CS274271B2

CS274271B2 - Method of sulphur dioxide removal from fue gases and equipment for realization of this method

Info

Publication number: CS274271B2
Application number: CS808185A
Authority: CS
Inventors: Sirpa Haemaelae; Timo Kenakkala; Pentti Janka; Tuomo Ruohola; Martti Lehtimaeki
Original assignee: Tampella Oy Ab
Priority date: 1985-04-24
Filing date: 1985-11-08
Publication date: 1991-04-11
Also published as: CA1289335C; DE3539347A1; PL148177B1; BE903597A; BG60230B2; DK515585D0; DK515585A; ES548284A0; FI78401B; GB2174081A; GB2174081B; HU210828B; FR2580951B1; SU1679969A3; HUT48128A; FR2580951A1; DD239729A5; FI851624A0; NZ213858A; SE8505271L

Description

Vynález se týká způsobu odstraňování oxidu siřičitého z kouřových plynů ze spalovacího zařízení, při kterém tyto látky reagují za vzniku sloučenin v pevne formě, ktere jsou potom snadno oddělitelně oo uvedených kouřových plynů, a zařízeni k provádění tohoto postupu.

Při spalování paliv, které obsahují síru, jako jsou například uhlí nebo oleje, vznikají sloučeniny síry, zejména oxid siřičitý, které jsou škodlivé pro* životní prostředí. Až dosud byla vyvinuta značná snaha směřující k navržení postupů čištění těchto kouřových plynů od oxidu siřičitého, při kterých se oxid siřičitý váže na sloučeniny vápníku.

Podle známých postupů podle dosavadního stavu techniky se vápník, který je ve formě uhličitanu nebo hydroxidu, rozstřikuje ve formě vodné suspenze do reaktoru, který je zařazen v místě za spalovacím zařízením. První z uvedených postupů se označuje jako mokrý vápenný postup, přičemž druhý postup se označuje jako polosuchá metoda. Uvedeným reaktorem je poměrně velká nádoba, přičemž vodná suspenze se rozstřikuje do proudu kouřových plynů v horní části této nádoby ve směru průtoku těchto plynů. Hydraulický průměr uvedeného reaktoru je větší než průměr potrubí, kterým se vedou kouřové plyny a z tohoto důvodu se rychlost kouřových plynů vstupujících do reaktoru snižuje. Poměr výška/délka k hydraulickému průměru, tzn. h/d^ydr , je u tohoto reaktoru malý, přičemž u obvyklých reaktorů tohoto typu se pohybuje v rozmezí od 2 do 5. V tomto případě převažují v reaktorové komoře přibližně konstantní podmínky, na rozdíl od radiačního proudění nebo turbulentního proudění, které způsobují nerovnovážné podmínky, takže všechny reakční stupně mohou proběhnout za přibližně podobných podmínek.

Nevýhoda systému, který byl popisován výše, spočívá v tom, že vyžaduje zařízení k přípravě suspenze a zařízení a prostředky k manipulování s touto suspenzí, což značně zvyšuje investiční náklady. Kromě toho je nutno uvést, že uvedené zaváděni suspenze do reaktoru je velmi náchylné na poruchy, které způsobují přerušení nebo zastavení provozu. Regulace systému rozstřikování vodné suspenze do kouřových plynů vyžaduje značnou přesnost, nebot kapičky, které jsou příliš veliké zůstávají na dně reaktoru ve formě kapaliny. Cílem těchto postupů je to, aby se udržela hustota vodné suspenze hydroxidu vápenatého co největší, aby teplo obsažené v kouřových plynech postačovalo k odpaření vody, která je uváděna se suspenzí do reaktoru, přičemž za těchto podmínek se získává produkt absorpce ve formě suchého prášku.

Za tohoto stavu ovšem jsou trysky k rozstřikování suspenze náchylné ke snadnému ucpávání, přičemž je rovněž velmi obtížné regulovat velikost kapiček během provádění rozstřikování suspenze do kouřových plynů.

Rovněž je znám postup podle patentu DOS č. 30 31 538, podle kterého jsou kouřové plyny vypouštěné ze spalovacího zařízení rozděleny na dva podíly, přičemž do prvního podílu těchto kouřových plynů se přivádí uhličitan vápenatý a tento uhličitan vápenatý se odděluje na filtru ještě před spojením s druhm podílem. Druhý podíl těchto kouřových plynů se promývá vodou ve skrubru. Podle tohoto.postupu se tedy reakční činidlo a voda nastřikují do oddělených proudů kouřových plynů, přičemž reakční činidlo se ještě před spojením těchto proudů odfiltruje .

