CZ2001209A3 - Způsob výroby pneumatiky - Google Patents

Description

Způsob výroby pneumatiky

Ob 12 s t _ t e chn iky

Vynález se týká způsobu výroby pneumatiky, zejména výroby pneumatiky pro motorová vozidla, přičemž tento způsob obsahuje postupné vytvoření pneumatiky s pokud možno do značné míry pro vzduch nepropustnou vrstvou, s nejméně jednou vložkou kostry, s okrajovými profily, s lanky pláště, s bočními stěnami a s okrajovým syazkem, případně s jednodílnou nebo vícedílnou okrajovou bandáží a s běhounem.

Dosavadní stav techniky

Boční stěny pneumatiky vznikají ve své konstrukci při klasickém způsobu výroby pneumatiky již na konstrukčním bubnu kostry. Přitom jsou před nebo po uložení jader a jádrových profilů bočně přesahující pryžové vrstvy zahnuty ke středu a vytvářejí tak potom polotovar prvního konstrukčního stupně. V tomto pracovním kroku se již uloží, případně zabuduje boční stěnová pryž.

Při následném vyboulení ve tvaru válce vytvořeného polotovaru do tělesa pneumatiky ve tvaru anuloidu je třeba brát zřetel na tu skutečnost, že se při roztahovacím procesu při vyboulení geometrie kostry změní a že se mohou přemístit také objemy pryžových vrstev, tedy že se mohou přemístit pryžové části bočních stěn, takže je nutné uskutečnit již v předběžném poli pokusně zjištěné nastavení potřebné pro kompenzaci. Také v průběhu vulkanizace, která následuje po uložení bočního svazku, při které je kompletní polotovar ovlivňován prostřednictvím vaku vnitřním tlakem, je vystaven působení vysoké teploty a potom získá svoje tak zvané zbytkové zvětšení, tp znamená přídavné rozšíření pro vytvarování ve vulkanizační formě, lze zjistit dal-

ší posunutí, která je nutno kompenzovat prostřednictvím předcházejícího přizpůsobení celého výrobního procesu. Taková kompenzace v sobě má ty problémy, že zejména v těch oblastech, které jsou vystaveny protažení, jako například v bočních stěnách, je přesné dávkování objemu pryže a přesné tvarování obtížné.

Pojem okrajový svazek jako obvyklý odborný výraz ve výrobě pneumatik přitom neobsahuje jen obvod, to znamená obvodové vrstvy jako takové, ale také další konstrukční součásti nad obvodem, které vytvářejí úplný polotovar pneumatiky, to je zejména běhoun a případně upravené obvodové bandáže, vložky a spodní desky běhcunu. To vyplývá z obvyklého způsobu výroby v klasickém dvoustupňovém způsobu, u kterého jsou tyto konstrukční součásti sestaveny na konstrukčním bubnu pásu do prstencového svazku, do kterého je potom na separátním konstrukčním bubnu kostry vyrobený polotovar kostry, to je svazek kostry, nalisován při rozšíření, to je vyboulení.

U protektorování pláštů jsou známé způsoby, u kterých se po odpovídající přípravě a okartáčování povrchových ploch starého pláště, to znamená již vytvořené pneumatiky, může způsobem za studená nebo za tepla nanášet také nová boční, stěnová pryž. Na rozdíl od nanášení běhounu, který se pokládá na zhruba válcovou povrchovou plochu, nevzniká u ve tvaru pásu pokládaných bočních stěn jen ta nevýhoda, že se musí nanášet přímý pás boční stěnové pryže na velmi konvexní, to znamená navenek vyklenutou boční stěnovou povrchovou plochu, ale vzniká také ten problém, že pás boční stěnové pryže je vytvarován napříč ke svému podélnému směru v kotoučové podobě, což vyvolává v pásovém materiálu následně vznikajícími různými poloměry značná pnutí nebo protažení.

Také v tomto případě musí být ve smyslu předcházející

kompenzace pryžových pásů bočních stěn nutné jejich vytvoření v průřezu ve tvaru lichoběžníku nebo trojúhelníku, aby také po odpovídajícím protažení zůstala k dispozici zhruba shodná tlouštka pásu na boční stěně.

