CZ20004872A3 - Substituovaný triazolopyridazinový derivát - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká substituovaných triazolopyridazinových derivátů a použití těchto látek k léčebným účelům. Zvláště běží o substituované 1,2,4-triazolo[4,3-b]pyridazinové deriváty, které jsou ligandy pro receptor GABA_a a z tohoto důvodu je možno je použít k léčení různých chorobných psychických stavů.

Dosavadní stav techniky

Receptory pro hlavní inhibiční nervový přenašeč, kyselinu gamma-aminomáselnou, GABA se dělí na dvě hlavní skupiny: (1) receptory GABA_a, které náleží do širší skupiny ligandů iontových kanálů a (2) receptory GABA_b, které náleží do širší skupiny receptorů pro proteiny G. Od té doby, kdy byly klonovány první typy cDNA s kódovou sekvencí pro jednotlivé receptory GABA_a, byla zjištěna řada známých členů těchto látek, uvedená skupina zahrnuje nejméně 6 podjednotek alfa, 4 podjednotky beta, 3 podjednotky gamma, 1 podjednotku delta, 1 podjednotku epsilon a 2 podjednotky ró.

Přestože bylo dosaženo značných pokroků ve znalosti genů pro receptory GABA_a, zbývá ještě vysvětlit řadu dalších nejasností, takže znalost různých podtypů se stále nachází téměř na začátku. Předpokládá se, že podjednotka alfa, podjednotka beta a podjednotka gamma jsou nejmenším požadavkem pro vytvoření plně funkčního receptorů GABA_a, k jehož expresi dochází po přechodné transfekci buněk příslušnou cDNA. Jak již bylo uvedeno ··· ·· · · · • · · · · · · · · svrchu, existují ještě podjednotky delta, epsilon a ró, tyto podjednotky se však v uvedených receptorech vyskytují pouze v menším množství.

Ze studií velikosti receptorů a jejich pozorováním v elektronovém mikroskopu je možno usoudit, že nativní receptory GABA_a existují v.pentamerní formě stejně jako ostatní receptory této skupiny pro iontové kanály. Při výběru nejméně 1 jednotky alfa, 1 jednotky beta a 1 jednotky gamma ze 17 možností celkem, je možno vytvořit více než 10 000 pentamerních kombinací podjednotek. Mimo to při tomto výpočtu není brána v úvahu další možnost permutací, která by padala v úvahu v případě, že by uspořádání podjednotek kolem iontového kanálu nebylo nijak omezeno, v tomto případě by existovalo 120 možných variant pro receptor, tvořený 5 odlišnými podjednotkami.

Sestavy podtypů receptorů, o nichž je známo, že existují, zahrnují mimo jiné alfalbeta2gamma2, alfa2beta2/3gamma2, alfa3betagamma2/3, alfa5beta3gamma2/3, alfa6betagamma2, alfa6betadelta a alfa4betadelta. Sestavy podtypů, které obsahují podjednotku alfal, se nacházejí ve většině oblastí mozku a jsou přítomny patrně ve více než 40 % receptorů GABA_ň u krys. Sestavy podtypů, které obsahují podjednotky alfa2 a alfa3, jsou přítomny přibližně ve 25 a 17 % receptorů GABA_a u krys. Sestavy podtypů s obsahem podjednotky alfa5 se nacházejí především v hippocampu a mozkové kůře a jsou přítomny přibližně ve 4 % receptorů GABA_a u krys.

Charakteristickou vlastností všech známých receptorů GABA_a je přítomnost řady modulačních míst, jedním z těchto míst je vazné místo pro benzodiazepin BZ. Vazné ·····»·«.

místo pro BZ je nej častěji využívaným modulačním místem receptoru GABA_a, jde o místo, přes něž vykonává svůj účinek například řada protiúzkostných látek, jako diazepam a temazepam. Před klonováním genů pro receptory GABA_a bylo místo působeni benzodiazepinu děleno na dva podtypy ΒΖ1 a ΒΖ2 na bázi studií s radioaktivními látkami. Podtyp ΒΖ1 byl farmakologickým ekvivalentem receptoru GABA_a s obsahem alfal podjednotky v kombinaci s podjednotkou beta a s podjednotkou gamma2. Jde o nej častější podtyp receptoru, který patrně tvoří téměř polovinu všech mozkových receptorů GABA_a.

Dvěma dalšími hlavními skupinami jsou podtypy alfa2betagamma2 a alfa3betagamma2/3. Společně tvoří tyto podtypy přibližně dalších 35 % celkového množství receptorů GABA_a. Farmakologicky je tato kombinace ekvivalentní receptorům podtypu ΒΖ2, přestože tyto podtypy mohou také obsahovat některé receptory, obsahující podjednotku alfa5. Fyziologická úloha těchto podtypů byla až dosud nejasná vzhledem k tomu, že nebyly známy dostatečně selektivní agonistické nebo antagonistické látky pro tyto receptory.

Nyní se předpokládá, že látky, působící jako agonistické látky BZ na podjednotkách alfalbetagamma2, alfa2betagamma2 a alfa3betagamma2 budou mít žádoucí protiúzkostný účinek. Sloučeniny, které jsou modulátory benzodiazepinového vazného místa na receptoru GABA_a a jsou tedy agonisty BZ, budou dále označovány jako látky s agonistickým účinkem na GABA_a. Látky tohoto typu, selektivní pro receptor alfal jsou například alpidem a zolpidem, které se klinicky užívají jako hypnotické látky, je také pravděpodobné, že určitá část • · · · · · · · · · · • · · · · · ·· ··· · · · · · .

• · ···· ·· · • · · · ♦ · ·· ··· uklidňujícího účinku, spojeného se známými protiúzkostnými látkami, působícími na vazném místě BZ1, je zprostředkována receptory GABA_a, obsahujícími podjednotku alfal. Předpokládá se tedy, že látky s agonistickým účinkem na receptorech GABA_a, jejichž účinek je příznivější při interakci s podjednotkami alfa2 a/nebo alfa3 než na receptorech s podjednotkami alfal budou mít protiúzkostný účinek se sníženou tendencí vyvolávat uklidňující účinek. Také látky, které mají antagonistický účinek nebo inverzní agonistický účinek na receptorech s podjednotkami alfal, by mohly být použity k potlačení sedativního nebo hypnotického účinku, vyvolaného agonistickými látkami na receptorech s podjednotkami alfal.

Sloučeniny podle vynálezu jsou selektivními ligandy pro receptory GABA_a a je tedy možno je použít k léčení a/nebo prevenci řady poruch centrálního nervového systému. Tyto poruchy zahrnují úzkostné poruchy, jako panické poruchy, popřípadě s agorafobií, agorafobii bez panických poruch, fóbie, týkající se živočichů a dalších fóbií včetně sociální fóbie, obsesivních a nutkavých poruch, poruch v souvislosti se stresem, například posttraumatickým stresem, léčit je možno také generalizované úzkostné poruchy, které mohou být také vyvolány některými látkami, neurózy, křečové stavy, migrénu, depresivní nebo bipolární poruchy, například návratné deprese, dysthymické poruchy, bipolární manické poruchy I a II a cyklothymické poruchy, psychotické poruchy včetně schizofrenie, neurodegenerativní poruchy, vyvolané ischemií mozku, poruchy, spojené s hyperaktivitou a nedostatkem pozornosti a poruchy denního rytmu, například u osob, které trpí důsledky nočních směn

a podobně.

Dalšími poruchami, které mohou být příznivě ovlivněny ligandy pro receptory GABA_a, jsou bolestivé stavy, všechny typy zvracení, včetně zvracení po chemotherapii nebo ozařování, pooperačního zvracení a poruch, při nichž se střídá přijímání potravy a zvracení a také bulimia nervosa, dále je možno těmito látkami léčit premenstruální syndrom, svalové křeče nebo sklon k těmto křečím, například u paraplegických nemocných a ztráty sluchu. Tyto látky mohou být použitelné také jako premedikace před operačními výkony nebo pro malé zákroky, jako je endoskopie včetně žaludeční endoskopie.

V mezinárodní patentové přihlášce WO 98/04559 se popisuje skupina substituovaných 1,2,4-triazolo[4,3-b]pyridazinových derivátů se 7,8-kondenzovaným kruhem, které jsou selektivními ligandy receptorů GABA_a, použitelnými pro léčení a/nebo prevenci neurologických poruch včetně úzkostných a křečových stavů.

Podstata vynálezu

Vynález se týká specifického triazolopyradizinového derivátu a jeho farmaceuticky přijatelných solí. Tyto látky mají žádoucí vazné vlastnosti na různých podtypech receptorů GABA_a. Uvedené látky mají dobrou afinitu jako ligandy pro podjednotky alfa2 a/nebo alfa3 lidského receptorů GABA_a. Reaguji příznivěji s podjednotkami alfa2 a/nebo alfa3 než s podjednotkou alfal. Mají tedy selektivní účinnost pro podjednotky alfa2 a/nebo alfa3 vzhledem k podjednotce alfal.

