců v případě jejich přiložení návazně v délkovém směru.

S výhodou se na všech dílcích kromě připojovacích dutin vyrobí i zámky na bázi výstupků na jednom dílci a odpovídajícího vybrání na sousedícím dílci, jako je tomu u moderních plovoucích podlah například typu péro a drážka nebo rybinové západky, načež při výrobě podlahy se potom sousedící dílce připojí k sobě nejprve pomocí těchto zámků a poté i pomocí připojovacích dutin a připojovacích prostředků pevného připojení s trnem. Výhodou je jednak pevnější spojení dílců, a jednak vymezení přesné vzájemné polohy dílců.

Při pokládce podlahy se s výhodou dílce ukládají přednostně volně vůči podložce, čímž je dosaženo vyrobení podlahy typu plovoucích podlah. Adekvátně k potřebám posunu po podložce následkem změn vlhkosti a teplot, se u těchto podlah kvůli možnosti posunu podle dilatace materiálu na okrajích takto vytvořené podlahy ponechá volná dilatační spára, zejména v případě větších podlahových ploch.

Vynález je vhodný zejména pro podlahy typu plovoucích podlah, pro palubkové podlahy a pro průmyslové podlahy z desek, nebo z úzkých dílců či panelů. Podlahy zhotovené podle vynálezu jsou pevné a vysoce odolné vůči zátěži, • · · · · nestejnoměrným tlakům, zatékání aj. Největší výhodou těchto podlah je, že ani po dlouhé době používání, ani při kritických podmínkách provozu, ani při velkých podlahových plochách, nevznikají mezi dílci nežádoucí pukliny a rozestupující se spáry. Velkou výhodou je, že připojovací prostředky podle vynálezu podlahové dílce k sobě přitáhnou navzájem. Podlahy podle vynálezu mají velmi dlouhou životnost. Vytvořená podlaha je velmi odolná i proti sesychání a bobtnání. Při montáži podlahy mohou mít pouze některé dílce připojovací dutiny, nebo naopak mohou být připojovací dutiny na všech dílcích. Systém připojovacích dutin lze s výhodou kombinovat se systémem zapadajících zámků, používaným dnes již běžně v různých podobách pro plovoucí podlahy, a také s přilepováním sousedních dílců speciálními lepidly pro zajištění soudržnosti vyrobené podlahy. Vynález je vhodný zejména pro podlahy, ale i pro obklady fasád, interiérů a koupelen, zejména dřevěné. Pokud se při montáži nepoužije lepidlo, je možná i snadná demontáž podlahy, nebo částečná demontáž s možností případně vyměnit poškozený dílec nebo několik dílců. Další výhodou podlah podle vynálezu je možnost brousit zhotovenou podlahu a upravovat různým způsobem její povrch, například lakováním nebo napouštěním vosky apod. Vynález umožňuje používat prkna nebo dílce větší tloušťky, například na rošt pod topení apod. Vynález je vhodný zejména pro dílce větší tloušťky, není určen pro tenké a extrémně tenké dílce. Vynález umožňuje použít podle tvaru, rozměrů a struktury dílců optimální délku trnů připojovacích prostředků, například v případě potřeby zvýšení pevnosti podlahy a zabránění podélného prasknutí se použijí delší trny, například 1,3 násobky šířky dílce.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je objasněn pomocí výkresů, kde znázorňují obr. 1 prostorový pohled shora na svislý řez vedený příkladnou sestavenou podlahou s dílci spojenými vruty a obsahujícími připojovací dutinu o dvou průměrech, obr. 2 čelní pohled na svislý řez podlahou v případě spoje vrutem s hlavou opřenou v okrajové podélné drážce dílců, obsahujících připojovací dutinu o jednom průměru, obr. 3 čelní pohled na svislý řez podlahou v případě spoje spojovacím šroubem s hlavami opřenými v navazujících připojovacích dutinách o dvou průměrech, obr. 4 čelní pohled na • · · · ·· · · ·· ···· • · · · · · · • · · · · · · · • · · · · · ·· ··· ·· · · · · • · · · · · · · · » · «·· 4 _e svislý řez podlahou v případě spoje spojovacími šrouby s nábytkovou maticí, s hlavou šroubu opřenou v připojovací dutině o dvou průměrech, obr. 5 čelní pohled na svislý řez podlahou v případě spoje spojovacími šrouby se zapuštěnou maticí, s hlavou šroubu opřenou v připojovací dutině o dvou průměrech, obr.6 schéma.postupu při zhotovení podlahy v jednotlivých fázích A až D, obr. 7 prostorový pohled zespodu na svislý řez příkladnou sestavenou podlahou s připojovacími dutinami v podobě vybrání, obr. 8 pohled zleva na svislý řez podlahou podle předchozího obrázku v linii A-A naznačené na předchozím obrázku.

