CS273620B2

CS273620B2 - Herbicide and method of its active substance production

Info

Publication number: CS273620B2
Application number: CS705886A
Authority: CS
Inventors: Tamas Dr Ing Komives; Ferenc Dr Dutka; Istvan Dr Ing Barta; Istvan Ing Jablonkai; Agnes Hulesch; Ferenc Dr Ing Bihari; Gyula Ing Eifert; Peter Dr Ing Bohus; Mihaly Ing Nagy; Mihaly Ing Barabas; Istvan Ing Kuronya
Original assignee: Budapesti Vegyimuevek
Priority date: 1985-10-01
Filing date: 1986-10-01
Publication date: 1991-03-12
Also published as: SE8604148D0; IL79974A; GB2181133A; JPS6281353A; HUT41590A; DD255729A5; DE3632492A1; FR2587998B1; HU196884B; GB2181133B; NL8602481A; CH676595A5; SU1676435A3; GB8623486D0; CS705886A2; FR2587998A1; DD249840A5; AU6326686A; BE905534A; IL79974A0

Description

CS 273 620 B2

Vynález se týká herbicidního prostředku, který obsahuje jako účinnou látku nové deriváty fenoxybenzoové kyseliny a způsobu výroby účinné látky tohoto herbicidního prostředku.

3e známo, že určitá deriváty fenoxybenzoové kyseliny mají herbicidní účinek. Takové sloučeniny jsou popsány v US patentových spisech č. 3 979 437 a 3 652 645.

Předmětem vynálezu je herbicidní prostředek, který obsahuje jako účinnou látku fenoxybenzoylmalonát obecného vzorce I

kde

R^ představuje atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupinu, methylthioskupinu, trifluormethylovou skupinu nebo kyanoskupinu,

3

R a R , které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají atom vodíku, atom halogenu nebo trifluormethylovou skupinu,

Λ

R představuje atom vodíku, atom halogenu, kyanoskupinu nebo nitroskupinu a

R představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, přičemž alkylové skupiny mohou být stejná nebo rozdílné, ve směsi s vhodnými pevnými nebo/a kapalnými nosiči, s výhodou kyselinou křemičitou, oxidem křemičitým nebo/a cyklohexanonem, a popřípadě pomocnými prostředky, s výhodou povrchově aktivními látkami, jako je ethoxylovaný tributylfenol nebo alkylsulfonát.

Nové sloučeniny obecného vzorce I se odlišují od známých derivátů fenoxybenzoové kyseliny ve struktuře částí připojené ke karbonylové skupině.

Nové sloučeniny obecného vzorce I mají významně silnější herbicidní účinek, zvláště herbicidní účinek preemergentní, nežli chemicky příbuzné známé deriváty. Sloučeniny, které tvoří účinnou látku herbicidního prostředku podle vynálezu, jsou zvláště vhodné, pokud se používají při preemergentní aplikaci pro selektivní potlačováni trávy zarůstající různé kultury nebo k selektivnímu potlačování širokolistých plevelů v různých kulturách, zvláště v kukuřici.

Výhodné sloučeniny obecného vzorce I jsou sloučeniny, ve kterých R představuje tri1 t

CS 273 620 B2 2 fluormethylovou skupinu, R² představuje atom chloru, R³ znamená atom vodíku, R⁴ znamená nitroskupinu a R³ znamená ethylovou skupinu.

Další výhodnou skupinu tvoří sloučeniny obecného vzorce I, kde R⁴ znamená trifluormethylovou skupinu, R² a R³ představují atom chloru, R⁴ znamená nitroskupinu a R³ značí ethylovou skupinu.

® 12

Další výhodnou skupinu tvoří sloučeniny obecného vzorce I, kde R a R znamenají atom chloru, R³ představuje atom vodíku, R⁴ znamená nitroskupinu a R³ značí ethylovou skupinu.

Výraz alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku se vztahuje na alkylové skupiny, které obsahují 1 až 4 atomy uhlíku a mají přímý nebo rozvětvený řetězec, jako je například methylová, ethylová, n-propylová, isopropylová, n-butylová nebo podobná skupina.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou být pevné nebo kapalné a v konečné úpravě mohou být v obvyklých formách, například jako prášková směs, popraš, granulát, pasta, emulze, suspenze, roztok, postřik, koncentrát a podobně. Prostředky obsahují ředidla a nosiče, jakož i pomocné prostředky, které se běžně používají v zemědělství a k ochraně rostlin.

