CZ306391B6 - Tlumič nárazů - Google Patents

Abstract

Tlumič nárazů, ve kterém je pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) uspořádané mezi volným pístem (57) a pláštěm (55), a kde pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) je z gumy nebo z pryskyřice a dotyková plocha (97, 98, 99, 183, 184, 185) volného pístu (57), která je v kontaktu s pružným tělesem (58, 59, 135, 136, 137, 168) je uspořádána opačně k dotykové ploše (82, 83, 84, 172, 173, 174) pláště (55), která je v kontaktu s pružným tělesem (58, 59, 135, 136, 137, 168), ve směru pohybu volného pístu (57) a jedna z dotykových ploch volného pístu (57) a dotyková plocha pláště (55) obsahuje nakloněnou plochu (98, 99, 103, 125, 131, 132, 152, 153, 162, 163, 173, 174, 183, 184), která je nakloněna ke směru pohybu volného pístu (57).

Description

Tlumič nárazů

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká tlumiče nárazů.

Dosavadní stav techniky

V některých tlumičích nárazů se charakteristika tlumicí síly mění v závislosti na stavu vibrace (např. viz. Japonský užitný vzor bez provedeného průzkumu, První vydání Č. H07-019642).

Obecně se při změně charakteristiky tlumicí síly v závislosti na stavu vibrace na tlumičích nárazů požaduje, aby přizpůsobily charakteristiky, například změnily rovnoměrněji charakteristiku tlumicí síly.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález je zaměřen na poskytnutí tlumiče nárazů schopného nastavovat charakteristiky, například rovnoměrněji měnit charakteristiku tlumicí síly v závislosti na stavu vibrace.

Podle prvního aspektu předkládaného vynálezu je poskytován tlumič nárazů, ve kterém se nejméně jedna z dotykové plochy volného pístu, které se dotýká pružné těleso a dotykové plochy pláště, které se dotýká pružné těleso, obsahuje nakloněnou plochu, která je nakloněna ke směru pohybu volného pístu. Nejkratší vzdálenost mezi dílem dotykové plochy volného pístu, který se dotýká pružného tělesa a dílem dotykové plochy pláště, který se dotýká pružného tělesa, se mění pohybem volného pístu.

Podle druhého aspektu předkládaného vynálezu je poskytován tlumič nárazů, který obsahuje deformační zónu směru pohybu, kde pružný člen prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu. Dále tlumič nárazů obsahuje oblast pohybu, kde se pohybuje pružný člen ve směru pohybu volného pístu ve stavu, kdy se pružné těleso dotýká pláště i volného pístu v poloze oddělené od konce strany po proudu.

Podle třetího aspektu předkládaného vynálezu je poskytován tlumič nárazů, který obsahuje první a druhé kanály do kterých protéká pracovní tekutina z jedné z komor vnitřku válce pohybem pístu, tlumicí válec, který je instalován v prvním kanále a řídí průtok pracovní tekutiny, který je vyvolán posunem pístu, pro generování tlumicí síly a volný píst, který je instalován ve druhém kanále a rozděluje druhý kanál na stranu po proudu a stranu proti proudu. Kanálová oblast měnícího mechanismu, která dělá kanálovou oblast druhého kanálu nastavitelnou, je instalována ve druhém kanále.

Podle aspektů předkládaného vynálezu, tlumič nárazů může rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Objasnění výkresů

Obr. 1 je příčný řez znázorňující tlumič nárazů podle prvního provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 2 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle prvního provedení předkládaného vynálezu.

-1 CZ 306391 B6

Obr. 3 je typický diagram znázorňující závislost zatížení na posuvu O-kroužku volného pístu v tlumiči nárazů podle prvního provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 4 je typický diagram znázorňující závislost tlumicí síly na fázi pístu v tlumiči nárazů podle 5 prvního provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 5 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle druhého provedení předkládaného vynálezu.

ίο Obr. 6A je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr 6B je náhled znázorňující mechanismus měnící tlumicí sílu tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 7A je příčný řez znázorňující úpravu důležitých částí tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 7B je příčný řez znázorňující jinou úpravu důležitých částí tlumiče nárazů podle třetího pro20 vedení předkládaného vynálezu.

Obr. 7C je příčný řez znázorňující jinou úpravu důležitých částí tlumiče nárazů podle třetího provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 8 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle čtvrtého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 9 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle pátého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 10 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle šestého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 11 je příčný řez znázorňující tlumič nárazů podle sedmého provedení předkládaného vynále35 zu.

Obr. 12A je hlavní příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle sedmého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 12B je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle sedmého provedení předkládaného vynálezu po ose X-X, obr. 12A s ohledem na zajišťovací prvek pístu a tělo tělesa měnícího vstupní oblasti.

Obr. 13 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle osmého provedení předklá45 daného vynálezu.

Obr. 14 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle devátého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 15 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle desátého provedení předkládaného vynálezu.

Obr. 16 je příčný řez znázorňující důležité části tlumiče nárazů podle jedenáctého provedení předkládaného vynálezu.

-2CZ 306391 B6

Podrobný popis vynálezu

Provedení popsaná níže nejsou omezena obsahem popsaným v sekci nazvané „Podstata vynálezu“ a řeší různé problémy k dosažení účinků. Hlavní problémy řešené následujícími provedeními jsou vyčteny níže a obsahují obsah popsaný v sekci nazvané „Podstata vynálezu“.

[Vylepšení charakteristik] Při změně charakteristiky tlumicí síly (tlumicí síla v závislosti na rychlosti pístu) v reakci na stav vibrace je požadováno přizpůsobení charakteristiky obsahující rovnoměrnější změnu charakteristiky tlumicí síly. Toto je založeno na následujících důvodech. Když se náhle prohodí charakteristika vzniku nízké tlumicí síly a charakteristika vzniku vysoké tlumicí síly, prohodí se náhle i ve skutečnosti vznikající tlumicí síla. Z tohoto důvodu je degradován jízdní komfort vozidla. Zvláště když se přechod tlumicí síly objeví během řízení vozidla, pohyb vozidla se stává nestabilním. Tudíž jak popsáno v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, první vydání č. H07-019642, je přezkoumáváno rovnoměrnější nastavení změny charakteristiky, aleje žádáno další zlepšení charakteristiky.

[Omezení zvýšení velikosti] Jak popsáno v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, první vydání č. H07-019642, množství aparátů válců, ve kterých se pokouší o takové zlepšení, že je získána charakteristika tlumicí síly pokrývající široký rozsah vibračních frekvencí, bylo vyvinuto takovým způsobem, že je poskytnuta instalací volného pístu na stranu jednoho konce pístu a pohybem nahoru a dolu v plášti, kromě pístu, který rozděluje vnitřek válce do dvou komor a má mechanismus pro vznik tlumicí síly. Tímto je v aparátech válců získána charakteristika tlumicí síly pokrývající široký rozsah vibračních frekvencí. Nárůst axiální délky je citován jako problém, který tyto aparáty válců obyčejně mají, protože je potřeba oblast, kde se pohybuje volný píst nahoru a dolů. Když je zvětšen aparát válce, je snížena úroveň volnosti montáže trupu vozidla. Z tohoto důvodu je nárůst axiální délky aparátu válce hlavním problémem.

[Snížení počtu součástí] Jak popsáno v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, první vydání č. H07-019642, pokud jsou kromě pístu poskytnuty součásti jako plášť nebo volný píst, počet součástí roste. Jestliže roste počet součástí, má to vliv na produktivitu, trvanlivost, spolehlivost, a tak dále. Tak je požadováno snížení počtu součástí, při získání požadované charakteristiky, např. charakteristiky tlumicí síly pokrývající široký rozsah vibračních frekvencí. Níže bude popsáno každé provedení předkládaného vynálezu s odkazem na výkresy.

Příklady uskutečnění vynálezu

[První příkladné provedení]

První provedení předkládaného vynálezu bude popsáno s odkazem na obr. 1 až 4. Pro usnadnění porozumění následujícímu popisu, dolní strana obrázku je definována jako první strana, a opačně, horní strana obrázku je definována jako jiná strana.

Jak zobrazeno na obr. 1, tlumič nárazů prvního provedení je hydraulický tlumič nárazů jednotrubkového typu a zahrnuje spodní válcovitý válec ]0, ve kterém je uzavřen olej jako pracovní kapalina. Píst 11 je kluzně uložený ve válci 10 a válec je rozdělen do dvou komor, tj. horní komory 12 a dolní komory 13, pístem ££. Píst 11 je sestaven z pístového tělesa 14, prstencového kluzného členu 15 upevněného na vnější obvodové ploše pístového tělesa 14 a vloženého dílu pístové tyče 16 připojeného k pístovému tělesu 14, ve kterém je vložen vložený díl do pístového tělesa £4.

Pístové těleso 14 je vyrobeno slinováním a je připojeno k prvnímu konci pístové tyče £6. Jiný konec pístové tyče 16 je uložen tyčovým vedením 17 a olejovým těsněním 18 upevněným na vstupní straně válce 10 a vystupuje ven z válce £0.

-3CZ 306391 B6

Pístová tyč 16 obsahuje hlavní hřídelový díl 20 a propojovací hřídelový díl 21 mající menší průměr než hlavní hřídelový díl 20. Pístové těleso 14 je připojeno na prvním konci připojeného hřídelového dílu 21. Část hlavního hřídelového dílu 20 pístové tyče 16 mezi pístovým tělesem 14 a tyčovým vedením 17 je poskytnuta s odrazovým dorazem 24 a nárazníkem 25. do kterého je 5 uložena pístová tyč 16. Přepážka 26 pro oddělení dolní komory 13 na straně pístu 11 je kluzně instalována ve válci 10 na straně blíže ke dnu válce 10 než pístu H.. Olej je uzavřen v horní a dolní komoře 12 a 13 válce 10 a komora 27 oddělená od dolní komory 13 přepážkou 26 je uzavřena vysokotlakým plynem (kolem 20 až 30 atm). Například první strana výše zmíněného tlumiče nárazů je podepřena trupem vozu a kolová strana je upevněna na jinou stranu tlumiče nárazů, ίο Naopak jiná strana tlumiče nárazů může být podepřena trupem vozidla a strana kola může být připevněna k první straně tlumiče nárazů. Když kolo vibruje během jízdy, polohy válce JO a pístové tyče 16 se takovými vibracemi vzájemně mění. Tato změna je omezena odporem teku\ tiny průtočného kanálu vytvořeného v prvním pístu H. Jak bude popsáno detailněji níže, odpor tekutiny průtočného kanálu vytvořeného v prvním pístu 11 je přizpůsoben se měnit rychlostí 15 nebo amplitudou vibrace tak, že je zlepšen jízdní komfort omezením vibrace. Kromě vibrací vznikajících od kola působí mezi válcem 10 a pístovou tyčí 16 setrvačná síla nebo odstředivá síla. Například směr jízdy se mění řízením a tímto vzniká odstředivá síla od trupu vozidla. Síla založená na této odstředivé síle působí mezi válcem 10 a pístovou tyčí 16. Jak bude popsáno níže, tlumič nárazů předkládaného provedení poskytuje dobré charakteristiky s ohledem na vibrace zalo20 žene na síle vznikající od trupu vozidla během jízdy vozidla a zabezpečuje vysokou stabilitu ve spojení s jízdou vozidla.

Jak zobrazeno na obr. 2, pístové těleso 14 je poskytnuto s množstvím kanálů (první kanály) 30a (pouze jeden je zobrazen na obr. 2, protože jsou zobrazeny v příčném řezu), kterými olej vytéká 25 ven z horní komory 12 do dolní komory 13 ve spojení s pohybem pístu 11 směrem k horní komoře 12, tj. expanzní fáze, a množstvím kanálů (jiné kanály) 30b (pouze jeden je zobrazen na obr. 2, protože jsou zobrazeny v příčném řezu), kterými olej vytéká ven z dolní komory 13 do horní komory 12 ve spojení s pohybem pístu 11 směrem k dolní komoře 13, tj. kontrakční fáze, z nichž oba vzájemně dovolují spojení horní komory 12 a dolní komory 13. Kanály 30a tvořené polovi30 nou těchto kanálů jsou vytvořeny se stejnou roztečí v obvodovém směru s každým kanálem 30b vsunutým mezi každé dva z kanálů 30a. První axiální strana pístu 11 (horní strana obr. 1) je otevřena k vnější straně v radiálním směru a jiná axiální strana pístu 11 (dolní strana obr. 1) je otevřena k vnitřní straně v radiálním směru. Alternativně mohou být kanály 30a a 30b vytvořeny vně válce 10, například trubkami.

Dále je instalován tlumicí sílu generující mechanismus 32a pro tvorbu tlumicí síly na polovině 30a těchto kanálů. Tlumicí sílu generující mechanismus 32a je uspořádán na straně dolní komory 13 axiálního směru pístu 11 a je připojen k připojenému hřídelovému dílu 21 pístové tyče 16. Kanály 30a tvoří kanály expanzní strany, kterými olej protéká, když se píst 11 pohybuje k expan40 zní straně, kde se pístová tyč 16 pohybuje ven z válce 10 a tlumicí sílu generující mechanismus . 32a poskytnutý pro tyto kanály tvoří tlumicí sílu generující mechanismus expanzní strany, který reguluje průtok oleje kanály 30a expanzní strany pro tvorbu tlumicí síly.

Kanály 30b tvořené zbývající polovinou jsou vytvořeny se stejnou roztečí v obvodovém směru 45 s každým kanálem 30a vsunutým mezi každé dva z kanálů 30b. Jiná axiální strana pístu 11 (dolní strana obr. 1) je otevřena k vnější straně v radiálním směru a první axiální strana pístu 11 (horní strana obr. 1) je otevřena ke vnitřní straně v radiálním směru.

Tlumicí sílu generující mechanismus 32a pro tvorbu tlumicí síly je instalován na zbývající polo50 vině 30b těchto kanálů. Tlumicí sílu generující mechanismus 32b je připravený na straně horní komory 12 axiálního směru pístu 11 a je připojen k připojenému hřídelovému dílu 21 pístové tyče 16. Kanály 30b tvoří kanály kontrakční strany, kterými olej protéká, když se píst 11 pohybuje ke kontrakční straně, kde se pístová tyč 16 pohybuje do válce 10 a tlumicí sílu generující mechanismus 32b poskytnutý pro tyto kanály tvoří tlumicí sílu generující mechanismus kon55 trakční strany, který kontroluje průtok oleje kanály 30b kontrakční strany pro tvorbu tlumicí síly.

-4CZ 306391 B6

Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 je připojen k pístové tyči 16 na konci připojeného hřídelového dílu 21, který je ještě dále od pístu 11.

Pístové těleso 14 má v podstatě diskový tvar a je poskytnuto s vloženým otvorem 38 ve svém středu, který prochází v axiálním směru a ve kterém je vložen připojený hřídelový díl 21 pístové tyče 16.

Na konci pístového tělesa 14 na straně dolní komory 13 je vytvořen na začátcích prvních konců kanálů 30a expanzní strany v prstencovém tvaru dosedací díl 41a zakládající tlumicí sílu generující mechanismus 32a. Na konci pístového tělesa 14 na straně horní komory 12 je vytvořen na začátcích prvních konců kanálů 30a expanzní strany v prstencovém tvaru dosedací díl 41b zakládající tlumicí sílu generující mechanismus 32a.

Pístové těleso 14 je poskytnuto s prstencovým stupňovitým dílem 42b. který má nižší axiální výšku než dosedací díl 41a. na opačné straně dosedacího dílu 41a od vloženého otvoru 38. Jiné konce kanálů 30b kontrakční strany jsou otevřeny k místu stupňovitého dílu 42b. Dosedací díl 41a je poskytnut s kanálovými drážkami (ústími) 43a zapuštěnými v axiálním směru, aby se rozšiřovaly navenek z příslušných kanálů 30a v radiálním směru pístu 11 a vedly ke stupňovitému dílu 42b. Podobně pístové těleso 14 je poskytnuto s prstencovým stupňovitým dílem 42a. který má nižší axiální výšku než dosedací díl 41b, na opačné straně dosedacího dílu 41b od vloženého otvoru 38. Jiné konce kanálů 30a expanzní strany jsou otevřeny k místu stupňovitého dílu 42a. Dále, ačkoli nezobrazeno, dosedací díl 41b je rovněž poskytnut s kanálovými drážkami (ústími) zapuštěnými v axiálním směru, aby se rozšiřovaly navenek z příslušných kanálů 30b v radiálním směru pístu 11 a vedly ke stupňovitému dílu 42a.

Tlumicí sílu generující mechanismus 32a obsahuje prstencový kotoučový ventil 45a, který může dosedat na celý dosedací díl 41a ve stejném čase, prstencový mezikus 46a, který má menší průměr než kotoučový ventil 45a a je připraven na opačné straně kotoučového ventilu 45a od pístového tělesa 14 a prstencový ventilový regulační člen 47a. který má větší průměr než mezikus 46a a je připraven na opačné straně mezikusu 46a od pístového tělesa 14. Kotoučový ventil 45a je sestaven vrstvením množství prstencových disků. Kotoučový ventil 45a je oddělena od dosedacího dílu 41a a tímto otvírá kanály 30a. Ventilový regulační člen 47a reguluje deformaci kotoučového ventilu 45a přesahující normální rozsah ve směru mezery. Kotoučový ventil 45a je instalován na kanálech 30a a slouží jako tlumicí ventil, který reguluje průtok oleje způsobený posuvem pístu U, aby generoval tlumicí sílu.

Podobně tlumicí sílu generující mechanismus 32b obsahuje prstencový kotoučový ventil 45b, který může dosedat na celý dosedací díl 41b ve stejném čase, prstencový mezikus 46b, který má menší průměr než kotoučový ventil 45b a je uspořádán na opačné straně kotoučového ventilu 45b od pístového tělesa 14 a prstencový ventilový regulační člen 47b, který má větší průměr než mezikus 46b a je připraven na opačné straně mezikusu 46b od pístového tělesa 14. Ventilový regulační člen 47b se dotýká hřídelového stupňovitého dílu 48 na konci hlavního hřídelového dílu 20 pístové tyče 16 na straně připojeného hřídelového dílu 21. Kotoučový ventil 45b je sestaven vrstvením množství prstencových disků. Kotoučový ventil 45b je oddělen od dosedacího dílu 41b a tímto otvírá kanály 30b. Dále ventilový regulační člen 47b reguluje deformaci kotoučového ventilu 45b přesahující normální rozsah ve směru mezery. Kotoučový ventil 45b je instalován na kanálech 30b a slouží jako tlumicí ventil, který reguluje průtok oleje způsobený posuvem pístu 11. aby generoval tlumicí sílu.

V předkládaném provedení, tlumicí sílu generující mechanismus 32a nebo 32b je zobrazen jako kotoučový ventil vnitřní obvodové svorky například. Avšak tlumicí sílu generující mechanismus není tímto omezen a může být jakýmkoli mechanismem generujícím tlumicí sílu. Například kotoučovým ventilem může být buď zdvihací ventil předepjatý vinutou pružinou nebo sedlový ventil.

-5CZ 306391 B6

Vnější závit 50 je vytvořen na čelním konci pístové tyče 16. Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 (na frekvenci citlivý díl), který mění tlumicí sílu bez vnější kontroly frekvence (stavu vibrace), je našroubován na vnějším závitu 50. Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 je sestaven z pláště 55 5 majícího prvek 53 víka a plášťové těleso 54, volného pístu 57 kluzně uloženého do pláště 55, Okroužku (pružné těleso, první pružné těleso) 58 kontrakční strany, který je vsunut mezi volný píst 57 a prvek 53 víka pláště 55 a prochází tlakovou deformací, když se volný píst 57 pohybuje jedním směrem, O-kroužku (pružné těleso, jiné pružné těleso) 59 expanzní strany, který je vsunut mezi volný píst 57 a plášťové těleso 54 pláště 55 a prochází tlakovou deformací, když se volný 10 píst 57 pohybuje jiným směrem. Prvek 53 víka je poskytnut s vnitřním závitem 52, do kterého je našroubován vnější závit 50 pístové tyče 16. Plášťové těleso 54 má v podstatě válcovitý tvar a je připojeno k prvku 53 víka tak, že vstupní strana plášťového tělesa 54 je uzavřena. Dále na obr. 2 jsou O-kroužky 58 a 59 zobrazeny v zájmu praktičnosti v základním stavu. Zejména pokud Okroužek 59 slouží jako těsnění, je O-kroužek 59 výhodně uspořádán, aby byl obvykle deformo15 ván (nekruhový průřez) v namontovaném stavu. O-kroužek 58 slouží jako odporový prvek, který je předmětem tlakové deformace, když se volný píst 57 pohybuje v jednom směru a vytváří odpor proti posunu volného pístu 57. O-kroužek 59 slouží jako odporový prvek, který je předmětem tlakové deformace, když se volný píst 57 pohybuje v jiném směru a vytváří odpor proti posunu volného pístu 57.

Pokud je prvek 53 víka vyroben převážně obráběním, prvek 53 víka obsahuje válcovou část (prodlouženou část) 62 víka mající přibližně válcovitý tvar a diskovitou přírubovou část 63 víka, která vystupuje z axiálního konce válcové části 62 víka vně v radiálním směru.

Vnitřní závit 52 je vyroben na vnitřním obvodu válcové části 62 víka a vystupuje vnitřně v axiálním směru z prostředku válcové části 62 víka ke konci válcové části 62 víka, který je na opačné straně od přírubové části 63 víka. Přechodový díl 66 je vytvořen na vnějším obvodu válcové části 62 víka na opačné straně od přírubové části 63 víka. Část 67 válcovité plochy a část 68 zakřivené plochy jsou vytvořeny na vnější obvodové ploše válcové části 62 víka na straně bližší k přírubové 30 části 63 víka než přechodovému dílu 66. Část 67 válcovité plochy má konstantní průměr a část 68 zakřivené plochy spojená s částí 67 válcovité plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že se její průměr zvětšuje se vzdáleností od části 68 válcovité plochy v axiálním směru a je spojena s částí 69 přírubové plochy přírubové části 63 víka na straně válcové části 62 víka. Část 68 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu prvku 53 víka má obloukovitý tvar.

Plášťové těleso 54 je vytvořeno převážně obráběním. Plášťové těleso 54 obsahuje válcovou část 75 pláště mající přibližně válcovitý tvar a spodní část 76 pláště, která uzavírá axiální konec válcové části 75 pláště.