Příklady provedení vynálezu

Názorným příkladem optimálního provedení vynálezu je montovaná podlaha podle obr. 1 a obr. 6.

Montovaná podlaha tvoří rovinný útvar, sestavený z vrstvy plochých dílců 1,2,3, uložených vedle sebe, s lícní plochou nahoře a rubovou plochou dole. Dílce 1,2,3 mají v sobě vytvořeny připojovací dutiny 4 v podobě otvorů, probíhajících mimo lícní plochu z jedné strany na druhou přes každý dílec 1,2,3. Připojovací dutiny mohou mít mírný, i téměř neznatelný sklon, nebo jsou rovnoběžné s lícní plochou jak ukazuje obrázek obr.1, ale ve všech případech jde o směr přímky směřující od vždy z jedné strany prvního dílce 1 přes celé jeho tělo do sousedního, druhého dílce 2 a nikoliv mimo něj. Sousedící dílce 1,2,3 jsou k sobě připojeny a výhodně přitaženy pomocí připojovacích prostředků 5 pevného spojení s trnem, v tomto příkladu v podobě vrutu. V každé připojovací dutině 4 vybrané zhotovitelem k upevnění je umístěn jeden vrut, jehož jedna část se nachází v připojovací dutině 4 prvního dílce 1 a druhá část vystupuje z této připojovací dutiny 4 do těla sousedního dílce 2, kde je pevně fixována.

Na obr. 1 je znázorněn řez spojem v místě prvního dílce 1 ve výhodném provedení, při němž je připojovací dutina 4 vytvořena o dvou různých průměrech. Z toho větší průměr je svými rozměry uzpůsoben velikosti hlavy 6 vrutu, a menší průměr pro dřík vrutu. Připojovací dutina 4 probíhá přes znázorněný první dílec 1 v jeho příčném směru, tedy kolmo vůči jeho okraji a výhodně nejkratší možnou cestou.

• · • · · »

• · · • ·

V předvedeném příkladu se jedná o deskové dílce 1,2,3 s klasickým bočním spojením na péro a drážku 7. Proto má každý dílec 1,2,3 na jedné boční straně vytvořeno péro a na druhé podélné probíhající drážku 7, do níž péro zapadá.

Jak ukazuje obr. 2, může být tato drážka 7 využita pro uložení hlavy 6 připojovacího prostředku 5. V tom případě může mít připojovací dutina 4 jednoduchý tvar otvoru vyvrtaného o jednom průměru v celém průběhu, jak také ukazuje obrázek obr.2. Pokud jsou dílce 1,2,3 z masivu a není na nich znát, která strana je lícní, kladou se při budování podlahy tak, aby vždy jedna z dvojice k sobě připojených dílců 1,2.3 měla drážku 7 na straně, určené pro vstup trnu připojovacího prostředku 5 a o konec této drážky 7 se pak při montáži opře hlava 6 připojovacího prostředku 5. Toto řešení je vhodné ke spojování pomocí vrutů a pro dílce 1,2,3 mající nějako drážku 7 na alespoň své části některé boční strany, s výhodou probíhající zde v podélném směru, přičemž z této drážky 7 vybíhá alespoň jedna v tomto dílci 1,2,3 provedená připojovací dutina 4.

Jako připojovací prostředek 5 pevného spojení nemusí být použit nutně vrut, i když toto spojení je pravděpodobně nejvýhodnější z důvodu snadné montáže, snadné rozebíratelnosti a nízké pořizovací ceny. Na obrázcích obr. 3 až obr. 5 jsou předvedeny příklady jiných alternativních druhů použitelných připojovacích prostředků 5. Použitému druhu zvoleného připojovacího prostředku 5 pak odpovídá způsob upevnění jeho konců, zejména způsob upevnění konce nacházejícího se ve druhém dílci 2.

