CZ51896A3 - Pile fabric, multifilament thread therefor and process for producing both the fabric and the thread as well as the use of such cloth - Google Patents

Description

-1- B » íUl !JW·» fldVOKd [ 120 CO PRAHA 2, Hitový % i I X); \j — Qí σ > o

'.'X = j LO' <Τ3

Vlasová textilie, multifilamentová niť-pro ng^a způsob Výro-by textilie a nitě, a použití textilie

Oblast techniky

Vynález se týká vlasové textilie textilního rubu z úpletu nebo tkaniny a z vlasových nití, tvořících, kličky, do něj vpojených, jejíž textilní rub sestává.z multifilamentové hybridní nitě z nejméně dvou druhů nekonečných vláken a popřípadě doprovodných .nekonečných vláken..................

Dosavadní stav techniky - . * -

Plošné útvary z hybridních niti, které jsou složeny .z vlá-kenných materiálů s nižší teplotou tání a vyšší teplotou tání, a které mohou být zpevňovány tepelným zpracováním, jsou již známé. Tak jsou kupříkladu známé z patentového spisu EP-B-0359436 lamelové závěsy, jejichž lamely jsou vyrobeny ' ! z tkaniny z niti s nižším bodem' tání a niti s vysokým bodem tání, která se po její výrobě podrobuje tepelnému zpracování, při se níž niťové složky s nižší teplotou tání taví a tkaninu ztužuji.

Je také známé vytvářet z hybridních nití, obsahujících filanentovou složku s vyšší teplotou tání nebo netavi-telnou a termoplastickou filamentovou složku .s nižší teplotou táni, plošné útvary, které mohou být zahřátím nad teplotu tání termoplastické niťové složky s nižší teplotou tání převáděny na termoplastové desky vyztužené· vlákny, tak zvaných "organické plechy". Různé způsoby výroby termoplastových polotovarů, vyztužených vlákny, jsou popsány v Chemiefasern/Textiltechnik 39/91, roč. 1989, Str.Tl85 až T187, T224 až . T228 a T236 až T240. Výroba vycházející z- plošných textilních materiálů z hybridních přízi je zde popisována jako elegantní cesta, která přináší výhodu v tom, že se poměr míšení výztužných a matricových vláken dá velmi přesně nastavovat a textilní materiály se dají v důsledku jejich schopnosti nařaseni dobře vkládat do 'lisovacích forem (viz Chemiefasern/Textiltechnik 39/91, roč. 1989, str.T186).

Jak vyplývá ze strany T238/T239 této publikace, vznikají však již problémy při dvourozměrném přetváření textilních materiálů. Jelikož je tažnost výztužných nití zpravidla zanedbatelně malá, mohou být textilní nitě zé známých hybridních nití přetvářeny pouze ještě na základě jejich vazby. Této přetvořitelnosti jsou však zpravidla dány úzké meze, pokud se má zabránit tvorbě záhybů (T239), což je zkušenost, potvrzená počítačovým simulován. Východisko, spočívající' v tom, že se'· textilie,z.výztužných nití a nití' základní hmoty lisují-ve·., formách,, je zatíženo nevýhodou vyplývající z toho,' že dochází' k částečnému pěchování, což vede k přesunu a/nebo nakadeření výztužných nití, spolu s poklesem výztužného účinku.

Další možnost, uváděná na str.T239 a T2.40, podle které se vyrábí trojrozměrně přetvořené tvarové díly s nepře-souvanými výztužnými nitěmi, spočívá ve výrobě trojrozměrně tkaných polotovarů, což však vyžaduje značné nároky na strojní vybavení, a to jak při výrobě polotovarů, tak i'při impregnaci nebo povrstení termoplastem'.

Pro zlepšení přetvořitelnosti výztužných vložek slouží způsob známý z německého spisu DE-A-40 42 063. Při tomto způsobu se do plošného textilního útvaru, určeného jako textilní výztuž, zapracovává délkové přetvořitelné, t.j. teplem smrštivé pomocné nitě. Zahřátím se vyvolává smrštění a textilní materiál se se poněkud stáhne, takže výztužné nitě se zvlní nebo jsou drženy ve volném ovinutí kličkami. Z německého patentového spisu DE-A-34 08 769 je znám způsob výroby tvarových těles vyztužených vlákny z termo- -3- plastického materiálu, při kterém se používají ohebné textilní útvary, sestávající ze v podstatě jednosměrně orientovaných výztužných vláken a ze základní hmoty vytvořené z termoplastických nití nebo vláken. Tyto polotovary se.při jejich konečném tvarování přetvářejí profilovanými tryskami, přičemž se prakticky všechna termoplastová vlákna taví. Z evropské patentové přihlášky EP-A-0 260 872 je znám vš-ívaný textilní materiál, kde jsou vlasové nitě všívány do primárního rubu z rouna, které obsahuje relativně nízko tavitelné nitě. Tepelným zpracováním všívaného materiálu se vláknové složky rounového rubu s nižší teplotou tání taví, přičemž se rub zpevňuje a vlasové nitě jsou do něj vpojeny. ψ Z evropské patentové přihlášky EP-A-0 568 916 je znám všívaný textilní materiál, u kterého jsou všívány vlasové nité, obsahující nízko tavitelná vlákna, do vícevrstvého i primárního rubu. Řízeným tepelným zpracováním, které ovlivňuje pouze rub všívaného materiálu, se nitové složky vlasových nití s nižší teplotou tání taví a jsou vpojovány do rubu. Přitom zajištuje obzvláštní vrstva vícevrstvého rubu, která je přítomná na vlasové straně, tepelnou izolaci, aby se zabránilo vytvrzení vlasových nití. Z japonského patentu-vykládacího spisu 30 937/1984 je i znám vlasový materiál ze základní tkaniny, do níž jsou veva-zovány vlasové nitě. Základní tkanina sestává z nitě z vláken s nižší teplotou tání a vláken s vyšší teplotou tání. Po výrobě tkaniny a vevázání vlasu se materiál zahřívá na teplotu; při které se vlákna s nižší teplotou tání taví, přičemž dochází ke zpevněni rubu tkaniny. Z příkladu tohoto spisu je patrné, že nit použitá pro výrobu tkaného rubu je nit ze střížových vláken, která se získává ze směsi střížo-vých vláken s nižší teplotou tání a s vyšší teplotou tání sekundárním spřádáním.

Tyto spisy ovšem neuvádějí žádné poukazy týkající se výroby vlasové textilie, která je přetvořitelná, t.j. hodí se pro potahování složitých, trojrozměrně tvarovaných ploch. V německé patentové přihlášce p 42 09 970.6 bylo již navrženo vyrobit strukturální plyš z pleteného rubu a z vlasových nití, do něj vevázaných se vzoru, přičemž se s výhodou používají nitě z polyesteru. Zde popsané materiály ovšem nemohou být tepelně zpevňovány a jejich přetvořitelnost je omezena na míru vyplývající z úpletové struktury rubu.

Hybridní nitě z netavitelných (např. skleněných nebo uhlíkových vláken) a tavitelných vláken (například polyesterových vláken), jsou známé. Tak například popisují patentové přihlášky EP-A-156 599, 156 600, 351 201 a 378 381 a japon ský spis JP-A-04 353 525 hybridní nitě.z netavitelných vláken, např. skleněných vláken, a termoplastických, např. polyesterových vláken.

Také spisy EP-A-551 832 a DE-A-29 20 513 se týkají směsných nití, které jsou ovšem pojeny, ale před tím jsou ve formě hybridní nitě. Z evropského patentového spisu EP-B-0 352 153 je znám textilní plošný útvar z polyesterových nití s efektem craquelé, který sestává částečně ze za studená dloužených polyesterových vláken a částečné ze za tepla dloužených, normálně smrštivých polyesterových vláken. U to- ♦ „ hoto materiálu se efekt craquelé získá tím, že se vyvolá smrštění vláken s vyšší teplotou tání.

Ze spisu EP-B-0 336 507 je znám způsob zhušťování textilního plošného útvaru z polyesterových nití, který sestává částečně ze za studená dloužených polyesterových vláken a částečné ze za tepla dloužených, normálně smrštivých polyesterových vláken. U tohoto materiálu se zhuštění získá tím, že se vyvolá smrštění vláken s vyšší teplotou tání. Z patentového spisu EP-A-0 444 637 je znám způsob výroby nakadeřené hybridní nitě z filamentových nití ze složek s nižší a vyšší teplotou táni. U tohoto způsobu se nejprve nit s vyšší teplotou tání kadeří v tvarovací trysce (bulking jet podle US-A-3 525 134), po té se spojuje s níže se tavící nitovou složkou a obě nitě se společně kadeří ve druhé tvarovací trysce.

