CZ65896A3 - Connecting angle - Google Patents

Description

Spojovací úhelník

Oblast techniky

Vynález se týká spojovacího úhelníku pro umístění vodorovných krytů čelních stěnových dílců pro sanitní instalaci, vyrobených z profilových kolejnic průřezu tvaru c.

Dosavadní stav techniky

Při používání čelních stěnových dílců je všeobecně obvyklé to, že u nástaveb, u nichž je odkládací plocha podle potřeby v určité výšce, se příslušný čelní stěnový dílec v horní části svého rámu opatří jedním nebo několika spojovacími úhelníky. Tyto spojovací úhelníky slouží rovněž k uložení a upevnění betonových nebo sádrových lisovaných dřevovláknitých desek, které se potom mohou opatřit dlaždičkami. Tyto spojovací úhelníky jsou samozřejmě prodávány vždy s příslušným čelním stěnovým dílcem. Nyní však existuje rovněž požadavek vytvořit stěny z čelních stěnových dílců, které jsou vysoké až do stropu nebo velkoplošné, u nichž se jednotlivé čelní stěnové dílce navzájem spojí profilovými kolejnicemi průřezu tvaru C, aby byly vytvořeny nosné plochy pro betonové nebo sádrové lisované dřevovláknité desky. Za tím účelem musí být buď vhodné spojovací prostředky připraveny, nebo musí instalatér popřípadě opustit pracoviště, aby si obstaral vhodné spojovací prostředky, nebo, když není dostatečný počet těchto upevňovacích prostředků, musí vytvořit jejich náhradu.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit spojovací úhelník, který bude zároveň sloužit jako úložný úhelník pro výše uvedené betonové nebo sádrové lisované dřevovláknité desky.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje spojovací úhelník pro umístění vodorovných krytů čelních stěnových dílců pro sanitní instalaci, vyrobených z profilových kolejnic průřezu tvaru C, podle vynálezu, jehož podstatou je, že má v podstatě rovnou úložnou plochu, v podstatě kolmo k ní uspořádanou upevňovací plochu a opěrnou plochu, rozkládající se v podstatě mezi upevňovací plochou a úložnou plochou a uspořádanou k nim vždy v podstatě kolmo, přičemž alespoň v upevňovací ploše jsou uspořádány alespoň dva upevňovací zářezy, přičemž vzdálenost jejich středů od sebe navzájem odpovídá součtu polovičních šířek dvou profilových kolejnic průřezu tvaru C.

by	bylo	nutno použít
u	stěn	sestavených z
až	do	stropu, již

Tímto provedením je dána možnost použití spojovacího úhelníku, který se doposud používal pouze pro uložení uvedených dřevovláknitých desek, rovněž pro spojení profilových kolejnic průřezu tvaru C. Protože jsou spojovací úhelníky v podstatě součástí čelního stěnového dílce, je nyní možno profilové kolejnice průřezu tvaru C spojit navzájem s těmito čelními stěnovými dílci, aniž přídavných spojovacích prostředků. I čelních stěnových dílců, sahajících nepředstavuje tento spojovací úhelník žádný nadbytečný díl, protože se tento úložný a zároveň spojovací úhelník použije rovněž pro vzájemné spojení profilových kolejnic průřezu tvaru C, například dvou čelních stěnových dílců. Další výhodou tohoto spojovacího úhelníku je rovněž to, že musí-li dva čelní stěnové dílce být uspořádány vedle sebe a v této části neexistuje žádná možnost jejich připevnění k montážní stěně, spojí se navzájem pevně oba čelní stěnové dílce tímto spojovacím úhelníkem, takže upevnění k montážní stěně v této oblasti již v podstatě není zapotřebí. Řešením podle vynálezu je nyní k dispozici multifunkční díl, který může být použit při instalaci čelních stěnových dílců jednak jako úložný element a jednak jako spojovací element, čímž se ve srovnání s dosavadními -provedeními sníží počet různých funkčních elementů.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu může být opěrná plocha použitá pro nesení úložné plochy uspořádána tak, že alespoň na jedné straně leží boční okraje úložné plochy a upevňovací plochy v jedné rovině a opěrná plocha je uspořádána na těchto bočních okrajích. Opěrná plocha je dále opatřena upevňovacími zářezy, jejichž středy jsou od sebe uspořádány ve vzdálenosti, která odpovídá součtu polovičních šířek spojovaných profilových kolejnic průřezu tvaru C.

Tím se funkčnost spojovacího úhelníku ještě podstatně zvýší, protože opěrná plocha může být nyní rovněž použita ke spojení profilových kolejnic průřezu tvaru C v pravém úhlu k upevňovací ploše. Tím je rovněž bez problémů umožněno uspořádání čelních stěnových dílců v rohu. Rovněž je tím umožněno spojení dvou spojovacích úhelníků upevněných vždy k jedné profilové kolejnici průřezu tvaru C.

Pro bezpečnější vyrovnání úložné plochy vůči čelnímu stěnovému dílci mohou být upevňovací zářezy vytvořeny jako podélné zářezy otevřené na straně odvrácené od úložné plochy, přičemž uzavřený konec těchto upevňovacích zářezů může sloužit jako dorazová plocha pro upevňovací prostředky tak, že nasazením příslušné plochy na upevňovací prostředky, uspořádané v profilových kolejnicích průřezu tvaru C, leží automaticky úložná plocha v podstatě v jedné rovině s boční plochou profilové kolejnice průřezu tvaru C.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu mohou být v podstatě rovnoběžně s úložnou stranou na upevňovací ploše nebo na opěrné ploše uspořádány vždy dvě řady vodicích výstupků, jejichž rovnoběžná vnější vzdálenost se rovná šířce vodícího zářezu v profilové kolejnici průřezu tvaru C a osa symetrie obou_____řadmá_____vzdálenost od úložné plochy, která v podstatě odpovídá poloviční šířce profilových kolejnic průřezu tvaru C. Tyto vodicí výstupky se hodí výtečně zejména k ještě přesnějšímu vzájemnému vyrovnání úložné plochy a na ní uspořádaných profilových kolejnic průřezu tvaru C, protože poloha spojovacího úhelníku na příslušné profilové kolejnici průřezu tvaru C je přesně stanovena.

Upevnění spojovacího úhelníku na profilové kolejnici průřezu tvaru C se může značné zjednodušit tím, když je úložná plocha opatřena alespoň jedním přístupovým otvorem, zejména ve formě zalomené štěrbiny, který umožní přístup nástroje k upevňovacímu prostředku nacházejícímu se v příslušných upevňovacích zářezech. Zejména dotažení matic šroubového spojení je tímto opatřením značně usnadněno.

Další možnost zlepšení vyrovnání spojovacího úhelníku spočívá v tom, že vždy střed rohu, tvořeného upevňovací plochou a opěrnou plochou, má u nejblíže ležícího upevňovacího zářezu kolmou vzdálenost k upevňovací ploše nebo opěrné ploše, která odpovídá poloviční šířce profilové kolejnice průřezu tvaru C. Tím je možno spojovací úhelník uspořádat v rohu dvou kolmo se navzájem dotýkajících profilových kolejnic průřezu tvaru C jeho upevňovací plochou tak, že opěrná plocha leží v jedné rovině s bočním okrajem jedné profilové kolejnice průřezu tvaru C. Toto uspořádání má pro četné případy použití velké výhody.

Podle dalšího výhodného provedení může být spojovací úhelník vyroben lisováním a ohýbáním z plechu, protože se jedná o jednoduchý a levný způsob jeho výroby.