Přídavný problém vzniká v tom, že navenek vyklenutá kruhová prstencová plocha naneseného bočního stěnového pásu musí být po uložení zkrácena řezem, což vede k tomu, že radiální vnější oblasti, které podléhají podstatně většímu protažení než radiální vnitřní oblasti, se přemístí v místě řezu nazpět, čímž se vytvoří zhruba trojúhelníkový nebo lichoběžníkový otvor pásu, pokud by příslušný řez nebyl již předem skloněn nebo vytvořen v překrytí.

Každé překrytí však způsobí přídavné zesílení boční stěny jen na jednom místě, což je nežádoucí nejen z optických důvodů, ale také z důvodů nevyváženosti. Zpravidla musí být proto styk ještě jednou dodatečně řezán, což rušivě ovlivňuje výrobní proces, případně proces protektorování pneumatiky.

Řešení tohoto problému popisuje německý užitný vzor DE 29 612 955 Ul, který popisuje zařízení, prostřednictvím kterého mohou být prostřednictvím speciálně tvarované a na připravené plochy dosedající vytlačovací botičky provedeny nástřiky, případně lze uskutečnit protlačování. Takové řešení mimo jiné zabezpečuje prostřednictvím speciálního uspořádání a bočním přítlakem bočních stěn kostry rovnoměrné nanášení pryže, avšak má tu nevýhodu, že jednak musí být pro každou velikost pneumatiky upravena speciální botička a jednak že není možné variabilní uspořádání tlouštky jen ovlivňováním výtlačné trysky nebo rychlostního profilu nebo, že také není možná změna směsi pryže z hlediska výšky pneumatiky. Při protektorování pneumatiky vytváří ploché přitlačování bočních stěn také ještě tu nevýhodu, že v pnět?

matice již upravené změny tuhosti v bočních stěnách, vytvořené například prostřednictvím překrytí z původního výrobního procesu, může být nepříznivě ovlivňována upravená tlouštka vrstev.

V EP 264600 B1 je uveden způsob výroby nových pneumatik, ti kterého jsou všechny pryžové části pneumatiky nanášeny objemovými vytlačovacími ústrojími, která jsou pohyblivá kolem jedné nebo více os. K tomu účelu se používá konstrukční buben pneumatiky, který je v podstatě již přizpůsoben na pozdější obrys pneumatiky a je vytvořen s tvarem do značné míry blízkým bočních stěn, běhotinů, oblastí patek atd. hotového pláště.

Na tento rotující konstrukční buben, který sestává z aluminia, se potom nastřikují všechny pryžové části, to znamená běhouny, boční stěny, ráfky atd. Potom slouží buben jako přidržovací element pro stabilizování tvaru ještě nevulkanizované pneumatiky v průběhů předávání k a do vulkanizačního lisu. To má za následek, že se aluminiový buben s pryží odebere z navíjecí polohy a uloží se do speciálně přizpůsobeného vulkanizačního lisu, ve kterém další vnější tvarovka obklopuje konstrukční buben a pneumatiku a ve kterém se pneumatika úplně vulkanizuje.

U tohoto způsobu vzniká ta nevýhoda, že ke každému vulkanizačnímu procesu je třeba dopravovat konstrukční buben pneumatiky, že je třeba vyrábět přesnou a přestavitelnoti další a na výrobní proces přizpůsobenou vnější tvarovku a nakonec, že musí být aluminiové jádro, to znamená konstrukční buben vytvořen tak, že je po vulkanizaci opět z pneumatiky odebrán a že musí být znovu upraven uvnitř navíjecí stanice, takže je nutné vykoupit výhodu velmi variabilního a přesného nanášení pryže na všechny oblasti pneumatiky prostřednictvím gravitační změny z hlediska klasické

4 ho výrobního a vulkanizačního procesu.

Podstata_ΣΣ221θΣ2

Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob výroby pneumatik, u kterého je možné nanášet zejména boční stěnové pryžové části bez velkých protažení na vnější poloměr, u kterého zcela odpadá řezání bočních stěnových pryžových částí dříve uvedeným způsobem a také zhutnování na podkladě překrývání, u kterého lze zachovat obvyklý výrobní proces nejméně z hlediska způsobu vulkanizace a vulkanizační zařízení, u kterého lze uskutečnit výrobu pro všechny rozměry bez velkých zásob speciálních nástrojů a který je použitelný ekonomicky výhodně a materiálově úsporně pro všechny rozměrové oblasti a typy pneumatik.