• · • * * *

Sloučeniny podle vynálezu jsou ligandy pro podtyp receptorů GABA_a s vaznou afinitou Ki pro podjednotky alfa2 a/nebo alfa3 nižší než 1 nM, měřeno dále popsaným postupem. Mimo to jsou tyto látky funkčně selektivní pro podjednotky alfa2 a/nebo alfa3. Tyto látky mají zajímavé farmakokinetické vlastnosti včetně dobré biologické dostupnosti při perorálním podáni.

Podstatu vynálezu tvoří 7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-ylmethoxy) -3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazin vzorce I

(I) a jeho farmaceuticky přijatelné soli.

Uvedené látky spadají genericky do látek, uváděných v dokumentu WO 98/04559. V tomto dokumentu se však specificky neuvádí ani sloučenina vzorce I ani její farmaceuticky přijatelné soli.

Pro použiti v lékařství budou solemi sloučeniny vzorce I farmaceuticky přijatelné soli. Další soli však mohou být použitelné při výrobě sloučeniny vzorce I nebo f

• · • · · · • · · jejich farmaceuticky přijatelných solí. Vhodnými farmaceuticky přijatelnými solemi sloučeniny vzorce I jsou například adiční soli s kyselinami, které je možno vytvořit například smísením roztoku sloučeniny vzorce I s roztokem farmaceuticky přijatelné kyseliny, jako kyseliny chlorovodíkové, sírové, methansulfonové, fumarové, maleinové, jantarové, octové, benzoové, šťavelové, citrónové, vinné, uhličité nebo fosforečné.

Uvedené látky je možno použít k léčení a/nebo prevenci úzkostných stavů, podává se účinné množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

Obdobným způsobem je možno léčit také křečové stavy, například u nemocných, trpících epilepsií a příbuznými poruchami.

Vazná afinita Ki pro sloučeniny podle vynálezu a jednotku alfa3 lidského receptoru GABA_a se stanoví dále uvedeným způsobem. Vazná afinita pro sloučeniny podle vynálezu a podjednotku alfa3 je nižší než 1 nM.

Sloučeniny podle vynálezu vyvolávají selektivní potenciaci odpovědi EC20 GABA u rekombinantní buněčných linií po stálé transfekci, u nichž dochází k expresi podjednotky alfa3 lidského receptoru GABA_a ve srovnání s potenciaci odpovědi EC20 GABA u buněčných linií, u nichž dochází k expresi podjednotky alfal lidského receptoru GABA_a .

Potenciace odpovědi EC20 GABA u buněčných linií po stálé transfekci, u nichž dochází k exprexi podjednotek • · φ · · · φ • · · · φφ φ · φ φ φ · φ φ · φ φ φ φ φ Φ··· · ··· ·· ·· φφ φφ alfa3 a alfal lidského receptorů GABA_a se měří způsobem podle publikace Wafford a další, Mol. Pharmacol., 1996, 50, 670-678. Postup se s výhodou provádí při použití kultur eukaryotických buněk po stálé transfekci, typicky jde o buňky nižších fibroblastů Ltk”.

Sloučeniny podle vynálezu mají protiúzkostný účinek, jak je možno prokázat kladnou odpovědí na obvyklé testy, zejména na potlačení pití podle publikace Dawson a další, Psychopharmacology, 1995, 121, 109-117. Mimo to nemají sloučeniny podle vynálezu v podstatě žádný sedativní účinek, jak je možno prokázat výsledkem testu podle publikace Bayley a další, J. Psychopharmacol., 1996, 10, 206-213.

Sloučeniny podle vynálezu mají také protikřečový účinek. Tento účinek je možno prokázat schopností blokovat záchvaty křečí, vyvolané pentylentetrazolem u krys a u myší podle publikace Bristow a další, J. Pharmacol. Exp. Ther., 1996, 279, 492-501.

Vzhledem ke svým účinkům je zřejmé, že sloučeniny podle vynálezu pronikají mozkovou bariérou. Uvedené látky jsou výhodné zejména z toho důvodu, že jsou účinné i po perorálním podání.

Součást podstaty vynálezu tvoří rovněž farmaceutický prostředek, který jako svou účinnou složku obsahuje nejméně jednu sloučeninu podle vynálezu spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem. Tento prostředek má s výhodou tvar lékové formy pro jednotlivé podání, jako jsou tablety, pilulky, kapsle, prášky, granuláty, sterilní roztoky nebo suspenze pro parenterální podání,

aerosoly se stanovenou dávkou nebo.spreyem, kapky, ampule nebo čípky, tyto lékové formy mohou být určeny pro perorální nebo parenterálni podáni, podáni nosní sliznicí, pod jazyk nebo pro rektální podání nebo také pro podání inhalací nebo insuflací. Při výrobě pevných lékových forem, například tablet, se účinná složka mísí s farmaceutickým nosičem, jako běžnými složkami tablet, například kukuřičným škrobem, laktózou, sacharózou, sorbitolem, mastkem, kyselinou stearovou, stearanem hořečnatým, hydrogenfosfátem vápenatým nebo různými gumami a dalšími farmaceutickými ředidly, jako je voda za vzniku pevné předběžné směsi, která je homogenní směsí sloučeniny podle vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné soli s pomocnými látkami. V případě, že se tyto předběžné směsi označují za homogenní, rozumí se pod tímto pojmem, že účinná složka je rovnoměrně dispergována ve směsi, takže směs je možno okamžitě dělit na stejně účinné dávky, jako tablety, pilulky nebo kapsle. Tyto lékové formy mohou obsahovat 0,1 až 500 mg účinné látky podle vynálezu. Typicky obsahují lékové formy 1 až 100 mg, například 1, 2, 5, 10, 25, 50 nebo 100 mg účinné složky. Tablety nebo pilulky je možno opatřit povlakem nebo je možno připravit tak, aby došlo k prodlouženému uvolňování účinné látky. Tableta nebo pilulka může například obsahovat vnitřní složku a vnější složku, která tvoří obal vnitřní složky. Obě složky mohou být od sebe odděleny enterosolventní vrstvou, která odolává rozpadu v žaludku a umožňuje průchod vnitřní složky v neporušeném stavu do dvanáctníku, kde dochází k pomalému uvolnění účinné látky. Jako enterosolventní vrstvu nebo povlak je možno použít různé materiály, jako různé polymerní kyseliny a směsi těchto kyselin s dalšími materiály, jako je šelak, cetylalkohol a acetáty celulózy.

• * • · ·

• ·

Kapalné lékové formy podle vynálezu je možno podávat perorálně nebo injekčně. Může jít o vodné roztoky, ochucené sirupy, suspenze ve vodě nebo v oleji a ochucené suspenze v jedlých olejích, jako je olej z bavlníkových semen, sezamový olej, kokosový olej nebo arašídový olej, může jít také o elixíry a podobné prostředky. Vhodná dispergační a suspenzní činidla pro vodné suspenze zahrnují syntetické a přírodní gumy, jako je tragakanth, akacie, alginát, dextran, sodná sůl karboxymethylcelulózy, methylcelulóza, polyvinylpyrrolidon nebo.želatina.

Při léčbě úzkostných stavů se vhodná dávka pohybuje v rozmezí 0,01 až 250 mg/kg denně, s výhodou 0,05 až 100 a zvláště 0,05 až 5 mg/kg denně. Tyto sloučeniny je možno podávat v uvedeném množství také rozděleně, obvykle 1 až 4krát denně.

Sloučeniny vzorce I je možno připravit tak, že se nechá reagovat sloučenina obecného vzorce III se sloučeninou vzorce IV

kde L¹ znamená odštěpitelnou skupinu.

(IV) ·

• · · · • · ·

Odštěpitelnou skupinou ve významu L¹ je typicky atom halogenu, zvláště chloru.

Reakce se s výhodou provádí tak, že se reakční složky smísí ve vhodném rozpouštědle v přítomnosti baze. Typickým rozpouštědlem je N,N-dimethylformamid, vhodnou baží je silná baze, například hydrid sodíku. Dalším výhodným rozpouštědlem je dimethylsulfoxid a vhodnou baží uhličitan česný. Ve velmi výhodném provedení je rozpouštědlem 1-methyl, 2-pyrrolidinon a jako baze se použije hydroxid sodný, v tomto případě se reakce s výhodou provádí při teplotě v blízkosti 0 °C.

Meziprodukty obecného vzorce III je možno připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce V s v podstatě ekvimolárním množstvím hydrazinového derivátu vzorce VI

(VI) kde L¹ má svrchu uvedený význam a L² znamená vhodnou odštěpitelnou skupinu, po ukončení reakce je možno v případě potřeby oddělit jednotlivé izomery výsledné směsi obvyklými postupy.

♦ · φ φ

Odštěpitelnou skupinou ve významu L² je typicky atom halogenu, s výhodou atom' chloru. V meziproduktech obecného vzorce V mohou být odštěpitelné skupiny L¹ a L² stejné nebo odlišné, obvykle však jsou stejné a s výhodou obě znamenají atom chloru.

