CZ2011646A3

CZ2011646A3 - Stavebnicový systém pro presnou výstavbu

Info

Publication number: CZ2011646A3
Application number: CZ20110646A
Authority: CZ
Inventors: Siedek@Hynek
Original assignee: Siedek@Hynek
Priority date: 2011-10-12
Filing date: 2011-10-12
Publication date: 2012-11-28
Also published as: WO2013053340A4; WO2013053340A2; EP2766536A2; CZ303550B6; PL2766536T3; WO2013053340A3; EP2766536B1

Abstract

Stavebnicový systém pro presnou výstavbu je urcen k rychlé a presné realizaci objektu obcanské i prumyslové výstavby. Je tvoren souborem sestávajícím z tvárnic (3, 4, 5, 6) ve tvaru kvádru o shodné výšce (b), a to z první základní tvárnice (3) se ctvercovou základnou o šírce (a), z druhé základní tvárnice (5) s obdélníkovou základnou o délce (a) a šírce (c) menší než je délka (a), z odvozených tvárnic (4, 6), a z vnejších spojovacích lišt (2) a vnitrních spojovacích lišt (22). Každá základní tvárnice (3, 5) je po celé výšce (b) opatrena ve svých bocních stenách minimálne tremi vnejšími drážkami (1). Délka odvozených tvárnic (4, 6) je stanovena minimálne jako dvojnásobek šírky (a). Odvozené tvárnice (4, 6) jsou ve svém stredu po celé výšce (b) opatreny jednou vnitrní drážkou (11) a v bocních stenách minimálne dvema a maximálne šesti vnejšími drážkami (1), kdy v každé kratší bocní stene je maximálne jedna vnejší drážka (1) a v delších bocních stenách jsou maximálne dve vnejší drážky (1). Vnejší spojovací lišty (2) a vnitrní spojovací lišty (22) jsou urceny pro samosvorné spojení s vnejšími drážkami (1) a s vnitrními drážkami (11).

Description

Oblast techniky

Předkládané řešení se týká systému přesné a rychlé výstavby zdí bez nutného použití maltových směsí nebo polyuretanové pěny k lepení ložných spár stavebních prvků.

Dosavadní stav techniky

Z dosavadní praxe je známo několik způsobů realizace staveb na principu suchého zdění, respektive na principu lepení stavebních prvků pouze v jedné rovině s využitím pravoúhlých drážek umístěných v protilehlých bočních stěnách stavebních prvků. Tyto drážky plní funkci vodítek k přesnému napojení dvou vedlejších tvárnic v tělese zdi a slouží k rozbití přímé boční spáry u navazujících tvárnic. Jeden ze způsobů realizace staveb představuje skupina stavebních prvků charakterizovaných sendvičovým uspořádáním zvíce materiálů pevně spojených v jednom celku. Příkladem tohoto provedení může být kompletní stavební systém pro hrubé stavby od společnosti Betonové stavby - Group s.r.o, který sestává z tepelně izolačních tvárnic vnitřního nosného a nenosného zdivá, bednících dílců a stropních konstrukcí. Stěnové dílce jsou liaporbetonové sendvičové tvárnice určené pro jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo. Systém péro a drážka je zabudovaný pouze do boků a není samosvorný v tělese zdi, takže zajišťuje pouze vazbu tvárnic v jedné ose. Tento systém neeliminuje nutnost použití malty u ložných spár při vlastním zdění. /

Dalším příkladem sendvičových stavebních prvků je samonosný sendvičový panel vyrobený slepením OSB desek s izolačním jádrem z pěnového polystyrenu. Tento systém umožňuje vysokou rychlost výstavby. Ale pro uchycení v rámci zdí slouží sloupy a průvlaky z masivního dřeva. Nemá v sobě zabudovaný samosvorný systém propojení jednotlivých panelů a neřeší přípravu pro montáž rozvodů sítí.

♦ * · * l » · i« • » · · ·4 *· f • · »t

Jiný způsob realizace staveb představuje skupina skořepinových stavebních prvků tvořených jedním materiálem. Příkladem tohoto provedení jsou betonové tenkosténné skořepinové tvárnice s pravoúhlými zámky na bočních stěnách. Tyto zámky neřeší samosvornost. Tvárnice se klasicky zdí na betonovou maltu, kterou se musí také zalít zámky na bocích. Tyto tvárnice jsou vesměs určeny pouze pro nosné zdi, takže neřeší hrubou stavbu kompletně. Tvárnice bývají spojeny se samostatným sendvičovým izolačním systémem, který se jako součást zdi připojuje zvenčí nebo zevnitř nosné zdi. Vlastní tvárnice neřeší přípravu na zabudování rozvodů sítí, a ty se pokud to jde, řeší v další sendvičové vrstvě.

Další způsob realizace staveb představují systémy ztraceného bednění. Příkladem tohoto provedení jsou stavební tvarovky z expandovaného polystyrenu, které se pomocí speciálního zámkového systému zasunují do sebe a vytváří tak obvodové stěny a příčky bez použití spojovacích materiálů. Takto postavené ztracené bednění se vyplní betonovou směsí a vytvoří kompaktní stěnu. Tvarovky nejsou samonosné a neřeší rozvody sítí. Vlastní nosný prvek nemá s tvarovkami nic společného.

Samostatnou skupinu představují systémy suchého zdění vybavené speciálními zámky ve tvaru soustředných válců. Příkladem takového systému je systém tvárnic suchého zdění, kde jsou základními stavebními prvky tvárnice z lehkého betonu, které umožňují výstavbu libovolně členitých stavebních objektů. Slouží především jako nosné zdivo obytných staveb a výplňové zdivo velkorozměrových hal, pro výstavbu plotů a zdí. Použitím tvarovek suchého zdění se stavba urychlí a je jednoduchá. Základními prvky systému jsou tvárnice základní celá a tvárnice poloviční. Tvárnice se do zdi ukládají bez jakéhokoliv pojivá nebo tmelu ve svislých i vodorovných spárách. Upevnění jednotlivých tvárnic ve zdivu a ztužení zdi jako celku je zajištěno pomocí zámků, působících ve všech vodorovných styčných plochách jednotlivých vrstev zdivá. Zámky tvoří na okraji kruhových otvorů umístěných v tělese tvárnice nálisky tvaru soustředného válce na spodní straně tvárnice. Tyto nálisky zapadají do tvarově a rozměrově odpovídajících žlabů na horní straně tvárnice na okraji kruhových otvorů umístěných v tělese tvárnice. Takto řešené tvárnice nelze libovolně uložit na spodní vrstvu tvárnic, ale vždy pouze v daném » w • · ♦ * otočení. Tvárnice neřeší napojení příček ani uložení rozvodů. Při poškození nálisku u jedné tvárnice ve zdi je porušena pevnost celé zdi.