Obr. 3 ukazuje spoj dvouhlavým spojovacím šroubem. Dílce 1,2,3 jsou pro takovéto upevnění uloženy k sobě tak, aby připojovací dutiny 4 na sebe navazovaly vždy u prvního a druhého dílce 1,2. Připojovací dutiny 4 jsou vyrobeny o dvou průměrech a tyto dílce 1,2 jsou obráceny užším průměrem k sobě. Obě hlavy 6 šroubu jsou opřeny v připojovacích dutinách 4 o začátek jejich užší části.

Obr. 4 ukazuje spoj spojovacím šroubem s nábytkovou maticí 8. Hlava 6 šroubu je opřena v připojovací dutině 4 o dvou průměrech v místě jejího zúžení uvnitř prvního dílce 1 a nábytková matice 8 je zapuštěna předem v druhém dílci 2.

Obr. 5 ukazuje spoj spojovacím šroubem se zapuštěnou maticí 9. Hlava 6 šroubu je podobně jako v předchozích příkladech opřena v připojovací dutině 4 o ·· ·· «· * · * · 4 ···* • · · · ·»· «·» • 40 ····· * ······ · 4 · · ··· · ««· • · · · · · ·· ··· 4 4«« · dvou průměrech uvnitř prvního dílce 1.. Zapuštěná matice 9 je předem vsazena v podélné drážce 7 druhého dílce 2.

Připojovací dutina 4 může být jedna, dvě, nebo více, a to na pouze některých, nebo na všech dílcích 1,2,3. V případě obsažení větších dílců 1,2,3 je výhodnější, aby byly obsaženy dvě nebo více připojovacích dutin 4. Připojovací dutiny 4 v tom případě probíhají s výhodou rovnoběžně vůči sobě a s výhodou jsou umístěny v pravidelných odstupech od sebe. Krajní připojovací dutiny 4 mohou být umístěny v odpovídající návaznosti pro případ, že se při pokládání podlahy pokládají další dílce 1,2,3 v podélném směru za sebou.

Příklad uspořádání podlahy s připojovacími dutinami 4 provedenými jako vybrání v rubové ploše dílců 1,2,3 ukazují obrázky obr. 7 a obr.8. Jde prakticky o obdobu uspořádání popsaného v předchozích příkladech s tím rozdílem, že do dílců 1,2,3 se nevrtají otvory, ale prořezávají příčná vybrání. Obrázek obr. 8 názorně demonstruje výskyt řady připojovacích dutin 4 v pravidelných odstupech.

Montovaná podlaha podle vynálezu může zahrnovat připojovací prostředky 5 různé délky, například kratší vrut při výskytu suku nebo jiné překážky snadného upevnění v připojovaném druhém dílci 2.

Montovaná podlaha podle vynálezu může být zhotovena i z obyčejných desek s rovnými bočními stěnami. Je však výhodou, když sousedící dílce 1,2,3 mohou být upevněny kromě připojovacích dutin 4 s upevňovacími prostředky 5 pevného spojení typu vrutů apod., také ještě i pomocí na sebe zapadajícího tvaru. Optimálně pomocí připojovacích výstupků a na protikusech vytvořených připojovacích vybrání, obojí ve formě prostředků pro zajištění přesné vzájemné polohy dílců 1,2,3 v připojeném stavu. Vynález může být využit i pro vylepšení kvality podlahy se spoji mezi dílci 1,2,3 typu na vložené pérko, na vložené spojovací kolíky, na vloženou dilataci nebo vloženou mezivrstvu z okrasného prvku, při lepených spojích mezi dílci 1,2,3, apod.

Obrázek obr. 6 ukazuje schématicky postup zhotovení montované podlahy podle vynálezu.

