CZ302142B6

CZ302142B6 - Krištálové sklo bez obsahu sloucenin olova a barya

Info

Publication number: CZ302142B6
Application number: CZ20090445A
Authority: CZ
Inventors: Kloužek@Jaroslav; Nemec@Lubomír; Tesar@Jirí; Hrebícek@Milan; Kaiser@Karel
Original assignee: Moravské sklárny Kvetná s.r.o.; Ústav anorganické chemie Akademie ved CR, v.v.i.; Vysoká škola chemicko - technologická v Praze
Priority date: 2009-07-09
Filing date: 2009-07-09
Publication date: 2010-11-10
Also published as: CZ2009445A3

Abstract

Krištálové sklo bez obsahu sloucenin olova a barya, s indexem lomu vyšším než 1,52 a mernou hmotností nejméne 2,52 g.cm.sup.-3.n., vhodné zejména pro rucní výrobu vysoce kvalitního stolního a užitkového skla, vyrábeného v plynových a elektrických tavicích zarízeních, obsahuje v % hmotn.: 65,5 až 70,5 SiO.sub.2.n. 0,5 až 5,5 La.sub.2.n.O.sub.3 .n.1,0 až 5,0 SrO 5,0 až 9,0 CaO 6,0 až 10,0 Na.sub.2.n.O 8,0 až 12,0 K.sub.2.n.O až 2,0 Al.sub.2.n.O.sub.3 .n.a/nebo až 2,0 B.sub.2.n.O.sub.3 .n.až 2,0 MgO 0,2 až 0,6 Sb.sub.2.n.O.sub.3 .n.0,03 až 0,07 Er.sub.2.n.O.sub.3 .n.+ Nd.sub.2.n.O.sub.3 .n.a dále muže obsahovat až 4,0 % hmotn. ZnO, pricemž suma Al.sub.2.n.O.sub.3 .n.a B.sub.2.n.O.sub.3 .n.je do 4 % hmotn., suma K.sub.2.n.O a ZnO je vyšší než 10 % hmotn. a suma La.sub.2.n.O.sub.3.n., SrO a CaO je vyšší než 12 % hmotn.

Description

Křišťálové sklo bez obsahu sloučenin olova a barya

Oblast techniky

Vynález se týká křišťálového skla bez obsahu sloučenin olova a barya s indexem lomu vyšším než 1,52 a měrnou hmotností nejméně 2,52 g.cm'³, vhodného zejména pro ruční výrobu vysoce kvalitního stolního a užitkového skla, vyráběného v plynových a elektrických tavících zařízeních.

io

Dosavadní stav techniky

Křišťálová skla jsou skupinou skel, na jejichž vlastnosti jsou kladeny značné požadavky. Především jsou požadovány vynikající optické vlastnosti, přinášející vysokou brilanci a lesk výrobků.

Základním předpokladem je proto vysoká homogenita skla a zanedbatelná Četnost výskytu vad ve formě bublin a kamínků. Křišťálové sklo musí dále vykazovat vysokou „bělost“ - nebarevnost, vyžadující použití vysoce čistých vstupních surovin, které do skla vnášejí minimální množství barvicích látek, zejména oxidu železitého. Dalším požadavkem je vysoká propustnost světla ve viditelné oblasti spektra. Hodnota celkové propustnosti není doposud normativně stanovena. Za přijatelnou lze považovat 90% celkovou propustnost ve viditelné oblasti spektra pri tloušťce skla 5 mm. Nej významnější optickou vlastností, která slouží jako kritérium pro kategorizaci křišťálových skel v technické legislativě, je hodnota indexu lomu. V České republice je tato kategorizace začleněna do vyhlášky č. 379/2000 Sb., která stanovuje podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla, včetně názvů těchto druhů ajejich vlastností,

Olovnatá křišťálová skla s obsahem PbO vyšším než 30, resp, 24 % hmotn., jsou zmíněnou vyhláškou zařazeny do 1., resp. 2. skupiny křišťálových skel, s indexem lomu vyšším než 1,545. Obě skupiny skel se však potýkají s velkými odbytovými problémy vyvolanými toxicitou sloučenin olova.

Sodnodraselný (český) křišťál, s obsahem K₂O vyšším než 10 % hmotn., spadá dle zmíněné vyhlášky do nejnižší, 4. skupiny křišťálů s označením „křišťálové sklo“, která zahrnuje skla s indexem lomu nižším než 1,52 a měrnou hmotností vyšší než 2,40 g.cm^-3.

