CS207691B2

CS207691B2 - Admixture to the fodder stuff

Info

Publication number: CS207691B2
Application number: CS787494A
Authority: CS
Inventors: Reinert Witting; Karl Frank; Walter Ellenberger; Heinrich Wiesche
Original assignee: Basf Ag
Priority date: 1977-11-19
Filing date: 1978-11-16
Publication date: 1981-08-31
Also published as: DE2751768A1; NL7811253A; IT7829896A0; FI783457A; GB2008381B; NO783824L; GB2008381A; FR2409014A1; SE7811754L; DK512478A

Description

Předmětem vynálezu je přísada do krmiv pro monngastry na bázi rozřezaného nebo rozmělněného zeleného krmivá s přídavkem organické kyseliny s konzervačním účinkem, soli organické kyseliny s konzervačním účinkem nebo směsi těchto kyselin se solemi a způsob výroby těchto přísad do krmiv.

Je známo, že čerstvé, nesušené zelené krmivo, například tráva nebo vojtěška, se zkrmuje prakticky výhradně přežvýkavci. Zvířata s jedním žaludkem potřebují naproti tomu kvalitativně jiné krmivo. Například vepři nejsou s to využít značnějších mmooství krmiv obsahujících surová vlákna. Na druhé straně jsou značné námitky proti rozkladu surových vláken čerstvého krmivá louhem sodným, poněvadž je známo, že je ¢4 něm nutno poptat s rozrušením bílkovin. Rozklad surových vláken se až dosud doporučoval jen pro slámu, na kterou je pak po rozkladu nutno nahlížet jako na čisté uhlohydrátové krmivo, takže při zkrmování takto zpracované slámy se musí přidávat bílkoviny (viz K. Nehring, Učebnice výživy zvířat a nauky o krmivech /Lehrbuch der Tiereroahrirng und Futtermittelkunde/, 7. vydání, 1961, str. 410, naklad. Neumann, Raadbbuu).

Čerstvého zeleného krmivá a z něho vyrobené siléže se sice používá při krmení vepřů, například při krmení prasnic na počátku březost,!. Čerstvého zeleného krmivá a siléže se však až dosud nepoužívalo ve výkrmnách při rychlovýkrmu vepřů pro tyto nedostatky:

a) Krmní vepři potřebují vysoce končen tr o vanou a velmi stravitelnou výkrmnou potravu; normální zelené krmivo má však jen prostřední obsah energie a bílkovin.

b) Krmní vepři mohou ze zpravidla rnmio rozmělněného zeleného krmivá vyrážt jen poměrně malé mmn0ítví sušiny.

c) Čerstvé zelené krmivo by se muselo v měsících květen až říjen denně přivážet z polí, poněvadž je velmi špatně skladovatelné.

. d) S pokkaěuSící vegetační dobou se den ze dne mění obsah živin v zeleném krmivs. Proto není možné při denní sklizni krmivá zvířata zásobovat vždy podle stávající potřeby živin.

e) Čerstvé zelené krmivo není možno dobře konzervoval. Jako možný konzervační postup přichází až dosud v úvahu jen silážování, při němž však se ztrácí 20 až 45 % obsahu živin; tuto ztrátu je možno cílným použitím siláŽovacích prostředků snížit až o 15 %. Kromě toho by odstraňování prosatouících šláv vyvolalo dnes neřešitelné problémy.

f) Čerstvé, silážované zelené krmivo se v nerozrezaném, popřípadě nerozmělněnám stavu dá jen velmi obtížně zkrmovat v automatických krmičích zařízeních, popřípadě to není vůbec možné.

g) Čerstvé a silážované zelené krmivo, které je často znečištěné, se vyznačuje značným napadením mikroorganismy, které mé nepříznivý vliv na přírůstky rostoucích vepřů na hmotnosti .