Vynález si klade za úkol vytvořit vlasovou textilii která by měla příjemně měkký, "textilní" omak, dala by se vytvářet s různým dekorem, měla by dobrou nařasitelnost, dala by se trojrozměrně tvarovat a také se přizpůsobit složité trojrozměrně tvarovaným povrchům, jako jsou například sedadlové nebo opéradlové plochy sedacího nábytku nebo vnitřní .Cx strana dveří aut, bez záhybů, a jejíž rub by se dal jedno- í duchým ohřevem zpevnit a ztužit v rozsahu přizpůsobeném požadavkům dalšího zpracovávání.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo vlasovou textilií z textilního rubu z úpletu nebo tkaniny a z vlasových nití, tvořících kličky, do ní vpojených, jejíž textilní rub sestává z multi-filamentové hybridní nitě z nejméně dvou druhů A a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, jehož podstata spočívá podle vynálezu v tom, že nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu tání nad 180°C, s výhodou nad 220°C a zejména nad 250°C, nekonečná vlákna B mají teplotu tání pod 220°C, s výhodou pod 200°C a zejména pod 180°C, přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně o 20°C, s- výhodou o nejméně o 40°C a zejména nejméně o 80°C pod teplotou tání nekonečných vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20, s výhodou od 40:60 do 60:40 a multifilamentová hybridní nit ještě obsahuje až 40 hmot.% doprovodných nekonečných vláken C. -6- -6-

Podstatná výhoda této vlasové textilie spočívá v tom, že je trojrozměrně přetvořítelná.

Tato cenná vlastnost je obzvláště podporována a dosahována také tehdy, když je rub vytvořen z tkaniny, když tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání mají stupeň zkadeření od 3 do 50%, s výhodou od 8 do 30% a zejména od 10 do 22%.

Zkadeření nekonečných vláken s vyšší teplotou tání se dá v principu získat všemi známými způsoby, při nichž je do nekonečných vláken fixováno při zvýšené teplotě dvourozměrné nebo trojrozměrné zkadeřeni. Vhodnými známými způsoby jsou například tvarování (kadeření) v pěchovací komoře, kadeření ozubeným kolem, tvarování pletením-páráním ("knit-deknit"), při kterém se nit nejprve plete do úpletové hadice, která se tepelně fixuje a po té se znovu rozpáře. Přednostní způsob tvarování nekonečných vláken A je však tvarování nepravým zákrutem, popisované v řadě zveřejněných spisů. Účelné jsou tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání tvarována ve vzduchové trysce nebo s výhodou tvarována nepravým zákrutem.

Obzvláště cenná vlastnost vlasové textilie podle vynálezu spočívá v tom, že její rub může být zpevněn tepelným zpracováním. Přitom tvoří nekonečná vlákna B s nižší teplotou tání v hybridní niti textilního rubu alespoň částečně základní hmotu, která mezi sebou pojí tvarovaná nekonečná vlákna s vyšší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti mezi sebou a s vlasovou nití v oblasti roviny rubu. Pod pojmem základní hmoty se ve smyslu vynálezu rozumí souvislá polyesterová hmota, která je tvořena úplným nebo částečným tavením nekonečných vláken B, nebo vzájemným slepením nekonečných vláken B, změkčených až na lepivost. i i -7-

Aby se dosáhla tato schopnost zpevnění, aniž by se toto dělo s nežádoucí újmou na pevnosti, schopnosti materiá- i lu držet tvar nebo s nutností akceptovat ztížení podmínek použití nebo zhoršení omaku a vzhledu lícní strany, je účelné a výhodné, mají-li nekonečná vlákna A teplotu tání vyšší než 220°C, s výhodou vyšší než 220 až 300°C, zejména 240 až 280°C. Dále je účelné a výhodné, mají-li nekonečná vlákna B teplotu tání nižší než 220°C, s výhodou od 110 do 220°C -a· ze-j-ména-150 až .200°C,....... - .... . Podle vynálezu je tak podstatné použití druhů nekonečných vláken A, B pro určené hodnoty teploty tání. Teplota tání nekonečných vláken je určována polymerní surovinou, použitou při jejich výrobě. Zvláštnost řady polymerních materiálů, jako například také polyesterových materiálů, spočívá v tom, že zpravidla před tavením měknou a taviči pochod probíhá po relativně velkém·teplotním rozmezí. Je však možné zjistit dobře reprodukovatelné, pro tyto polymerní materiály charakteristické teplotní body, u nichž vyšetřovaný vzorek ztrácí svůj geometrický tvar, t.j. přechází do kapalného (i když často vysoce viskózního) stavu. Určení těchto charakteristických teplotních bodů se provádí tak zvanými pe-netrometry (analogicky jako dle DIN 51579 nebo 51580), u nichž se na štěpek nebo peletu vyšetřovaného vzorku polymeru nasadí měřicí hrot definované velikosti a pod definovaným tlakem, načež se vzorek zahřeje s definovanou rychlostí ohřevu a měřením se sleduje vnikání měřicího hrotu do poly-merního materiálu.

Jakmile vzorek, například polyesterový vzorek, změkne, začne pomalé vnikání měřicího hrotu do materiálu. Vnikání měřicího hrotu se může při stoupající teplotě znovu zpomalovat a zcela se zastavit, když změklá, nejprve amorfní polyesterová hmota krystalizuje. V tomto případě se objevuje při dalším zvyšování teploty druhá oblast měknutí, která potom přechází do dále popisované "oblasti tání". -8-

Uvedená "oblast tání" je určité užší teplotní rozmezí, charakteristické pro materiál, v němž dochází k nápadnému zrychlování vnikání měřicího hrotu do polyesterového materiálu. Jako dobře reprodukovatelná teplota tání může být definován teplotní bod, při kterém měřicí hrot dosáhl určité hloubky vniknutí. Jako teplota tání ve smyslu vynálezu je definován teplotní bod (střední hodnota z 5 měřen) při kterém měřicí hrot s kruhovou úložnou plochou 1 mm2 vnikl pod uloženou hmotností 0,5g vnikl rychlostí 5°C/min do zahřátého vzorku polymeru, například vzorku polyesteru, 1000 μπι hluboko .

Jak z důvodů výroby vlasového textilie podle vynálezu, tak i z důvodů obzvláště výhodného rozdělení materiálu základní hmoty při zpevňování rubu (krátké tokové dráhy),.je výhodné, jestliže mezi nekonečnými vlákny A a'B a popřípadě C vzniká nitotvorný vzájemný záběr. Vzájemný nitotvorný záběr mezi nekonečnými vlákny je potřebný k tomu, aby se vy-' tvořilo nitoyé těleso, které se dá dále zpracovávat ná způsob zpracování nitě, t.j. například tkaním nebo pletením, aniž by se jednotlivá nekonečná vlákna souboru z tohoto souboru uvolňovala nebo tvořila větší smyčky a vedla tak k po-

V ruchám zpračovávacích kroků.

Potřebný nitotvorný záběr může být kupříkladu vyvolán tím, že se niti udělí tak zvaný ochranný zákrut s např.10 až 100 zakrouceními na metr, nebo že se nekonečná vlákna spolu bodové vzájemné tavně spojí. S výhodou se potřebný nitotvorný záběr dosahuje svířením ve vířící trysce, při kterém se nekonečná vlákna, která se mají spojovat do nitě, v úzkém nitovém kanálů nechají ze strany ofukovat ostrým plynovým proudem. Stupeň sváření a tím i jakost nitotvorného záběru se přitom dá měnit silou ofukovacího proudu. S výhodou jsou nekonečná vlákna A a Ba popřípadě -9- C v multifilamentové hybridní niti vzájemně spolu sviřena, přičemž stupeň svíření multifilamentové hybridní nitě účelně odpovídá délce otevření 10 až 100- mm. Míra svíření je charakterizována udáním délky otevření (Óffnungslánge), která se měří metodou se zkouškou jehlou (Nadeltest-Methode), popsanou v patentovém spisu US-A-2 985 .995 zařízením ITEMAŤ na zkoušku jehlou.

Další výhodné znaky multifilamentové hybridní nitě, které se mohou vyskytovat ppdle požadavků použití nebo účelnosti jednotlivě nebo. v měnících se kombinacích, spočívají v tom, že nekonečná vlákna B jsou hladká, že multifilamento-vá hybridní nit neobsahuje žádná doprovodná nekonečná vlákna C, má celkový titr 80 až 500 dtex, s výhodou 100 až 400 dtex a zejména 160 až 320 dtex, tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání mají titr jednotlivých nekonečných vláken 0,5 až 15dtex, s výhodou 2 až 10 dtex, a nekonečná vlákna B s nižší teplotou táni mají titr jednotlivých nekonečných vláken 1 až 20 dtex, s výhodou 3 až 15 dtex. * V zájmu dobré textilní kvality vlasové textilie podle vynálezu je účelné použít multifilamentovou hybridní nit, jejichž tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání mají počáteční modul 15 až 28 N/tex, s výhodou 20 až 25 N/tex, a nejvyšší tahovou sílu vztaženou na jemnost nad 25 cN/tex, s výhodou nad 30 cN/tex a-zejména 30 až 40 cN/tex.