Vytčený úkol se řeší způsobem výroby pneumatiky podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že boční stěnová pryž pneumatiky se v průběhu vydouvání navíjí jako vytlačovaný pryžový pás ve tvaru spirály s více vedle sebe upravenými nebo s nejméně částečně se překrývajícími náviny na boční stěny kostry, která je již nejméně vyboulena a případně opatřena nejméně částmi okrajového svazku.

Prostřednictvím nanášení na již vyboulenou kostru se zabrání zavádění větších deformací do ještě ukládaných dalších, tedy ještě měkkých nebo základních pryžových materiálů, takže boční stěna, případně boční stěnová pryž se nanáší bez jakéhokoliv předpětí nebo nepravidelností do obrysu v libovolných vrstvových tlouštkách. Navíc není potřebná žádná nutnost podpěrných nebo tvarových těles, se kterými je v průběhu dalšího zpracovávacího procesu možné jen obtížně manipulovat .

Prostřednictvím nanášení ve tvaru spirály s více vedle

sebe upravenými nebo se částečně překrývajícími náviny lze navíc dosáhnout prostřednictvím jednoduchého ovládání posuvu v předem stanovených radiálních oblastech, tak například v oblasti vrcholu nebo výztuží, zesílení materiálu, takže pokládání dalších přídavných pásů je nadbytečné. Protože obrys kostry je již vyboulen, je možné prostřednictvím tohoto opatření bez zřetele na kompenzační objemy upravit také cíleně zesílení v bočních oblastech pneumatiky, která slouží jako ochrany hran nebo pro stabilizaci z hlediska vlastního kmitání pneumatiky.

Taká je možné jako vytlačovaný pryžový pás navíjenou boční stěnovou pryž nanášet na kostru, která je již opatřena nejméně částmi bočního svazku, a to tak, že ramenové oblasti bočního svazku jsou nejjednodušším způsobem překryty.

Takové překrytí nebo přesahování a tím umožněné zvláště spolehlivé spojení vysoce zatížených hranových nebo ramenových oblastí bočního svazku s boční stěnovou pryží se vytváří výhodně zejména tehdy, když je kostra opatřena bočním svazkem sestávajícím z bočních vrstev, případně svazkových bandáží a spodní deskou běhounn a běhoun se nanáší na boční svazek před nebo v průběhu navíjení bočních stěn.

Tak je možné v uvedených zatížených oblastech jednoduchým způsobem vytvořit jak po vrstvách ozubené překrytí, které po vulkanizaci vytvoří správné sevření mezi boční stěnou a okrajovým svazkem, případně běhounem. Tak je možné prostřednictvím odpovídajícího ovládání ukládaného vytlačovaného bočního stěnového pryžového pásu překrýt nejprve spodní desku běhonnu v ramenových oblastech, načež se uloží běhoun, který se potom ještě jednou překryje ve svých ramenových oblastech bočními stěnovými pryžovými pásy.

Další výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočí7 vá v tom, že běhoun se navíjí na obvodovou plochu okrajového svazku jako vytlačovaný pryžový pás buď jako jednotlivý pás, v podstatě odpovídající šířce běhounu, nebo jako šroubovitý s vedle sebe upravenými nebo částečně se překrývajícími náviny. Také zde je možné provést mírné ozubení nebo překrytí v okrajových oblastech, případně v ramenových oblastech.

V průběhu v podstatě spirálového navíjení pryžového pásu pro boční stěnovou pryž se vytváří při navíjení behounu prostřednictvím zhruba shodných poloměrů v nebo na okrajovém svazku navíjení ve tvaru šroubovice. Kromě výhody variace stěnových tlouštěk prostřednictvím jen objemového ovládání a změny posuvu vytlačovacího ústrojí se dosáhne prostřednictvím takového způsobu jednotné výrobní metody pro postranní pásy a běhoun a vytvoří se přiblížení do značné míry uskutečňované automatizaci bez mezilehle zapojených ručních pracovních procesů.

S výhodou se současně s navíjením boční stěnové pryže nanáší běhoun a rychlost vytlačování, posuv a objem vytlačování pryžových pásů pro boční stěny se při navíjení ovládá tak, že doby výrobního taktu pro nanášení pryžových pásů pro boční stěny a pro nanášení běhounu jsou zhruba shodné. V klasickém způsobu se přitom běhoun ukládá jako jeden kus vytvořený jako pás odpovídající zhruba šířce pneumatiky.