Podlaha se tvoří jako vrstva z dílců 1,2,3, jejich postupným pokládáním vedle sebe na místo určení a upevnění. Zatímco u dosavadního stavu se dílce 1,2,3 připevňují na své místo pomocí vyvrtání vertikálních dutin a poté připevnění na • · · · • · · · • · · · • · · • · · • · · • · · · « · místo určení pomocí vetknutí vrutů shora dolů přes lícní plochu do podložky přes tyto vertikální dutiny a je dosaženo nepohyblivé připojení vůči dílců 1,2,3 k podložce, tak podle vynálezu je připojování ve směru horizontálním a je dosaženo výsledku typu plovoucí podlaha. Vybrané připojované dílce l se nejprve, optimálně již u výrobce a nejpozději při pokládce, opatří připojovacími dutinami 4 procházejícími přes celý příslušný dílec 1 ve směru mimoběžně vůči lícní ploše z jedné strany na opačnou stranu, směrem do sousedícího druhého dílce 2 na nějž má být tento připojovaný první dílec 1 připevněn, uvažováno podle polohy dílců 1,2,3 v sestavené podlaze. Podlaha se zhotovuje tak, že první připojovaný dílec 1, který je vybaven připojovacími dutinami 4, se přiloží k jinému, na obrázcích druhému dílci 2, již položenému na místě určení. Do vybrané připojovací dutiny 4 se umístí připojovací prostředek 5 pevného připojení nesoucí na sobě trn, například vrut, načež se přes připojovací dutinu 4 konec tohoto připojovacího prostředku 5 zapustí do těla sousedního dílce 2 a zde pevně fixuje. V případě vrutu dojde k této fixaci zapuštěním alespoň konce závitové části. Současně se alespoň část trnu připojovacího prostředku 5 , například dřík vrutu, ponechá v připojovací dutině 4 připojovaného prvního dílce 1 a v připojovaném prvním dílci 1 se pevně fixuje opačný konec připojovacího prostředku 5, například hlava 6 vrutu, opřením buď o podélnou drážku 7, nebo o zúžení připojovací dutiny

4. Během celého procesu pokládání podlahy se každé vložení i upevňování připojovacího prostředku 5 pomocí těchto připojovacích dutin 4 provádí mimo lícní stranu jak připojovaného dílce 2, tak i dílce 2 již položeného na místě určení. Připojovací dutiny 4 se hloubí do dílců 1,2,3 s výhodou rovnoběžně vůči lícní ploše dílce, a to buď provrtáváním dílců 1,2,3, za vzniku otvorů, nebo odfrézováním z rubové strany dílců 1,2,3, za vzniku vybrání.

S výhodou se vyrobí připojovací dutina 4 o dvou průměrech, přičemž se tato rozměrová odlišnost využije pro uložení hlavy 6 připojovacího prostředku.5 To se provádí následovně. Alespoň jeden úsek připojovací dutiny 4 se zhotovuje o větším průměru než jiný úsek téže připojovací dutiny 4, načež při pokládání podlahy se provrtaný první dílec 1 přiloží k jinému již položenému druhému dílci 2 ústím užší části připojovací dutiny 4 a do takto situované připojovací dutiny 4 se umístí, přes její širší část, trnem napřed připojovací prostředek 5 s hlavou 6, a tam se dává na doraz, tedy tak daleko, až se hlava 6 připojovacího prostředku 5 opře

o místo zúžení připojovací dutiny 4. Používají se připojovací prostředky 5 takové délky, aby konec jejich trnu přesahoval a mohl tak být zapuštěn do již položeného druhého dílce 2.

V případě připojování pomocí vrutů nebo hřebíků se první dílec 1 pokládá k již položenému druhému dílci 2 tak, aby připojovací dutina 4 ústila na celistvou část boční stěny již položeného druhého dílce 2.

Je nejvýhodnější, aby všechny obsažené připojovací dutiny 4 měly shodný tvar i rozměry. Je to výrobně nejpohodlnější a je pohodlné i pro zhotovitele pokládky, neboť si může odhadovat a snadno řešit i případná problémová místa v podlaze. Například lze do různých připojovacích dutin 4 cíleně umisťovat připojovací prostředky 5 různé délky, tak aby nedosahovaly do suků nebo jiných problémových míst materiálu.

Připojovací dutiny 4 se s výhodou hloubí ve směru šířky dílců 1,2,3, tedy kolmo napříč jejich kratší stranou, a to s další výhodou do řady v pravidelném odstupu. Vzdálenost krajních připojovacích dutin 4 od konců dílce 1,2,3 se volí s výhodou tak, aby stejný odstup jako mezi sousedními připojovacími dutinami 4 v řadě vznikl i mezi krajními připojovacími dutinami dílců 1,2,3 v případě jejich přiložení návazně v délkovém směru. V případě dílců s rovnými koncovými stěnami, které se při pokládce kladou k sobě a nikoliv přes sebe, jsou tedy krajní připojovací dutiny 4 od konce dílce 1,2,3 ve vzdálenosti poloviny vzdálenosti, která je mezi sousedními připojovacími dutinami 4 v řadě. S výhodou se způsob podle vynálezu kombinuje s klasickou pokládkou. Vynález se pak může použít pro zlepšení výsledku u stávajících plovoucích podlah, nebo se při výrobě dílců 1,2,3 na všech dílcích vyrobí jak připojovací dutiny 4 podle vynálezu, tak i některý z klasických nebo moderních typů zámků na bázi výstupků na prvním dílci 1 a odpovídajícího vybrání na sousedícím druhém dílci 2, například typu péro a drážka nebo rybinové západky. Při pokládce podlahy se potom sousedící dílce připojí k sobě nejprve pomocí těchto zámků a poté pomocí připojovacích dutin 4 a připojovacích prostředků 5 pevného připojení s trnem. Při pokládce podlahy se dílce 1,2,3 ukládají s výhodou volně vůči podložce a na okrajích takto vytvořené podlahy se ponechá volná dilatační spára.

