CZ20013902A3

CZ20013902A3 - Vyhřívaný skleněný dílec, zejména pro vozidla

Info

Publication number: CZ20013902A3
Application number: CZ20013902A
Authority: CZ
Inventors: Béatrice Mottelet; Bernard Letemps
Original assignee: Saint-Gobain Glass France
Priority date: 1999-04-30
Filing date: 2000-04-28
Publication date: 2002-06-12
Also published as: WO2000067530A1; DE60011070T2; BR0010161B1; US6660968B1; ATE268101T1; MXPA01011041A; DE60011070D1; JP2003513840A; ES2222203T3; EP1175813A1; FR2793105A1; PT1175813E; PL198470B1; KR100616781B1; PL351880A1; BR0010161A; FR2793105B1; DK1175813T3; KR20020015314A; JP4647104B2

Description

Vyhřívaný skleněný dílec, zejména pro vozidla

Oblast techniky

Předložený vynález se týká elektricky vyhřívaného skleněného dílce, zejména pro motorová vozidla.

Dosavadní stav techniky

Vyhřívané skleněné dílce používané v motorových vozidlech obecně sestávají z alespoň jedné skleněné tabule opatřené na jedné straně vyhřívací sítí sestávající z odporových 'pásků spojených paralelně. Tato síť obecně umožňuje odmražení nebo odmlžení skleněného dílce. Tyto odporové pásky mohou mít konstantní průřez, je však také známo vytvořit je s šířkou měnící se od jednoho konce skleněného dílce k druhému pro vytvoření oblastí intenzivnějšího ohřevu v prefererovaném zorném poli. Ve všech těchto skleněných dílcích je na všechny odporové pásky aplikováno stejné jmenovité napětí po dobu nutnou pro odmražení nebo odmlžení skleněného dílce.

Vyhřívací síť takovéhoto skleněného dílce může také zahrnovat několik vyhřívacích oblastí fungujících postupně a v cyklech (viz US 3 982 092). Vyhřívání každé oblasti je řízeno pomocí diferenciálního termostatu pracujícího v úzkém rozmezí teplot, například 10 až 30 °C. S tímto typem skleněného dílce však není možno přizpůsobit dobu trvání nebo příkon vyhřívání vnějším podmínkám, jako například teplotě, tloušťce ledu nebo stupni zamlžení. Dochází k tomu, že první oblast je vyhřívána jakmile je vnější teplota menší než nižší teplota (10 °C) termostatu, a vyhříváni této oblasti se zastaví, aby přešlo na další oblast, až když teplota dosáhne horní teploty (30 °C) termostatu.

··* ·· ·· ·”μΡ^ν£Ν!$ STRANA ; * · · φφφ·φ * ; « > · Φ»® •φφ φφφ φφ· Φ#·· ·· ··

V odvětví motorových vozidel je tendence ke zvyšování počtu zřízení všeho druhu napájených energii (nastavování sedadel, zámky dveří, elektrická okna, zpětná zrcátka atd.). Z toho důvodu usilujeme o snížení spotřeby energie elektricky vyhřívaných skleněných dílců snížením spotřebovávané energie nebo doby trvání zahřívání bez vlivu na účinnost odmražení nebo odmlčení.

Pro dosažení toho je možné, jak je popsáno v US 5 496 986, opatřit skleněný dílec elektronickým zařízením, které umožňuje kontrolovat vnější teplotu a použít minimální energie nezbytné pro vyhřátí povrchu skla.

Podstata vynálezu

Cílem předloženého vynálezu je tedy navrhnout úsporně vyhřívaný skleněný dílec, zejména vyhřívaný skleněný dílec, který může být použit s výhodou jako zadní okno motorového vozidla, přičemž tento skleněný dílec je použit pro odmlžení nebo účinné odmražení se sníženou dobou trvání vyhřívání a/nebo s menší spotřebou energie.