Ukázalo se jako účelné, zejména při výrobě vlasových materiálů s tmavšími barevnými tóny, používat rub, který je rovněž zbarven tmavšímu barevnými tóny. Je-li rub podstatně světlejší, než vlas, může dojít k tomu, že při tření přes vlas nebo při ukládání vlasové textilie přes struktury s malým poloměrem zakřivení prosvěcuje světlejší rub skrz vlas. Jé proto výhodné, jsou-li tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání barevná, s výhodou barvená ve hmotě. -10-

Nekonečná vlákna B s nižší teplotou tání mohou být barvená ve hmotě, nebo s výhodou být surově bílá, neboř se ukázalo, že při tepelném zpevňování rubu je materiál nekonečných vláken B v rozsáhlé míře přijímán seskupeními nekonečných vláken A, z čehož vyplývá celková tmavá barva nekonečných vláken A.

Ukázalo se, že při výrobě rubu mohou být vedle multi-filamentové hybridní nitě, použitelné podle vynálezu, zpracovávány také jiné nitě. Účelně však má podíl multifilamen-tové hybridní nitě v rubu činit nejméně 30%, s výhodou nejméně 75% a zejména 100%.

Pro většinu použití je účelné, aby plošná hmotnost vlasové textilie byla 100 až 1000 g/m2, s1výhodou 200 až Λ 500 g/m , a poměr hmotnosti textilního rubu k vlasové niti v surovém materiálu v rozmezí 20:80 až 40:60. Dále je účelné, aby kličky měly délku 1,9 až 6,0, v případě řezaného plyše s výhodou 2,8 až 3,5 mm, v případě plyše s krátkými kličkami s výhodou 1,0 až 2,5 mm.

Zpravidla vyhovuje vlasový materiál podle vynálezu požadavkům na vnitřní dekorační materiál, je-li celkový titr vlasové nitě 50 až 800 dtex, s výhodou 100 až 400 dtex. Při tom činí titr jednotlivého nekonečného vlákna vlasové nitě normálně 0,5 až 10 dtex, s výhodou 0,7 až 6 dtex, zejména 3 až 6 dtex. S ohledem na textilní charakter vlasové textilie podle vynálezu je výhodné, jsou-li vlasové nitě tvarované, s výhodou foukáním nebo nepravým zákrutem.

Vlas samotný může být tvořen ze neřezaných smyček vlasové nitě nebo řezaných konců vlasové nitě. -11-

Jak již bylo uvedeno výše, vyznačuje se jedno provedení vlasové textilie podle vynálezu tím, že textilní rub je vytvořen z úpletu. Pletené textilní plochy mohou být pleteny osnovně nebo zátažně. Pletený rub může mít oboulícní, obou-rubní, nebo jednolícní strukturu oček a jejích známé varianty, jakož i žakárové vzory.

Oboulícní úpletová struktura obsahuje kupříkladu také její varianty, jako .krytá,, ,s, vrtaným efektem, žebrová, roz-, sazená, vlna, chyt nebo nopová vazba, jakož i interloková oboulícní křížem. Obourubní struktura oček obsahuje kupříkladu1 také její varianty jako krytá, podkládaná, s vrtaným efektem, plyš, výplněk, chyt nebo nopová vazba. Jednolícní varianta obsahuje kupříkladu také její varianty, jako krytá, podkládaný vzor, s vrtaným efektem, plyš, výplněk, chyt nebo % nopová vazba. £.i

Jak již bylo rovněž uvedeno, vyznačuje se další provedení vlasového materiálu tím, že je textilní rub tkaný. .ií V principu může mít tkaný rub všechny známé konstrukce tkaniny, jako plátnovou' vazbu, například ripsovou vazbu, panama-vazbu, vazbu ječmenného zrna (Gerstenkornbindung) nebo zdánlivou perlinkovou vazbu, keprovou vazbu a jejich různé odvozené formy, z nichž jsou jmenovány pouze formou příkladu stromečkový.kepr, plochý kepr, propletený kepr, mřížkový kepr, křížový kepr, hrotový kepr, klikatý kepr, stínový kepr nebo stínově-křížový kepr, nebo atlasová vazba s nepro-vázáními různé délky (označení vazeb je uvedeno podle DIN 61101).

Vazby tkaniny nebo úpletu se volí podle zamýšleného účelu použití a textilního materiálu podle vynálezu, přičemž rozhodující je čistě technická účelnost a po případě také přídavná dekorativní hlediska*. Výhodná úpletová struktura jsou základní vazby oboulícní, obourubní a jednolícní. Výhodná vazba tkaniny je plátnová vazba, popřípadě s jedno- -12- duchými odvozeninami bez větších neprovázání. Předngst je však dávána základním strukturám úpletu nebo tkaniny.

Hustota rubové plochy činí podle použití, pro které je materiál určen, a vždy podle titru nití použitých při výrobě je u tkanin v rozsahu 10 až 25 nití na centimetr, s výhodou 14 až 20 nití na centimetr v osnově a útku, a u úpletů v rozsahu 12 až 30 jehel na palec, s výhodou 16 až 24 jehel na palec. Uvnitř tohoto rozmezí mohou být přirozeně hustoty přizpůsobovány uvažovanému případu použití. Vždy podle požadavků případu použiti a zejména*uvažovaného strukturálního dekoru vlasu . obsahují u rubu z úpletu očka neméně 30%, s výhodou 60 až 100% vlasových nití.^ Ze stejného důvodu může být účelné, aby při použití rubové tkaniny nevevazovala každá osnovní a/nebo útková nit vlasové nopky. Zpravidla vevazuje u rubové tkaniny 30%, s Výhodou 60 až 100% osnovních a/nebo útkových nití vlasové nopky. Cílově řízeným , vevazování vlasových nopků do rubové plochy mohou být vytvářeny velmi dekorativní plyše se zajímavými povrchovými strukturami a dekory. Takové výrobky jsou známé pod označením strukturální plyš. Struktura a v výroba těchto dekorativních strukturálních plyšů, s tkaným rubem nebo rubem z úpletu, bude dále vysvětlena na základě pleteného rubu. Popsaná struktura může být účelně a analogicky přenesena také na vlasové textilie s tkaným rubem. Vzhledem k použití multifilamentové hybridní nitě podle vynálezu vzniká také při tkaném rubu trojrozměrně přetvořitelný vlasový materiál, zpevnitelný teplem.

Taková obzvláště výhodná dekorační plyšová struktura sestává z pleteného strukturálního plyše s vysokou přetvoři- i telností, ze základních a kličkových niti, která obsahuje jako kličkové nité filamentové nitě, které mají, při vztažení na dělení stroje 18 nebo 20 jehel na palec, celkový titr -13- 300 až' 400 dtex, a jejíž základní nit, má při vztažení na; dělení stroje 18 nebo 20' jehel na palec celkový titr 300 až .370 dtex, s výhodou 320 až 350 dtex, přičemž jedničný titr filamentů je větší než 1,5 dtex, s výhodou větší než 2,5 dtex, přičemž celková plošná hmotnost činí 350 až 550 g/m2 a základní očka úpletu ve strukturálních oblastech neobsahují žádnou kličkovou nit.

Strukturální oblasti ve smyslu vynálezu jsou oblasti, v nichž pletený plyš podle vynálezu neobsahuje žádné kličky.

Také základní nitě, vhodné pro výrobu strukturálního plyše, sestávají účelně rovněž ze syntetických nekonečných vláken. Vhodné filamentové materiály pro základní a kličkové nitě jsou kupříkladu polyesterová, polyamidová nebo polyak-rylonitrilová nekonečná vlákna. Přednostně použitelná jsou polyesterová nekonečná vlákna. Pokud žádné obzvláštní požadavky z hlediska použití nehovoří pro použití různých materiálů v kličkové a v základní niti, je dávána přednost tomu, aby se pro obé nitě použila polyesterová nekonečná vlákna. Účelně mají všechna nekonečná vlákna, použitá ve vlasové niti teplotu tání, která je o nejméně 20°C, s výhodou 40°C a zejména nejméně 80°C nad teplotou tání nekonečných vláken B multifilamentové hybridní nitě. Není-li tomu tak z obzvláštních důvodů, je třeba při zpevňování rubu vlasové textilie podle vynálezu dbát na to, aby bylo tepelné zpracování omezeno na rub materiálu, např. kontaktním ohřevem na ohřívací ploše, aby se předešlo vytvrzení vlasové nitě. Přednostně se použiji, zejména pro titr nitě a jednotlivých vláken v dolní části udaného rozmezí titru, tvarované nitě. Přitom je obzvláště výhodné, jsou-li základní nitě tvarovány nepravým zákrutem a kličkové nitě jsou tvarovány nepravým zákrutem nebo vzduchovou tryskou. Strukturální plyše mohou také sestávat ze směsných nití z hladkých nebo tvarovaných nekonečných vláken, nebo takové nitě obsahovat. -14- -14-

Vhodné nité ve výše uvedené oblasti titru jsou známé kupříkladu pod obchodním označením tvarovaná (R)TREVIRA v různých typech.