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Montovaná podlaha v podobě rovinného útvaru tvořeného vrstvou z plochých dílců (1,2,3) uložených vedle sebe a majících každý lícní a rubovou plochu, vyznačující se tím, že alespoň některé dílce (1,2,3) mají v sobě vytvořerfu alespoň jednu připojovací dutinu (4), probíhající mimo lícní plochu z jedné jejich strany na opačnou stranu, a to v linii přímky směřující k sousednímu dílci (1,2,3), přičemž sousedící dílce (1,2) jsou k sobě připojeny pomocí alespoň jednoho připojovacího prostředku (5) pevného spojení s trnem, jehož jedna část je umístěna v připojovací dutině (4) prvního dílce (1) a druhá část vystupuje z této připojovací dutiny (4) do těla sousedního druhého dílce (2), kde je pevně fixována.
2. 2. Montovaná podlaha podle nároku 1, vyznačující se tím, že připojovací dutina (4) je v podobě otvoru.
3. 3. Montovaná podlaha podle nároku 1, vyznačující se tím, že připojovací dutina (4) je v podobě vybrání v rubové ploše dílce (1,2,3).
4. 4. Montovaná podlaha podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že připojovací dutina (4) má v rámci svého průběhu alespoň dva různé průměry, z toho větší průměr pro průchod hlavy (6) připojovacího prostředku (5) pevného spojení s hlavou (6), například pro hlavu (6) vrutu, a menší průměr pro trn tohoto připojovacího prostředku (5), například pro dřík vrutu.
5. 5. Montovaná podlaha podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že připojovací dutina (4) probíhá rovnoběžně s rovinou lícní plochy dílce (1,2,3)
6. 6. Montovaná podlaha podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že připojovací dutina (4) probíhá dílcem (1,2,3) v jeho příčném směru.
7. 7. Montovaná podlaha podle nároku 6, vyznačující se tím, že alespoň jeden dílec (1) obsahující připojovací dutinu (4) má na své straně pro vstup trnu na • · · · &

