CS203090B2 - Fluid jet producing apparatus in shuttleless weaving looms - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení k vytváření paprsku tekutiny v bezčlunkovém tkalcovském stavu, kterým se odměřená délka útkové nitě cyklicky zavádí do prošlupu osnovních nití v předem stanovených cyklech.

Je známo, že v tryskových tkalcovských stavech kolísá chování útkové nitě zanášené do prošlupu paprskem tekutiny velmi silně v závislosti na tlaku tekutiny v trysce a na trvání cyklu, během kterého tekutina vystřikuje z trysky.

Z tohoto důvodu je žádoucí, aby se tyto parametry mohly měnit podle povahy používané útkové nitě a podle šířky vyráběné tkaniny. Když se například používá jako útku předem předené příze a jako· tekutiny k zanášení útku vody, je žádoucí, aby tlak paprsku vody vystřikované z trysky se mohl spojitě měnit v průběhu každého vnášecího cyklu, poněvadž předená příze je obecně citlivější na proud vody než · jiné druhy příze, například příze z nekonečných vláken, a musí se unášet větším objemem vodního paprsku než například příze z nekonečných vláken.

Když se tlak, který působí na tekutinu vystřikovanou z trysky, udržuje během jednotlivého vnášecího cyklu na konstantní hodnotě, rychlost útkové nitě zaváděné z blízkosti jednoho konce prošlupu se postupně snižuje, jak se přední konec nitě přibližuje k protilehlému konci prošlupu, poněvadž na paprsek vody unášející útek působí odpor ' vzduchu. Rychlost útkové nitě, která dojde na opačný konec prošlupu, se tedy sníží o několik procent proti počáteční rychlosti útkové nitě vycházející z trysky; následkem toho má rychlost útkové nitě na jednom konci prošlupu jinou hodnotu než na protilehlém · konci. Útková nit se proto v prošlupu uvolňuje a není napjata, takže její napětí je zcela nepravidelné a často, se stává, že uprostřed útku se vytvoří smyčka, takže vyráběná tkanina má chyby snižující její cenu. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby při vystřikování paprsku tekutiny z trysky se mohla rychlost paprsku během každého vnášecího cyklu spojitě zmenšovat tak, aby útková nit byla na konci cyklu unášena nižší rychlostí než na začátku cyklu.

Rychlost paprsku tekutiny vystřikovaného z trysky je v podstatě přímo· úměrná tlaku působícímu na tekutinu těsně před jejím výstupem· z trysky, pokud má tryska na výstupním konci pevný průřez. Rychlost paprsku vycházejícího z trysky lze tedy regulovat tím, že se postupně snižuje tlak v trysce. K tomuto účelu je nezbytné, aby na začátku vnášecího cyklu měla kapalina vystupující z trysky vyšší tlak než obvykle, tak, aby útková nit byla dostatečně napjatá po celé délce prošlupu během každého cyklu.

K dosažení těchto cílů již bylo navrženo použít pro . zanášecí ústrojí jako zdroje tekutiny pístového čerpadla opatřeného pružnými prostředky a předpjatého tak, že vytváří zvýšený tlak tekutiny na začátku každého vnášecího cyklu a může spojitě snižovat tlak tekutiny vytlačované čerpadlem během každého vnášecího cyklu. Poněvadž však v jedné továrně pracuje velký počet stavů současně a všechna zanášecí ústrojí útku jsou připojena ke společnému zdroji tlakové tekutiny nebo pístovému -čerpadlu, a poněvadž provozní vlastnosti jednotlivých stavů jsou velmi odlišné, nastává ten problém, že tlaková tekutina dodávaná pístovým čerpadlem se nedá regulovat tak, aby byla optimální pro všechny stavy současně; jediným řešením je opatřit každý stav -odděleným čerpadlem, které je konstruováno s př-hládnutím k pracovním charakteristikám příslušného- stavu. Spojení velkého počtu stavů se stejně velkým počtem zdrojů tlakové tekutiny má však za následek, že se velmi zvýší výrobní náklady a potřebná plocha pro celé zařízení. Z ekonomického hlediska je tedy toto řešení zcela nevyhovující.

Zařízení podle vynálezu k vytváření paprsku tekutiny v bezčlukovém tkalcovském stavu, tvořené tryskou spojenou přes ventil a potrubí s čerpadlem se stálým dopravovaným množstvím, řeší uvedený problém podstatně jednodušším a hospodárnějším způsobem. Podle vynálezu je ventilová jednotka spojena s regulační jednotkou k řízení průtoku tekutiny v cyklech synchronizovaných se vnášením· útku do prošlupu, přičemž před ventilovou jednotkou je k potrubí připojena tlaková akumulační jednotka k akumulaci tlakové tekutiny při uzavřené ventilové jednotce, a před tlakovou akumulační jednotkou je v potrubí zařazena průtočná omezovači jednotka pro. omezení průtoku tekutiny z čerpadla do- tlakové akumulační -jednotky. Regulace tlaku tekutiny unášející útek v jednom stavu probíhá tedy nezávisle ' na tlaku tekutiny v ústrojí pro vnášení útku v jiném nebo jiných stavech spojeném nebo spojených se společným zdrojem tlakové tekutiny.

Regulační jednotka může být elektromagnetická a může sestávat z cívky a vého. jádra spojeného s ventilovým tělesem, na jehož zdvihátku je nasunuta předpjatá pružina k uzavírání ventilového otvoru ventilové jednotky.

Alternativně může být regulační jednotka mechanického typu a sestávat z páky, jejíž jedno rameno nese kladku odvalující se po vačce a druhé rameno je spojeno s válcovým ventilovým tělesem, uloženým suvně ve ventilové komoře ventilové jednotky, přičemž páka je zatížena předpjatou pružinou k uzavírání ventilové jednotky.

Podle výhodného provedení vynálezu je mezi ventilovou jednotkou a tryskou v potrubí umístěna druhá průtočná omezovači jednotka.