Jak bylo uvedeno výše, vztahuji se výše uvedené celkové titry základních a kličkových nití, obsažených ve strukturálním plyši na hustotu stroje podle dělení stroje 18nebo 20 jehel. Při jemnějším dělení se titry základních a kličkových nití odpovídajícím způsobem sníží.

Jedničné titry základních a kličkových nití leží nad 1,5 dtex a měly by účelné přesahovat 5 dtex jen při obzvláštních požadavcích na plyš. Výběr titru uvnitř tohoto rozsahu se řídí jednak podle požadovaných vlastností strukturálních plyšů podle vynálezu. Strukturální plyše z nití, zejména kličkových nití s jedničnými titry pod 3 dtex, jsou měkčí, hustší a hedvábnšjší, než plyše z nití s' vyššími jedničnými titry. Na druhé straně je třeba brát při volbě titru zřetel vedle požadavků na kvalitu a pravost také na hlediska hospodárnosti. Je tak účelné používat, pokud proti tomu nehovoří žádné jiné požadavky, nitě s jedničnými titry od 2,5 dtex do 5 dtex, zejména na trhu obvyklých standardních typů.

Pro obzvláště vysoké kvality a zejména tam, kde jsou požadovány velmi náročný optický vzhled a příjemný omak, je dávána přednost tomu, aby se používala profilová nekonečná vlákna, jako například s oválným, probraným ("činkovitým") nebo páskovým průřezem, který také může ještě obsahovat ještě jedno nebo více sevření, nebo trojúhelníkové, trojvýběž-kove (trojlalokové) a zejména osmivýběžkové (osmilalokové) profily.

Podíl kliček činí u strukturálních plyšů podle vynálezu v závislosti na desénu 40 až 75%, s výhodou 45 až 60%, a zejména okolo 50%. Zde uvažovaný podíl kliček je poměrný -15- procentuelní podíl kliček ve střídá k počtu maximálně možných kliček při stejné ploše plného plyše.

Počet kliček přítomných ve střídě x 100

Podíl kliček (%)=------------------------------------------

Počet maximál. možných kliček v plném plyši

Zatímco u dosavadních úpletových plyšů činí hmotnostní podíl základního materiálu přibližně 25-28 hmotn.% celkové hmotnosti, pohybuje se hmotnostní podíl základního materiálu u strukturálního plyše podle vynálezu v důsledku vysokého titru jak v kličkové, tak i v základní niti, a vzhledem k jeho výše popsané velmi kompaktní stavby na 40-45 hmotn% a může podle desénu (t.j.· při menším podílu kliček) ležet také ještě výše.

Pro tvarováni výše uvedeného povrchového desénu mohou být očka základního materiálu kombinována s kličkami ve vzorku, čehož se dosahuje odpovídající žakárovou volbou jehel pletacího stroje, nebo mohou být přítomné bezkličkové řádky, t.j. kompletní základní řádky bez kliček. Kupříkladu mohou po 1 až 5 kličkových řádkách následovat jedna nebo dvé řádky bez kliček (příčný žebrový efekt). Tímto způsobem se také dají vytvářet také vzorky povahy podobné tkanině se. Desény, vyrobené tímto způsobem, obsahující podélně a/nebo příčné a/nebo diagonálně probíhající "uličky”, působící jako určitý druh větracích kanálků, přispívají při použití těchto strukturálních plyšů jako potahů, sedadel značně ke komfortu sezení.

Strukturální plyše podle vynálezu mají v důsledku uvedených znaků, zejména vysoké hustoty základní tkaniny, vysoké síly v základní a kličkové niti a tím i dosažené hustoty vlasu a také popřípadě použité úpravy, přídavně stabilizující vlas, a z toho vyplývajícího velmi dobrého stavu vlasu také u kritických vzorů velmi dobrou stabilitu. -16-

Obzvláštní význam z hlediska použití je to, že přes velmi kompaktní a husté konstrukci materiálu může být rozta-živost a vratná a nevratná přetvořitelnost strukturálního plyše ještě přizpůsobena v širokých mezích požadavkům z hlediska použití nastavením pletacího stroje (pevnost materiálu) , volbou pružnosti a/nebo zkadeřením základní nitě a/nebo následným zpracováním strukturálního plyše, například zpracováním smrštěním, přizpůsobeným požadované přetvořitel-nosti.

Nastaveni roztahování se provádí podle tvarování, potřebné podle velikosti předmětů, do nichž se materiál při dalším zpracování trojrozměrně tvaruje, jako například potahů sedadel nebo speciálních hluboce tažených obkladových prvků, například ve vnitřním prostoru aut. Volnou nastavi-telností tažení vzniká u strukturálních plyšů podle vynálezu kromě jednoduché výroby také přídavná kvalitativní výhoda vzhledem k téměř nebo plné neelastických.tkanin z vločkových nití. U těch je určitá tvarovatelnost dosažitelná, pouze nár kladnými konstrukcemi při použití speciálních nití s vysokou roztaživosti.

Vlas strukturálních plyšů podle vynálezu se stříhá na přibližně 1 až 3 mm. Přitom vzniká další ekonomická výhoda v tom, že vzhledem k velké síle základních a kličkových nití vlas velmi dobře stojí a umožňuje úsporné stříhání, čímž se dá dosáhnout ekonomicky žádoucího snížení ztráty při stříhání, která u známého stavu techniky činí přibližně 20 až 30 hmotn.%, zatímco u strukturálního plyše podle vynálezu činí pouze 10 až 15 hmotn.%. Nastavením nízké výšky vlasu se může strukturálním plyšem podle vynálezu také získat vzhled vločkové tkaniny.

Vysoká hustota základního materiálu strukturálního plyše podle vynálezu přináší další výhodu v tom, že má znač- -17- né sníženou průnikovost pro formovacího ihmoty, což je výhod- i né při tvarovacích pochodech, pracujících s přímým vstřikováním a pěněním na zadní straně, a to v řadě případů bez potřeby použití kašírovacího,podkladu bránícího průniku.

Jak bylo uvedeno výše, vyrábí se rubvlaspvé textilie podle vynálezu z multifilamentové hybridní nitě, obsahující nekonečná vlákna (A) s vyšší teplotou tání a nekonečná vlákna.. ,(,B) s nižší teplotou tání.přičemž teploty tání· musí mít technologicky podmíněnou minimální vzdálenost, a nekonečná vlákna-A'.jsou tvarovaná. Tyto znaky jsou potřebné, ale také dostatečné, aby pro vlasový materiál podle vynálezu a rub, který ho-nese, zprostředkovala tvarovatelnost a schopnost tepelného zpevňování. ?.i. •r *.

Pro nekonečná vlákna A multifilamentové hybridní ni.tě platí, že se mají tavit nad 180°C, s výhodou nad 220°C, zejména nad 250°c. Mohou v principu sestávat ze všech zvlákňo^ vatelných materiálů, které splňují tyto požadavky. Vhodné jsou jak polosysntetické materiály, jako například nekonečná vlákna z regenerované celulózy nebo acetátu celulózy, jakož i syntetická nekonečná vlákna, která jsou vzhledem k možnosti v širokém rozsahu obměňovat jejich mechanické a chemické vlastnosti, obzvláště výhodná.

Tak mohou principielně nekonečná vlákna , A sestávat z vysoce výkonných polymerů, jako například z polymerů, které poskytují bez dloužení nebo pouze s malým, dloužením, popřípadě po tepelném zpracování, zařazeném za zvlákňovacím pochodem, nekonečná vlákna s velmi vysokým počátečním modulem a velmi vysokou pevností v přetržení {= nejvyšší tažnou silou vztaženou na jemnost). Taková nekonečná vlákna jsou v rozsáhlé míře popsána v Ullmannóvé Encyklopedii chemického průmyslu, 5.vydáni (1989), svazku A13, str.l až 21, jakož i svazku 21, str.449 až 456. Sestávají například z kapalně krystalických polyesterů (LPC), polybenimidazolu (PBI) , po- -18- lyetherketonu (PEK), polyetheretherketonu (PEEK), polyethe-rimidů (PEI), polyethersulfonu (PESU), aramidů jako poly-(m-fenylenisoftalamidu)(PMIA), poly-(m-fenyl-tereftal-amidu) (PMTA) nebo poly-(fenylensulfidu) (PPS). Zpravidla však není použiti takových vysoce výkonných vláken zapotřebí a s ohledem na požadavky na pevnost rubového materiálu vlasové textilie podle vynálezu také není účelné. Účelné proto nekonečná vlákna A sestávají z regenerované nebo modifikované celulózy, polyamidů (PA) s vyšší teplotou tání, jako i například 6-PA nebo 6,6-PA, polyvinylalkoholu, polyakrylo-nitrilu, modakrylpolymerů, polykarbonátu, avšak zejména z polyesterů. Polyestery se hodí jako surovina pro nekonečná vlákna A zejména proto, že je možné relativně jednoduchým způsobem obměňovat modifikací polyesterových řetězců chemické, mechanické a jiné fyzikální vlastnosti s ohledem na použití, zejména například teplotu tání.