Jsou rovněž známy postupy, jako například postup podle patentu Velké Britanie číslo 2 118 924, při kterém se do odcházejících kouřových plynů rozstřikuje voda v přítomnosti vápna, ovšem není to za účelem odstraňování oxidu siřičitého z kouřových plynů před- vypouštěním do okolního prostředí, ale ke zlepšení oddělování popílku v následném elektrofiltru, ve kterém se vyžaduje použití nižších teplot. Voda se tedy nastřikuje do recirkulačního proudu nikoliv proto, aby proběhla reakce s oxidem siřičitým, ale z důvodu snížení teploty.

K proběhnutí reakce nemůže ani dojít vzhledem ke konstrukci tohoto zařízení. Podle tohoto procesu vzniklý hydroxid nemá potřebný čas ke zreagování s oxidem siřičitým v kouřových plynech, nebot voda se nastřikuje v místě těsně před filtrem. Tento postup se kromě toho týká přípravy cementu, při kterém množství použitého vápna je mnoho desateronásobně vyšší než množství síry, která se vyskytuje ve zpracovávaném plynu.

CS 274 271 B2

Cílem uvedeného vynálezu je navrhnout postup a zařízení ke zpracovávání kouřových plynů obsahujících oxid siřičitý, při kterém by tato sloučenina reagovala za vzniku sloučenin v pevné formě, které by potom bylo možno odstranit z kouřových plynů jednoduchým způsobem a takto by bylo možno oxid siřičitý účinně odstranit z kouřových plynů vypouštěných ze spalovacích zařízení jednoduchým a ekonomickým způsobem.

Podstato způsobu odstraňování oxidu siřičitého z kouřových plynů ze spalovacího zařízení, do kterého se ke spalování přivádí materiál obsahující síru a plyn obsahující kyslík a do vzniklých kouřových plynů se zavádí oxid a/nebo hydroxid vápenatý nebo oxid a/nebo hydroxid vápenato-hořečnatý v práškové formě jako reakční činidlo, a dále voda a/nebo vodní pára, přičemž vzniká pevný produkt, který se oddělí od kouřových plynů, spočívá podle uvedeného vynálezu v tom, že se práškovité reakční činidlo a voda a/nebo vodní pára zavádí do kouřových plynů o teplotě v rozmezí od 50 do 800 °C odděleně v reakční zóně v jednom nebo několika následných místech, přičemž se získá suspenze kouřových plynů a pevných sloučenin síry.

Podstata zařízení k provádění tohoto postupu, které je tvořené spalovacím zařízením s přívodem paliva obsahujícího síru a vzduchu nebo plynu obsahujícího kyslík, vedeného s výhodou přes předehřívač, do kterého je zavedeno potrubí pro odvod kouřových plynů, a s odvodem kouřových plynů následně zařazeného podélného reaktoru, za kterým je zařazena jednotka pro odlučování prachu a komín, přičemž na reaktor je rovněž napojen zásobník reakčního činidla a přívod vody a/nebo vodní páry, spočívá podle uvedeného vynálezu v tom, že v reaktoru je uspořádán jeden nebo několik přívodů práškového reakčniho činidla z potrubí pro přívod tohoto činidla a přinejmenším jedna nebo vice trysek pro přivodí vody a/nebo vodní páry v jednom nebo několika místech podél reaktoru.

Ve výhodném provedení se práškovité reakční činidlo zavádí do proudu kouřových plynů v reakční zóně v přinejmenším dvou následných místech a voda a/nebo vodní pára se přivádí do této reakční zóny v místě mezi těmito přiváděcími místy. Do koncové části uvedené reakční zóny se ve výhodném provedení přivádí kyslík nebo plyn obsahující kyslík který je s výhodou předehřátý. Rovněž je výhodné do této koncové části přivádět horké kouřové plyny. Teplota kouřových plynů, do kterých se výhodně přivádí odděleně práškovité činidlo a voda a/nebo vodní pára, je ve výhodném provedení postupu v rozmezí od 90 do 200 °C.

Před reaktorem je ve výhodném provedení zařazen odlučovač, kterým může být například elektrofiltr, pro oddělování pevných částic z kouřových plynů.