A konečně ještě podle dalšího výhodného provedení mohou být v upevňovací ploše a/nebo opěrné ploše uspořádány navíc k upevňovacím zářezům otvory, které slouží k upevnění na lehkých konstrukčních stěnách, zejména prostřednictvím samořezných šroubů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje v perspektivním pohledu, částečně v rozloženém stavu, první provedení čelního stěnového dílce podle vynálezu, obr. 2 variantu uspořádání čelních stěnových dílců podle vynálezu, obr. 3 provedení z obr. 1 v nárysu, obr. 4 provedení z obr. 3 v bokorysu, obr. 5 druhé provedení čelního stěnového dílce podle vynálezu v nárysu, obr. 6 provedení z obr. 5 v bokorysu, obr. 7 rohovou zástrčnou spojku v perspektivním pohledu v rozloženém stavu, obr. 7a rohovou zástrčnou spojku se šroubem v nárysu, obr. 7b řez podél čáry VII-VII rohovou zástrčnou spojkou z obr. 7a, obr. 8 schematicky možnost přestavování prostřednictvím upevňovací příložky a rohové zástrčné spojky, obr. 9 příčnou vzpěru s rohovými zástrčnými spojkami a upevňovacími příložkami v nárysu, obr. 10 příčnou vzpěru z obr. 9 v půdorysu s přišroubovanými úložnými úhelníky, obr. 11 upínací matici s příslušnou vodicí kolejnicí a svislou vzpěrou v perspektivním pohledu v rozloženém stavu, obr. 12 upínací matici vloženou ve vodicí kolejnici a svislé vzpěře při pohledu zdola, obr. 13 spojovací místo mezi svislou vzpěrou a příčkou v perspektivním pohledu v rozloženém stavu,

- 6 místa profilů C se místa profilů C se místa profilů C se se spojovací deskou obr. 14 svislou vzpěru v půdorysu, obr. 15 detail XV z obr. 14 ve zvětšeném měřítku, obr. 16 adaptér splachovací nádrže v nárysu, obr. 17 v řezu podél čáry XVII-XVII adaptér splachovací nádrže z obr. 16, obr. 18 v řezu podél čáry XVIII-XVIII adaptér splachovací nádrže z obr. 17, obr. 19 detail IXX z obr. 17 ve zvětšeném měřítku, obr. 20 schematicky spojovací místo mezi svislou vzpěrou a splachovací nádrží prostřednictvím adaptéru splachovací nádrže, obr. 21 upevňovací deska pro spojení profilů C v perspektivním pohledu, obr. 22 spojovací jednotka se spojovací deskou podle obr. 21 v bokorysu a částečně v řezu, obr. 23 první varianta spojovacího spojovací jednotkou z obr. 22, obr. 24 druhá varianta spojovacího spojovací jednotkou z obr. 22, obr. 25 třetí varianta spojovacího spojovací jednotkou z obr. 22, obr. 26 spojovací místo profilů C podle další varianty, obr. 26a v bokorysu a obr. 26b v nárysu spojení spojovací desky a spojovacího úhelníku, obr. 27 spojovací místo profilů C s úložným úhelníkem v perspektivním pohledu v rozloženém stavu, obr. 28 úložný úhelník v půdorysu, obr. 29 úložný úhelník z obr. 28 v bokorysu při pohledu zleva, obr. 30 úložný úhelník z obr. 28 v bokorysu při pohledu zprava, obr. 31 příčka s připojovací deskou v perspektivním pohledu, obr. 32 připojovací deska z obr. 31 v perspektivním pohledu, obr. 33 příčka a připojovací deska z obr. 31, uspořádané na vodicím sloupku, v příčném řezu, obr. 34 variantu provedení příčky s potlačeným vedením zvuku v nárysu a obr. 35 variantu provedení příčky z obr. 34 v půdorysu.

Příklady provedeni vynálezu

Čelní stěnový dílec 1 použitý pro sanitní instalaci může být pro různé účely použití vytvořen modifikovaně, jak je znázorněno například na obr. 1, 3 a 4, kde je znázorněn čelní stěnový dílec 1 pro instalaci WC, a na obr. 5 a 6, kde je znázorněn čelní stěnový dílec 1. pro upevnění umyvadla a armatur. Jednotlivá provedení budou dále popsána podrobněji. V úvahu však připadají i naprosto jiné koncepce čelních stěnových dílců, zejména pro nástavby, které jsou přizpůsobeny různým účelům použití, například pro sprchy, vany, pisoáry, koupelnový nábytek atd.

Čelní stěnový dílec 1 sestává z rámu 2 vytvořeného ze dvou svislých vzpěr 3, provedených z dutých profilů, a z jedné příčné vzpěry 4., provedené z otevřeného dutého profilu, zejména z profilu C, která přidržuje svislé vzpěry 2 ve vzájemném odstupu od sebe. Jak vyplývá zejména z obr. 7, je dutý profil svislých vzpěr 2 zejména skříňovým profilem, vyrobeným ohýbáním, zejména obdélníkového průřezu, s podélnou stojinou 5, uspořádanou uprostřed kratší strany průřezu. Podélná stojina 2 má třikrát větší tloušťku než ostatní části dutého profilu, protože vznikla ohybem jednoho konce plechu přes druhý. Jako materiál se s výhodou použije pozinkovaný ocelový plech, který se před profilováním opatří vrstvou laku nebo se potáhne barevnou fólií.

Profil C příčné vzpěry 2 ^a skříňový profil svislých vzpěr mají u tohoto příkladu provedení s výhodou stejnou vnitřní plochu průřezu. Příslušné koncové otvory .6.3.2 svislé vzpěry 2 a příčné vzpěry 4 slouží jako zástrčná uložení pro rohovou zástrčnou spojku 8, která svými zástrčnými nástavci 9 a 10, v podstatě lícované zasahuje do koncových otvorů 6 a 7. Jak dále ze zobrazení vyplývá, jsou oba zástrčné nástavce 9, 10 uspořádány vůči sobě pod úhlem 90’, takže rohová zástrčná spojka 8 má tvar písmene L, jehož ramena představují zástrčné nástavce 9, 10. Rohové zástrčné spojky 8 tvoří alespoň horní rohy rámu 2. Přitom střední část 11 rohové zástrčné spojky 8 tvoří viditelný roh. Za tím účelem je tato střední část 11 s výhodou přizpůsobena vnějšímu obrysu svislých vzpěr 2 ^a příčné vzpěry 4. nebo je přesahuje. Tímto provedením jsou vytvořeny dorazové plochy 12, na něž svislé vzpěry 2 ^a příčná vzpěra 4, které jsou odříznuty kolmo ke své podélné ose, plošně dosedají. Při sestavování vzpěr 3, 4 pomocí rohové zástrčné spojky 8 se proto automaticky dodrží rozměrová přesnost.

Každý zástrčný nástavec 9, 10 je dále opatřen dírou 13, 14 se závitem, upravenou kolmo ke směru zastrkávání, do níž se vždy zašroubuje vhodný šroub pro upevnění ke vzpěrám 3, 4. U příčné vzpěry 4 může být za tímto účelem proveden vodicí zářez 15, provedený rovnoběžné s její podélnou osou. Svislá vzpěra 2 může být za tímto účelem opatřena otvorem 16.. Upevnění například na svislé vzpěře 2 se může provést rovněž tak, že do díry 13 se závitem se zašroubuje šroub se zápustnou hlavou, která nevystupuje nad vnější povrch zástrčného nástavce 9, a otvor 16 má průměr, který je menší něž hlava použitého šroubu, avšak dostatečně velký pro zaručení přístupu nástroje k hlavě tohoto šroubu. Hlava šroubu může být potom přitlačena k vnitřní stěně svislé vzpěry 2 při zastrčené rohové zástrčné spojce 2 vyšroubováním šroubu. U tohoto provedení může upevnění rohové zástrčné spojky 2 na svislých vzpěrách 2 provedeno rovněž z přední strany rámu 2, protože upevňovací prostředky nevyčnívají.

