CZ303257B6 - Frézovací nástroj pro obrábení sendvicových polymerních materiálu a zpusob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Frézovací nástroj pro obrábení sendvicových polymerních materiálu je rešen navržením tvaru britu (4) rezné cásti (3) rezného nástroje (1), který sestává z britu (41) válcové plochy (31) a z britu (42) špicky (32), a jejich nástrojových geometrií. Z mnoha parametru je duraz kladen na rádius (r.sub..beta.f.n.) zaoblení ostrí (5) válcové plochy (31) a rádius (r.sub..beta.p.n.) zaoblení ostrí (6) špicky (32), na drsnost broušených povrchu a technologii výroby. Z parametru nástrojové geometrie je nejvetší duraz kladen na definování šírky (b.sub..gama.f.n.) fazety (11) cela (A.sub..gama..n.) a prvního úhlu (.gama..sub.f1.n.) cela (A.sub..gama..n.) v bocní nástrojové rovine (P.sub.f.n.) a druhý úhel (.gama..sub.f2.n.) cela (A.sub..gama..n.) v bocní nástrojové rovine (P.sub.f.n.). Soucástí britu (41) a (42) jsou i fazeta (12) hrbetu (A.sub..alfa.v.n.) válcové plochy (31) a fazeta (13) hrbetu (A.sub..alfa.s.n.) špicky (32) s úhlem (.alfa..sub.f.n.) hrbetu (A.sub..alfa.v.n.) v bocní nástrojové rovine (P.sub.f.n.) a s úhlem (.alfa..sub.p1.n.) hrbetu (A.sub..alfa.s.n.) špicky (32) v zadní nástrojové rovine (P.sub.p.n.). Pro možnost vrtání je rezný nástroj (1) doplnen špickou (32), která se skládá ze soustavy ploch a z parametru identifikujících jejich polohu. Zpusob výroby tohoto rezného nástroje (1), to je proces hrubování a opracování nacisto vcetne jednotlivých kroku technologie výroby s udanými prídavky na obrábení v rozmezích milimetru jsou detailne uvedeny v následujícím nároku 2. V posledním nároku 3 je detailne popsán, po procesu výroby dokoncování na cisto, proces omletí nástroje k dosažení maximálního efektu naostrení tohoto rezného nástr

Description

Frézovací nástroj pro obrábění sendvičových polymemích materiálu a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález sc týká frézovacího nástroje ze slinutého karbidu a způsob výroby tohoto frézovacího nástroje.

Řešení spadá do oblasti obrábění plastu frézováním, které je charakterizované tvarem frézy, io zvláště pak jeho nástrojovou geometrií a její technologií výroby. Také spadá do oblastí způsobu tryskání brusnými materiály za účelem ostření nebo čištění řezných nástrojů.

Dosavadní stav techniky

K obrábění polymemích materiálů se obecně doporučuje a je jedním z požadavků na nástroj, dosažení co nejvyšší ostrosti břitu nástroje (realizováním co nejmenšího úhlu břitu jak na válcové, tak i na špičce nástroje). Ve srovnání např. s řešením uvedeném v dokumentu EP1215003 je tento nástroj řešen jako jednobřitý z důvodů dosažení právě co nejmenší hodnoty úhlu břitu nástroje a také proto, že umožňuje frézování drážek a vrtání. Za tímto účelem je zmenšen průměr jádra nástroje na velmi malou hodnotu tak, aby požadovaný úhel mohl být vyroben a tuhost nástroje byla dostatečná. K zachování dostatečné tuhosti nástroje poslouží skutečnost, že drážka pro odvod třísek je pouze jedna s přesně definovaným tvarem a rozměry. Tudíž zbývá ještě dostatek materiálu vlastního těla nástroje pro přenos kroutícího a ohybového momentu. Zároveň drážka plní funkci spolehlivého odvodu třísek materiálu z místa řezu jak pri vrtání, tak i pri frézování. Zároveň brit na válcové části v místě drážky je opatřen na rozdíl od řešeních uvedených v dokumentech EP1215003, EP0155216 a JP2002187013 tzv. fazetou s velmi velkým kladným úhlem čela, která plní nejen úlohu zvýšení pevnosti břitu v nej bližším okolí kolem ostří nástroje, ale slouží rovněž k cílenému odklonu třísky na povrchu drážky a tudíž i snížení kontaktní vzdáleno nosti třísky v drážce, na ploše čela. Je vytvořena tzv. lomená čelní plocha v drážce, která výrazným způsobem ovlivňuje mechanismus tvorby třísky pri obrábění více poddajných materiálů. Tento mechanismus tvorby třísky, který je mimochodem odlišný od mechanismu tvorby třísky tvářených materiálů, je možno ovlivnit řeznými podmínkami, zvláště pak posuvovou rychlostí nástroje. Při menších posuvových rychlostech - posuvech na zub, myšleno tím menších než je

3? šířka fazety v drážce, může docházet ke vzniku třísky, která nemá snahu se dělit, což sebou přináší výhody i nevýhody (lepší nebo horší kvalita obrobené plochy, menší nebo větší řezné síly, nižší nebo vyšší koeficient tření, nižší nebo vyšší vibrace). Při posuvech větších než je šířka fazety v drážce pak dochází téměř ve všech případech ke třísce dělené, což je důsledkem tzv. lomené čelní plochy v drážce. Plocha hřbetu na břitu nástroje pro obrábění polymemích materiálů se na rozdíl od řešení popsaných v dokumentech EP1215003, DE8809699U, EP0155216, US2004170480, US2002102140, EPOS32802 vyznačuje tzv. vyvýšeným zábřitem, kteiý tvoří pouze jedna fazeta na hřbetu (rozdíl od dokumentu ě. US3003224), což hlavně pri obrábění polymemích materiálů přináší snížení koeficientu tření na hřbetní ploše a umožňuje vyšší posuvové rychlosti. Další výhodou tohoto provedení je vnikání pouze úzké části břitu do obrábě45 ného materiálu, což zvyšuje stabilitu procesu řezání doprovázenou snížením řezných sil.

Další součástí předkládaného patentuje vrtací špička nástroje, která má v porovnání s klasickými vrtáky otočenou špičku, tj. nejvyšší bod není ve středu, nýbrž na obvodu. Na rozdíl od čelně válcových fréz podobné konstrukce se toto řešení vyznačuje zcela novou soustavou plošek tak, aby bylo možné provádět vrtání poddajných materiálů pri dosažení vysoké přesnosti, s co nejnižšími řeznými silami a s co nejlepším odchodem třísek z místa řezu. Z pohledu technologie výroby frézovacího nástroje se vynález, na rozdíl např. od obsahu dokumentů EP0332671 a DE3623175, zaobírá sekvencí jednotlivých operací broušení včetně nového přístupu k dosažení co nejkvalitnějšího ostří, tj. používání diamantových kotoučů s velmi malou velikostí diamantového brousi55 čího zrna (<20μοι), které mají za důsledek společně s příslušným broušeným materiálem - 1 CZ 303257 B6 materiálem frézovacího nástroje, dosažení velmi ostrého břitu s velmi jakostním povrchem a s minimem defektu řezné hrany.