Aby bylo možno měnit účinek průtočné omezovací jednotky a tedy proudění mezi ventilem a tryskou v závislosti na pracovních charakteristikách stavu, je v průtočné omezovači jednotce vyměnitelně uložen kotouč s omezovacím otvorem, přičemž průřez omezovacího otvoru první průtočné omezovači jednotky je rovný nebo menší než průřez omezovacího otvoru druhé průtočné omezovací jednotky.

Tlaková akumulační jednotka v zařízení podle vynálezu je s výhodou hydropneumatického typu a sestává z tlakové akumulační komory, v níž je umístěna pružná vzdušnice naplněná stlačeným plynem.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde značí obr. 1 bokorys a podélný řez prvním provedením zařízení podle vynálezu, obr. 2 je graf obecného průběhu pracovní charakteristiky zařízení z obr. 1, obr. 3 graf ukazující příklad změn tlaku tekutiny v zařízení podle obr. 1 během každého zanášecího cyklu, obr. 4 druhé provedení zařízení podle vynálezu, obr. 5 ukazuje na grafu průběh pracovní charakteristiky zařízení z obr. 4, a obr. 6a až 6f graficky zobrazují příklady změn tlaku tekutiny v zařízení podle obr. 4 v jednotlivých zanášecích cyklech.

Podle obr. 1 je zařízení podle vynálezu součástí bezčlunkového stavu opatřeného ústrojím ke vnášení útku, kterým se odměřená délka neznázorněné útkové nitě odebírané z neznázorněné cívky cyklicky vnáší do prošlupu 10 sestávajícího ze dvou soustav osnovních nití 12, 12* nesených nitěnka'mi 14, 14. Útková nit prohozená prošlupem 10 je přirážena paprskem 16 k příčnému okraji 18 tkaniny 20. Konstrukce a funkce zanášecího ústrojí tohoto druhu je v textilním průmyslu běžně známá a k pochopení vynálezu není rozhodující, takže není třeba ji blíže popisovat.

Útková nit vnáší do prošlupu 10 dvou soustav osnovních nití 12, 12‘ pomocí paprsku tekutiny, který vystřikuje pod tlakem z trysky 22, jež je znázorněna na obr. 1 tak, že její osa je kolmá k rovině výkresu. Tekutina přichází do trysky 22 z objemového čerpadla 24, jehož sací neznázorněný otvor je spojen přívodním potrubím 26 s neznázorněnou nádrží, v níž je uskladněna tekutina, například voda. Čerpadlo 24 je přiřazeno velkému počtu bezčlunkových stavů, které mají podobné nebo odlišné pracovní charakteristiky; z tohoto důvodu je neznázorněný výstupní otvor čerpadla 24 spojen s rozváděcím potrubím 28, z něhož vychází řada přívodních trubek; na obr. 1 je pro jednoduchost znázorněna jediná přívodní trubka 30. Je-li z nějakého důvodu žádoucí, aby čerpadlo 24 bylo přiřazeno jedinému stavu, může být jeho sací otvor připojen přímo k přívodní trubce 30.

Přívodní trubka 30 vycházející z rozváděcího potrubí 28 je spojena s tryskou 22 přes průtočnou omezovači jednotku 32, hydropneumatickou tlakovou akumulační jednotku 34 a ventilovou jednotku 36. Ventilová jednotka 36 je spojena s elektromagnetickou regulační jednotkou 38 pracující v cyklech, které jsou synchronizovány s pracovními cykly ústrojím ke vnášení útku, jak bude popsáno· v dalším textu.

Průtočná omezovači jednotka 32 slouží k omezování proudění tekutiny z přívodní trubky 3D do tlakové akumulační jednotky 34 a sestává z tělesa 41 opatřeného středovým vrtáním 42.

V tělese 40 je pevně uložen kotouč 44 opatřený otvorem 46, který navazuje na středové vrtání 42 v tělese 49. Těleso 40 je přišroubováno na jednom konci k přednímu konci přívodní trubky 33, takže přívodní trubka 30 ústí do středového vrtání 42 a_ přes ně do otvoru 46 v kotouči 44, zatímco druhý konec tělesa 40 je sešroubován s upevňovacím členem 48, jehož podélné vrtání 50 je v podstatě souosé se středovým vrtáním 42 v tělese 40. Ve středovém vrtání 42 upevňovacího členu 48 je uložena pevně trubička 52, kterou prochází kanál 54 sahající po celé délce trubičky 52; na předním konci trubičky 52 je upevněna příruba 56. Příruba 56 trubičky 52 leží těsně · mezi kotoučem 44 a vnitřním koncem upevňovacího členu 48, takže kotouč 44 je pevně zajištěn v poloze vytvářející trvalé spojení mezi středovým vrtáním 42 v tělese 43 a kanálem 54 trubičky 52 přes otvor 46 v kotouči 44. Trubička 52 vyčnívá ven z vnějšího konce upevňovacího členu 48 a je připevněna k hydropneumatické tlakové akumulační jednotce 34, která leží za průtočnou omezovači jednotkou 32.

V hydropneumatické tlakové akumulační jednotce 34 se akumuluje tlak tekutiny přicházející z průtočné omezovači jednotky 32, když ventilová jednotka 38 je v poloze uzavírající spojení mezi tlakovou akumulační jednotkou 34 a tryskou 22. Naproti tomu je tlaková tekutina vedena do trysky 22, když je ventilová jednotka 36 přestavena do polohy, v níž uvolňuje spojení mezi tlakovou akumulační jednotkou 34 a tryskou 22.