Reakce mezi sloučeninami vzorce V a VI se obvykle uskuteční zahříváním reakčních složek v přítomnosti zdroje protonů, jako je triethylaminhydrochlorid, reakce typicky probíhá při teplotě varu inertního rozpouštědla, jako xylenu nebo 1,4-dioxanu pod zpětným chladičem.

Meziprodukty obecného vzorce III je také možno připravit tak, že se nechá reagovat hydrazinový derivát obecného vzorce VII s aldehydovým derivátem vzorce VIII

kde L¹ má svrchu uvedený význam, s následnou cyklizací Schiffovy baze, která se při tomto postupu získá jako meziprodukt.

Reakce mezi sloučeninami vzorce VII a VIII se běžně provádí v kyselém prostředí, například v přítomnosti anorganické kyseliny, jako kyseliny chlorovodíkové. Cyklizace Schiffovy baze, získané jako meziprodukt, se

• · ♦ ·· 9 • 99·	·♦ *··· • * 9 ♦ ♦ 9	·· • 9 9 9	9 9 9
• · ♦	♦ 99 · «	9 «
• · ·	• ♦ · ·	9 9
• · 9 · ·	·· ··	9 9	9 9 9

snadno uskuteční působením chloridu železitého ve vhodném rozpouštědle, jako alkoholu, např. ethanolu při vyšší teplotě, typicky při teplotě y rozmezí 60 až 70 °C.

Meziprodukty obecného vzorce VII .je možno připravit tak, že se nechá reagovat příslušná sloučenina obecného vzorce V ve svrchu uvedeném významu s hydrazinhydrátem, typicky v isobutylalkoholu při vyšší teplotě, například v blízkosti 90 °C, nebo v 1,4-dioxanu při teplotě varu pod zpětným chladičem, po ukončení reakce se výsledný produkt popřípadě rozdělí na své isomery běžným způsobem.

Meziprodukty svrchu uvedeného obecného vzorce III je také možno připravit tak, že se nechá reagovat hydrazinový derivát obecného vzorce VII se sloučeninou IX

F

kde Q znamená reaktivní karboxylátovou skupinu, s následnou cyklizací takto získaného hydrazidového derivátu obecného vzorce X

(X) * ♦ kde 1/ má svrchu uvedený význam.

Vhodným významem pro reaktivní karboxylátovou skupinu Q jsou například estery, jako alkylestery s alkylovou částí o 1 až 4 atomech uhlíku, anhydridy kyselin, například směsné anhydridy s alkankyselinami o 1 až 4 atomech uhlíku, halogenidy kyselin, například chloridy kyselin a acylimidazoly. Vhodným významem pro Q je chlorid kyseliny.

Reakce mezi sloučeninami vzorce VII a IX se snadno uskutečni za bazických podmínek, například v přítomnosti triethylaminu, obvykle v inertním rozpouštědle, jako diethyletheru a typicky při teplotě v blízkosti 0 °C. Cyklizaci výsledné sloučeniny vzorce X je pak možno snadno uskutečnit působením 1,2-dibrom-l,1,2,2-tetrachlorethanu a trifenylfosfinu v přítomnosti baze, jako triethylaminu a v interním rozpouštědle, jako acetonitrilu, typicky při teplotě v blízkosti 0 °C.

Při výhodném provedení tohoto postupu je možno reakci mezi sloučeninami vzorce VII a IX uskutečnit tak, že se reakční složky smísí v rozpouštědle, například l-methyl-2-pyrrolidinonu při teplotě v blízkosti 0 °C, cyklizace takto získané sloučeniny vzorce X se pak provádí přímo v reakční směsi jejím zahřátím na teplotu přibližně 130 °C.

Při reakci mezi sloučeninami vzorce V a hydrazinhydrátem nebo sloučeninou vzorce VI může, jak již bylo svrchu uvedeno, vzniknout směs izomerních produktů v závislosti na tom, zda atom dusíku hydrazinu nahradí odštěpitelnou skupinu L¹ nebo L². To znamená, že kromě *♦ « · požadovaného produktu vzorce III nebo VII může ještě v určitém množství vzniknout alternativní isomer. V tomto případě může být vhodné rozdělit výslednou směs isomerů běžnými postupy, například chromatografií.

Podle dalšího možného postupu je' možno sloučeninu vzorce I připravit tak, že se nechá reagovat sloučenina vzorce XI nebo její 1,2,4-triazolo[4,3-b]pyridazin-6-onový tautomer se sloučeninou obecného vzorce XII

(XII) kde L³ znamená vhodnou odštěpitelnou skupinu.

Odštěpitelnou skupinou L³ je s výhodou atom halogenu, typicky atom chloru nebo bromu.

Reakce mezi sloučeninami vzorce XI a XII se obvykle provádí tak, že se reakční složky smísí ve vhodném rozpouštědle, typicky N,N-dimethylformamidu v přítomnosti silné baze, například hydridu sodíku.

Meziprodukty vzorce XI je možno snadno připravit tak, že se sloučenina obecného vzorce III ve svrchu uvedeném významu nechá reagovat s hydroxidem alkalického kovu, například s hydroxidem sodným. Reakce se obvykle ·· ♦ · provádí v inertním rozpouštědle, jako vodném 1,4-dioxanu, ideálně při teplotě varu použitého rozpouštědla pod zpětným chladičem.

Podle dalšího postupu je možno sloučeninu vzorce I připravit tak, že se nechá reagovat kyselina trimethyloctová se sloučeninou vzorce XIII

(XIII) v přítomnosti dusičnanu stříbrného a persíranu amonného.

Reakce dobře probíhá ve vhodném rozpouštědle, například ve směsi vody a acetonitrilu nebo pouze ve vodě, popřípadě v kyselém prostředí, například v přítomnosti kyseliny trifluoroctové nebo sírové, typicky při vyšší teplotě.

Meziprodukt obecného vzorce XIII odpovídá sloučenině obecného vzorce I, v níž chybí terc.butylová skupina v poloze 7, takže meziprodukt vzorce XIII je možno připravit analogickými postupy jako výslednou látku vzorce I.

Podle ještě dalšího možného postupu se

« ·	• · 4« ·«	9 9
• 999	• · · ♦ · ♦	9 9 9 9 9
9 9	* · 9 9	9 9 9
• 9	9 · · «	9 ·
• 9 9	99 99	99 9

sloučenina vzorce I připravuje reakcí sloučeniny obecného vzorce XIV se sloučeninou obecného vzorce XV

(XV) (XIV) kde M znamená skupinu -B(OH)₂ nebo -Sn(Alk)₃, kde alk znamená Cl-C6alkyl, typicky n-butyl a

L⁴ znamená vhodnou odštěpitelnou skupinu, v přítomnosti katalyzátoru na bázi přechodného kovu.

Odštěpitelnou skupinou ve významu L⁴ je s výhodou atom halogenu, například atom bromu.

Vhodným katalyzátorem na bázi přechodného kovu pro reakci mezi sloučeninami vzorce XIV a XV je například dichlor bis (trifenylfosfin)-paladium(II) nebo tetrakis(trifenylfosfin)-paladium(0).

Reakce mezi sloučeninami vzorce XIV a XV se běžně provádí v inertním rozpouštědle, jako N,Ndimethylformamidu, typicky při vyšší teplotě.

Meziprodukty obecného vzorce XIV je možno připravit reakcí sloučeniny vzorce IV ve svrchu uvedeném významu se • · 9 · sloučeninou obecného vzorce XVI

* kde L¹ a L⁴ mají svrchu uvedený význam, za podmínek, analogických podmínkám, uvedeným pro reakci mezi sloučeninami vzorce III a IV.

Meziprodukt vzorce IV je možno připravit způsobem podle EP-A-0421210 nebo analogickými postupy. Vhodné postupy jsou popsány v následujících příkladech.

Meziprodukty vzorce V je možno připravit tak, že se nechá reagovat kyselina trimethyloctová se sloučeninou obecného vzorce XVII

L-

kde L¹ a L² mají svrchu uvedený význam, v přítomnosti dusičnanu stříbrného a persíranu amonného za podmínek, analogických podmínkám, popsaným svrchu pro reakci mezi kyselinou trimethyloctovou a sloučeninou (XVII) • · vzorce XIII.

V případě, že L¹ a L² ve sloučenině XVII znamenají atomy chloru, provádí se reakce s výhodou v přítomnosti kyseliny trifluoroctové.

V případě, že se výchozí látky obecného vzorce VI, VIII, IX, XII, XV, XVI a XVII běžně nedodávají, je možno je připravit postupy, analogickými těm, které budou uvedeny v následujících příkladech nebo běžnými známými postupy.