Na rozdíl od postupů podle dosavadního stavu techniky se podle uvedeného vynálezu rychlost kouřových plynů, které obsahují oxid siřičitý, nesnižuje v reaktoru podstatným způsobem, ale jsou tyto kouřové plyny vedeny podélnou reakční zónou, ve které rychlost kouřových plynů zůstává více nebo méně konstantní, přičemž podél této reakční zóny je možno upravit dobu zdržení a současně je možno regulovat účinným způsobem průběh reakce zaváděním jednoho nebo více práškových reakěních činidel doproudu kouřových plynů v jednom nebo více místech podél reakční zóny.

Na rozdíl od postupů podle dosavadního stavu .techniky se reakční činidlo, které reaguje s oxidem siřičitým ob saženým v proudu kouřových plynů, nezavádí do reakční zóny ve formě vodné suspenze, ale voda se přivádí buďto ve formě rozstřikované vody nebo ve formě páry, které jsou přiváděny do reakční zóny odděleně od reakčniho činidla, které se do této reakč^ ní zóny přivádí ve formě prášku. Při provádění tohoto postupu jsou tudíž eliminovány problémy spojené s přípravou uvedené vodné suspenze a s její manipulací a rovněž i problémy spojené s rozstřikováním této suspenze do proudu kouřových plynů prostřednictvím trysek. Oddělené přivádění vody a/nebo vodní páry a práškového reakčniho činidla do reaktoru je technicky jednoduché a levné na provedení. Udržování chodu tohoto zařízení a servis rovněž není komplikovaný, přičemž toto řešení není náročné na pracovní obsluhu.

CS 274 271 B2

Z výše uvedeného vyplývá, že při provádění postupu podle vynálezu se v reakční zóně vytváří in sítu aktivovaný hydroxid vápenatý nebo vápenato-hořečnatý, což umožňuje rychlé provedení reakce tohoto aktivovaného hydroxidu s oxidem siřičitým. Tento fakt je velice důležitý vzhledem k velkým zpracovávaným objemům kouřových plynů, takže průtoková doba může být zkrácena až na několik sekund, což je extrémně krátká doba ve srovnání s postupy podle dosavadního stavu techniky. Během tohoto krátkého časového okamžiku je schopen takto aktivovaný hydroxid reagovat s oxidem siřičitým téměř v kvantitativním rozsahu.

Kouřové plyny přiváděné na jednom konci podélné reakční zóny mohou již obsahovat práškový oxid vápenatý a/nebo hydroxid vápenatý nebo oxid a/nebo hydroxid vápenato-hořečnatý nebo vodu a/nebo vodní páru, přičemž vodu a/nebo vodní páru,.resp. oxid a/nebo hydroxid vápenatý nebo vápenato-hořečnatý, je možno přivádět do reaktoru v jednom nebo více místech za sebou. V alternativním provedení nebo přídavně k výše uvedenému provedení je samozřejmě možné, aby práškový oxid a/nebo hydroxid a voda a/nebo vodní pára, byly přiváděny navzájem odděleně do reakční zóny, a rovněž je možno aby byly přiváděny na jednom místě ale odděleně. Místo pouhé vody je rovněž možné rozstřikovat do kouřových plynů zředěnou amulzi hydroxidu vápenatého nebo hořečnatého.

Ve výhodném provedení postupu podle vynálezu se práškový oxid a/nebo hydroxid přivádí do reakční zóny v přinejmenším dvou po sobě následujících místech, přičemž v tomto případě se voda a/nebo vodní pára přivádí do reakční zóny v místě, které leží mezi těmito dvěma po sobě následujícími přiváděcími místy, nebo ve stejném místě v reaktoru, ve kterém se přivádí práškové reakční činidlo.

Kromě výše uvedených reakčních činidel a vody, které jsou uváděny výše, je možno přivádět do reakční zóny kyslík nebo plyn obsahující kyslík přičemž v případě plynu obsahujícího kyslík je tento plyn ve výhodném provedeni předehřát, přičemž přivádění se provádí do koncové části reakční zóny za účelem zreagování. siřičitanu, který se tvoří v reakční zóně, na síran. Současně je možno ve výhodném provedení podle vynálezu přivádět do koncové části reakční zóny horké kouřové plyny za účelem zvýšeni teploty plynů v koncové části reaktoru před oddělováním prachu.