Pevnými nosiči mohou být minerální nebo syntetické látky, například kaolin, rozsivková zemina, mastek, attapulgit, diatomit, oxid hlinitý (alumina), kyselina křemičitá a různé silikáty. Jako kapalná ředidla se mohou používat ropné frakce, například plynový olej nebo petrolej, oleje živočišného nebo rostlinného původu, aromatické, .alifatické nebo alicyklické uhlovodíky, například benzen, toluen, xylen, cyklohexan, tetrahydronaftalen a podobně, a deriváty těchto uhlovodíků, například chlorbenzen, alkylnaftaleny, cyklohexanol, butanol a podobně, nebo silně polární rozpouštědla,' například dimethylformamid, dimethylsulfoxid, N-methylpyrrolidon, voda a podobně.

Povrchově aktivní látky (emulgační, dispergační, smáčecí, protipěnová a antiagregační činidla) mohou být iontového nebo neiontového charakteru. Jako povrchově aktivní látky iontového charakteru se mohou používat tyto sloučeniny: soli nasycených nebo nenasycených karboxylových kyselin, sulfonáty alifatických, aromatických nebo alifaticko-aromatických uhlovodíků, sulfonáty alkyl-, aryl- a aralkylalkoholů, sulfonáty alkyl-, aryl- a aralkylkarboxylových kyselin a jejich estery a ethery, sulfonáty kondenzačních produktů fenolů, kresolů a naftalenu, sulfatované oleje živočišného'a rostlinného původu, alkyl-, aryl- nebo aralkylfosfátové estery, sulfonáty a fosfáty polyglykoletherů ethylenoxidu vytvořené s alifatickými alkoholy nebo alkylfenoly.

Jako povrchově aktivní látky neiontového charakteru se mohou používat například tyto sloučeniny: kondenzační produkty ethylenoxidu s alifatickými alkoholy, alkylarylpolyglykolethery, polymery ethylenoxidu nebo/a propylenoxidu'a jejich deriváty a alkylcelulóza.

Jako protipěnová činidla lze používat například kondenzační produkty ethylenoxidu nebo/a propylenoxidu, které mají nízkou molekulovou hmotnost, alifatické alkoholy, speciální silikonové oleje nebo amidy mastných kyselin.

Jako činidla zvyšující adhezi nebo způsobující zhoustnutí se mohou používat mýdla na bázi kovů alkalických zemin, soli esterů kyseliny sulfojantarové nebo makromolekulárni přírodní nebo syntetické materiály, které jsou rozpustné ve vodě nebo ve vodě botnající.

CS 273 620 B2

Sako prostředky zabraňující zamrznutí se mohou používat například ethylenglykol, propylenglykol nebo glyserin.

Herbicidní prostředky podle vynálezu se mohou připravovat známými metodami z průmyslu pesticidních prostředků smícháním alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I s vhodnými inertními pevnými nebo/a kapalnými nosiči nebo ředidly a popřípadě pomocnými prostředky.

Dále je předmětem vynálezu způsob výroby účinné látky vzorce I, který spočívá v tom, že se derivát kyseliny fenoxybenzoové obceného vzorce II

kde

R¹, R², R³ a R^ mají význam uvedený výše a

Y představuje atom halogenu, kyanoskupinu nebo alkylkarbonyloxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, nechá reagovat s derivátem alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy malonátu obecného vzorce III

CH

- OR⁵

- -oh.5 (III) kde

R³ má význam uvedený výše, nebo v přítomnosti halogenidů kovu alkalické zeminy, s výhodou chloridu horečnatého, s malonátem obecného vzorce III.

Způsob podle vynálezu se s výhodou provádí za použití sodného, draselného nebo horečnatého derivátu malonátu obecného vzorce III. Pokud se používá derivátu obecného vzorce III jako takového, provádí se reakce s výhodou v přítomnosti horečnaté sloučeniny, zvláště chloridu hořečnatého jako sloučeniny kovu. Reakce se účelně může provádět v inertním rozpouštědle. Jako rozpouštědla se výhodně mohou používat uhlovodíky, například benzen, toluen nebo xylen, ethery, například diethylether, 1,2-dimethoxyethan, tetrahydrofuran nebo dioxan, amidy, například dimethylformamid, hexamethylamid kyseliny fosforečné, ketony, například aceton nebo diethylketon nebo nitrily, například acetonitril a podobně.

CS 273 620 B2

Deriváty kyseliny malonové obecného vzorce III se nechávají reagovat ve formě své kovové soli se sloučeninou obecného vzorce II. Kovové soli malonátu se mohou předem připravovat například reakcí malonátu obecného vzorce III se sloučeninou alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy nebo s organokovovou sloučeninou. Podle jiné alternativy se reakce sloučeniny obecného vzroce II a sloučeniny obecného vzorce III provádí v přítomnosti halogenidu kovu alkalické zeminy, s výhodou chloridu horečnatého. V tomto případě se kovová sůl malonátu obecného vzorce III tvoří v reakčni směsi in šitu.