Tohoto cíle je dosaženo skleněným dílcem podle vynálezu, obsahujícím alespoň jednu tabuli skla opatřenou vyhřívacími pásky napájenými energií prostřednictvím kolektorů, přičemž vyhřívací pásky jsou rozděleny do skupin, napájení energií je uspořádáno sekvenčně pro různé skupiny, přičemž každá skupina je napájena energií jednou za sekvenci, přičemž přívod energie je zajištěn prostřednictvím zařízení opatřeného prostředky pro měření vnější teploty a teploty vnějšího povrchu skla, pro stanovení minimální doby vyhřívání pro každou skupinu podle vnější teploty a pro udržování vyhřívání v uvedené skupině dokud teplota vnějšího povrchu skla proti uvedené skupině není vyšší než teplota bodu tání ledu.

• » • ·· ·	• II ·· · v • ·	»· ♦	•	·«
• ·	• ·	9	•
·* VII	Itl MM	··		• »

Skleněný dílec podle vynálezu s výhodou představuje zadní okno motorového vozidla, může však představovat také přední okno nebo kterýkoliv jiný skleněný dílec pro motorové vozidlo nebo skleněný dílec pro jiné použití než pro motorové vozidlo. Tento skleněný dílec může obsahovat jednu nebo více tabulí skla, a popřípadě jednu nebo více plastových fólií. Ve většině případů je to monolitní skleněný dílec obsahující temperovanou tabuli skla, nebo to může být laminovaný skleněný dílec obsahující alespoň dvě tabule skla oddělené plastovou vložkou nebo armovaný skleněný dílec dále obsahující alespoň jednu tabuli mající požadované armovací vlastnosti. Skleněný dílec může také být konvexní. Vyhřívací pásky jsou umístěny na alespoň jedné straně (a obecně jen na jedné straně) tabule skla skleněného dílce a/nebo, je-li to vhodné, jsou umístěny na nebo uloženy v plastové vložce skleněného dílce.

Vyhřívací pásky jsou obecně elektricky vodivé transparentní vrstvy s vhodným odporem (obecně v oblasti 0,1 Ω a může dosahovat až 200 Ω) , například například vrstva obsahující oxid kovu jako například oxid cínu, nebo jsou to kovové vodiče mající vhodný měrný odpor, například tenké wolframové vodiče, vodiče z elektricky vodivé -kompozice (obecně smalt), také s vhodným měrným odporem (tj. podle vynálezu obecně v oblasti několika μΩ.οιη a může dosahovat až 50 pQ.cm). Použité vodivé kompozice jsou obecně ve formě suspenze kovového stříbra a skelné frity v organickém pojivu, a obecně se ukládají sítotiskem nebo jinou vhodnou technikou, načež se na skleněném dílci suší a vypalují při vysoké teplotě (například v průběhu ohýbání skla nebo tepelné úpravy). Takovéto vodiče mohou být také pro dosažení požadované hodnoty odporu následně zesíleny eletrolytickým procesem nebo ukládáním kovu bez použití elektrického proudu. S výhodou se používají pro skleněné dílce vytvořené

•	*	4 O
• • « *♦ ·	• • 9 • ···	• · • · ·*« ··	• · • · · • «	* ·

z temperovaných tabulí skla a pro laminované skleněné dílce sítotiskem nanesené vodiče, a pro laminované skleněné dílce wolframové vodiče.

Vyhřívací pásky mohou být vlnité nebo přímé, s výhodou úzké pásky, například přibližně 10 mm v odvětví motorových vozidel a až 100 mm pro skleněné dílce používané ve stavebnictví v případě vodivých vrstev, v oblasti 0,2 až 0,8 mm v případě sítotiskem nanesených vodičů, a v oblasti 25 až 50 μη v případě wolframových vodičů. Také je výhodné, jestliže jsou pásky uspořádány s mezerou mezi sousedními pásky, která může dosahovat několika centimetrů. S výhodou jsou tyto pásky uspořádány v poloze použiti skleněného dílce horizontálně . (obecně podél většího rozměru skleněného dílce), zejména v případě zadního okna, a jsou izorezistantní, tj . mají konstantní měrný odpor po celé délce. Například jsou pásky transparentní vrstvy nebo sítotiskem nanesené vodiče, stejnoměrné co do vodivé kompozice i tloušťky, nebo kovové vodiče konstantního průřezu.