Práškovým reakčnim činidlem, které se zavádí do reakční zóny, je podle vynálezu oxid a/nebo hydroxid vápenatý nebo hořečnato-vápenatý, který je možno získat z uhličitanu vápenatého nebo vápenato-hořečnatého, zaváděného do spalovacího zařízení, přičemž se uhličitan vápenatý nebo vápenato-hořečnatý rozkládá ve spalovacím zharízení na oxid vápenatý nebo vápenato-hořečnatý, který dále tvoří v přítomnosti vody a/nebo vodní páry, které jsou přiváděny do spalovacího zařízení, hydroxid. Uvedený uhličitan se přivádí do spalovacího zařízení buóto ve formě suchého prášku nebo v některých případech je rovněž možno přivádět tento uhličitan do spalovacího zařízení ve formě suspenze ve vodě.

Na rozdíl od řešení podle dosavadního stavu techniky sestává zařízení podle vynálezu z podélného reaktoru, jako je například válcový reaktor, přičemž poměr délky tohoto reaktoru k hydraulickému průměru je veliký, obvykle asi 10 nebo ještě větší. V tomto reaktoru podle vynálezu se rychlost kouřových plynů podstatně nesnižuje, ale zůstává dostatečně vysoká aby mohly být pevné a plynné látky, které se účastní reakcí v reakční zóně, unášeny a vedeny podél reakční zóny současně s kouřovými plyny. Nutnou dobu zdržení látek v reakčni zóně je možno regulovat různými prostředky umístěnými podél reaktoru, přičemž za uvedeným reaktorem se prachové částice nebo látky v rozptýlené formě oddělí od-kourových plynů ve zvlášť zařazeném odděleném odlučovači nebo je možno tyto látky oddělit v běžném odlučovači používaném u běžných spalovacích zařízení. Hydraulickým průměrem se v tomto textu míní průřezová plocha reaktoru.

CS 274 271 B2

Podélný reaktor v provedení podle vynálezu má další výhodu v tom, že se reakčni podmínky ustálí při různých provozních hodnotách nebo je možno dokonce upravit různé provozní hodnoty v různých částech reaktoru. Například teplota se může měnit podle množství tepla uvolněného chemickou reakcí nebo podle toho jakým způsobem odpařování vody spotřebovává obsažené teplo. Tímto způsobem je možno optimalizovat provozní podmínky postupu podle uvedeného vynálezu požadovaným způsobem.

Podélný reaktor podle vynálezu je možno konstrukčně vytvořit tak, aby byl v pevném spojení se spalovacím zařízením, ve kterém se spalují paliva, která obsahují síru, například tak·, že se reaktor umístí uvnitř konstrukce spalovacího zařízení nebo vně tohoto zařízení mezi teplovýměnnými plochami tohoto spalovacího zařízení a odlučovačem prachů. Reaktor je rovněž možno konstruovat tak, že je zcela oddělen od spalovacího zařízení, přičemž v tomto případě je oxid zaváděn do potrubí, které odvádí kouřové plyny ze spalovacího zařízení, oddělené a nikoliv do spalovacího zařízení. V tomto provedení je nutno použít odděleného odlučovače prachu. Tento postup má výhodu v tom, že je možno odděleně odloučit z kouřových plynů létavý popílek a produkovanou směs síranu a siřičitanu.

Postup a zařízení podle uvedeného vynálezu budou v dalším popsány detailněji s pomocí připojených výkresů, přičemž na obr. je schematicky znázorněn pohled v řezu na výhodné provedení podle uvedeného vynálezu, a na obr. 2 je schematicky znázorněn pohled v řezu na jiné provedení podle uvedeného vynálezu.

Na těchto výkresech je znázorněna spalovací komora 1_ spalovacího zařízení, ve které se spaluje palivo obsahující síru přiváděné prostřednictvím přívodu 17, obvykle v přítomnosti vzduchu nebo jiného plynu obsahujícího kyslík, který se přivádí prostřednictvím potrubí 18. Kouřové plyny odváděné ze spalovací komory potrubím 16, které obsahují oxid siřičitý, se chladí na teplovýměnných plochách £, které jsou součásti spalovacího zařízeni, a v předehřívači 2 do kterého se přivádí vzduch prostřednictvím potrubí 18. V místě, které je situováno za spalovacím zařízením, se kouřové plyny podle vynálezu odvádí do podélného reaktoru £, po kterém je zařazena jednotka 2 ^na odlučování prachu a komín £.