Vnitřní prstencový výstupek 80 (prstencový výstupek na straně pláště) prstencového tvaru, který vystupuje dovnitř v radiálním směru, je vytvořen na vnitřním obvodu konce válcové části 75 pláště na straně spodní části 76 pláště. Část 81 válcovité plochy malého průměru, část 82 zkosené plochy (nakloněné plochy), část 83 zakřivené plochy (nakloněné plochy), část 84 válcovité plochy velkého průměru, část 85 válcovité tvarové plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny 45 na vnějším obvodu válcové části 75 pláště začínající od strany spodní části 76 pláště. Část 81 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 82 zkosené plochy připojená k části 81 válcovité plochy malého průměru je přizpůsobena tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 81 válcovité plochy malého průměru. Část 83 zakřivené plochy připojené k části 82 zkosené plochy je tvořena prstencovým tvarem takovým, že její průměr roste se vzdáleností od 50 části 82 zkosené plochy. Část 84 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 83 zakřivené plochy má konstantní průměr, který je větší než průměr části 81 válcovité plochy malého průměru. Část 85 válcovité tvarové plochy přiléhající k části 84 válcovité plochy velkého průměru v axiálním směru má větší průměr než část 84 válcovité plochy velkého průměru. Část 83 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující centrální osu plášťového tělesa 54 má

-6CZ 306391 B6 obloukovitý tvar. Část 81 válcovité plochy malého průměru, část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy jsou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku 80.

Prozatím, plášť byl popisován jako válec, i když vnitřní obvodová plocha má odtud výhodně válcový průřez, vnější obvodová plocha může mít odtud neválcový průřez například mnohoúhelníkový průřez.

Prvek 53 víka je vložen do plášťového tělesa 54 ze vstupní strany plášťového tělesa 54 válcovou částí 62 víka orientovanou do místa určení. Současně prvek 53 víka usazuje přírubovou část 63 víka do části 85 válcovité tvarové plochy velkého průměru. V tomto stavu, vstupní konec válcové části 75 pláště je zapuštěn směrem dovnitř. Tímto jsou prvek 53 víka a plášťové těleso 54 spojeny jako jedno těleso, tudíž tvoří plášť 55. Spodní část pláště 75 je provedena se spojující dírou (ústím) 87 ve středu odkud prochází skrz v axiálním směru.

Volný píst 57 je vytvořen převážně obráběním. Volný píst 57 obsahuje válcovou část 91 pístu (válcovou část) přibližně válcovitého tvaru, spodní část 92 pístu uzavírající první axiální konec válcové části 91 pístu a přírubovou část 94 pístu (přírubovou část) mající vnější prstencový výstupek 93 (prstencový výstupek na straně pístu) prstencového tvaru, který vystupuje vně z jiného axiálního konce válcové části 91 pístu v radiálním směru.

Část 97 válcovité plochy malého průměru, část 98 zakřivené plochy (nakloněná plocha), část 99 zkosené plochy (nakloněná plocha) a část 100 válcovité plochy velkého průměru jsou za sebou vytvořeny na vnějších obvodových plochách válcové části 91 pístu a přírubové části 94 pístu začínající ze strany spodní části 92 pístu. Část 97 válcovité plochy malého průměru je vytvořena na válcové části 91 pístu. Část 98 zakřivené plochy, část 99 zkosené plochy a část 100 válcovité plochy velkého průměru jsou vytvořeny na přírubové části 94 pístu. Část 97 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr a část 98 zakřivené plochy připojená k části 97 válcovité plochy malého průměru je tvořena prstencovým tvarem takovým, že jeho průměr roste se vzdáleností od části 97 válcovité plochy malého průměru. Část 99 zkosené plochy připojená k části 98 zakřivené plochy je přizpůsobena tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 98 zakřivené plochy. Část 100 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 99 zkosené plochy má konstantní průměr, který je větší než průměr části 97 válcovité plochy malého průměru. Část 98 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu volného pístu 57 je obloukovitého tvaru.

Část 102 válcovité plochy a část 103 zkosené plochy (nakloněná plocha) jsou postupně vytvořeny na vnitřní obvodové ploše válcové části 91 pístu začínající od spodní části 92 pístu. Část 102 válcovité plochy na straně spodní části 92 pístu je vytvořena na válcové části 91 pístu. Obě, část 102 válcovité plochy na opačné straně od spodní části 92 pístu a část 103 zkosené plochy, jsou vytvořeny na přírubové části 94 pístu. Část 102 válcovité plochy má konstantní průměr a část 103 zkosené plochy připojená k části 102 válcovité plochy je přizpůsobena tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 102 válcovité plochy.

Spodní část 92 pístu na opačné straně válcové části 91 pístu je provedena se zapuštěnou částí 104 ve svém středu, která je zapuštěna v axiálním směru.

Část 100 válcovité plochy velkého průměru volného pístu 57 je kluzně uložena v části 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54. Dále část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 je kluzně uložena v části 81 válcovité plochy malého průměru plášťového tělesa 54. V tomto stavu, poloha části 82 zkosené plochy plášťového tělesa 54 a poloha části 98 zakřivené plochy volného pístu 57 se vzájemně překrývají v radiálním směru a poloha části 83 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 a poloha části 99 zkosené plochy volného pístu 57 se vzájemně překrývají v radiálním směru. Tudíž obě, část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy plášťového tělesa 54, jsou naproti oběma, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy volného pístu 57, ve směru pohybu volného pístu 57. Dále, část 69 přírubové plochy prv

-7CZ 306391 B6 ku 53 víka je naproti části 103 zkosené plochy volného pístu 57 ve směru pohybu volného pístu 57. Část 82 zkosené plochy plášťového tělesa 54 a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 jsou nakloněny ke svým osám pod stejným úhlem. Část 98 zakřivené plochy volného pístu 57 má stejné průřezové zakřivení jako část 83 zakřivené plochy plášťového tělesa 54. Ještě dále, části 83 a 98 zakřivené plochy mají poloměr zakřivení větší než poloměr průřezu O kroužku 59, mající kruhový průřez.

Tudíž O-kroužek 59 je uspořádán mezi část 97 válcovité plochy malého průměru, část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 a část 82 zkosené plochy, část 83 zakřivené plochy a část 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54, jinými slovy, mezi vnější prstencový výstupek 93 volného pístu a vnitřní prstencový výstupek 80 plášťového tělesa 54. V základním stavuje O-kroužek 59 uspořádán tak, že jeho průřez obsahující hlavní osu má kruhový tvar, vnitřní průměr je menší než část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a vnější průměr větší než část 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54. To jest, O-kroužek je uložen působením obou, volného pístu 57 a plášťového tělesa 54, v radiálním směru.

Dále je O-kroužek 58 uspořádán mezi část 67 válcovité plochy, část 68 zakřivené plochy a část 69 přírubové plochy prvku 53 víka a část 103 zkosené plochy volného pístu 57. V základním stavu je O-kroužek 58 uspořádán tak, že jeho průřez obsahující hlavní osu má kruhový tvar a stejný vnitřní průměr jako část 67 válcovité plochy prvku 53 víka. Oba O-kroužky 58 a 59 udržují volný píst 57 v základní poloze vzhledem k plášti 55 a dovolují volnému pístu 57 se axiálně pohybovat směrem k horní komoře 12 a dolní komoře 13 relativně k plášti 55. Volný píst 57 umístěný v základní poloze je axiálně oddělen od dolní části 76 pláště plášťového tělesa 54 a přírubové části 63 víka prvku 53 víka za účelem pohybu v axiálním směru a má mezeru od válcové části 62 víka v radiálním směru.

Ve volném pístu 57 se O-kroužek 59 dotýká části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy. Mezi nimi, část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57. Dále ve volném pístu 57 se Okroužek 58 dotýká části 103 zkosené plochy, která je nakloněna ke směru pohybu volného pístu 57.

V plášti 55 se O-kroužek dotýká části 82 zkosené plochy, části 83 zakřivené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru. Mezi nimi, část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57. Dále v plášti 55 se O-kroužek 58 dotýká části 67 válcovité plochy, části 68 zakřivené plochy a části 69 přírubové plochy.

Tudíž, dotyková plocha volného pístu, na které se část 97 válcovité plochy malého průměru, část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu, dotýkají O-kroužku 59 a dotyková plocha pláště, na které se část 84 válcovité plochy velkého průměru, část 83 zakřivené plochy a část 82 zkosené plochy pláště 55 dotýká O-kroužku 59, jsou konstruovány tak, že nej kratší vzdálenost mezi díly, které se dotýkají O-kroužku, se mění pohybem volného pístu 57 a že směr úsečky spojující díly tvořící nejkratší vzdálenost se mění. Jinými slovy, tvary části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy a tvary části 84 válcovité plochy velkého průměru, části 83 zakřivené plochy a části 82 zkosené plochy jsou nastaveny tak, že směr úsečky, která představuje nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se O-kroužek 59 dotýká dotykové plochy volného pístu 57 a dotykové plochy pláště 55, se mění. Detailněji, když je volný píst 57 umístěn na straně axiální horní komory 12 vzhledem k plášti 55, nejkratší vzdáleností mezi díly, kde se O-kroužek 59 dotýká dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště, je rozdíl v poloměru mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru a částí 97 válcovité plochy malého průměru (protože rozdíl v poloměru mezi vnějšími a vnitřními průměry O-kroužku 59 je větší než rozdíl v poloměru mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru a částí 97 válcovité plochy malého průměru, O-kroužek je tlakově deformován rozdílem a deformovaný díl, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu roven nule (0)). Zato když se volný píst

-8CZ 306391 B6 pohybuje směrem k axiálně dolní komoře 13 vzhledem k plášti 55, díly v kontaktu s O-kroužkem 59 jsou část 98 zakřivené plochy a část 83 zakřivené plochy a poloha, kde je O-kroužek 59 deformován v maximálním rozsahu, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti má úhel náklonu jiný než nula (0).

Přírubová část 94 pístu je vytvořena na prvním konci volného pístu 57. Přírubová část 94 pístu má část 103 zkosené plochy nakloněnou na svém vnitřním obvodu a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy nakloněnou na svém vnějším obvodu. Válcová část 62 víka, která vystupuje do válcové části 91 pístu volného pístu 57, je vytvořena na části prvku 53 víka pláště 55. O-kroužek 58 je uspořádán, aby se dotýkal části 103 zkosené plochy na vnitřní obvodové ploše přírubové části 94 pístu a válcové části 62 víka. O-kroužek 59 je uspořádán, aby se dotýkal části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy, které jsou všechny vnější obvodovou plochou přírubové části 94 pístu a části 82 zkosené plochy, části 83 zakřivené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru, které jsou všechny vnitřní obvodovou plochou pláště 55.

Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 je sestaven vložením O-kroužku 59 do plášťového tělesa 54 do polohy části 83 zakřivené plochy, uložením volného pístu 57 do vnitřní strany plášťového tělesa 54 a O-kroužku 59, uspořádáním O-kroužku 58 na část 103 zkosené plochy volného pístu 57, uložením prvku 53 víka do plášťového tělesa 54 při vložení válcové části 62 víka do vnitřní strany O-kroužku 58 a napěchováním plášťového tělesa 54. Tudíž, tlumicí sílu měnící mechanismus 35 předmontovaný tímto způsobem je připojen našroubováním vnitřního závitu 52 plášťového tělesa na vnější závit 50 připojeného hřídelového dílu 21 pístové tyče 16. Současně přírubová část 63 víka pláště 55 přichází do kontaktu s ventilovým regulačním členem 47a tlumicí sílu generujícího mechanismu 32a a tlumicí sílu generující mechanismus 32a. pístové těleso 14 a tlumicí sílu generující mechanismus 32b jsou drženy mezi hřídelovým stupňovitým dílem 48 pístové tyče 16 a přírubovou částí 63 víka pláště 55. To jest, tlumicí sílu měnící mechanismus 35 rovněž slouží jako připevňující člen, který připevňuje tlumicí sílu generující mechanismus 32a. pístové těleso 14 a tlumicí sílu generující mechanismus 32b k pístové tyči 16. Vnější průměr tlumicí sílu měnícího mechanismu 35, tj. vnější průměr plášťového tělesa 54, je nastaven, aby byl menší než vnitřní průměr válce 10 v takovém rozsahu, že neslouží jako odpor průtokového kanálu.

Pístová tyč 16 má průchozí díru 105 vytvořenou v konci hlavního hřídelového dílu 20 na straně připojeného hřídelového dílu 21 v radiálním směru. Připojený hřídelový díl 21 má průchozí díru 106 vytvořenou v axiálním směru pro spojení s průchozí dírou 105. Podle toho, horní komora 12 je spojená s pláštěm 55 tlumicí sílu měnícího mechanismu 35 prostřednictvím průchozích děr 105 a 106. Detailněji, horní komora 12 je spojená se spojovací komorou 107 homí komory určené pláštěm 55, O-kroužkem 58 a volným pístem 57. Dále je dolní komora 13 spojená s pláštěm 55 přes spojovací díru 87 vytvořenou ve spodní části 76 pláště 55. Detailněji, dolní komora 13 je spojená se spojovací komorou 108 dolní komory určené pláštěm 55. O-kroužkem 59 a volným pístem 57. Dále je O-kroužek 59 uspořádaný mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem 57 uspořádán, aby vždy těsnil mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem 57 a blokoval vždy spojení spojovací komory 107 homí komory a spojovací komoiy 108 dolní komory.

Průchozí díry 105 a 106 a spojovací komora 107 homí komory obsahují kanál (druhý kanál) 110. do kterého teče olej z homí komory 12 válce 10 prostřednictvím pohybu pístu 10 směrem k homí komoře 12. Spojovací díra 87 a spojovací komora 108 dolní komory obsahuje kanál (druhý kanál) 111, do kterého teče olej z dolní komory 13 válce 10 prostřednictvím pohybu pístu 10 směrem k dolní komoře 13. Tudíž, průtokový kanál odpovídající části kanálu 110 a průtokový kanál odpovídající v celém rozsahu kanálu 111, jsou vytvořeny v plášti 55. Volný píst 57 je instalován jako pohyblivý v plášti 55 a dělí kanály 110 a 111 na stranu po proudu a stranu proti proudu. Kanály 30a a 30b a kanál 110 jsou vytvořeny v pístu 11 zahrnujícím část pístové tyče 16. Zde jsou druhé kanály odděleny volným pístem 57 a v podstatě generují průtok, protože ačkoli nedochází k průtoku oleje mezi homí komorou 12 a dolní komorou 13, olej homí komory 12 protéká

-9CZ 306391 B6 do spojovací komory 107 horní komory, zatímco volný píst se pohybuje relativně vzhledem k plášti 55, a tudíž to samé množství oleje protéká pod tlakem směrem k dolní komoře 13.

Při expanzní fázi, ve které se pístová tyč 16 pohybuje k expanzní straně, olej protéká od horní komory 12 k dolní komoře 13 přes kanály 30a. Když je rychlost pístu pod záznamem oblasti nízkých rychlostí, olej protékající od horní komory 12 do kanálů 30a v zásadě protéká do dolní komory 13 přes stálé ústí určené kanálovými drážkami 43a vytvořenými v pístu 11 a kotoučový ventil 45a, který se dotýká dosedacího dílu 41a. Současně je generována tlumicí síla mající charakteristiku ústí (kde tlumicí síla je přibližně odpovídající druhé mocnině rychlosti pístu). Když rychlost pístu vzroste a dosáhne oblasti nízkých rychlostí, olej protékající z horní komory 12 do kanálů 30a v zásadě pokračuje, aby otevřel kotoučový ventil 45a a protéká mezi kotoučovým ventilem 45a a dosedacím dílem 41a k dolní komoře 13. Tak je generována tlumicí síla mající charakteristiku ventilu (kde tlumicí síla přibližně odpovídá rychlosti pístu).

Při kontrakční fázi, ve které se pístová tyč 16 pohybuje ke kontrakční straně, olej protéká od dolní komory 13 k horní komoře 12 přes kanály 30b. Když je rychlost pístu pod záznamem oblasti nízkých rychlostí, olej protékající od dolní komory 13 do kanálů 30b v zásadě protéká do horní komory 12 přes stálé ústí určené kanálovými drážkami (nezobrazenými) vytvořenými v pístu 11 a kotoučový ventil 45b, který se dotýká dosedacího dílu 41b. Současně je generována tlumicí síla mající charakteristiku ústí (kde tlumicí síla přibližně odpovídá druhé mocnině rychlosti pístu). Když rychlost pístu vzroste a dosáhne oblasti nízkých rychlostí, olej protékající z dolní komory 13 do kanálů 30b v zásadě pokračuje, aby otevřel kotoučový ventil 45b a protéká mezi kotoučových ventilem 45b a dosedacím dílem 41b k horní komoře 12. Tak je generována tlumicí síla mající charakteristiku ventilu (kde tlumicí síla přibližně odpovídá rychlosti pístu).

Zde, oblastí, kde frekvence, když je rychlost pístu nízká, tj. frekvence záznamu oblasti nízkých rychlostí (např. 0,05 m/s), je relativně vysoká (např. více než 7Hz), je například vibrace generovaná od nerovností kvalitní plochy silničního povrchu. V této situaci je výhodné snížit tlumicí sílu. Dále, podobně, ještě když je rychlost pístu nízká, oblastí, kde frekvence je relativně nízká (např. menší než 2 Hz) oproti výše uvedenému, je vibrace taková jako chvění způsobené valením trupu vozidla. V této situaci je výhodné zvýšit tlumicí sílu.

Odpovídajícím způsobem dříve zmíněný tlumicí sílu měnící mechanismus 35 mění tlumicí sílu odpovídající frekvenci, právě když je rychlost pístu stejně nízká. To jest, když je rychlost pístu nízká, jestliže se odpovídající frekvence pístu 11 zvyšuje, tlak horní komory 12 se zvyšuje při expanzním fázi pístu 11. a tak je olej nucen k průtoku z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory tlumicí sílu měnícího mechanismu 35 přes průchozí díry 105 a 106 pístové tyče 16. Současně je olej nucen k průtoku ze spojovací komory 108 dolní komory tlumicí sílu měnícího mechanismu 35 do dolní komory 13 přes spojovací díru 87 tvořící ústí kanálu 111 na straně po proudu. Mezitím se volný píst 57 pohybuje směrem k axiálně dolní komoře 13 proti předepjaté síle O-kroužku 59 umístěného na straně axiálně dolní komory 13. Tímto způsobem, jak se volný píst 57 pohybuje směrem k axiálně dolní komoře 13, olej protéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory a průtok oleje, který protéká z horní komory 12 do kanálů 30a a pak přes tlumicí sílu generující mechanismus 32a do dolní komory 13, je snížen. Tímto je snížena tlumicí síla.

V následující kontrakční fázi, jelikož tlak dolní komory 13 se zvyšuje, olej je nucen protékat z dolní komory 13 do spojovací komory 108 dolní komory tlumicí sílu měnícího mechanismu 35 přes spojovací díru 87 tvořící ústí kanálu na straně po proudu. Současně je olej nucen k průtoku ze spojovací komory 107 horní komory do horní komory 12 přes průchozí díry 105 a 106 pístové tyče 16. Mezitím volný píst 57, který se pohyboval dosud směrem k axiálně dolní komoře 13, se pohybuje směrem k axiálně horní komoře 12 proti předepjaté síle O-kroužku 58 umístěného na straně axiálně horní komory 12. Tímto způsobem, jak se volný píst 57 pohybuje směrem k axiálně horní komoře 12, olej protéká z dolní komory 13 do spojovací komory 108 dolní komory

-10CZ 306391 B6 a průtok oleje, který protéká z dolní komory 13 do kanálů 30b a pak přes tlumicí sílu generující mechanismus 32b do horní komory 12, je snížen. Tímto je snížena tlumicí síla.

V oblasti, kde frekvence pístu 11 je vysoká, frekvence pohybu volného pístu 57 se rovněž zvyšuje v poměru k vysoké frekvenci. Důsledkem toho, při každé dříve zmíněné expanzní fázi, olej protéká z horní komoiy 12 do spojovací komory 107 horní komory. Při každé kontrakční fázi olej protéká z dolní komory 13 do spojovací komory 108 dolní komory. Tímto, jak popsáno výše, tlumicí sílaje udržována ve sníženém stavu.

Na druhou stranu, když je rychlost pístu nízká, jestliže se frekvence pístu 11 snižuje, frekvence pohybu volného pístu 57 se rovněž snižuje v poměru k nízké frekvenci. Takto v iniciačním stavu expanzní fáze, olej protéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory. Následně volný píst 57 stlačuje O-kroužek 59 a je zastaven na straně axiálně dolní komory 13 a olej neprotéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory. Takto, průtok oleje, který protéká z horní komory 12 do kanálů 30a a pak protéká skrz tlumicí sílu generující mechanismus 32a do dolní komory 13 je v nesníženém stavu a tudíž tlumicí sílaje zvýšena.

I při následující kontrakční fázi, v jejím iniciačním stadiu, olej protéká z dolní komory 13 do spojovací komory 108 dolní komory. Následně volný píst 57 stlačuje O-kroužek 58 a je zastaven na straně axiálně horní komory 12 a olej neprotéká z dolní komory 13 do spojovací komoiy 108 dolní komory. Takto, průtok oleje, který protéká z dolní komory 13 do kanálů 30b a pak protéká skrz tlumicí sílu generující mechanismus 32b do horní komory 12 je v nesníženém stavu a tudíž tlumicí sílaje zvýšena.

Tudíž, v předkládaném provedení, jak popsáno výše, jako součástky pro působení předepínací síly na volný píst 57 stejně tak jako pro jeho návrat do původní polohy, jsou použity O-kroužky 58 a 59 vytvořené z pryžového materiálu. V základní poloze volného pístu 57, O-kroužek 59 umístěný mezi volným pístem 57 a plášťovým tělesem 54 je umístěn mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57.

Například, při expanzní fázi, když se volný píst 57 pohybuje ze své původní polohy směrem k axiálně dolní komoře 13 vzhledem k plášti 55, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 59, tj. otáčejí O-kroužek 59 tak, že strana vnitřního průměru a strana vnějšího průměru O-kroužku 59 se pohybují v opačných směrech a pohybují směrem k axiálně dolní komoře 13 vzhledem k plášti 55. Následně, část 83 zakřivené plochy a část 82 zkosené plochy pláště 55 na straně axiálně horní komory 12 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně dolní komory 13 válcují O-kroužek 59 a současně stlačují O-kroužek 59 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57. Průběžně část 83 zakřivené plochy a část 82 zkosené plochy pláště 55 na straně axiálně dolní komory 13 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně horní komory 12 stlačují O-kroužek 59 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57.