oddělených kolektorů,

Vyhřívací pásky jsou na dvou postranních okrajích skleněného dílce připojeny elektrickými spojovacími prvky ke kabelům přívodu proudu, tyto prvky se nazývají 'konektory nebo koncovky přívodů proudu nebo sběrné pásky nebo „sběrnice. V předloženém vynálezu jsou tyto prvky nazývány jednoduše „kolektory. Tyto kolektory mohou být například ve formě kovových pásků nebo úseků (například ve formě pocínovaných měděných proužků) připojených například svařením ke skleněnému dílci. Každá odděleně napájená skupina má své vlastní kolektory. Ty mohou být získány rozdělením normálních sběrných pásků na několik částí izolátory nebo může být použito několik přičemž počet kolektorů či oddělených částí v kolektorech závisí na počtu napájených skupin.

I

• · • ·· • ·	• ·« ·· · · • ·
« •	• •	• ·
	•	• ·	•	•
	v··	··« ····	·»		··

Podle definice vynálezu se přivádí energie sekvenčně, přičemž každá skupina je napájena energií svými vlastními kolektory, a každá skupina je napájena energií jen jednou za skvenci. „Sekvencí se zde rozumí operace spočívající ve vyhřívání každé skupiny vyhřívacích pásků právě jednou ve specifickém pořadí s úmyslem dosáhnout odmražení a/nebo » odmlžení skleněného dílce. Sekvenční napájení energií skupin je řízeno zařízením opatřeným prostředky pro ustavení sekvence napájení energií, tj. pořadí, ve kterém se různé skupiny napájejí jedna po druhé, a pro stanovení doby trvání ohřevu každé z těchto skupin. Pro tento účel může být použita elektronická řídící jednotka či regulační zařízení, připojené ke kolektorům, zahrnující prostředky pro měření vnější teploty a povrchové teploty skla, přičemž řídící jednotka či zařízení je naprogramováno pro přiřazení doby vyhřívání či minimální doby napájení energií každé skupině podle naměřené teploty, a udržuje vyhřívání po tak dlouhou dobu, dokud zbývá led (tj. dokud je teplota vnějšího povrchu skla příslušejícího této vyhřívací skupině nižší než teplota tání ledu). Obecně, teplota tání se rovná teplotě bodu tání ledu měřené za normálních podmínek (0 °C) , ale může se měnit podle nadmořské výšky a čistoty vody. Minimální doba vyhřívání závisí na mnoha parametrech, jako například povaze skleněného dílce (rozměrech, počtu vyhřívacích skupin, počtu a povaze vyhřívacích pásků atd.) a povaze usazeniny (led, mlha) . V případě odmrazování a pro daný skleněný dílec se minimální doba vyhřívání pro danou vnější teplotu (obecně pod nulou) stanoví experimentálně měřením doby, po jakou je třeba vyhřívat každou skupinu pro úplné odstranění vrstvy ledu daných vlastností. Po naprogramování elektronická řídící jednotka či regulační zařízení přiřadí minimální dobu vyhřívání naměřené teplotě pro každou skupinu a udržuje vyhřívání dokud je povrchová teplota skla menší než referenční teplota. Pro stanovení různých teplot mohou být použity vhodné nástroje jakéhokoliv druhu, například

	•	• ·«	··
	··	·· Φ ft	•		• ·
	•	• ·	•	•
	• ·	• ·	* ·
	*	• «	•	•
• ·		·*· ····	1·		··

teplotní čidlo. Vnější teplotní čidlo může být umístěno kdekoliv ve vozidle, pokud je vzdáleno od zdroje teplo a není vystaveno slunečním paprskům, například pod kapotou motorového vozidla. Čidlo povrchové teploty skla může být umístěno na vnitřní straně skleněného dílce, je obecně umístěno v blízkosti přívodního kolektoru energie, v zásadě 2 důvodu snadnosti použití a ceny. S výhodou je každá vyhřívací skupiny opatřena čidlem povrchové teploty skla. Obecně a s výhodou je čidlo povrchové teploty skla umístěno na vnitřní straně skleněného dílce (pro zamezení výskytu výčnělků na vnějším povrchu), což vyžaduje úpravu zvolených referenčních hodnot nebo čidlem naměřených hodnot vhodným faktorem pro příslušný skleněný dílec.