Nyní bylo zjištěno, že se přísady do krmiv na bázi zeleného krmivá nevyznačuuí výše uvedenými nedostatky, když se zelené krmivo rozřeže, popřípadě rozmělní a smísí s 1 až 5 hmoonostními % organické kyseliny s konzervačním účinkem, soli organické kyseliny s konzervačním účinkem nebo směsi těchto kyselin a/nebo solí.

Přídavek organických kyselin s konzervačním účinkem, popřípadě přídavek jejich solí, redukuje žně na 3 až 4 seče ročně s poměrně konstantním obsahem živin, zabraňuje růstu mikroorganismů a konzervuje rozřezané, popřípadě rozmělněné zelené krmivo, bez nedostatků vyslyšících se při silážování.

Nevýhody, které stály až dosud v cestě zkrmovéní zeleného krmivá, je možno odstranit přidáním například kyseliny propionové.

Deimí žně mohou být zredukovány na 3 až 4 seče ročně, přičemž obsah živin zůstává poměrně konstantní. Konzervace organickými kyselinami nebo jejich solemi je provvditelná bez problémů. Krmivo se nevyznačuje napadením mikroorganismy a je všeobecně pouužtelné. Kromě toho se obsah energie zeleného krmivá přidáním organických kyselin, například kyss!.iny propionové, značně zvýší; složky bohaté na surová vlákna je možno z dávky vynechat. Krmivo je možno vzhledem ke kašovitému stavu dobře zkrmmvat.

Přísady do krmiv podle vynálezu jsou přijímány překvapivě dokonce selaty ve hmoonnstním rozsahu až asi 25 kg denně. Dále překvapme, že sušina zkrmované dávky může sestávat z velkých podílů z přísad do krmivá podle vynálezu.

Čerstvé zelené krmivo má jen prostřední obsah energie a bílkovin, avšak poměrně vysoký obsah stravitelného surového proteinu. Obsah lysinu ve vojtěšce nebo v trávě na pastvinách v Německu je 4 až 5x větší než v ječmeni.

Přídavkem například kyseliny propionové se značně zvyšuje energetický obsah zeleného krmivá.

Při celkovém obsahu živin kyseliny propionové 1 200 g/kg se energetický obsah rozmělněného a konzervovaného krmivá, vztaženo na 1 kg sušiny, zvýěí z 540 g asi na 650 g celkových živin. (K. Nehring, Učebnice výživy zvířat a nauky o krmlvech /Lehrbuch der Tiernahаuιng und Fltteamlttel.ksnde/, 7· vydíáií, 1961, str. 220, nakl. Neumaarn, Raeeeeu).

Jako organické kyseliny s konzervujícím účinkem přicházejí v úvahu alifatické karboxylové kyseliny s 1 až 4 atomy uhlíku, s výhodou kyselina mravenní, octová a própionové, zejména kyselina propionové a kyselina benzoová. Rovněž vhodnými přísadami do rozmělněného zeleného krmivá jsou soli těchto kyselin, například soli s alkalidými kovy, soli s kovy alkalických zemin, hlinité soli, amonné soli, zejména pak mravenčen sodný, mravenčen vápenatý, mravenčen hlinitý, prčpionan sodný, propionan vápenatý, propionan amonný a isomáselnan amonný.

Konzervační prostředky se mohou k rozmělněnému zelenému krmivu přidávat samotné nebo ve směěi, přičemž přicházejí v úvahu směsi uvedených kyselin, směsi'uvedených solí nebo i směsi z uvedených kyselin a solí. Použité mmnoství konzervačního prostředku závisí na předpokládané době skladování a na teplotě, při níž se přísada do ' krmivá bude skladovat. Zpravidla postačí přídavek 1 až 5 hmotnostních %, vztaženo na zelené krmivo, jedné z těchto kyselin nebo jedné z těchto solí, popřípadě směěi. Účelně se při přídavku jednotlivých složek používá 1,5 až 3 hmotnzttní % kyseliny mravenčí nebo jejich solí, 2 až 4 hmotnostní % kyseliny octové nebo kyseliny benzoové nebo jejich solí, 1 až 2,5 hmoOnzotzího % kyseliny propionové nebo jejich solí a 1 až 2 h^oor^<^o^l^]^:í % isomáselnanu amoraného.