Současně oblast, kde O-kroužek 59 je válcován mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a oblast, kde O—kroužek 59 je válcován mezi částí 83 zakřivené plochy a částí 82 zkosené plochy pláště 55 a částí 98 zakřivené plochy a částí 99 zkosené plochy volného pístu 57, jsou válcovacími oblastmi, kde Okroužek 59 je válcován v poloze oddělené od konce po směru proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu. Dále v poloze oddělené od konce po směru proudu, válcovací oblast je oblastí pohybu, kde se O-kroužek 59 pohybuje ve směru pohybu volného pístu 57 ve stavu, kdy se O-kroužek 59 dotýká pláště 55 i volného pístu 57. Pojem „pohybu“ je definován tak, že nejméně poloha konce po směru proudu (poloha dolního konce na obr. 2) se mění ve směru pohybu volného pístu.

Dále oblast, kde je O-kroužek 59 stlačován mezi částí 83 zakřivené plochy a částí 82 zkosené plochy pláště 55 a částí 98 zakřivené plochy a částí 99 zkosené plochy volného pístu 57, je

-11 CZ 306391 B6 deformační oblastí směru pohybu, kde O-kroužek 59 podléhá pružné deformaci ve směru pohybu volného pístu 57 na konci po směru proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Pojem „pružná deformace v deformační oblasti směru pohybu“ je definována jako deformace, když se poloha konce proti směru pohybu (horní koncová poloha na obr. 2) O-kroužku 59 ve směru pohybu volného pístu 57 mění, ale poloha konce po směru proudu se nemění. V předkládaném provedení, válcovací oblast a oblast pohybu se částečně překrývají v deformační oblasti směru pohybu.

V následující kontrakční fázi, když se volný píst 57 pohybuje směrem k axiálně horní komoře 12 vzhledem k plášti 55, část 83 zakřivené plochy a část 82 zkosené plochy pláště 55 na straně axiálně dolní komory 13 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně horní komory 12 uvolňují stlačení O-kroužku 59. Potom část 83 zakřivené plochy a část 82 zkosené plochy pláště 55 na straně axiálně horní komory 12 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně dolní komory 13, válcují O-kroužek 59 a současně uvolňují stlačení O-kroužku 59. Potom část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu oboustranně válcují O-kroužek 59 a současně pohybují O-kroužkem 59 směrem k axiálně horní komoře 12 vzhledem k plášti 55. Tudíž ve stavu, kdy O-kroužek 58 je držen na části 67 válcovité plochy, části 68 zakřivené plochy a části 69 přírubové plochy pláště 55, volný píst 57 stlačuje O-kroužek 58 mezi prvkem 53 víka a volným pístem 57 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57 v blízkosti své základní polohy prostřednictvím části 67 válcovité plochy, části 68 zakřivené plochy a části 69 přírubové plochy a části 103 zkosené plochy volného pístu 57.

Při následující expanzní fázi, část 67 válcovité plochy, část 68 zakřivené plochy a část 69 přírubové plochy pláště 55 a část 103 zkosené plochy volného pístu 57 uvolňují stlačení O-kroužku 59 relativním pohybem v rozdělujícím směru. Část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 59 a současně pohybují O-kroužkem 59 směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 55. Když volný píst 57 prochází přes svou základní polohu, působí na O-kroužek 59 stejným způsobem jak popsáno výše.

S touto konstrukcí je O-kroužek 58 tlakem deformován ve směru pohybu v deformační oblasti směru pohybu a další O-kroužek 59 se pohybuje ve směru pohybu volného pístu 57 v oblasti pohybu.

Závislost zátěže na posuvu volného pístu 57 způsobená O-kroužky 58 a 59 vytvořenými z pryžového materiálu má nelineární charakteristiku jak zobrazeno na obr. 3. Tj., charakteristika zátěže dosahuje lineární charakteristiky uvnitř určitého rozsahu před a za základní polohou volného pístu 57. Za daným rozsahem zvyšující se úroveň zátěže se rovnoměrně zvyšuje v závislosti na změně polohy. Jak popsáno výše, když je amplituda pístu 11 malá také v oblasti, kde je provozní frekvence pístu 11 vysoká, posuv volného pístu 57 se také zmenšuje a volný píst 57 pracuje uvnitř rozsahu lineární charakteristiky před a za svou základní polohou. Tímto se volný píst 57 snadno pohybuje, vibruje v rezonanci s kmity pístu 11 a přispívá ke snížení tlumicí síly generované tlumicí sílu generujícími mechanismy 32a a 32b.

Na druhou stranu, pokud se amplituda pístu 11 zvýší v oblasti, kde je provozní frekvence pístu nízká, posuv volného pístu 57 se zvětšuje a volný píst pracuje uvnitř rozsahu nelineární charakteristiky zobrazené na obr. 3. Tímto se volný píst 57 postupně stává obtížně plynule provozovatelným a má potíže se snižováním tlumicí síly generované od tlumicí sílu generujících mechanismů 32a a 32b.

V tlumiči nárazů oznámeném v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání Č. H07-019642, pohyb cívky oddělující vnitřek pláště do dvou komor je regulován pružným tělesem (odpovídající pouze deformační oblasti směru pohybu prvního provedení) a tlumicí síla se plynule mění. Avšak pokud odpor proti pohybu cívky prudce stoupá, je zde potřeba

- 12CZ 306391 B6 zlepšení této charakteristiky (když je pryž stlačena v axiálním směru, pružinová konstanta prudce stoupá).

Naproti tomu, podle prvního provedení popsaného výše, z části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy volného pístu 57, které se dotýkají Okroužku 59, část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy jsou nakloněné ve směru pohybu volného pístu 57. Z části 82 zkosené plochy, části 83 zakřivené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55, které se dotýkají O-kroužku 59. část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy jsou nakloněné ve směru pohybu volného pístu 57. Díky pohybu volného pístu 57, nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy, které se dotýkají O-kroužku 59 a dotykovou plochou pláště části 82 zkosené plochy, části 83 zakřivené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru, které se dotýkají O-kroužku 59, se mění. Takto když se tlumicí síla mění v závislosti na frekvenci, je možné plynule měnit tlumicí sílu. Například, v tlumiči nárazů prvního provedení, když je rychlost pístu 11 0,05m/s a když pracovní frekvence pístu jsou 0,50 Hz, 0,80 Hz, 1,59 Hz, 1,99 Hz, 3,18 Hz, 3,98 Hz, 4,97 Hz, 6,12 Hz, 7,96 Hz, 9,95 Hz, 15,92 Hz a 19,89 Hz v pořadí z vnějšku, vztah mezi kmitem pístu a tlumicí silou je zobrazen na obr. 4. Může být vidět na obr. 4, že tlumicí síla se velmi plynule mění při každé frekvenci. Dále může být vidět, že je možné zvýšit tlumicí sílu při nízké frekvenci v blízkosti 0, kde kmit pístu 11 je malý, například při 0,05 Hz a snížit tlumicí sílu při relativně vysoké frekvenci, například 4,97 Hz nebo výše. Nicméně nejméně jedna z části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy a části 84 válcovité plochy velkého průměru, části 83 zakřivené plochy a části 82 zkosené plochy, mohou být sestaveny tak, že jejich tvaiy mění nejkratší vzdálenost mezi dílem dotykové plochy volného pístu, který se dotýká pružného tělesa a dílem dotykové plochy pláště, který se dotýká pružného tělesa.

Nakloněná část 99 zkosené plochy a část 98 zakřivené plochy volného pístu 57 obsahují část 98 zakřivené plochy. Nakloněná část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy pláště 55 obsahují část 83 zakřivené plochy. Takto je možné měnit tlumicí sílu plynuleji. Dále ještě v tomto případě, nejméně jedna z částí 83 a 98 zakřivené plochy může být poskytnuta.

Pokud poloměry zakřivení částí 83 a 98 zakřivené plochy jsou větší než poloměr O-kroužku 59 v příčném řezu, je možné měnit tlumicí sílu plynuleji.

Část 99 zkosené plochy a část 98 zakřivené plochy volného pístu 57 a část 82 zkosené plochy a část 83 zakřivené plochy pláště 55 jsou proti směru pohybu volného pístu 57. Takto je možné přiměřeně stlačovat O-kroužek.

Pokud O-kroužek 58, který prochází tlakovou deformací, když se volný píst 57 pohybuje v jednom směru a O-kroužek 59, který prochází tlakovou deformací, když se píst 57 pohybuje v jiném směru, jsou poskytnuty, je možné plynule měnit tlumicí sílu v expanzní fázi i kontrakční fázi, Tímto pokud se tlumicí síla plynule mění právě v případě změny frekvence, změny rychlosti pístu atd., nedochází k nekomfortu jízdy změnou tlumicí síly. Zejména v případě změny pozice, tlumicí síla postupně roste aje možné potlačit změnu pozice bez působení nekomfortu na řidiče. Tímto je možné poskytnout vyšší úroveň vozidla během jízdy s jízdním komfortem a stabilitou řízení v porovnání s tlumičem nárazů oznámeného v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání Č. H07-019642.

V předkládaném provedení, přírubová část 94 pístu je instalována na jednom konci volného pístu 57. Přírubová část 94 pístu je vyrobena z části 103 zkosené plochy nakloněné od vnitřního obvodu a části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy nakloněné od vnějšího obvodu. Válcová část 62 víka, která vystupuje do válcové části 91 pístu volného pístu 57, je instalována na části pláště 55. O-kroužek 58 je uspořádán tak, aby se dotýkal části 103 zkosené plochy vnitřního obvodu přírubové části 94 pístu a válcové části 62 víka. O-kroužek 59 je uspořádán, aby se dotýkal části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy vnějšího obvodu přírubové části 94 pístu

- 13CZ 306391 B6 a vnitřní obvodové plochy pláště 55. Nakonec O-kroužek je uspořádán v plášťovém tělese 54 a volný píst 57 je uspořádán uvnitř plášťového tělesa a O-kroužku 59. O-kroužek 58 je uspořádán na volném pístu 57. Válcová část 62 víka je vložena do O-kroužku 58. Mezitím je prvek 53 víka připevněn k plášťovému tělesu 54. Tímto je smontován tlumič nárazů. Podle toho je možno 5 zlepšit účinnost montáže každého dílu.

O-kroužek 59 uspořádaný mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem funguje jako pružina, která generuje předepínací sílu v opačném směru, když je volný píst 57 posunut a těsní plášťové těleso 54 a volný píst 57. Takto O-kroužek 59 funguje jako těsnění, které vždy brání spojení 10 mezi spojovací komorou 107 horní komory a spojovací komorou 108 dolní komory a může snížit počet součástek.

Dále pokud je O-kroužek válcován mezi volným pístem 57 a pláštěm, je možné měnit plynuleji tlumicí sílu. Kromě toho ještě když je použit O-kroužek mající malý příčný průměr, O-kroužek 15 je válcován a tudíž délka kmitu volného pístu, kde působí odpor působený O-kroužkem, se může zvětšit (aby byla větší než průměr O-kroužku). Tudíž, technologie uspořádaná v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání č. H07-019642, ve kterém je pryž prostě stlačována (délka kmitu nemůže přesáhnout tloušťku pryže ve směru tlakové deformace) a technologie předkládaného provedení jsou identické v obojím použití pryže. Avšak jak popsáno výše, 20 obě jsou odlišné v pohledu na použití pryže a tudíž jsou zcela odlišné z pohledu technického záměru.

Volný píst 57 má deformační oblast směru pohybu, kde je O-kroužek 59 pružně deformován ve směru pohybu volného pístu 57, na konci strany po pohybu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 25 57. Dále má volný píst 57 válcovací oblast, kde je O-kroužek 59 válcován v poloze oddělené od konce strany po proudu. Takto je možné měnit tlumicí sílu plynuleji.

Válcovací oblast v podstatě překrývá deformační oblast směru pohybu. Z tohoto důvodu se odpor způsobený válcováním se postupně mění v odpor způsobený tlakovou deformací ve směru pohy30 bu. Takto je možné měnit tlumicí sílu plynuleji. Zejména je možné zabránit pružinové konstantě ostře růst a získat přibližně lineární charakteristiku.

V předkládaném provedení, tvar dotykové plochy volného pístu části 97 válcovité plochy malého průměru, části 98 zakřivené plochy a části 99 zkosené plochy, která se dotýká O-kroužku 59 35 a tvar dotykové plochy pláště části 84 válcovité plochy velkého průměru, části 83 zakřivené plochy a části 82 zkosené plochy, která se dotýká O-kroužku 59, jsou nastaveny tak, že směr úsečky spojující nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště se mění. Takto, i když směr síly generované O-kroužkem 59 se mění, je možné měnit tlumicí sílu plynuleji, protože odpor ke směru pohybu volného pístu se mění.

Volný píst 57 má deformační oblast směru pohybu, kde je O-kroužek 59 pružně deformován ve směru pohybu volného pístu 57 na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Dále má volný píst 57 oblast pohybu, ve které se O-kroužek 59 pohybuje ve směru pohybu volného pístu ve stavu, kdy se O-kroužek 59 dotýká pláště 55 i volného pístu 57 v poloze odděle45 né od konce strany po proudu. Takto délka kmitu volného pístu, kde působí odpor působený Okroužkem, se může zvětšit, například, být větší než průměr O-kroužku a je možné měnit tlumicí sílu plynuleji.

Dále pokud se oblast pohybu částečně překrývá s deformační oblastí směru pohybu, je možné 50 měnit tlumicí sílu plynuleji.

Je poskytováno množství O-kroužků. O-kroužek 58 je tlakově deformován ve směru pohybu v deformační oblasti směru pohybu. O-kroužek 59 se pohybuje ve směru pohybu volného pístu 57 v oblasti pohybu. Takto je možné plynule měnit tlumicí sílu v závislosti na směru pohybu vol55 ného pístu 57.

- 14CZ 306391 B6

Pokud je kanál 110 instalován v pístu 11, je možné zjednodušit konstrukci.

Pokud je spojovací díra 87 provedena jako ústí po a proti proudu kanálu 111. odpor k pohybu volného pístu rovněž působí kromě O-kroužku na ústí a tudíž je možné měnit tlumicí sílu plynuleji. Dále v dříve zmíněném provedení je provedeno malé ústí ve volném pístu 57 a tímto je možné měnit charakteristiky. Kromě toho dříve zmíněné provedení ukázalo, že plášť 55 je sestaven z prvku 53 víka a plášťového tělesa 54. Nicméně pokud je O-kroužek upraven, aby se dotýkal vnějšího obvodu dolního konce pístové tyče 16 zkrácením válcové části 62 víka, díl dolního konce pístové tyče 16 rovněž tvoří plášť 55.

[Druhé příkladné provedení]

Další, druhé provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně vycházející z obr. 5. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

Ve druhém provedení je tlumicí sílu měnící mechanismus 35 částečně odlišný od toho z prvního provedení. Detailně, v porovnání s plášťovým tělesem 54 prvního provedení je plášťové těleso 54 tlumicí sílu měnícího mechanismu 35 konstruováno se spodní částí 76 pláště a částí válcové části 75 pláště na straně spodní části 76 pláště. Tímto je v tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 druhého provedení plášťové těleso 54 konstruováno tak, že válcová část 75 pláště a její vnitřní prstencový výstupek 80 jsou kratší v axiální délce než ty prvního provedení, bez spojovací díry 87 a spojovací komory 108 dolní komory prvního provedení.

Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 druhého provedení je konstruován tak, že volný píst 57 na straně spodní části 92 pístu vystupuje vně za plášť 55 v axiálním směru ve stavu, kdy volný píst 57 je umístěn v základní poloze O-kroužků 58 a 59 (obr. 5 zobrazuje základní stav). O-kroužek 59 vždy blokuje spojení mezi spojovací komorou 107 horní komory a dolní komorou 13.

Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 druhého provedení je konstruován tak, že když je rychlost pístu nízká, jestliže pracovní frekvence pístu 11 vzroste, tlak horní komory 12 při expanzní fázi vzroste. Takto je olej nucen protékat z horní komory 12 do spojovací komory 107 dolní komory tlumicí sílu měnícího mechanismu 35 přes průchozí díry 105 a 106 pístové tyče 16. Mezitím se volný píst 57 pohybuje směrem k dolní komoře 13 proti předepínací síle O-kroužku 59 na straně axiálně dolní komory 13. Tímto způsobem, jak se volný píst 57 pohybuje směrem k dolní komoře 13. olej protéká z horní komory 12 do spojovací komory 107 horní komory a průtok oleje, který protéká z horní komory 12 do kanálů 30a a následně protéká přes tlumicí sílu generující mechanismus 32a do dolní komory 13, je snížen. Tímto olej snadno protéká v tlumicí sílu generujícím mechanismu 32a a tudíž se snižuje tlumicí síla.

Při následující kontrakční fázi pokud tlak dolní komory 13 vzroste, olej je nucen téct ze spojovací komory 107 horní komory do horní komory 12 přes průchozí díry průchozí díry 105 a 106 pístové tyče 16. Mezitím, volný píst 57, který se dosud pohyboval směrem k dolní komoře 13, se pohybuje směrem k horní komoře 12 proti předepínací síle O-kroužku 59 na straně axiálně horní komory 12. Tímto způsobem jak se volný píst 57 pohybuje směrem k horní komoře 12. objem dolní komory 13 zřetelně stoupá a průtok oleje, který protéká z dolní komory 13 do kanálů 30b a následně protéká přes tlumicí sílu generující mechanismus 32b do horní komory 12, je snížen. Tímto olej snadno protéká v tlumicí sílu generujícím mechanismu 32b a tudíž je snížena tlumicí síla.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 druhého provedení činnost O-kroužků 58 a 59, když se volný píst 57 pohybuje relativně k plášti 55, je stejná jako v prvním provedení.

- 15CZ 306391 B6

Podle druhého provedení popsaného výše je možné zkrátit axiální délku tlumicí sílu měnícího mechanismu 35 aje rovněž snížena hmotnost tlumicí sílu měnícího mechanismu 35,.

[Třetí příkladné provedení]

Další, třetí provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně vycházející z obr. 6A. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

Ve třetím provedení, tlumicí sílu měnící mechanismus 35 je částečně odlišný od toho v prvním provedení. Tj. je použit prvek 53 víka, který je částečně odlišný od toho v prvním provedení. Prvek 53 víka je proveden s válcovou částí (prstencový výběžek po straně pláště) 121 na straně vnější obvodové plochy přírubové části 63 víka. Čelní hrotová část 122 válcové části 121. která je proti přírubové části 63 víka, je provedena ve směru kolmém k ose prvku 53 víka.

Ve třetím provedení je použito plášťové těleso 54, které je částečně odlišné od toho v prvním provedení. V první řadě je konstrukce válcové části 75 pláště na boku spodní části 76 pláště odlišná. Vnitřní obvodová plocha vnitřního prstencového výstupku 80 válcové části 75 pláště je sestavena jako část 125 zakřivené plochy mezi částí 81 válcovité plochy malého průměru a částí 83 zakřivené plochy. Tato část 125 zakřivené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru takovém, že její průměr roste se vzdáleností od části 81 válcovité plochy malého průměru a je vytvořena tak, že řez zahrnující hlavní osu plášťového tělesa 54 je obloukovitého tvaru.

Dále je plášťové těleso 54 konstruováno tak, že spodní část 76 pláště je odlišná od té v prvním provedení. Spodní část 76 pláště je provedena s vydutou částí 128 ve svém středu, která je zapuštěna směrem k prvku 53 víka ze spodní části tělesa 127 z boku jeho vnitřního obvodu. Zapuštěná část 128 je vytvořena v uzavřeném šestiúhelníkovém válcovitém tvaru, ve kterém řez kolmý k ose plášťového tělesa 54 má šestiúhelníkový tvar. Když je tlumicí sílu měnící mechanismus 35 stažen k pístové tyči 16, šestiúhelníkový klíč je vložen do vyduté části 128. Spodní část 76 pláště je provedena se spojovací dírou 87 ve středu dílu víka vyduté části 128.

Dále je plášťové těleso 54 konstruováno tak, aby bylo vyráběno hlavně lisováním. Takto má plášťové těleso 54 část 125 zakřivené plochy mezi částí 81 válcovité plochy malého průměru a částí 83 zakřivené plochy.

Ve třetím provedení je použit volný píst 57, který je částečně odlišný od toho v prvním provedení. Volný píst 57 třetího provedení má tvar, ve kterém válcová část 91 pístu dále vystupuje ze spodní části 92 pístu v axiálním směru.

Válcová část 91 pístu je provedena s vnějším prstencovým výstupkem (prstencový výběžek po straně pístu) 93 prstencovitého tvaru, který vystupuje vně v radiálním směru, na vnějším obvodu v axiálně střední poloze. Část 98 zakřivené plochy, část 99 zkosené plochy a část 100 válcovité plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnější obvodové ploše vnějšího prstencového výstupku 93 začínajíce od strany dolní komory. Ještě dále část 131 zkosené plochy (nakloněná plocha) a část 132 zakřivené plochy (nakloněná plocha) jsou vytvořeny z části 100 válcovité plochy velkého průměru. Část 131 zkosené plochy spojená s částí 100 válcovité plochy velkého průměru je uspořádána tak, že její průměr klesá se vzdáleností od části 100 válcovité plochy velkého průměru. Část 132 zakřivené plochy spojená s částí 131 zkosené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr klesá se vzdáleností od části 131 zkosené plochy. Část 133 válcovité plochy malého průměru je spojena s částí 132 zakřivené plochy. Část 133 válcovité plochy malého průměru má stejný průměr jako část 97 válcovité plochy malého průměru. Část 132 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez zahrnující hlavní osu volného pístu má obloukovitý tvar. Části 98 a 132 zakřivené plochy, části 99 a 131 zkosené plochy a část 100 válcovité plochy velkého průměru jsou vytvořeny na vnějším prstencovém výstupku 93. Vnější prstencový

-16CZ 306391 B6 výstupek 93 třetího provedení je symetrický vzhledem k rovině vedoucí přes axiálně střední polohu.

Volný píst 57 je kluzně uložen v části 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 částí 100 válcovité plochy velkého průměru, části 81 válcovité plochy malého průměru plášťového tělesa 54 částí 97 válcovité plochy malého průměru a válcové části 121 prvku 53 víka částí 133 válcovité plochy malého průměru. Takto se poloha části 125 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 a poloha části 98 zakřivené plochy volného pístu 57 vzájemně překrývají v radiálním směru. Tj., část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 i část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 jsou vzájemně proti sobě ve směru pohybu volného pístu 57. Dále poloha čelní hrotové části 122 válcové části 121 prvku 53 víka a poloha části 131 zkosené plochy a části 132 zakřivené plochy volného pístu 57 se vzájemně překrývají v radiálním směru. Tj. čelní hrotová část 122 válcové části 121 a část 131 zkosené plochy a část 132 zakřivené plochy volného pístu 57 jsou vzájemně proti sobě ve směru pohybu volného pístu 57.