Podstata vynálezu

Navrhované řešení frézovacího nástroje resp. nástrojové geometrie jednobřitého frézovacího a vrtacího nástroje z velmi jemného slinutého karbidu pro obrábění polymemích materiálů (např. i plastů) posouvá technický vývoj v oblasti obrábění polymemích materiálů, zvláště pak nástrojů vícevrstvých se zpevňujícími vlákny. Od současně známých řešení se odlišuje nejen některými hodnotami geometrických parametrů břitu nástroje, ale i jeho tvarem. Nabízí nový pohled v oblasti mikrogeometrie na problematiku návrhu a výroby břitu nástroje s cílem dosažení co nej vhodnějšího a nejkvalitnějšího provedení jak z pohledu přesnosti, tak i jakosti ploch. Zaměřuje sc na teoretickou drsnost řezné hrany a rovnoměrný poloměr zaoblení řezné hrany po celé délce břitu s velikostí do 0,008 mm bez výrazných defektů.

Význam kvality břitu spočívá nejen ve zvýšené trvanlivosti britu při řezných rychlostech závisejících na konkrétním polymemím materiálu, v průměru kolem 400 m/min, ale také v rovnoměrném ostří, které umožňuje překonávat zvýšené zatížení i při zvýšených posuvech v procesu obrábění (až 0,5 mm/zub).

Způsob výroby frézovacího nástroje ze slinutého karbidu spočívá v technologii broušení diamantovými brousicími kotouči. Provádí se na víceosých číslicově řízených nástroj ařských bruskách. Procesní kapalinou je řezný olej. Polotovarem pro broušení frézovacího nástroje je válcový roubík ze slinutého karbidu s velmi jemným zrnem celkové délky nástroje prodloužený o 0.5 mm. Polotovar má předem na čisto nabroušený průměr upínací válcové stopky.

Brousicí kotouče, které slouží k odběru materiálu z válcového roubíku, se upínají na upínací trny po několika kusech. Brousicí kotouče jsou charakterizovány základními rozměry, jako jsou: průměr brousicího kotouče o rozměru 50 až 125 mm, šířka brousicího kotouče o rozměru 5 až 15 mm, upínací průměr brousicího kotouče o rozměru 20 mm a tloušťka brousicí vrstvy o rozměru 2 až 10 mm.

Dalším znakem těchto kotoučů je jejich tvar, který může být válcový, miskový, talířový, s plným rádiusem apod., dále jejich struktura, kteráje dána druhem brusivá např. diamant. Jiným znakem je velikost brousicího zrna o rozměru 64 až 76 μπι, druh pojivá např. pryskyřičné a také koncentrace brusivá ozn. C63 až Cl25, která vyjadřuje váhový obsah brusivá v 1 cm³ brousicí vrstvy. Základní používanou koncentrací brusivá je ozn. Cl 00, což činí 4,4 ct/cm³. Technologie broušení nástrojové geometrie břitu sestává ze sledu několika brousicích operací, kterými jsou hrubování a dokončování. Každá operace je charakterizována tzv. strategií pohybu konkrétního brousicího kotouče (např. pracovní pohyb brousicího kotouče je směrem od vřetene nebo proti vřetenu), záběrovými (např. sousledny nebo nesousledny pohyb brousicího kotouče) a řeznými podmínkami jako je řezná rychlost v_c o rychlosti 15 až 25 m/s, posuv brousicího kotouče Vf o rychlosti 10 až 200 mm/min, radiální hloubka řezu a^ o velikosti 0,01 až 6 mm a axiální hloubka řezu ap o velikosti 0,1 až 3 mmataké počtem záběrů 1 až 10.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení je popsáno s odkazem na výkresy, na kterých je obr. 1 - nárysný pohled na nástroj v základní nástrojové rovině „P_r“ obr. 2 - půdorysný pohled detailu řezné části nástroje obr. 3 - detail „E“ nárysného pohledu nástroje, obr. 4 · průřez boční nástrojovou rovinou „Pf ‘

-2CZ 303257 B6 obr. 5 - detail „C“ břitu na válcové části v průřezu boční nástrojovou rovinou obr. 6 - detail břitu na špičce v průřezu zadní nástrojovou rovinou ..Ρ,Γ obr. 7 - sklopený a otočený pohled „D_o“ ve směru od špičky do šroubové drážky obr. 8 - průřez rovinou „H/ obr. 9 - stav břitu na špičce - vlevo před aplikací technologie omletí, vpravo po použití technolo· gie omletí.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Jednobřitá fréza je vyrobená z velmi jemného slinutého karbidu o složení WC 92 hmotn. %, Co 6 hmotn. % a NbC 2 hmotn. %, o velikosti zrn menších než 0,4 pm. Nástroj i charakterizuje speciální nástrojová geometrie břitu 4.

Jednobřitá fréza je pravořezná a má celkovou délku 76 mm, rotační osa je na obrázcích označena θτν

Fréza se skládá z upínací válcové stopky 2 pro upnutí nástroje 1 do nástrojového držáku, jehož upínací průměr je 6 mm, a z řezné části 3 nástroje 1, která je dána vnějším průměrem 6 mm a řeznou délkou 40 mm.

V řezné části 3 je vytvořena pravotočívá šroubová drážka 2 k odvodu třísek sendvičových polymemích materiálů. Řezná část 3 nástroje 1 obsahuje jednak válcovou plochou 31 opatřenou břitem 41 a jednak špičku 32 opatřenou břitem 42. Přechod mezi válcovou plochou 31 a špičkou 32 je tvořen zkosenou hranou z o rozměru 0,2 mm a sklonu 45°.

Břit 41 je tvořen plochou čela A₂ a plochou hřbetu A^ na válcové ploše 31. Průsečnice A^T plochy čela A* a plochy hřbetu A«v je ostří 5 na válcové ploše 31. Břit 42 sestává z plochy Čela A^ a z plochy hřbetu A_gs na špičce 32. Průsečnice A^' plochy čela Α_γ a plochy hřbetu A,,, na špičce 32 je ostří 6 na špičce 32.

Válcová plocha 31 a špička 32 jsou charakterizovány soustavou rovin, kde jsou:

základní nástrojová rovina E procházející rotační osou o_Q a teoretickým průsečíkem V, boční nástrojová rovina Pf, kteráje rovinou směru posuvu při frézování, je kolmá na rotační osu On a prochází libovolným bodem ostří 5 na válcové ploše 31, zadní nástrojová rovina P_E, kteráje rovinou směru přísuvu při frézování a směru posuvu při vrtání, je rovnoběžná s rotační osou Oj, a zároveň také prochází bodem P na ostří 6 na Špičce 32, rovina prochází teoretickým průsečíkem V a je kolmá na základní nástrojovou rovinu P, a současně n a zkosenou hranu z o velikosti 0,2 mm a má sklon 45° vůči rotační ose o,,.