V průběhu některého ze svrchu uvedených syntetických postupů může být zapotřebí a/nebo může být žádoucí chránit některé citlivé nebo reaktivní skupiny v kterékoliv sloučenině. To je možno uskutečnit vazbou běžných ochranných skupin, tak jak je shrnuto v publikaci Protective Groups in Organic Chemistry, ed. J. F. W. McOmie, Plenům Press, 1973 a T. W. Greene & P. G. M. Wuts, Protective Groups in Organic Synthesis, Ohn Wiley & Sons, 1991. Ochranné skupiny je možno odstranit známým způsobem v jakémkoliv vhodném následujícím stupni.

Byly připraveny a charakterizovány 4 bezvodé polymorfní formy, 2 solváty a 1 dihydrát 7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazinu vzorce I. Všechny polymorfní formy a solváty se postupně mění na thermodynamicky nej stálejší formu, polymorfní formu A, která bude dále uvedena v příkladu 3, zejména v případě mícháni ve formě suspenze ve vodě. Dihydrát polymorfní formy A je stálý, avšak pouze při vyšší vlhkosti.

Sloučeniny podle vynálezu jsou účinnými inhibitory vazby ³H-flumazenilu na vazné misto pro benzodiazepin lidského receptorů GABA_a s obsahem podjednotky alfa2 nebo alfa3 v buňkách po stálé transfekci Ltk”.

Reakční činidla

- fyziologický roztok chloridu sodného s fosfátovým pufrem PBS,

- pufr k provedení zkoušek: 10 mM KH₂PO₄, 100 mM KC1, pH 7,4 při teplotě místnosti,

- ³H-flumazenil, 18 nM pro buňky alfalbeta3gamma2, 18 nM pro buňky alfa2beta3gamma2 a 10 nM pro buňky alfa3beta3gamma2 v pufru k provedení zkoušek,

- flunitrazepam 100 mikroM v pufru k provedení zkoušek,

- buňky, uvedené do suspenze v pufru k provedeni zkoušek (1 plotna na 10 ml).

Oddělení buněk

Od buněk se oddělí supernatant. Přidá se přibližně ml PBS. Buňky se oddělí a uloží do zkumavky pro odstředění s objemem 50 ml. Postup se opakuje při použití dalších 10 ml PBS, aby bylo zajištěno úplné oddělení buněk. Pak se buňky odstředí 20 minut při 3000 otáčkách za minutu, načež se popřípadě zmrazí. Usazenina buněk se znovu uvede do suspenze v 10 ml pufru na plotnu s rozměrem 25 x 25 cm.

Provedení zkoušky

Zkoušku je možno uskutečnit na plotnách s 96 vyhloubeními nebo ve zkumavkách. Každá zkumavka obsahuje:

- 300 mikrolitrů pufru k provedení zkoušek, • · ·♦ · · « · · · • · · « · · · ··· » * · · · • · · · · · · ·♦ ·· ·· ···

- 50 mikrolitrů ³H-flumazenilu v konečné koncentraci pro alfalbeta3gamma2 1,8 nM, pro alfa2beta3gamma2 1,8 nM a pro alfa3beta3gamma2 1,0 nM,

- 50 mikrolitrů pufru nebo rozpouštědla jako nosného prostředí, například 10% DMSO, zkoumaná látka nebo flunitrazepam ke stanovení nespecifické vazby v konečné koncentraci 10 mikroM,

- 100 mikrolitrů buněk.

Vzorky se inkubují 1 hodinu při teplotě 40 °C a pak se zfiltrují při použití zařízení Tomtec nebo Brandel a filtrů GF/B, načež se buněčný materiál promyje 3 x 3 ml chladného pufru k provedení zkoušek. Filtry se suší a radioaktivita se stanoví kapalinovou scintilací.

Očekávaná hodnota pro úplnou vazbu je 3000-4000 dpm a méně než 200 dpm pro nespecifickou vazbu při použití kapalinové scintilace nebo 1500-2000 dpm celkem a méně než 200 dpm pro nespecifickou vazbu při použití pevného scintilačního materiálu meltilex. Parametry vazby se stanoví nelineární analýzou regrese nejmenších čtverců, ze získaných hodnot je možno vypočítat pro každou zkoumanou látku inhibiční konstantu Ki.

Uvedeným testem byly podrobeny zkouškám sloučeniny z následujících příkladů a bylo zjištěno, že tyto látky mají hodnotu Ki pro náhradu ³H-flumazenil na podjednotce alfa2 a/nebo alfa3 lidského receptoru GABA_a nižší než 1 nM.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu.

44*4

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-l, 2,4-triazol-3-ylmethoxy)-3-(2—fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3— -b]pyridazin

a) 3,6-dichlor-4- (1,1-dimethylethyl)pyridazin

53,6 ml, 1,0 mol koncentrované kyseliny sírové se opatrně přidá k míchané suspenzi 50,0 g, 0,34 mol

3,6-dichlorpyridazinu v 1,25 1 vody. Výsledná směs se pak zahřívá na teplotu 70 °C a při této teplotě se přidá 47,5 ml, 0,41 mol kyseliny trimethyloctové. Pak se v průběhu přibližně 1 minuty přidá ještě roztok 11,4 g, 0,07 mol dusičnanu stříbrného ve 20 ml vody. Po tomto přidání se reakční směs mléčně zakalí. Pak se v průběhu 20 až 30 minut přidá roztok 230 g, 1,0 mol persíranu amonného v 0,63 1 vody. Vnitřní teplota směsi se zvýší na přibližně 85 °C. V průběhu přidávání se vytváří výsledná látka jako lepkavá sraženina. Po ukončeném přidávání se reakční směs míchá ještě 10 minut a pak se nechá zchladnout na teplotu místnosti. Pak se směs vlije do ledu a alkalizuje se koncentrovaným vodným amoniakem, přičemž se popřípadě přidává další led k udržení teploty pod 10 °C. Vodná směs se extrahuje 3 x 300 ml dichlormethanu. Extrakty se spojí, vysuší se síranem hořečnatým, zfiltrují a odpaří, čímž se získá 55,8 g surového produktu ve formě oleje. Tento olej se čistí chromatografií na silikagelu při použití 0 až 15 % ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla, čímž se ve

Φφφ φ ♦ φ φ * « φ · výtěžku 53 % získá 37,31 g výsledného produktu.

^XH NMR (360 MHz, d₆-DMSO) delta 1,50 (9H, s), 7,48 (lH,s), MS (ES⁺) m/e 205 [MH] ⁺ .

b) 6-chlor-7-(1,1-dimethylethyl)-3-(2—fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazin

Směs 20 g, 0,097 mol 3,6-dichlor-4-(1,1-dimethylethyl)pyridazinu, 22,6 g, 0,145 mol 2-fluorbenzhydrazidu a 20 g, 0,0145 mol triethylaminhydrochloridu v 1,2 1 dioxanu se míchá a zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 4 dny pod proudem dusíku. Po zchlazení se těkavý podíl odstraní ve vakuu a zbytek se rozetře s 200 ml dichlormethanu, směs se zfiltruje a odpaří ve vakuu. Odparek se čisti chromatografii na silikagelu, jako eluční činidlo se užije 0% až 25% ethylacetát v dichlormethanu, čímž se ve výtěžku 44 % získá 12,95 g produktu ve formě bílé pevné látky.

^XH NMR (360 MHz, CDC1₃) delta 1,57 (9H,s), 7,26-7,35 (2H,m), 7,53-7,60 (1H, m), 7,89-7,93 (1H, m) , 8,17 (1H, s), MS (ES⁺) m/e 305 [MH]⁺, 307 [MH]⁺.

c) (2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-yl)methanol

K roztoku 10 g, 0,145 mol 1,2,4-triazolu ve 150 ml DMF se při teplotě místnosti přidá 6,4 g, 0,16 mol hydridu sodíku ve formě 60% disperze v oleji po jednotlivých podílech v průběhu 15 minut. Po skončeném přidávání se reakční směs nechá zchladnout na teplotu místnosti, načež se zchladí na ledové lázni a v průběhu 10 minut se po kapkách přidá 14 ml, 0,174 mol jodethanu. Pak se reakční směs nechá zteplat na teplotu místnosti a

•		··	·»··	• «
··	•	« *	•	♦ · ·
•	···	•	l		• ·
•	• ·	• *		• ·	• ·
•	• ·	• ·	• ·	• ·
9··	♦ ·	··	··	·· 9

ještě 3 hodiny se míchá, načež se rozpouštědlo odpaří ve vysokém vakuu na odparek, který se dělí mezi 300 ml vody a 3 x 300 ml ethylacetátu. Organické vrstvy se spojí, promyjí se nasyceným roztokem chloridu sodného a vysuší síranem horečnatým, načež se zfiltrují a odpaří ve vakuu na olejovitý zbytek, který se čistí destilací při teplotě 120 °C a tlaku přibližně 2,6 kPa, čímž se získá 2,4 g 1-ethyl-l,2, 4-triazolu, znečištěného přibližně 15 % DMF. 2,4 g, 0,025 mol surového produktu se rozpustí ve 35 ml bezvodého THF, zchladí na -40 °C a pak se v průběhu 20 minut pomalu přidá 16,2 ml, 0,026 mol n-butyllithia ve formě 1,6 M roztoku v hexanu, přičemž teplota se udržuje na stálé hodnotě. Pak se přidá ještě 2,03 ml, 0,025 mol DMF a po 15 minutách se reakční směs nechá pomalu zteplat v průběhu 2 hodin na teplotu místnosti. Pak se k reakční směsi přidá 2 ml methanolu a pak ještě 1 g, 0,026 mol hydroborátu sodíku, načež se roztok ještě 14 hodin míchá. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a odparek se dělí mezi 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a 6 x 50 ml dichlormethanu. Organické vrstvy se spojí, vysuší se síranem horečnatým, zfiltrují a odpaří ve vakuu na odparek, který se čistí chromatografií na silikagelu při použití 0 až 5% methanolu v dichlormethanu jako elučního činidla, čímž se ve výtěžku 3 % získá výsledný produkt ve formě 0,5 g špinavě bílé pevné látky.