Tudíž O-kroužek 59 (obr. 6 znázorňuje původní stav) je uspořádán mezi částí 99 zkosené plochy, částí 98 zakřivené plochy a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a částí 125 zakřivené plochy, částí 83 zakřivené plochy a částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 jako v prvním provedení.

Ve třetím provedení je O-kroužek 58 (obr. 6 znázorňuje původní stav) uspořádán mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54, čelní hrotovou částí 122 prvku 53 víka a části 131 zkosené plochy, části 132 zakřivené plochy a částí 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57. Když je O-kroužek 58 rovněž v základním stavu jako O-kroužek 59, jeho vnitřní průměr je menší než vnější průměr části 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a jeho vnější průměr je větší než vnitřní průměr části 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54. Tj., O-kroužek je rovněž uložen působením volného pístu 57 i plášťového tělesa 54 v radiálním směru.

Oba O-kroužky 58 a 59 mají stejnou velikost. Oba O-kroužky 58 a 59 udržují volný píst 57 uvnitř předurčeného základního rozsahu s ohledem na plášť 55 a dovolují volnému pístu 57 se axiálně pohybovat směrem k axiálně horní i dolní komoře 12 a 13 relativně k plášti 55.

Podle toho, ve volném pístu 57 prvního provedení, O-kroužek 58 je v kontaktu s částí 133 válcovité plochy malého průměru, částí 132 zakřivené plochy a částí 131 zkosené plochy. Část 132 zakřivené plochy a část 131 zkosené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57. Dále v plášti 55 se O-kroužek 58 dotýká části 84 válcovité plochy velkého průměru a čelní hrotové části 122.

Jinými slovy, vnější prstencový výstupek 93 je proveden na vnějším obvodu volného pístu 57. Axiálně opačné plochy vnějšího prstencového výstupku 93 tvoří jednotlivě část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy a část 132 zakřivené plochy a část 131 zkosené plochy. Vnitřní prstencový výstupek 80 a válcová část 121 jsou provedeny na opačných stranách vnějšího prstencového výstupku 93 vnějšího obvodu pláště 55. Vnitřní prstencový výstupek 80 tvoří část 125 zakřivené plochy a část 83 zakřivené plochy. Válcová část 121 vystupuje dovnitř z pláště 55 prstencovým tvarem a tvoří čelní hrotovou část 122. O-kroužek 59 a O-kroužek 58 jsou vloženy postupně mezi vnější prstencový výstupek 93 a vnitřní prstencový výstupek 80 a mezi vnější prstencový výstupek 93 a válcovou část 121.

Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 třetího provedení je smontován vložením O-kroužku 59 do plášťového tělesa 54 do polohy části 83 zakřivené plochy, uložením volného pístu do vnitřku plášťového tělesa 54 a O-kroužku 59, násilným uložením O-kroužku mezi volný píst 57 a plášťové těleso 54, uložením válcové části 121 mezi volný píst 57 a plášťové těleso 54 a připevněním prvku 53 víka k plášťovému tělesu 54.

- 17CZ 306391 B6

O-kroužek 58 uspořádaný mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem 57 je uspořádán, aby těsnil mezi pláštěm 55 a volným pístem 57 a vždy blokoval spojení mezi spojovací komorou 107 horní komory a spojovací komorou 108 dolní komory.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 třetího provedení, O-kroužky 58 a 59 umístěné mezi plášťovým tělesem 54 a volným pístem 57 jsou umístěny mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 a částí 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 v základní poloze volného pístu 57.

Například, při expanzní fázi, když se volný píst 57 pohybuje z jeho základní polohy směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 59 a pohybují O-kroužkem 59 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55 jako v prvním provedení. Následně, část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy pláště 55 na straně axiálně horní komory 12 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně axiálně dolní komory 13 válcují O-kroužek 59 a současně stlačují O-kroužek 59 v axiálním i radiálním směru volného pístu 57. Potom část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy pláště 55 na straně dolní komory 13 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 stlačují O-kroužek 59 v axiálním i radiálním směru volného pístu 57. Nicméně ve druhém provedení při expanzní fázi když se volný píst 57 pohybuje z této základní polohy směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 58 a pohybují O-kroužkem 58 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55.

Při následující kontrakční fázi, když se volný píst 57 pohybuje směrem k axiálně horní komoře 12 relativně k plášti 55, část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy pláště 55 na straně axiálně dolní komory 13 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 uvolňují stlačení O-kroužku 59 jako v prvním provedení. Potom část 83 zakřivené plochy a část 125 zakřivené plochy pláště 55 na straně horní komory 12 a část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy volného pístu 57 na straně dolní komoiy 13 válcují Okroužek 59 a současně dále uvolňují stlačení O-kroužku 59. Průběžně část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 59 a současně pohybují O-kroužkem 59 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55. Nicméně ve druhém provedení při kontrakční fázi, když se volný píst 57 pohybuje směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55, část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 58 a pohybují O-kroužkem 58 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55. Následně volný píst 57 stlačuje O-kroužek 58 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57 prostřednictvím části 84 válcovité plochy velkého průměru a čelní hrotové části 122 pláště 55 a části 131 zkosené plochy a části 132 zakřivené plochy volného pístu 57.

Současně oblast, kde O-kroužek 58 je válcován mezi částí 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a částí 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57, je válcovací oblastí, kde je O-kroužek 58 válcován v poloze oddělené od konce strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Dále v poloze oddělené od konce strany po proudu, válcovací oblast je oblastí pohybu, kde se O-kroužek 58 pohybuje ve směru pohybu volného pístu 57 ve stavu, kdy Okroužek 58 se dotýká pláště 55 i volného pístu 57. Pojem „pohybu“ je definován tak, že nejméně poloha konce na po směru proudu (dolní koncová poloha na obr. 6) O-kroužku 58 se mění ve směru pohybu volného pístu.

Oblast, kde je O-kroužek 58 stlačován mezi čelní hrotovou částí 122 pláště 55 a částí 132 zakřivené plochy a částí 131 zkosené plochy volného pístu 57, je deformační oblastí směru pohybu,

- 18CZ 306391 B6 kde O-kroužek 58 podléhá pružné deformaci ve směru pohybu volného pístu 57 na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 57. Pojem „pružná deformace v deformační oblasti směru pohybu“ je definována jako deformace, když se poloha konce proti směru pohybu (horní koncová poloha na obr. 6) O-kroužku 58 ve směru pohybu volného pístu 57 mění, ale poloha konce po směru proudu se nemění. V tomto provedení, válcovací oblast a oblast pohybu se částečně překrývají v deformační oblasti směru pohybu.

Při expanzní fázi následující předchozí, čelní hrotová část 122 pláště 55 a část 131 zkosené plochy a část 132 zakřivené plochy volného pístu 57 uvolňují stlačení O-kroužku 58. Část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují O-kroužek 58 a pohybují O-kroužkem 58 směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 55.1 v případě O-kroužku 59. část 84 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 oboustranně válcují Okroužek 59 a pohybují O-kroužkem 59 směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 55. Tudíž když volný píst 57 prochází přes svou základní polohu, pracují O-kroužky 58 a 59 stejným způsobem jak popsáno výše.

Podle třetího provedení popsaného výše, axiálně opačné plochy vnějšího prstencového výstupku 93 provedené na vnějším obvodu volného pístu 57 tvoří v tomto pořadí část 98 zakřivené plochy a část 99 zkosené plochy a část 131 zkosené plochy a část 132 zakřivené plochy. Vnitřní prstencový výstupek 80 mající části 83 a 125 zakřivené plochy a válcová část 121 mající čelní hrotovou část 122 jsou provedeny na opačných stranách vnějšího prstencového výstupku 93 vnitřního obvodu pláště 55. O-kroužek 58 a O-kroužek 59 jsou vloženy v tomto pořadí mezi vnější prstencový výstupek 93 a válcovou část 121 a mezi vnější prstencový výstupek 93 a vnitřní prstencový výstupek 80. Takto je možné zobecnit O-kroužky 58 a 59.

Pokud je vydutá část 128, do které je uložen šestiúhelníkový klíč, vytvořena v plášti 55 tlumicí sílu měnícího mechanismu 35. zlepšuje se proveditelnost, když je tlumicí sílu měnící mechanismus 35 zasunut k pístové tyči 16.

Dále ve třetím provedení může být vinutá pružina uspořádána mezi přírubovou částí 63 víka prvku 53 víka a spodní částí 92 pístu volného pístu 57 a další vinutá pružina může být uspořádána mezi spodní částí tělesa 127 plášťového tělesa 54 a spodní částí 92 pístu volného pístu 57, tímto je volný píst 57 držen ve své základní poloze. S tímto uspořádáním, i když fáze volného pístu 57 roste, je snadné udržet volný píst 57 v jeho základní poloze. Nicméně v jiných provedením může být poskytnuta vinutá pružina (vinuté pružiny).

Dále, jak zobrazeno na obr. 7A, pouze části 99 a 131 zkosené plochy mohou být provedeny na axiálně opačných stranách vnějšího prstencového výstupku 93 volného pístu 57 nebo pouze část 82 zkosené plochy může být provedena mezi částmi 81 válcovité plochy malého průměru a částmi 84 válcovité plochy velkého průměru vnitřního prstencového výstupku 80 plášťového tělesa 54 (na obr. 7A, O-kroužky 58 a 59 jsou v základním stavu).

Dále jak zobrazeno na obr. 7B v základním stavu, hranaté kroužky 135 a 136 (na obr. 7B, zobrazené v základním stavu), jejichž řezy obsahující hlavní osu mají čtyřúheiníkový tvar, mohou být poskytnuty místo O-kroužků 58 a 59.1 v tomto případě čtyřúhelníkové kroužky 135 a 136 jsou konstruovány, aby zajistily mezeru mezi volným pístem 57 a pláštěm 55 v radiálním směru.

Kromě toho jak zobrazeno na obr. 7C, těsnicí kroužek 137 může splývat a přiléhat k volnému pístu 57. S tímto uspořádáním se snižuje počet součástek a je snadné řídit součásti. Nicméně když těsnicí kroužek 137 přiléhá k plášti 55, je získán stejný účinek. Dále může být toto aplikováno na O-kroužky 58 a 59 prvního provedení.

-19CZ 306391 B6

[Čtvrté příkladné provedení]

Další, čtvrté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního a třetího pro5 vedení převážně vycházející z obr. 8. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním a třetím provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

Také ve čtvrtém provedení je tlumicí sílu měnící mechanismus 35 částečně odlišný od těch v prvním a třetím provedení. Tj., v tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 čtvrtého provedení jsou ίο použity prvek 53 víka a volný píst 57, které jsou identické s těmi třetího provedení. V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 čtvrtého provedení, plášťové těleso 54 je částečně odlišné od toho z prvního provedení.

V plášťovém tělesu 54 je spodní část 76 pláště provedena s prodlouženou hřídelovou částí 141 ve 15 svém středu, která vystupuje v axiálním směru proti válcové části 75 pláště. Spodní část 76 pláště a prodloužená hřídelová část 141 jsou provedeny se spojovací dírou 87 ve svém středu, která prochází skrz v axiálním směru. Na straně spodní části 76 pláště prodloužené hřídelové části 141 tvoří stojanovou část 142 mající velký průměr. Prodloužená hřídelová část 141 je tvořena připojenou hřídelovou částí 143, která je dílem mimo stojanovou část 142 a má menší průměr než 20 stojanová část 142. Vnější závit 144 je vytvořen na opačné straně připojené hřídelové části 143 od stojanové části 142.

Volný píst 57, který je identický s tím třetího provedení je uspořádán v plášťovém tělesu 54. Okroužek 59 (obr. 8 zobrazuje základní stav) je uspořádán mezi částí 99 zkosené plochy, částí 98 25 zakřivené plochy a částí 97 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 a částí 82 zkosené plochy, částí 83 zakřivené plochy a částí 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 jako ve třetím provedení.

O-kroužek 58 (obr. 8 zobrazuje základní stav) je uspořádán mezi částí 84 válcovité plochy velké30 ho průměru plášťového tělesa 54, čelní hrotovou částí 122 válcové části 121 prvku 53 víka a částí 131 zkosené plochy, částí 132 zakřivené plochy a částí 133 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 jako ve třetím provedení.

Ve čtvrtém provedení je připojená hřídelová část 21 pístové tyče 16 přizpůsobena, aby měla krát35 kou axiální délku. Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 je našroubován na vnitřní závit 50 připojené hřídelové části 21, aby se dostal do kontaktu s hřídelovým stupňovitým dílem 48. Tj., pístové těleso 14 není připojeno k pístové tyči 16. Tudíž tlumicí sílu generující mechanismus 32b, pístové těleso 14 a tlumicí sílu generující mechanismus 32a jsou připojeny k připojené hřídelové části 143 tlumicí sílu měnícího mechanismu 35 maticí 145. Tj., ve stavu, kdy ventilový 40 regulační člen 47b tlumicí sílu generujícího mechanismu 32b se dotýká stojanové části 142 a kde ventilový regulační člen 47a tlumicí sílu generujícího mechanismu 32a se dotýká matice 145. tlumicí sílu generující mechanismus 32b. pístové těleso 14 a tlumicí sílu generující mechanismus 32a jsou drženy mezi stojanovou částí 142 a maticí 145.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 čtvrtého provedení, když se volný píst 57 pohybuje relativně k plášti 55, činnost O-kroužků 58 a 59 je stejná jako ta ve třetím provedení.

[Páté příkladné provedení]

Další, páté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně vycházející z obr. 9. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

V pátém provedení je tlumicí sílu měnící mechanismus 35 částečně odlišný od toho v prvním 55 provedení. Tj., v tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 pátého provedení je použit prvek 53 víka,

-20CZ 306391 B6 který je identický s tím prvního provedení a jsou použity plášťové těleso 54 a volný píst 57, které jsou částečně odlišné od těch v prvním provedení.

Část 151 válcovité plochy, část 152 zakřivené plochy (nakloněná plocha), část 153 zakřivené plochy (nakloněná plocha) a část 154 válcovité plochy jsou vytvořeny na vnitřním obvodě válcové části 75 pláště plášťového tělesa 54 počínajíc ze strany spodní části 76 pláště. Část 151 válcovité plochy má konstantní průměr. Část 152 zakřivené plochy spojená s částí 151 válcovité plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 151 válcovité plochy. Část 153 zakřivené plochy spojená s částí 152 zakřivené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr se zmenšuje se vzdáleností od části 152 zakřivené plochy. Část 154 válcovité plochy spojená s částí 153 zakřivené plochy má konstantní průměr, který je roven tomu části 151 válcovité plochy. Části 152 a 153 zakřivené plochy mají spojitý tvar a jsou vytvořeny tak, že jejich řezy zahrnující hlavní osu plášťového tělesa 54 mají obloukovitý tvar. Část 151 válcovité plochy a část 152 zakřivené plochy na straně dolní komory 13 jsou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku (prstencový výstupek na straně pláště) 155, který vystupuje dovnitř v radiálním směru. Část 154 válcovité plochy a část 153 zakřivené plochy na straně horní komory 12 jsou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku (prstencový výstupek na straně pláště) 156, který vystupuje dovnitř v radiálním směru.

Část 161 válcovité plochy, část 162 zakřivené plochy (nakloněná plocha), část 163 zakřivené plochy (nakloněná plocha) a část 164 válcovité plochy jsou postupně vytvořeny na vnější obvodové ploše válcové části 91 pístu volného pístu 57 od strany spodní části 92 pístu. Část 161 válcovité plochy má konstantní průměr. Část 162 zakřivené plochy spojená s částí 161 válcovité plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že se její průměr zmenšuje se vzdáleností od části 161 válcovité plochy. Část 163 zakřivené plochy spojená s částí 162 zakřivené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 162 zakřivené plochy. Část 164 válcovité plochy spojená s částí 163 zakřivené plochy má konstantní průměr, který je roven tomu části 161 válcovité plochy. Části 162 a 163 zakřivené plochy mají spojitý tvar a jsou vytvořeny tak, že jejich řezy zahrnující hlavní osu volného pístu 57 mají obloukovitý tvar. Část 161 válcovité plochy a část 162 zakřivené plochy na straně dolní komory 13 jsou vytvořeny na vnějším prstencovém výstupku (prstencový výstupek na straně volného pístu) 165, který vystupuje vně v radiálním směru. Část 164 válcovité plochy a část 163 zakřivené plochy na straně horní komory 12 jsou vytvořeny na vnějším prstencovém výstupku (prstencový výstupek na straně volného pístu) 166. který vystupuje vně v radiálním směru. Části 162 a 163 zakřivené plochy volného pístu 57 a části 152 a 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 jsou vytvořeny se stejným zakřivením.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 je pouze jeden O-kroužek 168 (pružné těleso, obr. 9 zobrazuje základní stav) uspořádán mezi částmi 162 a 163 zakřivené plochy volného pístu 57 a částmi 152 a 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54. V základním stavu je O-kroužek 168 zkonstruován tak, že jeho řez zahrnující hlavní osu má kruhový tvar a má vnitřní průměr menší než nejmenší průměr částí 162 a 163 zakřivené plochy volného pístu 57 a vnější průměr větší než největší průměr částí 152 a 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54. Tj., O-kroužek je upevněn působením volného pístu 57 a plášťového tělesa 54 v radiálním směru. O-kroužek 168 udržuje volný píst 57 v základní poloze vzhledem k plášti 55. Současně O-kroužek 168 dovoluje volnému pístu 57 se axiálně pohybovat směrem k horní komoře 12 a dolní komoře 13 relativně k plášti 55 a prochází tlakovou deformací oboustranným pohybem volného pístu 57. Dále poloměry zakřivení částí 152, 153, 162 a 163 zakřivené plochy jsou větší než poloměr průřezu Okroužku 168 majícího kruhový průřez.

Podle toho v plášti 55 se O-kroužek 168 dotýká částí 152 a 153 zakřivené plochy. Části 152 a 153 zakřivené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57. Dále ve volném pístu 57 se O-kroužek 168 dotýká částí 162 a 163 zakřivené plochy. Části 162 a 163 zakřivené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57.

-21 CZ 306391 B6

Tlumicí sílu měnící mechanismus 35 může být smontován usazením O-kroužku 168 na část 153 zakřivené plochy v plášťovém tělese, uložením volného pístu 57 do vnitřní strany plášťového tělesa 54 a O-kroužku 168, uložením prvku 53 víka do plášťového tělesa 54 a upěchováním plášťového tělesa 54.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 pátého provedení, spojovací komora 107 horní komory, která spojuje horní komoru 12 přes průchozí díry 105 a 106 pístové tyče 16 a spojovací komora 108 dolní komory, která spojuje dolní komoru 13 přes spojovací díru 87 spodní části 76 pláště, jsou odděleny pláštěm 55,0-kroužkem 168 a volným pístem 57.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 pátého provedení, O-kroužek 168 je umístěn mezi části 152 a 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 a části 162 a 163 zakřivené plochy volného pístu 57 při základní poloze volného pístu 57. Například, při expanzní fázi, když se volný píst 57 pohybuje ze základní polohy směrem k dolní komoře 13, část 152 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 na straně dolní komory 13 a část 163 zakřivené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 válcují O-kroužek 168 a současně stlačují O-kroužek 168 v axiálním i radiálním směru volného pístu 57.

Při následující kontrakční fázi, když se volný píst 57 pohybuje směrem k horní komoře 12, část 152 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 na straně dolní komory 13 a část 163 zakřivené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 válcují O-kroužek 168 a současně uvolňují stlačení O-kroužku 168. Potom část 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 na straně horní komory 12 a část 162 zakřivené plochy volného pístu 57 na straně dolní komory 13 válcují Okroužek 168 a současně stlačují O-kroužek 168 v axiálním i radiálním směru volného pístu 57.

Při následné expanzní fázi část 153 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 na straně horní komory 12 a část 162 zakřivené plochy volného pístu na straně dolní komory 13 válcují O-kroužek 168 a současně uvolňují stlačení O-kroužku 168. Když volný píst 57 prochází svojí základní polohou, část 152 zakřivené plochy plášťového tělesa 54 na straně dolní komory 13 a část 163 zakřivené plochy volného pístu 57 na straně horní komory 12 válcují O-kroužek 168 a současně stlačují O-kroužek 168 v axiálním a radiálním směru volného pístu 57 stejným způsobem popsaným výše.

Podle pátého provedení popsaného výše, pokud O-kroužek 168 prochází tlakovou deformaci obousměrným pohybem volného pístu 57, je možné spolupracovat s obousměrným pohybem volného pístu 57 použitím O-kroužku 168.

[Šesté příkladné provedení]

Další, šesté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně se zaměřením na obr. 10. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

V šestém provedení je tlumicí sílu měnící mechanismus 35 částečně odlišný od toho v prvním provedení. Tj., v tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 šestého provedení je použito plášťové těleso 54, které je identické s tím v prvním provedení a je použit prvek 53 víka a volný píst 57, který je částečně odlišný od toho v prvním provedení.

Prvek 53 víka má válcovou část 62 víka, která je odlišná od té v prvním provedení. Válcová část 62 víka je poskytnuta s vnějším prstencovým výstupkem (prstencový výstupek na straně pláště) 171. který vystupuje směrem ven v radiálním směru na straně přírubové části 63 víka. Část 172 válcovité plochy malého průměru, část 173 zakřivené plochy (nakloněná plocha), část 174 zkosené plochy (nakloněná plocha) a část 175 válcovité plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnější obvodové ploše válcové části 62 víka s počátkem na opačné straně od přírubové části 63 víka. Část 172 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 173 zakři

-22CZ 306391 B6 vené plochy spojená s částí 172 válcovité plochy malého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 172 válcovité plochy malého průměru. Část 174 zkosené plochy spojená s částí 173 zakřivené plochy je uspořádána tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 173 zakřivené plochy. Část 175 válcovité plochy velkého průměru spojená s částí 174 zkosené plochy má konstantní průměr, který je větší než průměr části 172 válcovité plochy malého průměru. Část 173 zakřivené plochy, část 174 zkosené plochy a část 175 válcovité plochy velkého průměru jsou vytvořeny na vnějším prstencovém výstupku 171. Část 173 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu prvku 53 víka, má obloukovitý tvar.