Na obr. 8 a 9 je znázorněno, že rohová zástrčná spojka 8 může být provedena se svými zástrčnými nástavci 9, 10. jako hliníkový díl vyrobený litím pod tlakem nebo jako plastový díl vyrobený vstřikovým litím, a z tohoto důvodu může být opatřena vhodnými výztužnými žebry a dutinami 17 pro zabránění nahromaděni materiálu.

Ve střední části 11 má rohová zástrčná spojka 8 upevňovací místo 18 ve formě průchozího otvoru, kterým se prostrčí šroub 19. na jehož dříku je nasazen rozpérný pojistný kroužek 19a, určený pro otočné upevnění šroubu 19 v průchozím otvoru, přičemž závit šroubu 19 přesahuje na zadní straně rohové zástrčné spojky 2 do velké vzdálenosti, například 10 cm. Šroub 19 tvoří osu otáčení upevňovací příložky 20. která je opatřena objímkou 21 se závitem určenou pro zašroubování šroubu 19. Upevňovací příložka 20 slouží k upevnění čelního stěnového dílce 1 na stěně a je za tím účelem opatřena podélným otvorem 22, kterým se prostrčí upevňovací šroub k upevnění na stěně. Otáčením šroubu 19 je možno nastavit vzdálenost upevňovací příložky 20 od rámu 2, takže čelní stěnové dílce 1 mohou být upraveny i v relativně velké vzdálenosti od stěny. Na obr. 8 jsou znázorněny různé fáze zašroubování.

Podle další varianty, znázorněné na obr. 7a a 7b, je vložen rozpérný pojistný kroužek 19b do průchozího otvoru v rohové zástrčné spojce 2 tak, že zajištuje hlavu šroubu 19. axiálně v tomto průchozím otvoru. Šroub 19 je potom uložen v rohové zástrčné spojce 2 otočně. Hlavní podpěrná síla se přenáší maticí 19c, našroubovanou na závit šroubu 19, a podložkou 19d, které dosedají na svislou vzpěru 2·

Na obr. 8 je dále znázorněno, že upevňovací příložka 20 může být rovněž provedena jako hliníkový díl vyrobený litím pod tlakem nebo jako plastový element. Z obr. 8 rovněž vyplývá, že na zadní straně upevňovací příložky 20 je uspořádán element 23 tvaru háku, který je vůči dosedací ploše upevňovací příložky 20 přesazen dozadu. Element 23 tvaru háku se může zavěsit do odpovídajícího vodícího otvoru profilové kolejnice průřezu tvaru C upevněné na montážní stěně. Tím je možno montáž čelního stěnového dílce 1 velmi zjednodušit. Popřípadě je možno otvorem 24 provést jeho upevnění na profilové kolejnici průřezu tvaru C. Z obr. 9 dále vyplývá, že upevňovací příložka 20 může být opatřena i několika podélnými otvory 22 pro zvýšení počtu různých možností upevnění. Protože upevňovací příložka 20 je otočná kolem osy otáčení ve střední části 11 rohové zástrčné spojky 8, může být umístěna v nejrůznějších polohách na montážní stěně.

Koncová část 25 upevňovací příložky 20, uspořádaná kolem objímky 21 se závitem, je opatřena zaoblením, koncentrickým s osou otáčení, jehož poloměr v podstatě odpovídá nejkratší vzdálenosti A osy otáčení v rohové zástrčné spojce 8 k jejímu vnějšímu okraji, respektive k hornímu okraji příčné vzpěry 4. Tím je zaručeno to, že horní okraj koncové části 25 a horní strana rohové zástrčné spojky 8 leží společně v rovině kolmé k přední straně rámu 2. To je výhodné zejména tehdy, když horní strana čelního stěnového dílce 1 má být použita jako opěra pro odkládací plochu na ní uspořádanou. Elementy, které tvoří tuto odkládací plochu, například sádrovláknitocementové nebo sádrokartonové desky, potom dosedají i v oblasti stěny na opěrné oblasti koncových částí 25 a jsou automaticky vyrovnány v odpovídajícím úhlu vůči přední straně čelního stěnového dílce 1.

Výše zmíněná zástrčná konstrukce rámu 2 má další výhodu v tom, že vzpěry 3, nemusí být v další operaci navzájem svařeny. Jednoduchým vzájemným zastrčením těchto součástí do sebe vznikne jak stabilní, tak i nanejvýš přesné vytvoření rámu 2, takže vzájemné seřazení několika čelních stěnových dílců 1 v důsledku vysoké rozměrové stálosti nepředstavuje žádné obtíže, jako je tomu u dosavadních provedení. Navíc se umístěni čelních stěnových dílců i prostřednictvím otočných upevňovacích příložek 20, upevněných na rohových zástrčných spojkách 8, velmi zjednoduší. Kvůli úplnosti je nutno dodat, že umístění těchto upevňovacích příložek 20 může být provedeno na naprosto jiných místech čelního stěnového dílce 1 k vhodnému podepření nástaveb.

Na obr. 5, 6, 11 a 12 je vždy znázorněno jedno provedení čelního stěnového dílce 1, u něhož dolní koncové otvory 6 svislých vzpěr 3 slouží pro uložení v podstatě slícovaných vodicích kolejnic 26, které se do svislých vzpěr 2 teleskopicky zasunou a jsou zde přidržovány. Vodicí kolejnice 26 jsou uspořádány kolmo k podélnému sméru dolní příčné vzpěry neboli dolní lišty 27 a jsou na ní upevněny. U příkladu provedení, znázorněného na těchto obrázcích, jsou použity jako vodicí kolejnice 26 profilové kolejnice průřezu tvaru C. Dolní lišta 27 je opatřena neznázorněnými upevňovacími otvory pro upevnění na dolní instalační části nebo profilové kolejnice průřezu tvaru C na ní upevněné. V dolní koncové části svislých vzpěr 2 ΐθ upraven rovněž otvor 16, kterým se prostrčí šroub 28. Do vnitřku svislých vzpěr 2 j^e vložena speciálně vytvořená upínací matice 29, opatřená dírou 30 se závitem, určenou pro zašroubování šroubu 28.. Upínací matice 29 se proto upevní uvnitř dolní koncové části svislých vzpěr 2· Upínací matice 29 má v průřezu přibližně tvar písmene V, čímž v podstatě vzniknou dvě upínací ramena 31. Na jednom konci upínací matice 29 je upraven čep 32, na který je nalisován svou střední částí pružný třmen 21· Tento pružný třmen 33 má dvě pružná ramena 34. která pruží kolmo ke směru zasouvání vodicích kolejnic 26.

Upínací matice 29 je provedena tak, že po uvolnění šroubu 28 může být zasunuta do vnitřku vodicí kolejnice 26, přičemž je i nadále pomocí šroubu 28 spojena se svislou vzpěrou 2·

Šroub 28 přitom prochází vodicím zářezem 15 ve vodicí kolejnici 26. Toto uspořádání je patrné zejména z obr. 12, kde však šroub 28 není znázorněn. Dotažením šroubu 28 se potom upínací ramena 31 přitlačí k vodicí kolejnici 26 a upínají ji ke svislé vzpěře 3.. Pružný třmen 33 nyní působí tak, že pružná ramena 34 již v uvolněném stavu upínací matice 29 působí pružnou silou na boční části vodicí kolejnice 26. Tato pružná síla je zvolena s výhodou tak, že celý čelní stěnový dílec £ se uvolněním šroubů 28 automaticky nepřestaví, nýbrž zůstane přidržován ve své poloze. Posunutí vodicích kolejnic 26 ve svislých vzpěrách 3. je možno provést pouze po vynaložení určité síly, což ovšem přináší pro instalatéra zvláštní výhody při montáži čelních stěnových dílců £, protože potom nemusí tyto čelní stěnové dílce JL upevnit v určité povytažené poloze. Dotažením šroubů 28 se potom fixuje poloha, respektive přesná výška, čelního stěnového dílce 1. Takto vytvořenou nastavovací oblastí je možno u čelního stěnového dílce 1. flexibilitu z hlediska umístění v různých výškách velmi rozšířit. Instalatér přitom není vázán na určité výšky čelních stěnových dílců 1 a může tyto stěnové dílce 1 podle přání zákazníka nastavit. Zde je nutno ještě doplnit to, že upínací matice 29 může být rovněž provedena jako hliníkový díl odlitý pod tlakem nebo jako plastový díl odlitý vstřikovým litím s příslušně vyhnutými listovými pružinami, přičemž upínací matice 29 může být opatřena žebry a dutinami pro zabránění nahromadění materiálu.