Jiný typ tvárnice určené pro suché zdění - KB Blok - má umístěný vlis v podélné ose tvárnice na její horní straně. Do tohoto zářezu zapadá nálitek v podélné ose tvárnice na její spodní straně. Takto řešené tvárnice neumožňují univerzální nastavení tvárnic v horní řadě v rámci zdi vůči tvárnicím uloženým ve spodní řadě. Tvárnice neřeší napojení příček ani uložení rozvodů. Při poškození nálisku u jedné tvárnice ve zdi je porušena pevnost celé zdi.

Je známé řešení podle patentu CN 201040891. Tento systém je tvořen třemi základními typy tvárnic. Dva typy jsou osazeny svislými samosvornými drážkami pouze na kratších protilehlých bočních stěnách tvárnice. Jeden základní typ tvárnice je dvakrát delší než druhý základní typ a má vytvořenou vnitřní drážku umístěnou uprostřed v horní ploše tvárnice. Hloubka této vnitřní drážky sahá do poloviny výšky tvárnice a zasouvá se do ní zámek, který vyčnívá o polovinu své výšky nad základní tvárnici. Pro zarovnání zdi se na okraji používá druhý základní typ tvárnice o shodné šířce a poloviční délce oproti první základní tvárnici se svislými samosvornými drážkami přes celou výšku tvárnice umístěnými na dvou protilehlých bočních stěnách. Tato tvárnice se v rámci řady nekotví svislým zámkem. Protože základní tvárnice pro stavbu zdí jsou uchyceny pouze uprostřed ve svislých samosvorných drážkách umístěných na kratších protilehlých bočních stěnách, nelze při stavbě zajistit rovinnost zdi. Pro horizontální spojení tvárnic v řadě a pro zajištění rovinnosti zdi jsou v horní ploše po celé délce tvárnice na obou krajích zabudovány dvě drážky, do nichž se pokládají přes více tvárnic vedle sebe výztuže. Svislé zámky se používají v rámci stavby jen v některých částech tvárnic, což může vést k horší pevnosti stavěné zdi. Takto lze stavět zdi jen o šířce dané šířkou tvárnice. Pro odbočení zdi nebo pro stavbu rohu se používá speciální třetí základní tvárnice, která má zabudované tri svislé samosvorné drážky. Jednu na kratším boku a dvě umístěné naproti sobě na delších bocích tak, aby bylo možné k nim přiložit základní tvárnici.

Dalším řešením zabývajícím se danou oblastí je dokument

Systém je tvořen čtyřmi základními typy tvárnic se svislými samosvornými drážkami přes celou výšku tvárnice umístěnými na kratších bočních stěnách. Systém pracuje

M t ♦ · i * * » s jedním typem zámku. Tvárnice v řadě se horizontálně spojují zámkem. Zámek je stejně vysoký jako tvárnice. Protože základní tvárnice pro stavbu zdí mají svislé samosvorné drážky pouze na kratších protilehlých bočních stěnách, nelze při stavbě zajistit rovinnost zdi. Pro vertikální spojení tvárnic horní a spodní řady zdi systém využívá výstupky na horní straně tvárnic a jim odpovídající prohlubně na spodní straně tvárnic. Tyto výstupky a prohlubně také řeší zajištění rovinnosti stavěné zdi. V podélné ose horní plochy tvárnice je zabudován přes celou délku tvárnice žlab. Žlab je také zabudován do podélné osy horní plochy zámku. Do žlabu se vkládá výztuž, která udržuje zasunutý klíč proti vertikálním pohybům a hlavně slouží k odbočení zdi nebo k napojení speciálních rohových tvárnic na zeď. Takové spojení zdi v rozích nebo v místech odbočení není dostatečné. Proto se pevnost zdi řeší železobetonovou výplní vnitřních svislých kanálů tvořených v rámci tvárnic.

Je znám rovněž patent US

Zde je systém tvořen třemi základními typy tvárnic a dvěma odvozenými tvárnicemi se svislými samosvornými drážkami přes celou výšku tvárnice umístěnými na kratších bočních stěnách. Systém pracuje se dvěma typy vnitřních zámků. Oba typy zámků jsou oboustranně samosvorné a slouží pouze k vnitřnímu použití v rámci stavěné stěny. Tvárnice v řadě se horizontálně spojují jedním typem zámku. Zámky jsou stejně vysoké jako tvárnice. Dvě základní tvárnice mají navíc na delší boční stěně uprostřed, respektive v její čtvrtině svislou samosvornou drážku přes celou výšku tvárnice. Tyto drážky slouží k bočnímu přidržení dvou samostatných zdí stavěných s mezerou. Obě zdi jsou přidržovány druhým typem zámku. Jedná se tak o systém podobný ztracenému bednění s vymezením distance pro železobetonovou výplň. Drážky na bocích stěn nemohou mít samy o sobě pevnostní význam a ani nemohou zajistit rovinnost spojených zdí. K napojení zdi na roh slouží odvozená tvárnice se čtvercovým půdorysem se dvěma svislými samosvornými drážkami na dvou sousedních bočních stěnách tvárnice. Roh zdi proto nelze vázat pomocí tvárnic systému.

Systém v patentu US

551 je tvořen základním typem tvárnice a samostatným zámkem. Tvárnice je osazena svislými samosvornými drážkami na kratších protilehlých bočních stěnách tvárnice a má vytvořenou vnitřní drážku umístěnou uprostřed v horní ploše tvárnice. Hloubka této vnitřní drážky sahá do • · čtvrtiny výšky tvárnice. Na jedné delší boční stěně tvárnice jsou nad sebou symetricky umístěné dvě vodorovné samosvorné drážky. Ty slouží k upevnění čelní desky, která má rozměry boční stěny tvárnice a pohledově začišťuje tvárnici na vnější straně zdi. Systém používá jeden typ zámku, který má výšku složenou z výšky tvárnice a z hloubky vnitrní drážky. Protože základní tvárnice pro stavbu zdí mají svislé samosvorné drážky pouze na kratších protilehlých bočních stěnách a částečně uprostřed horní stěny tvárnice, nelze při stavbě zajistit dostatečnou rovinnost zdi. Systém neřeší výstavbu rohu a napojení boční zdi. Z těchto tvárnic lze stavět zeď pouze o jedné dané šířce. Tvárnice se mohou v rámci zdi umístit právě jen v předem dané poloze, nejsou prostorově univerzální.