Volný píst 57 má válcovou část 91 pístu, která je částečně odlišná od té v prvním provedení. Válcová část 91 pístu je provedena s vnitřním prstencovým výstupkem (prstencový výstupek na straně volného pístu) 181, kteiý vystupuje směrem dovnitř v radiálním směru kromě vnějšího prstencového výstupku 93, který vystupuje směrem ven v radiálním směru z axiálně střední polohy. Část 182 válcovité plochy malého průměru, část 183 zkosené plochy (nakloněná plocha), část 184 zakřivené plochy (nakloněná plocha) a část 185 válcovité plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnitřní obvodové ploše válcové části 91 pístu s počátkem na straně spodní části 92 pístu. Část 182 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 183 zkosené plochy spojená s částí 182 válcovité plochy malého průměru je vytvořena tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 182 válcovité plochy malého průměru. Část 184 zakřivené plochy spojená s částí 183 zkosené plochy je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 183 zkosené plochy. Část 185 válcovité plochy velkého průměru spojená s částí 184 zakřivené plochy má konstantní průměr, který je větší než průměr části 182 válcovité plochy malého průměru. Část 184 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu volného pístu 57 má obloukovitý tvar. Část 184 zakřivené plochy, část 183 zkosené plochy a část 185 válcovité plochy velkého průměru jsou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku 181. Válcová část 91 pístu je provedena s částí 186 zkosené plochy, jejíž průměr se zmenšuje se vzdáleností od části 100 válcovité plochy velkého průměru, na vnější obvodové ploše na opačné straně části 100 válcovité plochy velkého průměru od části 99 zkosené plochy.

Volný píst 57 je kluzně uložen v části 81 válcovité plochy malého průměru plášťového tělesa 54 částí 97 válcovité plochy malého průměru a části 84 válcovité plochy velkého průměru plášťového tělesa 54 částí 100 válcovité plochy velkého průměru. V tomto stavu se poloha části 174 zkosené plochy prvku 53 víka a poloha části 184 zakřivené plochy volného pístu 57 vzájemně překrývá v radiálním směru. Dále v tomto stavu, poloha části 173 zakřivené plochy prvku 53 víka a poloha části 183 zkosené plochy volného pístu 57 se vzájemně překrývá v radiálním směru. Tj., část 173 zakřivené plochy i část 174 zkosené plochy prvku 53 víka a část 183 zkosené plochy i část 184 zakřivené plochy volného pístu 57 jsou vzájemně proti sobě ve směru pohybu volného pístu 57. Ještě dále, část 174 zkosené plochy prvku 53 víka a část 183 zkosené plochy volného pístu 57 jsou nakloněné vzhledem k osám pod stejným úhlem. Část 184 zakřivené plochy volného pístu 57 má stejné zakřivení v příčném řezu jako část 173 zakřivené plochy prvku 53 víka. Ještě dále, části 173 a 184 zakřivené plochy mají poloměr zakřivení, který je větší než poloměr příčného řezu O-kroužku 58 majícího kruhový průřez.

Tudíž je O-kroužek 58 (obr. 10 zobrazuje základní stav) uspořádán mezi částí 183 zkosené plochy, částí 184 zakřivené plochy a částí 185 válcovité plochy velkého průměru volného pístu 57 a částí 174 zkosené plochy, částí 173 zakřivené plochy a částí 172 válcovité plochy malého průměru prvku 53 víka. V základním stavu je O-kroužek 58 sestaven tak, že jeho řez obsahující hlavní osu má kruhový tvar a má menší vnitřní průměr než část 172 válcovité plochy malého průměru prvku 53 víka a větší vnější průměr než část 185 válcovité plochy velkého průměru volného pístu 57. Tj. O-kroužek 58 je upevněn působením volného pístu 57 a prvku 53 víka v radiálním směru.

-23CZ 306391 B6

Podle toho se ve volném pístu 57 O-kroužek 58 dotýká části 183 zkosené plochy, části 184 zakřivené plochy a části 185 válcovité plochy velkého průměru. Část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57.

V plášti 55 se O-kroužek 58 dotýká části 172 válcovité plochy malého průměru, části 173 zakřivené plochy a části 174 zkosené plochy. Část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy jsou nakloněny ke směru pohybu volného pístu 57.

Nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu (díl, kde část 185 válcovité plochy velkého průměru, část 184 zakřivené plochy a část 183 zkosené plochy volného pístu 57 se dotýkají O-kroužku 58) a dotykovou plochou pláště (díl, kde část 172 válcovité plochy malého průměru, část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy pláště 55 se dotýkají O-kroužku 58), obě z nich se dotýkají O-kroužku 58, se mění pohybem volného pístu 57. Když je snížena nejkratší vzdálenost, úhel náklonu úsečky představující nejkratší vzdálenost roste. Jinými slovy, tvary části 185 válcovité plochy velkého průměru, části 184 zakřivené plochy a části 183 zkosené plochy a tvary části 172 válcovité plochy malého průměru, části 173 zakřivené plochy a části 174 zkosené plochy jsou provedeny tak, že směr úsečky představující nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště se mění. Podrobněji, když je volný píst 57 umístěn na straně dolní komory 13 vzhledem k plášti 55, nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště, obě se dotýkají O-kroužku 58, je rozdílem v poloměru mezi částí 185 válcovité plochy velkého průměru a částí 172 válcovité plochy malého průměru a úhel náklonu úsečky představující nejkratší vzdálenost je 0 (nula). Když se volný píst 57 pohybuje směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55, dotyková poloha O-kroužku se pohybuje k části 173 zakřivené plochy a části 184 zakřivené plochy a nejkratší vzdálenost mezi nimi se postupně snižuje a současně úhel náklonu úsečky představující nejkratší vzdálenost se zvyšuje.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 šestého provedení O-kroužek 59 pracuje stejným způsobem jako v prvním provedení.

V základní poloze volného pístu 57, O-kroužek 58 je umístěn mezi částí 185 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a částí 172 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57.

Například, při expanzním tahu když se volný píst 57 pohybuje ze základní polohy směrem k dolní komoře 13, část 185 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 172 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 válcují O-kroužek 58 a tudíž pohybují O-kroužkem směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 55.

Při následujícím kontrakčním tahu když se volný píst 57 pohybuje směrem k horní komoře 12, část 185 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 172 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 válcují O-kroužek 58 a tudíž pohybují O-kroužkem 58 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 55. Později část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy na straně horní komory 12 a část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy na straně dolní komory 13 válcují a stlačují O-kroužek 58. Dále, část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy na straně dolní komory 13 a část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy na straně horní komory 12 stlačují O-kroužek 58.

Při následném expanzním tahu část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy na straně dolní komory 13 a část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy na straně horní komory 12 uvolňují stlačení O-kroužku 58. Část 183 zkosené plochy a část 184 zakřivené plochy na straně horní komory 12 a část 173 zakřivené plochy a část 174 zkosené plochy na straně dolní komory 13 válcují O-kroužek 58 a současně uvolňují stlačení O-kroužku 58. Část 185 válcovité plochy velkého průměru pláště 55 a část 172 válcovité plochy malého průměru volného pístu 57 válcují O-kroužek 58 a tudíž pohybují O-kroužkem 58 směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 55. Když volný píst 57 projde přes svoji základní polohu, O-kroužek 58 pracuje stejným

-24CZ 306391 B6 způsobem popsaným výše. V tlumicí sílu měnícím mechanismu 35 šestého provedení je možné vložit O-kroužek do válcové části 62 víka a smontovat volný píst 57, O-kroužek 59 a plášť 55 tímto způsobem a jedním směrem a tudíž se zlepšuje účinnost montáže každého dílu.

[Sedmé příkladné provedení]

Další, sedmé provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch prvního provedení převážně se zaměřením na obr. 11, 12A a 12B. Dále pro díly, které jsou běžné v prvním provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

V sedmém provedení, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast, který upravuje tlumicí charakteristiky z vnějšku použitím poháněcího zařízení nebo manuálního pohonu a může upravovat průtočnou oblast, je poskytnut v kanálu 110 vybraném z kanálů 110 a 111 rozdělených na stranu po proudu a stranu proti proudu volným pístem 57. Níže bude popsán mechanismus 311 měnící průtočnou oblast.

Dříve zmíněné průchozí díry 105 a 106 tvořící kanál 110 jsou vytvořené v pístovém zajišťovacím tělese 304 pístové tyče 16. Tj., pístové zajišťovací těleso 304 je provedeno s vnitřním závitem 303 našroubovaným na vnějším závitu 301 tyčového těla 302. Vnitřní závit 303 na straně dolní komory 13 je vytvořen jako dolní díra 312. Přijímací díra 315 mající menší průměr než dolní díra 312 je vytvořena v dolní díře 312 na straně dolní komory 13. Dříve zmíněná průchozí díra 106 je vytvořena, aby procházela od spodní části přijímací díry 315 směrem k dolní komoře 13. Dále dříve zmíněné průchozí díry 105 jsou vytvořeny, aby procházely skrz stěnu přijímací díry 315 v radiálním směru. Podle toho je přijímací díra 315 vytvořena mezi průchozími dírami 105 a 106.

Tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast je uchyceno v přijímací díře 315 pístového zajišťovacího tělesa 304. Tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast má tvar zavíčkovaného válce, který obsahuje válcovou část 319 a víkovou část 320 provedenou v radiálním směru směrem dovnitř pro uzavření jednoho konce válcové části 319. Jak zobrazeno na obr. 12B, válcová část 319 je provedena s ústími 321 až 324 tvořenými rovnými dírami na rozmanitých místech, zejména čtyřech místech, v radiálním směru, ve kterých jsou ústí 321 až 324 vytvořena v tomto pořadí v obvodovém směru válcové části 319. Všechna ústí 321 až 324 mají rozdílné průměry děr. Detailněji, průměr díry ústí 321 je největší, průměr díry ústí 322 je další největší, průměr díry ústí 323 je další největší a průměr díry ústí 324 je nejmenší. Ústí 321 až 324 jsou vytvořena ve stejné poloze v axiálním směru válcové části 319 a v rozdílných polohách v obvodovém směru válcové části 319. Zde jsou vytvořena ústí 321 až 324 mající rozdílné průměry na Čtyřech místech ve stejných intervalech a tudíž ústí 321 až 324 jsou vytvořena v úrovních 90°. Ústí 321 mající největší průměr má menší průměr než průchozí díry 105.

Jak zobrazeno na obr. 12A, prstencová těsnicí drážka 329 je vytvořena ve straně vnějšího obvodu válcové části 319 v obvodovém směru válcové části 319. Těsnicí drážka 329 je umístěna na opačné straně od víkové části 320 za ústími 321 až 324. Kromě toho je víková část 320 provedena s propojovací dírou 330 v radiálním středu, která prochází skrz v axiálním směru.

Tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast je uchyceno v přijímací díře 315 pístového zajišťovacího tělesa 304 v pozici, kde víková část 320 je uspořádána na opačné straně od průchozí díry 106 ve stavu, kde O-kroužek 331 je držen v těsnicí drážce 329. V tomto stavu, ústí 321 až 324 jsou vyrovnána s průchozími dírami 105 v axiálním směru pístového zajišťovacího tělesa 304. O-kroužek 331 v těsnicí drážce 329 těsní mezeru mezi tělem 318 tělesa měnícího vstupní oblast a přijímací dírou 315.

Tyčové tělo 302 pístové tyče 16 je provedeno s průchozí dírou 335 v radiálním středu, která prochází skrz v axiálním směru. Provozní tyč 336 je vložena dovnitř průchozí díry 335. Provozní tyč 336 obsahuje vloženou hřídelovou část 337 uspořádanou v tyčovém těle 302 a koncovou hřídelovou část 338 mající menší průměr než vložená hřídelová část 337. Koncová hřídelová část 338 je

-25CZ 306391 B6 uložena z opačné strany válcové části 319 dovnitř propojovací díry 330 víkové části 320 těla 318 tělesa měnícího vstupní oblast a napěchována. Napěchovaná část 339 velkého průměru je vytvořena na koncové hřídelové části 338 napěchováním. Provozní tyč 336 drží víkovou část 320 těla 318 tělesa měnícího vstupní oblast prostřednictvím napěchované části 339 a vložené hřídelové části 337. Tímto je tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast upevněno k provozní tyči 336 tak, aby se neotáčelo.

Provozní tyč 336 a tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast, obě jsou spolu vytvořeny nedílně, se otáčí, aby výběrově spojovaly ústí 321 až 324 s průchozí dírou £05. Tj., provozní tyč 336 a tělo 3£8 tělesa měnícího vstupní oblast tvoří těleso 340 měnící vstupní oblast, které umožňuje měnit vstupní oblast s ohledem na průchozí díru £05. Těleso 340 měnící vstupní oblast je uspořádáno v pístové tyči £6.

Těleso 340 měnící vstupní oblast je přizpůsobeno, aby se otáčelo se svým úhlem otáčení řízeným otočným pohonem 342 připojeným k opačné straně provozní tyče 336 od těla 318 tělesa měnícího vstupní oblast. Pohon 342 je řízen regulátorem (nezobrazeným) a otáčí tělesem 340 měnícím vstupní oblast o určitý úhel. Tímto způsobuje, že jedno z ústi 321 až 324 majících rozdílné průměry popsané výše se výběrově spojuje s průchozí dírou £05. Jedno z ústí 321 až 324, které je spojeno s průchozí dírou 105 a prostorovou částí 343 v těle 318 tělesa měnícího vstupní oblast, zajišťuje spojení průchozí díry 105 s průchozí dírou 106, tímto sestavující kanál 110. Jak zobrazeno na obr. 11, O-kroužek 344 je instalován v průchozí díře 335 těla 302 pístové tyče, aby těsnil mezeru mezi průchozí dírou 335 a provozní tyčí 336.

Jak zobrazeno na obr. 11, pístová tyč 16 je sestavena z tyčového těla 302 majícího vnější závit 301 vytvořený na jednom konci a pístového zajišťovacího tělesa 304. jehož jeden konec je našroubován na vnější závit 301 tyčového těla 302 vnitřním závitem 303. Připojovací hřídelový díl 2£, ke kterému je připojeno pístové těleso £4, hlavní hřídelová část 20 mající větší průměr než připojovací hřídelový díl 2£ a zavírací část 305 vycházející za hlavní hřídelovou částí 20 v radiálním směru, jsou postupně vytvořeny v pístovém zajišťovacím tělese 304 s počátkem od opačné strany od axiálního vnitřního závitu 303. Pružinové sedlo 306 je uspořádáno na zavírací části 305 na opačné straně pístu ££. Vinutá pružina 307 je uspořádána na pružinovém sedle 306 na opačné straně k zavírací části 305. Pružinové sedlo 308 je uspořádáno na vinuté pružině 307 na opačné straně od pružinového sedla 306. Nárazník 309 je poskytnut na pružinovém sedle 308 na opačné straně od vinuté pružiny 307. Když pístová tyč 16 vystupuje z válce 10 o předurčenou míru, nárazník 309 se dotkne tyčového vedení £7. Když pístová tyč 16 dále vystupuje, nárazník 309 a pružinové sedlo 308 se posouvají po pístové tyči 16 a současně snižují délku vinuté pružiny 307 mezi pružinovým sedlem 308 a pružinovým sedlem 306. Tímto vinutá pružina 307 generuje odporovou sílu k výstupu pístové tyče £6.

Těleso 340 měnící vstupní oblast a pohon 342 zobrazený na obr. 12A a 12B tvoří mechanismus 3££ měnící průtočnou oblast. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast dovoluje úpravu průtočné oblasti kanálu 110 vytvořenou v pístové tyči 16 výběrem ústí 321 až 324 tvořících tento kanál 110. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast je přizpůsoben pro změnu průtočné oblasti kanálu 110 ve čtyřech krocích, protože má ústí 321 až 324 mající čtyři různé průměry.

Když je mechanismus 311 měnící průtočnou oblast začleněný do pístové tyče 16, například, provozní tyč 336 tělesa 340, měnícího vstupní oblast je vložena do průchozí díry 335 tyčového tělesa 302. Tudíž, tělo 318 tělesa měnícího vstupní oblast, na kterém byl namontován O-kroužek 33£ tělesa 340 měnícího vstupní oblast, je uloženo do přijímací díry 3£5 a současně pístové zajišťovací těleso 304 je našroubováno na tyčové tělo 302.

Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje spojení ústí 321 s průchozí dírou 105, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast maximalizuje průtočnou oblast kanálu 110, tj. průtočnou oblast nejmenšího dílu. Když mechanismus 3££ měnící průtočnou oblast zajišťuje spojení ústí 322 s průchozí dírou 105, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje průtočnou

-26CZ 306391 B6 oblast kanálu 110 menší než v případě, kdy zajišťuje spojení ústí 321 s průchozí dírou 105. Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje spojení ústí 323 s průchozí dírou 105, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje průtočnou oblast kanálu 110 menší než v případě, kde zajišťuje spojení ústí 322 s průchozí dírou 105. Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje spojení ústí 324 s průchozí dírou 105, mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zajišťuje průtočnou oblast kanálu 110 menší než v případě, kde zajišťuje spojení ústí 323 s průchozí dírou 105.

Když je rychlost pístu pod záznamem oblasti nízkých rychlostí (např. 0,05 m/s), je získána maximální tlumicí síla v oblasti nízké frekvence. Když frekvence vzroste, tlumicí síla se sníží. Avšak pokud se sníží průtočná oblast kanálu 110, může se snížit hraniční frekvence, při které se začíná snižovat tlumicí síla. Dále když je rychlost pístu pod záznamem oblasti nízkých lychlostí (např. 0,05 m/s), čím menší se stává průtočná oblast kanálu 110, tím vyšší se stává tlumicí síla získaná v oblasti vysoké frekvence. Tudíž když je charakteristika tlumicí síly naladěna na rychlost pístu kolem 0,05 m/s, je zlepšení jízdního komfortu a zlepšení stability řízení spolu kompatibilní.

V tlumiči nárazů popsaném v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání č. H07-019642, je vytvořen kanál, do kterého teče pracovní kapalina ven z jedné komory ve válci přes vnitřní stranu tyče pohybem pístu. Volný píst je poskytnut pro rozdělení tohoto kanálu na stranu po proudu a stranu proti proudu. Tímto je tlumicí síla proměnná.

Naproti tomu podle sedmého provedení popsaného výše jsou poskytnuty kanály 110 a 111, do kterých pracovní kapalina teče ven z horní komory 12 ve válci 10 přes vnitřek pístové tyče 16 pohybem pístu U· Volný píst 57 je poskytnut pro rozdělení těchto kanálů 110 a 111 na stranu po proudu a stranu proti proudu. Tímto je tlumicí síla přizpůsobena pro to, aby byla měněna. Kromě toho je v kanálu 110 poskytnut mechanismus 311 měnící průtočnou oblast schopný upravit průtočnou oblast kanálu 110. Takto může být charakteristika tlumicí síly řízena precizněji.

Dále kanál 110 je vytvořen v pístové tyči 16 a mechanismus 311 měnící průtočnou oblast obsahuje těleso 340 měnící vstupní oblast uspořádané v pístové tyči 16 a pohon 342 otáčející těleso 340 měnící vstupní oblast. Podle toho může být průtočná oblast kanálu 110 upravena jednoduchou a kompaktní konstrukcí.

[Osmé příkladné provedení]

Další, osmé provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch sedmého provedení převážně se zaměřením na obr. 13. Dále pro díly, které jsou běžné v sedmém provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

V osmém provedení je mechanismus 311 měnící průtočnou oblast částečně odlišný od toho v sedmém provedení. Detailněji, průchozí díra 351 je vytvořena mezi dolní dírou 312 a přijímací dírou 315 pístového zajišťovacího tělesa 304. Průchozí díra 351 má menší průměr než dolní díra 312 a větší průměr než přijímací díra 315. Množství průchozích děr 105 je vytvořeno ze stěny průchozí díry 351 v radiálním směru.

Válcovité kanálové tvarové těleso 352 je uspořádáno v průchozí díře 351 a přijímací díře 315 pístového zajišťovacího tělesa 304. Kanálové tvarové těleso 352 je provedeno s ústími 353 a 354 na různých místech, zejména dvou místech, v radiálním směru. Tato ústí 353 a 354 mají vzájemně odlišné průtočné oblasti. Detailněji, průtočná oblast ústí 353 je velká a průtočná oblast ústí 354 je malá. Tato ústí 353 a 354 jsou vytvořena v různých polohách v axiálním a obvodovém směru kanálového tvarového tělesa 352. Prstencová těsnicí drážka 359 je vytvořena ve vnější obvodové straně kanálového tvarového tělesa 352 v obvodovém směru na opačné straně od ústí 353 za ústím 354 v axiálním směru kanálového tvarového tělesa 352.

-27CZ 306391 B6

Toto kanálové tvarové těleso 352 je uloženo do přijímacího tělesa 315 pístového zajišťovacího tělesa 304 v poloze, kde ústí 354 mající malou průtočnou oblast je umístěno na straně přijímací díry 315 za ústím 353 majícím velkou průtočnou oblast ve stavu, kde O-kroužek 360 je držen v těsnicí drážce 359. V tomto stavu, ústí 353 a 354 jsou uspořádána v průchozí díře 351 a jsou připojena k průchozím dírám 105 v axiálním směru pístového zajišťovacího tělesa 304. Dále, v tomto stavu O-kroužek 360 těsní mezeru mezi kanálovým tvarovým tělesem 352 a přijímacím otvorem 315.

V osmém provedení je provozní tyč 336 provedena se zkosenou hřídelovou částí 362 na konci vložené hřídelové části 337 tyčového tělesa 302. Provozní tyč 336 je uložena tak, že zkosená hřídelová část 362, je vložena do kanálového tvarového tělesa 352 a vložená hřídelová část 337 na straně zkosené hřídelové části 362 může klouzat na vnitřní obvodové ploše kanálového tvarového tělesa 352.

Provozní tyč 336 je řízena svojí axiální polohou přes přímočarý pohybový typ pohonu 364 připojený na opačnou stranu od zkosené hřídelové části 362 a současně se pohybuje v axiálním směru, tj. pohybuje se přímočaře. Pohon 364 je řízen regulátorem (nezobrazeným) a zastavuje provozní tyč 336 v určité poloze. Tímto je řízena efektivní úroveň množství ústí 353 a 354 majících různé průtočné oblasti, které jsou použity pro spojení s průchozími dírami 106. Mezera 365 mezi průchozí dírou 351 a kanálovým tvarovým tělesem 352, ústí 353 a 354 a prostorová část 366 na straně průchozí díry 106 za provozní tyčí 336 v kanálovém tvarovém tělese 352 způsobují vzájemné spojení průchozí díry 105 a průchozí díry 106, tímto tvoří kanál 110.