Tak se vytváří výhodné navázání navíjení pryžového pásu pro boční stěny v celkovém výrobním procesu. Prostřednictvím synchronního navíjení jsou obvykle po sobě následující pracovní procesy časově sloučeny a výrobní takt pro výrobu pneumatiky se zkrátí.

Další výhodné vytvoření způsobu spočívá v tom, že boční stěny a běhoun se nanášejí v souběžném vytlačování jedním jediným vytlačovacím zařízením. Náklady na k tomu účelu ·<· vhodné vytlačovací zařízení a pro ovládání jsou sice větší než pro standardní vytlačovací zařízení, avšak je přitom potřebné jen jedno vytlačovací zařízení, takže z hlediska celkového zařízení a počtu potřebných obvyklých ukládacích stanic se vytvoří zjednodušení z hlediska strojové techniky o

Podle dalšího výhodného provedení se boční stěnová pryž pneumatiky navíjí jako vytlačený pryžový pás ve tvaru spirály s více vedle sebe uloženými nebo se nejméně částečně překrývajícími náviny na boční stěny již v konečném obrysu vyrobené a nejméně částečně vulkanizované kostry a pneumatika se po nanesení běhounu provulkanizuje.

Prostřednictvím nanášení na ze všech pravidel již zcela vulkanizovanou kostru se stává nepotřebnou nutnost podpěrných a tvarovacích těles v průběhu dalšího zpracovávacího procesu, protože pryžová matrice je již zpevněna a zesilovací elementy jsou uvnitř ní pevně zavázány. Fři úplné provtilkanizaci není třeba v podstatě již žádné další zbytkové zdvihání, protože boční stěna, případně boční stěnová pryž může být upravena bez předpětí a bez upevnění v obrysu libovolných vrstvových tlouštěk.

Pro zjednodušení standardizace použitých výtlačných zařízení a zejména výtlačných trysek je způsob s výhodou vytvořen tak, že vytlačovací tryskou předem stanovený výstupní průřez pryžových pásů se tvaruje jednou soupravou nebo více soupravami rýhovaných válců, které mají vytvarovaný různý průřez vzhledem k výstupnímu průřezu, a takto vytvarované pryžové pásy se navíjejí prostřednictvím odvalujícího se úložného kola na spodek běhounu a/nebo boční stěny kostry. Sady profilovaných válců lze ve srovnání s výtlačnou tryskou snadno vyměnit a lze je přizpůsobit na odpovídající rozměry a směsi pryžových pásů.

·♦ · ·* «· ·« • · · · · φ · «·· • · · · 4 ·· • « · · · *··· • · ···>·· ···· ·*· ·· ·»4···

Další výhoda zejména z hlediska možného přizpůsobení vlastností jednotlivých oblastí pneumatiky prostřednictvím různých pryžových směsí se vytváří tím, že běhoun a/nebo boční pás jsou navinuty vždy prostřednictvím dvou nebo více vytlačených pryžových pásů různých směsí postupně nebo v souběžném vytlačování.

V oblasti běhounu je tak možné ovlivnit například vodivost nebo také pozdější chování otěru, zatímco u postranních pásů lze nastavit různé tvrdosti materiálu, které mohou být uspořádány pro vyztužení nebo také v podobě ochrany hran na různých místech. Při využití vyt1ačovacích trysek, které vytvářejí poněkud širší pryžové pásy, vznikají výhody, když se vyklenutý obrys bočních stěn kostry k a v průběhu navíjení pryžového pásu nejméně částečně plošně zatlačí do tvaru odpovídajícího v podstatě rovnému kotouči. Tak lze zjednodušit ovládání výtlačného zařízení nanášejícího boční stěnové pryžové části a ušetří se nejméně jedno přídavné osové vedení.

Podle dalšího výhodného vytvoření způsobu se běhoun nanáší navíjením dvou pryžových pásů s různými výtlačnými lisy, přičemž první vytlačovací lis začíná zásadní směsí navíjecí proces v ramenové oblasti a druhý výtlačný lis pokračuje krycí směsí v počátečním úložném bodu přesazeném ke středu pneumatiky. Takový způsob zabraňuje vícenásobnému dopřednému a zpětnému posouvání vytlačovacího zařízení a zjednodušuje konstrukci vytlačovacího zařízení, protože vytlačovací trysky musejí být vytvořeny jen pro smíchávání a nikoli pro opakované vytlačování a přepínání z krycí směsi na základní směs.