²Η NMR (250 MHz, CDC1₃) delta 1,48 (3H, t, J=7,3 Hz), 4,25 (2H, q, J-7,3 Hz), 4,75 (2H, s), 5,14 (1H, br s), 7,78 (1H, s).

d) 7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-

-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazin

• ··	·· ····	··	•
·· ·	• Φ ·	• ·	• ·
• ···	• · ·	• ·	•
• · ·	• · · · ·	• ·	•
• · ·	• · · ·	• ·	•
··· ··	·· ··	··	···

K roztoku 0,094 g, 0,74 mmol (2-ethyl~2H-l,2,4-triazol-3-yl)methanolu a 0,15 g, 0,49 mmol 6-chlor-7- (1,1-dimethylethyl)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3~b]jpyridazinu v 10 ml DMF se přidá 0,024 g, 1,1 molárního ekvivalentu hydridu sodíku ve formě 60% disperze v oleji a pak se reakčni směs 30 minut míchá při teplotě místnosti. Po této době se reakčni směs zředí 80 ml vody, vysřážená pevná látka se odfiltruje a několikrát se promyje na nálevce se sintrem vodou. Pak se pevná látka nechá překrystalovat ze směsi ethylacetátu a hexanu, čímž se ve výtěžku 44 % získá 0,085 g čistého výsledného produktu: ²Η NMR (250 MHz, CDC1₃) delta 1,40-1,47 (12H, m), 4,14 (2H, t, J=7,3 Hz), 5,26 (2H, s), 7,26-7,38 (2H, m), 7,537,58 (1H, m), 7,86-7,90 (1H, m), 7,93 (1H, s), 7,99 (lh, s), MS (ES⁺) m/e 396 [MH] ⁺ .

Analýza pro C20H22FN7O vypočteno C 60,75 H 5,61 N 24,79 % nalezeno C 61,02 H 5,45 N 24,75 %.

Příklad 2

7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-l, 2,4-triazol-3-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazin, alternativní způsob výroby

a) 3, 6-dichlor-4-(1,1-dimethylethyl)pyridazin

Směs 100 g, 0,67 mol dichlorpyridazinu, 96 g,

0,94 mol kyseliny trimethyloctové a 800 ml vody v nádobě s objemem 10 litrů, opatřené míchadlem, se zahřeje na °C, čímž vznikne dvoufázový roztok. Ke směsi se přidá roztok 11,4 g, 0,134 mol dusičnanu stříbrného ve 125 ml vody v jediném podílu, čímž vznikne zakalený roztok. Pak se najednou přidá ještě 10,3 ml, 0,134 mol kyseliny trifluoroctové. Pak se po kapkách přidá ještě roztok 245 g, 1,07 mol persíranu amonného v 500 ml vody v průběhu 45 až 60 minut, čímž vznikne v suspenzi exothermní reakce, při níž se teplota obvykle zvýší na hodnotu 75 až 80 °C a je možno ji řídit rychlostí přidávání persíranu. Teplota se udržuje na 75 °C ještě další hodinu a pak se směs zchladí na teplotu místnosti. Reakční směs se pak extrahuje 1 litrem isobutylalkoholu a vodná vrstva se odloží. Organická vrstva se promyje

250 ml vody, která se odloží. Výtěžek je 97 %, to znamená 134 g produktu při HPLC. Roztok produktu v isobutylalkoholu se použije jako takový v následujícím stupni.

b) 6-chlor-5- (1,1-dimethylethyl) pyridazín-3-ylhydrazin ml, 1,95 mol hydrazinhydrátu se přidá k roztoku ze stupně (a) v isobutylalkoholu v nádobě s objemem 3 litry a vzniklá směs se 20 hodin zahřívá na teplotu 90 °C. Pak se reakční směs zchladí na teplotu místnosti a spodní vodná vrstva se odloží. Zbývající podíl se promyje 450 ml vody a voda, použitá k promytí se odloží. Reakční směs se pak nechá destilovat za sníženého tlaku tak dlouho, až počne krystalizovat výsledný produkt, načež se přidá 550 ml l-methyl-2-pyrolidinonu, NMP. V destilaci se dále pokračuje k odstranění posledních zbytků isobutylalkoholu. Výsledný roztok se užije jako takový v následujícím stupni.

c) 6-chlor-7- (1,1-dimethylethyl) -3- (2-fluorfenyl) -1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazin

103 g, 0,65 mol 2-fluorbenzoylchloridu se po kapkách přidá k roztoku ze stupně (b) v NMP, zchlazenému na 0 °C, přičemž vnitřní teplota roztoku se udržuje na hodnotě nižší než 5 °C. Po skončeném přidávání se reakční směs 2 hodiny zahřívá na teplotu 130 °C. Pak se reakční směs zchladí na teplotu místnosti, čímž dojde ke krystalizaci produktu. V průběhu 30 minut se po kapkách přidá 1,3 litru vody. Výsledná suspenze se zchladí na 10 °C a pevný podíl se odfiltruje a pak suší za sníženého tlaku, čímž se ve výtěžku 71 %, vztaženo na výchozí 3,6-dichlorpyridazin získá celkem 145 g produktu.

d) 1-ethyl-l,2,4-triazol

100,0 g, 1,45 mol 1,2,4-triazolu v 950 ml bezvodého THF se zchladí na 0 °C a najednou se přidá 220 g, 1,45 mol 1,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-enu, DBU. Reakční směs se míchá 30 minut až do úplného rozpuštění složek. Stále ještě na chladicí lázni se směsí vody a ledu se po kapkách v průběhu 15 minut přidá 317 g, 2,03 mol jodethanu, čímž vnitřní teplota směsi stoupne na 30 °C. Pak se reakční směs míchá ještě 16 hodin při teplotě místnosti, po této době se hydrojodid DBU odfiltruje. Zfiltrovaný roztok se použije jako takový v následujícím stupni.

e) (2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-yl)methanol ····· ·· ·· · ·

Míchaný roztok z předchozího stupně se zchladí na vnitřní teplotu -75 °C v lázni s acetonem a pevným oxidem uhličitým. Pak se po kapkách v průběhu 25 minut přidá 458 ml hexyllithia ve formě 33% roztoku v hexanech, přičemž se vnitřní teplota směsi udržuje na hodnotě nižší než -55 °C. Reakčni směs se nechá stát 30 minut a současně se teplota znovu sníží na -75 °C, načež se v průběhu 10 minut po kapkách přidá 108 ml, 1,39 mol čistého DMF, přičemž vnitřní teplota směsi se udržuje na hodnotě nižší než -60 °C. Pak se reakčni směs nechá stát ještě' 90 minut při teplotě -70 °C, pak se chladicí lázeň odstraní a směs se nechá zteplat v průběhu 30 minut až na 0 °C. V průběhu 10 minut se ke směsi přidá 340 ml průmyslového methylovaného ethanolu. Pak se po částech přidává 26,3 g, 0,695 mol hydroborátu sodného, přičemž vnitřní teplota se udržuje pod 6 °C. Po skončeném přidávání se reakčni směs nechá zteplat na teplotu místnosti a při této teplotě se míchá ještě 1 hodinu. Pak se reakce zastaví opatrným přidáním 200 ml 2 M kyseliny sírové, pak se směs míchá ještě 20 hodin při teplotě místnosti. Po této době se reakčni směs zkoncentruje na 675 ml a najednou se přidá 135 g síranu sodného. Reakčni směs se zahřeje na 35 °C a míchá ještě 15 minut. Roztok se pak extrahuje 2 x 675 ml isobutylalkoholu s teplotou 45 °C. Organické frakce se spojí, za sníženého tlaku se odpaří na objem 450 ml, čímž dojde ke krystalizaci produktu. Přidá se 1,125 litrů heptanu a suspenze se dále koncentruje za sníženého tlaku k odstranění zbytků isobutylalkoholu. Pak se směs doplní heptanem na objem 680 ml. Po zchlazení na 0 °C se ve výtěžku 74 %, vztaženo na výchozí 1,2,4-triazol získá 137 g výsledného produktu.

f) 7-(1,1-dimethylethyl)-6- (2-ethyl-2H-l,2,4-triazol~3-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-

-b]pyridazin

Postup A

255 g, 0,819 mol, 6-chlor-7-(l,l,-dimethylethyl)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazinu, 125 g, 0,983 mol (2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-yl)methanolu a 640 g, 1,966 mol uhličitanu česného se vloží do nádoby s objemem 10 litrů, opatřené michadlem. Ke směsi se najednou přidá 2,5 litru dimethylsulfoxidu a reakční směs se míchá 20 hodin při teplotě místnosti. Tím dojde ke krystalizaci produktu. Reakční směs se udržuje na teplotě nižší než 25 °C a po kapkách se přidává v průběhu 45 minut celkem 5 litrů vody. Po zchlazení na 10 °C se produkt ze suspenze oddělí filtrací a filtrační koláč se promyje 1,75 litry vody. Sušením při teplotě 50 °C ve vakuu se získá ve výtěžku 98 % celkem 317 g produktu ve formě bílé pevné látky.