Tlaková akumulační jednotka 34 sestává ze skříně 58 tvořené válcovou částí 60 a dutou částí 62, která tvoří jeden kus s válcovou částí 60 a je k ní kolmá. Válcová část 60 má podélný kanál 64 otevřený na obou koncích, a dutá část 62 tvoří tlakovou akumulační komoru 66, která je neustále spojena s podélným kanálem 64 ve válcové části 60. Uvnitř tlakové akumulační komory 08 je uložena pružná vzdušnice 68, která se může rozpínat ze stažené polohy znázorněné na obr. 1 plnou čarou do roztažené polohy znázorněné přerušovanými čarami, a to v závislosti na poměru tlaku uvnitř a vně vzdušnice 68. Válcová část 60 skříně 58 je zašroubována nebo jinak pevně spojena jedním koncem s · předním koncem· trubičky 52, vyčnívající z upevňovacího členu 48 průtočné omezovači jednotky 38, a druhým koncem je spojena s trubkovým dílem 70 opatřeným podélným kanálem 72. Kanál 54 v trubičce 52, připojené k jednomu konci válcové části 60· skříně 58, a podélný kanál 72 v trubkovém dílu 70, připojeném ke druhému konci válcové části 60 skříně 58, jsou tedy spolu neustále spojeny přes podélný kanál 64 ve válcové části 63 skříně 58. Když se podélný kanál 64 ve válcové části 60 skříně 58 uzavře na dolním konci přiléhajícím k trubkovému dílu 73, nebo když se konkrétně ventilová jednotka 36 ležící ve · směru proudění za podélným kanálem 64 přestaví do polohy uzavírající spojení mezi podélným kanálem 64 a tryskou 22, a když se do tlakové akumulační komory 66 pustí tekutina pod tlakem z horního konce podélného kanálu 64, působí tlak tekutiny v tlakové •akumulační komoře 68 proti tlaku plynu ve vzdušnici 68 a stlačí vzdušnici 68 do té míry, až se tlaky uvnitř a vně vzdušnice 68 vyrovnají. Vzdušnice 68 se smrští do polohy znázorněné plnou čarou, a následkem toho se v tlakové akumulační komoře 66 naakumuluje určité množství tekutiny pod tlakem, přičemž toto množství · a jeho tlak závisí na smrštění vzdušnice 68. Když se pak podélný kanál 64 ve válcové části 69 skříně 58 otevře, neboli když · se ventilová jednotka 34 přestaví do· polohy vytvářející spojení mezi podélným kanálem 64 a tryskou 22, uvolní se tlak tekutiny naakumulované v tlakové akumulační komoře 66, přičemž současně působí proti tlaku tekutiny v tlakové akumulační komoře 66 tlak plynu ve vzdušnici 68 tak dlouho, až se vzdušnice 68 roztáhne do polohy znázorněné přerušovanou čarou. Tlak tekutiny · · odebírané z tlakové akumulační komory 66 se tedy postupně zmenšuje, až se · tlaky vzájemně vyrovnají. Tlaková akumulační jednotka 34, znázorněná na obr. 1, je typu s pružnou vzdušnicí naplněnou plynem, podle potřeby však může být takový akumulátor nahrazen jakýmkoli jiným typem tlakového akumulátoru s hydropneumatickým ovládáním, například kontaktního typu s přímým stykem vzduchu a vody, nebo pístového typu. Alternativně lze místo hydropneumatického tlakového akumulátoru použít akumulátoru zatíženého pružinou nebo· závažím.

Ventilová jednotka 36 spojená s elektromagnetickou regulační jednotkou 38 je umístěna ve směru proudění za tlakovou akumulační jednotkou 34. Ventilová jednotka 36 je tvořena pouzdrem 74 opatřeným vstupním otvorem 78 a výstupním otvorem 78, mezi nimiž je ventilová komora. Pouzdro 74 má ventilové sedlo 80, které rozděluje ventilovou komoru na vstupní sekci 82 spojenou se vstupním otvorem 76 a na výstupní sekci 84 spojenou s výstupním otvorem 78.

Ventilové sedlo· 80 pouzdra 74 · má ventilový otvor 86, který spojuje vstupní sekci 82 a výstupní sekci 84 ventilové komory a tedy i vstupní otvor 76 a výstupní otvor 78 ventilové jednotky 36. Ve vstupní sekci 82 ventilové komory je uloženo ventilové těleso· 88 pohyblivé mezi první polohou oddálenou od ventilového· sedla 80, kdy umožňuje spojení mezi vstupní sekcí 82 a výstupní sekcí 84, a druhou uzavřenou polohou, kdy uzavírá spojení mezi sekcemi 82, 84 ventilové komory. Ventilové těleso 88 je neseno zdvihátkem 93, které prochází vstupní sekcí 82 ventilové komory v pouzdru 74 a které je vratně pohyblivé v elektromagnetické regulační jednotce 38, která tedy ovládá ventilové těleso 88 přes zdvihátko· 90 podle předepsaného programu, a to v cyklech synchronizovaných s cykly ústrojí pro vnášení útku.

Elektromagnetická regulační jednotka 38 sestává z tělesa 92, které je pevně uloženo na pouzdru 74 ventilové jednotky 36 nebo s ním tvoří jeden · celek, jak ukazuje obr. 1; v tělese 92 je uložen solenoid, který sestává ze solenoidové cívky 94 navinuté do válcového tvaru a z pohyblivého jádra 96, které je uloženo v cívce 94 a je osově pohyblivé po předem stanovené dráze. Solenoidová cívka 94 je připojena k neznázorněnému elektrickému Obvodu a je jím buzena v cyklech, které jsou synchronizovány s cykly, kdy odměřená délka útkové nitě se vnáší do prošlupu 10 při provozu tkalcovského stavu, jak bude ještě popsáno podrobněji v dalším textu. Pohyblivé jádro 96 je spojeno se zdvihátke-m 90 ventilové jednotky 36, takže ventilové těleso 88 nesené zdvihátkem 90 se pohybuje současně s pohybem jádra 96 v tělese 92 mezi první a druhou polohou. Když je solenoidová cívka 94 vybuzena, přitáhne pohyblivé jádro 96 a tedy i zdvihátko· 90 nahoru, čímž se ventilové těleso 88 přemístí do první polohy oddálené od ventilového· sedla 80 v pouzdru 74. Tím se propojí pres vei^tilový otvor 86 ve ventilovém sedle 80 vstupní sekce 82 a výstupní sekce 84 ventilové komory. Těleso 92 je opatřeno komorou 98, v níž je uložena předpjatá pružina 100 opřená o· talíř 102 upevněný na zdvihátku 93. Tato předpjatá pružina působí na zdvihátko 90 ve smyslu zdvihání ventilového tělesa 88 do druhé polohy, kdy uzavírá ventilový otvor 86 ventilového sedla 80 a tím blokuje spojení mezi vstupní sekcí 82 a výstupní sekcí 84 ventilové komory v pouzdru 74.