Nevýhodou tohoto typu křišťálového skla je obvykle nižší chemická odolnost, odpovídající obvykle čtvrté hydrolytické třídě dle ČSN ISO 719.

Výrobci olovnatých i sodnodraselných křišťálů se již proto řadu let věnují vývoji nových typů skel, které mají odpovídající optické vlastnosti, index lomu vyšší než 1,52, a které zároveň silně omezují, či zcela eliminují použití sloučenin olova. Skla s těmito vlastnostmi splňují podmínky citované vyhlášky pro zařazení do 3, skupiny křišťálových skel s označením „křišťálové sklo krystalin“. Těmito podmínkami jsou index lomu vyšší než 1,52, měmá hmotnost vyšší než 2,45 g.cm'³ a celkový obsah oxidů K₂O, ZnO, BaO a PbO vyšší než 10 % hmotn. Již zmíněný požadavek eliminace sloučenin olova, obsažených ve skle, potom přináší nutnost přídavku dal45 ších oxidů, které index lomu zvyšují. Tento problém byl v minulosti řešen radou tradičních výrobců křišťálových skel, jak ukazuje následně popsaný stav techniky.

Bezolovnaté křišťálové sklo popsané v patentu CZ281 030, majitele PRECIOSA a.s., Jablonec nad Nisou obsahuje v % hmotn.:

65 až 70 SiO₂

7.5 až 9,5 Na₂O

9.6 ažl0,5K₂O 5,4 až 6,8 CaO 5,8 až 6,2 BaO

- 1 CZ 302142 B6

0,1 až 1,0 A1₂O₃,

0,3 až 1,6 B₂O₃0,1 až 0,5 P₂O₅0,2 až 0,7 Sb₂O₃

0,1 až 1,7 TiO₂

0,007 až 0,025 Fe₂O₃.

Toto sklo je vhodné pro lisostřikovou výrobu drobných bižuterních výrobků a lustrových ověsů, jejichž obrusnost a leštitelnost je srovnatelná s nízkoolovnatým křišťálovým sklem se 7 % hmotn.

io PbO. Sklo však obsahuje BaO, v současnosti považovaný z ekologického hlediska za nevhodný.

Bezolovnaté křišťálové sklo popsané v patentu CZ 279 262, majitele ORNELA a.s.,

Zásada, obsahuje v % hmotn.:

až 71 SÍO₂

5 až 10 Na₂O až 10 K₂O až 8 CaO 8 až 12 BaO 0,2 až 1,5 LiO₂

2o 0,1 až 0,7 Sb₂O₃ a/nebo As₂O₃0,2 až 0,7 fluoridů nebo 0,1 až 0,4 síranů.

Sklo může dále obsahovat v % hmotn.:

0,1 až 4 MgO,

0,1 až 2 A1₂O₃,

0,1 až2B₂O₃,

0,1 až 4 ZnO.

Tento typ sodnovápenatého křišťálového skla je vhodný pro bižutemí výrobu, lustrové ověsy i užitkové sklo. Obsahuje však rovněž nežádoucí oxid bamatý.

V patentu CZ 279 603 a v korespondujícím EP 738 243, majitele VŠCHT Praha, je popsáno i křišťálové bezolovnaté sklo s indexem lomu vyšším než 1,52 a obsahujícím v % hmotn.:

50 až 75 SiO₂ až 16 Na₂O 2 až 9 CaO 0,1 až 10K₂O 0,05 až 10 A1₂O₃

0,05ažI5ZrO?

0,05 až 10 ZnO 0,001 až 6 MgO 0,00! až5TÍO₂0,001 až 2,5 HíO₂

0,05 až 2,5 Sb₂O₃.

Celkový obsah železa vyjádřený jako Fe₂O₃ je v rozmezí 0,05 až 0,035 % hmotn. Sklo může obsahovat sírany a chloridy jakožto další Čeřiva, a jako barviva či odbarviva alespoň jednu slou-2 CZ 302142 B6 ceninu ze skupiny Fr₂O₃, Nd₂O₃, CeO₂, CoO, NiO, oxidy Mn a sloučeniny Se. Užitkové a technologické vlastnosti mohou být modifikovány alespoň jedním z oxidů BaO, B₂O₃, P₂O₃, LiO₂, SnO₂, La₂O₃, Bi₂O₃, MoO₃ a WO₃.