Kanálové tvarové těleso 352 a provozní tyč 336 tvoří mechanismus 311 měnící průtočnou oblast osmého provedení, který je schopen upravit průtočnou oblast kanálu 110 vytvořeného v pístové tyči 16. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast mění množství otvorů ústí 353 a 354 tvoří kanály 110 otevřené k prostorové části 366. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast může řídit provozní tyč 336 ve stavu, kdy pouze část ústí 354 je spojena s prostorovou částí 366 ve stavu, kde část ústí 354 a část ústí 353 je spojena s prostorovou částí 366 ve stavu, kdy celé ústí 354 a část ústí 353 je spojeno s prostorovou částí 366 nebo ve stavu, kde celé ústí 354 a celé ústí 353 je spojeno s prostorovou částí 366. Ještě dále, v každém z těchto stavů, množství spojení ústí 353 a 354 s prostorovou částí 366 může být upraveno polohou provozní tyče 336. Tj., provozní tyč 336 je uspořádána v pístové tyči 16 a pohybuje se přímočaře, aby měnila vstupní oblast v kanálu HO.

Když je mechanismus 311 měnící průtočnou oblast osmého provedení zapojen do pístové tyče 16, například, O-kroužek 360 je namontován na kanálovém tvarovém tělese 352, kanálové tvarové těleso 352 je uloženo do přijímací díry 315 a potom pístové zajišťovací těleso 304 je přišroubováno k tyčovému tělesu 302. Následně je provozní tyč 336 vložena do tyčového tělesa 302 z opačné strany od pístového zajišťovacího tělesa 304.

Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast osmého provedeni přiblíží provozní tyč 336 k maximálnímu rozsahu polohy zkosené hřídelové části 362 na straně průchozí díry 106 za ústím 354. ústí 353 a 354 nejsou ve spojení s prostorovou částí 366 a průchozí dírou 106. V tomto stavu dosahuje průtočná oblast kanálu 110 nuly (0), nejmenší oblasti. Na druhou stranu, když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast zatáhne zpět provozní tyč 336 k maximálnímu rozsahu k poloze zkosené hřídelové části 362 na opačné straně od průchozí díry 106 za ústím 353, všechna ústí 353 a 354 jsou ve spojení s prostorovou částí 366 a průchozí dírou 106. V tomto stavu se průtočná oblast kanálu 110 stává největší oblastí.

[Deváté příkladné provedení]

Další, deváté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch osmého provedení převážně se zaměřením na obr. 14. Dále pro díly, které jsou běžné v osmém provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

-28CZ 306391 B6

V devátém provedení je mechanismus 311 měnící průtočnou oblast částečně odlišný od toho v osmém provedení. Podrobněji, na vnitřní straně dolní díry 312 pístového zajišťovacího tělesa 304 je vytvořena průchozí díra 371 mající menší průměr než dolní díra 312. Na vnitřní straně průchozí díry 371 je vytvořena jako celek zkosená díra 372, která má menší průměr než průchozí díra 371, a jejíž průměr klesá až k dosažení vnitřní strany. Ještě dále je na vnitřní straně zkosené díry 372 vytvořeno na straně malého průměru ústí 373. které má stejný průměr jako zkosená díra 372. Na vnitřní straně ústí 373 je vytvořena zkosená díra 374, jejíž průměr roste do dosažení vnitřní strany. Tudíž je vytvořena průchozí díra 106 na vnitřní straně zkosené díry 374. Dále jsou vytvořeny průchozí díry 105 ze stěny průchozí díry 371 v radiálním směru.

Provozní tyč 336 devátého provedení obsahuje vloženou hřídelovou část 337 a zkosenou hřídelovou část 362 vytvořenou na konci vložené hřídelové části 337 jako v osmém provedení. Vložená hřídelová část 337 je vložena do průchozí díry 371 a zkosená hřídelová část 362 je schopná přijití do kontaktu se zkosenou dírou 372 a oddělení od zkosené díry 372.

Provozní tyč 336 je řízena přes svou axiální polohu přímočarým pohybovým typem pohonu 364 připojeným k opačné straně od zkosené hřídelové části 362 a současně pohybujícím v axiálním směru. Pohon 364 je řízen regulátorem (nezobrazeným) a zastavuje provozní tyč 336 v určité poloze. Tímto zkosená hřídelová část 362 řídí efektivní velikost mezery mezi zkosenou hřídelovou částí 362 a zkosenou dírou 372, která je používána pro spojení s průchozími dírami 105. Mezera 375 mezi průchozí dírou 371 a zkosenou dírou 372 a provozní tyčí 336. ústím 373 a zkosenou dírou 374 způsobuje vzájemné spojení průchozích děr 105 a průchozí díry 106, tímto tvořící kanál 110.

Pístové zajišťovací těleso 304 a provozní tyč 336 tvoří mechanismus 311 měnící průtočnou oblast, která je schopná upravovat průtočnou oblast kanálu 110 vytvořenou v pístové tyči 106. Mechanismus 311 měnící průtočnou oblast je schopný upravovat průtočnou oblast kanálu 110 změnou mezery mezi zkosenou hřídelovou částí 362 a zkosenou dírou 372 tvořící kanál 110.

Když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast přiblíží provozní tyč 336 k maximální míře pro spojení zkosené hřídelové části 362 se zkosenou dírou 372. ústí 373 není spojené s průchozími dírami 105. V tomto stavu se průtočná oblast kanálu 110 stává nulovou (0), nejmenší oblastí. Na druhou stranu, když mechanismus 311 měnící průtočnou oblast vytáhne provozní tyč 336 k maximální míře pro oddělení zkosené hřídelové části 362 od zkosené díry 372 v maximální míře, celé ústí 373 je spojené s průchozími dírami 105. V tomto stavu se průtočná oblast kanálu 110 stává průtočnou oblastí ústí 373. zvýšenou v maximálním rozsahu. Tudíž je průtočná oblast mezi nimi upravena upravením velikosti mezery mezi zkosenou hřídelovou částí 362 a zkosenou dírou 372. Tj., právě v tomto případě je provozní tyč 336 uspořádána v pístové tyči 16 a pohybuje se lineárně pro změnu průtočné oblasti v kanálu 110. S konstrukcí devátého provedení je mezera upravována lineárně v porovnání s mechanismem, který mění průtočnou oblast ve čtyřech krocích sedmého provedení. Podle toho je možné měnit tlumicí sílu rovnoměrněji.

[Desáté příkladné provedení]

Další, desáté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch sedmého až devátého provedení převážně se zaměřením na obr. 15. Dále pro díly, které jsou běžné v sedmém až devátém provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

Desáté provedení je modifikací tlumicí sílu měnícího mechanismu ve vztahu k sedmému až devátému provedení. Tlumicí sílu měnící mechanismus 250 desátého provedení může být rovněž použit pro jedno ze sedmého až devátého provedení.

Tlumicí sílu měnící mechanismus 250 desátého provedení obsahuje plášť 253 tvořený plášťovým tělem 251 majícím přibližně válcovitý tvar a spodním víkovým tělesem 252 připojeným k jedno

-29CZ 306391 B6 mu konci plášťového těla 251 v axiálním směru. Plášťové tělo 251 má válcovitý tvar. Vnitřní závit 255, do kterého je našroubováno spodní víkové těleso 252, část 256 přijímací díry mající menší průměr než vnitřní závit 255, zkosená díra 257 mající menší průměr než část 256 přijímací díry, vnitřní závit 258 našroubovaný na vnější závit 50 pístové tyče 16 a část 259 propojovací díry mající větší průměr než vnitřní závit 258 jsou postupně vytvořeny v axiálním směru ve středu plášťového těla 251 s počátkem ze strany, kde je připojeno spodní víkové těleso 252. Spodní víkové těleso 252 je provedeno s vnějším závitem 261 na vnější obvodové ploše, který je našroubován na vnitřní závit 255. Spodní víkový člen 252 je proveden se spojovací dírou 262 ve středu, která prochází skrz v axiálním směru.

Plášť 253 obsahuje: pár fixátorů 265 a 266, které jsou uspořádané v přijímací díře 256 plášťového těla 251 a dotýkají se spodní plochy části 256 přijímací díry a vnitřní plochy spodního víkového tělesa 252, má válcovitý tvar se dnem; pár vymezovačů 267 a 268, které jsou samostatně uspořádány uvnitř fixátorů 265 a 266; pár diskovitých podkladových desek 269 a 270, které jsou uspořádány na opačných stranách od fixátorů 265 a 266 v axiálním směru vymezovačů 267 a 268; pár deskovitých pružných těles 271 a 272, které jsou uspořádány na opačných stranách od vymezovačů 267 a 268 v axiálním směru podkladových desek 269 a 270, vyrobených z pryže; vodicí těleso 273, které je axiálně uspořádáno mezi pružnými tělesy 271 a 272, drží pružná tělesa 271 a 272 prostřednictvím podkladových desek 269 a 270 a má přibližně válcovitý tvar.

Fixátory 265 a 266 jsou provedeny s průchozími dírami 275 a 276 ve středu spodních částí v axiálním směru. Dále jsou fixátory 265 a 266 provedeny se zářezy 265A a 266A v bočních dílech vycházejících ze spodních částí do radiální mezery mezi vodicím tělesem 273 a plášťovým tělesem 251 a zářezy 265A a 266A vystupují v radiálním směru a následně vystupují v axiálním směru na opačných stranách ze spodních částí fixátorů 265 a 266. Dále jsou podkladové desky 269 a 270 rovněž provedeny s průchozími dírami (ústími) 277 a 278 ve středu spodních částí v axiálním směru. Vymezovače 267 a 268 jsou drženy mezi fixátory 265 a 266 a podkladovými deskami 269 a 270 ve stavu, kdy průchozí díry 275 a 276 fixátorů 265 a 266 můžou vždy být spojené s průchozími dírami 277 a 278 podkladových desek 269 a 270. Průchozí díry 277 a 278 mají menší průměr než průchozí díry 275 a 276.

Vodicí těleso 273 je provedeno s prstencovou vystupující částí 280, která vystupuje ven v předurčené axiálně střední poloze. Vystupující část 280 je provedena s prstencovou zajišťovací drážkou 282 ve vnějším obvodu, která drží těsnicí kroužek 281 těsnicí mezeru mezi plášťovým tělem 251 a vystupující částí 280. Dále je vodicí těleso 273 provedeno s množstvím průchozích děr 283 a množstvím průchozích děr 284, oboje procházejí skrz v radiálním směru na axiálně opačných stranách vystupující části 280.

Kromě toho obsahuje tlumicí sílu měnící mechanismus 250 volný píst 287, který je uložen do vodícího tělesa 273 kluzně v axiálním směru vodícího tělesa 273 a pár vinutých pružin (odporových elementů) 288 a 299, které jsou uspořádány mezi volným pístem 287 a podkladovou deskou 269 a mezi volným pístem 287 a podkladovou deskou 270. udržuje volný píst 287 v základní poloze. Volný píst 287 je proveden s párem pružinových zajišťovacích děr 291 a 292 pro zajištění vinutých pružin 288 a 289 na axiálně opačných stranách v axiálním směru. Volný píst 287 je proveden s prstencovou drážkovou částí 293 ve vnější obvodové ploše, která je radiálně zapuštěna v axiálně středním předurčeném pásmu. Drážková část 293 přepíná mezi spojením a zablokováním s ohledem na průchozí díry 283 a 284 podle polohy volného pístu 287 relativně k vodícímu tělesu 273.

Vinuté pružiny 288 a 289 upínají volný píst 287 v plášti 253 z axiálně opačných stran volného pístu 287 pro udržení volného pístu 287 v jeho základní poloze a generují odpor ke změně polohy volného pístu 287. Když se volný píst 287 pohybuje z jeho základní polohy do směru, který zkracuje vinutou pružinu 288, pružné těleso 271 se dostává do kontaktu s čelem jednoho konce volného pístu 287 v axiálním směru a tímto reguluje omezení délky vinuté pružiny 288 do nejkratší délky a kontakt volného pístu 287 s podkladovou deskou 269. Když se volný píst 287 pohybuje

-30CZ 306391 B6 z jeho základní polohy do směru, který zkracuje vinutou pružinu 289, pružné těleso 272 se dostává do kontaktu s jiným čelem konce volného pístu 287 v axiálním směru a tímto reguluje omezení délky vinuté pružiny 289 do nejkratší délky a kontakt volného pístu 287 s podkladovou deskou 270.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 250 desátého provedení je spojovací komora 295 horní komory vytvořena mezi vodicím tělesem 273. volným pístem 287 a podkladovou deskou 269 na straně pístové tyče 16. Spojovací komora 295 horní komory je spojena s horní komorou 12 (nezobrazenou na obr. 15) přes průchozí díru 106 pístové tyče 16, průchozí díru 275 fixátorů 265 na straně pístové tyče 16 a průchozí díru 277 podkladové desky 269 na straně pístové tyče 16. Spojovací komora 296 dolní komory je vytvořena mezi vodicím tělesem 273, volným pístem 287 a podkladovou deskou 270 na opačné straně od pístové tyče 16. Spojovací komora 269 dolní komory je spojena s dolní komorou 13 přes průchozí díru 278 podkladové desky 270, průchozí díru 276 fixátorů 266 na opačné straně od pístové tyče 16 a spojovací díru 262 spodního víkového tělesa 252. Spojovací komora 295 horní komory a průchozí díra 277 tvoří kanál 110 a spojovací komora dolní komory 296 a průchozí díra 278 tvoří kanál 111.

V tlumicí sílu měnícím mechanismu 250 desátého provedení když je volný píst 287 umístěn ve své základní poloze, drážková část 293 volného pístu 287 je spojena se všemi průchozími dírami 283 a 284 vodícího tělesa 273 a zářezy 265A a 266A fixátorů 265 a 266. Z tohoto stavu, například při expanzní fázi, když se volný píst 287 pohybuje ze své základní polohy směrem k axiálně dolní komoře 13 relativně k plášti 253, volný píst 287 natahuje vinutou pružinu 288 na opačné straně od axiálně dolní komory 13 a současně stlačuje vinutou pružinu 289 na straně axiálně dolní komoiy 13 a tímto způsobuje průtok oleje na straně horní komory 12 (nezobrazené na obr. 15) do spojovací komory 295 horní komory. Současně volný píst 287 způsobuje, že drážková část 293, zavírá průchozí díry 283 na opačné straně od axiálně dolní komory 13 a spojuje pouze průchozí díry 284 na straně axiálně dolní komory 13·

Při následující kontrakční fázi když se volný píst 287 pohybuje na opačnou stranu od axiálně dolní komory 13, volný píst 287 napíná vinutou pružinu 289 na straně axiálně dolní komory 13. a současně stlačuje vinutou pružinu 288 na opačné straně od axiálně dolní komory 13 a tímto zajišťuje průtok oleje na straně dolní komory 13 do spojovací komory dolní komoiy 296. Současně způsobuje volný píst 287. že drážková část 293 zavírá průchozí díry 284 na straně dolní komory 13 a spojuje pouze průchozí díry 283 na opačné straně od axiálně dolní komoiy 13 potom, co drážková část 293 byla spojená s průchozími dírami 283 a 284 na axiálně opačných stranách.

Při expanzní fázi když se volný píst 287 pohybuje ke straně dolní komory 13 relativně k plášti 253. volný píst 287 natahuje vinutou pružinu 288 na opačné straně od dolní komory 13 a současně stlačuje vinutou pružinu 289 na straně dolní komory .13. Potom co volný píst 287 projde přes svoji základní polohu, kde drážková část 293 je spojena s průchozími dírami 283 a 284 na axiálně opačných stranách, volný píst 287 pracuje stejným způsobem, jak bylo popsáno výše.

Podle desátého provedení popsaného výše, pokud je generován odpor proti změně polohy volného pístu 287 vinutými pružinami 288 a 289, je možné zlepšit trvanlivost.

Dále v desátém provedení mohou být pružné členy 271 a 272 vytvořeny z materiálu, který má pružnost takovou jako pryž, gel uzavřený ve vaku, atd., mimo vinuté pružiny nebo listové pružiny.

[Jedenácté příkladné provedení]

Další, jedenácté provedení bude popsáno se zaměřením na díly odlišné od těch sedmého až devátého provedení převážně se zaměřením na obr. 16. Dále pro díly, které jsou běžné v sedmém až devátém provedení, jsou použity stejné názvy a odkazová čísla.

-31 CZ 306391 B6

Jedenácté provedení je modifikací tlumicí sílu měnícího mechanismu vzhledem k sedmému až devátému provedení. Tlumicí sílu měnící mechanismus 400 jedenáctého provedení může být rovněž použit najedno ze sedmého až devátého provedení.

Tlumicí sílu měnící mechanismus 400 jedenáctého provedení obsahuje plášť 405, volný píst 402 kluzně uložený v plášti 405, O-kroužek (odporový prvek, pružné těleso nebo první pružné těleso) 408 sloužící jako pružné těleso kontrakční strany mezi volným pístem 407 a víkovým tělesem 402 pláště 405. O-kroužek (odporový prvek, pružné těleso nebo další pružné těleso) 409 sloužící jako pružné těleso expanzní strany vložené mezi volný píst 407 a plášťové těleso 403 pláště 405.

io Plášť 405 je tvořen z víkového tělesa 402 a plášťového těla 403. Víkové těleso 402 je provedeno s vnitřním závitem 401 našroubovaným na vnější závit 50 pístového zajišťovacího tělesa 304 tvořícího pístovou tyč J6. Plášťové tělo 403 má přibližně válcovitý tvar a je připojeno k víkovému tělesu 402 tak, že krajní strana jednoho konce je uzavřena. O-kroužek 408 prochází tlakovou deformací, když se volný píst 407 pohybuje směrem k axiálnímu víkovému tělesu 402 vzhledem 15 k plášti 405. O-kroužek 409 prochází tlakovou deformací, když se volný píst 407 pohybuje na opačnou stranu od strany popsané výše vzhledem k plášti 405. Dále jsou kvůli pohodlí O-kroužky 408 a 409 na obr. 16 také zobrazeny v základním stavu. Zejména pokud O-kroužek 409 funguje jako těsnění, je O-kroužek 409 výhodně uspořádán, aby byl obvykle v namontovaném stavu deformován (nekruhový průřez).

Víkové těleso 402 je vyráběno hlavně obráběním. Víkové těleso 402 obsahuje víkovou vnitřní válcovou část 412, která má přibližně válcovitý tvar, diskovitou víkovou podkladovou deskovou část 413, která vystupuje z axiálního konce víkové vnitřní válcové části 412 v radiálním směru směrem ven a víkovou vnější válcovou část 414, která vystupuje z vnější obvodové strany víkové 25 podkladové deskové části 413 ve stejném směru jako víková vnitřní válcová část 412.

Vnitřní závit 401 je vytvořen na vnitřním obvodě víkové vnitřní válcové části 412· Vnitřní závit 401 vystupuje v radiálním směru směrem dovnitř v axiálně střední poloze. Dále je část 416 válcovité plochy malého průměru, část 417 zakřivené plochy a část 418 válcovité plochy velkého prů30 měru postupně vytvořena na vnitřní obvodové ploše víkové vnější válcové části 414 s počátkem od strany víkové podkladové deskové části 413. Část 416 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 417 zakřivené plochy připojená k části 416 válcovité plochy malého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že jeho průměr roste se vzdáleností od části 416 válcovité plochy malého průměru. Část 418 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 35 417 zakřivené plochy má konstantní průměr větší než ten části 416 válcovité plochy malého průměru. Část 417 zakřivené plochy je vytvořena tak, že jeho řez obsahující hlavní osu víkového tělesa 402 má obloukový tvar.

Plášťové tělo 403 je vyráběno hlavně obráběním. Plášťové tělo 403 má přibližně válcovitý tvar 40 aje provedeno s vnitřním prstencovým výstupkem 420 na první axiální straně, který vystupuje v radiálním směru dovnitř. Část 421 válcovité plochy malého průměru, část 422 zakřivené plochy, část 423 válcovité plochy velkého průměru a část 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru mající větší průměr než část 423 válcovité plochy velkého průměru jsou postupně vytvořeny na vnitřní obvodové ploše plášťového těla 403 s počátkem od první axiální strany plášťo45 vého těla 403. Část 421 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 422 zakřivené plochy připojená k části 421 válcovité plochy malého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr roste se vzdáleností od části 421 válcovité plochy malého průměru. Část 423 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 422 zakřivené plochy má konstantní průměr větší než část 421 válcovité plochy malého průměru. Část 424 válcovité ukládací plochy 50 velkého průměru, která přiléhá k části 423 válcovité plochy velkého průměru v axiálním směru, má větší průměr než část 423 válcovité plochy velkého průměru. Část 422 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu plášťového těla 403 má obloukový tvar. Část 421 válcovité plochy malého průměru a část 422 zakřivené plochy jsou vytvořeny na vnitřním prstencovém výstupku 420.

-32CZ 306391 B6

Víková vnější válcová část 414 víkového tělesa 402 je uložena do části 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru tohoto plášťového těla 403 po celé svojí délce. Uložením víkové vnější válcové části 414 do části 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru, část 418 válcovité plochy velkého průměru víkové vnější válcové části 414 pokračuje částí 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403 bez výškového rozdílu. Část 417 zakřivené plochy je vytvořena na vnitřním prstencovém výstupku 425 víkového tělesa 402, který vystupuje v radiálním směru dovnitř za částí 418 válcovité plochy velkého průměru a částí 423 válcovité plochy velkého průměru. Do této doby bylo plášťové tělo 402 popisováno jako přibližně válec, i když vnitřní obvodová plocha má výhodně kruhový průřez, vnější obvodová plocha plášťového těla 403 může mít nekruhový například mnohoúhelníkový průřez.

V plášťovém těle 403 je víkové těleso 402 uloženo do části 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru víkovou vnější válcovou částí 414 s víkovou vnější válcovou částí 414 orientovanou k místu určení. V tomto stavu je koncový díl, kteiý tvoří část 424 válcovité ukládací plochy velkého průměru plášťového těla 403 a vystupuje z víkového tělesa 402. napěchován na vnitřní straně. Tímto je víkové těleso 402 připevněno k a integrováno s plášťovým tělem 403. Tímto způsobem jsou plášťové tělo 403 a víkové těleso 402 vzájemně integrovány a tvoří plášť 405.

Volný píst 407 je vyráběn hlavně obráběním. Volný píst 407 obsahuje pístovou válcovou část 428 mající přibližně válcovitý tvar a pístovou zavírací deskovou část 429. která zavírá na axiálním konci pístovou válcovou část 428. Pístová válcová část 428 je provedena s vnějším prstencovým výstupkem 430 v axiálně střední poloze, který vystupuje v radiálním směru směrem ven.

Část 433 válcovité plochy malého průměru, část 434 zakřivené plochy, část 435 válcovité plochy velkého průměru, část 436 zakřivené plochy a část 437 válcovité plochy malého průměru jsou postupně vytvořeny na vnější obvodové ploše pístové válcové části 428 s počátkem od strany axiální pístové zavírací deskové části 429. Část 434 zakřivené plochy, část 435 válcovité plochy velkého průměru a část 436 zakřivené plochy je vytvořena na vnějším prstencovém výstupku 430.