Přísady do krmiv podle vynálezu se získají, když se zelené krmivo pokosí v-pom^irně mladém, málo dřevnatém stavu a ihned nebo až po zavadnutí se sveze. Zelené krmivo, takto získané prakticky beze ztrát, se rozřeže, popřípadě rozmělní pomocí vhodné techniky, popřípadě až na kašovitou C(ozoistazci a přidá se k němu 1 až 5 hmotnzttních % konzervačního prostředku, přičemž κotzervační prostředek se v krmivu rozmíchá co nejhomoteanZěi.

Zelenými krmivý, která jsou vhodná .k výrobě přísady do krmivá podle vynálezu, jsou tráva, vojtěška, řepný chrást a meeiplodiny, jako jsou krmná kapista, vodnice, hořčice, krmné hořčice, letní řepka a krmné zelí. Výhodným zeleným krmivém je tráva. Vyuužtí řepného chrástu pro uvedený účel není dnes již příliš významné, poněvadž se dnes po sklizni řepy zčásti zaorává.

K rozřezání zeleného krmivá se hodí například řezačky, kterých se obvykle používá k rozřezávání bulev cukrové řepy. K výrobě přísady do krmiv podle vynálezu je dootačující, například při pouužtí trávy, rozřezání na travní vlákna v délce několika centimetrů.

Stravitelnost organické hmoty, například konzervované trávy, rozmělněné na kaši, je větší než stravitelnost sena stejného původu.

Stravitelnost organické hmoty na kaši rozmělněné trávy a sena:

krmivo zpracováno stravitelnost organické hmoty (v %)

travní kaše	1 hmot. % kyseliny propionové	74,4
travní	kaše	2 hm^o,. % kyseliny propionové	71 ,8
travní	kaše	4 hmoO. % kyseliny propi. onové	63,3
seno		-	69,7

Při zkušební metodě se pouužje mikroorganismů odbooirááaaících celulózu. Poněvadž se tyto mikroorganismy stávají se ' zvyšujícím se obsahem kyseliny propionové v živném substrátu méně aktivními, zdají se produkty, které obsahnuí kyselinu propanovou, méně stravitelné než krmivá, která organické kyseliny neobsahnuí. Tím lze vysvěělit, že zkoušená travní kaše jeví se zvyšujícím se obsahem kyseliny propionové klesající hodnotu stravitelnosti.

Aby se snížil obsah surových vláken v zeleném krmivu, může se к rozmělněnému zelenému krmivu před přidáním kyseliny nebo směsi kyselin s konzervačním účinkem přidat hydroxid sodný, čímž se dosáhne rozkladu surových vláken. Pro takovýto rozklad stačí přídavek 0,5 až 2,5 hmotnostního % hydroxidu sodného, vztaženo na zelené krmivo, přičemž se hydroxid sodný přidává účelně v podobě sodného louhu. Velmi vhodný je 50¾ louh sodný.

Rozklad surových vláken se zpravidla provádí účelně při teplotě místnosti po dobu minuty až 24 hodin. Pak se ke zneutralizování louhu sodného přidává kyselina nebo směs kyselin vhodných ke konzervování, až pH dosáhne hodnoty<7. Množství konzervačního prostředku převyšující množství nutné ke zneutralizování sodného louhu se řídí - jak výše uvedeno - předpokládanou dobu skladování přísady do krmivá a teplotou při skladování. Pro zneutralizování louhu sodného a pro konzervování rozmělněného zeleného krmivá je možno popřípadě použít organických kyselin použitelných ke konzervování zeleného krmivá i ve směsi s kyselinou chlorovodíkovou nebo s kyselinou fosforečnou, přičemž podíl organických kyselin nesmí být nižší než množství, potřebné pro konzervování.