Postup B g, 32,12 mmol 6-chlor-7-(1,1,-dimethylethyl)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazinu, a 5,01 g, 38,55 mmol (2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-yl)methanolu se vloží do nádoby s objemem 500 ml, opatřené michadlem. Pak se najednou přidá 100 ml NMP a reakční směs se míchá až do úplného rozpuštění složek. Pak se reakční směs zchladí na 0 °C a přidá se 4,02 g, 46 mmol hydroxidu sodného jako roztok z koncentrací 48 % hmotnostních v jediném podílu. Směs se míchá ještě 1 hodinu při teplotě 0 ’C, v průběhu této doby počne produkt krystalizovat. Pak se v průběhu minut po kapkách přidá 100 ml vody a suspenze se nechá stát ještě 30 minut. Produkt se odfiltruje a filtrační koláč se promyje 100 ml vody. Sušením ve vakuu při teplotě 50 °C se ve výtěžku 98 % získá 12,50 g produktu ve formě bílé pevné látky.

Příklad 3

Tvorba a vlastnosti polymorfních forem a solvátů 7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazinu

7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-l,2,4-triazol-3-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazin, který bude dále uváděn jako sloučenina vzorce I, byl překrystalován z několika organických rozpouštědel a výsledné pevné látky byly sušeny ve vakuu přes noc při teplotě 50 °C, pokud není uvedeno jinak. Každý vzorek byl pak sledován v optickém mikroskopu, diferenciální kalorimetrií DSC a byly provedeny také gravimetrické analytické zkoušky TGA a difrakce v rtg-záření ve formě prášku, XRPD. Byly prokázány 4 odlišné bezvodé polymorfní formy, 1 hydrát a 2 solváty, výsledky jsou shrnuty v tabulce 1.

Tabulka 1. Polymorfní formy sloučeniny I • · · · ···· · · • · · · · · · • · · · · · · ·

Polymorfní forma	Rozpouštědlo pro překrystalování	Tvar krystalků	Teplota tání (°C)
A	methanol ethylacetát acetonitril aceton kyselina octová/voda	Podlouhlé, pravoúhlé nebo nepravidelné	~ 186
B	isobutanol	Podlouhlé, pravoúhlé nebo nepravidelné	~ 181
C	dimethylformamid tetrahydrofuran	j ehlicovité	~ 170
D	isopropanol isobutanol	jehlicovité	~ 170
Solvát s methanolem	methanol (sušený vzduchem)	nepravidelné	~ 18 6
Solvát s ethanolem	ethanol	nepravidelné	~ 18 6

Polymorfní forma Ά

Polymorfní forma A je tvořena nepravidelnými nebo podlouhlými pravoúhlými dvojlomnými krystaly. Má jeden hlavní endothermní vrchol v DSC při teplotě přibližně 186 °C, v této oblasti tato polymorfní forma taje. V případě některých vzorků této formy není tání kontinuální a vznikají nepravidelné křivky, na nichž je možno pozorovat hrby. Polymorfní forma A je bezvodá a při TGA není možno prokázat ztráty. Forma má typický difraktogram při XRPD s dvěma vrcholy při 2Θ « 7,3°.

• · ·· · · ·· • · · · ·

Polymorfni forma B

Polymorfni forma B je tvořena nepravidelnými nebo podlouhlými pravoúhlými dvoj lomnými krystalky. Má jeden hlavní endothermní vrchol při DSC přibližně 181 °C, kdy tato forma taje. Forma je bezvodá a není možno prokázat ztráty hmotnosti při TGA. Difraktogram XRPD je charakteristický.

Polymorfni forma C

Polymorfni forma C je tvořena jehličkovitými dvoj lomnými krystalky. Thermogramy při DSC mají endothermní vrchol při 170 °C, exothermní fázi při 173 °C a malý endothermní vrchol při 181 °C, další endothermní vrchol při tání při teplotě 186 °C. Při gravimetrické analýze nebyly pozorovány ztráty.

Polymorfni forma D

Polymorfni forma D je tvořena jehličkovitými dvoj lomnými krystalky. Difraktogram XRPD je podobný difraktogramu polymorfni formy C. Je však možno pozorovat významné rozdíly, zejména přídatné vrcholy při hodnotě 2Θ = 9,861, 15,113, 18,015 a 22,224. Při DSC polymorfni formy D je možno pozorovat velmi široký exothermní vrchol při 108 °C, následovaný endothermní fází a dalšími exothermními vrcholy při 170 a 173 °C stejně jako v případě polymorfni formy C. Hlavní exothermní vrchol pro teplotu tání se nachází přibližně při 181 °C, je ještě možno pozorovat menší vrchol pro teplotu tání při teplotě 186 °C. Při TGA nebyly pozorovány žádné ztráty.

Solvát s methanolem

Thermogram tohoto solvátů při DSC má jednu endothermní fázi při teplotě přibližně 157 °C vzhledem ke ztrátě methanolu a další při 186 °C vzhledem k tání. Při TGA je možno pozorovat postupnou ztrátu až do teploty 150 °C, kdy je možno pozorovat rychlejší ztrátu, která odpovídá endothermní fázi, pozorované při DSC. Tato rychlejší ztráta může mít několik fází, výsledek je odlišný u překrystalovaných vzorků, které přesně neodpovídají stechiometrickému solvátů. Sledování methanolových par u polymorfní formy A naznačuje přítomnost hemisolvátu. Difraktogram XRPD pro tuto formu je charakteristický.

Solvát s ethanolem

Tento solvát je charakteristický thermogramem při DSC, který má endothermní fázi přibližně při 111 °C, odpovídající ztrátě ethanolu a dalších při 186 °C, kdy dochází k tání. Ztráty při TGA jsou variabilní pro různě překrystalované vzorky a pohybují se v rozmezí 4 až 6,5 %, což neodpovídá stechiometrickému solvátů. Difraktogram XRPD je charakteristický.

Hydrát polymorfní formy A

Na obr. 1 je znázorněna isotherma pro adsorpci a desorpci polymorfní formy A sloučeniny vzorce I při teplotě 25 °C. Toto sledování sorpce par prokazuje tvorbu dihydrátu nad relativní vlhkostí RH 80 % při teplotě • · ♦ ♦ · · · • · · · · · ·· °C. Dochází k hysteresi, prokazující tvorbu hydrátu, k desorpci dochází při RH přibližně 60 %.

Na obr. 2 jsou znázorněny difraktogramy XRPD pro polymorfní formu A sloučeniny vzorce Iv bezvodé formě a pro její dihydrát. Difraktogram dihydrátu byl získán při použití zvlhčeného vzorku polymorfní formy A a prokazuje podstatné rozdíly mezi oběma formami. Hlavní změnou v difrakci je ztráta vrcholu při 2Θ = 11,2° a vznik dvou hlavních vrcholů při 2Θ = 11,9 a 12,3°.

Přeměna polymorfních forem sloučeniny vzorce I na polymorfní formu A

V případě, že se uvedou do suspenze ve vodě, mění se všechny polymorfní formy a solváty, tak jak byly svrchu popsány na polymorfní formu A v průběhu 1 až 4 dny, což prokazuje, že běží o nejstálejší formu při teplotě místnosti. Přeměna je pomalá vzhledem k malé rozpustnosti sloučeniny vzorce I ve vodě v poměru k velkému množství pevné látky v suspenzi.

Údaje při difrakci v rtg-záření ve formě prášku

Na obr. 3 jsou znázorněny difraktogramy XRPD polymorfních forem A, B, C a D bezvodé sloučeniny vzorce I, difraktogramy solvátů s methanolem a ethanolem a difraktogram dihydrátu polymorfní formy A. Odpovídající číselné údaje jsou dále uvedeny.