Patent US 3j292^J31 popisuje systém tvořený základním typem tvárnice. Tvárnice je osazena svislými samosvornými drážkami ve tvaru T na kratších protilehlých bočních stěnách tvárnice a má vytvořenou vnitřní válcovou drážku umístěnou uprostřed v horní ploše tvárnice přes celou výšku tvárnice. Systém pracuje se dvěma typy zámků. První typ je samosvorný zámek pro horizontální spojování vedle sebe umístěných tvárnic. Druhý typ je válcový zámek se sroubením, kterým se spojují vertikálně tvárnice postavené v radách nad sebou. Systém neumožňuje vazbu tvárnic a nezajišťuje rovinnost zdi. Z těchto tvárnic lze stavět zeď pouze o jedné dané šířce.

V Patentu US 6^189^82 popisovaný systém je tvořen třemi základními typy tvárnic. Jeden typ tvárnic je osazen dvěma svislými úzkými samosvornými drážkami přes celou výšku tvárnice umístěnými na kratších bočních stěnách. Druhý typ tvárnic je kromě toho osazen dvojicí vnitřních drážek umístěnou uprostřed v horní ploše tvárnice přes celou výšku tvárnice. Tento typ tvárnic umožňuje svazovat tvárnice v řadách nad sebou. První typ tvárnic neumožňuje svazovat tvárníce v řadách nad sebou a může také sloužit k ukončení zdi. Systém používá jeden typ zámku. K napojení zdi na roh nebo k odbočení zdi slouží třetí základní tvárnice s obdélníkovým půdorysem se dvěma dvojicemi svislých samosvorných drážek na dvou protějších kratších bočních stěnách tvárnice, jednou dvojicí vnitřních drážek umístěnou uprostřed horní plochy tvárnice a s další dvojicí svislých drážek umístěnou na jedné z delších bočních stěn přes celou výšku tvárnice a posunutou na jednu polovinu této delší boční stěny. Tvárnice v řadě se horizontálně a vertikálně spojují • · · · * · · • » · · ·

.....

vždy pomocí dvojice úzkých zámků zasunutých v každém boku, respektive středu tvárnice přes ložnou spáru do poloviny výšky horních tvárnic. Takové spojení zajišťuje určitou rovinnost zdi, ale nezaručuje dostatečnou pevnost vazby tvárnic ve všech směrech. Proto je tento systém přednostně navrhován pro železobetonové zpevnění konstrukce zdi s využitím masivních dvou vystředěných otvorů přes celou výšku tvárnice.

U všech uvedených systémů se tvárnice mohou v rámci zdi umístit právě jen v předem dané poloze. Z těchto tvárnic lze stavět zeď pouze o jedné dané šířce. Tvárnice nejsou prostorově univerzální. Nelze je použít při natočení o +-90 stupňů kolem svislé osy a většinou ani při otočení o 180 stupňů kolem vodorovných os.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody odstraňuje stavebnicový systém pro přesnou výstavbu podle předkládaného vynálezu. Tento systém obsahuje dvě základní a dvě odvozené tvárnice ve tvaru kvádrů o shodné výšce. První základní tvárnice má v jednom páru protilehlých bočních stěn vždy jednu vnější drážku a druhá základní tvárnice má ve svých kratších bočních stěnách rovněž vždy jednu vnější drážku. Tyto vnější drážky jsou vedeny po celé výšce dané tvárnice a jsou vytvořeny symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé boční stěny. Pro všechny tvárnice platí, že na stejném příčném průřezu je alespoň jedna vnitřní šířka každé vnější drážky v rovině rovnoběžné s povrchem boční stěny, ve které je vytvořena, větší než její šířka v rovině povrchu této boční stěny. Odvozené tvárnice mají ve svém středu vnitřní drážku pro těsné zasunutí vnitřních spojovacích lišt za účelem samosvorného spojení, která je vytvořená symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislými osami kratších bočních stěn a odpovídá svým tvarem a velikostí spojení dvou vnějších drážek těch dvou tvárnic, které jsou určené pro navazující uložení vedle sebe v řadě. Podstatou vynálezu je, že první základní tvárnice má čtvercovou základnu o šířce strany (a) a je opatřena na jedné a/nebo druhé boční stěně druhého páru protilehlých bočních stěn jednou vnější drážkou vytvořenou po celé její výšce, a to symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé boční stěny. První odvozená tvárnice vycházející • « • · · z první základní tvárnice má obdélníkovou základnu o šířce strany (a) a délce (2a). Vnitřní drážka ve středu základny první odvozené tvárnice je vytvořena po celé výšce (b). První odvozená tvárnice je opatřena po celé své výšce minimálně dvěma a maximálně šesti vnějšími drážkami. V každé její kratší boční stěně je symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé kratší boční stěny maximálně jedna vnější drážka a v delších bočních stěnách jsou maximálně dvě vnější drážky vytvořené symetricky kolem rovin souměrnosti rovnoběžných s kratšími bočními stěnami. Vnější drážky jsou umístěné ve vzdálenosti (a/2) od kratších bočních stěn a roviny souměrnosti jsou od sebe vzdáleny na šířku (a). Druhá základní tvárnice má obdélníkovou základnu o délce strany (a) a šířce (c) menší než (a) a je opatřena na jedné a/nebo druhé delší boční stěně jednou vnější drážkou. Tato vnější drážka je vytvořená po celé výšce druhé základní tvárnice symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé delší boční stěny. Druhá odvozená tvárnice, vycházející z druhé základní tvárnice, má obdélníkovou základnu o délce strany (2a) a šířce (c) menší než (a). Vnitřní drážka ve středu její základny je vytvořena po celé její výšce. Tato druhá odvozená tvárnice je opatřena po celé své výšce minimálně dvěma a maximálně šesti vnějšími drážkami. V kratších bočních stěnách je symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé kratší boční stěny maximálně jedna vnější drážka a v delších bočních stěnách jsou maximálně dvě vnější drážky vytvořené symetricky kolem rovin souměrnosti rovnoběžných s kratšími bočními stěnami. Vnější drážky v delších bočních stěnách jsou umístěny ve vzdálenosti (a/2) od kratších bočních stěn, přičemž roviny souměrnosti jsou od sebe vzdáleny na šířku (a). Součástí systému jsou dále vnější spojovací lišty pro těsné zasunutí do vnějších drážek (1) za účelem samosvorného spojení.

Ve výhodném provedení mají vnější a vnitřní spojovací lišty, které mají být použity ve dvou nejspodnějšich řadách a ve dvou nejvyšších řadách zdi, výšku (x+1/2)b, kde x je celé kladné číslo včetně nuly. Vnější a vnitřní spojovací lišty pro použití v ostatních řadách mají výšku yb, kde y je celé kladné číslo.