Tento bezolovnatý sod no-vápenatý křišťál definovaný v poměrně širokém rozmezí ve všech příkladných provedeních obsahuje ZrO₂, HfO₂, též s možností přídavku BaO. Sklo vykazuje podle příkladných provedení třetí třídu hydrolytické odolnosti. Má velmi příznivé vlastnosti k broušení, rytí skla a dá se chemicky i mechanicky leštit. Pří vysokém obsahu ZrO₂ však může docházet při tavení skla k separaci na nemísítelné fáze a ke vzniku šklírovitého skla následkem κι vyšší koroze žáromateriálů pánví. Problémy mohou rovněž přinášet nečistoty vstupních surovin pro ZrO₂, zejména oxid železitý, udělující sklu nežádoucí zbarvení, které se obtížně odbarvuje.

Patent SK 285 523 majitele RONA, SK uvádí rovněž křišťálové sklo bez obsahu olova a barya, s indexem lomu vyšším než 1,52 a měrnou hmotností alespoň 2,45 g.cm“³, určené pro ruční i strojový způsob zpracování. Sklo obsahuje v % hmotn.:

až 75 SiO₂ + ZrO₂0,01 až 2,1 ZrO₂0,8 až 14,0 Na₂O 8,6 až 13,0 CaO

6,5 až 9,9 K₂O

0,01 až 3,0 A1₂O₃0,5 až 3,6 ZnO 0,001 až 6 MgO

Autoři navrhují zvýšit čistotu vstupních surovin pro ZrO₂ jejich rafinací roztoky kyseliny dusičné a chlorovodíkové.

Patent CZ 286 934 a korespondující EP 564 802 majitele Schott Glass, Mainz, DE popisuje křišťálové sklo prosté olova a barya, obsahující v % hmotn.:

3o 50 až 75 SiO₂6 až 12 Na₂O > 10 až 15 K₂O, až 12 CaO 0,4 až 3 A1₂O₃

0,3 až 8 TiO₂ stopy až 12 B₂O₃ a popřípadě další složky ze skupiny LiO₂, MgO, SrO, ZnO, ZrO₂, Nb₂O₃, Ta₂Os, fluoridy. Celkové množství TiO₂ + ZrO₂ + Nb₂O₃ + Ta₂O₃ je v rozmezí 0,3 až 12 % hmotn.

Tento typ bezolovnatého křišťálu prostého BaO je zejména vhodný pro výrobu nápojového skla. Má měrnou hmotnost alespoň 2,45 g.cm ³ a propustnost světla alespoň 85 %. Hydrolytická odolnost se pohybuje v příkladných provedeních ve třídách IV, též 111 i Π. Jako nejvýhodnější skla jsou uváděna skla s ZrO₂ a TiO₂ v množství do 4 % hmotn.

Křišťálové sklo bez obsahu oxidu olovnatého nebo barnatého, uvedené v patentu CZ 294 797 majitele MOSER, Karlovy Vary, je určené především pro vysoce kvalitní stolní a užitkové sklo, Patentové složení je následující, v % hmotn.:

74,0 ±2,5 SiO₂1,1 ± 1,0 A1₂O₃

7,0 ± 2,0 Na₂O

-3 CZ 302142 B6

10,0 ±2,0 K₂O 7,0 ±2,0 CaO 1,0 ±0,9 MgO 2,0 ± 1,5 B₂O₃

2,0 ± 1,5 ZnO

0,4 ± 0,2 Sb₂O₃0,05 ±0,02 Er₂O₃ + Nd₂O₃, kde suma K₂O + ZnOje vyšší než 10 % hmotn. a suma Na₂O + K₂O + CaO je alespoň 20 % hmotn.

io

Toto sklo může být porovnáno se složením křišťálových skel jiných výrobců především z hlediska ekologické nezávadnosti.

Cílem předloženého vynálezu je návrh složení křišťálového skla neobsahující sloučeniny olova a baria, schopného dalšího zušlechťování, broušení a rytí a povrchových úprav, které bude splňovat náročné hygienické a ekologické požadavky.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje křišťálové sklo podle tohoto vynálezu, který neobsahuje sloučeniny olova a barya, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje, v % hmotn.:

68,0 ± 2,5 SiO₂

1,0 ± 1,0 AI2O3 a/nebo 1,0 ± 1,0 B₂O₃

3,0 ± 2,5 La₂O₃

3,0 ±2,0 SrO 7,0 ± 2,0 CaO 1,0 ± 1,0 MgO 2,0 ± 2,0 ZnO jo 8,0 ± 2,0 Na₂O 10,0 ±2,0 K₂O 0,4 ± 0,2 Sb₂O,

0,05 ±0,02 Er₂O₃ + Nd₂O₃.

