CS253559B2 - Display device for colours television - Google Patents

Description

Vynález se týká zobrazovacího zařízení pro barevnou televizi, kde v hrdle obrazovky je uspořádána sestava elektronové trysky pro vytváření elektronových svazků, a opatřené vyohylovacim systémem obsahhjícím vychylovací cívku toroidně vinutou maanneicky prostupného maateiálu obklop^ícího dráhy elektoonových svazků.

Barevné televizní přijímače tvoří obraz na fosfooovém zobrazovacím stínítku mnohopaprskové barevné obrazovky rastrováním tří elektoonových svazků'horizontálně a vertikálně přes stínítko podle předem stanoveného vzoru prostřednictvím m^c^r^nttick^ého vychylovacího jha. Každý elektronový svazek dopadá na zvláštní, barvu vytvářející fosfor, takže ^^оП^ё svazky být označeny jako červený, zelený a modrý paprsek.

Elektronov^é svazky jsou ^prinucen^{y d}opadat na svůj pMslušný fosfor stL·^ nebo clonovou mřížkou připevněnou m^e^z. soupravu tltktronové trysky a stíníteem tohoto stínění určuje čistotu rastrů každého elektoonového svazku. Je žádoucí, aby tři elektoonové svazky dopadaly na stínítko ve vzájemné těsné blízkosti, aby se dosáhlo správné reprodukce barev a zabbáánlo se rozptylu barev v obraze. Blízkost dopadu elettronrvých svazků určuje konvergenci elektronových svazků na stínítku. ,

U obrazovky mačící tři elektronové svazky uspořádané v horizontální linii je možno vyrobbt vychylovací systém, stínítka, aniž by bylo zapoořebí dynamických konvergencích obvodů. Takové vychylovací systémy ovšem způsobují zkreslení koma a deformaci rastru. Poněvadž stínítko je relativně ploché, elektronové svazky překlenují větší vzdálenost při dopadu na okraje stínítka než při dopadu do středu. To má za následek,· pokud nedochází ke kompenzac, ioduUkobité zkreslení rastru se středem horních, spodních a bočních okrajů prohnutých směrem domtř. Nejednotná vychylovací pole s podn^kovtě zkreseeným tvarem vzorku rastru je vhodné na toto zkreslení t(brinbvtt.

Při návrhu vychylovacího systému pro podstatnou tamíbtbhavost je žádouoí, aby horizontální vychylovací cívky vytvářely pole mající čistý negraivní isrtrs)iictý attigíatisíus, takový jaký způsobuje podujšobitě vychylovací pole, přčeemž je žádouuí, aby vertikální cívky vytvářely pole s čistým positivním itbtropitkýí ast.n^matLsm^e^m, jaký je způsobován soudkovitým vychyl.ovacím polem. Poduuš^vtě tvarované pole, vytvářené horizontálními vychylovacími cívkami v takovém vychyl.ovacím systému má proto tendenci korigovat ioduUšobité zkreslení, zatímco soudkc^é tvarobané iertitřlnj vychylovací pole má tendenci je zvětšovat.

Proto je u konstrukce samosbíhavého vychylovacího systému snadnnjší navrhnout horizontální vychylovací cívky, které horní a spodní podujkobité · zkreslení, než korigovat boční podujšobité zkreslení vertikálními cji^kam..

Mteemaická analýza, pou^ívaící k určení povahy vychýlení elektbonového svazku teobii abarace třetího řádu, ukazuje, že vychylovací pole na některých místech podél jeho podélné osy má větší účinek na určité vlastno^i tbíhavobti či zkreslení než na jíně. Je známo, že pod^šcvté zkreslení je nejvíce ovlivňováno vychyl-ovacím polem na tom konci vychylovacího systému, který je blíže stínítka, zatímco zkreslení koma určení velikostními rozádly mm ni rastrem centrálního tttktronovéhb svazku a rastry vnějších tlektronových svazků je citlivější vůči p^oi na té straně vychy^v^ího systému, která je bližší elektronové trysce.