V rámci jedné tvárnice nemusí být všechny vnější drážky tvarově a rozměrově shodné. Je tedy možné, aby alespoň jedna vnější drážka měla jiné rozměry a/nebo jiný tvar než zbývající vnější drážky. Postačující podmínkou pro správné použití * · · · takových tvárnic je, aby, nad sebou navazující vnější i vnitřní drážky v rámci zdi měly shodný tvar a shodné rozměry.

Vnitřní spojovací lišta, určená pro spojení dvou přiložených k sobě vnějších drážek vyrobených s různými rozměry a příčnými průřezy, je na každém svém příčném průřezu souměrná pouze podle jedné osy.

Základem nového řešení je princip samosvorného spojování stavebních prvků, tvárnic, v rámci zdi pomocí soustavy drážek a do nich zasouvaných spojovacích lišt tak, aby konce spojovacích lišt byly umístěny jinde než na spodní, respektive horní straně tvárnic. Tvárnice jsou vůči sobě v rámci zdi pevně uchyceny v prostoru ve všech třech osách. Tím vzniká dokonalejší spojení tvárnic vůči sobě v prostoru prostřednictvím více spojovacích ploch a zároveň je tak zajištěna rozměrová a úhlová přesnost budovaných zdí. K zajištění dokonalejšího propojení tvárnic v rámci zdi slouží vhodné tvary drážek a jejich vhodné rozmístění v rámci použitých tvárnic. Pro systém spojování tvárnic prostřednictvím drážek a spojovacích lišt není podstatné, z jakého materiálu jsou tvárnice s drážkami a spojovací lišty konkrétně vyrobeny.

Základní i odvozené tvárnice jsou charakterizovány svými půdorysnými rozměry a přesně definovaným rozmístěním a počtem svislých samosvorných vnějších drážek na bočních stěnách a vnitřních drážek ve středu tvárnice a použitím dvou typů svislých spojovacích lišt, většinou o výšce dané dvojnásobkem výšky tvárnic, k realizaci jak horizontálního propojení tvárnic v řadě vedle sebe, tak vertikálního propojení tvárnic v řadách nad sebou. Výhodou řešení je prostorová univerzalitou tvárnic, které lze použít ve stavbě při natočení o +-90 stupňů kolem svislé osy nebo i při otočení o 180 stupňů kolem vodorovných os. Díky těmto vlastnostem lze budovat zeď, v níž je jedna vrstva tvárnic srovnaná k sobě delší boční stěnou, a v další vrstvě jsou tvárnice k sobě řazeny kratšími bočními stěnami ve dvou řadách vedle sebe a ještě s posunutím jedné řady o polovinu tvárnice oproti druhé řadě atd. Dochází tak k provazování tvárnic v rámci nad sebou budovaných zdí. Uvedený systém nepotřebuje pro budování rohů zdí žádné speciální tvárnice a rohy jsou vždy další řadou převázané. Stejné to je s možností kdykoli provést odbočení ať už nosné nebo příčkové zdi.

Další výhodou je, že s pomocí základních a odvozených tvárnic lze stavět zdi o šířkách daných násobkem šířky základní tvárnice. Je tedy možné stavět spodní část domu s tloušťkou zdi například 3 x šířka tvárnice, ve středních patrech domu lze pokračovat se šířkou zdi 2 x šířka tvárnice a poslední patra mohou mít zeď širokou stejně jako je široká tvárnice. Tím nedochází ke zbytečnému přetížení staveb, jde o úsporu materiálu, a tedy systém dbá více i na životní prostředí.

Díky vnějším svislým lištám je možné použít začištění vnější stěny a vnitřní stěny zdi pomocí pohledových panelů přímo montovaných na tyto lišty.

Pr&h/ad obrátku na /Objasnění výkresů/

Stavebnicový systém podle předkládaného řešení bude dále objasněn pomocí přiložených výkresů. Na $br.1 je uveden pohled shora na první základní tvárnici, na Qbr.2 je uveden boční pohled na první základní tvárnici. Na 0br.3 je uveden pohled shora na druhou základní tvárnici. Obr.4 ukazuje příčný průřez vnější drážky s variantami řešení bočních stran s vybranými rozměry zajišťujícími samosvornost spojení s vnější spojovací lištou a na 0br.5 je uveden příčný průřez vnější drážky spolu s příčným průřezem vnější spojovací lišty s variantami řešení bočních stran s vybranými rozměry zajišťujícími samosvornost tohoto spojení. Na 0br.6 je uveden 'f pohled shora na první odvozenou tvárnici a na 0br.7 je uveden boční pohled na její r

delší stěnu. Obr.8 znázorňuje pohled shora na druhou odvozenou tvárnici a na 0br.9 £ je uveden boční pohled na její delší stěnu. Na ©br.1O je uveden příčný průřez vnější drážky ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku s vybranými rozměry zajišťujícími samosvornost spojení s vnější spojovací lištou. Na 0br.11 je uveden pohled na umístění vnější drážky s příčným průřezem ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku v boční stěně tvárnice s vyznačenou svislou osou. Na Óbr.12 je uveden příčný průřez vnitřní drážky vzniklé sestavením dvou tvárnic k sobě bočními stěnami s vnějšími drážkami s příčným průřezem ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku, které v takové sestavě vytvářejí vnitřní drážku. Obr. 13 ukazuje příčný průřez vnější drážky ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku spolu s příčným průřezem vnější spojovací lišty ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníka s vybranými rozměry zajišťujícími samosvornost » ·» ·

-r tohoto spojení. Na 0br.14 je uveden příčný průřez vnitřní drážky vzniklé sestavením dvou tvárnic k sobě bočními stěnami s vnějšími drážkami s příčným průřezem ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku, které v takové sestavě vytváří vnitřní drážku spolu s tvarově a rozměrově odpovídajícím příčným průřezem vnitřní spojovací lišty, které představuje samosvorné spojení. Na Qbr.15 je uveden jiný možný příklad příčného průřezu vnitřní drážky vzniklé sestavením dvou tvárnic k sobě bočními stěnami s různými vnějšími drážkami s příčným průřezem ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku, které v takové sestavě vytváří vnitřní drážku spolu s tvarově a rozměrově odpovídajícím příčným průřezem vnitřní spojovací lišty, které představuje samosvorné spojení. Obr 16 znázorňuje prostorový pohled na část zdi o šířce rovné šířce první základní tvárnice sestavené ze čtyř prvních odvozených tvárnic propojených mezi sebou zasunutím vnějších spojovacích lišt do vnějších drážek a zasunutím vnitřních spojovacích lišt do vnitřních drážek, a to tak, že z každé řady tvárnic přesahují spojovací lišty do horních nebo do spodních řad tvárnic.