Část 433 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr. Část 434 zakřivené plochy připojená k části 433 válcovité plochy malého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru takovém, že její průměr roste se vzdáleností od části 433 válcovité plochy malého průměru. Část 435 válcovité plochy velkého průměru připojená k části 434 zakřivené plochy má konstantní průměr větší než ten části 433 válcovité plochy malého průměru. Část 434 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu volného pístu 407 má obloukový tvar.

Část 436 zakřivené plochy připojená k části 435 válcovité plochy velkého průměru je vytvořena v prstencovém tvaru tak, že její průměr klesá se vzdáleností od části 435 válcovité plochy velkého průměru. Část 436 zakřivené plochy je připojená k části 437 válcovité plochy malého průměru. Část 437 válcovité plochy malého průměru má konstantní průměr rovný tomu části 433 válcovité plochy malého průměru. Část 436 zakřivené plochy je vytvořena tak, že její řez obsahující hlavní osu volného pístu 407 má obloukový tvar. Vnější prstencový výstupek 430 ie symetrický vzhledem k rovině procházející skrz axiálně střední polohu. Volný píst 407 je proveden s množstvím průchozích děr 438 v axiálně střední poloze vnějšího prstencového výstupku 430 na mnoha místech. Průchozí díiy 438 prochází přes vnější prstencový výstupek 430 v radiálním směru a jsou rozloženy v obvodovém směru volného pístu v předurčených intervalech.

Potom, co je volný píst 407 uspořádán v plášti 405, část 435 válcovité plochy velkého průměru volného pístu 407 je kluzně uložena do části 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403 a části 418 válcovité plochy velkého průměru víkového tělesa 402. Volný píst 407 je přizpůsoben tak, že první část 433 válcovité plochy malého průměru a další část 437 válcovité plochy malého průměru je schopna posuvu postupně po části 421 válcovité plochy malého průměru plášťového těla 403 a části 416 válcovité plochy malého průměru víkové vnější válcové části 414 víkového tělesa 402. Potom, co je volný píst 407 uspořádán v plášti 405. poloha části 422 zakři-33CZ 306391 B6 vené plochy plášťového těla 403 a poloha části 434 zakřivené plochy volného pístu 407 se vzájemně překrývá v radiálním směru. Tudíž část 422 zakřivené plochy plášťového těla 403 a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 jsou vzájemně proti sobě ve směru pohybu volného pístu 407. Kromě toho poloha části 417 zakřivené plochy víkové vnější válcové části 414 víkového 5 tělesa 402 a poloha části 436 zakřivené plochy volného pístu 407 se vzájemně překrývají v radiálním směru. Tudíž část 417 zakřivené plochy víkového tělesa 402 a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 jsou proti sobě ve směru pohybu volného pístu 407.

Tudíž mezi částí 433 válcovité plochy malého průměru a částí 434 zakřivené plochy volného io pístu 407 a částí 422 zakřivené plochy a částí 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403, jinými slovy, mezi vnějším prstencovým výstupkem 430 volného pístu 407 a prvním vnitřním prstencovým výstupkem 420 pláště 405 je uspořádán O-kroužek 409 (obr. 16 zobrazuje základní stav). V základním stavuje O-kroužek 409 přizpůsoben tak, že jeho řez obsahující hlavní osu má obloukový tvar, má menší vnitřní průměr než část 433 válcovité plochy malého průmě15 ru volného pístu 407 a má větší vnější průměr než část 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403. Tj., O-kroužek 409 je uložen působením volného pístu 407 i plášťového těla 403 v radiálním směru.

Dále mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru a částí 417 zakřivené plochy víkového 20 tělesa 402 a částí 436 zakřivené plochy a částí 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407, jinými slovy, mezi vnějším prstencovým výstupkem 430 volného pístu 407 a dalším vnitřním prstencovým výstupkem 425 pláště 405 je uspořádán O-kroužek 408 (obr. 16 zobrazuje základní stav). V základním stavuje O-kroužek 408 rovněž přizpůsoben tak, že jeho řez obsahující hlavní osu má obloukový tvar a má menší vnitřní průměr než část 437 válcovité plochy malé25 ho průměru volného pístu 407 a má větší vnější průměr než část 418 válcovité plochy velkého průměru víkového tělesa 402. Tj. O-kroužek 408 je rovněž uložen působením volného pístu 407 i pláště 405 v radiálním směru.

Oba O-kroužky 408 a 409 mají stejnou velikost. Oba O-kroužky 408 a 409 udržují volný píst 30 4 07 v předurčené základní poloze s ohledem na plášť 405 a umožňují volnému pístu 57 se axiálně pohybovat směrem k axiálně horní a dolní komoře 12 a 13 relativně k plášti 405.

Ve volném pístu 407 se O-kroužek 408 dotýká části 437 válcovité plochy malého průměru a části 436 zakřivené plochy. Část 436 zakřivené plochy je nakloněna ke směru pohybu volného 35 pístu 407. Dále, v plášti 405, O-kroužek 408 se dotýká části 418 válcovité plochy velkého průměru a části 417 zakřivené plochy. Část 417 zakřivené plochy je nakloněna ke směru pohybu volného pístu 407.

Jinými slovy, vnější prstencový výstupek 430 je proveden na vnějším obvodu volného pístu 407. 40 Axiálně opačné plochy vnějšího prstencového výstupku 430 tvoří v tomto pořadí část 434 zakřivené plochy a část 436 zakřivené plochy. Na vnitřním obvodu pláště 405 je proveden vnitřní prstencový výstupek 420 tvořící část 422 zakřivené plochy a vnitřní prstencový výstupek 425 tvořící část 417 zakřivené plochy na opačných stranách vnějšího prstencového výstupku 430. Okroužek 409 a O-kroužek 408 jsou vloženy mezi vnější prstencový výstupek 430 a vnitřní 45 prstencový výstupek 420 a mezi vnější prstencový výstupek 430 a vnitřní prstencový výstupek 425 v tomto pořadí.

Nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se O-kroužek 409 dotýká dotykové plochy volného pístu (díl, kde část 433 válcovité plochy malého průměru a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 se 50 dotýkají O-kroužku 409) a dotykové plochy pláště (díl, kde část 423 válcovité plochy velkého průměru a část 422 zakřivené plochy pláště 405 se dotýkají O-kroužku 409). se mění pohybem volného pístu 407. Když se mění nejkratší vzdálenost, mění se směr úsečky představující nejkratší vzdálenost. Jinými slovy, tvary části 433 válcovité plochy malého průměru a část 434 zakřivené plochy a tvary části 423 válcovité plochy velkého průměru a části 422 zakřivené plochy jsou 55 uspořádány tak, že se mění směr úsečky představující nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se O

-34CZ 306391 B6 kroužek 409 dotýká dotykové plochy volného pístu 407 a dotykové plochy pláště 405. Detailněji, když je volný píst 407 umístěn na straně axiálně horní komory 12 (horní strana obr. 16) vzhledem k plášti 405, nejkratší vzdálenosti mezi díly, kde se O-kroužek 409 dotýká dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště, je rozdílem poloměrů mezi částí 423 válcovité plochy velkého průměru a částí 433 válcovité plochy malého průměru (protože rozdíl v poloměru mezi vnějším a vnitřním průměrem O-kroužku 409 je větší než rozdíl v poloměrech mezi částí 423 válcovité plochy velkého průměru a částí 433 válcovité plochy malého průměru, O-kroužek 409 je rozdílem tlakově deformován a deformovaný díl, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu roven nule (0)). Na druhou stranu, když se volný píst 407 pohybuje směrem k axiálně dolní komoře 13 (dolní strana obr. 16) relativně k plášti 405, díly, které se dotýkají O-kroužku 409. jsou část 434 zakřivené plochy a část 422 zakřivené plochy a poloha, kde O-kroužek 409 je tlakově deformován v maximálním rozsahu, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu jiný než nula (0).

Podobně, nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se O-kroužek 408 dotýká dotykové plochy volného pístu (díl, kde část 437 válcovité plochy malého průměru a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 se dotýkají O-kroužku 408) a dotykové plochy pláště (díl, kde část 418 válcovité plochy velkého průměru a část 417 zakřivené plochy pláště 405 se dotýkají O-kroužku 408). se mění pohybem volného pístu 407. Když se mění nejkratší vzdálenost, mění se směr úsečky představující nejkratší vzdálenost. Jinými slovy, tvary části 437 válcovité plochy malého průměru a části 436 zakřivené plochy a tvary části 418 válcovité plochy velkého průměru a části 417 zakřivené plochy jsou uspořádány tak, že se mění směr úsečky představující nejkratší vzdálenost mezi díly, kde se O-kroužek 408 dotýká dotykové plochy volného pístu 407 a dotykové plochy pláště 405. Detailněji, když je volný píst 407 umístěn na straně axiálně dolní komory 13 (dolní strana obr. 16) vzhledem k plášti 405. nejkratší vzdálenosti mezi díly, kde se O-kroužek 408 dotýká dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště, je rozdílem poloměrů mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru a částí 437 válcovité plochy malého průměru (protože rozdíl v poloměru mezi vnějším a vnitřním průměrem O-kroužku 408 je větší než rozdíl v poloměrech mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru a částí 437 válcovité plochy malého průměru, O-kroužek 408 je rozdílem tlakově deformován a deformovaný díl, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu roven nule (0)). Na druhou stranu, když se volný píst 407 pohybuje směrem k axiálně horní komoře 12 (horní strana obr. 16) relativně k plášti 405. díly, které se dotýkají O-kroužku 408, jsou část 417 zakřivené plochy a část 436 zakřivené plochy a poloha, kde O-kroužek 408 je tlakově deformován v maximálním rozsahu, tj. úsečka nejkratší vzdálenosti, má úhel náklonu jiný než nula (0).

Dále, tlumicí sílu měnící mechanismus 400 může být smontován, například vložením O-kroužku 409 do plášťového těla 403 až do polohy části 422 zakřivené plochy, uložením volného pístu 407 na vnitřní straně plášťového těla 403 a O-kroužku 409, vložením O-kroužku 408 až do polohy části 436 zakřivené plochy mezi plášťové tělo 403 a volný píst 407 a upěchováním víkového tělesa 402 do plášťového těla 403. Tudíž tlumicí sílu měnící mechanismus 400 předmontovaný tímto způsobem je připojen našroubováním vnitřního závitu 401 na vnější závit 50 připojovací hřídelové části 21 pístové tyče 16. Současně se víková podkladová desková část 413 pláště 405 dotýká ventilového regulačního členu 47a. Vnější průměr tlumicí sílu měnícího mechanismu 400, tj. vnější průměr plášťového těla 403, je proveden menší než vnitřní průměr válce 10 v rozsahu, že neslouží jako odpor průtokového kanálu.

Horní komora 12 je spojena s tlakovou komorou 440 vytvořenou v plášti 405 tlumicí sílu měnícího mechanismu 400 prostřednictvím průchozích děr 105 a 106 pístového zajišťovacího tělesa 304 pístové tyče 16. Detailněji, horní komora 12 je spojená se spojovací komorou 441 horní komory tlakové komory 440, která je určena pláštěm 405, O-kroužkem 408 a volným pístem 407. Dále dolní komora 13 může být spojena s pláštěm 405 přes mezeru mezi pístovou válcovou částí 428 volného pístu 407, která vystupuje z pláště 405 a vnitřním prstencovým výstupkem 420 pláště 405. Detailněji, dolní komora může být spojena se spojovací komorou 442 dolní komory

-35CZ 306391 B6 tlakové komory 440 v plášti 405 a spojovací komora 442 dolní komory je určena pláštěm 405, O-kroužkem 409 a volným pístem 407.

V jedenáctém provedení je vytvořeno množství průchozích děr 438 procházejících přes vnější prstencový výstupek 430 v radiálním směru v axiálně střední poloze vnějšího prstencového výstupku 430 volného pístu 407. Tímto je vždy spojovací komora 441 horní komory spojena s komorou 444, která je obklopena pláštěm 405. O-kroužkem 408, O-kroužkem 409 a volným pístem, přes průchozí díry 438. Jinými slovy, průchozí díry 438 vedou olej ze spojovací komory 441 horní komory do komory 444 mezi prvním O-kroužkem 408 a jiným O-kroužkem 409. Dále pokud jsou průchozí díry 438 vytvořeny ve vnějším prstencovém výstupku 430 volného pístu 407, průchozí díry 438 nejsou v kontaktu ani s prvním O-kroužkem 408 ani s jiným O-kroužkem 409 v celém rozsahu pohybu volného pístu 407 relativně k plášti 405.

O-kroužek 409 uspořádaný mezi plášťovým tělem 403 a volným pístem 407 je uspořádán, aby vždy těsnil mezi pláštěm 405 a volným pístem 407 a vždy blokoval spojení mezi spojovací komorou 441 horní komory a spojovací komorou 442 dolní komory a mezi komorou 444 a spojovací komorou 442 dolní komory.

Průchozí díry 105 a 106 a spojovací komora 441 horní komory tvoří kanál 110, do kterého teče olej z první komory, horní komory 12, ve válci 10 díky pohybu pístu 11 směrem k horní komoře 12. Spojovací komora 442 dolní komory tvoří kanál 111, do kterého teče olej z jiné komory, dolní komory 13, ve válci 10 díky pohybu pístu 11 směrem k dolní komoře 13. Podle toho má plášť 405 část kanálu 110 vytvořenou v sobě jako průtokový kanál. Volný píst 407 je pohyblivě uložen do tlakové komory 440 v plášti 405. kde tlaková komora 440 je provedena v-mezi kanály 110 a 111. Volný píst 407 rozděluje kanály 110 a 111 do dvou oblastí, tj. oblastí proti a po proudu. O-kroužky 408 a 409, které jsou provedeny mezi volným pístem 407 a pláštěm 405, jsou uspořádány na opačných stranách v posuvném směru volného pístu 407, generují odpor proti změně polohy volného pístu 407. Tj., O-kroužek 408 generuje pružnou sílu, když se volný píst 407 pohybuje směrem k první komoře, horní komoře 12, relativně k plášti 405 a O-kroužek 409 generuje pružnou sílu, když se volný píst 407 pohybuje směrem k jiné komoře, dolní komoře 13, relativně k plášti 405.

V jedenáctém provedení stejně tak jak popsáno výše, O-kroužky 408 a 409 vyrobené z pryžového materiálu jsou použity jako součásti pro působení předepínací síly na volný píst 407 pro navrácení volného pístu 407 do jeho základní polohy. V základní poloze volného pístu 407. Okroužky 408 a 409 uložené mezi volným pístem 407 a pláštěm 405 jsou umístěné mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru víkového tělesa 402 a částí 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 a mezi částí 423 válcovité plochy velkého průměru plášťového těla 403 a částí 433 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407.

Například při expanzní fázi když se volný píst 407 pohybuje z této základní polohy směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405. část 423 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 433 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 oboustranně válcují O-kroužek 409. tj. otáčejí O-kroužek 409 tak, že strany vnitřního a vnějšího průměru se pohybují v opačném směru a pohybují O-kroužkem 409 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405. Potom část 422 zakřivené plochy pláště 405 na straně horní komory 12 a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně dolní komory 13 válcují O-kroužek 409 a současně stlačují O-kroužek 409 v axiálním a radiálním směru volného pístu 407. Potom část 422 zakřivené plochy pláště 405 na straně dolní komory a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně horní komory 12 stlačují O-kroužek 409 v axiálním a radiálním směru volného pístu 407. Dále při expanzní fázi když se volný píst 407 pohybuje z této základní polohy směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405, část 418 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu oboustranně válcují O-kroužek 408 a pohybují O-kroužkem 408 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405.

-36CZ 306391 B6

Současně oblastí, kde je válcován O-kroužek 409 mezi částí 423 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a částí 433 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 a oblastí, kde je O-kroužek 409 válcován mezi částí 422 zakřivené plochy pláště 405 a částí 434 zakřivené plochy volného pístu 407, jsou válcovací oblasti, kde O-kroužek 409 je válcován v poloze oddělené od konce strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 407. Dále v poloze oddělené od konce strany po proudu, válcovací oblast je oblastí pohybu, kde se O-kroužek 409 pohybuje ve směru pohybu volného pístu 407 ve stavu, kdy O-kroužek 409 se dotýká pláště 405 i volného pístu 407. Pojem „pohybu“ je definován tak, že nejméně poloha konce po proudu (poloha dolního konce na obr. 16) O-kroužku 408 se mění ve směru pohybu volného pístu 407.

Dále oblast, kde O-kroužek 409 je stlačován mezi částí 422 zakřivené plochy pláště 405 a částí 434 zakřivené plochy volného pístu 407 je deformační oblastí směru pohybu, kde O-kroužek 409 prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu 407 na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 407. Pojem „pružná deformace v deformační oblasti směru pohybu“ je definován jako deformace, když poloha konce proti směru proudu (poloha horního konce na obr. 16) O-kroužku 409 ve směru pohybu volného pístu se pohybuje, ale poloha konce po směru proudu se nemění. V tomto provedení se válcovací oblast a oblast pohybu částečně překrývají v deformační oblasti směru pohybu.

Při následující kontrakční fázi když se volný píst 407 pohybuje směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 405, část 422 zakřivené plochy pláště 405 na straně dolní komory 13 a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně horní komory 12 uvolňují stlačení O-kroužku 409. Potom část 422 zakřivené plochy pláště 405 na straně horní komory 12 a část 434 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně dolní komory 13 válcují O-kroužek 409 a současně dále uvolňují stlačení O-kroužku 409. Potom část 423 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 433 válcovité plochy malého průměru oboustranně válcují O-kroužek 409 a současně pohybují Okroužkem 409 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 405. Dále současně v případě Okroužku 408, část 418 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 oboustranně válcují O-kroužek 408 a pohybují O-kroužkem 408 směrem k horní komoře 12 relativně k plášti 405. Následně část 417 zakřivené plochy pláště 405 na straně dolní komory 13 a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně horní komory 12 oboustranně válcují O-kroužek 408 a současně stlačují O-kroužek 408 v axiálním a radiálním směru volného pístu 407. Potom část 417 zakřivené plochy pláště 405 na straně horní komory 12 a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně dolní komory 13 stlačují Okroužek 408 v axiálním a radiálním směru volného pístu 407.

Současně oblast, kde O-kroužek 408 je válcován mezi částí 418 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a částí 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 a oblast, kde Okroužek 408 je válcován mezi částí 417 zakřivené plochy pláště 405 a částí 436 zakřivené plochy volného pístu 407, jsou válcovacími oblastmi, kde O-kroužek je válcován v poloze oddělené od konce strany proti proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 407. Dále v poloze oddělené od konce strany proti proudu, válcovací oblast je oblastí pohybu, kde se O-kroužek 408 pohybuje ve směru pohybu volného pístu 407 ve stavu, kdy O-kroužek 408 se dotýká pláště 405 i volného pístu 407. Pojem „pohybu“ je definován tak, že nejméně poloha konce strany proti proudu (poloha horního konce na obr. 16) O-kroužku 408 se mění ve směru pohybu volného pístu 407.

Dále, oblast, kde O-kroužek 408 je stlačován mezi částí 417 zakřivené plochy pláště 405 a částí 436 zakřivené plochy volného pístu 407, je deformační oblastí směru pohybu, kde O-kroužek 408 prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu 407 na pístu 407 na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu 407. Pojem „pružná deformace v deformační oblasti směru pohybu“ je definována jako deformace, kdy poloha konce po proudu (poloha dolního konce na obr. 16) O-kroužku 408 ve směru pohybu volného pístu se pohybuje, ale poloha konce proti proudu se nemění. V tomto provedení se válcovací oblast a oblast pohybu částečně překrývají v deformační oblasti směru pohybu.

-37CZ 306391 B6

Při následující expanzní fázi, část 417 zakřivené plochy pláště 405 na straně horní komory 12 a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně dolní komory 13 uvolňují stlačení Okroužku 408. Potom část 417 zakřivené plochy pláště 405 na straně dolní komory 13 a část 436 zakřivené plochy volného pístu 407 na straně horní komory 12 válcují O-kroužek 408 a současně dále uvolňují stlačení O-kroužku 408. Potom část 418 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 437 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 oboustranně válcují O-kroužek 408 a pohybují O-kroužkem 408 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405. Současně v případě O-kroužku 409, část 423 válcovité plochy velkého průměru pláště 405 a část 433 válcovité plochy malého průměru volného pístu 407 oboustranně válcují O-kroužek 409 a pohybují O-kroužkem 409 směrem k dolní komoře 13 relativně k plášti 405. Tudíž když volný píst 407 prochází přes svoji základní polohu, O-kroužky 408 a 409 pracují stejným způsobem popsaným výše.

Tímto O-kroužky 408 a 409 jsou tlakově deformovány ve směru pohybu v deformační oblasti směru pohybu.

Zde charakteristika zatížení přes změnu polohy volného pístu 407 způsobená O-kroužky 408 a 409 vytvořenými z pryžového materiálu má nelineární charakteristiku. Tj. charakteristika zatížení dosahuje lineární charakteristiky uvnitř předurčeného rozsahu před a za základní polohou volného pístu 407. Za předurčeným rozsahem tempo růstu zatížení mírně roste s ohledem na změnu polohy. Jak popsáno výše pokud amplituda pístu 11 je také nízká v oblasti, kde pracovní frekvence pístu 11 je vysoká, změna polohy volného pístu 407 rovněž klesá a volný píst 407 pracuje uvnitř rozsahu lineární charakteristiky před a za svojí základní polohou. Tímto se volný píst 407 pohybuje snadno a vibruje v rezonanci s vibrací pístu 11 a přispívá ke snížení generované tlumicí síly tlumicí sílu generujícího mechanismu 32a a 32b.

Na druhou stranu pokud amplituda pístu 11 roste v oblasti, kde pracovní frekvence pístu je nízká, změna polohy volného pístu 407 roste a volný píst 407 pracuje uvnitř rozsahu nelineární charakteristiky. Tímto je obtížné pro volný píst 407 se pohybovat pozvolným a plynulým způsobem a je obtížné snížit generovanou tlumicí sílu tlumicí sílu generujícího mechanismu 32a a 32b.

Podle jedenáctého provedení popsaného výše jsou provedeny průchozí díry 438 pro vedení pracovní kapaliny do komory 444 mezi O-kroužkem 408 a O-kroužkem 409. Takto při procesu montáže tlumiče nárazů je možné vytlačit vzduch z komory 444 a potom naplnit komoru 444 pracovní tekutinou. Tímto je možné snadno změnit tlumicí sílu v závislosti na frekvenci, jak bylo popsáno výše. Tj. pokud není vzduch vytlačen z komory 444. je vzduch stlačen při práci volného pístu 407 a vnitřní tlak komory 444 se zvyšuje. Tudíž je zde možnost zvýšení napínací síly Okroužků 408 a 409, čímž může být ztížen provoz volného pístu 407. Avšak v tomto provedení jsou poskytnuty průchozí díry 438, které umožňují zabránit ztížení provozu volného pístu 407.