Přitom Al₂O₃ a B₂O₃ je do 4 % hmotn., suma K₂O a ZnOje vyšší než 10 % hmotn., suma La₂O₃, SrO a CaO je vyšší než 12 % hmotn.

Hlavní výhodou tohoto vynálezu, mimoto že sklo neobsahuje toxické prvky jako je Pb a Ba, jsou vysoce příznivé optické vlastnosti výsledného skla, a to index lomu vyšší než 1,52 a světelná propustnost vyšší než 90 % na 5 m tloušťky skla. Výsledné sklo má zvýšenou chemickou odolnost povrchu výrobků, a tím splňuje nároky na mytí skla pomocí alkalických mycích prostředků. Měrná hmotnost skla podle vynálezu je vyšší než 2,52 g.cm~\ Koeficient délkové teplotní roztažnosti a₂o _ 300% u těchto skel je 9,5 ± 1,0x10 ^ťl K Definovaný optimální rozsah složení skla dovoluje v provozních podmínkách použití maximálních tavících teplot nepřesahujících 1430 °C, což umožňuje úsporu energie ve srovnání s výrobou běžného sodnodraselného křišťálu. Snížená maximální tavící teplota se rovněž příznivě projeví na zvýšené kvalitě výrobků v důsledku nižší koroze žáruvzdorných materiálů tavícího zařízení. Požadavky moderní hromadné výroby si vynucují racionalizaci výroby, k čemuž přispívá i velmi dobrá Čeřící schopnost skloviny. Navržená skla vykazují ve srovnání se sodnodraselnými křišťály velmi dobrou tvarovatelnost a zpra50 covatelnost, umožněnou malou strmostí viskozitní křivky v dané oblasti teplot. Skla je možné

-4CZ 302142 B6 vyrábět v plynem i v elektricky otápěných vsázkových tavících zařízeních. Definovaný rozsah složení skla umožňuje použití obvyklých zušlechťovacích technik, např. leštění, rytí, broušení, nanášení kovových dekorativních vrstev aj. Sklo lze barvit běžnými přídavky sklářských barviv.

Příklady provedení vynálezu

Návrhy složení skel vycházely především z požadavku jejich vysokých optických vlastností, konkrétně určenými indexem lomu vyšším než 1,52 a střední světelnou propustností pro viditelné ío světlo vyšší než 90 % při tloušťce vzorku 5 mm. Složení skla muselo dále splňovat dodatečnou podmínku pro zařazení do třídy „křišťálové sklo krystalin“ dle vyhlášky č. 379/2000 Sb. Navržená skla musela rovněž vykazovat dostatečnou hydrolytickou odolnost.

Byla provedena řada laboratorních, poloprovozních i provozních taveb skel s různým složením. 15 Na základě hodnocení technologických i užitkových vlastností skel bylo stanoveno rozmezí složení v rozsahu patentových nároků podle tohoto vynálezu.

Příkladná konkrétní provedení složení skel jsou uvedena v tabulce 1, kde jednotlivé složky skla jsou v % hmotn.

Významné vlastnosti skel příkladných provedení shrnuje tabulka 2.

Tabulka 1 - Příklady složení skel

Přiklad	S1O2	AI2O3	8₂O₃	La₂O₃	CaO	SrO	ZnO	MgO	K₂O	Na₂O	Sb₂O₃	Er₂O₃ + Nd₂O₃
1	68,24	1,00	0,25	1,99	7,45	2,98	0	0,05	10,33	7,18	0,48	0,05
2	68,83	0,15	0	1,73	7,36	2,99	0	1,00	10,42	6,99	0,47	0,06
3	69,30	0	0,72	1,95	8,05	3,01	0	0,05	10,42	5,99	0,46	0,05
4	67,15	0,16	0,73	1,96	7,33	3,91	0,98	0,05	10,16	7,06	0,47	0,04

Tabulka 2 - Vlastnosti skel o složení dle Tabulky 1.