y

Příklad uskutečnění vynálezu

Předkládaný stavebnicový systém pro přesnou výstavbu sestává ze souboru ď .·?

tvárnic, 0br. 1,2,3,6,7,8,9, vybavených vnějšími drážkami 1, 0br. 4,5,10,11,13, a ď rf vnitřními drážkami 11, Qbr. 12,14,15 a ze souboru vnějších spojovacích lišt 2, 0br. 5,13 a vnitřních spojovacích lišt 22, 0br. 14,15. Pomocí vnějších spojovacích lišt 2 a vnitřních spojovacích lišt 22 se tvárnice vzájemně samosvorné spojují. Soustava vnější drážka 1 a vnější spojovací lišta 2, respektive vnitřní drážka 11 a vnitřní spojovací lišta 22, tvoří konstrukčně samosvorný prvek.

Soubor tvárnic je převážně tvořen dvěma typy základní tvárnice, a to první ·'> Y základní tvárnicí 3, Qbr. 1,2, a druhou základní tvárnicí 5, pbr.2,3 a dále první odvozenou tvárnicí 4, Qbr.6,7 a druhou odvozenou tvárnicí 6, pbr.8,9. Jak základní tvárnice 3,5, tak odvozené tvárnice 4,6 mají stejnou výšku b.

První základní tvárnice 3 má čtvercovou základnu o šířce a. Druhá základní tvárnice 5 má obdélníkovou základnu o šířce c menší než a a délce a shodné se šířkou a základny první základní tvárnice 3. První odvozená tvárnice 4 má shodnou • · * * šířku a s první základní tvárnicí 3 a druhá odvozená tvárnice 6 má shodnou šířku c s druhou základní tvárnicí 5. Druhý rozměr, tedy délka první odvozené tvárnice 4 i druhé odvozené tvárnice 6 je 2a. Obecně lze odvodit další typy odvozených tvárnic, které mají vždy shodnou šířku a respektive c, a jejich délka je dána celistvým násobkem šířky a první základní tvárnice 3 větším než 2, tedy 3a, 4a, 5a atd.

Tvárnice 3,4,5,6 mohou být vyrobeny z různých materiálů, například z betonu, lehčeného betonu, pórobetonu, drátkobetonu, cihlářské hlíny, plastu, kompozitního materiálu, dřeva, tvrzené pryže, a podobně., přičemž podmínkou pro výběr materiálu je pouze jeho vhodná pevnost a slučitelnost s materiálem, z něhož jsou vyrobeny vnější spojovací lišty 2 a vnitřní spojovací lišty 22. Pro funkci celého systému je podstatné rozmístění a počet vnějších drážek 1, vnitřních drážek 11 a vnější rozměry tvárnic 3,4,5,6. Z funkčního hlediska je zcela nepodstatné, zda a v jaké míře jsou tvárnice 3,4,5,6 uvnitř tělesa tvárnice odlehčeny například několika velkými otvory nebo soustavou štěrbin nebo naopak zpevněny armováním.

ď

První základní tvárnice 3, 0br. 1,2, má tvar pravidelného čtyrbokého hranolu s výškou b a čtvercovou podstavou o šířce strany podstavy a a je určena pro použití v nosných i příčkových zdech. Tato první základní tvárnice 3 obsahuje maximálně čtyři vnější drážky 1 rozmístěné tak, že každá je umístěna do jedné boční stěny pravidelného čtyrbokého hranolu po celé výšce b. Svislá osa přední stěny vnější drážky 1, která se nachází na boční stěně pravidelného čtyřbokého hranolu, je totožná se svislou osou boční stěny, v níž je vnější drážka 1 umístěná. Každá první základní tvárnice 3 obsahuje minimálně tri vnější drážky 1, a to v jednom páru protilehlých bočních stěn vždy jednu a jednu na jedné a/nebo druhé boční stěně druhého páru protilehlých bočních stěn.

ť

Z první základní tvárnice 3 vychází první odvozená tvárnice 4, Obr. 6,7, která má tvar kvádru s výškou b a obdélníkovou podstavou o šířce strany a a délce strany 2a a je určena rovněž pro použití v nosných i příčkových zdech. Tato první odvozená tvárnice 4 obsahuje maximálně sedm spojovacích otvorů, a to šest vnějších drážek 1 a jednu vnitřní drážku 11. První odvozená tvárnice 4 je tvarově tvořena dvěma vedle sebe postavenými prvními základními tvárnicemi 3 vyrobenými v jednom celku. Tomu odpovídá rozmístění vnějších drážek 1 a umístění vnitřní drážky 11 v rámci tělesa

IÍ|I t 4) * · * ♦ * 1 | I « · 4 4t » t4 4 * ··’· * * první odvozené tvárnice 4. Ve středu své základny má po celé výšce b jednu vnitřní drážku vytvořenou symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislými osami kratších bočních stěn. Do obou delších bočních stěn kvádru jsou umístěny maximálně dvě vnější drážky 1 tak, že svislá osa přední stěny vnější drážky 1, která je umístěna v delší boční stěně kvádru, je shodná se svislou přímkou na povrchu této delší boční stěny, která je rovnoběžná se svislou hranou kvádru a která se nachází od svislé hrany této boční stěny kvádru ve vzdálenosti a/2, a to v celé výšce b kvádru. V každé kratší boční stěně kvádru je umístěna maximálně jedna vnější drážka 1 tak, že svislá osa přední stěny vnější drážky 1, je shodná se svislou osou kratší boční stěny kvádru, v níž je vnější drážka 1 umístěna, a to v celé výšce b kvádru. Každá první odvozená tvárnice 4 obsahuje minimálně dvě vnější drážky 1 a jednu vnitřní drážku 1_1_.