Vinutím cívek·vychylovacího systému tak, aby se získaly určité nestejnbrbdosti pole na po sobě jdoucích místech podél jeho podélné osy, je možno dosáhnout samíbSbhhavbSi a korekce komy a zkreslení rastru, .jak je v oboru známo. Systémem opatřeným sedlo/itými horizontálními vychylov^ími cívkami a toroidně vinutými vertikálními cívkam, ja relativně •snadné s^s^s^t^x^í·^ horizontální vinutí tak, aby mělo požadovanou funkci neste jnorodoosi pole, což má· za následek korekci poduuko^/itého zkreslení nahoře a dole a sbíhavost bez komy ’na koncích horizontální osy rastru.

νε^ΐ^Ι^ cívky je ovšem mnohem obtížnější tertatit taky aby daly požadovanou funkci nestejnobodubti, která by měla za následek korekci bočního ibduškobitého zkreslení a sbíhavost bez komy na koncích vertikální osy rastru a je často nutné zajistit dodatečné prostředky korekce vertikální komy a stranového soudkovitého zkreslení tak, na stínítku přijatelný obraz. .

aby vznikl

Magnneické pole, generované vychylovacím systémem, se táhne přes vná-třní a vněěší oblast. Tyto dvě oblasti jsou ohraničeny plochou, určenou vnitřním obrysem jádra vychylowcího systému. Tato hranice se táhne za přední a zadní část vychylovacího systému do přibližně stejné vzdálenosti od obrazovky jako je vzdálenost ke vnitřku.vychylovacího systému. Vnntřní pole sestává z hlavního vychylovacího ' pole ohraničeného cívkami vychylovacího systému a ze vstupních a výstupních okrajových které také přispívá jí k vychýýení. Vvnjší rozptylové pole nepřispívá k vychýlení elektoonových svazků a představuje zbytečnou spotřebu energie vychylovacím systémem.

Je' známo, že šikmo vinuté vychylovací cívky mohou vytvářet vertikální vychylovací pole, majcí prodlouženou nestejnorodost ve tvaru poduškovitého zkreslení poblíž vstupní oblasti vychylovacího systému, která bude působit korekčně na vertikální komu typu, kde výška nek^irigovaného rastru centrálního elektoonového svazku je menňí než výška rastrů vnějších elektronových svazků. Ovšem nestejnorodost vertikálního pole muuí být ve tvaru soudkovitého zkreslení pro z^^jtšt^ění správné sbíhavooti elektoonových převážně svazků.

Muuí nastat zvětšení soudkkoitosti hlavního pole, aby bylo vykompenzováno zvětšené poduškovíté pole na vstupu vychylovacího systému určené pro korekci zkreslení koma. Toto zvětšuje boční puduškoovté zkreslení rastru.

Je známo uspořádání obsahující tvarovače pole, umístěné na zadní části vychylovacího systému, které zkresluj část vertikálního vychylovacího pole do tvaru podušky. Tyto tvarovače pole jsou ovšem umístěny tak, že přemosSuUí část hlavního vychylovacího pole a odtud' zmmenuúí soudkoovtost vertikálního vychylovacího pole. Kommeenzční nárůst v soudkovÍté složce pole muuí být zajištěn pro udržení správné slíUčvosti elektoonoíéUs svazku. Tvarovače pole tohoto druhu mohou také způuobit horizontální komu.

Podle vynálezu je zajištěn prostředek pro jímání vnějšího rozptylového toku z vychylovací cívky a jeho nasměrování k zadní čáuti vychylovacího systému pro vytvoření lokálního eoduškovitě tvarovaného pole pro korekci zkreslení koma, vznešeného sem vychylo^cím polem vychylovací cívky. Tyto tvarovače pole lze pouužt -pro korekci vertikální komy, způsobené vychylovacím polem vertikálních vychylovacích cívek. Mohou být použity s vychylovacím systmrnem maaícím snadně navinuté vertikální cívky. Komu korigující pole se nevytváří na úkor hlavního vychylova-. ' čího pole a nezvětšuje stranové podušRovvté zkreslení, ani nezpůsobuje horizontální zkreslení koma. V jednom příkaadném provedení jsou prostředky pro korekci zkreslení koma připojeny k samosbíhavému vychylovacímu systému, který má horizontální vinutí sedlového typu a korigovaným zkreslením koma a korigovaným horním a dolním poduškovitým zkreslením a neradiální toroidně vinutá vertikální vinutí pro zajištění korekce poduškovitého ' zkreslení.