Břity 41, 42 na válcové ploše 31 a na špičce 32 jsou dány soustavou bodů, kde teoretický průsečík V ostří 5 na válcové ploše 31 a ostří 6 na špičce 32 určuje průměr d_a řezné části 3. Bod X ostří 5 na válcové ploše 31, průsečík S rotační osy Og a boční nástrojové roviny Pf, krajní bod D profilu řezu šroubovou drážkou 7 v boční nástrojové rovině Pf, druhý bod Y na průsecnící plochy čela Α_γ a boční nástrojové roviny Ps první krajní bod M fazety H na ploše čela Α_γ leží ne průsečnici A/ plochy Čela Α_γ a boční nástrojové roviny Pf, krajní bod H fazety 12 na válcové ploše hřbetu A_gv leží na průsečnici A^l válcové plochy hřbetu A,,_v a boční nástrojové roviny P_f, krajní bod B průměru za břitem d_fe v boční nástrojové rovině Pf, druhý bod U na průsečnici Λ„Γ plochy hřbetu A_us na špičce 32 a zadní nástrojové roviny Pg, krajní bod R fazety J_3 na ploše hřbetu leží na průsečnici A^^f plochy hřbetu a zadní nástrojové roviny P_B, bod T na průsečnici A_x',

-3CZ 303257 Bó která je průsečntcí plochy čela A_Y a zadní nástrojové roviny P_E, průsečík O rotační osy o^ nástroje i a ostří 6 v základní nástrojové rovině P_r, průmět Vj teoretického průsečíku V do rotační osy o_n v základní nástrojové rovině P_r.

Břity 41,42 na válcové ploše 3jana špičce 32 jsou dány soustavou přímek, kde je rotační osa o_n nástroje 1, obálková křivka o vznikající rotací bodu X kolem rotační osy On, spojnice n bodů X, S a zároveň normála k obálkové křivce o v bodě X, kolmice t k přímce n v bodě X a zároveň tečna k obálkové křivce o v bodě X, spojnice d bodů D, S, rovnoběžka p s přímkou t ve vzdálenosti hloubky měření h_IT} = 0,4 mm na ploše čela A_r rovnoběžka m s přímkou t ve vzdálenosti šířky _b₇, fazety J_L na ploše čela Α_γ, rovnoběžka h s přímkou n ve vzdálenosti šířky fazety 12 n a ploše hřbetu Α_γγ na válcové ploše 31, spojnice c bodů X, M, spojnice s bodů X, Y, spojnice e bodů X, H₅ tečna u ke šroubové drážce 7 v bodě na ostří 5 z pohledu do základní nástrojové roviny P,, tečna v k válcové ploše 31, která prochází teoretickým průsečíkem V přímka k určující směr posuvu při frézování, která prochází teoretickým průsečíkem V, je kolmicí k rotační ose o_n a zároveň je rovnoběžná s boční nástrojovou rovinou Pf, spojnice 1 teoretického průsečíku Va průsečíku O v základní nástrojové rovině P_r, kolmice q k rotační ose o„, která prochází průmětem V' v zadní nástrojové rovině P_B, spojnice r bodů R, P v zadní nástrojové rovině P_E, spojnice g bodů G, J ve sklopeném a otočeném pohledu D„ ve směru do šroubové drážky 7.

Na špičce 32 nástroje i je jednak hlavní plocha A_O| středového odlehčení bří tu 42 na špičce 32 ohraničená body P, O, W, Q a ležící v základní rovině P,, na které je bod P na ostří 6 špičky 32 a zároveň je hraničním bodem hlavní plochy A^j středového odlehčení v základní nástrojové rovině β, bod W na špičce 32 a zároveň teoretický bod na průsečnici hlavní plochy A^j středového odlehčení a vedlejší plochy A^ středového odlehčení ve vzdálenosti hj středového odlehčení od rotační osy o_D v základní nástrojové rovině P_E, zároveň také bod na hřbetní ploše odlehčení A^, vzdálenější teoretický a hraniční bod Q od špičky 32 na průsečnici hlavní plochy A^ středového odlehčení s vedlejší plochou středového odlehčení.

A dále je na špičce 32 nástroje i vedlejší plocha středového odlehčení válcové plochy Yl ohraničená body W, J, G, L, Q, na které je bod J na průsečnici špičky 32 a vedlejší plochy A^ středového odlehčení a zároveň hraniční bod na hřbetní ploše odlehčení A^, krajní bod G na průsečnici špičky 32 a vedlejší plochy A^ středového odlehčení, bod L na vedlejší ploše A02 středového odlehčení v oblasti válcové plochy 31.

Nástrojová geometrie břitu 4 v řezné části 3 má následující rozměry úhlových parametrů: první úhel Xn čela v boční nástrojové rovině Pf mezi přímkou c a přímkou n má velikost 18°, druhý úhel čela v boční nástrojové rovině Pf má velikost 22°, kterou svírají přímky n, s, úhel hřbetu a_f v boční nástrojové rovině Pf má velikost 18°, kterou svírají přímky e, t, úhel nastavení κ, ostří 5 na válcové ploše 3 1 v základní nástrojové rovině P_E má velikost 90°, kterou svírají přímky v, k, úhel sklonu λ_ς šroubové drážky 7 má velikost 22°, kterou svírají rotační osa o_n a přímka u, úhel rozevření šroubové drážky 7 v boční nástrojové rovině Pf má velikost 70°, kterou svírají přímky n, d, úhel hřbetu v zadní nástrojové rovině P_E má velikost 8°, kterou svírají přímky r, q, druhý úhel hřbetu ctp? v zadní nástrojové rovině Ρ_β má velikost 20°, kterou svírají přímky w, q,

-4CZ 303257 B6 úhel nastavení Kf ostří 6 má velikost 2°, kterou svírají přímky 1, k v základní nástrojové rovině Pr, úhel středového odlehčení ζ, v základní nástrojové rovině P_r má velikost 45°, kterou svírá spojnice bodů W, Q s rotační osou o_n, úhel rozjetí μ středového odlehčení má velikost 1 15°, kterou svírají přímky 1, g ve sklopeném a otočeném pohledu D„, úhel hřbetní plochy τπ_τ odlehčení A,,_n má velikost 10Z, kterou svírá spojnice bodů W, O a přímka k v základní nástrojové rovině io Nástrojová geometrie břitu 4 v řezné části 3 je dána délkovými parametry následovně:

průměr jádra dj má rozměr 0,8 mm, který je dvojnásobnou vzdáleností mezi průsečíkem S a nejbližším bodem ve šroubové drážce 7 od průsečíku S, průměr db za břitem 41 má rozměr 5,5 mm, který je dvojnásobnou vzdáleností mezi body B, S, šířka byf fazety 1 1 má rozměr 0,2 mm a je dána vzdáleností tečny t a přímky m, šířka byf fazety 12 má rozměr 0,6 mm a je dána vzdáleností rovnoběžných přímek n, h v boční nástrojové rovině Pf, šířka b_(2P fazety J_3 má rozměr 0,6 mm a je dána vzdáleností bodu R od rotační osy o_Q v zadní nástrojové rovině P_E.