Reakčni činidlo, ve výhodném provedení podle vynálezu uhličitan vápenatý, které je určeno pro vázání oxidu siřičitého, se přivádí ze skladovacího zásobníku 7. pomocí dávkovacího podavače 2 do proudu vzduchu, který je přiváděn pneumatickým vzduchovým dmychadlem £, přičemž tento proud vzduchu s obsaženou reakčni látkou je dopravován do horní části uvedené spalovací komory 2 'prostřednictvím potrubí 10 a/nebo prostřednictvím potrubí 11 do první části reaktoru £, a případně rovněž do určitých následujících míst v reaktoru £ prostřednictvím potrubí 22· Kromě toho se do podélného reaktoru £ rozstřikuje voda, která je do tohoto reaktoru přiváděna tryskami 15 a toto rozstřikování vody v reaktoru £ je možno provést buďto pouze ve vstupní části uvedeného reaktoru nebo v několika následných místech podél tohoto reaktoru. Kromě toho je možno přivádět do uvedeného reaktoru £ na vhodném místě teplý vzduch prostřednictvím potrubí 14 nebo kouřové plyny prostřednictvím potrubí 13 za účelem zvýšení teploty kouřových plynů v koncové části reaktoru před odlučovací jednotkou £ na oddělování prachu.

Použité reakčni činidlo se ve výhodném provedení postupu podle vynálezu přivádí do procesu v přebytku vzhledem k množství síry obsažené v použitém palivu přiváděném přívodem 17, přičemž toto reakčni činidlo je možno přivádět buďto přímo do spalovací komory 1 prostřednictvím potrubí 10 a/nebo přímo do reaktoru £. Do tohoto reaktoru je možno toto reakční činidlo přivádět v jednom místě nebo v několika místech prostřednictvím potrubí 11 a!2

Ve výhodném provedení podle vynálezu se přinejmenším 50 % z celkového množství reakčního činidla přivádí prostřednictvím potrubí 12.

CS 274 271 B2

Pomocí čerpadla 19 se reguluje množství vody přiváděné prostřednictvím trysek 15 do reaktoru, přičemž toto množství je ve výhodném provedení co největší, které je ještě možno zcela odpařit, pokud možno teplem obsaženým v kouřových plynech, vedených potrubím 16.

V případě potřeby je ovšem možno teplotu těchto kouřových plynů v reaktoru 4 zvýšit tak, že se do koncové části reaktoru 4 přivádí horké kouřové plyny prostřednictvím potrubí 1_6, přičemž se použije obtokového proudu přiváděného potrubím 13

Na obr. 2 znamenají stejné vztahové značky stejné části jako odpovídající vztahové značky na obr. 1. Alternativní provedení podle tohoto obr. 2 se liší od provedeni podle obr. 1 v tom, že reaktor byl zařazen v místě za odlučovačem létavého popílku, přičemž v obvyklém provedení je tímto odlučovačem elektrofiltr 20. Takže podle tohoto provedení se létavý popílek a případně vytvořené sloučeniny vápníku v podstatné míře navzájem oddělí, takže létavý popílek se oddělí v místě před reaktorem _4 a reakční činidlo, ve výhodném provedení oxid vápenatý, se do reaktoru 4 přivádí až po oddělení létavého popílku z kouřových plynů. V místě následujícím za reaktorem je samozřejmě zařazen samostatný odlučovač pevných složek, kterým je v obvyklém provedení běžný elektrofiltr nebo je možno použít jiných vhodných odlučovačů.

Místo uhličitany vápenatého nebo oxidu vápenatého je možno přivádět do spalovací komory 1_ nebo do reaktoru £ některé jiné materiály, jako například oxidy, nebo je možno do spalovacího zařízení přivádět další uhličitany alkalických kovů a/nebo kovů alkalických zemin, jako je například uhličitan vápenato-hořečnatý, které se ve spalovacím zařízení rozkládají na oxidy. I přesto, že postup podle vynálezu a použitý reaktor dobře fungují s jedním reakčním činidlem, jako je například uhličitan vápenatý nebo oxid vápenatý, je možno použít v zařízení podle vynálezu současně několika různých reakčních činidel za účelem využití dostupného materiálu ekonomickým způsobem, v případech kdy se jedná o vhodně použitelné reakční činidlo. V tomto provedení je možno reakční látky přivádět do reaktoru buďto ve formě směsi s dalšími látkami v jednom přiváděcím místě nebo v několika použitých přiváděčích místech, nebo je možno různé reakční látky přivádět v různých místech podle potřeby.daného procesu. Oxid vápenatý pochází z uhličitanu vápenatého nebo z uhličitanu vápenato-hořečnatého, který se rozložil na oxid a oxid uhličitý po svém zavedeni do spalovacího zařízení.