Zvláště výhodně je skleněný dílec opatřen elektronickou řídící jednotkou či zařízením pro regulaci kolektorů, přičemž tato řídící jednotka či zařízení je připojeno k čidlu pro měření vnější teploty a k tolika Čidlům pro měření teploty povrchu skla, kolik je vyhřívacích skupin, přičemž každá vyhřívací skupina je připojena k jedinému čidlu pro měření povrchové teploty povrchu skla.

Odmrazování nebo odmlžování může být aktivováno manuálně, přičemž vnější teplotní čidlo měří· teplotu v okamžiku, kdy je aktivováno odmrazování. V souladu s naměřenou teplotou, první vyhřívací skupina je napájena energií po dobu odpovídající době minimálního vyhřívání, nebo podle naměřené teploty povrchu skla, načež je napájena energií následující skupina. Když je vyhřátá poslední skupina, odpojí se přívod energie nebo se, v případě potřeby, zahájí nová sekvence. Obecně je jediná sekvence dostatečná pro dosažení dostatečné úrovně odmražení nebo odmlžení.

Odmražení nebo odmlžení může probíhat také automaticky, bez manuálního zapínání, přičemž je řídící jednotka či

• ·	* ··	♦ · 1
• ·	··	·· · ·	• *	• ·
•	«	•	• ·
«	* ·	* ·	• * ·
•	•	• ·	♦ ·
«··		··· ·		··

zařízení naprogramováno pro udržování viditelnosti v případě ledu nebo mlhy, což má také výhodu pohodlnosti a úspory proudu. Skleněný dílec může zahrnovat, například v sérii, ve svém obvodu napájení energií zařízení, které vede proud když je pokryto ledem nebo mlhou a vypíná přívod proudu když led nebo mlha zmizí, například elektronické zařízení zahrnující alespoň jeden výkonový tranzistor. Může dále zahrnovat speciální odmlžovací zařízení a jiný detektor nebo detektory citlivé na atmosférické podmínky (detektor mlhy, vlhkosti, systémy elektrod, tepelný detektor nebo čidlo atd.), umístěné například na vnitřní straně skleněného dílce, přičemž tyto detektory regulují sekvenci napájení vyhřívacích pásů. Může být také nastaven práh (například 3 °C) , nad kterým nemůže být z bezpečnostních důvodů zapnuto odmrazování.

S výhodou jsou pásky umístěny horizontálně a vyhřívání začíná skupinou umístěnou v horní části skleněného dílce nacházejícího se v poloze použití, takže voda vznikající při jejím vyhřívání přispívá k odmražení spodnějších částí. To nicméně nevylučuje možnost začít jinou skupinou, například střední skupinou (je-li to vhodné) nebo spodní skupinou. Skupiny jsou napájeny energií jedna po druhé podle zvolené sekvence. Napájení skupiny nebo postupně několika skupin může být znovu zapojeno, jestliže se na konci sekvence znovu objeví led nebo námraza.