Dále je nástrojová geometrie břitu 4 v řezné části 3 dána rádiusy, kde je přechodový rádius R^ mezi body Η, B v boční nástrojové rovině Pf, a je dán rádi usem použitého brousicího kotouče, v tomto příkladu 50 mm, rádius Rjf profilu řezu šroubovou drážkou 7 o rozměru 1,2 mm v boční nástrojové rovině P_f, rádius rgf zaoblení ostří 5 v boční nástrojové rovině Pf o rozměru menším než 0,01 mm, rádius rg_ř zaoblení ostří 6 v zadní nástrojové rovině P_E o rozměru menším než 0,008 mm, přechodový rádius R„ odlehčení o rozměru 0,1 mm mezi hlavní plochou středového odlehčení a vedlejší plochou A_o2 středového odlehčení podél spojnice bodů W, Q ve sklopeném a otočeném pohledu D„.

Nástrojová geometrie na zkosené hraně z v řezné části 3 je v tomto příkladu určena úhlovým parametrem a_H, což je úhel hřbetu na zkosené hraně z v rovině ff o velikosti 10°, který svírají přímky t\ h'. Přímka f je kolmicí na přímku rf v teoretickém průsečíku V. Přímka tf prochází průsečíkem SI rotační osy o_n a roviny H_z a teoretickým průsečíkem V.

Přímka řf je spojnicí teoretického průsečíku V a bodu Hf, který leží na průsečnici plochy hřbetu Λ_αζ na zkosené hraně a roviny Pf.

Nástroj i je řešen jako vícefunkční, tzn., že kromě možnosti bočního a čelního frézování jej lze použít rovněž pro vrtání kruhových otvorů. Na řeznou část 3 nástroje i je poté aplikována speciální povrchová vrstva. Získaný frézovací nástroj významně zvyšuje produktivitu obrábění sendvičově řešených plastů.

Příklad 2

Způsob výroby frézovacího nástroje ze slinutého karbidu spočívá v technologii broušení dia45 mantovýmí brousicími kotouči. Provádí se na víceosých číslicově řízeních nástrojařských bruskách. Procesní kapalinou je řezný olej.

Polotovarem pro broušení frézovacího nástroje je válcový roubík celkové délky 76 mm nástroje i, prodloužený o 0,5 mm. Polotovar má předem na čisto nabroušený průměr 6 mm upínací válcové stopky 2. Za tento průměr upínací válcové stopky 2 se válcový roubík přes hydraulický upínač a přesnou kleštinu upíná ve vřetenu koníka brusky.

-5 CZ 303257 B6

Brousicí kotouče, které slouží k odběru materiálu z válcového roubíku, se upínací na upínací tmy po několika kusech. Brousicí kotouče jsou charakterizovány základními rozměry, jako jsou: průměr brousicího kotouče o rozměru 50 až 125 mm, šířka brousicího kotouče o rozměru 5 až 15 mm, upínací průměr brousicího kotouče o rozměru 20 mm a tloušťka brousicí vrstvy o rozměru 2 až 10 mm.

Dalším znakem těchto kotoučů je jejich tvar, který může být válcový, miskový, talířový, s plným rádiusem apod., dále jejich struktura, kteráje dána druhem brusivá, v našem případě je to diamantové brusivo. Jiným znakem je velikost brousicího zrna o rozměru 64 až 76 gm, druh pojivá např. pryskyřičné a také koncentrace brusivá ozn. C63 až Cl25, která vyjadřuje váhový obsah brusivá v 1 cm' brousicí vrstvy. Základní používanou koncentrací brusivá je ozn. Cl00, což činí 4,4 ct/cm’. Technologie broušení nástrojové geometrie břitu 4 sestává ze sledu několika brousicích operací, kterými jsou hrubování a dokončování.

Každá operace je charakterizována tzv. strategií pohybu konkrétního brousicího kotouče (např. pracovní pohyb brousicího kotouče je směrem od vřetene nebo proti vřetenu), záběrovými (např. sousledný nebo nesousledný pohyb brousicího kotouče) a technologickými podmínkami jako je řezná rychlost v_t o rychlosti 15 až 25 m/s, posuv brousicího kotouče o rychlosti Vf 10 až 200 mm/min., radiální hloubka a<. řezu o velikosti 0,01 až 6 mm a axiální hloubka a_p řezu o velikosti 0,1 až 3 mm a také počtem záběrů 1 až 10.

Pri broušení nejprve dochází k hrubování plochy hřbetu A^,, jejíž průměr d_b je broušením dokončen a šířka Κ,ι s přídavkem, poté je prováděno souběžné broušení hlavní plochy a vedlejší plochy A^ ajejich parametrů hrubováním a dokončováním.

Následuje hrubování fazety j_2 s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm a v úhlu ctf, v šířce b_at a v úhlu Kp hrubování a dokončování plochy hřbetu A_r,< s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm u druhého úhlu

Dále se provádí hrubování plochy hřbetu A^ s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm a jejích parametrů na zkosené hraně, hrubování šroubové drážky 2 s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm ajejich parametrů. Následuje dokončování plochy hřbetu A„v v přechodovém rádiusu Rpf a v úhlu k,, hrubové fazety 13 s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm ajejich parametrů. Závěrem se provádí hrubování plochy hřbetu A^ s rozměrem z x 45° s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm a úhlu hřbetu cty, také hrubování fazety 12 s přídavky o velikosti 0,01 až 0,004 mm v úhlu a,f, v šířce b^- a v úhlu Kj.

Poté následuje hrubování šroubové drážky 7 s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm v druhém úhlu čela γ_β, hrubování fazety JJ. s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm v šířce b_yf, v prvním úhlu γπ a v úhlu k_r, a dále dokončování hřbetní plochy A^ v úhlu m, ve vzdálenosti hp Závěrem se provádí hrubování fazety J3 s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm v úhlu a^, v šířce b^ a v úhlu

K dosažení minimálních hodnot rádiusů zaoblení rgf, r_PE se k velmi jemnému broušení pri dokončování plochy hřbetu A^, dokončování fazety 12, dokončování šroubové drážky 2? dokončování fazety JJ. v šířce b_z! a při dokončování fazety J2 se používají diamantové brousicí kotouče o velikosti brousicího zrna max. 20 gm a velikostí přídavků na broušených plochách před finálním dokončením v rozsahu 0,01 až 0,04 mm. Pro dosažení maximální drsnosti broušených povrchů R_a = 0,15 gm se používá řezná rychlost v_c = 22 až 24 m/s a posuv brousicího kotouče rychlostí Vf = max. 50 mm/min.

Nástroj i zhotovený podle navrhované technologie je možné přeostřovat - obnova nástrojových geometrií britů 41,42.