Výše popsané provedení s teleskopicky výsuvnými vodícími kolejnicemi 26 má tu výhodu, že u vestaveb nebo přístaveb, které jsou vysoké jako celá stěna, je možno uspořádat dva nebo několik čelních stěnových dílců 1 na sobě tak, že konce svislých vzpěr 2 opatřené vodícími kolejnicemi 26 směřují od sebe, takže dolní lišta 27, která se u čelního stěnového dílce 1 nachází obvykle dole, se nyní nachází nahoře a může být spojena s rohem místnosti, viz rovněž obr. 2, pravá strana.

Tímto provedením je možno vyrovnat odchylky výšky místnosti vhodným vysunutím vodicích kolejnic 26 nebo jejich zasunutím do svislých vzpěr 3.

Z obr. 1, 3, 5 a 13 dále vyplývá, že čelní stěnový dílec 1 je rovněž opatřen několika příčkami 35, které jsou v podstatě rovnoběžné s příčnou vzpěrou 4, a které jsou pevně spojeny se svislými vzpěrami 2 ^a používají se zejména k upevnění a umístění nástaveb či přístaveb. Jak již bylo uvedeno, mají svislé vzpěry 2 podélnou stojinu 5, uspořádanou po jejich délce, která má trojnásobnou tloušťku stěny, než ostatní části profilu, viz rovněž obr. 14 a 15. Tato trojnásobná tloušťka podélné stojiny 5 jí dodává zvlášť vysokou pevnost a svislým vzpěrám 2 dostatečnou tuhost. Dále je podélná stojina 5 opatřena řadou čtyřhranných zaskakovacích otvorů 36./ uspořádaných po celé délce svislých vzpěr 2· Zaskakovací otvory 36 dvou svislých vzpěr 2/ tvořících společně rám 2, jsou uspořádány vždy ve stejné výšce. Střední vzdálenost neboli rozteč dvou zaskakovacích otvorů 36 se zvolí s výhodou jako velmi malá, aby na podélné stojině 5 vzniklo co nejvíce možných uložení. Podle výhodného provedení má tato rozteč hodnotu přibližně 1 cm.

je provedena v U, který je výstupky 37, )tvorů 36. Za tím podstatě z plechu ohnutého do vždy na svém konci opatřen určenými pro zaskočení do účelem ie v koncových částech

Příčka 35 tvaru písmene zaskakovacími zaskakovacích ' příčky 35 oddělena stojina průřezu U od ramen 39 a jejím vyhnutím směrem dovnitř vznikne stupeň 38./ takže v koncových částech vznikne přibližně profil tvaru písmene H. Ramena 22 jsou vylisována tak, že vzniknou zaskakovací výstupky 37 a vybráni 40. Rozměry vybrání 40 jsou zvoleny tak, že jejich hloubka je menši, než tloušťka podélné stojiny 5, avšak svou šířkou může pojmout při zaskočeném zaskakovacím výstupku 22 přední část podélné stojiny 5. Koncové části příčky 35 je vždy přiřazena jedna aretační destička 41 se šroubem 42. Tato aretačnídestička 41 se, když jsou zaskakovací výstupky 37 zaskočeny do zaskakovacích otvorů 36. opírá o stupňovitě dozadu přesazenou dosedací plochu 43 ramen 39, přičemž šroub 42 je zašroubován do díry 44 se závitem v koncové části příčky 35. Tímto způsobem mohou být příčky 35 uspořádány v závislosti na řadě zaskakovacích otvorů 36 v libovolné výšce rámu 2, čehož se dosáhne jednoduchým zasunutím nebo zaskočením zaskakovacích výstupků 37 do zaskakovacích otvorů 36 a dotažením šroubu 42 s aretační destičkou 41. V této souvislosti je nutno rovněž uvést, že pro zjednodušení instalace mohou být na svislých vzpěrách 3 uspořádány vhodné značkovací lišty nebo nálepky, které označují příslušnou polohu pro montáž určité příčky 35, například příčky pro WC nebo sprchu.

Dále již bylo uvedeno, že takto provedené příčky 35 je možno pouze nepatrnými modifikacemi použít pro četné nástavby. Za tím účelem je příčka 35 ve své střední části opatřena úložnými děrami, respektive děrami se závity. Tato skutečnost však bude ještě na jiném místě popsána podrobněji.

Je však nutno ještě doplnit, že na obrázcích není znázorněno to, že mezi podélnou stojinou 5 a příčkou 35 je vždy upraven alespoň jeden element pro zvukovou izolaci, určený k tlumení kmitání pocházejícího z elementů umístěných na příčkách .35, zejména z jejich činnosti.

Z obr. 1, 3, 4 a 16 až 19 vyplývá, že pro umístění splachovací nádrže 45, uspořádané mezi oběma svislými vzpěrami 3, se na jejích obou stranách použije vhodně provedený adaptér 46♦ Tento adaptér 46 má tu výhodu, že umožňuje připojení nej různějších splachovacích nádrží 45 k řadě zaskakovacích otvorů 36 podélné stojiny 5. Tento adaptér 46 je proveden s výhodou, stejné jako splachovací nádrž 45, z plastu a může tudíž být proveden jako jeden díl vyrobený velmi jednoduše technikou vstřikového lití. Adaptér 46 sestává ze základní desky 47., . určené k umístění na příslušné přírubové liště 48. upravené na splachovací nádrži 45. Základní deska 47 je opatřena elementy 49 tvaru T, které jsou vloženy do příslušných otvorů 50 v přírubové liště 48 a svými okraji tvaru háku zasahují za přírubovou lištu 48. Aby nemohlo dojít k nezamýšlenému vyháknutí elementů 49 tvaru T, jsou vedle elementů 49 tvaru T upraveny zářezy 51 tvaru U, čímž vzniknou pružné přítlačné výstupky 52, které zasahují do přírubové lišty 48. Na základní desku 47 navazují na její jedné podélné straně za sebou žebra 53., 54., uspořádaná vůči sobě navzájem kolmo. Tato žebra 53., 54 jsou společně opatřena, jak vyplývá zejména z obr. 16, rovněž jedním vybráním 55 tvaru U, čímž jsou na svislém ramenu 53 vytvořeny dva pružné jazýčkové elementy .56, uspořádané kolmo k základní desce 47. Na straně pružných jazýčkových elementů 56, odvrácené od základní desky 47. jsou upraveny tři trojúhelníkové zaskakovací elementy 57. Na základní ploše 58 ramena 54., rovnoběžného se základní deskou 47, jsou uspořádány zaskakovací čepy 59 tvaru komolého jehlanu, jejichž velikost a vzájemná vzdálenost jsou zvoleny tak, že mohou zaskočit do zaskakovacích otvorů 36 v podélné stojině 5. Aby mohly trojúhelníkové zaskakovací elementy 57 zaskočit za podélnou stojinu 5 proti základní ploše 58 ramena 54. je vzdálenost mezi základní plochou 58., z níž vystupují zaskakovací čepy 59, a trojúhelníkovým zaskakovacím elementem 57 v podstatě stejné velká, jako tloušťka podélné stojiny 5. Tato skutečnost je zřejmá zejména z obr. 20. Pomocí adaptéru 46 je nyní možno jednoduchým způsobem běžnou splachovací nádrž upevnit na svislých vzpěrách 3 čelních stěnových dílců 1, které jsou opatřeny zaskakovacími otvory 36. Uvolnění adaptéru z podélné stojiny 5 se provede rovněž velmi jednoduše, protože trojúhelníkové zaskakovací elementy 57 jsou opatřeny skloněnými náběžnými plochami jak pro snímání, tak pro nasazování. Další výhodou adaptéru 46 provedeného z plastu je, že slouží zároveň jako zvukově izolační element.