Postup a zařízení k provádění postupu podle vynálezu budou v dalším detailněji ilustrovány s pomocí příkladů.

Příklad 1

V postupu podle tohoto příkladu provedení byl použit reaktor o průřezové ploše asi 2

0,4 x 0,4 m a o délce asi 20 metrů. Oo reaktoru byly přiváděny kouřové plyny, ktere obsahovaly hlavně prach s obsahem oxidu vápenatého a asi 900 ppm oxidu siřičitého, přičemž týto plyny byly uváděny do reaktoru s různými teplotami. Kromě toho byla do uvedeného reaktoru rozstřikována voda.

Oxid vápenatý a voda přítomná v kouřových plynech tvořili hydroxid vápenatý, který jako vysoce reaktivní látka reagoval s oxidy síry. Reakce probíhaly podle následujících rovnici:

CaO + H₂0 -Ca(0H)₂ (i)

Ca(0H)₂ + S0₂->» CaSPj + H₂0

CS 274 271 B2

Podmínky použité v reaktoru a výsledky reakce (tzn. analýzy) jsou uvedeny v následující tabulce 1, přičemž v této tabulce je v první kolonce uveden poměr oxidu vápenatého k přítomné síře vyjádřený jako molární poměr vápníku k síře, ve druhé kolonce je uvedena teplota kouřových plynů přiváděných do reaktoru, ve třetí kolonce je uvedena teplota kouřových plynů na výstupu z reaktoru, ve čtvrté kolonce je uvedeno procentuální snížení obsahu oxidu siřičitého, v páté kolonce je uveden procentuální podíl létavého popílku v celkovém získaném podílu pevných látek, v Šesté kolonce je uveden společný podíl siřičitanu vápenatého a síranu vápenatého v získaném množství pevných látek v procentech a v sedmé kolonce je uveden podíl ostatních látek v celkovém množství získaných pevných látek.

VB cj •rt •o & IR •p rH

IA irt CM CM

CM

CM tn trtn vo m· · vo CM ' CM ; CM ' CM

ΙΛ ' O CM ! CM lí\

H ce

VO Η Η Π t> VO 1Λ ITv •rt vrv co n

VO N fr- vo in 00 a) · σ»

CO Cl σ\ ίΐΛ

VO

CO

VO

Pi co vo _l ia

CD <C htí

. Pl
co «Ρ	5 ~
o	ro
	► o
0«	o
ro	ro
	tí

*4 o ct pm υ

Q O O O O, O O in σν O CM rrt CM O

CM : rrt H rrt 85

CM ICv	VO ΙΛ	O cvi	a	n	O.	i—l
O	H	CM	CM*	CM	•Ί-

CS 274 271 B2

Příklad 2

Podle tohoto příkladu bylo použito stejného reaktoru jako v postupu podle příkladu 1, přičemž do tohoto reaktoru byly přiváděny kouřové plyny, ze kterých byl oddělen v samostatném stupni za pomoci elektrofiltru létavý popílek, přičemž oxid vápenatý byl zaváděn do kou řových plynů v místě za elektrofiltrem před reaktorem.

V následující tabulce 2 jsou uvedeny výsledky těchto postupů podle tohoto provedení, týkající se výše uvedené reakce, přičemž přítomné množství oxidu vápenatého je vyjádřeno jako molární podíl vápníku k síře a ve zvláštních kolonkách jsou uvedeny procentuální podíl siřičitanu vápenatého k síranu vápenatému a celkový procentuální podíl ostatních látek přítomných v získaném podílu pevných látek, které se vytvořily následkem provedení uvedených reakcí. Stejně jako v postupu podle příkladu 1 jsou i v této tabulce 2 uvedeny teploty na vstupu do reaktoru a teploty na výstupu z reaktoru a rovněž tak i procentuální snížení obsahu oxidu siřičitého.