Příklad	Teplota (°C) pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s)	Hydrolyt. odolnost (ml 0.01 M HCI g'¹)	0 20-300’C (10^-6 K’¹)	Index lomu	Měmá hmotnost (g.cm'³)	Barevné souřadnice dle ČSN 011718 (tloušťka vzorku 5 mm)
2	5	7.65	L	a	b
1	1420	925	734	0,80	9,0	1,524	2,523	95,40	0,14	0,82
2	1411	910	720	1,00	9,5	1,525	2,524	95,26	0,22	0,51
3	1418	934	743	0,95	9,2	1,526	2,523	93,44	0,38	-0,43
4	1415	906	717	0,82	9,1	1,528	2,556	96,85	0,15	0,62

Teploty uvedené v Tabulce 2 jsou přiřazeny hodnotám dekadických logaritmů viskoztt kde viskozity jsou uvedeny v dPa.s. Tyto hodnoty charakterizují viskozitní křivky skel. Dekadický loga35 ritmus viskozity rovný 2 odpovídá maximálním tavícím teplotám 1420 °C. Dekadické logaritmy viskozit 5 a 7,65 charakterizují hranice teplotní oblasti 717 až 906 °C ručního zpracování skloviny.

Transformační teploty skel se pohybují v rozmezí 520 až 530 °C.

-5 CZ 302142 B6

Hydrolytická odolnost těchto skel, vyjádřená spotřebou 0,01 M HCI na 1 gram skleněné drtě, zařazuje příkladná skla dle ČSN ISO 719 na rozhraní 3. a 4. třídy odolnosti proti vodě.

Střední koeficient délkové teplotní roztažnosti a ₂₀ um c se u příkladných provedení skel pohy5 buje nad hodnotou 9,0 x 10 ^Λ K která jc požadována pro kombinaci základního křišťálového skla s barevnými skly aplikovanými při tvarovací technologii tzv. přejímání nebo podjímání.

Složení příkladných provedení skel ukazuje příznivý vliv oxidů La^Oi a SrO na zlepšení optických vlastností skel, především na zvýšení indexu lomu a světelné propustnosti ve viditelné io oblasti spektra. Hodnoty indexu lomu se v závislosti na složení skel bezpečně pohybují nad požadovaným limitem 1,52. Barevnost příkladných křišťálových skel byla stanovena dle

ČSN 011718 „Měření barev“. Z vychlazených vzorků laboratorně nebo provozně tavených skel byly připraveny oboustranně vyleštěné destičky tloušťky 5,0 mm. Spektra propustnosti skel byla měřena v rozmezí vlnových délek 350 až IlOOnm. Výpočet barevných souřadnic v kolori15 metrické soustavě L-a b probíhal postupem uvedeným ve výše zmíněné normě pro normovaný typ světla C a pozorovací úhel 10°. Stanovené barevné souřadnice dokládají vysokou světelnou propustnost příkladných skel (souřadnice L je větší než 93) a nebarevnost (souřadnice a, b jsou menší než 1).

2o Složení skla dle příkladu 1 dokládá účinek přídavku AhOi na zvýšení chemické odolnosti, zařazující sklo do 3. hydrolytické třídy. Přítomnost B-CL ve skle přináší možnost snížení maximálních tavících teplot a rovněž zvýšení chemické odolnosti skel. Viskozitní křivku skel je možné v oblasti zpracování vhodně upravit přídavkem MgO.

Sklo v příkladném provedení 4 obsahuje ZnO, který kromě příznivého zvýšení světelné propustnosti a chemické odolnosti rovněž usnadňuje opracovatelnost skla např. rytím nebo broušením a zlepšuje přilnavost vrstev drahých kovů, např. zlata a platiny, na povrch výrobků při zušlechťování.

w U příkladných provedení byla jako odbarvovací komponenta použita kombinace dvou oxidů vzácných zemin, NdiCfi a E^Oj, jejíchž účinek je nezávislý na posunu oxidačně redukčních rovnováh ve sklovině, s běžným malým přídavkem CoO do 0,001 % hmotn. Obsah Fe není uváděn, pochází pouze z nečistot, a jeho množství vyjádřené jakožto Fe?Os nepřesahuje obvykle 0,02 % hmotn.