-6CZ 303257 B6

V alternativním řešení se při technologii výroby frézovacího nástroje po hrubování a dokončování provádí omletí nástroje i. Omletím je dosaženo rozměrů zaoblení rádi usu r_ty ostří 5 v boční nástrojové rovině Pra zaoblení rádíusu r^ ostří 6 v zadní nástrojové rovině P_p v rozmezí 5 až 10 μιπ a v časovém intervalu 60 s. Omletí se provádí tak, že nástroj i se upne do stroje, který otáčí nástrojem 1_. Funkční plocha nástroje Ije ponořena do abrazivního média a způsob otáčení nástrojem ije planetární o rychlosti min. 10 m/min. Současně je prováděn způsob otáčení kolem rotační osy o_n nástroje i rychlostí min. 30 ot/mín. Planetární otáčení se provádí se změnami směru otáčení, ve směru i proti směru chodu hodinových ručiček. Četnost změny směru planetárního otáčení je minimálně dvakrát po dobu opracování nástroje i. Omletí způsobí povrchové io změny nástroje i, čímž dojde k odstranění otřepů na břitech 41, 42. Na řeznou část 3 nástroje i je možné deponovat velmi tenkou otěruvzdomou vrstvu, například na bázi TiAIN s uhlíkovou vrstvou na povrchu, o tloušťce max. 3 pm a o velmi nízkém koeficientu tření a vysoké tlumicí schopnosti rázové energie.

Zároveň defekty nerovnosti, které by mohly negativně ovlivnit adhezi (přilnavost) vrstvy, popř. únavové poškození nástroje, jsou zaobleny, a tím je zaručena vyšší kvalita řezné hrany.

Výsledek konkrétního použití omletí nástroje je zdokládován na obr. 9.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Frézovací nástroj ze slinutého karbidu pro obrábění sendvičových polymemích materiálů, kde řezný nástroj (1) je tvořen pravořeznou nebo levořeznou jednobřitou frézou ze slinutého karbidu, přičemž tento řezný nástroj (1) s rotační osou (o_n) sestává z upínací válcové stopky (2) pro upnutí řezného nástroje (1) do nástrojového držáku a z řezné ěásti (3), která je dána vnějším

   30 průměrem o rozměru 3 až 8 mm a řeznou délkou, přičemž řezná část (3) je tvořena šroubovou drážkou (7) k odvodu třísek a břitem (4) pro proces obrábění, přičemž břit (4) sestává z válcové plochy (31) opatřené břitem (41) a z špičky (32) opatřené břitem (42), kde přechod mezi válcovou plochou (31) a špičkou (32) je tvořen zkosenou hranou (z) o rozměru OJ až 0,5 mm a sklonu 45°, přičemž břit (41) válcové plochy (31) je tvořen čelem (Α_γ), hřbetem (A_av) a ostřím (5), jež

   35 tvoří průsečnice (A_av') čela (Α_γ) a hřbetu (A_av), zatímco břit (42) špičky (32) je tvořen Čelem (A₇), hřbetem (A_as) a ostřím (6), jež tvoří průsečnice (A_a/) čela (A_y) a hřbetu (A_as), přičemž geometrie řezného nástroje (1) je charakterizována nástrojovými rovinami (P_r), (P_ť), (P_p) a (Η,), kde

   40 (P_r) je základní nástrojovou rovinou, procházející rotační osou (o_n) a teoretickým průsečíkem (V),

   -(Pf)je boční nástrojovou rovinou, rovinou směru posuvu při frézování je kolmá na základní rovinu (P_r) a prochází libovolným bodem ostří (5) válcové plochy (31),

   - (P_p) je zadní nástrojovou rovinou, rovinou směru přísuvu při frézování a směru posuvu při

   45 vrtání, je rovnoběžná s rotační osou (o_n) a zároveň prochází bodem (P) na ostří (6) špičky (32),

   -(H_z) tvoří nástrojovou rovinu procházející teoretickým průsečíkem (V), která je kolmá na základní nástrojovou rovinu (P_r) a současně na zkosenou hranu (z) a má sklon 45° vůči rotační ose (o„),

   50 přičemž břit (41) válcové plochy (31) a břit (42) špičky (32) jsou dány jednak soustavou bodů (V), (X), (S), (D), (Υ), (Μ), (Η), (B), (Lí), (R), (T), (O) a (V') a jednak soustavou přímek (o_n), (o), (n), (t), (d), (p), (m), (h), (c), (s), (e), (u), (v), (k), (1), (q), (r), (w) a (g), kde body

   -7CZ 303257 B6

   -(V) tvoří teoretický průsečík ostří (5) válcové plochy (31) a ostří (6) špičky (32), který určuje průměr (d_;i) řezné části (3),

   - (X) je bod ostří (5) válcové plochy (3 1),

   - (S) je průsečík rotační osy (oj a boční nástrojové roviny (PJ,

   - (D) je krajní bod profilu řezu šroubovou drážkou (7) v boční nástrojové rovině (PJ,

   - (Y) je druhý bod na průsečníci (A/) čela (Α_γ) a boční nástrojové roviny (PJ,

   -(M) je první krajní bod fazety (11) čela (Α_γ) ležící na průsečnici (A_yJ čela (Α_γ) a boční nástrojové roviny (PJ,

   -(H) je krajní bod fazety (12) hřbetu (A_(XV) válcové plochy (31) řezné části (3) řezného nástroje (1) ležící na průsečnici (A_avJ hřbetu (A_av) válcové plochy (31) řezné části (3) řezného nástroje (1) a boční nástrojové roviny (PJ,

   -(B) je krajní bod průměru (db) za břitem (41) válcové plochy (31) řezné Části (3) řezného nástroje (1) v boční nástrojové rovině (PJ, (IJ) je druhý bod na průsečnici (A„_SJ hřbetu (A_ttS) špičky (32) řezné části (3) řezného nástroje (1) a zadní nástrojové roviny (P_p),

   -(R)je krajní bod fazety (13) hřbetu (A„J špičky (32) řezné části (3) řezného nástroje (1) ležící na průsečnici (A_as J hřbetu (A_aJ a zadní nástrojové roviny (PJ,

   - (T) je bod na průsečnici (A_yJ čela (AJ a zadní nástrojové roviny (P_p),

   - (O) je průsečík rotační osy (o_n) řezného nástroje (1) a ostří (6) špičky (32) řezné části (3) řezného nástroje (1) v základní nástrojové rovině (PJ,

   - (V) je průmět teoretického průsečíku (V) do rotační osy (o,J v základní nástrojové rovině (PJ, a dále, kde přímky

   - (o_n) je rotační osa řezného nástroje (1), • (o) je obálková křivka vznikající rotací bodu (X) kolem rotační osy (o_n),

   - (n) je spojnice bodů (X), (S) a zároveň normála k obálkové křivce (o) v bodě (X),

   - (t) je kolmice k přímce (n) v bodě (X) a zároveň tečna k obálkové křivce (o) v bodě (X),

   - (d) je spojnice bodů (D), (S),

   -(p)je rovnoběžka s přímkou (t) ve vzdálenosti hloubky měření (h_m) rovnající se 0,4 mm na čele (AJ,