Podle dalšího výhodného vytvoření má krycí směs jinou vodivost pro elektrostatické nabíjení než základní směs. Přitom se po navíjení krycí směsi v průběhu následující

··	•	O	··	··
0 t	• ·	• 9	• »	0 ·	99
•	•	9	•	•	9	9
•	•	• ·	«	•	9 9	•
•	•	•	9	•	9 9
···«		··	····	99	99

- 10 vulkanizace vytvořených obvodových drážek v příslušných oblastech uloží další tenká vrstva základní směsi. Tím se vytvoří ta výhoda, že při následném profilovém tvarování prostřednictvím komplementárního profilu ve vulkanizační formě zhotovené obvodové drážky vytvářejí na těchto místech s ještě jednou došedající základní směsí můstek k elektricky vodivé základní směsi spodní konstrukce běhounu, čímž zůstane vždy spolehlivě zachována elektrostatická vodivost.

Další výhodné vytvoření pro uskutečnění průchozí vodivosti pro elektrostatické náboje spočívá v tom, že krycí směs má jinou vodivost pro elektrostatické náboje než základní směs a že posun a překrytí nejprve nanesené základní směsi se nastaví do oblastí obsahujících v následné vulkanizaci upravených obvodových drážek tak, že se dosáhne zhuštění základní směsi v podstatě až na celkovou tlonštku vrstvy běhounu, zatímco při následném navíjení krycí směsi se posuv a překrytí v oblastech obvodových drážek upravených v následující vulkanizaci nastaví tak, že vznikne zředění nebo přerušení krycí polohy. Tím se vytváří v oblasti pozdějších obvodových drážek v radiálním směru téměř průchozí základní vrstva, zatímco v sousedních oblastech v podstatě krycí vrstva, která má vyhovovat zvláštním požadavkům z hlediska otěru a chování pří záběru na mokré ploše, se uloží v odpovídající tlouštce přes základní vrstvu.

z

Úspora energie ve výrobním procesu se vytvoří tehdy, když se po navinutí postranních pásů a/nebo běhounu vulkanizuje polotovar v těchto oblastech ještě výrobně teplý. Tím odpadne jinak potřebné ohřívání nebo předběžné oteplování .

Samozřejmě je možná také variace tlouštěk vrstev pro boční stěny a běhotin prostřednictvím změny stoupání, překrytí nebo posuvu navíjených pryžových pásů, takže lze zde

-11uskutečnit snadno odpovídající odborné přizpůsobení.

Popsaný způsob lze zvláště použít pro výrobu nové pneumatiky vyrobené ve dvou od sebe navzájem oddělených částech A a B způsobu, přičemž v části A způsobu se vytvoří dílčí část pneumatiky obsahující v podstatě těleso kostry a případně části okrajového svazku a návazně se ve vulkanizační formě vyvulkanizuje, která tak zprostředkuje jak povrché ploše, tak i unášeči, připadne unášečům pevnosti předem stanovený obrys průřezu, a přičemž v části B způsobu se dílčí část pneumatiky vytvoří připojením případně ještě chybějících částí okrajového svazku, připojením běhounu a připojením nyní ještě chybějících pryžových částí bočních stěn do kompletní pneumatiky, která se také podrobí vulkanizačnímu procesu. Podle konfekce a konstrukce dílčí pneumatiky vyrobené v části A způsobu může být těleso kostry opatřeno již některými bočními stěnovými pryžovými částmi, které se potom kompletují v části B způsob»’.

V průběhu takového způsobu výroby s vyvulkanizovanou dílčí pneumatikou lze zvláště dobře využít a realizovat nanášení vytlačených pryžových pásů pro boční stěny a běhoun, protože je zde již předem stanovený obrys a tak nejsou potřebná žádná rozsáhlá opatření k tomu, aby se stabilizovala kostra pro výrobu. Také je již stávající dílčí pneumatika ve stavu, ve kterém může sloužit jako nosný element pro následující kompletní vulkanizaci, což mimořádně zjednodušuje celkovou přípravu a průběhy způsobu. Navíc je možné vždy ve stejné formě předem zhotovené těleso kostry využít pro výrobu celé výrobní řady různých hotových pneumatik, přičemž může být těleso kostry v.části B způsobu různě obkládáno podle požadovaného provedení hotové pneumatiky .