Reakce se může provádět za teploty mezi -10 a +180 °C, s výhodou mezi 30 a 100 °C. Požadovaná sloučenina se oddělí známými metodami po odstranění vzniklých vedlejších produktů.

Malonáty obecného vzorce III a jejich soli alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy, stejně jako výchozí látky obecného vzorce II jsou částečně známé sloučeniny. Takové sloučeniny jsou popsány v US patentových spisech č. 3 979 437 a č. 3 652 645 a publikacích Org. Synth. Coli., sv. 285 a 3. Or. Chem. 50, 2622 (1985). Nové sloučeniny obecného vzorce II se mohou připravovat analogickým postupem, jaký je popsán v těchto publikacích.

Další detaily tohoto vynálezu lze nalézt v následujících příkladech, které však neomezují rozsah ochrany.

Příklad 1

Způsob výroby diethyl-C 5-(2-Chlor-4-trifluormethylfenoxy)-2-nitrobenzoylmalonátuJ

a) K roztoku 38,0 g 5-(2-ohlor-4-trifluormethylfenoxy)-2-nitrobenzoylchloridu a 50 ml benzenu se přidá za teploty místnosti při míchání během 20 minut roztok ethoxymagnesium malonátu, který byl připraveni ze 17,6 g diethylmalonátu v 50 ml benzenu. Když je přidávání ukončeno, zahřívá se reakčni směs pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny a potom se ochladl. K viskóznímu roztoku se za míchání přidá 50 ml 20% kyseliny sírové.

Fáze se oddělí a vodná vrstva se extrahuje dvakrát vždy 50 ml benzenu. Spojené extrakty se promyji vodou a roztokem hydrogenuhličitanu sodného a potom se rozpouštědlo oddestiluje. Výsledný žlutý olej začíná pomalu krystalizovat. Získá se tak

47,8 g požadované sloučeniny, teplota tání: 72 až 76 °C.

Analogicky, jak shora uvedeno, se z 37,3 g 5-(2-chlor-4-trifluormethylfenoxy)-2nitrobenzoylkyanidu získá 45.,2 g produktu s teplotou tání 73 až 75 °C.

b) Směs 19,7 g 2-chlor-4-trifluormethylfenolu, 32,7 g diethyl-(2-nitro-4-fluorbenzoylmalonátu) a 100 ml bezvodého dimethylsulfoxidu se míchá za teploty 50 °C. Po dvacetičtyřhodinové reakčni době se reakčni směs zředí 100 ml vody a třikrát se extrahuje vždy 50 ml benzenu. Benzenové fáze se vysuší síranem hořečnatým a rozpouštědlo se oddestiluje. Výsledný žlutý olej se rekrystaluje ze směsi benzenu a hexanu. Získá se tak 40,3 g požadované sloučeniny o teplotě tání 72 až 76 °C.

c) Směs 21,9 g 2-chlor.4-trifluormethylfenolátu sodného, 32,7 g diethyl-(2-nitro-4-fluorbenzoylmalonátu) a 100 ml bezvodého sulfoxidu se míchá za teploty 50 °C po dobu 24 hodin. Reakčni směs se zředí 100 ml vody a extrahuje se třikrát vždy 50 ml benzenu. Benzenová fáze se suší síranem hořečnatým a rozpouštědlo se oddestiluje. Výsledný žlutý olej se rekrystaluje ze směsi benzenu a hexanu. Získá se tak 39,8 g požadované sloučeniny o teplotě táni 72 až 76 °C.

CS 273 620 B2

Příklad 2

Způsob výroby diethyl-£ 5-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy)-2-nitrobenzoylmalonátuJ

K roztoku 45,0 g 5-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenoxy)-2-nitrobenzoylbromidu v 50 ml etheru se za míchání při teplotě místnosti během 20 minut přikape roztok diethylkaliummalo nátu, který byl připraven z 17,6 g diethylmalonátu v 50 ml etheru. Když přidávání je ukončena, reakční směs se zahřívá pod zpětným chladičem po dobu jedné hodiny, potom se ochladí a za míchání ss k ní přidá 50 ml 20% kyseliny sírové. Fáze se oddělí a vodná vrstva se dvakrát extrahuje vždy 50 ml etheru. Organické roztoky se spojí, postupně promyjí vodou a roztokem hydrogenuhličitanu sodného a rozpouštědlo se oddestiluje. Výsledný žlutý olej pomalu tuhne. Získá se tak 49,9 g požadované sloučeniny o teplotě táni 84 až 8B °C.