Překvapivě nevede zpracování louhem sodným к odbourání aminokyselin obsažených v zeleném krmivu. Jak je zřejmé z následující tabulky, je obsah lysinu a methioninu v travní kaši konzervované kyselinou propionovou v mezích analytických chyb stejný, ať byla kaše podrobena předchozímu zpracování louhem sodným, nebo nikoliv. Zdá se, že obsah hydrosiřičitanu sodného má příznivý vliv na stabilitu aminokyselin tím, že zabraňuje oxidačním pochodům.

Obsah aminokyselin v gramech aminokyseliny/16 g N:

krmivo lysinu travní kaše, zpracovaná hmot. % kyseliny propionové5,75 travní kaše, zpracovaná hmot. % kyseliny propionové + 2 hmot. % 50% louhu sodného6,31 + 0,5 hmot. % hydrosiřičitanu sodného seno ze stejného výchozího materiálu jako travní kaše5,14

obsah
	methionin-
sulfoxidu*)	hydrolyzátu⁺)
1 ,82	-
0,26	1,68
0,51	1,08

obě methioninové formy jsou fyziologicky využitelné ve stejné míře

Další výhodou odbourávání louhem sodným je, Že je možno zvyšovat stravitelnost organické hmoty, popřípadě bílkovinné frakce. Zejména stoupá stravitelnost bílkovin se zvyšujícím se přídavkem louhu sodného. V dále uvedené tabulce jsou shrnuty výsledky získané při testech in vitro.

2076^1

Stravitelnost organické popřípadě bílkovinné frakce:

travní · kaše, zpracovaná stravitelnost organické hmoty, popřípadě bílkovinné frakce (mikrobiologický (pepiinvvý test+) test⁺⁺)

3 hmot. % kyseliny propionové + 0,7 hmot. % louhu sodného (50%)	66,2	43,2
3 hmoo. % kyseliny propionové
+ 2 hmot. % louhu sodného (50%)	66,4	51 ,6
3 hmot. % kyseliny propionové
+ 5 hmot. % louhu sodného (50%)	74,3	67,2

Proč. Intern. Gress^nd konⁿr. , 8th, Readin^ Anⁱlie^, 19⁶⁰, str. 533-53⁷ ^Verband deutscher Untersuc^hun^gs - und Forschunⁿsszs^salten^, Příruba používaných metod (Methodenbuch, sv. 3, Chemické zkoumání krmiv (Die chemische Unnersuchung von Fitteriniiteln), 1976, nakl. Neumann, Berlín

Rozmělněné a konzervované zelené krmivo, popřípadě před konzervací zpracované louhem sodným, je možno i krátkodobě nebo i po delší dobu v závislosti na přídavku konzervačního prostředku skladovat v zásobnících beze ztrát, například v zemních jamách, vyložených fóliemi. Toto krmivo je možno vybírat ze zásobníku pomocí vhodného odebíracího zBiřízení nebo i ručně a přivádět do mísiče krmivové stanice, odkud se čerpá s ostatními složkami krmných dávek do krmivových žlabů. Rozmělněné zelené krmivo o kašovité konsistenci je možno bez obtíží zkrmovat přes zařízení pro zkrmování kapalného krmivá.

Přísady do krmivá podle vynálezu je možno zkrmovat ionsnasSry, například vepři a drůbeží. Zejména jsou vhodné jako krmivo pro selata a výkrmné vepře.

Selata vykazuj, dossávvjí-li vysokohodnotné krmivo, velmi intenzívní růst v hmoOnostníi rozsahu přibližně 10 až 25 kg. Přísady do krmivá, jejichž krmná hodnota se má zjistit, je možno obzvlášť dobře zkoušet na takovýchto zvířatech, poněvadž tato ihned reagují nižším hmoonostním přírůstkem, když v celkovém krmivu je ve vysokém podílu obsaženo špatně nebo jen prostředně vynuitelné krmivo. Tak je možno bezpečně posouuit, zejména z celkového, popřípadě denního hmonnnntního přírůstku, zaznamenávaného při pokusu se selaty, hodnotu zkoumaných krmiv pro výživu vepřů.