	v* . β p •h xa τ> H	U\ ΓΊ	fr-	H KO
	xř-
3 33	§ *	H	c-	H
	o .	Ol *	H	H
S P
<0

?ř	o
CO β	§ »·	xř	ko	n
	o -	xť	n	Ol
	04 8
Ί3
Φ	»β

'a	CO s-* ,	85 ^:	m Ov	00 ov
co	o
	3
	Pí
	3
CO	P o
+»	CO
O	Ή Q
H	Po
		vú	3	3
0)
	3 3 P o»
CO	3
+	P O
o	CO o	o	o	o
H	>	σ>	OJ	Ol
0«	·	H	H
QJ	05
	2
,b		IR		O
a	s			a*
O	4	H	Ol
	O

Příklad 3

CS 274 271 B2

Podle tohoto příkladu provedení byl do reaktoru, stejně jako v postupu podle příkla du 2, přiváděn oxid vápenatý, přičemž toto přivádění oxidu vápenatého bylo provedeno v místě za elektrofiltrem, ale v místě za reaktorem byl do kouřových plynů přiváděn oxidač ní materiál nebo plyn obsahující kyslík, jako například vzduch, přičemž siřičitan vápenatý se oxidoval na síran. Výsledky této reakce a podmínky provádění tohoto postupu jsou uvedeny v následující tabulce 3, přičemž výsledky jsou uvedeny stejným způsobem jako v tabulkách 1 a 2.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob odstraňování oxidu siřičitého z kouřových plynů ze spalovacího zařízení, do kterého se ke spalování přivádí materiál obsahující síru a plyn obsahující kyslík, a do vzniklých kouřových plynů se zavádí oxid a/nebo hydroxid vápenatý nebo oxid a/nebo hydroxid vápenato-hořečnatý v práškové formě jako reakční činidlo, a dále voda a/nebo vodní pára, přičemž vzniká pevný produkt, který se oddělí od kouřových plynů, vyznačující se tím, že se práškové reakční činidlo a voda a/nebo vodní pára zavádí do kouřových plynů o teplotě v rozmezí od 50 do 800 °C odděleně v reakční zóně v jednom nebo několika následných místech, přičemž se získá suspenze kouřových plynů a pevných sloučenina síry.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se práškové reakění činidlo zavádí do proudu kouřových plynů v reakční zóně v přinejmenším dvou následných místech a voda a/nebo vodní pára se přivádí do této reakční zóny v místě mezi těmito přiváděcími místy.
3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že se do koncové části uvedené reakční zóny přivádí kyslík nebo plyn obsahující kyslík, který je ve výhodném provedení předehřátý.
4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že se do koncové části reakční zóny přivádí horké kouřové plyny.
5. Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že se práškové reakční činidlo a voda a/nebo pára přivádí odděleně do proudu kouřových plynů o teplotě v rozmezí od 90 do 200 °C.
6. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 1 až 5, tvořené spalovacím zařízením s přívodem paliva obsahujícího síru a vzduchu nebo plynu obsahujícího kyslík, vedeného s výhodou přes předehřívač, do kterého je zavedeno potrubí pro odvod kouřových plynů, a s odvodem kouřových plynů do následně zařazeného podélného reaktoru, za kterým je zařazena jednotka pro odlučování prachu a komín, přičemž na reaktor je rovněž napojen zásobník reakčního činidla a přívod vody a/nebo vodní páry, vyznačující se tím, že v reaktoru (4) je uspořádán jeden nebo několik přívodů práškového reakčního činidla z potrubí (11, 12) pro přívod tohoto činidla a přinejmenším jedna nebo více trysek (15) pro přívod vody a/nebo vodni páry v jednom nebo několika místech podél reakto ru (4). ____
7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že před reaktorem (4) je zařazen elektrofiltr (20) pro oddělování pevných částic z kouřových plynů ze spalovacího zařízení.
8. Zařízení podle bodů 6 a 7, vyznačující se tim, že poměr délky podélného reaktoru (4) k hydraulickému průměru tohoto reaktoru je větší než 10.
9. Zařízení podle bodů 6 až 8, vyznačující se tím, že do koncové části reaktoru (4) je napojeno potrubí (16) s horkými kouřovými plyny ze spalovací komory (1) a/nebo potrubí (14) s horkým předehřátým vzduchem z předehřívače (3).

CS 274 271 B2
10.

Zařízení podle bodů 6 až 9, vyznačující se tím, že reaktor (4) je umístěn jako část spalovacího zařízení (1).