Pouzdro 74 ventilové jednotky · 36 je přišroubováno nebo jinak pevně · připevněno předním koncem tvořícím vstupní otvor ke konci trubkového · dílu 70, který vyčnívá z tlakové akumulační jednotky' 34, takže podélný kanál 72 v trubkovém dílu 70 je neustále spojen se vstupním . otvorem 76 a tedy se vstupní ·sekcí 82 ventilové komory v pouzdru 74 ventilové jednotky 38. Pouzdro 74 ventilové jednotky 36 je spojeno koncem tvořícím výstupní otvor 78 k jednomu konci trubky 104, která je· připevněna druhým koncem k trysce 22. Trubka 104, která tedy propojuje ventilovou jednotku 36 a trysku 22, má osový kanál 106, který je spojen jedním koncem s výstupním otvorem 78 pouzdra 74 ventilové jednotky 36 a _ druhým koncem s tryskou 22. Tím je vytvořeno neustálé spojení mezi neznázorněným výtlačným otvorem objemového, čerpadla 24 a vstupní sekcí 82 ventilové komory v pouzdru 74 ventilové jednotky 36 přes rozváděči potrubí 28, přívodní trubku 30, středové vrtání 42 v tělese 40 průtočné omezovači jednotky 32, přes otvor 46 v kotouči 44 uloženém v tělese 40, přes podélný kanál 54 v trubičce 52 spojující průtočnou omezovači jednotku 32 a tlakovou akumulační jednotku 34, dále přes podélný kanál ·64 ve válcové části 60 skříně 58 tlakové · akumulační jednotky 34, přes podélný kanál 72 v trubkovém· dílu 70 sp^oujícím tlakovou akumulační jednotku 34 a ventilovou jednotku 36 a přes vstupní otvor 76 v pouzdru 74 ventilové jednotky 36. Další neustálé spojení vzniká mezi výstupní sekcí 84 ventilové komory v pouzdru 74 ventilové jednotky 36 a tryskou 22, a to přes výstupní otvor 78 v pouzdru 74 a přes osový kanál 106 v trubce 104 spojující ventilovou jednotku 36 a trysku 22. Všechny tyto kanály mezi rozváděcím potrubím 28 a tryskou 22 mají v podstatě stejné a stejnoměrné průřezy s výjimkou otvoru 46 v kotouči 44 průtočné omezovači jednotky 32 a popřípadě vstupní sekce 82 a výstupní sekce 84 ventilové komory v pouzdru 74 ventilové jednotky 36, jak ukazuje obr. 1.