Vyyniez je blíže osvětlen dále uvedenými příklady.

Příklad 1

Vyyužtí rozmělněné a ky^selinou propionovou konzervované trávy, popřípadě předem zpracované louhem sodným, selaty

K provedení výkrmového pokusu se chová 60 selat v plně tlimatUnovanéi chlévě. Na začátku pokusu dní průměrná hmoonost zvířat přibližně 12 kg. Vyyvoří se 5 krmných skupin po 12 zvířatech, přičemž jednotlivé skupiny v průběhu 11 dnů pokusu dostávají odlišně sestavené krmivo:

1. První krmná skupina (positivní tonSrolα):

2. Druhá krmná skupina:

3. Třetí krmná skupina:

dávka se skládá z ječmene + bílkovinného ^пое^^Ш dávka se skládá z ječmene + bílkovinného koncentrátu + konzervované travní kaše dávka se skládá z ječmene + bílkovinného koncentrátu + odboiurané a konzervované travní kaše

4. Čtvrtá krmná skupina:	dávka
	trátu
5. Pátá krmná skupina:	dávka
(negativní kontrola)	trátu

se skládá z ječmene + bílkovinného koncen+ sena se skládá z ječmene + bílkovinného koncen(bez konzervované travní kaše)

Travní kaše obsahuje přísady 2 hmotnostních % kyseliny propionové, popřípadě 2 hmotnostních % 50% louhu sodného + 2 hmotnostních % kyseliny propionové. Seno pochází ze stejného výchozího materiálu jako travní kaše.

Cílem při sestavování dávek je podávat všem pokusným zvířatům stejně velká množství živin. Pouze pátá krmná skupina dostává nižší příděl živin (negativní kontrola).

Dávky pro selata krmných skupin 2, 3 e 4 sestávají vždy v prvých 7 dnech z 8,3 % a v následujících 4 dnech ze 16,7 % uvedené konzervované travní kaše; zato se z dávky vezme stejně vysoký podíl ječmene a bílkovinného koncentrátu (poměr 5:1).

Obsah živin v konzervovaných travních kaších, použitých v krmných dávkách a vyjádřený v procentech sušiny, má toto složení (určeno Weenderovým analytickým postupem*):

tráva, (sušené seno) tráva, konzervovaná hmot. % kyseliny propionové tráva rozložená 2 hmot. % 50% louhu sodného a konzervovaná 2 hmot. % kyseliny propionové

surový protein	18,6	16,4	15,2
surový tuk	2,8	2,9	2,2
surová vlákna	29,6	29,0	23,9
surový popel	10,5	8,7	19,6
bezdusíkaté
extrakční látky	38,7	43,3	39,1

o ⁺) Verband deutscher landwirtschaftl. Untersuchungs-und Forschungsanstalten, Příručka používaných metod (Methodenbuch), sv. 3, Chemické zkoumání krmiv (Die chemische Untersuchung von Futtermitteln, 1976, nakl. Neumann, Berlín

Výsledky pokusů jsou shrnuty v této tabulce:

krmné skupiny	hmotnostní přírůstek v g/zvíře a den	využití krmivá, sušinu	vztaženo na
	po 7 dnech trvání	po dalších 4	v prvních	v dalších
	pokusu (8,3 % tvo-	dnech trvání	7 dnech trvá-	4 dnech trvá-
	řeno konzervovanou travou)	pokusu (16,7 % tvořeno konzervovanou travou)	ní pokusu	ní pokusu

pozitivní kon-	460	415	1:1,63	1:1,81
trola
konzervovaná travní
kaše	490	454	1:1,53	1:1,65
konzervovaná a
rozložená travní kaše	470	492	1:1,60	1:1,52
seno	490	311	1:1,53	1:2,41
negativní kontrola	420	258	1:1,79	1:2,91

Po zkrmení krmných dávek, které z 8,3 % sestávají z příslušné konzervované trávy, nedošlo к žádnému poklesu růstu.