Příklad 3

Způsob výroby diethyl-f 5-(2-chlor-4-trifluormethylfenoxy )-2-chlorbenzoylmalonátuJ

Ke směsi 35,0 g kyseliny 5-(2-chlor-4-trifluormethylfenoxy)-2-chlorbenzoové a 10,1 g triethylaminu připravené ve 100 ml toluenu a ochlazené na teplotu 0 °C lázní tvořenou smě sí ledu a chloridu sodného, se přidává 12,1 g pivaloychloridu takovou rychlostí, že teplota nepřekročí 0 °C. 8ěhem přidávání a následující periody míchání (15 až 20 minut) se vysráži hydrochlorid triethylaminu. Přikapávací nálevka od pivaloychloridu se nahradí přikapávací nálevkou obsahující ethoxymagnesiummalonátový roztok, který byl připraven ze 17,6 g diethylmalonátu. Během přikapávání etherového roztoku se teplota udržuje na hodnotě v rozmezí od -5 do 0 °C. Reakční směs se nechá stát přes noc a potom se k ní přidá 200 ml 5% roztoku kyseliny sírové. Vodná fáze se dvakrát extrahuje vždy 50 ml etheru. Spojené organické extrakty se promyjí zředěnou kyselinou sírovou a roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vysuší bezvodým síranem sodným a odpaří. Získá se 44,3 g požadované sloučeniny ve formě slabě nažloutlých krystalů, teplota tání 59 až 65 °C.

Příklad 4

Způsob výroby dlethyl- £ 5-(2,4,6-trichlorfenoxy)-2-nitrobenzoylmalonátud

Do 500 ml banky vybavené míchadlem a přikapávací nálevkou se vnese 9,52 g bezvodého chloridu hořečnatého a 100 ml bezvodého acetonitrilu. K heterogenní směsi se přidá 16,2 g diethylmalonátu. Banka se umístí v ledové lázni a vnese se do ní 28 ml triethylaminu.

K roztoku se během 15 minut za míchání při teplotě 0 °C přikape roztok 38,1 g 5-(2,4-trichlorfenoxy)-2-nitrobenzoylchloridu. Reakční směs se za míchání udržuje na teplotě 0 °C po dobu jedné hodiny a 12 hodin na teplotě místnosti, potom se ochladí na teplotu 0 °C, potom se přidá 60 ml roztoku 5M kyseliny chlorovodíkové. Vzniklý roztok se třikrát extrahuje vždy 100 ml etheru. Spojené extrakty se suší síranem hořečnatým a odstraní se rozpouštědlo a stopy diethylmalonátu. Výsledný slabě nažloutlý olej pomalu tuhne. Dostane se tak 45,0 g požadované sloučeniny, teplota tání: 71 až 73 °C.

Příklad 5

Následujících 19 sloučenin obecného vzorce I očíslovaných v tabulce I se připraví analogickým postupem, jako v přecházejících příkladech. V této tabulce I jo uveden význam symbolů R·¹ až r\ teploty tání a charakteristické parametry NMR spekter.

CS 273 620 82

Tabulka

zs

**s

CJ

ZS

*·»

z>

X

Z>

Z*

X

ZS

1

k

|

z*

Z·»»

1

X

Z

zs

•T*

1

X

Sm

CO

Sk

X

k

Sm

»

X

1

t.

1

C0

sZ

(0

1

ca

(0

Sm

1

Sm

(0

Sm

u

Sm

(0

Sm

£m

(0

•k

rH

·»

(0

k

*

(0

C0

«

6

CO

s

g

.a

«.

R

«k

Sz

•t

·.

kz

a

•k

·.

a

sz

g

<r

s

a

«z

a

sz

LA

vo

Sz

σν

b-

SZ

Sz

vO

Z*S

vO

•

b-

b**

VO

X

z**

b-

o

vO

b-

co

CO

b-

1

b-

AJ

b-

•

S.

b-

Sk

X

·«.

co

b-

··»

b-

*.

C0

a«k

CJ

zs

··»

zs

·«

··.

zs

z^.

«•k

*>

z-s

X

• a.

• «k

ZX

X

z->

<«·

··»

zs

X

M

X

Ok

a

o

zs

X

O

X

z-k

CJ

X

a

O

s

Q.

X

o

O

X

CJ

Sm

CJ

*<Z

sz

Q.

·»

a

O

·.

cj

ca

*

•k

SZ

co

«.

co

•k

£0

«

co

°λ

tn

·.