Přehled_obrázků_na_výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. la je znázorněna principiální skica zařízení v bokoryse, které je vhodné pro navíjení boční stěnové pryže na kostru, která je již vyrobena ve svém konečném obrysu a je nejméně částečně vulkanizována.

Na obr. lb je znázorněno zařízení podle obr. la v půdoryse .

Na obr. 2a a obr. 2b je znázorněn princip způsobu znázorněného na obr. la a obr. lb ve dvou pohledech.

Na obr. 3a je znázorněno zařízení vhodné pro navíjení boční stěnové pryže a pryžového pásu pro běhoun na kostru, která je již vyboulena a která je opatřena bočními vrstvami .

Na obr. 3b je znázorněno zařízení podle obr. 3a v půdoryse.

Na obr. 4 je znázorněna principiální skica ke způsobům znázorněným na obr. 3a a obr. 3b.

EĚÍ!$lady’_proyede ní ^vynálezu

Na obr. la je znázorněno otáčecí zařízení j_ s upínací hlavou 2, na které je prostřednictvím neznázorněného rozpěrného ráfku otočně upnuta nejméně částečně vnlkanizovaná kostra 3.

Malý kalandr 4, který je pojízdný nejméně dvěma osami na stojanové konstrukci rovnoběžně k upínací hlavě 2_, je upraven svou válečkovou hlavou,5, případně válečkovým systémem, v poloze pro uložení bočního pásu. Válečková hlava ů je přitom uspořádána výkyvné prostřednictvím obloukového segmentu .6 a může tak sledovat vyklenutý vnější obrys bočních stěn kostry 3.

Na přiváděcím válečkovém dopravníku 7, který je uspořádán na zadní straně malého kalandrn 4, se uskutečňuje přívod kaučuku z blíže nezn<ízorněného vytlačovacího zařízení ve tvaru například kaučukové kruhové šňůry 8. Tvarování kaučukové kruhové šňůry 8 do požadovaného tvaru pryžového pásu 8a pro boční stěnovou pryž se uskutečňuje ve válečkové hlavě 5.

Jak je to patrno z obr. 2a a obr. 2b, sestává válečková hlava v podstatě z rýhovaných válců 9 a 10, které tvarují z kaučukové kruhové šňůry 8_ profil vhodný pro spirálovité ukládání pryžového pásu, a z přítlačného válečku 11, který zajištuje potřebnou přítlačnou silou uložení tvarovaného pryžového pásu na rotující kostru ,3.

V průběhu obvykle v patkové oblasti 12 začínajícího ukládacího procesu, který pokračuje na obvodové vložky 13 kostry jl, se uskutečňuje kromě výškového přestavování válečkové hlavy _5 také její vykyvování na obloukovém segmentu 6, takže se může uskutečnit rovnoměrné ukládání vytlačovaného a tvarovaného pryžového pásu buá v poloze vedle sebe nebo v překrytí až do bočnicové oblasti 14 kostry 3 pneumatiky. Fodle provedení způsobu mohou být zde bočnicové oblasti 14 v tomto případě již uloženého běhounu navinuty v překrytí, takže přímo po uložení pryžových pásů pro boční stěny je možné přivést nyní kompletně sestavené těleso kostry 3 k další vulkanizaci.

Na obr. 3a je znázorněno zařízení, u kterého je boční stěnová pryž pneumatiky navíjena jako vytlačený pryžový pás ve tvaru spirály s více vedle sebe upravenými nebo se alespoň částečně překrývajícími návihy na boční stěny již vyklenuté a obvodovými vložkami opatřené kostry, přičemž současně je běhoun jako vytlačený pryžový pás navíjen ve tvaru šroubovice s překrytými náviny na obvodovou plochu okrajového svazku.