   alespoň části této jeho strany vytvořerju alespoň jednu drážku (7) pro hlavu (6) připojovacího prostředku (5) a připojovací dutina (4) má začátek v této drážce (7).
8. 8. Montovaná podlaha podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že alespoň jeden dílec (1,2,3) obsahuje alespoň dvě připojovací dutiny (4).
9. 9. Montovaná podlaha podle nároku 8, vyznačující se tím, že alespoň jeden dílec (1,2,3) obsahuje alespoň tři připojovací dutiny (4), které na něm probíhají rovnoběžně vůči sobě v pravidelných odstupech.
10. 10. Montovaná podlaha podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že sousedící dílce (1,2) upevněné k sobě pomocí připojovacích dutin (4) a upevňovacího prostředku (5) mají na sebe zapadající tvar, z čehož jeden dílec (1) má vytvořen alespoň jeden připojovací výstupek a druhý dílec (2) má vytvořeno alespoň jedno připojovací vybrání pro tento výstupek, obojí ve formě prostředků pro zajištění přesné vzájemné polohy v připojeném stavu.
11. 11. Způsob výroby montované podlahy podle některého z nároků 1 až 10, při němž se hotová podlaha tvoří jako vrstva z dílců (1,2,3), jejich postupným pokládáním vedle sebe na místo určení a upevnění, přičemž se alespoň některé dílce (1,2,3) připevňují na své místo pomocí vyhloubení připojovacích dutin (4) a připevnění pomocí připojovacích prostředků (5) pevného spojení s trnem vedeným přes takto vytvořené připojovací dutiny (4), vyznačující se tím, že do alespoň některých dílců (1,2,3) se zhotovují připojovací dutiny (4) mimoběžně vůči lícní ploše tak, aby probíhaly z jedné boční strany dílce (1,2,3) přes jeho tělo na opačnou boční stranu, načež podlaha se potom zhotovuje tak, že poté, kdy se připojovaný první dílec (1) obsahující připojovací dutinu (4) přiloží k jinému, druhému dílci (2) již položenému na místě určení, se do připojovací dutiny (4) prvního dílce (1) umístí připojovací prostředek (5) pevného připojení nesoucí na sobě trn a přes připojovací dutinu (4) se konec tohoto připojovacího prostředku (5) zapustí do těla sousedního druhého dílce (2), kde se pevně fixuje, přičemž se alespoň část trnu ponechá v připojovací dutině (4) prvního dílce (1) a v prvním dílci (1) se pevně fixuje opačný konec připojovacího prostředku (5), a v průběhu • · procesu pokládání podlahy se postupné ukládání a upevňování připojovacích prostředků (5) provádí s využitím různých připojovacích dutin (4) v různých dílcích (1,2,3), mimo lícní stranu těchto dílců (1,2,3).
12. 12. Způsob výroby montované podlahy podle nároku 11, vyznačující se tím, že připojovací dutiny (4) se hloubí do dílců (1,2,3) rovnoběžně vůči jejich lícní ploše, a to buď provrtáváním za vzniku otvorů, nebo odfrézováním z rubové strany dílců (1,2,3), za vzniku drážkového vybrání.
13. 13. Způsob výroby montované podlahy podle nároků 11 a 12, vyznačující se tím, že alespoň jeden úsek připojovací dutiny (4) se vyrobí o větším průměru než jiný úsek téže připojovací dutiny (4), načež při pokládání podlahy se první dílec (1) s takovouto připojovací dutinou (4) přiloží k již položenému druhému dílci (2) ústím užší části připojovací dutiny (4) a do připojovací dutiny (4) se vloží přes její širší část, trnem napřed, připojovací prostředek (5) s hlavou (6) a upevní zde hlavou (6) na doraz, tedy tak daleko, až se hlava (6) připojovacího prostředku (5) opře o místo zúžení připojovací dutiny (4), a přitom se používají připojovací prostředky (5) takové délky, aby konec trnu připojovacího prostředku (5) vystoupil z prvního dílce (1) a zapustil se do druhého dílce (2).
14. 14. Způsob výroby montované podlahy podle nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že první dílec (1) se při budování podlahy pokládá k jinému již položenému druhému dílci (2) tak, aby každá připojovací dutina (4) tohoto prvního dílce (1), která bude využita pro připojovací prostředek (5), ústila na celistvou část boční stěny druhého dílce (2).
15. 15. Způsob výroby montované podlahy podle nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že různé připojovací dutiny (4) se vyrobí se stejnými rozměry, avšak poté se do různých připojovacích dutin (4) cíleně umisťují připojovací prostředky (5) různé délky, tak aby nedosahovaly do suků nebo jiných míst o ztížené prostupnosti materiálu.

    • ·
16. 16. Způsob výroby montované podlahy podle nároků 11 až 15, vyznačující se tím, že připojovací dutiny (4) se hloubí tak, aby probíhaly ve směru šířky dílce (1,2,3), a na jednotlivých dílcích (1,2,3) tvořily řadu, v níž se připojovací dutiny (4) nachází v pravidelném odstupu, přičemž se vzdálenost krajních připojovacích dutin (4) od konců dílce (1,2,3) volí tak, aby stejný odstup jako mezi sousedními připojovacími dutinami (4) v řadě vznikl i mezi krajními připojovacími dutinami (4) dílců (1,2,3) v případě jejich přiložení návazně v délkovém směru.
17. 17. Způsob výroby montované podlahy podle nároků 11 až 16, vyznačující se tím, že na všech dílcích (1,2,3) se kromě připojovacích dutin (4) vyrobí i zámky, například na bázi alespoň jednoho výstupku na jednom dílci (1) zapadajícím do odpovídajícího vybrání na sousedícím dílci (2), načež při výrobě podlahy se potom všechny sousedící dílce (1,2,3) připojí k sobě nejprve pomocí těchto zámků a poté alespoň některé dílce pomocí připojovacích dutin (4) a připojovacích prostředků (5) pevného připojení s trnem.
18. 18. Způsob výroby montované podlahy podle nároků 11 až 17, vyznačující se tím, že při pokládce podlahy se dílce (1,2,3) ukládají volně vůči podložce a na okrajích takto vytvořené podlahy se ponechá volná dilatační spára.