Při provozu nasává objemové čerpadlo 24 z neznázorněné nádrže tekutinu, například vodu, přívodním· potrubím 26 a vytlačuje tekutinu pod tlakem do rozváděcího potrubí 28 v konstantním množství. Jak již bylo uvedeno, je rozváděči potrubí 28 společné jednotlivým ústrojím pro· vnášení útku většího počtu stavů, přičemž každé z těchto ústrojí je opatřeno zařízením podle· obr. 1; na výkrese je pro zjednodušení znázorněno pouze jediné takové ústrojí. Tekutina pod tlakem přiváděná do rozváděcího potrubí 28 je vedena do přívodní trubky 36 přiřazené ústrojí pro zavádění · útku u každého jednotlivého· stavu, a přichází z přívodní trubky 30 do· středového vrtání 42 v tělese 40 průtočné omezovači jednotky 42, do které ústí přívodní trubka 30. Tekutina pod tlakem pak proudí otvorem 46 v kotouči 44 rychlostí omezenou tímto otvorem 46, a je vedena jednak do vstupní sekce 82 ventilem vé komory ventilové jednotky · 36 přes kanál 54 v trubičce 52, podélný kanál 64 ve válcové části 60 skříně 58 tlakové akumulační jednotky · 34, podélný kanál 72 v · trubkovém dílu 70 a vstupní otvor 76 v pouzdru 74 ventilové jednotky 36, a jednak do tlakové akumulační komory 66, v tlakové akumulační jednotce 34. Při vybuzení selenoidové cívky 94 elektromagnetické regulační jednotky 38 v závislosti na zaváděcím cyklu ústrojí pro zavádění útku posune se pohyblivé jádro 96 elektromagnetické regulační jednotky 36 a tedy i s ním spojené zdvihátko 90 ventilového tělesa 88 proti síle předpjaté pružiny 100, čímž se ventilové těleso 88 nadzdvihne od ventilového sedla 80 v pouzdru 74 ventilové jednotky 36. Ventilové těleso 88 je při vybuzení solenoidové cívky 94 udržováno ve své první poloze, ve které uvolňuje spojení mezi vstupní sekcí 82 a výstupní sekcí 84 ventilové komory v pouzdru 74 přes otvor 86 ve ventilovém sedle 80. Tlaková tekutina, která proudila do vstupní sekce 82 ventilové komory, může tedy dojít přes ventilový otvor 86 ve ventilovém sedle 80, přes výstupní sekci 84 ventilové komory, výstupní otvor 78 v pouzdru 74 ventilové jednotky 36 a přes osový kanál 106 v trubce 104 do* trysky 22. Solenoidová cívka 94 elektromagnetické regulační jednotky 38 zůstává vybuzena a tedy i spojení mezi vstupní sekcí 82 a výstupní sekcí 84 ventilové komory zůstává otevřeno tak dlouho, dokud neskončí zaváděcí cyklus ústrojí pro vnášení útku. Na konci tohoto cyklu se solenoidová cívka 94 elektromagnetické regulační jednotky odbudí, takže pohyblivé jádro 96 a tedy i zdvihátko· 93 ventilového tělesa 88 ventilové jednotky 36 se posunou působením předpjaté pružiny 100 dolů do druhé polohy ventilového tělesa 88, ve které doléhá na ventilové sedlo 80 v pouzdru 74 ventilové jednotky 36. Otvor 86 ve ventilovém sedle 80 se tedy uzavře ventilovým tělesem 88, takže se přeruší spojení mezi vstupní sekcí 82 a výstupní sekcí 84 ventilové komory v pouzdru 74, jak je patrno· z obr. 1. Tekutina pod tlakem, která prošla otvorem 46 v kotouči 44 průtočné omezovači jednotky 32, tedy proudí do· tlakové akumulační komory 76 v duté části 62 skříně 58 tlakové akumulační jednotky 34 přes kanál 54 v trubičce 52 a podélný kanál 64 ve válcové části 60 skříně 58. Tekutina pod tlakem, proudící do tlakové akumulační komory 66 působí proti stlačenému plynu ve vzdušnici 68, která se stlačí z roztažené polohy znázorněné přerušovanými čarami do té míry, až se tlaky vně a uvnitř vzdušnice 68 vyrovnají. Jakmile nastane rovnováha uvnitř a vně vzdušnice 68 a vzdušnice se stlačí do polohy znázorněné na obr. 1 plnou čarou, nashromáždí se v tlakové akumulační komoře 66 určité množství tekutiny pod tlakem, které závisí na objemu duté části 62 a hmotě plynu, kterým je naplněna vzdušnice 68. Když se za těchto okolností znova vybudí solenoidová cívka 74 elektromagnetické regulační jednotky 38 a v důsledku toho se ventilové těleso* 88 přemístí do své polohy v závislosti na dalším cyklu ústrojí pro zavádění útku, projde do· trysky 22 přes vstupní sekci 82 a výstupní sekci 84 ventilové komory ventilové jednotky 36 při zdviženém ventilovém tělese 88 nejen tekutina pod tlakem, která prošla otvorem 46 v kotouči 44 průtočné omezovači jednotky 32, nýbrž 1 tlaková tekutina, která se nashromáždila v tlakové akumulační komoře 66 tlakové akumulační jednotky 34. Následkem· toho se tlak tekutiny vytékající z tlakové akumulační komory 66 postupně zmenšuje a vzdušnice 68 se postupně roztahuje ze smrštěné polohy znázorněné plnými čarami. Množství tekutiny procházející průtočnou omezovači jednotkou 32 je · omezeno otvorem 46 v kotouči 44 průtočné omezovači jednotky 32 a je tedy menší než množství tekutiny vytékající z tlakové akumulační komory 66. Když se tlak tekutiny vytékající z tlakové akumulační komory 66 snižuje, průtočná rychlost tekutiny proudící průtočnou omezovači jednotkou 32 postupně vzrůstá, a poněvadž průtočná rychlost tekutiny je přímo úměrná tlaku tekutiny, vytéká z průtočné omezovači jednotky 32 tlaková tekutina s postupně se zvětšujícím tlakem. Do trysky 22 tedy přichází postupně' se zmenšující množství tekutiny pod tlakem z tlakové akumulační komory 66, a postupně se zvětšující množství tlakové tekutiny z průtočné omezovací jednotky 32. Poněvadž v tomto případě je průtočná omezovači jednotka 32 a tlaková akumulační jednotka 34 upravena tak, že pokles tlaku tekutiny v tlakové akumulační komoře 66 je v absolutní · hodnotě větší než vzrůst tlaku tekutiny z průtočné omezovači jednotky 32, má tlak tekutiny v trysce 22 klesající hodnotu. Když skončí cyklus ústrojí pro vnášení útku, odbudí se solenoidová cívka 94 elektromagnetické regulační jednotky 38 a ventilové těleso 88 ventilové jednotky 36 se vrátí do druhé polohy, ve které uzavírá ventilový otvor 86 ve ventilovém sedle 80, takže výstupní sekce 84 ventilové komory je oddělena od vstupní sekce 82. Tlak tekutiny v trysce 21 poklesne v důsledku toho na nulu a tekutina pod tlakem proudící průtočnou omezovači jednotkou 32 se znova akumuluje v tlakové akumulační jednotce 34.

Obr. 2 ukazuje obecný průběh změny tlaku · Pn v trysce 22 v jednom cyklu ústrojí pro vnášení útku v době mezi ti a t2, jakého bylo dosaženo v zařízení podle obr. 1. Na obr. 2 značí Pa tlak tekutiny vytékající z tlakové akumulační komory 68 tlakové akumulační jednotky 34, a Pr je tlak tekutiny protékající průtočnou omezovači jednotkou 32. Tlak Pn tedy odpovídá součtu tlaků Pa a Pr. Okamžitě po otevření ventilové jednotky 36 v okamžiku ti tlak tekutiny v trysce 22 rázem vzroste v důsledku tlaku tekutiny vytékající z tlakové akumulační komory 66 z tlakové akumulační jednotky 34, což je znázorněno bodem A na obr. 2. Tlak Pa tekutiny vytékající z tlakové akumulační tekutiny 66 tlakové akumulační jednotky 34 postupně klesá, jak ukazuje sklon přímky A—-B k okamžiku t2, v němž končí cyklus vnášení útku. Ke tlaku Pa tekutiny, · který od bodu A klesá, se přičítá tlak Pr z průtočné omezovači jednotky 32. Jak již bylo uvedeno, je tlak Pr tekutiny protékající průtočnou omezovači jednotkou 32 nižší než tlak Pa tekutiny z tlakové akumulační tekutiny 66, poněvadž průtok průtočnou omezozací jednotkou 32 je škrcen otvorem 46 v kotouči 44. Poněvadž však tlak Pr tekutiny z průtočné omezovači jednotky 32 vzrůstá během poklesu tlaku Pa tekutiny z tlakové akumulační komory 66, a poněvadž rychlost vzrůstu tlaku Pr je menší než rychlost poklesu tlaku Pa, tlak Pa tvořený součtem obou tlaků Pa a Pr klesá pomaleji než klesá tlak Pa, jak znázorňuje sklon přímky A—C na grafu z obr. 2. Když se ventilová jednotka 38 přesune z otevřené polohy do uzavřené polohy v okamžiku 12, je tryska 22 izolována jak od průtočné omezovači jednotky 32, tak od tlakové akumulační jednotky 34, takže tlak náhle klesne na nulu. Rychlost poklesu tlaku Pn v trysce 22 lze tedy zvolit změnou rychlosti poklesu tlaku Pa ·a/nebo rychlosti vzrůstu tlaku Pr, nebo jinak řečeno změnou pracovních charakteristik průtočné omezovači jednotky 32 a/nebo pracovních charakteristik tlakové akumulační jednotky 34.