•k

co

sz

co

•k

·»

sz

co

*-✓

cn

co

«0

Sz

co

Sz

g

sz

b-

m

Sz

«z

O

'Z

>z

k-Z

b“

o

cn

σ\

tn

σ\

in

co

CO

b*

• «χ

co

«

•

o

b-

<r>

co

CO ·

σ\

CO

o

•«k

<r

»

<-

•

<r

X

<r

z>

in

<r

<·

ΗΓ

<r

b·

CJ

cn

• Λ

··»

• kk

·«.

··>

X

J3

z\

zs

rs

• w

ZS

z-S

«k

z-S

o

CM

Z*

zs

CM

r\

zs

s>

CM

/>

CM

AJ

co

AJ

CJ

1

X

CM

X

CM

X

Sz

“r<

CJ

X

CJ

X

CJ

O

CJ

a

X

υ

CJ

cj

CJ

CO

ε

rH

·»

«k

•k

Vk

•

«,

sz

S

•

«*

M

g

k

•k

a

co

g

fi

sr

fi

Sz

s

R

a

»->

a

a.

VZ

Sz

sz

vz

sz

Al

sz

Sz

·*

O

rH

O

X

rH

O

Z\

O

•

cn

O

o

rH

•

cn

rH

•

ST

<r

-T

sT

<n

<r

*T

<r

X

««>

·*

o

••k

z~\

zs

··>

»··

·»

<->

• M

·>

• Mk

Z>

zs

ZS

*S

<~s

<n

z*s

cn

Ζ»

*·>

z—»

cn

Z*

ZS

t‘i

tn

cn

“1

•k

•*n

X

cn

f0

X

<n

fO

m

X

<n

X

r

1

O

X

cj

X

CJ

o

CJ

X

o

Sm

cj

o

CJ

υ

<j

«·.

a

«k

•k

«

a

«

«k

•k

a

co

ε

S

ε

•k

*“**

R

s

>->

a

S,

«·

<z

SZ

sz

a

vz*

ε

sz

sJ

sz

M β

o

LA

b-

LA

O

o

rH

O

rH

o

rH

O

o

• OV

vO

O

rH

b-

rH

b-

VO

SO P

rH

O

‘n

rH

cn

rH

cn

b-

OJ

vo

03

IA

fA

A

a

P

b·

03

VO

Γ-

vo

Q\

ssř

b-

O r-' rt Q ftO

>N co

>N ro

>N CO

>N co

•o Φ H

>N CO

T5 4D H

•o ca H

♦O 0) H

•o <u rd

•ra 0) H

>N co

TJ HU rd

•Φ -vz

CH

•st

0V

rH

CM

b-

O

b-

O

o

O

o

b-

O

co

IA

r-

vo

CO

<t

vo

in

la

in

tn

LA

IA

A

LA

A

LA

b-

X

cn

X

cn

X

cn

X

a

CM

X

CM

AJ

X

CM

X

cn

O

o

CJ

O

CJ

O

CJ

O

CJ

o

CJ

o

<r

<M

CM

K

O

rH

O

ω

2

O

t.

O

2

O

2

CJ

X

2

X

2

O

o

2

cn

rH

r*H

H

c

X

O

X

a

X

Cl,

a

O

X

CJ

Cd

rH

cn

O

[ZM

X

CJ

o

a

CJ

X'

rH

cn

Al

co m

m

X

Cu

Ct,

Cl<

rH

u.

Cl,

X

ti.

O

2

X

tu

Φ

O

CJ

<J

O

o

a

CJ

2»

CJ

0

fi .

Φ

KJ » 2>o

rH

CM

cn

<r

IA

vO

ř»

CO

crv

o

rH

AJ

cn

<r

LA

rH

w

rH

H rn

co

CS 273 620 B2

Příprava herbicidních prostředků

Příklad 6

Granulát s obsahem účinné látky 0,01 %

2,3 g sloučeniny č. 1 o technické jakosti (čistota 89 %) se rozpustí v 97,7 g methylenchloridu na roztok, který má koncentraci 2 % hmot. Nosič tvořený kyselou perličkovou rozsivkovou zeminou připravený z 4 000 g diatomitu se umístí do turbinového míchače Loedige 20 a zpracuje na průměrnou velikost částic nosiče mezi 0,5 a 2 mm. Na granulovaný nosič se nastříká 20 g premixu účinné látky (2 % mm/m roztok) pomocí trysek Tee-Jet 10080 při rychlosti 5 g/min, přičemž granule se míchají v mísiči typu Loedige za frekvence otáček 50 za minutu. Granule sorpčního typu se povléknou.