   - (m) je rovnoběžka s přímkou (t) ve vzdálenosti Šířky (b_yJ fazety (11) Čela (A_y), (h) je rovnoběžka s přímkou (n) ve vzdálenosti šířky (b_yJ fazety (12) hřbetu (A„J válcové plochy (31),

   - (c) je spojnice bodů (X), (M),

   - (s)je spojnice bodů (X), (Y),

   - (e) je spojnice bodů (X), (H),

   -(u) je tečna ke šroubové drážce (7) řezné části (3) řezného nástroje (1) v bodě na ostří (5) válcové časti (31) řezné části (3) řezného nástroje (1) z pohledu do základní nástrojové roviny (PJ,

   - (v) je tečna k válcové ploše (31) řezné části (3) řezného nástroje (1), která prochází teoretickým průsečíkem (V), (k) je přímka určující směr posuvu pri frézování, která prochází teoretickým průsečíkem (V), je kolmicí k rotační ose (oj řezného nástroje (1) a zároveň je rovnoběžná s boční nástrojovou rovinou (PJ,

   - (1) je spojnice teoretického průsečíku (V) a průsečíku (O) v základní nástrojové rovině (PJ,

   -(q) je kolmice k rotační ose (oj řezného nástroje (1), která prochází průmětem (VJ v zadní nástrojové rovině (P_p), (r) je spojnice bodů (R), (P) v zadní nástrojové rovině (PJ,

   -8CZ 303257 B6

   - (w) je spojnice bodů (R), (U) v zadní nástrojové rovině (P_p),

   - (g) je spojnice bodů (G), (J) ve sklopeném a otočeném pohledu (D„) ve směru do šroubové drážky (7) řezné části (3) řezného nástroje (1), vyznačující se tím, že nástrojová geometrie břitu v řezné části (3) řezného nástroje (1) je charakterizována

   - hlavní plochou (A_nl) středového odlehčení břitu (42) špičky (32) a vedlejší plochou (A_o2) středového odlehčení břitu (41) válcové plochy (31), které jsou uspořádané na špičce (32) této řezné části (3),

   - dále jejími úhlovými parametry (γ_π), (γ_β), (a_f), (κ_Γ), (λ_κ), (Ψ_Γ), (α_ρ1), (α_ρ2), «), (ζ_Γ), (μ) a (ro_r), -- dále jejími délkovými parametry (dj), (d_b), (b,₍), (b_ut) a (b_ap),

   - dále jejími rádiusy (R_pf), (Rj_f), (r_pf), (r_Pp) a (RJ,

   - a dále úhlovým parametrem (a_H) na její zkosené hraně (z) tvořící přechod mezi špičkou (32) a válcovou částí (31), přičemž hlavní plocha (A„,) středového odlehčení břitu (42) špičky (32) řezné části (3) je ohraničená body (P, O, W, Q) a ležící v základní nástrojové rovině (P_r) a vedlejší plocha (A_o2) středového odlehčení břitu (41) válcové plochy (31) řezné části (3) je ohraničená body (W, J, G, L, O), kde body

   - (P) je bod na ostří (6) špičky (32) řezné části (3) řezného nástroje (1) a zároveň je hraničním bodem hlavní plochy (A_ol) středového odlehčení v základní nástrojové rovině (P_r),

   - (O) je průsečík rotační osy (o_n) řezného nástroje (1) a ostří (6) špičky (32) řezné části (3) řezného nástroje (1) v základní nástrojové rovině (P_r),

   -(W) je bod na špičce (32) řezné části (3) a zároveň teoretický bod na průsečnici hlavní plochy (A_oi) středového odlehčení a vedlejší plochy (A_o2) středového odlehčení ve vzdálenosti (h_r) středového odlehčení od rotační osy (o_n) v základní nástrojové rovině (P_r), zároveň také bod na ploše odlehčení (A_ao) hřbetu (A_ns) špičky (32),

   - (Q) je vzdálenější teoretický a hraniční bod od špičky (32) řezné části (3) na průsečnici hlavní plochy (A_oi) středového odlehčení s vedlejší plochou (A_o2) středového odlehčení,

   - (J) je bod na průsečnici špičky (32) řezné části (3) a vedlejší plochy (A_o2) středového odlehčení a zároveň hraniční bod na ploše odlehčení (A_a0) hřbetu (A_as) špíčky (32),

   - (G) je krajní bod na průsečnici špičky (32) řezné části (3) a vedlejší plochy (A_o2) středového odlehčení,

   - (L) je bod na vedlejší ploše (A_o2) středového odlehčení v oblasti válcové plochy (31), a kde úhlové parametry

   - (Yn) je první úhel čela (Α_γ) v boční nástrojové rovině (P_f) mezi přímkou (c) a přímkou (n) a má rozměr 15° až 25°,

   -(Yg) je druhý úhel čela (Α_γ) v boční nástrojové rovině (Pf) o rozměru 20° až 40°, který svírají přímky (n), (s),

   -(af) je úhel hřbetu (A_av), v boční nástrojové rovině (Pf) o rozměru 15° až 25°, který svírají přímky (e), (t),

   - (κ_Γ) je úhel nastavení ostří (5) válcové plochy (31) v základní nástrojové rovině (P_r) o rozměru 90° až 90,2°, který svírají přímky (v), (k),

   -(X_s) je úhel sklonu šroubové drážky (7) o rozměru 20° až 30°, který svírá rotační osa (o_n) a přímka (u), (T_t) je úhel rozevření šroubové drážky (7) v boční nástrojové rovině (P_f) o rozměru 50° až 85°, který svírají přímky (n), (d).

   -9CZ 303257 B6

   -(α_ρι) je úhel hřbetu (A,_rs) špičky (32) v zadní nástrojové rovině (P_p) o rozměru 8° až 15°, který svírají přímky (r), (q),

   - (a_p2) je druhý úhel hřbetu (A_as) špičky (32) v zadní nástrojové rovině (P_p) o rozměru 25° až 35°, který svírají přímky (w), (q),

   5 -(Oje úhel nastavení ostří (6) špičky (32) o rozměru 2° až 7°, který svírají přímky (l), (k) v základní nástrojové rovině (P_r),

   -(ζ_Γ) je úhel středového odlehčení v základní nástrojové rovině (P_r) o rozměru 40° až 50°, který svírá spojnice bodu (W), (Q) s rotační osou (o_n),

   - (μ) je úhel rozjetí středového odlehčení o rozměru 105° až 145°, který svírají přímky (I), (g) ve io sklopeném a otočeném pohledu (D„),

   - (ra_r) je úhel plochy odlehčení (A_(W) hřbetu (A_as) špičky (32) o rozměru 2° až 20°, který svírá spojnice bodů (W), (O) a přímka (k) v základní nástrojové rovině (P_r), a kde délkové parametry

   15 - (dj) je průměr jádra o rozměru 0,25 až 1,5 mm, který je dvojnásobnou vzdáleností mezi průsečíkem (S) a nej bližším bodem ve šroubové drážce (7) od průsečíku (S),