Výsledný vychylovací systém je samoobíhavý, jeho sbíhavost není citlivá na příčné umístění hrdla obrazovky a nevyžaduje přídavnou korekci zkreslení koma a e^o<αuškovittho zkreslení. Ddčší příkladné provedení dosahuje podobných výsledků použitím radiálně nebo planárně vinutých vertikálních vinutí ve spojení s předními příčníky korigujícími stranově poduškoovté zkreslení a s tíαro^aCJL pole, korigujícími zkreslení koma.

vytváří zobrazovací zařízení pro barevnou televizi, sestava elektronové trysky, tři elektronové svazky.

Ve výhodném provedení vynálezu kde v hrdle obrazovky je uspořádána Vvyhhyovací systém obsahuje vychylovací cívku toroidně n^v:tnutou okolo mmage.eicky propustného jádra, které obepíná dráhy elektsonsíých svazků opcoušeěících sestavu elektronové trysky. Cívka dává vychylovacd pole v oblasti uvnňtř jádra a vytváří vněěší pole v oblasti vně jádra.

Podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že obsahuje první a druhý magneticky prostupný tvarovač pole, umístěné ea vzájemně protieehlých stranách vychylovacího systému, přieemž každý z tvarovačů zasahuje jedním svým koncem do zadní čássi vstupní strany vychylovacího systému v souseeství hrdla obrazovky pro vytvořen:! poduškooité tvarovaného pole u^néltř hrdla v blízkost vstupní strany vychylovacího systému. Výhodné přioom je, jestliže každý z maanneicky prostupných tvarovačů pole vytváří na jednom svém konci horní a spodní rameno uspořádané kolmo vůči hrdlu, nebo jestliže ten konec každého z maanneicky prostupných tvarovačů pole, který je protilehlý konci uspořádanému v zadní iáási vstupní strany vychylovacího systému je v souseedsví jádra pro svedení č^ssí toku v jádře do propustného tvarovače pole.

Vynález je podrobT^ji popsán podle přilože^r^ý^ch obrázků, kde obr. 1 je graf funkce nejstejnorodoosi vertikálního vychylovacího pole pro dvě různá vinutí jako pomůcka pro vysvětlení principů vynálezu, obr. 2 je půdorys průřezu sestavy vychylovacího systému a obrazovky, ztělesňující principy vynálezu, obr. 3 je bokorys sestavy vychylovacího systému a obrazovky z obr. 2, zobbazuuící umístění tvarovačů pole podle vynálezu vzhledem k přídavným součástkám hrdla, obr. 4 je průřez sestavou vychylovacího systému a obrazovky v obr. 3 podél roviny 4-4, obr. 5 je graf funkce nestejnoroddssi vertikálního vychylovacího pole dvou různých konntrukcí vychylovacího systému, ilustrující účinek tvarovačů pole znázorněných na obr. 4, obr. 6 je bokorys vychylovacího systému opatřeného soupravami tvarujícími přední a zadní část pole zvláštního příkaddného provedení vynálezu a obr. 7 je bokorys vychylovacího systému se zadní pole tvarující soupravou a neradiá^ím rozložením vinutí iettikáleí cívky podle dalšího příklddného provedení podle vynálezu.