Příklad 7

Postřikovatelný prášek s obsahem účinné látky 95 %

240 g sloučeniny č. 2 (čistota 97 %), která byla předem upravena na prášek v mlýně vybaveném lopatkami, se smíchá s 2,5 g amorfního oxidu křemičitého (siliky Cab-O-Sl M5) jako nosiče a 7,5 g dispergačního činidla typu 1494 (sodné solí kondenzačního produktu sulfonovaného kresolu a formaldehydu) v třecí misce. Prášková směs se rozemele v turbinovém mlýně (Alpíne LMRS-80) za tlaku injekčně zaváděného vzduchu 0,5 MPa a tlaku vzduchu pro rozemílání 450 kPa při rychlosti dávkování 250 g/h. Třebaže postřikovatelný prášek takto získaný neobsahuje smáčedlo, je snadno smáčitelný a má maximální velikost částic 20 /Um. U postřiku, který má koncentraci 10 g/litr, je schopnost plavat za teploty 30 °C po 30 minutách takto: 84 % při CIPAC standard D zkoušce ve vodě a 91 % při CIPAC standard A zkoušce ve vodě.

Příklad 8

Emulgovatelný koncentrát s obsahem účinné látky 24 % g ethoxylovaného sorbitantrioleátu (Tween 85) a 30 g ethoxylovaného tributylfenolu (Sapogenat T-180) jako emulgátorů a 250 g sloučeniny č. 7 o technické jakosti (čistota:

%) se rozpustí ve 400 g cyklohexanonu za teploty 40 až 45 ^DC při míchání. Když všechny složky se dobře rozpusti, roztok účinné látky se vyleje za teploty 40 až 45 °C do směsi 200 g vody upravené iontoměničem a 70 g ethylenglykolu za intenzivního míchání, potom se směs ochladí na teplotu 15 až 20 °C. Před ukončením míchací periody se k emulzi přidá 10 g prostředku zabraňujícího pěnění (Silocon S RE: 30% emulze dimethylsilikonového oleje) a o 5 minut později se míchání ukončí.

Příklad 9

Biologické použití prostředků

Semena trávy a semena kulturních rostlin se vysejí do plastických boxů naplněných pískem z řeky Dunaje (10 x 10 x 10 cm). Prostředky připravené z emulgovatelných koncentrátů testovaných sloučenin se nastříkají na povrch písku (preemergentní ošetření) a tři týdny po vysetí (postemergentní ošetření). Plastické boxy se zavlažují vodou v množství, které je vyžadováno pro normální růst rostlin a jsou umístěny ve skleníku. Výsledky ošetřování jsou hodnoceny po testovacím období 4 týdnů, přičemž hodnocení se provádí za pomoci stupnice od 0 do 10, kde 0 označuje stav při kterém nedošlo k žádným příznakům

CS 273 620 B2 a 10 označuje naprosté zničení zamořených rostlin (100 %).

Jako porovnávací sloučeniny se použily dva komdcně dostupné herbicidy, a to acifluorfen ^chemický název: 5-(2-chlor-4-trifluormetbylfenoxy)-2-nitrobenzoát sodnýj a oxifluorfen ^chemický název: 2~chlor-l-(3-ethoxy-4-nitrofenoxy)-4-trifluormethylbenzenJ .

Výsledky jsou shrnuty v tabulce II. Z těchto údajů je zřejmé, že účinek sloučenin podle tohoto vynálezu, vyjádřeno jako průměrný účinek proti trávám zarůstajícím kulturní rostliny a širokolistým plevelům, je lepší než účinek porovnávacích sloučenin, zvláště při preemergentním použití.

Snášenlivost řady kulturních rostlin proti prostředkům podle tohoto vynálezu se stanovila pomocí metod ošetřování popsaných v tomto příkladě. Bylo nalezeno, že dvouděložné kulturní rostliny snášejí velmi dobře prostředky podle tohoto vynálezu a sloučeniny podle vynálezu v herbicidně účinných dávkách nejsou příčinou fytotoxických příznaků. Bylo také zjištěno, že zatímco při preemergentním ošetřování kukuřice, slunečnice a luštěniny snášejí sloučeniny podle tohoto vynálezu velmi dobře, pouze sója snáší oxifluorfen a acifluorfen, které se použily jako srovnávací sloučeniny.

CS 273 620 B2 φ

Η •S

Λ

Ο '>>

C

Φ ο

>

Ή

-Ρ

Γ“ί β

Λί π3

Φ >β

Φ > Φ ι—!

Λ

C

Ν «β β

Μ β

Ό5 >

Ο >β

Ρ

Φ >Φ ο

β

-ρ β

φ ?>0

Ρ φ

a φ

4J

Φ

Ο

Ο, •Η -Ρ Ο ρ

a a

Φ

S, ω

ο

α.

£

α.

φ ί-.

α.