Nyní budou podle obr. 2 a 21 až 26 popsány varianty spojení otevřených dutých profilů, zejména profilových kolejnic průřezu tvaru C.

Na obr. 2 je znázorněno, že při montáži čelních stěnových dílců 1 mezi jednotlivými požadovanými nástavbami podél montážní stěny je nutno přemostit rovněž prázdné prostory, které však budou rovněž zakryty sádrovláknitocementovými nebo sádrokartonovými deskami, uspořádanými na čelních stěnových dílcích 1, které se následně obloží dlaždičkami. Aby u těchto desek bylo zaručeno jejich dostatečné podepření, uspořádají se mezi jednotlivými stěnovými dílci 1 spojovací vzpěry 60, s výhodou ve formě profilových kolejnic průřezu tvaru C. Aby instalatér mohl snáze tyto spojovací vzpěry 60 instalovat, připraví se vhodná spojovací jednotka, která sestává v podstatě ze spojovací desky 61, která je opatřena zářezy 62 otevřenými na okraji spojovací desky 61, a ze šroubů 63. zejména šroubů s půlkulovou hlavou 68 se čtyřhranem 69 pod touto půlkulovou hlavou, vložených do těchto zářezů 62, s příslušnými maticemi 64.. Zářezy 62 jsou na svém uzavřeném konci opatřeny přibližně kruhovými prolisy 65, takže na jedné straně spojovací desky 61 vzniknou vyvýšení 66 a na druhé straně prohloubení 67. Průměr D vyvýšení 66 je zvolen tak, že v podstatě odpovídá šířce vodícího zářezu 15 provedeném v profilové kolejnici průřezu tvaru C určené k připojení. Výška E vyvýšení 66 je zvolena tak, že je stejná nebo menší než tloušťka stěny spojovací vzpěry 60. S výhodou je výška E pouze nepatrně menší. Šroub 63 s půlkulovou hlavou, který je pro spojení s výhodou použit, má s výhodou hlavu 68 tvaru čočky, jejíž průměr je větší, než šířka vodícího zářezu 15. spojovací vzpěry 60. Proto mohou být volné koncové části, které vodicí zářez 15 spojovací vzpěry 60 ohraničují, při uvolněném šroubu 63, zasunuty mezi dolní stranu hlavy 68 a spojovací desku 61. Přitom je spojovací vzpěra 60 vyvýšením 66 vedena v podstatě lícované. Šroub 63 je pod svou hlavou 68 opatřen čtyřhranem 69, který je kluzně veden v zářezu 62 spojovací desky 21» avšak nemůže se v něm otáčet. Šestihranná matice 64 je na svém konci přivráceném ke spojovací desce 61 opatřena vodicím nástavcem 70, který může být vložen do prohloubení 67 v podstatě lícované. Z tohoto provedení nyní vyplývá, že spojení spojovací desky 61 se spojovací vzpěrou 60 může být provedeno velmi jednoduše a za určitých okolností dokonce i pouze jednou rukou.

V případě, že se použije běžný šroub 63 s půlkulpvou hlavou, může být matice 64., jak je znázorněno na obr. 22, opatřena vybráním 71 pro částečné umístění čtyřhranu 69. Aby mohly být navzájem spojeny stejné spojovací vzpěry 60. odpovídá vzdálenost C středu prohloubení 67 a vyvýšení 66 navzájem v podstatě šířce G spojovací vzpěry 60. Zářezy 62 včetně prohloubení 67 a vyvýšení 66 jsou uspořádány ve dvou řadách uspořádaných navzájem vůči sobě kolmo. Ve znázorněném příkladu provedení jsou v jedné řadě uspořádány tři zářezy 62 a v druhé řadě dva zářezy 62.· Spojovací deska 61 je z tohoto důvodu vytvořena přibližně ve tvaru trojúhelníku, protože řada se dvěma zářezy 62 je uspořádána kolmo ke středu řady se třemi zářezy 62, takže její střední zářez 62 náleží současně i další řadě. Otevřené strany zářezů 62 směřují vždy od sebe. Spojovací jednotka může být použita i pro spojení dvou rozdílných profilových lišt, k čemuž je nutno vhodně změnit příslušné rozměry.

Na obr. 23 až 25 jsou znázorněny některé varianty spojení.

Na obr. 23 je znázorněno spojovací místo, v němž jsou na jednu průchozí spojovací vzpěru 60 připevněny dvě spojovací vzpěry £0, dosedající na ni kolmo ze dvou stran. Tím, že jsou vyvýšení 66 vedena v příslušných vodicích zářezech 15 ve spojovacích vzpěrách 60, jsou automaticky obě řady zářezů 62 ve spojovací desce 61 uspořádány rovnoběžně a kolmo k průchozí spojovací vzpěře 60. Posunutí spojovací desky 61 podél vodícího zářezu 15 je při uvolnění šroubu 63 a matice 64 možné velmi jednoduše. Protože spojovací vzpěry 60 jsou vždy odříznuty přesně kolmo ke svému podélnému rozložení, mohou se čelní strany obou spojovacích vzpěr 60, připojovaných k průchozí spojovací vzpěře 60, o tuto průchozí spojovací vzpěru 60 opřít, přičemž jsou navíc vždy přídavně vedeny příslušným vyvýšením 66 spojovací desky 61. Tato skutečnost extrémně zjednodušuje vzájemné vyrovnání spojovacích vzpěr 60♦

Na obr. 24 je znázorněno spojovací místo, u něhož jsou navzájem spojeny dvě kolmo na sebe dosedající spojovací vzpěry 60. Na obr. 24 je dobře vidět, že spojovací deska 61 má tvar trojúhelníku se dvěma stejně dlouhými rameny, která navzájem svírají úhel 90’. Třetí rameno je tedy uspořádáno k oběma prvním ramenům pod úhlem 45’. Osy procházející středy prohloubení 67 a vyvýšení 66, která se nacházejí u vrcholů tohoto trojúhelníku, jsou uspořádány vždy rovnoběžně s rameny, takže automaticky dojde k upevnění spojovacích vzpěr 60 pod pravým úhlem, jak je znázorněno na obr. 24. Dále je průměr prohloubení 67 zvolen tak, že nejkratší vzdálenost K mezi obvodem prohloubení 67 uspořádaným na přeponě trojúhelníku a osou procházející prohloubeními 67, k nimž prohloubení 67 nacházející se na přeponě trojúhelníku nepatří, odpovídá poloviční šířce spojovací vzpěry 60. Tím může být vyvýšení 66, které se nachází mimo spojovací vzpěry 60., využito k účelům vedení. Tento způsob upevnění dále ukazuje to, že jsou zapotřebí pouze dva šrouby 63 a dvě matice 64, aby bylo dosaženo stabilního upevnění.

Na obr. 25 je znázorněna varianta spojení, u níž jsou navzájem spojeny dva rámy 2 čelních stěnových dílců i. Za tím účelem jsou zapotřebí k připojení spojovací desky 61 vždy dvě upevňovací místa 18, dvě díry 13, 14 se závitem a otvor 16 ve svislých vzpěrách 3. Vzdálenosti děr 13, 14 se závitem a otvoru upevňovacího místa 18 v rohové zástrčné spojce 8 jsou zvoleny podle potřeby.