Zvláštní konstrukce a realizace skleněného dílce podle vynálezu umožňuje rychlé odmražení napomáhající zlepšení bezpečnosti řízení, a je zvlášť výhodná, jestliže je elektrický výkon, který je k dispozici, omezen. Obecně, na konci 2. až 6. minuty je první skupina pásků, zejména obsahují-li vodiče, zcela odmražena, zatímco na dosavadním skleněném dílci to vyžaduje kolem 12 minut, než je preferovaná oblast odmražena. S výhodou, při stejném rozptylovaném výkonu, skleněný dílec podle vynálezu ušetří

	4	• 4*	44
• 4 • 444	• 4 4 4 444	4 4 • 4 · 4 4 • 44 4444	4 4 4 · 4 4 4«	• 4

% času pro odmrazování nebo odmlžování ve srovnání s dosavadními skleněnými dílci pracujícími nesekvenčním způsobem, nebo, jestliže se použije stejná doba odmrazování nebo odmlžování, je průměrný rozptylovaný výkon o 30 % menší než u stejného skleněného dílce. Je třeba také poznamenat, že rozptylovaný výkon je konstantnější, zatímco u dosavadních skleněných dílců se v průběhu provozu může měnit asi o 10 %. Jinou výhodou je, že není třeba zajišťovat odpory s oblastmi intenzivnějšího ohřevu (zejména v horizontálním směru), například měněním tloušťky vrstev, šířky a tloušťky vodičů nanesených sítotiskem, nebo průřezu kovových vodičů v méně důležitých vyhřívacích oblastech, neboť výroba takovýchto skleněných dílců je samozřejmě složitější. S-výhodou může být skleněný dílec podle vynálezu opatřen vodiči konstantního průřezu a tloušťky (i když použití vodičů s proměnlivým průřezem a/nebo tloušťkou a/nebo složením není vyloučeno), a může tedy být vyráběn snadno a ekonomicky.

Každá skupina obsahuje jeden nebo více pásků, s výhodou obsahuje dva až deset vyhřívacích pásků, zvláště výhodně obsahuje tři až sedm vyhřívacích pásků, přičemž vyhřívací pásky jsou v každé skupině spojeny paralelně. Každá skupina má své vlastní kolektory a každý kolektor napájí jedinou skupinu. Skleněný dílec má několik oblastí vyhřívání (skupin) ve vertikálním směru navzájem oddělených, a několik oddělených oblastí napájení energií (jeden zvláštní přívod energie na každou skupinu), přičemž energií se napájí oblast po oblasti.

Když je skleněný dílec podle vynálezu určen pro použití v motorovém vozidle, je počet vyhřívaných oblastí s výhodou 3. Pří více než 3 skupinách již zisk energie nebo doby odmrazování nebo odmlžování není významný.

Zejména v aplikacích pro motorová vozidla pracuje

• 4	• 4*	«4 4
	• 4	• · · 1		4	4·
	4	• 4	4	4
	• ·	• 4 ·	4	•
	•	• · ··· Mtl	4 44	4	• ·

elektrický systém napájející vyhřívací pásky při napětí 12 voltů (obvykle používaném v odvětví motorových vozidel), abšak s výhodou pracuje při vyšším napětí, například 24, 30 nebo 42 voltů nebo více (jmenovité napětí použité baterie), přičemž použití vyššího napětí má výhodu umožnění menší spotřeby energie, zvýšení účinnosti elektrického systému přivádějícího proud k vyhřívacím proužkům (snížení ztrát ve vedení pro stejný výkon - v oblasti 180 až 250 wattů pro odmrazováni nebo odmlžování skleněného dílce - tyto ztráty ve vedení snižují účinnost elektrického systému) a zabránění tepelnému účinku v tomto systému, toto zvýšení také umožňuje snížení prostorových nároků uvedeného systému (tenčí vodiče přívodu energie, menší výkonové tranzistory pro napájení energií a pojistky, úspornější vybavení) a usnadnění jeho výroby.

V případě použití tohoto vyššího napětí a pro poskytnutí nezbytného výkonu pro odmrazování a odmlžování bez nadměrného vyhřívání může být s výhodou zvýšen odpor vyhřívacích pásků, například prodloužením vyhřívacích pásků zvlněním (i když to znamená snížení počtu vodičů ve skupině, je-li třeba) a/nebo zmenšením průřezu (tloušťky a/nebo šířky) pásků a/nebo, je-li třeba, snížením obsahu oxidu cínu v kompozici vrstev nebo snížením obsahu stříbra v kompozici vodičů nanesených sítoriskem.