Jak bylo už dříve řečeno, pro dosažení nutného ρosZtiveíhю isotropcckého αstngíαttsmu pro sbíhavost elektoonového svazku musí být iertikřltí vychylovací cívky v takové konfiguraci, aby vytvářely p^vážně soudke^o-vté pole. Tvar vychylovacího pole je určen funkcí neste jnorodoosi pole ^2«

Křivka 10 v obr. 1 zobrazuje funkci nestejnorodoosi pro soustavu planárně vinutých vertikálních vychylovacích cívek. Neenatvní funkce nestejnorodoosi indikuje pole soudkovitého * tvaru, zatímco posUtίití funkce nestejeorodosSi představuje pole poduškooitého tvaru. Hooizontální osa obr. 1 představuje vzdálenost podél podélné osy obrazovky, s označenými vstupními případně výstupními rovinami EN, případně EX vychylovacího systému. Jak je vidět na obr. Im planárně vinuté vychylovací cívky vytvářeeí vychylovací pole, které je všude soudkooitého tvaru. Takový vychylovací systém bude skutečně vytvářet nytnou nestejnorodost, požadovanou pro taInc·otbhavost elektoonového svazku, ale současně bude vytvářet značné vertikální zkreslení koma a stranové poduukooíté zkreslení. Proto planárně nebo radiálně vinuté iertikřleí vychylovací cívky vyžadi^í přídavné korekční obvody nebo součástky pro vytvoření přijateeného televizního obrazu.

Křivka 11 obr. 1 znázorňuje funkci nestejnorodou pole pro iertikřltí vychyl ovací cívky mající poměrové nebo neradiá^í rozložení vinutí. Pommrové vinutí vytváří poduškkoíté pole ve výstupní o^b<^ř^s^:i vychylovacího systému, čímž dochází ke korekci stranového poduškkovtého zkreslení. Poi^-irově vinuté iertikřleí cívky, podobně jako plenárně vinuté civky, způsobbjí iertikřleí zkreslení koma. _:

Je možno navinout iertikřleí cívky s neradiá^ím rozložením, aby se vytvorlo poduškoovté pole ve vstupní sbbjsti vychylovacího systému pro korekci vertikálního zkreslení koma, ale toto vyžaduje opačnou předíaαneeizaci potřebnou pro korekci stranového·poduškooitého zkreslení. Přtdmíanetizoiαné vinutí vychylovacího systému pro 'korekci vertikálního zkreslení koma se proto vyznačuje značným stranovým poduškovitým zkreslením.

Vinutí vertikálních cívek způsobem, účinkujícím jak na zkreslení koma, tak i na stranové poduškkoíté zkreslení, je obtížné v tom, že jsou zapoořebí veliké rozdíly v hodnotě funkce nejsejeoroddsSi. To může mít za následek nadměrné velikosti tertejeoooOssSi, čímž se sbíhavost tleOts(enového svazku stává citlivoc^u na příčný pohyb vychylovacího systému na hrdle obrazovky.

$юг . 2 znázorňuje obrazovku 12, na které je připevněn vychylovací systém 13. Obrazovka obsahuje hrdlo 14, které se rozšiřuje a vytváří baňku 15 obrazovky. Neznázorněné víko obrazovky, zahrnující zobrazovací stínítko, je připevněno к baňce, aby tak vytvořilo kompletní elektronku. Vychylovací systém 13 je upevněn na obrazovce 12 v oblasti, kde se hrdlo 14 rozšiřuje.

Sestava 16 elektronové trysky, obsahující katody 17, 18, 20 a elektrody 21, 22, 23 a 24 je uspořádána uvnitř hrdla 14 obrazovky 12. Elektrické vodiče ke vnějšku elektronky pro dodávku nezbytné žhavicí energie, elektrostatických potenciálů a signálů na sestavu 16 elektronové trysky nejsou znázorněny.

Vychylovací systém 13 obsahuje magneticky propustné jádro 25, okolo něhož jsou toroidně vinuté vertikální vychylovací cívky 26. Horizontální sedlovitě vinuté cívky 27 jsou od vertikálních vinutí odděleny isolátorem 28. Obr. 2 také znázorňuje pár magneticky propustných tvarovačů 30, 31 pole, které se táhnou z bodu sousedícího s jádrem 25 do blízkosti výstupní oblasti sestavy 16 elektronové trysky. Tvarovače 30, 31 pole se táhnou od jádra 25 obecně vycentrovány s podélnou osou obrazovky 12, ale jsou směrovány směrem к hrdlu 14 obrazovky 12, před jejich ukončením.