Jako polymerní materiály z nichž jsou vytvořena nekonečná vlákna (B) s nižší teplotou tání, přicházejí v úvahu účelně rovněž zvlákňovatelné polymery, jako například viny-lové polymery, jako polyolefiny, jako polyethylen nebo polypropylen, polybuten, polyamidy s nižší teplotou tání, jako například 11-PA nebo alicyklické polyamidy (např. produkt získatelný kondenzací 4,4'-diaminolcyklohexylmethanu a de-kankarboxylovou kyselinu), zejména však také zde modifikovaný polyester se sníženou teplotou tání.

Vlasové nitě určují do značné míry textilní povahu vlasové textilie podle vynálezu. Mohou sestávat ze všech vláknitých a filamentových materiálů, používaných obvykle pro výrobu vlasu vlasové textilie, například z plyšů. Vlasové nité tak mohou být vytvořeny ze spřádatelných vláken z přírodních materiálů, jako například z bavlny nebo z vlny, nebo z polosyntetických vláknových materiálů, nebo také ze syntetických vláken nebo nekonečných vláken. Ve vlasové niti mohou být také použity směsi přírodních a syntetických vlá- -20- rů. Polyestery ve smyslu vynálezu jsou také kopolyestery, vytvořené z více než jednoho druhu zbytků dikarboxylových kyselin a/nebo více než jednoho druhu diolových zbytků.

Polyester, z něhož jsou vyrobeny vláknité materiály vlasové textilie podle vynálezu, sestává z nejméně 70 mol. %, vztažených na celek všech polyesterových stavebních skupin, ze stavebních skupin, které jsou odvozeny od aromatických dikarboxylových kyselin a alifatických.diolů, a z .maximálně 30 mol.%, vztažených na celek všech polyesterových stavebních skupin, ze stavebních skupin na bázi dikarboxylových kyselin, které jsou odlišné od stavebních skupin na bázi aromatických dikarboxylových kyselin, které tvoří převažující část stavebních skupin na bázi dikarboxylových kyse-^, lin, nebo jsou odvozeny od aralifatických dikarboxylových* kyselin s jedním nebo více, s výhodou jedním nebo dvěma kondenzovanými nebo nekondenzovanými aromatickými jádry, nebo od alifatických dikarboxylových kyselin s celkem 4 až 12 atomy uhlíku, s výhodou 6 až 10 atomů uhlíku, s výhodou 6 až..· 10 atomy uhlíku a diolových stavebních skupin, které jsou. odvozeny od rozvětvených a/nebo dlouhořetézcových diolů s 3 až 10, s výhodou 3 až 6 atomy uhlíku, nebo od cyklických diolů, nebo od diolů obsahujících etherové skupiny, nebo, pokud jsou přítomné v malém množství, od polyglykolu s relativní molekulovou hmotností 500 až 2000.

Jednotlivě je polyester jádra, vztažený na celek všech polyesterových stavebních skupin, z 35 až 50 mol.% stavebních skupin vzorce -C0-A1-C0- (I) 0 až 15 mol.% stavebních skupin vzorce -C0-A2-C0- (II) 35 až 50 mol.% stavebních skupin vzorce -O-D^-O- (III) 0 až 50 mol.% stavebních skupin vzorce -0-D2-0- (IV) a 0 až 25 mol.% stavebních skupin vzorce -0-A3-C0- (V), kde A1 jsou aromatické zbytky s 5 až 12, s výhodou 6 až 10 atomy uhlíku, A2 od A1 odlišné aromatické zbytky nebo alifatické zbytky

'«jl -21- s 5 až 16 atomy uhlíku, s výhodou 6 až 12 atomy uhlíku nebo alifatické zbytky se 2 až 10 atomy uhlíku, s výhodou 4 až 8 atomy uhlíku, A3 aromatické zbytky s 5 až 12, s výhodou 6 až 10 atomy uhlíku, D1 alkylenové nebo polymethylenové skupiny se -2 až 4 atomy uhlíku oder cykloalkanové nebo dimethylcykloalkanové skupiny s 6 až 10 atomy uhlíku, a D .jsop od D odlišné alkylenove nebo polymethylenové. skupi-. ny se 3 až 4 atomy uhlíku nebo cykloalkanové nebo dimethyl-cykloalkanové skupiny s 6 až 10 atomy uhlíku nebo přímořetězcové nebo rozvětvené alkandiylové skupiny se 4 až 16, s výhodou 4 až 8 atomy uhlíku nebo zbytky vzorce -(02^-0^)-02^-, kde m je celé. číslo od 1 do 40, přičemž přednostní jsou hodnoty m=l nebo 2 pro složky až do 20 mol.% a skupiny s m=10 až 40 s výhodou pouze ve složkách pod 5 mol.%, přičemž.podíly základních stavebních složek. I a III a modifikačnich stavebních složek II, IV a V jsou v rámci výše uvedených rozmezí zvoleny tak, že vznikne požadovaná teplota tání polyesteru.

Vlasová textilie podle vynálezu, jejíž vláknité materiály sestávají z takových polyesterů, zejména z polyethy-lenter(ftalátu, snadno nehoří.

Nesnadná' hořlavost může být ještě zesílena použitím polyesterů modifikovaných pro bránění hoření. Takové polyester, modifikované proti hoření, jsou známé. Obsahuj přísady halogenových sloučenin, zejména sloučenin bromu, nebo, což je obzvláště výhodné, sloučeniny fosforu, které jsou vkon-denzovány do polyesterového řetězce. Obzvláště výhodné vlasové textilie podle vynálezu, bránicí hoření, obsahují v rubu a/nebo vlasu nitě z polyesterů, které mají v řetězci vkondenzované stavební skupiny vzorce -22- 0 O :

II (I -O-P-R-C- (VI) R1 kde R značí alkylen nebo polymethylen se 2 až 6 atomy uhlíku nebo fenyl a R1 znační alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, aryl nebo aralkyl* S výhodou značí ve vzorci VI R ethylen a R1 methyl, ethyl, fenyl nebo o-, m- nebo p-methyl-fenyl, zejména methyl.

Stavební skupiny vzorce VI jsou účelně obsaženy v polyesterovém řetězci až do 15 molárních %, s výhodou v množství 1 až 10 mol.%.

Obzvláště výhodné je, jestliže použité polyestery neobsahují více než 60 mVal/kg, s výhodou méně než než 30 mVal/kg, ukončených karboxylových koncových skupin a méně než 5 mVal/kg, s výhodou méně než 2 mVal/kg/ zejména méně než 1,5 mVal/kg volných karboxylových koncových skupin.S výhodou obsahuje proto polyester například karboxylové koncové skupiny, ukončené zreagováním s mono, bis- a/nebo polykarbo-diimidy. V dalším provedení obsahuje, s ohledem na stabilitu při hydrolýze trvající po delší údobí, polyester jádra a polyester polyesterové směsi pláště maximálně 200 ppm, s výhodou maximálně 50 ppm, zejména 0 až 20 ppm, mono- a/nebo bis-karbodiimidů a 0,02 až 0,6 hmotn.%, s výhodou 0,05 až 0,5 hmotn.% volného polykarbodiimidu se střední molekulovou hmotností od 2000 do 15000, s výhodou od 5000 do 10000.

Polyestery nití obsažených ve vlasové textilii podle vynálezu, mohou obsahovat kromě polymerních materiálů až 10 hmotn.% nepolymerních látek, jako jsou modifikační přísady, plniva, matovací prostředky, barevné pigmenty, barviva, sta-bilizátory, jako absorbéry UV záření, antioxydanty, hydrolý-zové, světelné a tepelné stabilizátory a/nebo pomocné pro- -23- středky pro zpracovávání. i Předmětem .vynálezu jsou také zpevněné, výše popsané vlasové textilie, t.j. takové, u nichž nekonečná vlákna B s nižší teplotou táni multifilamentové hybridní nitě textilního rubu tvoří alespoň částečně základní hmotu, která pojí tvarovaná nekonečná vlákna multifilamentové hybridní nitě mezi sebou a dále s vlasovou nití v oblasti roviny rubu.

Obzvláštním charakteristickým znakem tohoto materiálu je to, že je nejen rub zpevněn alespoň částečnou tvorbou základní hmoty z nekonečných vláken B multifilamentové hybridní nitě rubu, ale že překvapivě je pevnost vpojení vlasové nité do rubu vétší, než je jeho nejvyšší síla v tahu.

Dalším předmětem vynálezu je multifilamentová hybrid-ní nit z nejméně dvou druhů A a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, jejíž podstata spočívá podle vynálezu v tom, že nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu tání nad 180°C, s výhodou nad 220°C a zejména nad 250°C, nekonečná vlákna B jsou hladká a mají teplotu tání pod 220°C, s výhodou pod 200°c a zejména pod 180°C, přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně o 20°C, s výhodou o nejméně o 40°C a zejména nejméně v o 80°C pod teplotou tání nekonečných vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20, s výhodou od 40:60 do 60:40 a multifilamentová hybridní nit ještě obsahuje až 40 hmot.% doprovodných nekonečných vláken C.