Na obr. 26 je znázorněno provedení, u něhož je spojovací deska 61 mírně upravena. Aby se mohlo provést spojení spojovacích vzpěr 60 i ve dvou navzájem k sobě kolmých rovinách, je část 72 spojovací desky 61 vyhnuta pod úhlem 90’ ze základní roviny spojovací desky 61 tak, že tím vzniklé vybrání 73 v podstatě odpovídá vnějším rozměrům připojované spojovací vzpěry 60. Část 72 je rovněž opatřena zářezem 62, s příslušným vyvýšením 66 a prohloubením 67., který je dále uspořádán v přímce s alespoň jedním zářezem 62 v základní rovině spojovací desky 21/ i když přesazené o 90’ směrem vzhůru. Tím je možno spojit navzájem například jednu svislou průchozí spojovací vzpěr 60 se dvěma spojovacími vzpěrami 60. které na ni dosedají svými konci, aniž by bylo zapotřebí provádět zvláštní vyrovnání, protože obě svými konci k sobě přiložené spojovací vzpěry 60 se automaticky spojovací deskou 61 ustaví na průchozí spojovací vzpěře 60 v jedné rovině.

U varianty podle obr. 26a a 26b je uspořádán spojovací úhelník 161. který se připojí ke spojovací desce 61, a který podobně jako spojovací deska 61 obsahuje ve svých ramenech kolem zářezů 162 prolisy 65 k vytvoření vyvýšení 66 a prohloubení 67.· Úhel mezi rameny spojovacího úhelníku 161 je s výhodou 90’, takže je možno provést výhodné prostorové uspořádání spojovacích vzpěr 60 tvořených profily průřezu tvaru C. Aby bylo automaticky dosaženo přesného ustavení, mají vždy dvě navzájem přiřazená vyvýšení 66 na spojovacím úhelníku 161 takovou velikost a takovou vzdálenost od sebe, že mohou být lícované vložená do odpovídajících prohloubení 67 ve spojovací desce 61. Vzdálenost odstávajícího ramena spojovacího úhelníku 161. které je prostřednictvím vyvýšení 66 v druhém ramenu vložených do prohloubení 67 ve spojovací desce 61 přesně prostorově ustaveno, od rovnoběžného okraje spojovací desky 61 odpovídá v podstatě šířce G profilu průřezu tvaru C použitého pro vytvoření spojovací vzpěry 60. Použití zvláštního spojovacího úhelníku 161 spolu se spojovací deskou 61 poskytuje četné možnosti kombinace jejich uspořádání, takže se tím příslušně rozšíří funkčnost čelního stěnového dílce 1.

Spojovací deska 61 je s výhodou vyrobena z plechu a vyvýšení 66 a prohloubení 67 jsou vytvořena provedením prolisu 65. Spojovací deska 61 však může být samozřejmě vyrobena i z naprosto jiných materiálů a jinými výrobními způsoby.

Podle obr. 1, 10 a 27 až 30 bude popsáno použití spojovacího úhelníku 74., který může být současně použit i jako spojovací element. Spojovací úhelník 74 má v podstatě rovnou dosedací plochu 75 a kolmo na ni uspořádanou upevňovací plochu a opěrnou plochu 77. Upevňovací plocha 76 a opěrná plocha jsou opatřeny vždy dvěma upevňovacími zářezy 78 otevřené na jedné straně. Otevřená strana upevňovacího zářezu 78 směřuje od dosedací plochy 75. Střední vzdálenost L obou upevňovacích zářezů 78 upevňovací plochy 76 a opěrné plochy 77 odpovídá šířce G profilu průřezu tvaru C spojovaného spojovacím úhelníkem 74., přičemž tímto profilem průřezu tvaru C může být spojovací vzpěra 60 nebo příčná vzpěra 4 čelního stěnového dílce 1. Dále odpovídá vzdálenost M od dosedací plochy 75 k ose šroubů později vložených do upevňovacích zářezů 78 v podstatě poloviční šířce G/2 profilu průřezu tvaru C. Tím je při přišroubování, například k příčné vzpěře 4, zaručeno to, že dosedací plocha 75 leží v jedné rovině s horní stranou příčné vzpěry 4, popřípadě s koncovými částmi 25 upevňovacích příložek 2j0- Na obr. 27 je dále znázorněno, jak mohou být navzájem spojeny dva profily průřezu tvaru C tímto spojovacím úhelníkem 74. Spojovací úhelník 74 umožňuje spojení profilů průřezu tvaru C ve dvou rovinách, čímž odpovídajícím uspořádáním spojovacího úhelníku 74 vznikne řada možností připojení. Dále může být spojovací úhelník 74 velmi dobře použit pro dosednutí a upevnění krycích elementů, například sádrovláknitocementových nebo sádrokartonových desek, určených k upevnění na čelním stěnovém dílci 1.

Dále jsou na spojovacím úhelníku 74 na upevňovací ploše 76 a opěrné ploše 77 uspořádány vždy dvě řady výstupků 80, a to v podstatě rovnoběžně s dosedací plochou 75. Vzdálenost P vnějších okrajů výstupků 80 ve dvou řadách odpovídá šířce vodícího zářezu 15 ve vzpěře 4, 60, tvořené profilem průřezu tvaru C. Dále má osa souměrnosti obou řad výstupků 80 vzdálenost M od dosedací plochy 75. která v podstatě odpovídá poloviční šířce G/2 profilu průřezu tvaru C. Výstupky 80 slouží k vedení a vyrovnání spojovacího úhelníku 74 ve vodicím zářezu 15 vzpěry 4, 60, tvořené profilem průřezu tvaru C. Tím je možno spojovací úhelník 74 velmi jednoduše na vzpěře 4, 60 vyrovnat a pomocí šroubu 79 a matice 81 spojit se vzpěrami 4, 60.

Dosedací plocha 75 je opatřena přístupovým otvorem 82, který má přibližné tvar písmene L, jehož ramena jsou uspořádána rovnoběžně s upevňovací plochou 76 a opěrnou plochou 77. Přístupový otvor 82 umožňuje přístup nástroje, zejména klíče na šrouby, k upevňovacím prostředkům, to jest ke šroubu 79 a matici 81, nacházejícím se v příslušných upevňovacích zářezech 78. Dále slouží přístupový otvor 82 jako upevňovací otvor při montáži na stěnu a při montáži nad hlavou. Kvůli úplnosti je nutno doplnit, že na dosedací ploše 75, jak je znázorněno na obr. 28, mohou být uspořádány upevňovací otvory a výstupky, které však nemusí nutně odpovídat rozměrům upevňovacích zářezů 78 na upevňovací ploše 76 a opěrné ploše 77. Upevňovací plocha 76 a opěrná plocha 77 jsou opatřeny vždy otvory 76a, 77a. které slouží k upevnění na lehké nosné zdi, zejména prostřednictvím samořezných šroubů.

Spojovací úhelník 74 je s výhodou vyroben jako ohýbaný díl z plechu, jak je znázorněno na obrázcích. Z výše uvedeného textu vyplývá, že spojovací úhelník 7 4 jako multifunkční element může plnit současně několik úloh. Jednak slouží jako dosedacx plocha na čelním stěnovém dílci 1 a jednak může být použit pro četné různé varianty spojení vzpěr 4., 60, tvořených profily průřezu tvaru C.

Dále bude podle obr. 1 až 4 a 31 až 33 podrobněji popsána varianta příčky 35, která je určena pro uložení nástaveb WC.

Příčka 35 sestává, jak již bylo výše popsáno, z nosníku, který má v průřezu v podstatě tvar U. Tato příčka 35 je dále opatřena ve svých ramenech 39 vybráními 83.. Na obě ramena 39. dosedá připojovací deska 84, která je s nimi spojena pomocí šroubů. Připojovací deska 84 směrem dolů přesahuje za příčku 35 a má přibližně tvar T, viz obr. 32. Horní příčná část tvaru T zakrývá příčku 35 na její zadní straně a tudíž zlepšuje její pevnost v krutu.