Při zdvojení podílu konzervované trávy v krmné dávce na 16,6 % dochází pouze u zvířat krmné skupiny 4 (seno) к silnému poklesu růstu; nejlepšího přírůstku se dosáhne u zvířat, jejichž krmná dávka sestává ze 16,6 % rozložené a konzervované trávy.

*7

Zdraví a dobrý stav selat nebyly narušeny ani při vyšších podílech trávy a sena v krmné dávce. Výkaly měly vysloveně tuhou konsistenci;

Z výsledků pokusu vyplývá, že travní kaši,.konzervovanou kyselinou propionovou a popřípadě předem rozloženou louhem sodným, selata s chutí přijímají; tato kaše i při vyšších podílech v krmných dávkách nevyvolává žádné trávicí potíže, zatímco sušenou trávu (seno) je možno přidávat ke krmivu pro selata jen v menším podílu. Selata mohou denně přijímat až 1,25 kg travní kaše, konzervované kyselinou propionovou.

Příklad 2

Využití rozmělněného řepného chrástu, konzervovaného kyselinou propionovou, selaty

K provedení výkrmného pokusu se chová 59 selat v plně klimatžoovaném chlévě. Průměrná hmoonost zvvřat činí na počátku pokusu 'přibližně 12 kg. Vytvoří se 5 krmných skupin;, macících vždy 12, popřípadě 11 zvvřat, přičemž tyto skupiny zvvřat dostávají po dobu 14 dnů trvání pokusu odlišně sestavené krmivo.

1. První krmná skupina (pozitivní kontrola):

2. Druhá krmná skupina

3. Třetí krmná skupina:

4. Čtvrtá krmná skupina':

5. Pátá krmná skupina (negativní kontrola)· dávka se skládá z ječmene + bílkoviirného koncentrátu dávka se skládá z ječmene + bílkovinného koncentrátu + hrubě rozmělněného, konzervovaného řepného chrástu dávka se skládá z ječmene + bílkovinného koncentrátu + jemně rozmělněného, konzervovaného řepného chrástu dávka se skládá z ječmene + bílkovinného koncentrátu + silážovaného řepného chrástu dávka se skládá z ječmene + bílkovinného koncentrátu (bez konzervovaného řepného chrástu)

Rozrnminěný repný chrást obsahuje přísadu · 1 hmoonostního % propionové. Krmná směs, sestávající z ječmene + bílkovinného konccnnrátu, se upraví na obsah surových proteinů přibližné 18 %. Obsahuje navíc vitaminy, látky a stopové prvky.

Cílem · při sestavování · dávek je podávat všem pokusným zvířatům stejně velká mnoožtví živin. Pouze krmná skupina 5 · dostává nižší příděl živin (negativní konzola).

Obsah živin v krmivu během jednotlivých krmných etap vyplývá z níže uvedené tabulky.

krmné skupiny	dávka v g/den	podávání živin v g/den	% sušiny, nahrazená sušinou řepného chrástu
ječmen	bílkovinný konccnnrát	sušina řepného chrástu	stravitelné bílkoviny	celkové živiny
1. první krmná
skupina
1. týden	400	100	-	72	350	-
2. týden	525	175	-	113	488 '	-
3. týden	700	225	-	152	650	-
4. týden	900	250	-	173	803	-
2. druhá krmná
skupina
1. týden	355	100	45	73	353	ю,3
2. týden	415	175	110	114	494	17,8
3. týden	535	225	165	155	650	20,1
4. týden	670	250	230	176	814	22,5

krmné skupiny	dávka v g/den	podávání živin v g/den	% sušiny,
	ječmen bílkoviny sušina	stravitelné	celkové	nahrazená sušinou
	konccnt-rát řepného	bílkoviny	živiny	řepného chrástu
	chrástu