Polymorfní forma A:

difrakce v rtg-záření

Úhel 29	Hodnota d 9 A	Intenzita	Intenzita %	Úhel 26	Hodnota d o A	Intenzita	Intenzita %
7.243	12.19523	2214	88.5	22.885	3.88289	195	7.8
7.559	11.68660	613	24.5	23.621	3.76351	307	12.3
8.601	10.27227	' 50	2	23.67	3.75587	256	10.2
9.694	9.11647	211	8.4	23.767	3.74068	253	10.1
10.703	8.25928	270	10.8	24.12	3.68684	102	4.1
11.027	8.01719	213	8.5.	24.518	3.62778	281	11.2
11.239	7.86640	1464	58.5	25.223	3.52803	162	6.5
12.943	6.83420	2501	100	25.275	3.52082	185	7.4
13.441	6.58218	41	1.6	25.478	3.49324	808	32.3
14.497	6.10492	740	29.6	26.088	3.41292	2178	87.1
15.178	5.83251	1211	48.4	26.686	3.33787	86	3.4
15.376	5.75802	187	7.5	27.093	3.28857	138	5.5
15.42	5.74169	144	5.8	27.74	3.21330	186	7.4
15.854	5.58536	391	15.6	28.056	3.17789	87	3.5
16.081	5.50706	236	9.4	28.607	3.11788	248	9.9
16.134	5.48931	250	10	28.703	3.10770	155	6.2
16.419	5.39437	135	5.4	29.135	3.06255	131	5.2
16.76	5.28552	36	1.4	29.267	3.04911	284	11.4
17.165	5.16167	304	12.1	29.353	3.04034	193	7.7
17.199	5.15149	235	9.4	29.787	2.99703	71	2.S
17.24	5.13933	329	13.2	30.357	2.94205	106	4.2
17.355	5.10550	281	11.2	30.954	2.88666	38	1.5
18.556	. 4.77774	213	8.5	31.436	2.84343	52	2.1
18.829	4.70917	85	3.4	32.618	2.74309	163	G.5
19.27	4.60224	372	14.9	32.773	2.73047	161	6.5
19.499	4.54892	233	9.3	33.254	2.69202	64	2.6
20.203	4.39192	118	4.7	33.897	2.64245	66.4	2.7
20.635	4.30098	238	9.5	34.14	2.62417	162	6.5
21.584	4.11385	250	10	30.522	2.45827	53	2.1
21.689	4.09416	704	2S.2	38.532	2.33459	40	I.G
21.867	4.06119	1621	64.8	38.859	2.31564	78	3.1
22.28	3.98692	154	6.2	39.594	2.27434	47	1.9

Polymorfní forma B: difrakce v rtg-záření

Úhel	Hodnota d
29	A
7.379	11.97023
10.096	8.75424
10.821	8.16974
12.482	7.08575
12.739	•6.94328
13.036	6.78588
13.475	6.56586
13.828	6.39890
14.815	5.97480
15.078	5.87109
15.584	5.68147
16.082	5.50675
16.979	5.21789
17.02	5.20548
17.287	5.12570
17.616	5.03052
18.125	4.89033

Intenzita	Intenzita %	Úhel 2Θ	Hodnota d 1	Intenzita	Intenzita %
651	49.2	20.179	4.39705	119	9
481	36.4	20.9	4.24699	54	4.1
1323	100	21.718	4.08884	1300	98.3
61	4.6	22.285	3.98602	446	33.7
149	11.3	22.96	3.87033	87	6.6
194	14.7	23.304	3.81394	111	8.4
123	9.3	24.018	3.70224	73	5.5
69	5.2	24.459	3.63648	75	5.7
322	24.3	25.081	3.54765	141	10.7
307	23.2	25.837	3.44555	47	3.6
86	6.5	26.204	3.39810	193	14.6
391	29.6	27.078	3.29031	176	13.3
147	11.1	28.449	3.13490	91	6.9
163	12.3	28.889	3.08812	51	3.9
257	19.4	29.84	2.99177	166	12.G
72	5.4	29.922	2.98380	121	9.1
83.1	6.3	30.227	2.95440	58	4.4

• · · · ···

18.161	4.88081	129	9.7	31.94	2.79975
18.192	4.87269	143	10.8	32.837	2.72528
19.022	4.66174	69	5.2	33.295	2.68885
19.542	4.53891	119	9	34.407	2/60440
19.68	4.50748	70.5	5.3	38.876	2.31472
Polymor	fni forma	C: difrakce.v	rtg-zářeni

70.5	5.3
117	8.8
40	3
52	3.9
27	2

Úhel 2θ	Hodnota d A	Intenzita	Intenzita %	Úhel 20	Hodnota d Á	Intenzita	Intenzita %
7.254	12.17653	25	0.6	24.647	3.60908	75	1.8
8.023	11.01169	798	19.3	24.961	3.56448	398	9.6
9.686	9.12421	4130	100	25.341	3.51181	182	4.4
10.489	8.42726	64	1.5	25.549	3.48378	617	14.9
10.813	8.17559	107	2.6	25.981	3.42671	832	20.1
11.277	7.83989	31	0.8	26.794	3.32466	328	7.9
12.193	7.25327	48	1.2	27.782	3.20863	166	4
12.961	6.82506	40	1	27.985	3.18576	158	3.8
14.357	6.16430	146	3.5	28.257	3.15573	241	5.S
14.497	6.10512	213	5.2	28.788	3.09868	257	6.2
15.225	5.81495	35	0.8	29.242	3.05164	322	7.8
16.007	5.53248	917	22.2	29.301	3.04560	322	7.8
16.545	5.35385	681	16.5	29.56	3.01950	111	2.7
16.951	5.22646	61	1.5	30.544	2.92444	158	3.8
17.672	5.01479	402	9.7	30.942	2.88768	70	1.7
18.337	4.83428	536	13	31.839	2.80834	156	3.8
18.578	4.77228	533	12.9	32.457	2.75628	157	3.8
19.396	4.57272	3486	84.4	32.745	2.73271	369	8.9
20.034	4.42851	57	1.4	34.246	2.61626	150	3.6
20.913	4.24430	193	4.7	34.979	2.56310	76	1.8
21.189	4.18959	1917	46.4	35.42	2.53225	74	l.S
21.523	4.12543	476	11.5	35.753	2.50941	92	2.2
21.876	4.05969	329	8	36.71	2.44615	91	9 9
22.654	3.92185	151	3.7	37.036	2.42537	145	3.5
23.207	3.82968	463	11.2	37.549	2.39339	137	3.3
23.238	3.82472	462	11.2	38.915	2.31247	74	1.8
24.316	3.65757	87	2.1	39.41	2.28456	166	4

Polymorfni forma D: difrakce v rtg zářeni
Úhel	Hodnota d	Intenzita	Intenzita	Úhel	Hodnota d 9	Intenzita	Intenzita %
2θ	£		%	2Θ	A
8.024	11.00971	501	33.4	22.224	3.99690	414	27.6
9.664	9.14458	1501	100	22.654	3.92192	112	7.5
9.861	8.96259	502	33.5	23.22	3.82757	322	21.5
10.497	8.42115	38	2.5	24.052	3.69702	89	5.9
10.8	8.18489	229	15.3	24.313	3.65791	295	19.7
11.462	7.71362	40	2.7	24.948	3.56619	272	18.1
12.105	7.30563	216	14.4	25.3	3.51744	120	8
12.951	6.83035	573	38.2	25.543	3.48455	304	20.3
13.312	6.64558	107	7.1	25.977	3.42728	362	24.1
13.817	6.40392	39	2.6	26.036	3.41965	416	27.7
14.478	6.11305	282	18.8	26.789	3.32518	539	35.9
14.823	5.97145	76	5.1	27.479	3.24329	173	11.5
15.113	5.85746	162	10.8	27.754	3.21176	198	13.2
16	5.53485	396	26.4	28.019	3.18199	170	11.3
16.533	5.35742	774	51.6	28.261	3.15525	314	20.9
16.952	5.22613	72	4.8	28.478	3.13170	144	9.6

···

17.661	5.01784	509	33.9	28.809	3.09646	205	13.7
18.015	4.92003	479	31.9	29.257	3.05012	176	11.7
18.316	4.83994	545	36.3	29.83	2.99276	178	11.9
18.46	4.80255	512	34.1	30.533	2.92545	157	10.5
18.543	4.78110	498	33.2	30.904	2.89114	96	6.4
19.239	4.60966	196	13.1	31.818	2.81015	131	8.7
19.41	4.56957	775	51.6	32.454	2.75655	119	7.9
20.005	4.43493	158	10.5	32.744	2.73282	182	12.1
20.525	4.32367	82	5.5	33.654	2.66094	94	6.3
20.798	4.26748	386	25.7	34.22	2.61823	95	6.3
20.882	4.25060	416	27.7	34.526	2.59568	80	5.3
21.188	4.18982	1344	89.5	34.934	2.56632	99	6.G
21.509	4.12810	1313	87.5	36.998	2.42775	122	8.1
21.853	4.06378	296	19.7	37.545	2.39366	97	6.5