Podle výhodného vytvoření vynálezu jsou skupiny vyhřívacích pásků neseny tímtéž skleněným dílcem. Rozsah vynálezu nicméně nezakazuje rozdělení skupin přes více oddělených skleněných dílců, přičemž každý skleněný dílec s výhodou obsahuje alespoň dvě skupiny vyhřívacích pásků.

Přehled obrázků na výkresech

Další charakteristiky a výhody vynálezu jsou zřejmé

• 4	• 44	• 4 «
44	• 4	• 4 4 4	4 4	4 4
4	4	• 4	• 4
•	4 4	4 4	• 4 4
4	•	4 4	4 4
• 44	444	»44 4444	44	44

z následujících příkladů podle vynálezu, uvedených jako vodítko avšak neomezujících, ve vztahu ke srovnávacím příkladům, ilustrovaných na výkresech, na kterých představuje:

Obr. IA: schematické znázornění vyhřívaného skleněného dílce podle dosavadního stavu techniky (srovnávací příklad 1);

Obr. IB: fotografie skleněného dílce znázorněného na obr.

IA za použití, po čtyřminutové době odmrazování;

Obr. 2A: schematické znázornění vyhřívaného skleněného dílce podle vynálezu (příklad 1);

Obr. 2B fotografie skleněného dílce znázorněného na obr. 2A za použití, po čtyřminutové době odmrazování.

Příklady provedení vynálezu

Srovnávací příklad 1

V tomto příkladu, jak je znázorněno na obr. IA, je použit skleněný dílec .1, například jako zadní okno, opatřený 16 vyhřívacími pásky 2 připojenými ke společným kolektorům

3. Vodiče jsou zapojeny paralelně. Napájecí napětí je 12 V.

Jak je zřejmé z obr. IB, odmražení pozorované po čtyřech minutách je velmi malé, doba potřebná pro umožnění začátek vidění skrze skleněný dílec je alespoň 8 minut.

Příklad 1

V tomto příkladu podle vynálezu znázorněném na obr. 2A, je použito zadní okno 1, opatřené 16 vyhřívacími pásky 2 připojenými ke čtyřem zvláštním přívodům 4_ energie. Čtyři skupiny čtyř vodičů (tyto vodiče jsou v každé skupině zapojeny paralelně) jsou spojeny sériově. Napájecí napětí je • ^: 4’ • ¹ to ( ! f • 4' »·· to'j

V.

Jak je zřejmé z obr. 2B, odmražení pozorované po čtyřech minutách již vyčistilo velké zorné pole.

Srovnávací příklad 2

Byl použit skleněný dílec podle srovnávacího příkladu 1, modifikovaný tak, že byl opatřen 21 vyhřivacími pásky (sítotiskem nanesenými vodiči).

Vrstva ledu byla vytvořena následujícím způsobem: skleněný dílec byl uložen při -20 °C po dobu alespoň 12 hodin za podmínek kontrolované vlhkosti (nízké relativní vlhkosti), a na sklo bylo nastříkáno 460 ml vody (660 ml/m²) , přičemž tryska byla umístěna asi 40 cm od skla a uspořádána kolmo k jeho povrchu. Skleněný dílec byl stabilizován po dobu 4 hodin při -20 °C, a vyhřívací pásky byly zahřívány, přičemž rozptylovaný výkon byl 210 W. Bylo třeba 10 minut, než bylo možno vidět zkrze skleněný dílec, a 18 minut pro dosažení úplného odmražení.

Příklad 2

Byl použit skleněný dílec podle příkladu 1, modifikovaný tak, že byl opatřen 21 vyhřivacími pásky připojenými po sedmi ke třem odděleným přívodům elektřiny připojeným k elektronické řídící jednotce. Řídící jednotka byla připojena k vnějšímu čidlu měření teploty (v daném případě byla teplota vzduchu stejná jako teplota skla), a ke třem čidlům měření povrchové teploty, která byla umístěna na přední straně skleněného dílce nesoucího sítotiskem nanesené vodiče, v sousedství (jedno čidlo pro každou skupinu). Řídící jednotka byla naprogramována pro přiřazení minimální doby vyhřívání naměřené vnější teplotě, kterážto doba byla předtím určena experimentálně na skleněném dílci pokrytém vrstvou ledu (vytvořenou za podmínek srovnávacího příkladu

12·« ·· «··*«*»· • · 9 · · · · • · · · ····· • · · · · · « ··* ··· ·· ···* ·* »a·

2) pří různých teplotách (od -20 °C do 0 °C).