Z předchozího vyplývá, že tryska 22 může vytvářet paprsek tekutiny, jehož rychlost se postupně zmenšuje v přímé úměrnosti ke tlaku Pn tekutiny, který klesá z bodu A do bodu C na obr. 2 během každého cyklu ústrojí pro zavádění útku. Obr. 3 znázorňuje křivku ukazující změnu tlaku Pn tekutiny v trysce 22 v jednom cyklu ústrojí pro zavádění útku v konkrétním případě, kdy kotouč 44 v průtočné omezovači jednotce 32 měl otvor 46 o průměru 3 mm, a tlaková akumulační jednotka 34 měla tlakovou akumulační komoru 66 s celkovým objemem 100 ml a vzdušnici 68 naplněnou plynem pod tlakem 1,96 MPa, přičemž do přívodní trubky 30 byla zaváděna tekutina pod tlakem 3,92 MPa. Z obr. 3 je jasně patrno, že tlak Pn v trysce 22 rychle poklesl na, hodnotu 3,04 MPa bezprostředně po otevření ventilové jednotky 36 a pak postupně lineárně klesal na 2,64 MPa na konci zaváděcího cyklu.

Obr. 4 znázorňuje obměnu zařízení podle obr. 1, přičemž stejné díly a jednotky jako v obr. 1 jsou označeny stejnými vztahovými značkami. Zařízení z obr. 4 se liší od zařízení podle obr. 1 v tom, že místo ventilové jednotky 36 a elektromagnetické regulační jednotky 38 je použito ventilové jednotky 108 s kluzným válcem a regulační jednotky 110 s vačkou a kluzátkem; kromě průtočné omezovači jednotky 32 je mezi ventilovou jednotkou 108 a tryskou 22 upravena druhá průtočná omezovači jednotka 32‘. Tlaková akumulační jednotka 34 je rovněž jako v provedení podle obr. 1 vzdušnicového typu, může však být nahrazena jakýmkoliv jiným typem akumulátoru tlaku.

Ventilová jednotka 108 podle obr. 4 sestává z tělesa 112 s válcovou ventilovou komorou 114, která je na jednom konci otevřená a na druhém konci uzavřená stěnou

116 tělesa 112. Těleso 112 má dále vstupní kanál 118 a výstupní kanál 120, které oba ústí svými konci do ventilové komory 114. Trubkový díl 70, který vychází z výstupího konce válcové části 60 skříně 58 tlakové akumulační jednotky 34, je zašroubován nebo jinak upevněn na tělese 112 ventilové jednotky 108 tak, že podélný kanál 72 v trubkovém dílu 70 je trvale propojen se vstupním kanálem 118 v tělese 112 ventilové jednotky 108. Podobným způsobem je na těleso 112 ventilové jednotky 108 připojen trubkový díl 122 s podélným kanálem 124 tak, že výstupní kanál 120 tělesa 112 je trvvale spojen s podélným kanálem 124 v trubkovém dílu 122.

Ve válcové ventilové komoře 114 tělesa 112 je kluzně uloženo válcové ventilové těleso* 126, které má dva válcové díly 128, 130. Tyto díly 128, 130 imají v podstatě stejný průměr a jsou od sebe oddáleny, takže mezi nimi vzniká obvodová drážka 132. Válcové ventilové těleso 126 je podélně pohyblivé ve ventilové komoře 114 mezi první polohou, kdy obvodová drážka 132 je propojena se vstupním kanálem 118 i s výstupním kanálem 120, jak je znázorněno na obr. 4 přerušovanými čarami, a druhou polohou, ve které je obvodová drážka 132 propojena pouze se vstupním kanálem 118, zatímco druhý válcový díl 130 uzavírá výstupní kanál 120; tuto polohu ukazuje obr. 4 plnými čarami.

Když je válcové ventilové těleso 126 v první poloze, je vstupní kanál 118 propojen s výstupním kanálem 120 přes obvodovou drážku 132, zatímco ve druhé poloze válcového ventilového tělesa 126 je spojení mezi oběma kanály 118, 120 uzavřeno druhým válcovým dílem 130 ventilového tělesa 126, uzavírajícím výstupní kanál 120. Stěna 116 tělesa 112 je s výhodou opatřena odvzdušňovacím otvorem, kterým může unikat vzduch mezi vnitřní částí stěny 116 a koncem prvního válcového dílu 128 válcového tělesa 126 v okamžiku, kdy se válcové ventilové těleso 126 posune do blízkosti stěny 116.

Regulační jednotka 110, která reguluje funkci ventilové jednotky 108, sestává z rotující vačky 136 a lomené páky 138, která tvoří kluzátko. Vačka 136 se otáčí na hřídeli 140, který je kolmý к ose válcového ventilového tělesa 126 ventilové jednotky 108, a má palec 142, který vyčnívá radiálně z jejího obvodu 144.

Obvodová délka palce 142 na vačce 136 odpovídá délce cyklu ústrojí pro vnášení útku, zatímco délka obvodu 144 odpovídá časovému intervalu mezi jednotlivými vnášeními cykly. Vačka 136 se otáčí kolem osy hřídele 140 rychlostí, která je synchronizována s vnášecími cykly ústrojí pro zanášení útku, a vyvolává intermitentní pohyby v cyklech synchronizovaných s vnášecími cykly. Lomená páka 138 sestává ze dvou ramen 146, 148, která vycházejí ze společného tě203090 žiště 1S0 a svírají spolu úhel. Lomená páka 138 se natáčí na hřídeli 152, který je rovnoběžný s hřídelem 140 vačky 136 a jehož osa prochází těžištěm 150 lomené páky 138. Na předním konci ramene ' 148 lomené páky 138 je uložena kladka 134, která je otočná na kolíku 158 rovnoběžném s hřídelem 143 vačky 136. Lomená páka 138 je předpjata tak, aby kladka 154 se neustále odvarovala po vačce 136, a to· předpjatou pružinou 158, která je jedním koncem upevněna na rameni 146 lomené páky 138 a druhým koncem na pevném dílu 160 stavu.