Vybráním 83 příčky 35 jsou v připojovací desce 84. přiřazeny vždy pružné jazýčky 85, které jsou vždy vytvořeny jednodílně s připojovací deskou 84. Pružné jazýčky 85 jsou ve své koncové části, odvrácené od pevného konce, opatřeny výstupky 86. které ve směru k příčce 35 vystupují z povrchu připojovací desky 84., Tyto výstupky 86 se nacházejí vždy v oblasti vybrání 21/ jako u znázorněného příkladu provedení, poněkud pod těmito vybráními 83.· Vybrání 83 tvoří vodic.í uložení, které je zakryto připojovací deskou 84, a které je určeno pro posuvné uložení vodicích sloupků 87. Pro každý čelní stěnový dílec 1 jsou na dolní liště 27 upraveny vždy dva vodicí sloupky 87 a jsou k ní připevněny. Vodicí sloupky 87 vystupují rovnoběžně se svislými vzpěrami 2 směrem vzhůru a mají takovou šířku a tloušťku, že vznikne jejich v podstatě lícované uložení ve vybráních 83 neboli ve vodicím uložení. Pro vytvoření vodicích sloupků 87 se s výhodou použije plochá ocel zahnutá do tvaru U, aby se současně dosáhlo tuhosti v ohybu ve směru zatížení a konstrukce s relativně nízkou hmotností. Na připojovací desce 84 jsou uspořádány krycí elementy 88 vedené v prodloužení vodicích uložení. Toho je možno dosáhnout jednak pomocí desky umístěné na příčce 35 nebo připojovací desce 84, nebo, jak je znázorněno na obr. 31, pomocí dvou plechů v podstatě tvaru U. Na vodicí sloupky 87. nacházející se ve vodicích uloženích, působí prostřednictvím odpružených výstupků 86, jak je znázorněno na obr. 33, pružná síla, takže posouvání dolní lišty 27 nebo vodicích sloupků 87 vůči příčce 35, a proto vůči celému rámu 2 čelního stěnového dílce 2, je možno dosáhnout pouze po překonání předem stanovené síly. Tato síla se s výhodou zvolí tak, že nemůže dojít k posunutí účinkem tíhy působící na čelní stěnový dílec 2·

Aretování příčky 35 s připojovací deskou 84 vůči dolní liště 27 je provedeno dorazovým zařízením, které je výškově stavitelné a vyčnívá z dolních konců svislých vzpěr 2· Dorazové zařízení sestává v podstatě z tyče 90 se závitem, vyčnívající v prodloužení ze svislých vzpěr 3, která se z nich pomocí stavěči matice 89 může zašroubovat nebo vyšroubovat. Za tím účelem je v dolním konci každé svislé vzpěry 2 uspořádána pevně zátka 92, která umožňuje průchod tyče 90 se závitem a přitom představuje opěru pro stavěči matici 89.. Zátka 91 se může opírat o nákružek na čelní straně svislé vzpěry 2 nebo je se svislou vzpěrou 2 pomocí jiného upevňovacího prostředku spojena. Dolní konec tyče 90 se závitem se opírá o dolní lištu 27. Stavěči matice 89 je pro rychlé přestavení vytvořena jako sklopná matice, takže instalatér může nastavení provést velmi rychle. Tyč 90 se závitem v součinnosti se stavěči maticí 89 umožňuje velmi přesné a jemné nastavení požadované výšky příčky 35 a připojovací desky 84.

Pro upevnění příslušných nástavbových dílů jsou buď na upevňovací desce 84., viz obr. 32, nebo na krycích elementech 88. viz obr. 1, upraveny příslušné upevňovací díry se závitem, pro něž jsou u příkladu provedení, znázorněného na obr. 31 až 33, opatřeny krycí elementy 88 na přední straně příslušnými průchozími otvory 93. V této souvislosti přispívá k takovému upevnění rovněž uvnitř otevřené provedení vodicích sloupků 87. Aby se tlak způsobený nástavbovými elementy mohl rozložit velkoplošně, leží přední strana krycích elementů 88 v jedné stranou příčky 35. Protože například při mohou působit velmi velké ohybové momenty, elementy 88 o vodicí sloupky 87, čímž se rovině s přední zavěšení umyvadla opírají se krycí průhyb velmi snadno udrží v přijatelné míře.

Je-li však vzhledem k velkému zatížení zapotřebí přípustnou deformaci i při vyšších ohybových momentech omezit na určitou hodnotu, může být pro další podepření příčky .35 nebo připojovací desky 84 upravena podpěrná noha 94, která tyto díly podpírá, viz obr. 1, a která se instaluje na podlaze a upevní na zadní straně uvedených dílů. Podepření příčky .35 je možno provést rovněž prostřednictvím upevňovacích příložek 20. které jsou na ní uspořádány. Konstrukce a funkce upevňovacích příložek 20 byly již výše popsány.

Pro zlepšení vedení vodícího sloupku 87 může být uspořádána další příčka 35 s příslušnými vybráními 83 pro uložení vodicích sloupků 87 v dolní koncové části svislých vzpěr 3..

Upevnění příček 35, za určitých okolností při použití zvukově izolačních elementů, je rovněž již popsáno výše.

Na obr. 33 je znázorněno, že upevnění krycích elementů 88 na připojovací desce 84 je provedeno pomocí upevňovacích výstupků 104, které se vloží do příslušných úložných otvorů 103. a které se mohou ohnout. Za tím účelem mohou být použity i otvory vzniklé vytvořením pružných jazýčků 85. K tomu dojde zejména tehdy, když jak připojovací deska 84, tak i krycí elementy 88 jsou vyrobeny z plechu lisováním a ohýbáním. Pružné jazýčky 85 mohou být potom vyrobeny v připojovací desce 84 jednoduchým lisováním a ohýbáním.

Krycí element 88, viz obr. 1, nebo připojovací deska 84, viz obr. 32, jsou opatřeny úložným otvorem 95 pro uložení a průchod přívodní trubky 96 ze splachovací nádrže 45. Pro vytvoření zvukové izolace je upraven v úložném otvoru 95 kroužek, zejména z pryže, který tvoří zvukovou izolaci přívodní trubky 96.· Dále je zde uspořádán držák 98., viz obr. 1, který je s výhodou proveden z plastu, a který se upevní zaskakovací příchytkou 99 na přívodní trubce 96. Na držáku 98 je dále uspořádán uvolnitelný zaskakovací třmen 100. kterým se výstupní trubka 101 upevní v držáku 98., a kterým je zároveň vytvořena zvuková izolace.

Kvůli úplnosti je nutno ještě doplnit, že upevňovací díry 92 se závitem v připojovací desce 84 jsou uspořádány v pružných jazýčcích 102. takže pružné jazýčky 102 jsou dotažením šroubů pevně přitahovány k vodicím sloupkům 87, a proto přídavně přispívají k bezpečnějšímu ustavení nástavbových elementů. Pružné jazýčky 102 přebírají rovněž funkci vyrovnání tolerancí způsobených odchylkami při výrobě.

Dále je uskutečnitelné takové provedení, u něhož se uspořádání veškerých nástavbových elementů na rámu 2, ať už pomocí příček 35 nebo jiných elementů, například adaptéru 46 pro splachovací nádrž 45, provede s použitím zvukových izolačních elementů. Navíc mohou tyto elementy samotné, například adaptér 46, současné představovat zvukové izolační elementy. Tato opatření vedou k výrazné redukci vytváření hluku, a proto více prospívají zdraví pozdějšího uživatele.