Na obr. 3 je k tomu účelu znázorněn výtlačný lis 16, ze kterého se dopravuje materiálový pás 17 pro běhoun 15, který má na podkladě hubice výtlačného lisu 16 kruhový průřez. Tento materiálový pás 17 pro běhoun 15 ve tvaru kruhové šňůry sestává z kaučukové směsi přizpůsobené běhounu 15. Prostřednictvím vodicích kladek 18 a prostřednictvím dále podrobněji neznázorněných válců je vytlačovaný materiálový pás ve tvaru kruhové šňůry převáděn do tvaru plochého pravoúhelníku a je jako pravoúhlý materiálový pás 19 prostřednictvím dosedací hlavy 20 v překrytí pokládán na nevulkanizovaný plást 21 pneumatiky, který je již vyklenut a má kostru opatřenou bočními vrstvami.

Ve spojení s obr. 3b, na kterém je zařízení znázorněné na obr. 3a vyobrazeno v půdoryse, jsou patrny dva malé kalandry 23 a 24 s příslušnými válečkovými hlavami 25 a 26, prostřednictvím kterých, se stejně jak je to znázorněno na obr. 2a a obr. 2b, pokládají boční stěny nevulkanizovaného pláště 21 pneumatiky s pryžovým pásem pro boční stěnovou pryž. Také zde jsou válečkové hlavy 25, 26 uspořádány výkyvné, aby mohly sledovat zvlněný vnější obrys bočních stěn kostry. Přívod kaučuku se uskutečňuje také zde prostřednictvím přiváděčích válečkových dopravníků 27 a 27 ve tvaru kaučukové kruhové šňůry 28 a 25 z blíže neznázorněného výtlačného lisu.

- 15 • ·

Polotovar pneumatiky je také zde na opatřené otočným montážním bubnem vzdutý nictvím vnitrního měchu, naplnovateIného montážní jednotce a napnutý prostředtlakovým vzduchem.

Počítačem podepřená ovládací jednotka 22 spojuje a ovládá v závislosti na výtlačném lisu 16. případně v závislosti na výtlačkách připravených kaučukovými kruhovými šňůrami

28. případně 28 , všechny agregáty pro ukládání materiálových pásů.

Na obr. 4 je ještě jednou znázorněn způsob vyobrazený na obr. 3a a obr. 3b jako principiální skica.

Je zde patrný prostřednictvím neznázorněného nafukovatelného vaku vydutý nevulkanizovaný plást 21 pneumatiky, tedy polotovar, který sestává z vydutého tělesa kostry 29 a z již uložených obvodových vložek 30.

V podstatě současně s uložením vytvarovaného pryžového pásu 28 pro boční stěnovou pryž prostřednictvím válečkových hlav 25 a 26 a v nich upravených rýhovaných válců 9 a 10 a přítlačného válečku 11 se uskutečnil je také uložení běhounu ve tvaru vytlačeného a vytvarovaného pravoúhlého materiálového pásu 19 ve tvaru šroubovice s částečně se překrývajícími náviny na obvodovou plochu obvodové vložky 30 prostřednictvím úložného válečku 31 a vodicí kladky 32, které jso>i uspořádány v dosedací hlavě 20 pro pryžový pás běhounu.

Uložení pryžových pásů pro běhoun a boční stěny na již vydutou kostru zabraňuje vzniku větších deformací v ukládaných pryžových materiálech, takže je možné boční steny a pryž běhounu ukládat do obrysu libovolných vrstvových tlouštěk bez předpětí a nespojitostí.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby pneumatiky, zejména výroby pneumatiky pro motorová vozidla, přičemž tento způsob obsahuje postupné vytvoření pneumatiky s pokud možno do značné míry pro vzduch nepropustnou vrstvou, s nejméně jednou vložkou kostry, s okrajovými profily, s lanky pláště, s bočními stěnami a s okrajovým svazkem, sestávajícím z okrajového vyztužení, případně jednodílné nebo vícedílné okrajové bandáže a z běhounu, přičemž vytlačované pryžové pásy se nanášejí ve tvaru spirály, vyznačující se tím, že boční stěnová pryž pneumatiky se v průběhu vydouvání navíjí jako vytlačovaný pryžový pás (8a, 28a) ve tvaru spirály s více vedle sebe upravenými nebo s nejméně částečně se překrývajícími náviny na boční stěny kostry (3, 29), přičemž kostra (3, 29) se opatří okrajovým svazkem sestávajícím z obvodových vložek (13, 30), případně obvodových bandáží, a ze shodné desky běhounu.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že běhoun (15) se nanáší na okrajový svazek před nebo v průběhu navíjení bočních stěn.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že běhoun se navíjí na obvodovou plochu okrajového svazku jako vytlačovaný pryžový pás buď jako jednotlivý pás v podstatě odpovídající šířce běhounu, nebo jako šroubovitý s vedle sebe upravenými nebo částečně se překrývajícími náviny.
4. 4. Způsob podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že současně s navíjením boční stěnové pryže se nanáší, běhoun a rychlost vytlačování, posuv a objem vytlačování pryžových pásů pro boční stěny se při navíjení ovládá tak, že doby výrobního taktu pro nanášení, pryžových • ♦ · ·φ · • · · · · φφ • · » ·· • · · · φ φφ ··· φ · φφφφ ·· φ · φ pásů pro boční stěny a pro nanášení běhounu jsou zhruba shodné.
5. 5. Způsob podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že boční stěny a běhoun se nanášejí v souběžném vytlačování jedním jediným vytlačovacím zařízením.