Druhá základní tvárnice 5, 0br. 2,3, má tvar kvádru s výškou b a obdélníkovou podstavou o délce strany a a šířce strany c menší než je délka a a je určena pro použití v příčkách i v nosných zdech. Druhá základní tvárnice 5 obsahuje maximálně čtyři vnější drážky 1 rozmístěné tak, že každá je umístěna do jedné boční stěny kvádru. Svislá osa přední stěny vnější drážky 1, která se nachází na boční stěně kvádru, je totožná se svislou osou boční stěny, v níž je vnější drážka 1 vytvořena, a to v celé výšce b kvádru. Každá druhá základní tvárnice 5 obsahuje minimálně tři vnější drážky 1, a to v jednom páru protilehlých bočních stěn vždy jednu a jednu na jedné a/nebo druhé boční stěně druhého páru protilehlých bočních stěn.

a

Druhá odvozená tvárnice Qbr. 8,9, vychází z druhé základní tvárnice 5 a má tvar kvádru s výškou b a obdélníkovou podstavou o délce strany 2a a šířce strany c menší než délka a a je určena pro použití v příčkách i v nosných zdech. Druhá odvozená tvárnice 6 obsahuje maximálně sedm spojovacích otvorů, a to šest vnějších drážek 1 a jednu vnitřní drážku 1J.. Druhá odvozená tvárnice 6 je tvarově tvořena dvěma za sebou na délku postavenými druhými základními tvárnicemi 5 vyrobenými v jednom celku. Tomu odpovídá rozmístění vnějších drážek 1 a umístění vnitřní drážky 1J.. Ve středu své základny má po celé výšce b jednu vnitřní drážku vytvořenou symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislými osami kratších bočních stěn. V obou delších bočních stěnách kvádru jsou umístěné maximálně dvě vnější drážky 1 tak, že svislá osa přední stěny vnější drážky 1, která se nachází na » · ♦ ·

delší boční stěně kvádru, je shodná se svislou přímkou na povrchu této delší boční stěny, která je rovnoběžná se svislou hranou boční stěny kvádru a která se nachází od svislé hrany této boční stěny kvádru ve vzdálenosti a/2, a to v celé výšce b kvádru. V každé kratší boční stěně kvádru je umístěna maximálně jedna vnější drážka 1 tak, že svislá osa přední stěny vnější drážky 1, je shodná se svislou osou kratší boční stěny kvádru, v níž je vnější drážka 1 umístěna, a to v celé výšce b kvádru. Každá druhá odvozená tvárnice 6 obsahuje minimálně dvě vnější drážky 1 a jednu vnitřní drážku 11.

Další odvozené tvárnice vycházejí buď z první základní tvárnice 3, nebo z druhé základní tvárnice 5 a mají tvar kvádru s obdélníkovou podstavou. Další odvozené tvárnice jsou tvarově tvořeny třemi nebo více za sebou na délku postavenými prvními základními tvárnicemi 3 nebo druhými základními tvárnicemi 5, vyrobenými v jednom celku. Tomu odpovídá i rozmístění vnějších drážek 1 a vnitřních drážek 11 v rámci každé další odvozené tvárnice.

Pro každou vnější drážku 1, ©br. 4,5, platí, že je charakterizována tím, že v jakémkoli jejím průřezu kolmém k boční stěně kterékoli tvárnice 3,4,5,6, v níž se vnější drážka 1 nachází, a zároveň kolmém ke svislé rovině souměrnosti procházející touto boční stěnou, je šířka d tohoto průřezu umístěná v boční stěně tvárnice 3,4,5,6, kratší než šířka e alespoň jedné vnitřní spojnice bočních stran tohoto průřezu vnější drážky 1, která je rovnoběžná s šířkou d tohoto průřezu. Na ©br. 4 jsou naznačeny základní možné tvary příčného průřezu vnější drážky 1^ kdy boční strany tohoto průřezu tvoří sinusoidy, cosinusoidy, konkávní nebo konvexní křivky nebo boční strany tohoto průřezu tvoří úsečky svírající směrem do tvárnice 3,4,5,6 s šířkou (d> vedenou v rovině povrchu boční stěny tvárnice 3,4,5,6 tupý úhel. Příčný průřez může mít také tvar písmene T, nebo může mít tvar pravidelného rovnoramenného lichoběžníku. Příčný průřez každé vnější drážky 1 je osově souměrný podle osy o půlící šířku d.

Pro každou vnitřní drážku 11 platí, že je charakterizována tím, že její tvar a příčný průřez je odvozen od tvaru a příčného průřezu dvou vnějších drážek T Vnitřní drážka 11 vznikne přiložením dvou vnějších drážek 1. k sobě tak, že příčné průřezy obou k sobě přiložených vnějších drážek 1 mají společné šířky d, přičemž velikosti • * šířek d nemusí být shodné. Příčný průřez vnitřní drážky 11 je souměrný podle osy o půlící šířku dd, vzniklou ze společných šířek d, Obr. 14,15.

Na $br.1O, 11a 13 jsou uvedeny některé možné tvary vnější drážky 1. Vnější d drážka 1 na Obr. 10 má příčný průřez ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku. Na 0br.13 je znázorněna vnější drážka 1 s příčným průřezem ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku se zasunutou vnější spojovací lištou 2 s příčným průřezem také ve tvaru pravidelného rovnoramenného lichoběžníku. Jeden z možných tvarů příčných průřezů vnitřní drážky 11 na 0br.12 lze získat otočením příčného průřezu vnější drážky 1 kolem osy procházející kratší rovnoběžnou stranou pravidelného rovnoramenného lichoběžníku o 180°. Na 0br. 14 je znázorněn konkrétní tvar vnitrní drážky 11 se zasunutou vnitřní spojovací lištou 22. Příčný průřez vnitřní spojovací lišty 22 je menší než příčný průřez vnitřní drážky 11 a platí zde podmínka samosvornosti, že na stejném příčném průřezu na každé straně od osy procházející šířkou dd existuje alespoň jedna šířka ff rovnoběžná s šířkou dd, která je větší než šířka dd.

Součástí systému jsou vnější spojovací lišty 2 a vnitřní spojovací lišty 22. Pro y každou vnější spojovací lištu 2^ 0br. 5,13, platí, že je charakterizována tím, že v jakémkoli stejném průřezu kolmém ke svislé rovině souměrnosti je alespoň jedna vnitřní šířka f tohoto průřezu vnější spojovací lišty 2 daná spojnicí bočních stran delší než šířka d tohoto průřezu vnější drážky 1 v boční stěně tvárnice 3,4,5,6 a na stejném příčném průřezu zároveň pro tyto šířky f platí, že jsou rovnoběžné s šířkou d příčného průřezu vnější drážky 1. Na Obr. 5 jsou naznačeny základní možné tvary příčného průřezu vnější drážky 1 a jim odpovídající základní možné tvary příčného průřezu vnější spojovací lišty 2 zasazené do vnější drážky 1. Příčný průřez vnější spojovací lišty 2 musí být vždy menší než příčný průřez vnější drážky 1.