   - (d_h) je průměr za břitem (41) válcové plochy (31) o rozměru 2,0 až 7,5 mm, který je dvojnásobnou vzdáleností mezi body (B), (S),

   - (hyt) je šířka fazety (11) čela (Α_γ) o rozměru 0,01 až 0,25 mm a je dána vzdáleností tečny (t) a 20 přímky (m),

   -(b_Uf) je šířka fazety (12) hřbetu (A_av) válcové plochy (31) o rozměru 0,5 až 0,7 mm a je dána vzdáleností rovnoběžných přímek (n), (h) v boční nástrojové rovině (Pf),

   - (b_ftp) je šířka fazety (13) hřbetu (A«_s) Špičky (32) o rozměru 0,1 až 0,8 mm a je dána vzdáleností bodu (R) od rotační osy (o_n) v zadní nástrojové rovině (P_p),

   25 a kde rádiusy

   - (Rpf) je přechodový rádius mez body (Η), (B) v boční nástrojové rovině (Pf), který je dán rádiusem použitého brousicího kotouče,

   - (Rjf) je rádius profilu řezu Šroubovou drážkou (7) o rozměru 0,3 až 4 mm v boční nástrojové rovině (Pf),

   30 -(rpr) je rádius zaoblení ostří (5) válcové plochy (31) v boční nástrojové rovině (P_f) o rozměru menší než 0,01 mm,

   - (^Γβρ) je rádius zaoblení ostří (6) špičky (32) v zadní nástrojové rovině (P_p) o rozměru menší než 0,01 mm,

   - (R_o) je přechodový rádius odlehčení o rozměru 0,01 až 0,5 mm mezi hlavní plochou (A_o]) stře35 dového odlehčení a vedlejší plochou (Α_ο2) středového odlehčení podél spojnice bodů (W), (Q) ve sklopeném a otočeném pohledu (D_o), a kde úhlový parametr zkosené hrany (z) řezné části (3)

   - (a_H) je úhel hřbetu na zkosené hraně (z) v rovině (H_z) o rozsahu 6° až 15°, který svírají přímky

   40 (ť),(h'), přičemž

   - přímka (ť) je kolmicí na přímku (n') v teoretickém průsečíku (V), kde přímka (n') prochází bodem (S'), jež je průsečíkem rotační osy (o_n) a roviny (H_z), a teoretickým průsečíkem (V),

   - přímka (h ) je spojnicí teoretického průsečíku (V) a bodu (H'), který leží na průsečnici hřbetu 45 (A_az) na zkosené hraně (z) a roviny (H_z).
2. 2. Způsob výroby frézovacího nástroje podle nároku 1, ze slinutého karbidu pro obrábění sendvičových polymemích materiálů, při kterém se na polotovaru válcového roubíku o celkové délce řezného nástroje (1), který je prodloužený o 0,5 mm, a který má předem na čisto nabroušený

   - 10CZ 303257 B6 průměr upínací válcové stopky (2) provádí broušení nástrojové geometrie břitu (4) řezného nástroje (1) diamantovými brousicími kotouči na víceosých číslicově řízených nástrojářských bruskách, kde technologie broušení sestává z několika brousicích operací, které jsou dány strategií pohybu brousicího kotouče, záběrovými a řeznými podmínkami, posuvem brousicího kotouče, radiální a axiální hloubkou řezu a počtem záběrů, vyznačující se tím, že při broušení nejprve dochází k

   - hrubování plochy hřbetu (A_<zv) válcové plochy (31), jejíž průměr (d_b) je broušením dokončen a šířka (b_<lf) fazety (12) hřbetu (A_uv) válcové plochy (31) je broušena s přídavkem,

   - poté je prováděno souběžné broušení hrubováním a dokončováním hlavní plochy (A_oi) středového odlehčení a vedlejší plochy (A_(1?) středového odlehčení a jejich parametrů,

   - následuje hrubování fazety (12) hřbetu (A_ov) válcové plochy (3 1) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm a v úhlu (ar) hřbetu (A_av) v boční nástrojové rovině (P_t), v šířce (b_af) fazety (12) hřbetu (A_av) válcové plochy (31) a v úhlu (κ_Γ) nastavení ostří (5) válcové plochy (31) v základní nástrojové rovině (P_r),

   - hrubování a dokončování plochy hřbetu (A_as) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm u druhého úhlu (a_p2) hřbetu (A_as) špičky (32) v zadní nástrojové rovině (P_p),

   - a dále hrubování hřbetu (A_az) na zkosené hraně (z) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm a jejích parametrů na zkosené hraně (z),

   - hrubování šroubové drážky (7) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm a jejích parametrů,

   -dokončování plochy hřbetu (A_av) válcové plochy (31) v přechodovém rádiusu (R_pf) a v úhlu (κ_Γ) nastavení ostří (5) válcové plochy (31),

   - hrubování fazety (13) hřbetu (A_as) špičky (32) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm a jejích parametrů,

   - a závěrem se provádí hrubování plochy hřbetu (A_az) na zkosené hraně (z) s rozměrem (z) o velikosti 45° s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm a úhlu hřbetu (a_H) na zkosené hraně (z) v rovině (H_z),

   - hrubování fazety (12) hřbetu (A_av) válcové plochy (31) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm v úhlu (otf) hřbetu (A_av) v boční nástrojové rovině (P_f), v šířce (b_af) fazety (12) hřbetu (A_av) válcové plochy (31) a v úhlu (κ_Γ) nastavení ostří (5) válcové plochy (31) v základní nástrojové rovině (P_r),

   - následuje hrubování šroubové drážky (7) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm v druhém úhlu čela (γβ) čela (A_?) v boční nástrojové rovině (P_f),

   - hrubování fazety (11) čela (Α_γ) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm v šířce (b,_f), v prvním úhlu (γ_η) čela (Α_γ) v boční nástrojové rovině (P_f) a v úhlu (κ_Γ) nastavení ostří (5) válcové plochy (31) v základní nástrojové rovině (P_r),

   - dále dokončování plochy odlehčení (A_ao) hřbetu (A_as) špičky (32) v úhlu (tn_r) plochy odlehčení (A_ao) hřbetu (A_as) špičky (32) ve vzdálenosti (h_r) středového odlehčení od rotační osy (o_n),

   - a závěrem se provádí hrubování fazety (13) hřbetu (A_as) špičky (32) s přídavky o velikosti 0,01 až 0,04 mm v úhlu (a_p]) hřbetu (A_as) špičky (32) v zadní nástrojové rovině (P_p), v šířce (b_rap) fazety (13) hřbetu (A_as) špičky (32) a v úhlu (κ/) nastavení ostří (6) špičky (32), přičemž k dosažení minimálních hodnot rádiusu (rp_f) zaoblení ostří (5) válcové plochy (31) v boční nástrojové rovině (P_f) a rádiusu (r_Pp) zaoblení ostří (6) špičky (32) v zadní nástrojové rovině (P_p) se k velmi jemnému broušení, a to