Dalším předmětem vynálezu je způsob výroby tepelně zpevnitelné vlasové textilie z textilního rubu z upletu nebo tkaniny a z vlasových niti, tvořících kličky, do něj vpoje-ných, tkaním nebo pletením tkaniny nebo úpletu s vevázanými kličkami, nebo tkaním nebo pletením dvojité tkaniny nebo úp- -24- letu, přičemž obě textilní plochy jsou vzájemné spojeny kličkovými nitěmi, a následujícím dělením obou textilních ploch tak, že se vytvoří dvě jednopásové vlasové tkaniny nebo úplety, který se podle vynálezu vyznačuje tím, že nit přiváděná do tkacího stavu nebo pletacího stroje pro tvorbu textilních rubových ploch vlasové textilie je z nejméně 30%, s výhodou z nejméně 75%, multifilamentová hybridní nit, sestávající z nejméně dvou druhů A a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, přičemž nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu tání nad 180°C, s výhodou nad 220°C a zejména nad 250°C, nekonečná vlákna B mají teplotu tání pod 220°C, s výhodou pod 200°C a zejména pod 180°C, přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně o 20°C, s výhodou o nejméně o 40°C a zejména nejméně o 80°C pod teplotou tání nekonečných vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20, s výhodou od 40:60 do 60:40 a multifilamentová hybridní nit ještě obsahuje až 40 hmot.% doprovodných nekonečných vláken C. Následně může být získaná vlasová tkanina nebo úplet podrobena zpevňovacími tepelnému zpracování, které je rovněž součástí způsobu podle vynálezu, popřípadě nedílnou součástí, při teplotě, při níž nekonečná vlákna typu B s nižší teplotou tání v multifilamentová hybridní niti měknou. Také takto vyrobená zpevněná vlasová textilie je předmětem vynálezu.

Teplota závěrečného tepelného zpracování a doba zpracování se řídí podle požadovaného stupně zpevnění a teploty tání nekonečných vláken B multifilamentové hybridní nitě. Zpravidla se tepelné zpracování provádí při 100 až 200°C, s výhodou při 120 až 180°C. V praxi se ukázalo jako velmi výhodné předem fixovat surovou vyrobenou vlasovou tkaninu nebo úplet textilie te- -25- pelným zpracováním při relativně nízké teplotě, například naparováním, na napínacím rámu. Surová textilie tím získá sklon ke svíjení, stane se tvárlivější pro další pracovní pochody, vlas je lépe vpojen {stabilizace kliček) a vzdoruje tak lépe mechanickým namáháním v tahu. Obzvláštní výhoda, která je spojena s předběžnou fixací, spočívá v tom, že pro vynucení rovinné polohy není zapotřebí žádné kašírování a nevzniká žádný nebo jen velmi malý prořez na okrajích.

Je proto výhodné, je-li surová textilie vyrobené vlasové tkaniny nebo úpletu předem fixována na napínacím rámu. S výhodou se pro tvorbu rubu použijí multifilamentové hybridní nitě, jejichž nekonečná vlákna B jsou hladká·. Dále je podle požadavků praxe .použití způsob řízén tak, že plošná hmotnost vlasové textilie je 100 až 1000 g/m^, s„výhodou 200 až 500 g/m^ a vstupní poměr rubové nitě k vlasové niti je v rozmezí od 20:80 do 40:80. Řízení . se provádí podle požadované hustoty vlasu a vzorování tak, že u rubu z úpletu nejméně 30%', s výhodou 60 až 100%, oček obsahují vlasové nitě, a rubového úpletu 30%, s výhodou 60 až 100% osnovních a/nebo útkových nití ve-vazují vlasové nopky. Výroba přednostního pleteného .strukturálního plyše podle vynálezu se provádí spletením základní nitě a kličkové nitě, úpravou úpletu a řezáním vlasu, a vyznačuje se tím, že pro tvorbu rubu se použije výše popsaná multifilamentová hybridní nit, a pletení se provádí na pletacích strojích se systémové odděleným zapracováním základních a kličkových nití 'a žakárovou volbou jehel a dělením stroje 18, 20 nebo 24 jehel na palec, s výhodou 18 nebo 20 jehel na palec, přičemž se jako kličkové nitě použijí polyesterové filamentové nitě, které, při vztažení na dělení stroje 18 nebo 20, mají celkový titr 300 až 400 dtex, s výhodou 345 až 360 dtex, přičemž -26- se používají základní nitě, které při vztažení na dělení i stroje 18 nebo 20 jehel na palec mají celkový titr 300 až 370 dtex, s výhodou 320 až 350 dtex, přičemž jedničné titry nekonečných vláken jsou větší než 1,5 dtex, s výhodou větší než 2,5 dtex, a pletou se na plošnou hmotnost přibližně 350 až 550 g/m2.

Takto získaná vlasová textilie, zpevnitelná tepelným zpracováním, může být převáděna výše popsaným tepelným zpracováním na vlasovou textilii zpevněnou podle podle vynálezu.

Volba nití a volba jedničných titrů základních a kličkových nití se děje podle výše uvedených kritérií.'

Podíl kliček se u strukturálního plyše podle vynálezu nastaví v závislosti na desénu na 40 až 70% a leží tak zřetelně pod podílem kliček u známých plyšů.

Jak žakárovou volbou, tak i prázdnými řádky bez kliček se dají řízené vytvářet speciální desény. Kupříkladu mohou po l až 5 řádcích s kličkami může následovat jeden nebo více řádků bez kliček. Tímto způsobem se dají také získávat vzorky povahy a dyzajnu podobného tkanině, které obsahují podélně, příčné a/nebo diagonálně probíhající uličky.

Volba vzorku se provádí převážně z estetických hledisek. Jak již bylo uvedeno výše, dají se také nastavit typické povrchy podobné tkaninovým velurům. Optický dojem strukturálních plyšů se výrazné ovlivňuje vhodnou volbou barvy v základní a kličkové niti', barevné kontrasty zdůrazňují strukturální charakter, zejména pokud základní a kličkové nitě obsahuji kontrastní barvy. Úprava tohoto strukturálního plyše podle vynálezu -27- probíhá v podstatě znáittým způsobem, takže vzniká čistý vlas a kontrastní vzhled.

Vynález,se také týká způsobu výroby multifilamentové hybridní nité smísením nejméně dvou nití A a Ba popřípadě doprovodných nití c, a následným prováděním pochodu, při kterém se vytvoří niiotvorný zábér, přičemž podstata způsobu spočívá podle vynálezu v tom, že nekonečná vlákna A jsou tvarovaná ..a mají teplotu -tání .nad lS0°e, s výhodou nad 220°C a zejména nad 250°C, nekonečná vlákna B mají teplotu táni pod,220°C, s výhodou pod 200°C a zejména pod 180°C, přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně o 20°C, s výhodou o nejméně o 40°C a zejména nejméně o 80°C pod teplotou tání nekonečných ..vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20, s výhodou od 40:60 do 60:40 a multifilamentová.hybridní nit ještě obsahuje až 40 hmot.% doprovodných nekonečných vláken c. * S výhodou se provádí operace, při které se vytváří niiotvorný zábér (vzájemné zachycení složek tvořících nit), svířením vzduchovou tryskou. Dále je výhodné, nepoužijí-li se při výrobě multifilamentové hybridní nitě žádná doprovodná nekonečná vlákna C.

Vlasová textilie podle vynálezu je podle dalšího provedení druhově čistá a má proto již výše popsané výhody při likvidaci nebo recyklování. Kromě toho přináší vynález další výhody, a to úsporu kašírování před nebo po dalším zpracování, možnost rub ztužit a přitom zhustit tak, že je možné přímé vstřikování nebo vypéňování tvarů na rubové straně, aniž by došlo k průniku pěny na vlasovou stranu. Obzvláště výhodné je, že vlasová textilie, i když je její rub tkaný, vykazuje velmi dobrou trojrozměrnou přetvořitelnost,. která vyplývá z použití výše popsané multifilamentové hybridní ni-té pří výrobě rubu. -28- Přiklady provedení vynálezu Následující příklady znázorňují výrobu multifilamentové hybridní nitě podle vynálezu a její použití při výrobě nestrukturované a strukturované vlasové textilie (strukturálního plyše) podle vynálezu. PŘÍKLAD 1 Výroba základní nitě použité pro rub:

Vyrobí se hybridní nit družením nitě 110 dtex f32, barvené ve hmotě, tvarované, z nemodifikovaného polyethylenterefta-látu (teplota tání suroviny 265°C) ((R)TREVIRA, typ 536) s nití 140 dtex f24 z polyethylentereftalátu modifikovaného kyselinou isoftalovou (teplota tání 110 až 120°C) a společným svíráním vířící tryskou pracující s - tlakem vzduchu 0,2 MPa, přičemž nit s nižší teplotou tání zůstává v podstatě hladká. PŘÍKLAD 2 ' *

Na okrouhlém pletacím stroji typu MCPE s žakárovým zařízením s 20 jehlami na palec a průměrem válce 26" a 3,5 milimetrovými platinami se vyrobí úplet. Podíl kliček ze se nastaví na 100¾ při vstupním poměru kličkové nitě k základní niti 75% : 25%.