Ρ

Φ Φ ω •η ο ο Ρ Ρ Φ Ρ ' Φ φ

(7) Ρ

Ο.

φ

U

Ρ ο

Ν >

Ο β

'Φ β

α φ

X) ο

β

Ή β

ω

X) β

ο γΗ

0)

Λ4 ο, β

»ri >Ο 'β

Μ β

TJ •Η

Ο •Η β

Ρ

Φ

W β

-Ρ d

φ «50

Ρ φ

a φ

φ

Ρ

Q·, «Η >Ρ ο<

Ρ

Β §

Q.D Ο Η C Φ £

Ο

το ο Ρ	τΟ ο Ρ	το co	Ό C0	τΟ C0	τΟ <0	kO co	Ό C0	τΟ C0
Ο CJ	Ο <\ι	ο ο	ο ου	Ο Od	ο ο	ο ο	ο ο	ο ο
<τ ω	<Γ C0	<r το	<r co	<Γ C0	Ρ το	ρ το	η το	Ρ ΤΟ
Ο Ρ	ο ο	Ο Ο	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο ο	ο ο	ο ο	ο ο
Ο τΟ	Ο τΟ	Ο η	04 τΟ	04 τΟ	04 νθ	04 το	04 τΟ	04 τΟ
Ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ
Ο oj	Ο 04	O Ο]	Ο Í\J	Ο 04	Ο Od	Ο 04	Ο 04	Ο 04
ο ο	ο ο	Ο Ο	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο ο	ο ο	ο ο	Ο Ρ
ιη ο Ρ	ιη ο rp	•4J τΟ	ιη ο Ρ	ιη ο Ρ	ιητο	ιη το	ιη το	ιητο
τΟ ο Ρ	ο 2	<r C0	ω ο Ρ	το ο Ρ	<Γ 00	m co	inco	ιη co
ιη σ*	ιη στ	<Γ τΟ	ιη ο Ρ	ιη ο Ρ	<· το	<r το	<Γ Ό	<Γ ΤΟ
Ό co	τΟ C0	<Γ Ό	νθ ο Ρ	t-O	νθ co	το C0	τΟ C0	C-CO
C0 ο Ρ	C0 ο ρ	ιηνο	co ο Ρ	στ ο ρ	το b-	<r ιη	<Γ τΟ	<r ιη

ο στ το στ

ιηω

C0 ο Ρ

co ο Ρ

το C0

ΤΟ C0

4Γ το

-Ρ rH β

,β ο

'>>

β β

•Η

Η

Ρ

Φ

Ο

Ρ β Φ U Ρ Ρ C

Φ ο β β Φ ρ Φ •ϊ £ ο.

τΟ C0

το C0

<τ ιη

ω ο Ρ

C0 ο Ρ

το ε— -τ ιη

<Γ Ό

<τ ιη

\ο στ

το στ

ιη co

στ ο Ρ

στο Ρ

Ό C0

το ω

<Γ Ό

<Γ νθ

tí

3.5?«, ·*->λ

Φ *φ\ ,Μ rP <ιθ ί> Λ4 χϋ ό . « β φ

*Φ β β ·Ρ φ β > φ · OXJ5O Ρ ·β στο Φ Η Η η

Ρ ο	Ρ ο	Ρ Ο	Ρ ο	ρ ο	Ρ ο	Ρ ο	Ρ Ο	Ρ ο
					Λ Λ		*\ «Ύ
θ' Ρ	ό'ρ'	Ο Ρ	ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο Ρ	Ο ρ	Ο ρ
Ρ	04	Ρ	<Γ	ιη	Ό	t—	ώ	στ

CS 273 620 B2

Pokračování tabulky ΪΙ

tí Ci •H	0 w
G; >p!	a
ω
§, rH W	2 a
tí	0
.s-	CQ 8.
3ί 3	8 a
	0
	ra
Λ o	a
'03 P'	£
S	a
	0
	ra
ÍU •o.	a
O co·	2

a.

n) ’p 'tí o

W

O

Q.