   0. Způsob podle nároku 1 až 5, vyznačující se tím, že boční stěnová pryž pneumatiky se navíjí jako vytlačený pryžový pás ve tvaru spirály s více vedle sebe uloženými nebo se nejméně částečně překrývajícími náviny na boční stěny již v konečném obrysu vyrobené a nejméně částečně vulkanizované kostry a pneumatika se po nanesení běhounu proviti kaniz.” je.
6. 7. Způsob podle nároku 1 až 6, vyznačující se tím, že vytlačovací tryskou předem stanovený výstupní průřez pryžových pásů se tvaruje jednou soupravou nebo více soupravami rýhovaných válců, které mají vytvarovaný různý průřez vzhledem k výstupnímu průřezu, a takto vytvarované pryžové pásy se navíjejí prostřednictvím odvalujíčího se úložného kola na spodek běhounu a/nebo boční stěny kostry.
7. 8. Způsob podle nříroku 1 až 7, vyznačující se tím, že běhoun a/nebo boční pás jsou navinuty vždy prostřednictvím dvou nebo více vytlačených pryžových pásů různých směsí postupně nebo v souběžném vytlačování.
8. 9. Způsob podle nároku 1 až 8, vyznačující se tím, že vyklenutý obrys bočních stěn kostry se k a v průběhu navíjení pryžového pásu nejméně částečně plošně zatlačí do tvaru odpovídajícího v podstatě rovnému kotouči.
9. 10. Způsob podle nároku 3 až 9, vyznačující se tím, že běhoun se nanáší navíjením dvou pryžových pásů s různými výtlačnými lisy, přičemž první vytlačovací lis začíná zásadní směsí navíjecí proces v ramenové oblasti a druhý výtlačný lis pokračuje krycí směsí v počátečním úložném bodu přesazeném ke středu pneumatiky.
10. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že krycí směs má jinou vodivost pro elektrostatické nabíjení než základní směs a že po navíjení krycí směsí se v průběhu následující vulkanizace vytvořených obvodových drážek v příslušných oblastech uloží další tenká vrstva základní směsi.
11. 12. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že krycí směs má jinou vodivost pro elektrostatické náboje než základní směs a že posun a překrytí nejprve nanesené základní směsi se nastaví do oblastí obsahujících v následné vulkanizaci upravených obvodových drážek tak, že se dosáhne zhuštění, základní směsi v podstatě až na celkovou tlouštku vrstvy běhounn, zatímco při následném navíjení krycí směsi se posuv a překrytí v oblastech obvodových drážek upravených v následující vulkanizaci nastaví tak, že vznikne zředění nebo přerušení krycí polohy.
12. 13. Použití způsobu podle jednoho z nároků I až 12 pro výrobu nové pneumatiky vyrobené ve dvou od sebe navzájem oddělených částech A a B způsobu, přičemž v části A způsobu se vytvoří dílčí část pneumatiky obsahující v podstatě těleso kostry a případně části okrajového svazku a návazně se ve vulkanizační formě vyvulkanizuje, která tak zprostředkuje jak povrchové ploše, tak i unášeči, případně unášečům pevnosti předem stanovený obrys průřezu, a přičemž v části B způsobu se dílčí část pneumatiky vytvoří připojením případně ještě chybějících částí okrajového svazku, připojením běhounn a připojením nyní ještě chybějících pryžových

    - 19 částí bočních stěn do kompletní pneumatiky, která se také podrobí vulkanizaČnímu procesu.