Vazba: Dvoubarevný žakár, 14 plných řádků se základní nití, 28 řádků s kličkami. Jako základní nit se použije multifila-mentová hybridní nit získaná v příkladu 1, jako kličková nit polyesterová pestrá tvarovaná nit (R)TREVIRA titru 84 f24 x 2 s osmilalokovým průřezem.

Takto získaná úpletová hadice se jako obvykle řeže na úplet o šířce 172 cm, s plošnou hmotností 380 g/m2. Surová textilie je napařuje na napínacím rámu při maximálně 120°C, přičemž dochází k předběžné stalibizaci. Následné se textilie stříhá (2 průchody), pere (široké praní při 50°C), při 150°C se suší na rámu a fixuje se a dokončuje. Hotová textilie má šířku 165 cm a plošnou hmotnost 330 g/m2. ; V důsledku použití multifilamentové hybridní nitě není nutné jinak potřebné ořezávání a lepení, protože textilie leží bezvádně v ploše. PŘÍKLAD 3

Na okrouhlém pletacím stroji typu se žakárovým zařízením š 20 jehlami na palec'a průměrem válce 26" á 3,5 milimetrovými platinami se vyrobí úplet. Podíl kliček se nastaví na 50% při vstupním poměru kličkové nitě k základní niti 55% : 45%, přičemž kličky se pletou v károvaném vzoru 3x6 oček; Jako základní nit se použije multifilamentová hybridní nit získaná analogicky jako v popisu příkladu 1 (výchozí nitě^, jsou: multifilamentová hybridní nit dtex 220 f 40 z pply-ethylenterftalátu s teplotou tání 265°C jako' typ s vyšší teplotou tání a multifilamentová nit dtex 140 f 24 z poly-ethylentereftalátu modifikovaného kyselinou isoftalovou, s teplotou tání 110°C jako typ s nižší teplotou tání), jako kličková nit se použije polyesterová nit tvarovaná! (R)TREVIRA titru 167 f 48 x 2 (osmilaloková).

Takto získaná úpletová hadice se jako obvykle řeže na úplet o šířce 182 cm, s plošnou hmotností 489 g/m2. Surová textilie je naparuje na napínacím rámu při. maximálně 120°C, přičemž dochází k'předběžné stalibizaci. Následné se textilie stříhá (2 průchody), pere (široké praní při 50°c), při 150°c se suší na rámu a fixuje se a dokončuje. Hotová textilie má šířku 170 cm a plošnou hmotnost 446 g/m2. Ztráta stříháním činí 10,4%. PŘÍKLAD 4

Na okrouhlém pletacím stroji typu se žakárovým zařízením s 20 jehlami na palec a průměrem válce 26" a 3,5 milimetro- -30- vými. platinami se vyrobí úplet. Podíl kliček se nastaví na 72% při vstupním poměru kličkové nitě k základní niti 61,5% : 38,5%, přičemž se pro kličkovou složku nastaví šikmo běží-r cí žakárový vzor.

Jako základní nit se použije multifilamentová hybridní nit, získaná analogicky jako podle popisu příkladu 1 (výchozí nitě jsou: multifilamentová hybridní nit dtex 220 f 40 z poly- ethylenterftálátu s teplotou tání 265°C jako typ s vyšší * teplotou tání a multifilamentová nit dtex 140 f 24 z poly-ethyleňtěrěftálátu modifikovaného kyselinou isoftalovou, s teplotou tání 110°C jako typ s nižší teplotou tání), jako kličková nit se použije polyesterová nit (R)TREVIRA velur, PMC titru 110 f 32 x 2.

Surová textilie je napařuje na napínacím rámu při maximálně 120°C, přičemž dochází k předběžné stabilizaci. Následně se textilie střihá (2 průchody), pere (široké praní při 5Q°C), při 150°C se suší na rámu a fixuje se a dokonču-je. Hotová textilie má plošnou hmotnost 435 g/m . Ztráta stříháním činí 13,3%. PŘÍKLAD 5

Na okrouhlém pletacím stroji typu se žakárovým zařízením s 20 jehlami na palec a průměrem válce 26" a 3,5 milimetrovými platinami se vyrobí úplet. Podíl kliček se nastaví na 50% při vstupním poměru kličkové nitě k základní niti 58% : 42%, přičemž kličky se pletou v károvaném vzoru 3x6 oček. Jako základní nit se použije multifilamentová hybridní nit získaná analogicky jako v popisu příkladu 1 (výchozí nitě jsou: multifilamentová hybridní nit dtex 220 f 40 z poly-ethylenterftalátu s teplotou tání 265°C jako typ s vyšší teplotou tání a multifilamentová nit dtex 140 f 24 z poly-ethylentereftalátu modifikovaného kyselinou isoftalovou, s teplotou tání 110°C jako typ s nižší teplotou tání), jako kličková nit se použije polyesterová nit (R)TREVIRA Jet-Tex titru 365 f 128.

Claims (36)

1. -31- f Takto získaná úpletová hadice se jako obvykle řeže na ' O úplet o šířce 130 cm, s plošnou hmotností 518 g/m . Surová textilie je naparuje na napínacím rámu při maximálně 120°C, přičemž dochází k předběžné stabilizaci. Následně se textilie stříhá (2 průchody), pere (široké praní při 50°C), při 150°C se suší na rámu a fixuje se a dokončuje. Hotová textilie má šířku 170 cm a plošnou hmotnost 506 g/m2. ztráta stříhání činí 11,4%. i \ 1 i