Skleněný dílec pokrytý vrstvou ledu získanou za podmínek srovnávacího příkladu 2 byl umístěn při teplotě -20 °C, a 3 skupiny vodičů byly postupně napájeny energií, přičemž rozptylovaný výkon byl asi 150 W. První skupina (horní, relativní plocha 31 %) byla vyhřívána po dobu 335 sekund, druhá skupina (střední, relativní plocha 33 %) po dobu 357 sekund a třetí skupina (spodní, relativní plocha 36 %) po dobu 389 sekund.

Při uvedeném výkonu byla přibližně třetina plochy povrchu skleněného dílce zcela vyčištěna během méně než 6 minut, a úplného odmražení skleněného dílce bylo dosaženo na konci 18 minut. Ve srovnání se skleněným dílcem podle dosavadního stavu techniky vyhřívaným v celém jeho povrchu (srovnávací příklad 2) , skleněný dílec podle vynálezu umožňuje úsporu energie 30 %.

Skleněné dílce podle vynálezu jsou zvláště využitelná v odvětví motorových vozidel.

Claims

1. Skleněný dílec obsahující alespoň jednu tabuli skla opatřenou vyhřívacími pásky napájenými energií prostřednictvím kolektorů, přičemž vyhřívací pásky jsou rozděleny do skupin, napájení energií je uspořádáno sekvenčně pro různé skupiny, přičemž každá skupina je napájena energií jednou za sekvenci, přičemž přívod energie . je zajištěn prostřednictvím zařízení opatřeného prostředky pro měření vnější teploty a teploty vnějšího povrchu skla, pro stanovení minimální doby vyhřívání pro každou skupinu podle vnější teploty a pro udržování vyhřívání v uvedené skupině dokud teplota vnějšího povrchu skla proti uvedené skupině není vyšší než teplota bodu tání ledu.

2. Skleněný dílec podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyhřívací pásky jsou izorezistantní.

3. Skleněný dílec podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že prostředky pro měření teploty vnějšího povrchu skla jsou uspořádány na vnitřní straně skleněného dílce.

4. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vyhřívací pásky jsou transparentní vrstvy, kovové vodiče nebo sítotiskem nanesené vodiče.

5. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 4, * vyznačující se tím, že vyhřívací pásky jsou rozděleny do * alespoň 3 skupin.

6. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že minimální doba vyhřívání pro danou vnější teplotu je stanovena měřením doby, po kterou je nutno vyhřívat každou skupinu pro úplné odstranění vrstvy ledu daných vlastností.

• 4 4» • 4

-M- i :

444 444 ·: **IJPR4VQMÁ STRANA

V · 4 · » « • 4 4 4 ·

444 444· « * 444

7. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že se zařízením pro připojování a odpojování přívodu energie do kolektorů je spojena elektronická jednotka.

8. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že vyhřívací pásky jsou napájeny energií elektrickým systémem pracujícím při napětí vyšším než 12 V, s výhodou 24, 30 nebo 42 V nebo více.

9. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že každá skupina je napájena svými vlastními kolektory, získanými rozdělením sběrných pásků pomocí izolátorů nebo použitím více kolektorů.

10. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že skupina umístěná v horní části skleněného dílce je napájena energií jako první, přičemž je napájena energií jedna skupina po druhé.

11. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že každá skupina obsahuje 2 až 10 vyhřívacích pásků, přičemž vyhřívací pásky v každé skupině jsou paralelní.

12. Skleněný dílec podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že dále zahrnuje speciální protizamlžovací zařízení.