3. třetí krmná
skup lina
1. týden	355	100	45	73	353	10,3
2. týden	415	175	110	114	494	17,3
3. týden	535	225	165	155	656	20,1
4. týden	670	250	230	176	814	22,5
4. čtvrtá krmná
skupina
1. týden	355	100	45	72	336	10,3
2. týden	415	175	110	1 11	452	17,8
3. týden	535	225	165	149	591	20, 1
4. týden 5. pátá krmná	670	250	230	170	729	22,5
skupina
1. týden	355	100	-	69	318	-
2. týden	415	175	-	104	409	-
3. týden	535	225	-	136	527	-
4. týden	670	250	-	155	640	-

Jak vyplývá z následující tabulky, vykazi^í krmné skupiny 2 a 3, které dostávají rozmělněný řepný·chrást konzervovaný kyselinou propionovou, srovnatelné hmotnostní přírůstky jako pozitivní kontrolní skupina. RozZdly v hnotnnttních přírůstcích, které jsou způsobeny stupněm rozmělnění řepného chrástu, jsou velmi nepatrné. Nápadný je srovnatelně malý hmotnostní přírůstek při zkrmování silážovaného řepného chrástu (krmná skupina 4). Negativní kontrolní skupina vykazuje téměř stejné přírůstky jako skupina, která dostává silážovaný řepný chrást.

Výsledky hmoonnotní kontroly

skupina	1. krmná skupina	2. krmná skupina	3. krmná skupina	4. krmná skupina	5. krmná skupina
počet zvířat	12	12	11	12	12
průměrná hmoonost jednoho zvířete
v kg
na počátku pokusu	11,3	11,4	11,4	11,3	11 ,4
na konci pokusu	24,5	24,2	24,1	19,2	22,1
průměrné přírůstky na 1 zvíře v kg
v prvním pokusném týdnu	' 1 ,84	2,08	2,40	2,02	1,58
v druhém pokusném týdnu	3,22	3,20	2,83	2,87	2,34
v třetím pokusném týdnu	3,73	3,39	3,65	3,22	3,15
ve čtvrtém pokusném týdnu	4,44	4,16	4,04	-	3,61
^поиш^и! přírůstky (celkem)	13,23	12,83	12,92	8,11	10,68
průměrné denní přírůstky během
konání pokusu v gramech	472	458	461	386	381

Z výsledků pokusů vyplývá, že rozmělněný řepný chrást konzervovaný kyselinou propionovou selata ve hmoonostním rozsahu 12 až 25 kg snášejí a využívají bez o^t^tížií. Až 22 % sušiny krmivá je možno natoadit·sušinou řepného chrástu, anií to ovlivňuje zdravotní stav selat.

Příklad 3

Využití rozmělněného řepného chrástu, konzervovaného kyselinou propionovou, krmnými vepři

2-j vepřů o průměrné hmotnosti přibližně 25 kg na počátku pokusu se chová v plně klimatizovaném chlévě. Zvířete dostávají nejprve po dobu 14 dnů krmivovou směs, sestávající z ječmene a bílkovinného konceeOrátu. Pak se vytvoří dvě skupiny vždy po 12, popřípadě 11 zvířatech. K^o^0i^<^]lOÍ skupina, maaící 12 zvířat, dostává během doby pokusu nadále ječmen + bíl^ksvinoý konoceOrát, zatímco pokusná skupina, zahrnující 11 zvířat dostává kaěi z řepného chrástu, k níž bylo jako přísada přidáno 1,7 hmotnostníht % kyseliny propionové.

Obsah živin v použitém krmivu činí v 1 kg:

ječmen: 78 g straviteOrých bílkovin a

712 g celkových živin bílkovinný koncceOrát: 460 g straviteOých bílkovin a

650 g celkových živin řepoý chrást s 1,7 hmoSnotSní- 11,4 g str aviteliých bílkovin a ho % kyseliny propionové: 92,4 g celkových živin (v tom zahrnuto 20,4 g celkových živin, tdpptíddjících přísadě kyseliny propionové)