   - při dokončování plochy hřbetu (A_(1Z) na zkosené hraně (z),

   - při dokončování fazety (12) hřbetu (A_av) válcové plochy (31),

   - při dokončování Šroubové drážky (7) pro odvod třísek,

   - při dokončování fazety (11) čela (A_y) v šířce (b-J,

   CZ 303257 Β6

   - a pri dokončování fazety (13) hřbetu (A_a;,) špičky (32) používají diamantové brousicí kotouče o velikosti brousicího zrna max. 20 μιτι, v technologických podmínkách při řezné rychlosti v_c rovnající se 22 až 24 m/s a posuvu brousicího kotouče VfO rychlosti max. 50 mm/mín.
3. 3. Způsob výroby frézovacího nástroje podle nároku 2, vyznačující se tím, že po dokončování se provádí omletí řezného nástroje (1) k dosažení maximálního zaoblení rádiusu (r_(ii) ostří (5) válcové plochy (31) v boční nástrojové rovině (P_f) a zaoblení rádiusu (r_Pp) ostří (6) špičky (32) v zadní nástrojové rovině (P_p), kteréžto omletí je provedeno tak, že řezný nástroj (1) se upne do stroje, který otáčí řezným nástrojem (1), a zároveň funkční plocha řezného nástroje (1) je ponořena do abrazívního média, přičemž způsob otáčení je jednak planetární o rychlosti min. 10 m/min a jednak otáčení kolem rotační osy (o„) řezného nástroje (1) je rychlostí min. 30 ot/min., planetární otáčení se provádí ve směru i proti směru chodu hodinových ručiček a Četnost změny směru planetárního otáčení je minimálně dvakrát po dobu opracování řezného nástroje (1).

   9 výkresů

   Seznam vztahových značek

   1 - nástroj

   2 - upínací válcová stopka

   3 - řezná část nástroje
4. 4 - břit nástroje
5. 5 - ostří válcové části
6. 6 - ostři na špičce
7. 7 - Šroubová drážka
8. 11 - fazeta na ploše čela
9. 12 - fazeta na ploše hřbetu válcové Části
10. 13 - fazeta na ploše hřbetu špičky

    31 - válcová plocha řezné části

    32 - Špička řezné Části

    41 - brit na válcové ploše

    42 - břit na špičce Α_γ - plocha čela

    A_ftV - plocha hřbetu na válcové části A„_s - plocha hřbetu na Špičce A_no - plocha odlehčení hřbetu na Špičce A_wz - plocha hřbetu na zkosené hraně

    A_o( - hlavní plocha středového odlehčení ohraničená body P, O, W, Q A_o2 - vedlejší plocha středového odlehčení ohraničená body W, J, G, L, Q A_av- prusečnice plochy Čela Α_γ a plochy hřbetu A_av na válcové ploše 31 A„_s' - prusečnice plochy čela Α_γ a plochy hřbetu A_as na špičce 32

    Pf - boční nástrojová rovina P_r - základní nástrojová rovina P_p - zadní nástrojová rovina h_m - hloubka měření na Α_γ h_r - vzdálenost středového odlehčení od rotační osy o_n z - zkosená hrana o_n - rotační osa nástroje 1

    V - teoretický průsečík

    P - bod na ostří 6 na špičce 32

    O - průsečík rotační osy nástroje o_n a ostří 6 v základní nástrojové rovině P_r W - bod na Špičce 32, zároveň bod na hřbetní ploše odlehčení A_ao Q - vzdálenější teoretický a hraniční bod od špičky 32

    - 12 CZ 303257 B6

    J bod na prusečnicí špičky 32 a vedlejší plochy A_o2 středového odlehčení G krajní bod na prusečnicí špíčky 32 a vedlejší plochy A_rt2 středového odlehčení L bod na vedlejší ploše A„₂ středového odlehčení v oblasti válcové plochy 31 H_z - rovina procházející teoretickým průsečíkem V

    X bod ostří 5 na válcové ploše 31

    S průsečík rotační osy o₍₁ a boční nástrojové roviny Pf

    D - krajní bod profilu řezu šroubovou drážkou 7 v boční nástrojové rovině P_r D_o - sklopený otočený pohled ve směru do šroubové drážky Y - druhý bod na prusečnicí A_y' plochy čela A_y a boční nástrojové roviny P_r A_y' - průsečnice plochy čela Α_γ a boční nástrojové roviny P_f B - krajní bod průměru za břitem d_b v boční nástrojové rovině P_t d_b - průměr za břitem 41

    T - bod na prusečnicí A_y'

    V' průmět teoretického průsečíku V do rotační osy o_n v základní nástrojové rovině P_r o obálková křivka vznikající rotací bodu X kolem rotační osy o_n n - spojnice bodů X a S t - kolmice k přímce n v bodě X d - spojnice bodů D a S p - rovnoběžka s přímkou t m - rovnoběžka s přímkou t h - rovnoběžka s přímkou n b_(íf- šířka fazety 12 c - spojnice bodů X a M s - spojnice bodů X a Y e - spojnice bodů X a H u - tečna ke Šroubové drážce v - tečna k válcové části k - přímka určující směr posuvu při frézování

    1 — spojnice teoretického průsečíku V a průsečíku O q - kolmice k rotační ose o_n r- spojnice bodů R a P w - spojnice bodů R a U g - spojnice bodů G aJ y_fl - první uhel čela v boční nástrojové rovině P_t mezi přímkou c a přímkou n γ_η - druhý úhel čela v boční nástrojové rovině Pf <Xf- úhel hřbetu v boční nástrojové rovině Pf κ_Γ - úhel nastavení ostří 5 na válcové ploše 31 v základní nástrojové rovině P_r λ, - úhel sklonu Šroubové drážky 6

    Ψ_Γ- úhel rozevření šroubové drážky 7 v boční nástrojové rovině Pf otpi - úhel hřbetu v zadní nástrojové rovině P_p a_p2 - druhý úhel hřbetu v zadní nástrojové rovině P_p k/ - úhel nastavení ostří 6 ζ_Γ - úhel středového odlehčení v základní nástrojové rovině P_r μ - úhel rozjetí středového odlehčení m_r - úhel hřbetní plochy odlehčení A_ao d, - průměr jádra d_b - průměr za břitem 41 b_yf - šířka fazety 11 b^f- Šířka fazety 12 b_up - šířka fazety 13

    R_Pf- přechodový rádius mezi body Η, B v boční nástrojové rovině Pf

    R_df- rádius profilu řezu Šroubovou drážkou 7 r_pf- rádius zaoblení ostří 5 v boční nástrojové rovině P_f

    Γρ_ρ - rádius zaoblení ostří 6 v zadní nástrojové rovině P_p

    R_o - přechodový rádius odlehčení cíh - úhel hřbetu na zkosené hraně z v rovině H_z ť - kolmice na přímku n' v teoretickém průsečíku V h' - spojnice teoretického průsečíku V a bodu H'

    - 13C7. 303257 B6