tí t, a

s .0

oj; g

G-rH ra’G > tí* · 0>O>O 0 3 ra o ΦΉ F-t ra

vO o 0	mg	vO CO	mvo	vO X)	vO O 0	vO O 0	vO O 0
O CJ	O CJ	0 CJ	O 0	O O	O CJ	vo 3	vO O 0
«4· CO	<r vo	r> vo	co tn	<r co	<rco	<r co	<r ov
O CJ	o 0	O 0	O 0	O 0	O 0	vo CO	vO co
CJ t-	o vo	o tn	o n	O vo	O vo	CJ ť-	mco
O 0	O0	o 0	O 0	O 0	0-0	<r co	<r ov
o cj	O CJ	O 0	o cj	o cj	o ci	O ci	O PO
O 0	o o	o o	O 0	o o	oo	co vo	n vo
co o 0	inco	invo	invo	C-O 0	vo g	^s	^s
co 3	vO o 0	t-co	tnco	CO o 0	m 3	co 3	vO O 0
® 3	vO t-	vO O 0	tn vo	vO CO	vO Ov	vO OV	CO o 0
⁰⁰ 3	^-co	co o 0	tnco	e*-ov	vO OV	CO CO	vo CO
o o 0 0	vO CO	vO CO	<r m	vo t*.	c- ov	ř-O 0	VO O 0
vo cn	vfl t-	tn t-	<r vo	e*-co	vO O 0	tnco	vO CO
ss	<r in	<r tn	<r vo	invo	C— OV	t-o rH	vo 3
CO 2	vO CO	vO Č-		vO co	vO CO	vO CO	VO CO
m o ·. ·» O 0	n o κ ·» O 0	cn o θ':-?	co o ·« a* O 0	ω o > · O 0	m o •s *> O 0	n o κ ·» O 0	n o * O 0
3	0 0	CJ 0	(Ώ 0	<r 0	tn 0	G 42 p o 3 - d •η a Sá£	G £ P 8 d 0 a g £

*rl

G

Μ tí α^Λί tí 0 φ >p tí Ό 0X0 φ tí o>p

XQ	0
OM	ra
G	o
M 0	p
G G 0 tí	a
fl 60M
Φ p	o
60 Φ	ra
PS	>
tí osa
00	G
tí ra	>
tí o	O
P P.P
a	ra
11
II	II
0
o m'n
P o	ra
aap

CS 273 620 B2

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Herbicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje fenoxybenzoylmalonát obecného vzorce I kde

R¹ představuje atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupinu, methylthioskupinu, trifluormethylovou skupinu nebo kyanoskupinu,
2 3

R a R , které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají atom vodíku, atom halogenu nebo trifluormethylovou skupinu,

R představuje atom vodíku, atom halogenu, kyanoskupinu nebo nitroskupinu a

R³ představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, přičemž alkylové skupiny mohou být stejné nebo rozdílné.

2. Herbicidní prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsa

1 2 huje sloučeninu obecného vzorce I, kde R představuje trifluormethylovou skupinu, R zna mená atom chloru, R³ představuje atom vodíku, R⁴ znamená nitroskupinu a R³ značí ethylovou skupinu.
3. Herbicidní prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje sloučeninu obecného vzorce I, kde R¹ představuje trifluormethylovou skupinu,

R² a R³ představují atom chloru, R⁴ znamená nitroskupinu a R³ značí ethylovou skupinu.
4. Herbicidní prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsa

12 3 huje sloučeninu obecného vzorce I, kde R a R znamenají atom chloru, R představuje atom vodíku, R⁴ značí nitroskupinu a R³ představuje ethylovou skupinu.
5. Způsob výroby účinné látky vzorce I prostředku podle bodu 1, vyznačující se tím, že se derivát kyseliny fenoxybenzoové obecného vzorce II • <·

CS 273 620 B2 (Π) kde r!, r2, R^ a R^ mají význam uvedený v bodu 1 a

Y představuje atom halogenu, kyanoskupinu nebo alkylkarbonylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, nechá reagovat se solí alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy malonátu obecného vzorce III (III) kde r5 má význam uvedený v bodu 1, nebo v přítomnosti halogenidu kovu alkalické zeminy, s výhodou chloridu hořečnatého, s malonátem obecného vzorce III.
6. Způsob výroby fenoxybenzoylmalonátu shora uvedeného obecného vzorce I podle bodu 1, kde

R¹ představuje atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, kyanoskupinu, nitroskupinu, methylthioskupinu nebo trifluormethylovou skupinu,

2 3

R a R , které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají atom vodíku, atom halogenu nebo trifluormethylovou skupinu,

CS 273 620 B2 fy

R znamená atom vodíku, atom halogenu, kyanoakupinu nebo nitroskupinu a

R^ představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, přičemž alkylové skupiny mohou být stejné nebo rozdílné, vyznačující se tím, že se nechá reagovat derivát kyseliny íenoxybenzoové shora uvedeného 12 3 4 obecného vzorce II, kde R , R , R a R mají shora uvedené významy definované v tomto bodě a Y představuje atom halogenu, kyanoskupinu, ethoxykarboxylovou skupinu nebo terč. butoxykarboxylovou skupinu, s kovovým derivátem esteru kyseliny malonová shora uvedeného obecného vzorce III, kde R^ má význam uvedený v tomto bodě.