Obsah sušiny rozmělněného řepného chrástu činí v průměru 13,3 %·

	Motžtví a složení	krmivové dávky je patrné z následující tabulky:
dny	pokusu	kontrolní	skupina			pokusná	skupina
		ječmen	+	bílkovinný	ječmen	+	bílkovinný	+	rozmělněný
				koi^<^c^r^ni^i^'t			koncentrát,		řepný chrást
		(kg)		(kg)	(kg)		(kg)		(kg)
1 .	- 7.	0,90		0,3	0,780	+	0,3	+	1,0
8.	- 17.	1,00		0,3	0,820	4-	0,3	+	1,5
13.	- 25.	1,10	+	0,3	0,860	+	0,3	+	2,0
26.	- 28.	1,30	+	0,3	1 ,000	+	0,3	+	2,5
29.	- 32.	1 ,40	+	0,3	1,100	4·	0,3	+	2,5
33.	- 42.	1 ,50	+	0,3	1,140	+	0,3	+	3,0
43.	- 50.	1 ,65		0,3	1 ,230	4-	0,3	+	3,5
51.	- 58	1,80	+	0,3	1,320	4-	0,3	+	4,0
59.	- 66.	2,00	+	0,3	1,460	+	0,3	+	4,5
67.	- 73.	2,20	+	0,3	1 ,600	+	0,3	+	2,0
74.	- 81.	2,30	+	0,3	1,580	+	0,3	+	6,0
82.	- 86.	2,40	+	0,3	1,620	+	0,3	+	6,5
87.	- 92.	2,60	4-	0,3	1,820	+	0,3	4-	6,5
93.	- 98.	2,70	+	0,3	1 ,860	+	0,3	+	7,0
99.	-105.	2,80	+	0,3	1 ,960	+	0,3	+	7,0

Z následující tabulky vyplývá, že krmní · vepři v hmotnostní oblasti 25 až 100 kg a snášejí rozmělněný řepný chrást konzervovaný kyselinou propioolovou, přidaný výměnou za ječmen, Hotnoosní přírůstky vepřů pokusné skupiny mají řádově stejnou hodnotu jako přírůstky vepřů v kontrolní skupině.

Výsledky hmotnostní kontroly:

skupina průměrná hmotnost jednoho zvířete na počátku pokusu průměrná hmotnost jednoho zvířete na konci pokusu celkový průměrný přírůstek jednoho zvířete průměrný přírůstek jednoho zvířete za den (105 pokusných dnů)

pokusná skupina	kontrolní skupina
25,3 kg	25,5 kg
87,9 kg	90,8 kg
62,6 kg	65,3 kg
596 g	621 g

Claims

1. Přísada do krmiv pro monogastry na bázi zeleného krmivá, vyznačující se tím, že obsahuje rozsekané, popřípadě rozmělněné zelené krmivo s přídavkem 1 až 5 hmotnostních procent organické kyseliny s konzervačním účinkem, soli organické kyseliny s konzervačním účinkem nebo směsi z těchto kyselin a solí.

2. Pří8ada do krmiv podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje 1 až 5 hmotnostních procent alifatické karboxylové kyseliny s 1 až 4 atomy uhlíku, soli této karboxylové kyseliny nebo směsi těchto kyselin a/nebo solí.

3. Přísada do krmiv podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako alifatickou karboxylovou kyselinu obsahuje kyselinu propionovou nebo soli kyseliny propionové nebo směsi z kyseliny propionové a/nebo jejich solí.

4. Přísada do krmiv podle bodu 1, vyznačující se tím, že zeleným krmivém je rozsekaná nebo rozmělněná tráva nebo řepný chrást.

5. Způsob přípravy přísady do krmiv pro monogastry na bázi zeleného krmivá, vyznačující se tím, že se zelené krmivo rozseká, popřípadě rozmělní, popřípadě smísí s 0,5 až 2,5 hmotnostního % hydroxidu sodného, vztaženo na hmotnostní množství zeleného krmivá, načež se к němu přidá 1 až 5 hmotnostních %, vztaženo na hmotnostní množství zeleného krmivá, organické kyseliny s konzervačním účinkem nebo směsi organických kyselin s konzervačním účinkem.