Z hlediska technologie výroby byla u příkladných složení skel hodnocena účinnost čeřícího procesu, která musí být dostatečně vysoká i při požadavku snižování maximálních tavících teplot. Průběh čeření navržených sklovin se sledoval v laboratorních podmínkách t během pokusných provozních taveb. Účinnost tohoto procesu byla hodnocena laboratorním měřením tzv. průměrné rychlosti růstu bublin pri teplotě 1430 ^ŮC. Během těchto experimentů se v průhledné kyvetě umístěné v laboratorní peci sleduje pomocí digitální kamery chování bublin vzniklých v počátečním stádiu tavícího procesu. Sejmuté obrazové snímky se pak vyhodnocují analyzátorem obrazu. Zjistí se tak průměrná rychlost růstu bublin ΔαΙΔί (m.s'), která umožňuje hodnotit účinnost čeřícího procesu vyjadřující rychlost odstraňování bublin ze skloviny. Průměrná rychlost růstu bublin představuje časovou změnu průměru bublin a v čase í. Se zvyšující se hodnotou ΔαΙΔί roste rychlost vzestupu bublin k hladině skloviny, a tím také účinnost čeřícího procesu. Pro přijatelně rychlý průběh tohoto procesu v provozních podmínkách lze považovat hodnoty ΔαΙΔί vyšší než 3 x 10’⁷m.s. Tabulka 3 uvádí experimentálně stanovené hodnoty ΔαΙΔί pro příkladná provedení tohoto vynálezu.

- 6 CZ 302142 B6

Tabulka 3 - Střední rychlosti růstu bublin v taveninách skel příkladných provedení vynálezu

Příklad	Teplota (°C)	Δα/JZ (m.S¹)
1	1430	4,2x10'⁷
2	1430	5,4x10-'
3	1430	4,8 x 10'⁷
4	1430	3,9x10-'

Technologicky významnou vlastností roztavených skel je rovněž jejich korozivnost k žáromateriálům tavících zařízení. Tato vlastnost byla hodnocena laboratorní metodou vycházející ze standardního postupu doporučeného ICG (International Comission on Glass - Mezinárodní komise o skle) TC 11 - Žáromateriály, Kontakt mezi sklovinou a žáromateriály (viz. Dunkl M.: Corrosion tests - A very important investigation method for the selection of refractories for glass io tanks, Glastechn. Ber. Glass Sci. Technol. 67, (12) 325-334 (1994)). Zkušební trámečky s rozměry 8 (± 0,05) x 12 x 90 mm byly připraveny z porcelánových kroužků používaných v provozních podmínkách. Trámečky byly zavěšeny do keramických víček překrývající platinové kelímky se sklovinou tak, aby byly do skloviny ponořeny v hloubce 60 mm. Test probíhal 72 hodin při teplotě 1420 °C. Po ukončení korozního testu byly ochlazené trámečky podélně roz15 říznuty. Na příčném řezu vzorkem byl změřen průměrný úbytek původní tloušťky a vypočtena tzv. střední rychlost koroze r (m.h“¹). Pro maximální životnost tavících zařízení je důležité, aby tato hodnota byla co nej menší. Střední rychlosti koroze roztavených skel příkladných provedení uvedené v tabulce 4, které se pohybující se v řádu IO“⁶ m.h“¹, požadavek nízké korozivity splňují. Tento závěr dokládá např. hodnota střední rychlosti koroze 6,6 x 10 ⁵ m.h“¹, stanovená pro isostaticky lisovaný korundový materiál exponovaný ve sklovině float při teplotě 1450 °C (Dunkl. M.: Standard operating proceduře for static plates corrosion test, Technical Report, TC 11, 1995).

Tabulka 4 — Podmínky testu korozivnosti sklovin a vypočtené hodnoty střední rychlosti koroze r pro příkladná provedení vynálezu.

Příklad	Teplota (°C)	Čas (h)	r(m.lv)
1	1420	72	5,02 x 10-*
2	1420	72	6,94x1 θ'⁶
3	1420	72	5,74 x IO^-6
4	1420	72	5,56 x 10

Průmyslová využitelnost

Toto křišťálové sklo neobsahující sloučeniny olova a barya je určené pro vysoce kvalitní a luxusní stolní, užitková a nápojová skla.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY 5 1. Křišťálové sklo bez obsahu sloučenin olova a barya, s indexem lomu vyšším než 1,52 a měrnou hmotností nejméně 2,52 g.cm \ vhodné zejména pro ruční výrobu vysoce kvalitního stolního a užitkového skla, vyráběného v plynových a elektrických tavících zařízeních, vyznačující se t í m , že obsahuje v % hmotn.: 65,5 až 70,5 SiO2 io 0,5 až 5,5 La2O3