Konec druhého válcového dílu 130 válcového ventilového tělesa 12S vyčnívá z tělesa 112 ventilové jednotky 108 a je opatřen souosým nástavcem 162. Lomená páka 138 ventilové jednotky 113 je kloubově spojena s tímto· nástavcem 162 válcového· ventilového tělesa 126 čepem 184, takže válcové ventilové těleso 126 se posouvá osově v jednom nebo v druhém smyslu, když se lomená páka 138 natáčí ve směru, nebo proti směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele 152. Když je vačka 136 v takové úhlové poloze, že její palec 142 se dotýká kladky 154 na rameni 146 lomené páky 138, která se natáčí působením předpjaté pružiny 158 ve směru pohybu hodinových ruček kolem osy hřídele 152, je lomená páka 138 přidržována proti síle předpjaté pružiny 158 v první úhlové poloze, v níž přidržuje válcové ventilové těleso 128 v první podélné poloze, kdy jsou kanály 118, 120 ventilové jednotky 108 propojeny přes obvodovou drážku 132 válcového ventilového tělesa 126. Když je naopak vačka 136 v takové úhlové poloze, že se její obvod 144 dotýká kladky 154 na rameni 146 lomené páky 138, je lomená páka 138 působením předpjaté pružiny 158 ve své druhé úhlové poloze, ve které přidržuje válcové ventilové těleso 126 v jeho druhé podélné poloze, kdy je výstupní kanál 120 uzavřen druhým válcovým dílem 130 válcového ventilového tělesa 126. Tím je uzavřeno spojení mezi vstupním kanálem 118 a výstupním kanálem 12J ventilové jednotky 108. Vačka 136 se otáčí kolem osy hřídele 140 rychlostí zvolenou tak, aby se palec 142 vačky 136 dotýkal kladky 154 na rameni 146 lomené páky 138 v cyklech, které jsou synchronizovány s cykly ústrojí pro vnášení útku stavu. Lomená páka 138 se tedy kývá kolem osy hřídele 152 mezi první a druhou úhlovou polohou, a válcové ventilové těleso 126 se vratně pohybuje mezi svou první a druhou polohou v cyklech, které souhlasí s cykly ústrojí pro vnášení útku. Spojení mezi vstupním kanálem 118 a výstupním kanálem 123 přes obvodovou drážku 132 válcového ventilového tělesa 126 nastává tedy v cyklech, které jsou synchronizovány s cykly ústrojí pro vnášení útku. Kombinace ventilové jednotky 108 a regulační jednotky 110 podle obr. 4 je tedy lunkčně analogická s kombinací ventilové jednotky 36 a elektromagnetické regulační jednotky 38 podle obr. 1.

Druhá průtočná omezovači jednotka 32' podle obr. 4 je vytvořena podobně jako první průtočná omezovači jednotka 32, umístěná ve směru proudění před tlakovou akumulační jednotkou 34. Druhá · průtočná · omezovací jednotka 32⁴ sestává z tělesa 40‘ se středovým vrtáním 42‘, z kotouče 44' uloženého v tělese 40' a opatřeného otvorem 46' spojeným se středovým vrtáním 42‘ v tělese 41‘, dále z upevňovacího· členu 48‘, který je zašroubován nebo jinak pevně spojen s tělesem 40' a má podélné vrtání 50‘, které je souosé se středovým vrtáním 42‘ v tělese 40'. Dále sestává průtočná omezovači jednotka 32‘ z trubičky 52' s kanálem 54' a přírubou 56‘. Trubička 52‘ je pevně uložena v podélném vrtání 53' upevňovacího členu 48‘ tak, že příruba 56‘ leží těsně mezi kotoučem 44' a vnitřním koncem upevňovacího členu. 48'. Kotouč 44' je tedy zajištěn v poloze, kdy je středové vrtání 42⁴ v tělese 40 trvale propojeno· s kanálem 54' v trubičce 52 přes otvor 46‘ v kotouči 44'. Kotouč 44' se však dá vyjímat a dá se nahradit kotoučem jiného rozměru, uvolní-li se upevňovací člen 48 z tělesa 40. Těleso 40 je našroubováno nebo jinak uvolnítelně upevněno na předním konci trubkového dílu 122, který vyčnívá z tělesa 112 ventilové jednotky 108 tak, že podélný kanál 124 trubkového dílu 122 je neustále propojen se středovým· vrtáním 42' v tělese 40 a přes středové vrtání 42' a otvor 46' v kotouči 44‘ s kanálem 54' trubičky 52'. Trubička 52' je připojena svým předním koncem k trysce 22.

Z důvodů, které vyplynou z následujícího popisu je žádoucí, aby kotouče 44, 44' první a druhé průtočné omezovači jednotky 32, 42' byly upraveny tak, aby o-tvor 46 v kotouči 44 první průtočné · omezovači jednotky 32 neměl větší průtočný průřez než otvor 46' v kotouči 44' druhé průtočné omezovači jednotky 42‘. Podélný kanál 124 a kanál 54 v trubkovém dílu 122 a trubičce 52' mají průřezy, které se v podstatě rovnají průřezům trubičky 52 a trubkového dílu 70 a průřezu přívodní trubky 30.