Solvát	s methanolem:	difrakce	v rtg-záření
1 Úhel	Hodnota d	Intenzita	Intenzita	Úhel	Hodnota d	Intenzita	Intenzita %
26	h		%	26	A
7.357	12.00677	9531	90.4	21.153	4.19677	224	2.1
7.608	11.61023	260	2.5	22.081	4.02236	10545	100
9.616	9.19052	260	2.5	22.588	3.93327	526	5
9.755	9.05958	433	4.1	22.825	3.89290	1150	10.9
10.943	8.07881	1145	10.9	23.14	3.84065	362	3.4
11.274	7.84189.	406	3.9	23.742	3.74460	291	2.8
12.36	7.15546	3517	33.4	24.295	3.66064	440	4.2
12.942	6.83511	472	4.5	24.818	3.58463	3357	31.S
12.981	6.81447	530	5	25.434	3.49921	933 .	8.S
14.42	6.13754	440	4.2	25.9G7	3.42863	2020	19.2
14.69	6.02552	3179	30.1	26	3.42428	2000	19
15.196	5.82583	371	3.5	26.761	3.32860	402	3.S
15.651	5.65758	767	7.3	27.151	3.28169	230	2.2
15.913	5.56476	954	9	28.642	3.11415	273	2.6
16.507	5.36597	379	3.6	28.951	3.08162	298	2.8
16.539	5.35556	426	4	29.56	3.01950	1793	17
16.871	5.25102	1070	10.1	30.365	2.94130	455	4.3
17.226	5.14355	237	2.2	31.319	2.85382	313	3
18.226	4.86354	372	3.5	32.074	2.78834	173	1.6
18.613	4.76331	112	1.1	32.739	2.73323	134	1.3
19.283	4.59933	291	2.8	33.77	2.65210	344	3.3
19.545	4.53827	195	1.8	35.185	2.54858	129	1.2
19.961	4.44452	1703	16.2	37.166	2.41715	145	1.4
20.675	4.29264	161	1.5	37.694	2.38454	218	2.1

Solvát s ethanolem: difrakce v rtg záření

	Úhel	Hodnota d	Intenzita	Intenzita
Úhel	Hodnota d	Intenzita	intenzita	26	A		%
26	Á		%
7.357	12.00679	943	52.5	25.061	3.55045	462	25.7
9.541	9.26191	201	11.2	25.341	3.51184	1795	100
9.809	9.00980	208	11.6	25.712	3.46196	290	16.2
10.951	8.07238	1365	76.1	2G.055	3.41713	463	25.S
12.031	7.35019	1500	83.6	26.235	3.39415	401	22.4
12.499	7.07637	115	6.4	26.599	3.34857	178	9.9
14.158	6.25067	245	13.7	27.054	3.29329	159	8.9
14.707	6.01841	236	13.2	28.355	3.14498	311	17.3
15.719	5.63302	428	23.8	28.491	3.13034	190	10.6
15.899	5.56980	657	36.6	28.667	3.11154	150	8.4

• 9 • · * · * ·

16.304	5.43218	869	48.4	29.029	3.07353		142	7.9
16.895	5.24359	1076	60	29.658	3.00975		207	11.5
18.227	4.86334	500	27.9	29.819	2.99388		604	33.7
19.109	4.64073	148	8.2	30.421	2.93596		132	7.4
19.49	4.55085	1045	58.2	30.609	2.91837		133	7.4
20.998	4.22731	211	11.8	31.383	2.84817		131	7.3
21.177	4.19195	168	9.3	32.048	2.79050		154	8.6
21.982	4.04035	1230	68.6	32.116	2.78480		146	8.1
22.124	4.01471	1146	63.9	33.78	2.65134		233	13
22.82	3.89385	904	50.4	35.079	2.55608		119	6.6
23.017	3.86082	475	26.5	35.267	2.54289		123	6.9
23.321	3.81127	295	16.5	36.866	2.43614		89	5
23.459	3.78909	282	15.7	37.84	2.37564		88	4.9
23.961	3.71094	701	39.1	39.182	2.29730		102	5.7
24.159	3.68094	1504	83.8	39.406	2.28477		104	5.8
Hydrát	polymorfní formy	A:	difrakce v	rtg-záření

Úhel	Hodnota d	Intenzita	Intenzita
2Θ	X		%
7.261	12.16414	447	100
9.1	9.70988	25.6	5.7
9.626	9.18058	31 '	6.9
10.796	8.18860	283	63.2
11.858	7.45707	170	38
12.218	7.23806	51.8	11.6
12.261	7.21317	79.4	17.7
12.302	7.18922	78	17.4
12.97	6.82039	173	38.7
14.462	6.11993	132	29.5-
14.518	6.09637	138	30.8
15.19	5.82798	229	51.2
15.402	5.74824	114	25.6
15.866	5.58141	222	49.6
15.906	5.56750	196	43.9
16.08	5.50763	102	22.7
16.127	5.49137	117	26.1
16.178	5.47423	112	25.1
16.221	5.46004	78	17.4
16.357	5.41482	65.9	14.7
16.418	5.39480	71.3	15.9
17.189	5.15467	146	32.6
17.345	5.10866	105	23.5
18.57	4.77428	71	15.9

Úhel 2Θ	Hodnota d X	Intenzita	Intenzita %
18.657	4.75222	48.4	10.S
18.779	4.72155	35.7	8
18.859	4.70171	43.7	9.8
19.276	4.60089 '	82	18.3
19.504	4.54766	46	10.3
20.22	4.38821	28	6.3
20.655	4.29677	133	29.7
21.68	4.09588	163	36.4
21.86	4.06263	223	49.8
22.316	3.98062	88.8	19.S
22.537	3.94207	254	56.7
22.579	3.93478	281	62.7
22.901	3.88013	78	17.4
23.673	3.75541	84	18.8
24.507	3.62946	4G	10.3
25.469	3.49445	203	45.4
26.087	3.41311	128	28.6
27.754	3.21175	56	12.5
28.613	3.11725	65	14.5
29.291	3.04663	57	12.7
29.935	2.98248	43	9.6
32.747	2.73253	63	14.1
34.176	2.62146	32	7.2
38.848	2.31630	31	6.9

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. 7-(1,1-dimethylethyl) -6- (2-ethyl-2H-l, 2,4-triazol-3-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2, 4-triazol[4,3-bjpyridazin.
2. 2. Polymorfní forma A 7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-1,2,4-triazol-3-ylmethoxý)-3-(2—fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazinu.

   )
3. 3. Farmaceutický prostředek, vyznačuj ící se t i m, že jako svou účinnou složku obsahuje

   7 - (1,1-dimethylethyl) -6- (2-ethyl-2H-l, 2,4-ťriazol-3-ylmethoxy)-3-(2—fluorfenyl)-1,2,4-triazol [4,3-b]pyridazin spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem.
4. 4. Použití 7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-l, 2,4-triazol-3-ylmethoxy) -3- (2-fluorfenyl) -1,2,4-triazol [4,3-b]pyridazinu pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení a/nebo prevenci úzkostných stavů.
5. 5. Způsob výroby 7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-

   -1,2,4-triazol-3-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazinu, vyznačuj ící se t i m, že se (A) nechá reagovat sloučenina vzorce III se sloučeninou vzorce IV

   CH₂CH₃ (IV) ·· *·· · • ·· • · · • · ·· • · · · • · ♦ • · · · · • ·· • · · ♦ 9* • · ·· ♦ ♦ ·· • · kde L¹ znamená vhodnou odštěpitelnou skupinu, nebo se (B) nechá reagovat sloučenina vzorce XI nebo její 1,2,4-triazol[4,3-b]pyridazin-6-onový tautomer se sloučeninou vzorce XII (XI) (XII) kde L³ znamená vhodnou odštěpitelnou skupinu, nebo se (C) nechá reagovat kyselina trimethyloctová se sloučeninou vzorce XIII (XIII) v přítomnosti dusičnanu stříbrného a persíranu amonného, nebo se (D) nechá reagovat sloučeninou vzorce XIV se

   • ·♦ • 4 ···· 4 4 • • • ♦ 4 4 a • ' 4 44 • 4 4 • 4 4. • 4 • · · 4 4 • 4 • . • · • · 4 4 4 • • · - · 4 • 4 44 • 4

   sloučeninou XV (XIV) (XV) kde M znamená skupinu -B(OH)₂ nebo -Sn(Alk)₃, kde Alk znamená Cl-C6alkyl a L⁴ znamená vhodnou odštěpitelnou skupinu, v přítomnosti katalyzátoru na bázi přechodného kovu.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačuj ící se t í m, že se reakce (A) provádí v l-methyl-2-pyrrolidinonu v přítomnosti hydroxidu sodného při teplotě přibližně 0 °C.
7. 7. Způsob léčení a/nebo prevence úzkostných stavů, vyznačující se tím, že se nemocným podává účinné množství 7-(1,1-dimethylethyl)-6-(2-ethyl-2H-1,2,4-triazol-3-ylmethoxy)-3-(2-fluorfenyl)-1,2,4-triazol[ 4,3-b]pyridazinu.