1,96 La₂O₃3,91 SrO 0,98 ZnO 7,33 CaO

45 0,05 MgO

7,06 Na₂O

10.16 K₂O 0,47 Sb₂O₃

-9CZ 302142 B6

0,04 Er₂O₃ + Nd₂O₃, přičemž toto křišťálové sklo vykazuje následující vlastnosti: teplotu 1415 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 2; teplotu 906 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 5;

1,99 La₂O₃2,98 SrO

30 7,45 CaO

0,05 MgO 7,18 Na₂O 10,33 K₂O 0,48 Sb₂O₃

35 0,05 Er₂O₃ + Nd₂O₃, přičemž toto křišťálové sklo vykazuje následující vlastnosti: teplotu 1420 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 2; teplou 925 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 5; teplotu 734 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 7,65;

40 hydrolytickou odolnost = 0,80 ml 0,01 M HCI na 1 gram skelné drtě; koeficient střední délkové teplotní roztažnosti α₂ο-₃οοχ ⁼ 9,0 x 10“⁶ K '; index tomu ~ 1,524;

měrnou hmotnost = 2,523 g.cm’⁵.

45 3. Křišťálové sklo podle nároku 1, v y z n a ě uj í c í se tím, že obsahuje v % hmotn.

68,83 SiO₂0,15 A1₂O₃1,73 La₂O₃

-8CZ 302142 B6

1,00 A1₂O₃0,25 B₂O₃

1,0 až 5,0 SrO 5,0 až 9,0 CaO 6,0 až 10,0Na₂O 8,0 až 12,0 K₂O i? až 2,0 AI₂O₃ a/nebo až 2,0 B₂O₃až 2,0 MgO 0,2 až 0,6 Sb₂O₃0,03 až 0,07 Er₂O₃ + Nd₂O₃ a dále může obsahovat až 4,0 % hmotn. ZnO, přičemž

2o suma A1₂O₃ a B₂O₃ je do 4 % hmotn., suma KiO a ZnOje vyšší než 10 % hmotn. a suma La₂O₃, SrO a CaO je vyšší než 12 % hmotn.

2.99 SrO 7,36 CaO 1,00 MgO

6.99 Na₂O

5 10,42K₂O

0,47 Sb₂O₃

0,06 Er₂O₃ + Nd₂O₃, přičemž toto křišťálové sklo vykazuje následující vlastnosti: teplotu 1411 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) - 2;

io teplotu 910 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) - 5; teplotu 720 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 7,65; hydro lytickou odolnost = 1,00 ml 0,01 M HCl na I gram skelné drtě; koeficient střední délkové teplotní roztažností a₂o_₃«rc = 9,5 x 10“^{5 6} K“‘; index lomu = 1,525;

15 měrnou hmotnost = 2,524 g.cm'³.

2. Křišťálové sklo podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje v % hmotn.

25 68,24 SiO₂

3,01 SrO 8,05 CaO 0,05 MgO

5.99 Na₂O

25 10,42 K₂O

0,46 Sb₂O₃

0,05 Er₂O₃ + Nd₂O₃, přičemž toto křišťálové sklo vykazuje tyto následující vlastnosti: teplotu 1418 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 2;

30 teplotu 934 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) - 5; teplotu 743 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 7,65; hydrolytickou odolnost = 0,95 ml 0,01 M HCl na 1 gram skelné drtě; koeficient střední délkové teplotní roztažností a₂₀_₃₀o c ⁼ 9,2 x I0 ⁶ K“¹; index lomu = 1,526;

35 měrnou hmotnost = 2,523 g.cm³.

5. Křišťálové sklo podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje v % hmotn.

67.15 SiO₂0,16 A1₂O₃

40 0,73 B₂O₃

4. Křišťálové sklo podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje v % hmotn. 69,30 SÍO₂

0,72 B₂O₃

20 1,95 La₂O₃

5 teplotu 717 °C pro dekadický logaritmus viskozity (dPa.s) = 7,65; hydrolytickou odolnost = 0,82 ml 0,01 M HCl na 1 gram skelné drtě; koeficient střední délkové teplotní roztažnosti a₂o-3oo c - 9,1 x 10 ⁶ K¹; index lomu = 1,528;

měrnou hmotnost = 2,556 g.cnf³.