Jak již bylo uvedeno, pracuje ventilová jednotka 108 a regulační jednotka 110 podle obr. 4 v podstatě stejně jako ventilová jednotka 36 a elektromagnetická jednotka 38 z provedení podle obr. 1. Z tohoto důvodu vzniká analogicky k obr. 1 ve výstupním kanálu 120 ventilové jednotky 108 tlak Pn kapaliny, který se mění během každého cyklu ústrojí ke vnášení útku způsobem naznačeným šikmou přímkou A—C na grafu z obr. 2. Když tekutina protékající výstupním kanálem 120 ventilové jednotky 108 prochází druhou průtočnou omezovači jednotkou 32‘, umístěnou mezi ventilovou jednotkou 108 a tryskou 22, sníží se průtočné množství tekutiny o tlaku Pn otvorem· 46' · v kotouči 44‘ tak, že tlak Pn před otvorem 46' přejde v tlak Pn‘, který probíhá podle šikmé přímky A‘—C‘ na grafu z obr. 5. Modifikovaný tlak Pn‘ má složku Pa‘, kterou vytváří tlak Pa tekutiny vytékající z tlakové akumulační komory 66 tlakové akumulační jednotky 34, a složku Pr‘, kterou vytváří tlak Pr tekutiny vytékající z první průtočné omezovači jednotky 32, když tekutina pod tlakem Pa vytéká z · tlakové akumulační komory 66. Bod B* na obr. 5 znázorňuje tlak Pa‘ v tlakové akumulační komoře 66 na konci vnášecího cyklu v okamžiku tž.

Jak . je zřejmé ze srovnání grafů na obr. 2 a 5, je modifikovaný tlak Pn* nejen nižší než počáteční tlak Pn, nýbrž snižuje se v době mezi ti do· t2 rychlostí, která je nižší než rychlost poklesu tlaku Pn. Velikost a rychlost poklesu modifikovaného tlaku Pn‘ lze volit změnou průtočného průřezu otvoru 46‘ v kotouči 44‘ proti průřezu podélného kanálu 124‘ a kanálu 54* v trubkovém dílu 122 a trubičce 52‘.

Obr. 6a až 6f znázorňují křivky a až f, které ukazují změnu tlaku Pn* na výstupu trysky 22, když do· přívodní trubky 30 byla zaváděna tekutina pod tlakem 3,92 MPa a když tlaková akumulační komora 66 tlakové akumulační jednotky 34 měla celkový · objem 100 ml, · vzdušnice 68 obsahovala plyn pod tlakem 1,96 MPa, průměr d otvoru 46 v první průtočné omezovači jednotce 32 byl 3 mm a průměr d‘ otvoru 46* ve druhé průtočné omezovači jednotce 32‘ měl hodnoty 2,0, 2,4, 3,0, 4,0, 5,0 a 6,0 mm. Z křivek a až f je patrno, že čím je · menší průměr otvoru 46‘ druhé průtočné omezovači jednotky ·32‘, tím nižší je tlak Pn* v trysce 22 a · tím menší je rozdíl mezi velikostmi tlaku Pn* na začátku a na konci zaváděcího cyklu. Křivky . a až Ϊ, a zejména křivky a a b ukazují, že když průměr otvoru 46 v první průtočné omezovači jednotce 32 je větší než průměr otvoru 46‘ ve druhé průtočné omezovači jednotce 32‘, je rozdíl mezi hodnotami tlaku Pn* v trysce 22 tak malý, že je nebezpečí, že útková nit unášená paprskem kapaliny nemusí být spolehlivě zachycena. Z tohoto· důvodu je žádoucí, aby otvor 46 v první průtočné omezovači jednotce 32 měl průtočný průřez rovný nebo menší než otvor 46 ve druhé průtočné omezovači jednotce · 32.

V předchozím popisu bylo přepokládáno, že otvory v obou průtočných omezovačích jednotkách 32, 32*' mají pevné průtočné průřezy; je však samozřejmě možné nahradit tyto průtočné omezovači jednotky jednotkami s nastavitelnými průtočnými průřezy, například se škrticími ventily, · takže velikost tlaku tekutiny vytékající z omezovači jednotky se dá spojitě měnit podle povahy útku a/nebo podle šířky vyráběné tkaniny.

PŘEDMĚT VYNALEZU

Claims (4)

PŘEDMĚT VYNALEZU

1. Zařízení k vytváření paprsku tekutiny v bezčlunkovém tkalcovském stavu, tvořené tryskou spojenou přes ventil a potrubí s čerpadlem se stálým dopravovaným množstvím, vyznačené tím, že ventilová jednotka (36, 108) je spojena s regulační jednotkou (38, 110) k řízení průtoku tekutiny v cyklech synchronizovaných se vnášením útku do prošlupu, přičemž před ventilovou jednotkou (36, 108) je k potrubí připojena tlaková · akumulační jednotka (34) k akumulaci tlakové tekutiny při uzavřené ventilové jednotce (36, 108), a před tlakovou akumulační jednotkou (34) je v potrubí zařazena průtočná omezovači jednotka (32) pro omezení průtoku tekutiny z čerpadla (24) do· tlakové akumulační jednotky (34).

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že mezi ventilovou jednotkou (36, 108) a tryskou (22) je v potrubí umístěna druhá průtočná omezovači jednotka (32‘).

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že regulační jednotka (38) elektromagnetického typu sestává z cívky (94) a pohyblivého jádra (96) spojeného s ventilovým tělesem (88), na jehož zdvihátku (90) je nasunuta předpjatá · pružina (100) k uzavírání ventilového otvoru (86) ventilové jednotky (36).

4. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že regulační jednotka (110) mechanického typu sestává z páky (138), jejíž jedno · rameno (146) nese kladku (154) odvalující se po vačce (136) a druhé · rameno (148) je spojeno s válcovým · ventilovým tělesem (126), uloženým suvně ve ventilové komoře (114) ventilové jednotky (108), přičemž páka (138) je zatížena předpjatou · pružinou (158) k uzavírání ventilové jednotky (108).

5. Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, že v průtočné omezovači jednotce (32, 32*) je vyměnitelně uložen kotouč (44, 44*) s omezovacím otvorem (46, 46*), přičemž průřez omezovacího otvoru (46) první průtočné omezovači jednotky (32) je rovný nebo menší než průřez omezovacího otvoru (46‘) druhé průtočné omezovači jednotky · (32*).

6. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že tlaková akumulační jednotka (34) hydropneum-atického typu sestává z tlakové akumulační komory (66), v níž je umístěna pružná vzdušnice (68) naplněná stlačeným plynem.

4 liity výkresů

Severografia, n. p., závod 7, Most