Pro každou vnitřní spojovací lištu 22 platí, že její tvar a příčný průřez je odvozen od tvaru a příčného průřezu dvou vnějších spojovacích lišt 2 spojených k sobě tak, že příčné průřezy obou k sobě přiložených vnějších spojovacích lišt 2 vyrobených v jednom celku mají společné šířky g, přičemž velikosti šířek g nemusí být shodné. Příčný průřez vnitřní spojovací lišty 22 je souměrný podle osy o půlící šířku gg, vzniklou ze společných šířek g, Obr. 14,15.

« « < » 9· f < « · a · t • » < a · ♦ ♦ · ·· a • a a a «♦ • ♦ · · a · · ·«««

Výška vnějších spojovacích lišt 2 a vnitřních spojovacích lišt 22 je taková, že nikdy nedojde k navazování dvou vnějších spojovacích lišt 2 nebo dvou vnitřních spojovacích lišt 22 v celočíselném násobku výšky b tvárnice 3,4,5,6 tedy, že spojovací lišty nekončí a nezačínají v mezeře mezi dvěma na sobě postavenými tvárnicemi 3,4,5,6.

Vnější spojovací lišty 2 a vnitřní spojovací lišty 22 mohou být vyrobeny z různých materiálů, například z betonu, lehčeného betonu, pórobetonu, drátkobetonu, železa, plastu, kompozitního materiálu, dřeva, tvrzené pryže, atd., přičemž podmínkou pro výběr materiálu je pouze jeho vhodná pevnost a slučitelnost s materiálem, z něhož jsou vyrobeny tvárnice 3,4,5,6.

Pro správnou funkci vnějších spojovacích lišt 2 a vnitřních spojovacích lišt 22 je podstatný vnější tvar jejich příčného průřezu a jeho rozměry. Z funkčního hlediska je zcela nepodstatné, zda a v jaké míře jsou tyto lišty různě odlehčeny například jedním otvorem nebo soustavou štěrbin nebo naopak zpevněny armováním.

Základním principem soustavy vnější drážky 1 ve spojení se zasunutou vnější spojovací lištou 2, respektive vnitřní drážky 11 ve spojení se zasunutou vnitřní spojovací lištou 22 je jejich samosvorné spojení.

Při umístění tvárnic 3,4,5,6 vedle sebe v místě styku dvou vnějších drážek 1 vzniká tvarové vnitřní drážka 11. Spojení vedle sebe a na sebe umístěných tvárnic 3,4,5,6 vzniká zasunutím vnějších spojovacích lišt 2 do vnějších drážek 1 a ' J zasunutím vnitřních spojovacích lišt 22 do vnitřních drážek 11, 0br.16. Tvárnice 3,4,5,6 jsou vůči sobě umístěné tak, že vnější drážky 1 a vnitřní drážky 11 sousedních tvárnic na sebe rozměrově navazují ve svislých rovinách souměrnosti půlících šířky d, respektive šířky dd příčných průřezů drážek. Tím se docílí pevného prostorového spojení při výstavbě. Navíc je tak automaticky zajištěna kolmost a rovinnost zdí vůči podložce, ale i dodržení pravých úhlu svíraných mezi navazujícími zdmi.

• · Μ ·

Vnější spojovací lišty 2 a vnitřní spojovací lišty 22 použité jako první ve dvou nejspodnějších řadách a ve dvou nejvyšších řadách zdi mohou mít výšku (x+1/2)b, kde x=0,1,2,3,... a vnější spojovací lišty 2 a vnitřní spojovací lišty 22, které se použijí v ostatních řadách zdi, mohou mít výšku yb, kde y=1,2,3,4,..., to znamená, že spojovací lišty, které jsou zasunuty do konkrétní tvárnice v řadě tvárnic, přesahují do spodních a/nebo do horních řad tvárnic. Takový princip výstavby zajistí pevné ukotvení zdi vůči všem třem osám v prostoru. Při výstavbě zdi se postupuje způsobem provazování odvozených tvárnic 4,6, to znamená, že každá horizontální řada tvárnic 4,6 je vůči předchozí řadě posunuta s přesahem o šířku a. Při stavbě zdi s tloušťkou a jsou řady prvních odvozených tvárnic nebo druhých odvozených tvárnic 6 v rámci zdi oproti předchozím a následným řadám posunuty o vzdálenost odpovídající šířce a. Při stavbě zdi s tloušťkou 2a je spodní řada prvních odvozených tvárnic 4 kladena delší boční stěnou ve směru výstavby zdi a horní řada prvních odvozených tvárnic 4 je kladena kratší boční stěnou ve směru výstavby zdi. Tím dochází k provázání prvních odvozených tvárnic 4 v rámci tělesa zdi.

V rámci tvárnice 3,4,5,6 nemusí mít všechny vnější drážky 1. tvarově a rozměrově shodné příčné průřezy. Postačující podmínkou pro správné použití je, aby nad sebou navazující vnější drážky 1 i vnitrní drážky 11 v rámci zdi měly shodný tvar a rozměry příčných průřezů.

Vzniklý prostor mezi stěnami vnější drážky 1 a stěnami vnější spojovací lišty 2, respektive vnitřní drážky 11 a vnitřní spojovací lišty 22 lze s výhodou vyplnit buď celý spojitě nebo jen nespojitě těsnící hmotou, např. polyuretanovou pěnou, cementovou směsí, chemickou kotvou atd., nebo jakýmkoli lepidlem.

Při výrobě tvárnic 3,4,5,6 odléváním materiálu do forem nebo vibrováním a stlačováním materiálu do forem, lze s výhodou použít vnější drážky 1 a vnitřní drážky 11 rovnoměrné zkosené přes celou výšku b se standardním úkosem. Kónicky tvarované vnější drážky 1 a vnitřní drážky 11 umožní jednodušší a nedestruktivní uvolnění a vysunutí tvárnice 3,4,5,6 z formy.

Některé vnější drážky 1. na boku zdi lze s výhodou použít k připojení a ukotvení dalších kolmých prvků, například ke stávající zdi další zeď, a to pomocí vnitřních spojovacích lišt 22. Obdobně lze pomocí vnitrních spojovacích lišt 22 využít některé vnější drážky 1 k uchycení okenních rámů a rámů dveří do stavebních otvorů, nebo je lze využít k rozvodu inženýrských sítí - vodovodního potrubí, rozvodu topení, silové elektrické kabeláže i kabeláže pro sdělovací techniku. V takových případech se do vnější drážky 1 nezasouvá vnější spojovací lišta 2.