To má za následek, že část tvarovačů 30, 31 pole je v podstatě kolmá ke směru šíření elektronových svazků od sestavy 16 elektronové trysky. Činnost tvarovačů 30 a 31 pole je v podstatě kolmá ke směru šíření elektronových svazků od sestavy 16 elektronové trysky. Činnost tvarovačů 20, 31 pole bude nyní popsána podle obr. 3 a 4.

Obr. 3 ukazuje bokorys obrazovky 12 a vychylovacího systému 13 s tvarovačem 31 pole umístěným mezi vertikálními vychylovacími cívkami 26 na jádře 25. Magnetický ohýbač 32 paprsků, který obsahuje několik magnetických kroužků pro zajištění statické sbíhavosti elektronových svazků, je znázorněn umístěný na hrdle 14 obrazovky 12. Konec tvarovače 31 pole vzdálený od jádra 25 se táhne směrem к hrdlu 14 mezi izolátorem 28 vychylovacího systému 13 a magnetickým ohybačem 32 paprsků.

Tvarovače 30 a 31 pole jsou umístěny tak, aby stahovaly části vnějšího rozptylového toku vytvářeného vertikálními vychylovacími cívkami 26. Jak je dáno jejich podstatou, toroidně vinuté cívky dávají značné množství rozptylového únikového toku na stranách a u zadní části vychylovacího systému 13 ♦ Umístění tvarovačů 30 a 31 pole uvnitř tohoto rozptylového toku způsobuje, že část tohoto toku se svádí do tvarovačů 30 a 31 pole. Část toku z okrajové oblasti vstupu se také svádí do tvarovačů 30 a 31 pole, část toku, přítomného v prostupném jádře 25, se také může svést do tvarovačů 30 a 31 pole. Tvarovače pole přivádějí tento svedený tok к zadní části vychylovacího systému 13 ke zvětšení a vytvarování vychylovacího pole v tomto· místě.

Tok, sebraný tvarováči 30 a 31 pole z vnějšího rozptylového pole a z jádra 25, se svádí přes tvarovače 30 a 31 pole ke koncům pole tvarujících ramen 33 a 34, viz obr. 4. Magnetické pole se vytváří mezi odpovídajícími rameny 33 tvarovače 30 pole a odpovídajícími rameny 34 tvarovače 31 pole, a je představováno siločárami 35 a 36 na obr. 4 . Siločáry a 36 se zdají se sbíhat na koncích ramen 33 a 34 a rozpínat se mezi nimi a tím vytvářet pár soudkovitě tvarovaných magnetických polí mezi odpovídajícími rameny 33 a 34 tvarovačů 30 a 31 pole.

Horní oblast pole, představovaná siločarami 35, a spodní oblast představovaná siločarami má tendenci se dostat mimo hrdlo 14 obrazovky 12. V oblastech pole situovaných uvnitř hrdla 14 obrazovky 12 se vytváří poduškovitě tvarované pole, jak lze vidět na obr. 4. Toto lokalizované poduškovitě pole působí na elektronové svazky opouštějící sestavu 16 elektronové trysky jako prodloužení hlavního vychylovacího pole. Poduškovitě pole dává nestejnorodost pole nutnou pro korekci vertikálního zkreslení koma a je nejlépe umístěno u vůči zkreslení koma citlivé vstupní oblasti vychylovacího systému 13♦

Poduškovité pole, korigující zkreslení koma, se vytváří svedením rozptylového a jinak neužitečného tvkš ke vstupní oblasti vychylovícího systému 13. Shromážděním rozptylového toku pomáhhií tvarovače 30 a 31 pole ve vychylování elektoonových svazků, a proto toto pole koo-igující zkreslení koma, snižuje energii, kterou potřebuje hlavní vychylovací pole. Navíc tím, že se korekce zkreslení koma dosahuje vnějšími tvarovači 30, 31 pole· spíše než vinutími, se velikost nestejnorodooti pole zmennuje a tím se zmmnšuje citlivost sbíhavooti k příčnému pohybu vychylovacího systému 13.