Na obr. 34 a 35 je znázorněna varianta příčky 35, u níž je s výhodou provedena zvuková izolace. Příčka 35 sestává ze základního tělesa 105. které má četné možnosti upevnění dílů protékaných tekutinou, představované otvory 106. 107 a 108. Tato příčka 35 je určena například pro upevnění armatur, jak vyplývá z obr. 5 a 6. Koncové části 109 základního tělesa 105. přivrácené ke svislým vzpěrám 2, jsou vždy plastovými šrouby upevněny na spojovacím dílu 111, přičemž do tohoto upevnění je vždy vložen tlumicí element 112. Spojovací díl lil má zalomený průřez s v podstatě rovnoběžnými koncovými plochými rameny 113. 114. První koncové ploché rameno 113 překrývá část základního tělesa 105 v odstupu, takže do vzniklé mezery může být vložen tlumicí element 112. Tento tlumicí element 112 je opatřen otvory pro šrouby 110. Ve druhém koncovém plochém ramenu 114 jsou upraveny upevňovací otvory 115. které jsou svými roztečemi přizpůsobeny zaskakovacím otvorům 36 v podélné stojině 5 svislých vzpěr 2· Pro spojení příčky 35 se svislými vzpěrami 2 se použije ještě aretační destička, která není znázorněna, a která je podobná aretační destičce 41. takže podélná stojina 2 svislých vzpěr 2 se nachází mezi druhým koncovým plochým ramenem 114 a touto aretační destičkou. Tato neznázorněná aretační destička je s výhodou opatřena alespoň jedním zaskakovacím výstupkem, který zasahuje do zaskakovací díry 36. Zvuková izolace dosažená touto variantou příčky 25 splňuje nejvyšší požadavky na přípustný hluk. Navíc není oddělená zvuková izolace každého dílu nutně zapotřebí, avšak může být upravena.

Četné možnosti montáže čelních stěnových dílců 1 pomocí výše popsaných prostředků jsou patrné zejména z obr. 2. Tím jsou dány nejrůznější možnosti uspořádání sanitních instalací.

lehké nosné zdi, zejména prostřednictvím samořezných šroubů.

Spojovací úhelník 74 ie s výhodou vyroben jako ohýbaný díl z plechu, jak je znázorněno na obrázcích. Z výše uvedeného textu vyplývá, že spojovací úhelník 74 jako multifunkční element může plnit současně několik úloh. Jednak slouží jako dosedací plocha na čelním stěnovém dílci 1 a jednak může být použit pro četné různé varianty spojení vzpěr 4, 60, tvořených profily průřezu tvaru C.

Dále bude podle obr. 1 až 4 a 31 až 33 podrobněji popsána varianta příčky 35, která je určena pro uložení nástaveb WC.

Příčka 35 sestává, jak již bylo výše popsáno, z nosníku, který má v průřezu v podstatě tvar U. Tato příčka 35 je dále opatřena ve svých ramenech 39 vybráními 83. Na obě ramena 39 dosedá připojovací deska 84. která je s nimi spojena pomocí šroubů. Připojovací deska 84 směrem dolů přesahuje za příčku 35 a má přibližně tvar T, viz obr. 32. Horní příčná část tvaru T zakrývá příčku 35 na její zadní straně a tudíž zlepšuje její pevnost v krutu.

Vybráním 83 příčky 35 jsou v připojovací desce 84 přiřazeny vždy pružné jazýčky 85, které jsou vždy vytvořeny jednodílně s připojovací deskou 84.. Pružné jazýčky 85 jsou ve své koncové části, odvrácené od pevného konce, opatřeny výstupky 86., které ve směru k příčce 35 vystupují z povrchu připojovací desky 84.· Tyto výstupky 86 se nacházejí vždy v oblasti vybrání 83., jako u znázorněného příkladu provedení, poněkud pod těmito vybráními 83.· Vybrání 83 tvoří vodic,í uložení, které je zakryto připojovací deskou 84., a které je určeno pro posuvné uložení vodicích sloupků 87. Pro každý čelní stěnový dílec 1 jsou na dolní liště 27 upraveny vždy dva vodicí sloupky 87 a jsou k ní připevněny. Vodicí sloupky 87 vystupují rovnoběžně se svislými vzpěrami 3 směrem vzhůru

Claims (6)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   -------------1.~Spojovací úhelník (74) pro umístění vodorovných krytů čelních stěnových dílců pro sanitní instalaci, vyrobených z profilových kolejnic průřezu tvaru C, vyznačuj ící se tím, že má v podstatě rovnou úložnou plochu (75), v podstatě kolmo k ní uspořádanou upevňovací plochu (76) a opěrnou plochu (77), rozkládající se v podstatě mezi upevňovací plochou (76) a úložnou plochou (75) a uspořádanou k nim vždy v podstatě kolmo, přičemž alespoň v upevňovací ploše (76) jsou uspořádány alespoň dva upevňovací zářezy (78), přičemž vzdálenost jejich středů od sebe navzájem odpovídá součtu polovičních šířek (G/2) dvou profilových kolejnic (4, 60) průřezu tvaru C.
2. 2. Spojovací úhelník podle nároku 1, vyznačuj í c í se tím, že alespoň na jedné straně leží boční okraje úložné plochy (75) a upevňovací plochy (76) v jedné rovině a opěrná plocha (77) je uspořádána na těchto bočních okrajích, přičemž opěrná plocha (77) je opatřena upevňovacími zářezy (78), jejichž středy jsou od sebe uspořádány ve vzdálenosti (L), která odpovídá součtu polovičních šířek spojovaných profilových kolejnic (4, 60) průřezu tvaru C.
3. 3. Spojovací úhelník podle nároku 1 nebo 2, v y z n a čující se tím, že upevňovací zářezy (78) jsou vytvořeny jako podélné zářezy otevřené na straně odvrácené od úložné plochy (75), přičemž uzavřený konec těchto upevňovacích zářezů (78) slouží jako dorazová plocha pro upevňovací prostředky (79) tak, že nasazením příslušné plochy (75, 77) na upevňovací prostředky (79), uspořádané v profilových kolejnicích (
4. 4, 60) průřezu tvaru C, leží automaticky úložná plocha (75) v podstatě v jedné rovině s boční plochou profilové kolejnice (4, 60) průřezu tvaru C.

   I i

   í i

   28 4. Spojovací úhelník podle jednoho z nároků i až 3, vyznačující se tím, že v podstatě rovnoběžně s úložnou stranou na upevňovací ploše (76) nebo na opěrné ploše (77) jsou uspořádány vždy dvě řady vodicích výstupků (80), jejichž rovnoběžná vnější vzdálenost (P) se rovná šířce vodícího zářezu (15) v profilové kolejnici (4, 60) průřezu tvaru C a osa symetrie obou řad má vzdálenost (M) od úložné plochy (75), která v podstatě odpovídá poloviční šířce (G/2) profilových kolejnic průřezu tvaru C.
5. 5. Spojovací úhelník podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že úložná plocha (75) je opatřena alespoň jedním přístupovým otvorem (82), zejména ve formě zalomené štěrbiny, který umožní přístup nástroje k upevňovacímu prostředku (79, 81) nacházejícímu se v příslušných upevňovacích zářezech (78).
6. 6. Spojovací úhelník podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že střed rohu, tvořeného upevňovací plochou (76) a opěrnou plochou (77), má u nejblíže ležícího upevňovacího zářezu (78) kolmou vzdálenost (R) k upevňovací ploše (76) nebo opěrné ploše (77), která odpovídá poloviční šířce (G/2) profilové kolejnice průřezu tvaru C.

   7. Spojovací úhelník podle jednoho z nároků 1 až 6, v y značující se t í m, že je vyroben z plechu lisováním a ohýbáním. 8. Spojovací úhelník podle jednoho z nároků 1 až 7, v y značující se t í m, že v upevňovací ploše

   (76) a/nebo opěrné ploše (77) uspořádány navíc k upevňovacím zářezům (78) otvory, které slouží k upevnění na lehkých konstrukčních stěnách, zejména prostřednictvím samořezných šroubů.