Průmyslová využitelnost

Stavebnicový systém pro přesnou výstavbu může být využit všude při realizaci objektů bytové i průmyslové výstavby na místo dosavadních zdicích a stavebních systémů. Na rozdíl od dosavadních principů výstavby poskytuje uvedený systém možnost realizace nosných zdí i příček včetně zabudování okenních a dveřních rámů najednou v rámci stavěného podlaží a dále umožňuje z větší části zabudovat rozvody inženýrských sítí včetně kabeláží bez nutnosti mechanických zásahů do již zbudovaných zdí. Z vnějšku umožňuje snadnou montáž zateplovacích systémů a povrchových dekorů. Díky uvedeným vlastnostem lze oproti stávajícím stavebním systémům docílit se stavebnicovým systémem pro přesnou výstavbu významnou časovou a nákladovou úsporu. V rámci realizace stavby systém přesné výstavby minimalizuje nároky na použití spojovacích materiálů. Při použití vhodného materiálu na výrobu spojovacích lišt a při zajištění dostatečné přesnosti tvárnic, lze uvažovat o čistě suchém zdění. Jinak je vhodné k utěsnění spár použít materiál spojitě či nespojitě vyplňující prostor mezi stěnami drážky a stěnami spojovací lišty. S novou technologií vzájemného vázání stavebních prvků v rámci výstavby pomocí několika drážek a spojovacích lišt je možné docílit větší pevnosti a soudržnosti stavěných objektů.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Stavebnicový systém pro přesnou výstavbu, kde tento systém obsahuje dvě základní TVÁRNICE (3,5) a dvě odvozené tvárnice (4,6) ve tvaru kvádrů o shodné výšce (b), kde první základní tvárnice (3) má v jednom páru protilehlých bočních stěn vždy jednu vnější drážku (1) a druhá základní tvárnice (5) má ve svých kratších bočních stěnách rovněž vždy jednu vnější drážku (1), kde tyto vnější drážky (1) jsou vedeny po celé výšce (b) dané tvárnice (3,4,5,6) a jsou vytvořeny symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé boční stěny, přičemž pro všechny tvárnice (3,4,5,6) platí, že na stejném příčném průřezu je alespoň jedna vnitřní šířka (e) každé vnější drážky (1) v rovině rovnoběžné s povrchem boční stěny, ve které je vytvořena, větší než její šířka (d) v rovině povrchu této boční stěny, a kde odvozené tvárnice mají ve svém středu vnitřní drážku (11) pro těsné zasunutí vnitřních spojovacích lišt (22) za účelem samosvorného spojení vytvořenou symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislými osami kratších bočních stěn a odpovídající svým tvarem a velikostí spojení dvou vnějších drážek (1) těch dvou tvárnic, které jsou určené pro navazující uložení vedle sebe v řadě, vyznačující se tím, že první základní tvárnice (3) má čtvercovou základnu o šířce strany (a) a je opatřena na jedné a/nebo druhé boční stěně druhého páru protilehlých bočních stěn jednou vnější drážkou (1) vytvořenou po celé výšce (b) dané tvárnice symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé boční stěny, první odvozená tvárnice (4) vycházející z první základní tvárnice (3) má obdélníkovou základnu o šířce strany (a) a délce (2a) a vnitřní drážka (11) ve středu její základny je vytvořena po celé výšce (b) a tato první odvozená tvárnice (4) je opatřena po celé výšce (b) minimálně dvěma a maximálně šesti vnějšími drážkami (1), kdy v každé kratší boční stěně je symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé kratší boční stěny maximálně jedna vnější drážka (1) a v delších bočních stěnách jsou maximálně dvě vnější drážky (1) vytvořené symetricky kolem rovin souměrnosti rovnoběžných s kratšími bočními stěnami a umístěné ve • · • » · * ♦ · · · • · ♦ · · · · · · · · vzdálenosti (a/2) od kratších bočních stěn, přičemž tyto roviny souměrnosti jsou od sebe vzdáleny na šířku (a), druhá základní tvárnice (5) má obdélníkovou základnu o délce strany (a) a šířce (c) menší než (a) a je opatřena na jedné a/nebo druhé delší boční stěně jednou vnější drážkou (1) vytvořenou po celé výšce (b) symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé delší boční stěny, a druhá odvozená tvárnice (6), vycházející z druhé základní tvárnice (5), má obdélníkovou základnu o délce strany (2a) a šířce (c) menší než (a) a vnitřní drážka (11) ve středu její základny je vytvořena po celé výšce (b) a tato druhá odvozená tvárníce (6) je opatřena po celé výšce (b) minimálně dvěma a maximálně šesti vnějšími drážkami (1), kdy v kratších bočních stěnách je symetricky kolem roviny souměrnosti procházející svislou osou dané a protilehlé kratší boční stěny maximálně jedna vnější drážka (1) a v delších bočních stěnách jsou maximálně dvě vnější drážky (1) vytvořené symetricky kolem rovin souměrnosti rovnoběžných s kratšími bočními stěnami a umístěných ve vzdálenosti (a/2) od kratších bočních stěn, přičemž tyto roviny souměrnosti jsou od sebe vzdáleny na šířku (a), a dále jsou součástí systému vnější spojovací lišty (2).
2. Stavebnicový systém podle nároku 1_zvyznačující se tím, že vnější spojovací lišty (2) a vnitřní spojovací lišty (22), pro^ použití ve dvou nejspodnějších řadách a ve dvou nejvyšších řadách zdQvyšku (x+1/2)b, kde xje celé kladné číslo včetně nuly, a vnější spojovací lišty (2) a vnitřní spojovací lišty (22) pro použití v ostatních řadách mají výšku yb, kde y je celé kladné číslo.
3. Stavebnicový systém podle nároků 1 nebo 2_{ vyznačující se tím, že dále obsahuje další odvozené tvárnice se shodnou výškou (b), a to tvárnice o šířce (a) a/nebo tvárnice o šířce (c), jejichž délka je n-násobkem šířky (a) první základní tvárnice (3), kde n je celé číslo rovné nebo větší než 3, přičemž rozmístění vnějších drážek (1) a vnitřních drážek (11) odpovídá seřazení za sebou na délku tří nebo více prvních základních tvárnic (3), respektive druhých základních tvárnic (5) vyrobených v jednom celku.

• ř t f t < i _t t ₉
4. Stavebnicový systém podle kteréhokoli z nároků 1 až 3_f vyznačující se tím, že v rámci jedné tvárnice (3,4,5,6) má alespoň jedna vnější drážka (1) jiné rozměry a/nebo jiný tvar než zbývající vnější drážky (1), přičemž nad sebou navazující vnější drážky (1) i vnitřní drážky (11) v rámci jedné zdi mají shodný tvar a shodné rozměry.
5, Stavebnicový systém podle nároku 4_; vyznačující se tím, že, vnitřní spojovací lišta (22) je na každém svém příčném průřezu souměrná pouze podle podélné osy (o).