   r v ~l)0 £J9i. Mfioá VŠcTEČíCa advokát SaoOJ^RAHřvŽ.-HSemS

   t i PATENTOV É~- ; < — { ζ 5 } w 07 i’' —, >J.' ; -u y O o rc o = C - Cr* 1 CC “i 4 O . < — : cn - N.Á r!jz kjc 1. Vlasová textilie z textilního rubu z úpletu nebo tkaniny a z.vlasových nití, tvořících kličky, do něj vpoje-ných, jejíž textilní rub sestává z multifilamentové hybridní nitě z nejméně dvou druhů A a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, vyznačená tím, že nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu tání nad 180°C, nekonečná vlákna Bmaji .teplotu tání pod -220°C;"přičemž teplota tání nekonečných vláken B leží nejméně 20°C pod teplotou tání nekonečných vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20 a multifi-lamentová hybridní nit ještě obsahuje až 40 hmot.% dópróvod-nýčh nekonečných vláken C.
2. 2. Vlasová textilie podle nároku 1 vyznačená tím, že je trojrozměrně přetvořitelná. . -
3. 3. Vlasová textilie podle nároku 1 nebo 2 vyznačená tím, že tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti mají stupeň zkadeření od 3 do 50%, s výhodou od 8 do 30%.
4. 4. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3 vyznačená tím, že její rub může být zpevněn tepelným zpracováním.
5. 5. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4 vyznačená tím, že nekonečná vlákna A multifilamentové hybridní nitě mají teplotu tání 220 až 300°C, s výhodou 240 až 280°C.
6. 6. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5 vyznačená tím, že nekonečná vlákna B multifilamentové hybridní nitě mají teplotu tání 110 až 220°C, s výhodou 150 až 200°C. -33-
7. 7. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6 vyznačená tím, že mezi nekonečnými vlákny A a B mul-tifilamentové hybridní nitě a popřípadě C je nitotvorný záběr.
8. 8. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků l až 7 vyznačená tím, že multifilamentová hybridní nit neobsahuje žádná doprovodná nekonečná vlákna C.
9. 9. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8 vyznačená tím, že multifilamentová hybridní nit má celkovou jemnost 80 až 500 dtex, s výhodou 100 až 400 dtex a zejména 160 až 320 dtex a tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti mají jemnost jednotlivých nekonečných vláken 0,5 až 15 dtex, s výhodou 2 až 10 dtex, a nekonečná vlákna B s nižší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti mají jemnost jednotlivých nekonečných' vláken 1 až 20 dtex> s výhodou 3 až 15 dtex.
10. 10. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9 vyznačená tím, že tvarovaná nekonečná vlákna A multi-filamentové hybridní nitě jsou barvená.
11. 11. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10 vyznačená tím, že její plošná hmotnost je 100 až 1000 g/m2, s výhodou 200 až 500 g/m2.
12. 12. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 11 vyznačená tím, že poměr hmotnosti textilního rubu k vlasové niti v surové textilii je v rozmezí 20:80 až 40:60.
13. 13. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12 vyznačená tím, žé celková jemnost vlasové nitě je -34- 50 až 800 dtex, s výhodou 100 až 400 dtex.
14. 14. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13 vyznačená tím, že ' jemnost jednotlivého nekonečného vlákna vlasové nitě je 0,5 až 10 dtex, s výhodou 0,7 až 6 dtex.
15. 15. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14 vyznačená tím, že rubové nitě a vlasová nit.jsou vytvořeny ze stejné třídy polymerů, s výhodou z polyesterů.
16. 16. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15 vyznačená tím, že všechna nekonečná vlákna, obsažená ve vlasové niti, mají teplotu tání, která je nejméně 20°C, s výhodou 40°C a zejména nejméně 80°C nad teplotou tání nekonečných vláken B multifilamentové hybridní nitě. ;17. Vlasová , textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 16 vyznačená tím, že vlas sestává ze řezaných, konců vlasové nitě. , 13. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 17 vyznačená tím, že nejméně 30%, s výhodou 60 až 100% oček nebo osnovních a/nebo útkových niti vevazují vlasové nitě.
17. 19. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 18 vyznačená tím, že obsahuje pletený rub a strukturál-ní dekor a jako kličkové nitě obsahuje nitě z nekonečných vláken, které při vztažení na dělení stroje 18 nebo 20 jehel na palec, mají celkovou jemnost 300 až 400 dtex, přičemž základní nit. má při vztažení na děleni stroje 18 nebo 20 jehel na palec celkovou jemnost 300, až '370 dtex, přičemž jemnost jednotlivých nekonečných vláken je větší než 1,5 dtex, a přičemž její celková plošná hmotnost činí 350 až' 550 g/m2 a přičemž základní očka ve strukturálních oblastech neobsa- -35- hují žádnou kličkovou nit.
18. 20. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 19 vyznačená tím, že se použijí nitě z profilovaných nekonečných vláken s oválným, činkovitým nebo páskovým průřezem, který také může ještě obsahovat ještě jedno nebo více sevření, anebo s trojúhelníkovými, trojvýstupkovými a zejména osmivýstupkovými profily.
19. 21. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků l až 20 vyznačená tím, že podíl kliček činí přibližně 40 až 73 procent.
20. 22. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 15 až 21 vyznačená tím, že polyester sestává z nejméně 70 mol. %, vztažených na celek všech polyesterových stavebních skupin, ze stavebních skupin., které jsou odvozeny od aromatických - dikarboxylových . kyselin a alifatických diolů, a z maximálně 30 mel.£, vztažených na celek všech polyesterových stavebních skupin, ze stavebních skupin na bázi'dikarboxylových kyselin, které jsou odlišné od stavebních skupin ňa bázi aromatických dikarboxylových kyselin, které tvoří převažující část stavebních skupin na bázi dikarboxylových kyselin, nebo jsou odvozeny od aralifatických dikarboxylových kyselin s jedním nebo více, s výhodou jedním nebo dvěma kondenzovanými nebo nekondenzovanými aromatickými jádry, nebo od cyklických nebo acyklických alifatických dikarboxylových kyselin s celkem 4 až 12 atomy uhlíku, s výhodou 6 až 10 atomy uhlíku, a diolových stavebních skupin, které jsou odvozeny od rozvětvených a/nebo dlouhořetězcových. diolů s 3 až 10, s výhodou 3 až 6 atomy uhlíku, nebo od cyklických diolů, nebo od diolů obsahujících etherové skupiny, nebo, pokud jsou přítomné v malém množství, od polyglykolu s relativní molekulovou hmotností 500 až 2000.
21. 23. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 22 vyznačená tím, že polyester obsahuje vkondenzované stavební skupiny vzorce VI 0 o H lt -0-P-R-C- (VI) Ř1 kde R značí alkylen nebo polymethylen se 2 až 6 atomy uhlíku nebo fenyl, s výhodou ethylen, a R1 znační alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, aryl nebo aralkyl, s výhodou methyl.
22. 24. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 23 vyznačená tím, že rub je zpevněn alespoň částečnou tvorbou základní hmoty z nekonečných vláken- B multifilamen-tové hybridní nitě rubu.
23. 25. Vlasová textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 24 vyznačená tím, že pevnost vpojení vlasové nitě do rubu je.vyšší, než jeho nejvyšší síla v tahu..
24. 26. Multifilamentová hybridní nit vlasové textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 25, sestávající z nejméně dvou druhů A a B nekonečných vláken a popřípadě doprovodných nekonečných vláken C, vyznačená tím, že nekonečná vlákna A jsou tvarovaná a mají teplotu táni nad 180°C, nekonečná vlákna B jsou hladká a mají teplotu tání pod 220°C, přičemž teplota táni nekonečných vláken B leží nejméně 20°C pod teplotou tání nekonečných vláken A, a hmotnostní poměr nekonečných vláken A:B je v rozmezí od 20:80 do 80:20 a multifila-mentová hybridní nit ještě obsahuje až 40 hmot.% doprovodných nekonečných vláken C.
25. 27. Multifilamentová hybridní nit podle nároku 26 vyznačená tím, že tvarovaná nekonečná vlákna A s vyšší teplotou táni mají stupeň zkadeření od 3 do 50%, s výhodou od 8 do 30% a zejména 10 až 22%.
26. 28. Multifilamentová hybridní nit podle nároku 26 ne- -37- bo 27 vyznačená tím, že nekonečná vlákna A mají teplotu tání 220 až 300°C, s výhodou 240 až 280°C.
27. 29. Multifilamentová hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 26 až 28 vyznačená tím, že nekonečná vlákna B mají teplotu táni 110 až 220°C, s výhodou 150 až 200°C.
28. 30. Multif ilamentová hybridní nit podle nejméně--jednoho z nároků 26 až 29 vyznačená tím, že mezi nekonečnými vlákny A a B multifilamentové hybridní nitě a popřípadě C je nitotvorný záběr.
29. 31. Multifilamentová hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 26 až 30 vyznačená tím, že multifilamentová hybridní nit neobsahuje žádná doprovodná nekonečná vlákna C.
30. 32. Způsob výroby vlasové textilie podle nejméně jednoho z nároků 1 až 25, z textilního rubu z úpletu nebo tkaniny a z vlasových nití, tvořících kličky, do něj vpojených, tkaním nebo- pletením tkaniny nebo úpletu s vevázanými kličkami, nebo tkaním nebo pletením dvojité tkaniny nebo úpletu, přičemž obě textilní plochy jsou vzájemně spojeny kličkovými nitémi, a následujícím dělením obou textilních ploch tak, že se vytvoří dvě jednopásové vlasové tkaniny nebo úplety,; vyznačený tím, že nit přiváděná do tkacího stavu nebo pletacího stroje pro tvorbu . textilních rubových ploch vlasové textilie je z nejméně 30%, s výhodou z nejméně 75%, multifilamentová hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 26 až 31, přičemž získaná vlasová tkanina nebo úplet se podrobuje zpevňovacímu tepelnému zpracování při teplotě, při níž nekonečná vlákna typu B s nižší teplotou tání v multifilamentové hybridní niti měknou.
31. 33. Způsob podle nároku 32 vyznačený tím, že se tepelné zpracování provádí při teplotě 100 až 200°C.
32. 34. Způsob podle nároku 32 nebo 33 vyznačený tím, že surová textilie vyrobené vlasové tkaniny nebo úpletu se předběžně fixuje na napínacím rámu.
33. 35. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 32 až 34 vyznačený tím, že rub je pletený a pletení se provádí na pletacích strojích se systémově odděleným zapracováním základních a kličkových nití a žakárovou volbou jehel a dělením.stroje .18, 20 .nebo. .2.4 .jehel..na palec, přičemž se -jako· -kličkové nitě použijí polyesterové nitě z nekonečných vláken, které, při vztažení na dělení stroje 18 nebo 20, mají celkovou jemnost 300 až 400 dtex, přičemž se používají základní nitě, které při vztažení na dělení stroje 18 nebo 20 jehel na palec mají celkovou jemnost 300 až 370 dtex, přičemž jemnosti jednotlivých nekonečných vláken jsou větší než 1,5 dtex, a pletou se na plošnou hmotnost přibližně 350 až 550 g/m^. - · ·
34. 36. Způsob výroby multifilamentové hybridní,nitě podle nejméně jednoho z nároků 26 až 31 spojením,, a smísením nité z nekonečných vláken s vyšší teplotou tání (A) a nitě z nekonečných vláken s nižší teplotou tání (B), vyznačený tím, že se nitě A a B přivádějí ke svířovací trysce, v níž se při tvorbě niťotvorného záběru jednotlivých nekonečných vláken A nitě z nekonečných vláken A a jednotlivých nekonečných vláken B z nité z nekonečných vláken B svířují vířením tekutého média do hybridní nitě.
35. 37. Způsob podle nároku 36 vyznačený tím, že tekuté médium je vířící vzduch.
36. 38. Způsob podle nároku 36 nebo 37 vyznačený tím, žé se svířují pouze nitě z nekonečných vláken A a B a získaná multifilamentová hybridní nit je prostá doprovodných nekonečných vláken C.