Dále jsou vytvořeny průchozí díry 438 ve volném pístu 407 v polohách, které nejsou v kontaktu ani s prvním O-kroužkem 408 ani jiným O-kroužkem 409. Takto je možné zabránit snížení trvanlivosti O-kroužků 408 a 409 kontaktem průchozích děr 438 s O-kroužky 408 a 409. Podle toho je očekáváno zvýšení trvanlivosti O-kroužků 408 a 409.

Podle výše popsaných provedení obsahuje tlumič nárazů; válec, ve kterém je uzavřena pracovní kapalina; píst, který je posuvně uložen do válce a rozděluje vnitřek válce do dvou komor; pístovou tyč, která je připojena k pístu a vystupuje ven z válce; první a druhé kanály, do kterých pracovní kapalina teče z jedné z komor vnitřku válce pohybem pístu; tlumicí sílu generující mechanismus, který je instalován v prvním kanálu a generuje tlumicí sílu; plášť, ve kterém je vytvořen průtočný kanál nejméně částí druhého kanálu; volný píst, který je pohyblivě instalován v plášti a rozděluje druhý kanál na stranu proti proudu a stranu po proudu; a jedno nebo více pružných těles, která jsou uspořádána mezi volným pístem a pláštěm. Tlumič nárazů je konstruován tak, že nejméně jedna z dotykové plochy volného pístu, které se dotýká pružné těleso a dotykové plochy pláště, které se dotýká pružné těleso, obsahuje nakloněnou plochu, která je nakloněna ke směru

-38CZ 306391 B6 pohybu volného pístu a nejkratší vzdálenost mezi dílem, který se dotýká pružného tělesa v dotykové ploše volného pístu a dílem, který se dotýká pružného tělesa v dotykové ploše pláště, se mění pohybem volného pístu. Takto při změně tlumicí síly v závislosti na provozní frekvenci pístu je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Dále nakloněná plocha nejméně jedné dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště má zakřivený povrch. Takto je možné rovnoměrněji měnit tlumicí sílu.

Dále pružné těleso má kruhový průřez a poloměr zakřivení zakřivené plochy nakloněné plochy je větší než poloměr průřezu pružného tělesa. Takto je možné rovnoměrněji měnit tlumicí sílu.

Dále nakloněná plocha nejméně jedné z dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště je upravena tak, že když se nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště zmenší, zvětší se úhel náklonu. Takto je možné rovnoměrněji měnit tlumicí sílu.

Dotyková plocha volného pístu a dotyková plocha pláště má díl, který je opačný ke směru pohybu volného pístu. Takto je možné přiměřeně stlačit pružné těleso.

Pružné těleso obsahuje první pružné těleso, které prochází tlakovou deformací, když se volný píst pohybuje jedním směrem a jiné pružné těleso, které prochází tlakovou deformací, když se volný píst pohybuje jiným směrem. Takto při expanzní fázi i kontrakční fázi je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Přírubová část, kde vnitřní a vnější obvod slouží jako nakloněná plocha, je provedena na jednom konci volného pístu. Prodloužená část, která vystupuje do válcové části volného pístu, je provedena na části pláště. První pružné těleso je uspořádáno pro kontakt s vnitřní obvodovou plochou přírubové části a prodlouženou částí a jiné pružné těleso je uspořádáno pro kontakt s vnější obvodovou plochou přírubové části a vnitřní obvodovou plochou pláště. Takto se zlepšuje účinnost montáže každé součásti.

Prstencový výstupek na straně volného pístu je vytvořen na vnějším obvodu volného pístu. Axiálně opačné plochy prstencového výstupku na straně volného pístu tvoří dotykovou plochu volného pístu. Prstencové výstupky na straně pláště tvořící dotykovou plochu pláště jsou provedeny na opačných stranách prstencového výstupku vnitřního obvodu pláště. Pružná tělesa jsou postupně uspořádána mezi prstencovým výstupkem na straně volného pístu a prvním z prstencových výstupků na straně pláště a mezi prstencovým výstupkem na straně volného pístu a jiným prstencovým výstupkem na straně pláště. Takto je možné vyrobit pružná tělesa společně.

Pružná tělesa procházejí tlakovou deformací díky obousměrnému pohybu volného pístu. Takto je možné spolupracovat s obousměrným pohybem volného pístu prostřednictvím jednoho pružného tělesa.

Pružné těleso je provedeno jako O-kroužek a je uspořádáno pro těsnění mezi pláštěm a volným pístem. Takto je možné snížit počet součástek.

Pružné těleso je upevněno k plášti nebo volnému pístu. Takto je omezen počet součástek a řízení součástek se stává jednodušším.

Pružné těleso je válcováno mezi volným pístem a pláštěm. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Volný píst obsahuje deformační oblast směru pohybu, kde pružné těleso prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného

-39CZ 306391 B6 pístu a válcovací oblast, kde pružné těleso je válcováno v poloze oddělené od konce strany po proudu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Válcovací oblast se částečně překrývá v deformační oblasti směru pohybu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Tvary dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště jsou nastaveny tak, že se směr úsečky představující nejkratší vzdálenost mezi dotykovou plochou volného pístu a dotykovou plochou pláště mění. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Tlumič nárazů obsahuje; válec, ve kterém je uzavřena pracovní kapalina; píst, který je posuvně uložen do válce a rozděluje vnitřek válce do dvou komor; pístovou tyč, která je připojena k pístu a vystupuje ven z válce; první a druhé kanály, do kterých pracovní kapalina teče z jedné z komor vnitřku válce pohybem pístu; tlumicí sílu generující mechanismus, který je instalován v prvním kanálu a generuje tlumicí sílu; plášť, ve kterém je vytvořen průtočný kanál nejméně částí druhého kanálu; volný píst, který je pohyblivě instalován v plášti a rozděluje druhý kanál na stranu proti proudu a stranu po proudu; a jedno nebo více pružných těles, která jsou uspořádána mezi volným pístem a pláštěm. V tlumiči nárazů volný píst obsahuje deformační oblast směru pohybu, kde pružné těleso prochází pružnou deformací ve směru pohybu volného pístu na konci strany po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu a oblast pohybu, kde se pružné těleso pohybuje ve směru pohybu volného pístu ve stavu, kdy se pružné těleso dotýká pláště i volného pístu v poloze oddělené od konce strany po proudu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Oblast pohybu se částečně překrývá v deformační oblasti směru pohybu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Pružné těleso je provedeno v množném počtu. První z pružných těles je nejméně tlakově deformováno ve směru pohybu v deformační oblasti směru pohybu a jiné pružné těleso se nejméně pohybuje ve směru pohybu volného pístu v oblasti pohybu. Takto je možné rovnoměrněji měnit tlumicí sílu podle směru pohybu volného pístu.

První kanál a druhý kanál jsou vytvořeny v pístu. Takto je možné zjednodušit konstrukci.

Ústí provedené na nejméně na jedné ze strany proti proudu a strany po proudu druhého kanálu. Takto je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

Tlumič nárazů obsahuje; válec, ve kterém je uzavřena pracovní kapalina; píst, který je posuvně uložen do válce a rozděluje vnitřek válce do dvou komor; pístovou tyč, která je připojená k pístu a vystupuje ven z válce; první a druhé kanály, do kterých pracovní kapalina teče z jedné z komor vnitřku válce pohybem pístu; tlumicí válec, který je instalován v prvním kanálu a reguluje průtok pracovní kapaliny, který je generován posuvem pístu pro generování tlumicí síly; volný píst, který je pohyblivě instalován v druhém kanálu a rozděluje druhý kanál na stranu proti proudu a stranu po proudu. Průtočnou oblast měnící mechanismus, který dělá průtočnou oblast druhého kanálu upravitelnou, je instalován ve druhém kanálu. Tímto může být charakteristika tlumicí síly řízena přesněji.

Dále je druhý kanál vytvořen v pístové tyči. Průtočnou oblast měnící mechanismus je tvořen vstupní oblast měnícím tělesem uspořádaným v pístové tyči a pohonem rotujícím nebo lineárně pohybujícím vstupní oblast měnícím tělesem. Tímto může být průtočná oblast druhého kanálu upravitelná jednoduchou a kompaktní konstrukcí.

Dále je poskytnut odporový člen generující odpor ke změně polohy volného pístu. Takto když se mění tlumicí síla v závislosti na provozní frekvenci volného pístu, je možné rovnoměrně měnit tlumicí sílu.

-40CZ 306391 B6

Dále pokud je odporovým prvkem pružina, je možné zlepšit trvanlivost.

Každé z dříve zmíněných provedení znázornilo příklad, kde předkládaný vynález je použit v jedno-trubkovém typu hydraulického tlumiče nárazů, ale není tímto omezen. Předkládaný vynález může být použit v dvou-trubkovém typu hydraulického tlumiče nárazů, ve kterém je instalován vnější barel na vnějším obvodě válce aje instalována nádrž mezi vnějším sudem a válcem a může být použit ve všech tlumičích nárazů. Dále v případě dvou-trubkového hydraulického tlumiče nárazů, spodní ventil spojující dolní komoru a nádrž je instalován na dno válce a dříve zmíněný plášť je instalován na spodní ventil. Tímto předkládaný vynález může být aplikován na spodním ventilu. Dále když olejový kanál spojený s válcem je instalován na vnějšku válce a tlumicí sílu generující mechanismus je instalován v olejovém kanálu, je instalován dříve zmíněný plášť na vnějšku válce. Dále zatímco provedení znázornila cestou příkladů hydraulický tlumič nárazů, jako tekutina mohou být použity voda nebo vzduch.

Tudíž v každém provedení byly cestou příkladů znázorněny jeden nebo dva O-kroužky. Avšak pokud je to nutné, může být použito na základě stejného technického závěru tři nebo více Okroužků. Dále zatímco každé provedení znázornilo příklad, kde je použit kroužek vytvořený z pryže (pryskyřice) jako pružné těleso, množství kuliček vytvořených z pryže může být poskytnuto v určitých intervalech v obvodovém směru. Dále pružné těleso, které může být použito v předkládaném vynálezu, nemůže být vytvořeno z pryže, pokud je pružná v rozmanitých axiálních směrech spíše než jednom axiálním směru.

Dále v sedmém provedení je uspořádán průtočnou oblast měnící mechanismus s ústími majícími čtyři rozdílné průměry a měnící průtočnou oblast ve čtyřech krocích. Avšak jak popsáno v Japonském užitném vzoru bez provedeného průzkumu, První vydání č. H07-077233, může být použito ústí klínovitého typu, jehož průměr roste směrem k jedné straně. S touto konstrukcí, pokud se průtočná oblast postupně mění, je možné měnit rovnoměrněji tlumicí sílu.

Claims (20)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Tlumič nárazů, který obsahuje válec (10), ve kterém je uzavřena pracovní tekutina; píst (11) kluzně uložený uvnitř válce a přizpůsobený pro rozdělení vnitřku válce (10) do dvou komor (12, 13); pístovou tyč (16) připojenou k pístu (11) a přizpůsobenou pro výstup vně válce (10); první kanál (30a, 30b), do kterého pracovní tekutina teče zjedné z komor (12, 13) vnitřku válce (10) pohybem pístu (11); mechanismus (32a, 32b) vytvářející tlumicí sílu, instalovaný v prvním kanálu (30a, 30b) a přizpůsobený pro generování tlumicí síly; plášť (55); volný píst (57) pohyblivě instalovaný v plášti (55); druhý kanál (110, 111), který je ve spojení mezi prostorem (107, 108) tvořeným pláštěm (55) a volným pístem (57) a jednou z komor (12, 13) vnitřku válce (10), a ve kterém teče pracovní tekutina s pohybem pístu (11) a pohybuje volným pístem (57); a pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) upořádané mezi volným pístem (57) a pláštěm (55), vyznačující se tím, že pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) je z gumy nebo z pryskyřice a dotyková plocha (97,98,99,183,184,185) volného pístu (57), která je v kontaktu s pružným tělesem (58, 59, 135, 136, 137, 168) je uspořádána opačně k dotykové ploše (82, 83, 84, 172, 173, 174) pláště (55), která je v kontaktu s pružným tělesem (58, 59, 135, 136, 137, 168), ve směru pohybu volného pístu (57) a jedna z dotykových ploch volného pístu (57) a dotyková plocha pláště (55) obsahuje nakloněnou plochu (98, 99, 103, 125, 131, 132, 152, 153, 162, 163, 173, 174, 183, 184), která je nakloněna ke směru pohybu volného pístu (57).
2. 2. Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačující se tím, že nakloněná plocha (98, 99, 103, 125, 131, 132, 152, 153, 162, 163, 173, 174, 183, 184) stlačuje pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) v axiálních a radiálních směrech volného pístu (57) pohybem volného pístu (57).

   -41 CZ 306391 B6
3. 3. Tlumič nárazů podle nároku 2, vyznačující se tím, že směr dílu představujícího nejkratší vzdálenost mezi částí, která se dotýká pružného tělesa (58, 59, 135, 136, 137, 168) uvnitř dotykové plochy volného pístu (57) a částí, která se dotýká pružného tělesa (58, 59, 135, 5 136, 137, 168) uvnitř dotykové plochy (82, 83, 84, 172, 173, 174) pláště (55), se mění pohybem volného pístu (57).
4. 4. Tlumič nárazů podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že nakloněná plocha nejméně jedné dotykové plochy volného pístu a dotykové plochy pláště má zakřivenou plochu io (98, 125, 132, 152, 153, 162, 163, 173, 184).
5. 5. Tlumič nárazů podle nároku 1, vyznačující se tím, že nakloněná plocha zahrnuje část zakřivené plochy (98, 125, 132, 152, 153, 162, 163, 173, 184) a část zúžené plochy (99, 103, 131, 174,183) připojené k části zakřivené plochy.
6. 6. Tlumič nárazů podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) má kruhový průřez a zakřivená plocha (98, 125, 132, 152, 153, 162, 163, 173,184) nakloněné plochy má poloměr zakřivení větší než poloměr průřezu pružného tělesa.

   20
7. 7. Tlumič nárazů podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že nakloněná plocha obsahuje část zúžené plochy (99, 103, 131, 174, 183).
8. 8. Tlumič nárazů podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že nakloněná plocha alespoň jedné dotykové plochy volného pístu (57) a dotykové plochy pláště (55) je upravená tak, 25 že když se zmenšuje nejkratší vzdálenost mezi dílem, který se dotýká pružného tělesa uvnitř dotykové plochy volného pístu (57) a dílem, který se dotýká pružného tělesa uvnitř dotykové plochy pláště (55), zvětšuje se úhel náklonu.
9. 9. Tlumič nárazů, který obsahuje válec (10), ve kterém je uzavřena pracovní tekutina; píst (11) 30 uložený uvnitř válce (10) a přizpůsobený pro rozdělení vnitřku válce do dvou komor (12, 13);

   pístovou tyč (16) připojenou k pístu (11) a přizpůsobenou pro výstup vně válce (10); první kanál (30a, 30b) a druhý kanál (110, 111), do kterého pracovní tekutina teče z jedné z komor (12, 13) vnitřku válce (10) pohybem pístu v jednom směru; mechanismus (32a, 32b) vytvářející tlumicí sílu, instalovaný v prvním kanálu (30a, 30b) a přizpůsobený pro generování tlumicí síly; plášť 35 (55), ve kterém je vytvořen průtočný kanál odpovídající nejméně části druhého kanálu (110,

   111); volný píst (57) pohyblivě instalovaný v plášti (55) a uspořádaný pro rozdělení vnitřku pláště na stranu proti proudu a stranu po proudu; kde je volný píst (57) v pohybu, když pracovní tekutina teče z jedné z komor při pohybu pístu, a pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) je uspořádané mezi volným pístem (57) a pláštěm (55), vyznačující se tím, že pružné těleso 40 (58, 59, 135,136, 137, 168) je z gumy nebo pryskyřice, kde volný píst (57) obsahuje oblast pohybu, ve které se pružné těleso pohybuje ve směru pohybu volného pístu (57), když je pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) v kontaktu s pláštěm (55) i s volným pístem (57), v pozici oddělení konce strany po proudu a směr pohybu deformační oblasti, ve které je pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) vystaveno pružné deformaci ve směru pohybu volného pístu (57) na konci strany 45 po proudu uvnitř oblasti pohybu volného pístu.
10. 10. Tlumič nárazů podle nároku 9, vyznačující se tím, že pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) je O-kroužek (58, 59) a O-kroužek (58, 59) je uložen působením obou, pláště (55) a volného pístu (57), v radiálním směru.
11. 11. Tlumič nárazů podle nároku 10, vyznačující se tím, že O-kroužek (58, 59) je válcován mezi volným pístem (57) a pláštěm (55) v oblasti pohybu.
12. 12. Tlumič nárazů podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že volný píst (57) 55 obsahuje část (97) válcovité plochy s malým průměrem, nakloněnou plochu (98, 99) a část (100)

    -42CZ 306391 B6 válcovité plochy s velkým průměrem, a O-kroužek (59) je uložený působením mezi částí válcovité plochy (97) s malým průměrem a částí válcovité plochy (84) pláště (55) v radiálním směru.
13. 13. Tlumič nárazů podle nároku 12, vyznačující se tím, že volný píst (57) obsahuje další nakloněnou plochu (131, 132) a další část (133) válcovité plochy s malým průměrem, kde další nakloněná plocha (131, 132) a další část (133) válcovité plochy s malým průměrem jsou tvořeny z části (100) válcovité plochy s velkým průměrem a další O-kroužek (58) je uložen s přesahem mezi částí (133) válcovité plochy s malým průměrem a částí (84) válcovité plochy pláště (55) v radiálním směru.
14. 14. Tlumič nárazů podle některého z nároků 9 až 13, vyznačující se tím, že alespoň jedna dotyková plocha (97, 98, 99, 183, 184, 185) volného pístu (57) se kterou je v kontaktu pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) a dotyková plocha (82, 83, 84, 172, 173, 174) pláště (55) se kterou je v kontaktu pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168), zahrnuje nakloněnou plochu (98, 99, 103,125, 131, 132,152,153, 162,163, 173, 174, 183, 184), která je nakloněna ve směru pohybu volného pístu (57) a nejkratší vzdálenost mezi částí, která je v kontaktu s pružným tělesem (58, 59, 135, 136, 137, 168) uvnitř dotykové plochy (97, 98, 99, 183, 184, 185) volného pístu a částí, která je v kontaktu s pružným tělesem (58, 59, 135, 136, 137, 168) uvnitř dotykové plochy (82, 83, 84, 172, 173, 174) pláště (55), je měněna pohybem volného pístu (57) ve směru pohybu deformační oblasti.
15. 15. Tlumič nárazů podle nároku 14, vyznačující se tím, že dotyková plocha volného pístu a dotyková plocha pláště má oblast, která je opačná ke směru pohybu volného pístu (57).
16. 16. Tlumič nárazů podle některého z nároků 1 až 8, 14 a 15, vyznačující se tím, že nakloněná plocha je vytvořena v obou, v dotykové ploše volného pístu a v dotykové ploše pláště.
17. 17. Tlumič nárazů podle některého z nároků lažló, vyznačující se tím, že volný píst (57) obsahuje pružné těleso (58, 135), které je podrobeno tlakové deformaci jednou nakloněnou plochou, když se volný píst (57) pohybuje v jednom směru, a další pružné těleso (59, 136), které je podrobeno tlakové deformaci další nakloněnou plochou, když se volný píst (57) pohybuje jiným směrem.
18. 18. Tlumič nárazů, který obsahuje válec (10), ve kterém je uzavřena pracovní tekutina; píst (11) kluzně uložený uvnitř válce a přizpůsobený pro rozdělení vnitřku válce do dvou komor; pístovou tyč (16) připojenou k pístu a přizpůsobenou pro výstup vně válce; první a druhý kanál (110, 111), do kterých teče pracovní tekutina z jedné z komor (12, 13) vnitřku válce pohybem pístu; mechanismus (32a, 32b) vytvářející tlumicí sílu, instalovaný v prvním kanálu a přizpůsobený pro generování tlumicí síly; plášť (55), ve kterém je vytvořen průtočný kanál odpovídající alespoň části druhého kanálu; volný píst (57) pohyblivě instalovaný v plášti a přizpůsobený pro rozdělení druhého kanálu na stranu proti proudu a stranu po proudu; kde se volný píst (57) pohybuje, když pracovní tekutina teče zjedné z komor pohybem válce; a pružné těleso uspořádané mezi volným pístem a pláštěm; a mechanismus měnící (58, 59, 135, 136, 137, 168) umístěné mezi volný píst a plášť, vyznačující se tím, že mechanismus (311) měnící průtočnou oblast je nainstalován v druhém kanálu (110, 111) a uzpůsobený pro úpravu průtočné oblasti druhého kanálu (110,111).
19. 19. Tlumič nárazů podle nároku 18, v y z n a č u j í c í se tím, že druhý kanál (110, 111) je vytvořen v pístové tyči (16) a mechanismus (311) měnící průtočnou oblast obsahuje vstupní oblast měnící těleso (340, 336, 362), které je umístěno v pístové tyči (16), a regulační zařízení (342, 364) uzpůsobené k otáčení nebo k přímému pohybu vstupní oblast měnícího tělesa (340, 336, 362).
20. 20. Tlumič nárazů podle nároku 18 nebo 19, vyznačující se tím, že pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) je vytvořeno z gumy nebo z pryskyřice, a alespoň jedna dotyková

    -43CZ 306391 B6 plocha (97, 98, 99, 183, 184, 185) volného pístu (57), se kterou je v kontaktu pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168) a dotyková plocha (82, 83, 84, 172, 173, 174) pláště (55), se kterou je v kontaktu pružné těleso (58, 59, 135, 136, 137, 168), zahrnuje nakloněnou plochu (98, 99, 103, 125, 131, 132, 152, 153, 162, 163, 173, 174, 183, 184), která je nakloněna ve směru pohybu 5 volného pístu (57), a nejkratší vzdálenost mezi částí, která se dotýká pružného tělesa (58, 59,135, 136, 137, 168) uvnitř dotykové plochy (97, 98, 99, 183, 184, 185) volného pístu (57) a částí, která se dotýká pružného tělesa (58, 59, 135, 136, 137, 168) uvnitř dotykové plochy (82, 83, 84, 172,173,174) pláště (55), je měněna pohybem volného pístu (57).