Obr. 5 ukazuje rozdělení nestejnorodooti pro planhrně vinutý vychylovací systém 13, viz křivka 39 a šikmo vinutý vychylovací systém 13, viz křivka 37 za pouužtí tvarovačů 30, 31 pole. Vertikální vinutí, představované křivkou 39, má uprostřed vychylovacího systému soudkovitou nestejnorodost nutnou pro sbíhavost a pvduškovitou nestejnorodost ve vstupní oblasti nutnou pro korekci zkreslení koma, ale stále se mu nedostává poduš^ov^ nestejnorodost ve výstupní oblasti nutná pro stranovou poduškovitou korekci. Obr. 6 znázorňuje vychylovací systém 38 mající planárně nebo radiálně vinuté vertikální cívky a sestavu 40 předních příčníků a zadní tvarovače 41 pole podle vynálezu. Podobná přední sestava příčníků je připevněna ke druhé straně vychylovacího systému 38. Sestava 40 příčníků obsahuje velký, w/rtikálně umístěný kolektor 42 toku s ramenem 43, svádějícím s horním tokem, a ramenem 4_4 svádějícím spodní tok. Přední sestava příčníků vytváří poduškovité tvar^ované pole v oblasti před vychylovacím sysimmem 38 zabezpečení stranové poduškovv -té korekce.

Obr. 7 znázorňuje vychylovací systém 45 obsah^ící šikmo nebo neradiálně vinuté vei-tiká!ní vychylovací cívky a zahrnu^cí zadní tvarovače podle v^i^c^l.ezu, jak zde bylo již popsáno. Z obr. 7 je vidět, že závity vertikální cívky na jádru vychylovacího systému 45 jsou koncentrovány na stranách vychylovacího systému 45 blíže jeho zadní části a jsou progresivně koncetrovanější na vršku a_чspodku vychylovacího systému 45 blíže jeho přední části. Takové rozdělení dává nezbytnou poduškovitou nestejnorodost ve výstupní obbasti vychylovacího systému 45 pro korekci stranového poduškovvtého zkreslení. Roornístění nestrjnvtodorti vychylovacího systému 45 by se podobalo křivce 37 v obr. 5.

Oba vychylovací systémy 38 a 4 5 u obr. 6 a 7 dávaa! tedy rozdělení nestrjnotvdorti nezbytné pro dosažení sbíhavooti elrktoonvvéhv svazku a korekci zkreslení koma s stranového poduškovitého zkreslení, se zmenšenou spotřebou energie a záánšrnvt citlivostí vůči příčnému pohybu vychylovacího systému £8, 45.

Claims (3)

1. Zoorazení zařízení pro barevnou televizi, kde v hrdle obrazovky je uspořádána trt^aia elektoonové trysky pro vytváření tří elektoonových svazků, a opatřené vychylovacím tytt^áπe^m, obsahujícím vychylovací cívku ^^Ип^ vinutou okolo áaggeeicky prostupného mtenálu obklopujícího dráhy elektvonvvých svazků, vyzničující se tím, že obsahuje první a druhý maagneicky prostupný tvarovač (30, 31, 41) pole, která jsou umístěna na vzájemně protilehlých stranách vychylovacího systému (13), přičemž každý z tvarovačů (30, 31, 41) zasahuje jedním svým koncem do zadní části vstupní strany vychylovacího systému (13) v sousedství hrdla (14) obrazovky (12) pro vytvoření poduškoovté tvarovaného pole uvnitř hrdla (14) v blízkosti vstupní strany vychylovacího systému (13).

\

2. Zařízení podle bodu 1, vyznnčuuící se tím, že každý z ááailneicky prostupných tvarovačů (30. 31, 41) pole má na jednom svém konci vytvořeno horní a spodní rameno (33, 34), uspořádané kolmo vůči hrdlu (14).

3. Začízrní podle bodu 1, vyzníamuící se tím, že konec každého z m^^nnr:Lcky prostupných tvčrviččů (30, 31, 41) pole, ktorý je protilehlý konci uspořádanému v zadní části vstupní strany vychylovacího systi^mu (13) je · uspořádán v sousedství jádra (25)-, pro svedení části toku v jádře (25) do propustného tvarviače (30, 31, 41) pole.

3 výkresy